Aktuální střípky z Kácova

Výroba piva v Kácově byla roku 1957 ukončena při jeho pětistých narozeninách. Po jednom neúspěšném pokusu o vzkříšení v devadesátých letech se Pivovar Kácov znovu narodil až první várkou dne 20. prosince 2001. Ke konci letošního roku tedy bude slavit své desáté narozeniny v novém životě. Uvidíme, jestli pivovar něco zajímavého připraví speciálně k tomuto jubileu. Za deset let se ale v Kácově zbudovalo tolik nového, že to samo (a některé další novinky plánované na tento rok) je oslavou výročí jeho existence.

Pivovar Kácov

Výsledky toho, co všechno se za deset let života (pivovaru i lidí v něm) stihne udělat a prožít, mi ukázala moje zatím poslední návštěva v Kácově. K napsání těchto řádků jsem se bohužel dostal až asi po měsíci od této návštěvy. Nabízím tedy několik střípků z mé paměti, střípků z obrazu současného stavu a dění v pivovaru. Kdo je občas hostem pivovaru v Kácově, jistě již mnoho z následujících informací ví, nejedná se o horké novinky. Ostatní směle čtěte dál :)

V počátcích současné etapy fungování pivovaru byla společnost vlastnící a provozující pivovar představována dvěma společníky. Nyní pivovar vlastní a řídí jen Ing. David Hořejší. A na mě vše působí tak, že pivovar pro něj rozhodně není jen práce či investice, ale také velké hobby, a že se mu věnuje naplno. Pokaždé, když přijedu do Kácova, je v pivovaru něco nového a stále se investuje. Nové srdce dostal před čtyřmi roky. Tedy novou varnu. Ta původní teď vaří v pivovaru Tambor.

Varna

Pivovar byl už mnohokrát obětí povodní, ale vždy to vedlo k nějakému vylepšení, přesunutí technologie apod., aby situace byla při příští velké vodě lepší. V poslední době „přálo“ rozvoji pivovaru zavření pivovaru v Kutné Hoře. Kácov tak mohl zaplnit mezeru na trhu. Vše zlé je pro něco dobré. Kabát pivovaru také vypadá stále lépe. Administrativní zázemí, tedy kanceláře působí reprezentativně. Nejsem si nyní zcela jist, ale mám pocit, že stále ještě nezmizela jizva z fasády, která vznikla při výměně varny. Nebylo možné ji tehdy vyměnit jinak, než prostě udělat do pivovaru díru. Třeba tuto jizvu ani není v plánu opravit a bude jednu etapu vývoje pivovaru připomínat dále.

Venkovní posezení je nyní mnohem příjemnější. Dříve, když jsem zde v teplém období roku popíjel na lavičce v uzavřeném pivovarském dvorečku s rozestavěnou zdí, říkal jsem si, jak krásné by bylo posezení s výhledem na jez na opačné straně pivovaru, a nechápal, proč chybí. Dvorek je nyní obehnán novou zdí a venkovní posezení je tam, kde jsem si přál. Navíc na pěkné vyvýšené terase.

Přepravky

Nejaktuálnější novinkou je očekávaný start lahvování piva do skleněných lahví. Nemýlím-li se, brzké započetí stáčení lahvového piva avizují Kácovští už několik let, tak doufejme, že tentokrát to už opravdu vyjde. Vzhledem k tomu, že pivovarský dvůr je doslova zasypán originálními přepravkami na lahvové pivo Hubertus, vypadá to slibně. Ovšem starší plnička nevypadá zatím úplně fit. Snad je to jen zdání. Čest těm, co ten zašmodrchaný stroj dají dohromady! Lahvové pivo bude filtrované, nepasterované. Maximální kapacita linky by měla být asi 700 lahví za hodinu (snad jsem si to dobře poznamenal :-). Informace o distribuci lahvového piva se mi nepodařilo zjistit. Nefiltrované pivo se bude nadále stáčet do PET lahví. U nefiltrovaného piva stočeného do PET lahví mě zajímal způsob zamezení oxidace piva při plnění. Lahev je prý nejprve „předfouknuta“ oxidem uhličitým a poté se plní pivem. Pivo se tak nedostane do kontaktu se vzduchem.

Technologie potřebná k lahvování

Poněkud starou „novinkou“ je změna loga a částečně i názvu pivovaru, kdy se do popředí dostává značka Hubertus a slovo Kácov je jaksi upozaděno. Ale až nedávno jsem měl příležitost se na toto téma s někým od zdroje pobavit. Schválně, otázka na čtenáře: Kdo z Vás chodíte na Kácov? A kdo chodíte na Hubertus? (A bonusová otázka: Komu vadí v názvu koncovka „…us“ :)). Já osobně vždy „chodím na Kácov“. Ne, že by se mi název Hubertus nějak nelíbil, ale prostě ze zvyku. Zajímavou informací pro mě je, že jméno Hubertus se prý pro kácovské pivo používalo již v historii.

Hubertus z Kácova

Co se týká loga, můj oblíbený kýč jsou právě ta staromilecká loga, s pivovarskými nástroji, chmelovými šišticemi, obilnými klasy, různými erby a podobně. Staré logo pivovaru mi tedy bylo sympatičtější a vyvolávalo ve mně více ten pocit pivní tradice a poctivosti (na neustálé vyzdvihování tradice v pivovarství je už možná někdo alergický, ale jak říkám, je to můj oblíbený kýč). Dovolím si zde citovat autora nového designu: „Myslím, že modernizace je z podstaty slova posun k modernějšímu, což by měl být pohyb směrem vpřed a nikoli návrat ke starému. Každé logo tradiční značky prošlo postupem modernizací… Je to stejné i v tomto případě :-) Apropos předešlé logo bylo dle mého názoru tak trošku nečitelné…“ V souvislosti s novým designem a image značky bych měl ještě jednu poznámku a ta směřuje ke snad roky nezměněným webovým stránkám. Nějakou jednoduchou prezentaci v aktuálním designu s aktuálními informacemi by si rozvíjející se pivovar určitě zasloužil.

Z novinek v sortimentu pivovaru v Kácově z poslední doby bylo nejexotičtější zřejmě pivo pšeničné. A pro můj jazyk to bylo nejlepší pšeničné v Čechách. Nejsem schopen ho ohodnotit z hlediska ryzosti parametrů pivního stylu, ale prostě mi velice chutnalo. Tedy několik poznámek z exkurze k tomuto pivu. Použit byl prý pšeničný a ječný slad zhruba půl na půl. Vařilo se infuzně. Chmelilo se méně, než se chmelí kácovský ležák. Žil jsem v naději, že se opět dočkám na blížící se Velikonoce. Prý nikoliv. Sváteční speciál bude čtrnáctistupňový tmavý ležák. A jestli se výroba pšeničného zopakuje, to zatím není nijak naplánováno.

Na půdě

A nyní aktuální report, nebo spíše opět několik útržků, jak se nyní standardní sortiment piva v Kácově vyrábí. Voda je z vlastní studny. Její umístění blízko řeky prý některé návštěvníky mate. Ne, voda prý opravdu nemá nic společného s vodou ze Sázavy. Slad pochází ze sladovny Benešov a ze sladovny Kounice. Na půdu se ho vejde asi dvacet osm tun, to je asi jedno auto. Šrotuje se na roztomilém žlutém dvouválcovém šrotovníku. Pro barvu piva se i u světlých piv používá také karamelový slad. Nepoužívá se žádná forma surogace náhražkami sladu.

Šrotovník

Vaří se na dva rmuty. Varní proces trvá asi dvanáct hodin a vaří se zhruba třikrát až pětkrát týdně. Ke chmelení se používá žatecký poloraný červeňák a i chmelový extrakt prý pochází jen z něj. Pivo se v žádném případě nechmelí za studena (izoexktrakt…). V současnosti se v pivovaru zamýšlí nad přechodem z granulovaného chmele k chmelu lisovanému. Nejkrásnější místo v pivovaru je pro mě chladný sklep. Jen se nemohu rozhodnout, jestli mám raději otevřené kádě na spilce, kde to krásně voní a kvasící pivo vypadá úplně pohádkově, nebo zda se mi více líbí ležácký sklep, kde občas člověk při exkurzi dostane košt toho nejlepšího piva, jaké může v každém pivovaru dostat, tedy přímo z ležáckého tanku.

Ve sklepě

Pivo v Kácově samozřejmě kvasí na spilce v otevřených kádích. Tyto kádě jsou chlazeny ledovou vodou. V ležáckém sklepě najdeme ležácké tanky, a to ležaté i stojaté. Doba ležení je dva až tři týdny u desítky. Dvanáctka leží jeden až dva měsíce. (Zde vsuvka: Někdy v lednu byla dvanáctka na čepu v Praze U Klokočníka - 1 2 - stabilně velmi kalná a více cítit po kvasnicích, což mi velmi vyhovovalo. V pivovaru jsem se dozvěděl, že to bylo způsobeno tím, že byla mladší, neležela z nějakého důvodu tak dlouho jako obvykle a kvasinky si ještě nestihly v tanku tolik sednout. I proto je prý jejich desítka obvykle o něco kalnější než dvanáctka.) Tmavý speciál si poleží měsíce tři. Pan majitel prý říká, že mu nejvíce chutná jejich desítka, když je právě osmnáctidenní :) Kvasinky se používají třikrát až čtyřikrát. Filtrované pivo prochází křemelinovým, svíčkovým filtrem a mikrofiltrem.

Výčep v šalandě

Byl jsem na exkurzi v pivovaru v Kácově několikrát. Moje oblíbená degustace přímo z ležáckého tanku se ale nikdy nekonala. A co vy? Dostali jste ochutnat, měl jsem jen zrovna smůlu? Vlastně to ale vůbec nevadí. V pivovarské šalandě se totiž nyní čepuje pivo stejně dobré. Dříve se zde čepovalo ze sudů, kvalita tak mohla být závislá mimo jiné na typu a tlaku hnacího plynu apod. Nyní je pivo umístěno v tanku v systému bag-in-box (volně přeloženo: pytel v tanku), pivo tedy vůbec nepřichází do styku s tlačným plynem a má tak velkou šanci být stejně dobré jako přímo ve sklepě.

Bez komentáře...

A když už jsem u té šalandy. K dobrému pivu patří dobré jídlo. Naprosto skvělý nakládaný hermelín jsme si zde s kamarády při jedné návštěvě dali několikrát za sebou, a když jsme si ho chtěli objednat už asi popáté, zjistili jsme, že se nám podařilo vyjíst veškeré zásoby a prostě došel. Vcelku novinkou je, že teď už máme i volbu velmi dobré teplé kuchyně. K pivu ale není vždy chuť na „celé“ jídlo. Mě osobně se velmi zamlouvá kombinace: výborné pivo a kvalitní horké křupavé párky. V Kácově berou momentálně párky od vyhlášeného uzenářství Klepiš, kterého osobně vedle davelského Dolejšího řadím na vrchol mezi své oblíbené uzenáře. Tyto párečky si prý nechává posílat jeden známý hokejista letecky do Ameriky. Mohu vřele doporučit, objednal jsem si je za večer asi 4x :)

Závěrem jen cituji: „Dobré pivo nenahradíš“. Tak hurá na Kácov. Nebo vlastně na Hubertus.

---

[PetrV] [Zobrazeno 11048x] [22. březen 2011]
[Exkurze] [comments: 20] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře