Obyčejná sklenička na pivo

Byl jednou jeden pivovar a tam se uvařilo, vykvasilo a uzrálo výborné pivo. Pár šťastlivců mělo povinnost či výsadu ochutnat to skvělé povedené pivo přímo z ležáckého tanku. Řekli si, že je skvělé a napili se s chutí znovu. Pivo bylo připraveno na cestu k pivařům. A pak to přišlo. Následovaly děje, po kterých pivo mohlo být buď stále stejně dobré, nebo většinou už jen horší. Co všechno se muselo stát, než chuť piva doputovala z ležáckého tanku přes hospodu či prodejnu až do našich rozmazlených úst? Pivo se na stáčírně stočilo, potom se stalo tisíc různých maličkostí a na konci pohádky - dostalo se do sklenice.

Pojďme se tedy podívat, co všechno můžeme udělat pro dokonalost té poslední etapy cesty piva do nás.

Pokud jste stejného názoru, jako byl Julius Caesar, který i v zemi a národu opanovaném vínem, tvrdil, že „pivo je vážený nápoj“, pak dbejte mimo jiné na ušlechtilý způsob podávání piva a zacházení s pivním sklem. Někdo by řekl: „Je to přece jen sklenička“. Odpovím mu: „Ale do ní přijde pivo.“

Právě rozmach užitného skla, mimo jiné ve formě nádob k pití piva, úzce souvisí s prudkým vývojem výroby piva ve smyslu důrazu na krásnou zlatou barvu, průzračnost, filtraci atd.

Znovu tedy: Nepodceňujte svoje sklenice!

(1) Nikdy nepoužívejte pivní sklo na jiný nápoj než na pivo. Například mléko či limonáda může na velmi dlouhou dobu (i po mnoha umytích) nepříznivě ovlivnit vlastnosti pivního skla.

(2) Na mytí pivního skla používejte pouze certifikované mycí prostředky. „Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s. (VÚPS) na základě pověření Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) - Kodex "Péče o pivo v gastronomii" zahájil ověřování kvality mycích prostředků. Jedná se o výrobky používané k mytí pivních vedení ve výčepních zařízeních pro pivo a prostředky používané k mytí pivního skla.“

Prodávají se ve větším balení, protože jsou určeny pro gastronomické provozy, vystačí vám proto dlouho. Běžný „JAR“ je silně mastný, musí si poradit s připečenými pánvemi apod., to se u pivního skla nevyžaduje, naopak – běžné kuchyňské mycí prostředky jsou zabijáky pěny č. 1.

(3) Houbičku, kterou používáte na mytí pivního skla, nepoužívejte na jiné sklenice ani nádobí. Vždy po umytí sklenice houbičku řádně vyždímejte a několikrát propláchněte. Samozřejmě je nutné houbičku občas vyměnit za novou, aby nebyla znečištěná či dokonce mastná. V nedávném průzkumu se ukázalo, že obyčejná houbička na nádobí je obvykle největším shromaždištěm škodlivých bakterií v domácnosti, dokonce i záchodová mísa je na tom prý mnohem lépe.

„Odborníci tvrdí, že nejlepší způsob, jak špinavou houbičku vyčistit, je dát ji do mikrovlnné trouby (na maximální výkon po dobu asi jedné minuty). Tím zničíte 99,9 procent bakterií. “ Používejte pouze jemné houbičky, žádné drátěnky, sklo byste odřeli.

(4) Pořiďte si mycí kartáče do dřezu. Pokud doma nebo na chalupě často „děláte sud“, nebo jednoduše vypijete hodně piv, určitě se hodí kartáče na pivní sklo do dřezu či lavoru, který napustíte vodou s mycím prostředkem. Druhý lavor bude větší, s čistou studenou vodou, kde po umytí sklo přepláchnete a zchladíte. Kartáče pořídíte již za pár desítek korun v různých provedeních a velikostech.

Pokud máte domácí či přenosný výčep, nebo si jen chcete dopřát trochu pivního luxusu, můžete rovnou sáhnout po profesionální myčce pivního skla, která už však vyjde na nějaké tři tisíce.

(5) Důležitá je také teplota pivního skla. V zásadě platí, že pivo by se mělo čepovat či nalévat do skla, které má přibližně stejnou nebo o trochu nižší teplotu než pivo. Sklo nechlaďte v lednici s jídlem, získalo by z jídla nežádoucí pachy. Sklo můžete na chvíli dát do mrazáku, ale pouze vychladit – NE NAMRAZIT, pivo by dostalo chladový šok. S namrazováním pivních sklenic jste se možná setkali někde na dovolené na jihu, kde je sud v plážovém baru nejprve vystaven vysokým teplotám „nejlépe“ přímo na slunci a potom pivo načepováno do hluboce namrazené sklenice – to je extrémní příklad šoku, který pivo (v tomto případě nejspíš stejně již zkažené horkem) prodělá. Pokud už máte sklenici namrazenou či příliš chladnou, před čepováním/naléváním ji propláchněte studenou vodou, teplota skla se rychle upraví.

Pro chlazení skla si také můžete připravit lavor, hrnec apod., který napustíte ledovou vodou, kam si sklenice dáte vychladit. Případně před naléváním či čepováním piva sklenici alespoň po několik vteřin vyplachujte co nejstudenější vodou.

(6) Po vypití jednoho piva je sklenici třeba znovu umýt mycím prostředkem na pivní sklo, ne jen zběžně propláchnout vodou. To platí zejména, když u piva jíte, zopakujme si: mastnota je opravdový zabiják pěny.

(7) Dlouho nepoužívané sklenice je potřeba před použitím umýt, nejen opláchnout. I když jsme je naposledy ukládali umyté a čisté. Množství prachu, nečistot a pachů, které sklenice obsahuje, je opravdu velké.

(8) Pivní sklo po umytí neutírejte, pouze nechte okapat. Dokonale čistou, umytou sklenici vypláchněte studenou vodou (či jinak vychlaďte – viz výše bod o teplotě). Nikdy neutírejte sklenici látkovou ani papírovou utěrkou, zanechává na skle vlákna, která bourají pěnu a vy je pijete. Pokud po vypláchnutí studenou vodou sklenici již dále nechladíte, tedy úplně by zteplala na pokojovou teplotu, začněte čepovat/nalévat do jen zběžně okapané sklenice, která sice ještě není suchá, ale je chladná, to je vedle čistoty to nejdůležitější.

(9) Pivní sklo nenechávejte krátce ani dlouhodobě stát na utěrce či jakékoli textilii ani jiném savém materiálu. Sklenice skladujte v bezzápašném prostředí. Už jste párkrát v hospodě dostali pivo ve sklenici, která prostě smrděla? Pravděpodobně stála dnem vzhůru na lehce vlhké zasmrádlé utěrce v polici, jak to bývá někdy v hospodách zvykem. Nepoužívejte ani utěrku, která se zdá čistá a bez zápachu. Sklo by mělo stál na nerezovém čistém výčepu, v prostředí bez pachů, což nebývá v hospodách také splněno (kuchyně, kuřácká pivnice) – doma tedy ať stojí na čistém nerezovém dřezu nebo v čisté kredenci.

Slyšel jsem o případu pivnice, která neustále vracela pivovaru pivo s odůvodněním, že „smrdí“. Nakonec to již pivovarští nevydrželi a přijeli se podívat. Dali z výčepu pryč utěrku, kterou měla paní výčepní zvykem večer utřít výčep a zavěsit na pípu, a bylo po problémech. V tomto případě nenasmrádlo sklo, ale kohouty a vlastně samotné pivo. Pivo má opravdu extrémně vysokou schopnost absorbovat pachy z okolí.

Většině lidí by se tento článek jevil jako fanatický až směšný, pokud by ho vůbec četli. Na druhém konci jsou pivaři – experti, kteří výše uvedené považují za samozřejmost. Pokud jste někde mezi, doufám, že Vás článek zaujal. Nutno zmínit, že nejsem dobrý v chemii ani fyzice, pojmy jako povrchové napětí kapalin jsou mi cizí. Všechny tyto rady jsou tedy pouze výsledkem empirie a všechna uvedená argumentace je vědecky nepodložená.

Závěrem všem přeji křišťálově čisté sklenice, v nichž pivo září jako zlaté slunce, v noci nebo ve dne. Pěna v nich ať je hustá a krémová jako domácí šlehačka, v níž stojí lžíce, a houpavá jako naše pivní osudy. A na skle ať ten čerstvý sníh krásně ulpívá a zanechává kroužky, kdy pro další kroužek chceme se znovu napít!

A takhle právě teď, když píšu tento článek, u mě skvěle drží pěnu a kroužkuje Poličská 11 v dobře vymytém a vychlazeném skle. Vyfotím vám to alespoň mobilem.

---

[PetrV] [Zobrazeno 14722x] [12. listopad 2009]
[Glosy] [comments: 22] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře