Likvidačné zvýšenie spotrebnej dane o 72% iba pre STEIGER

Najstarší slovenský pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vyzýva poslancov NR SR, aby neschválili 100 000 hektolitrov (hl) ako novú hranicu výroby piva pre malé pivovary, pretože to bude znamenať pre tento slovenský pivovar zvýšenie spotrebnej dane až o 72%! Pre STEIGER s výrobou 160 000 hl tak stúpne daň prvý raz pri preradení medzi veľké pivovary a druhý raz pre nárast dane o 27 %. Zrušenie doterajšej hranice pre malé pivovary do 200 000 hl tak postihne STEIGER ako jediný pivovar. Prinúti ho znížiť výrobu o cca 60 000 hl a prepustiť cca 50 zamestnancov, lebo v skupine veľkých pivovarov nie je STEIGER konkurencieschopný. Zároveň tak paradoxne štát dostane menej na daniach, pretože pivovar bude platiť spotrebnú daň len zo 100 000 hl a navyše štát príde aj o príslušnú časť DPH, daní zo miezd prepustených zamestnancov a odvody za nich. Informoval o tom riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

Zároveň varoval, že situácia môže byť ešte dramatickejšia. Investori pivovaru sú totiž posledným vývojom znepokojení .

,,Dnes ma dokonca jeden z akcionárov požiadal o zvolanie mimoriadného zhromaždenia, s bodom rokovania o ukončení výroby. Z pohľadu investorov je to logické. Pivovar, ktorý má ambície rásť - čo sme v posledných rokoch dokazovali, sa nemôže rozvíjať pri výrobe pod 100 000 hl. V takom prípade je naozaj ekonomickejšie pivovar zavrieť a pivo prípadne dovážať. Tak to urobil napríklad pivovar v Poprade. Za posledné 4 roky sme získali pre pivovar STEIGER a pre Slovensko cez 7,5 mil. EUR investícií a tieto sú pripravovaným administratívnym krokom ohrozené. Navrhujeme preto ponechať hranicu 200 000 hl pre malé pivovary, tak ako je to bežné v Európe“, varoval J.Vysloužil.

Vyhniansky pivovar je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473, čo je rarita aj v rámci Európy. Slováci môžu byť na túto skutočnosť právom hrdí. V súčasnosti je trhovou trojkou v produkcii piva na Slovensku. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého dvojstupňového kvasenia v spilkách a ležiackých tankoch.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Tradice je tradice, řekl si jednoho dne Ivan Hojdar. Na Šumavu odešel z Prahy před pár lety, i s rodinou a to hlavně kvůli přírodě a životnímu prostředí. Původní profesí je stavební inženýr, teď žije přímo na hranici národního parku a v nedalekém Vimperku provozuje Šumavský pivovar. Pivo se tady díky němu znovu vaří po dlouhých 43ti letech.

Obnovení piva ve Vimperku je tak trochu náhoda. Manželé Hojdarovi koupili historický dům v centru města a teprve pak přišel nápad vařit šumavské pivo.

„Momentálně tu vaříme dvakrát do týdne, máme sice větší možnost vařit vícekrát, ale nám to stačí,“ říká sládek Josef Troub.

Mezi místními i turisty je zájem nejenom o místní pivo, ale také o komentované prohlídky pivovaru.

Turistům, kteří jezdí na Šumavu kvůli přírodě národního parku se tak nabízí další doplňková možnost a atrakce. Podle majitele sem jezdí Češi i Němci:

„Češi sem jezdí v létě na kole nebo pěší turistiku, v zimě na lyže. Velkou klientelu tvoří i Němci, kteří se tu buď narodili nebo to mají z Bavorska blízko,“ říká majitel pivovaru Ivan Hojdar.

Pivovarnictví ve Vimperku zažilo největší rozmach v 19. století. Nová historie vaření piva v Šumavském pivovaru se píše pouze tři měsíce. Jak dlouho obnovená tradice vydrží, to se teprve ukáže.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorky: Lucie Husárová a Michaela Vydrová

Ač tomu již nikdo nevěřil, tak podkováňský pivovar opět ožívá. V březnu by měla proběhnout první várka. Dne 26.11.2010 v odpoledních hodinách překročila bránu pivovaru dvounádobová 80hl varna a reportáž ZDE.

Na druhou stranu kutnohorský pivovar je již zcela bez technologie - vyřezáno, tento víkend 26-28/11 skončily ve šrotu poslední věci. Bez komentáře.

Zdroj: Pivovar Kostelec.cz

Obec v minulosti vlastnila pivovárečné právo. V těchto dnech tomu je rovných 640 let, co svolení mít svůj vlastní máz Lipnickým udělil Karel IV.

Panovníkem podepsaný vzácný list konšelé získali v listopadu 1370 z rukou královského purkrabího Mikuláše z Vícemilic. Mok ze sladu a chmele se ovšem pod lipnickým hradem už nevaří.

Zato více než půl roku uplynulo od letošního 1. května, kdy v Lipnici narazili první soudek speciálního piva nazvaného Haškův ležák. Pro hostinec U České koruny ho vaří humpolecký rodinný pivovar Bernard.

„Speciální kvasnicové pivo není jinde k dostání, stalo se významným lákadlem pro turisty,” říká Haškův vnuk Richard Hašek. S nápadem připravit ojedinělé pivo přišel jeho syn Martin, který obsluhuje hosty v hospodě U české koruny, v níž jeho pradědeček napsal tři ze čtyř dílů Osudů dobrého vojáka Švejka ve světové válce.

„Myslel jsem, že by nebylo od věci připravit speciální pivo pro Lipnici a vůbec pro celý Haškův kraj,“ vysvětluje spisovatelův pravnuk. Recepturu dvanáctistupňového světlého ležáku na základě klasických postupů vymysleli sládci v Humpolci.

„Jde o nepasterizované a nefiltrované pivo, prakticky totožné s pivem, které na počátku 19. století pil Jaroslav Hašek,“ tvrdí Zdeněk Mikulášek, manažer komunikace pivovaru Bernard.

Nefiltrovaný ležák se na Lipnici zatím dodává pouze v sudech. „Jakmile se pivo zavede, připravíme do distribuce také dvoulitrové láhve s klasickým patentním porcelánovým uzávěrem,” předpokládá Stanislav Bernard z humpoleckého pivovaru.

Co to je žízeň, Jaroslav Hašek popisuje na brzy sto let staré epizodě. „Žízeň je následkem včerejší žízně. Z toho se člověk nedostane tak brzy. Znal jsem jednoho truhláře, ten se nejdříve opil na Silvestra 1910 a prvního ledna měl takovou žízeň a bylo mu tak špatně, že si koupil herynka a pil znovu, a tak to dělá denně už po čtyry roky a nikdo mu nepomůže, poněvadž si vždycky v sobotu koupí herynky na celej tejden. Je to takovej kolotoč, jak říkal jeden šikovatel u 91. pluku,” vypravuje Hašek ústy nesmrtelného Švejka.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor a foto: Ivo Havlík

Žatecký Chrám chmele a piva rozjel výrobu vlastního minipivovaru. Od včerejška točí Chmelový ležák a od příštího týdne Žateckého samce, který se v Žatci vařil už ve 13. století. Za čtrnáct dní se dočká premiéry Chrámové tmavé, pivo určené spíše pro ženy.

"Všechna naše piva budeme prodávat za stejnou cenu. Půllitr za 25 korun nebo jedno euro, třetinku za 15 korun," uvedl ředitel chrámu Jiří Vent.

Minipivovar je součástí restaurace U orloje v areálu chrámu. Dvě nádrže o objemu 750 litrů stojí přímo vedle výčepu, spilka a tanky se zrajícím pivem jsou v zadní části hospody. Do pípy je přivádějí chlazené trubky, aby mělo pivo co nejlepší kvalitu i teplotu.

Na vaření všech tří nových žateckých piv, která se vyrábějí z místního chmele, vody a českého sladu, dohlíží sládek František Procházka.

Hospoda od svého listopadového otevření láká hodně Žatečanů. "Máme připraveno 2 800 piv. Doufám, že s ním aspoň týden vydržíme," prohlásil Vent.

Chrám chmele a piva

Chrám je turistická atrakce v bývalých chmelařských budovách na Pražském předměstí v Žatci.

Vedle minipivovaru chrám zahrnuje například muzeum, bludiště, rozhlednu a orloj.

Zřízení chrámu stálo zhruba 250 milionů korun. Chrám je ale zatím hotový jen částečně.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Foto: Iveta Lhotská

Nabídka speciálních piv je u nás stále omezená a to i přesto, že jejich obliba roste. Vstříc konzumentům vychází i pivovar Holba, který pravidelně rozšiřuje svoji nabídku o Holbu Šerák Speciál se symbolickou stupňovitostí 13,51, určený pro vánoční období.

Jedná se o jedinečné pivo, které v Holbě vaří pouze dvakrát ročně a v omezeném množství. Letos se na trh dostane 1500 hl polotmavého speciálu v lahvích i sudech začátkem prosince. Jde o vánoční dárek všem pivním fajnšmekrům a v Holbě si s ním pěkně vyhrají. To se promítá do jeho osobitých chuťových vlastností, které ovlivňuje světově proslulý český chmel Žatecký poloraný červeňák a slad z moravských ječmenů. Při výrobě speciálního Šeráku se používá hned několik druhů sladu - barevný, karamelový a míchaný; ten dává pivu plnou chlebnatou chuť, zatímco chmel se promítá do jeho jemné hořkosti a aroma.

„Speciál chmelíme v několika fázích, většinou na třikrát s tím, že poslední dávku přidáváme až na konci chmelovaru. Tím pivo získá jedinečné chmelové aroma a přitom se nezvyšuje jeho hořkost, která i když je vyšší, zůstává lahodná“ říká sládek pivovaru Luděk Reichl. Díky tomu je toto pivo oblíbené nejen u mužů, ale rády jim připijí také ženy.

Ve srovnání s ostatními pivy vyžaduje Šerák Speciál nejen vyšší podíl sladu i chmele, ale má také delší výrobní cyklus. Na otevřené spilce kvasí 10 - 12 dní a celých 70 dní pak dozrává, což je 3krát déle než u běžného ležáku. Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost tzn. že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým.

Podle sládka nejde o pivo k zahnání žízně, ale o zlatý mok , jehož konzumace je spojena s výjimečným zážitkem, proto se ideálně hodí na slavnostní stůl. Každoročně je o Šerák Speciál velký zájem, takže pivovarníci předpokládají, že v nabídce letošní speciál vydrží do začátku nového roku.

O celoroční produkci speciálu v Holbě zatím neuvažují, i nadále by měl zůstat pouze sezónním zpestřením nabídky.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Milovníci pěnivého moku se konečně dočkali. Minipivovar začal točit vlastní ležák.

První džbánek nového druhu piva byl ve čtvrtek slavnostně načepován v restauraci U Orloje v areálu Chrámu Chmele a piva v Žatci.

Pivo bylo vyrobeno v minipivovaru, který je součástí restaurace a nápoj dozrává a točí se přímo před očima hostů. Je to další atrakce pro turisty a návštěvníky města, ale i domácí obyvatele, kteří mají rádi chmelovou a pivní symboliku. Jde o dvanáctistupňový světlý ležák.

Půllitr se v restauraci prodává za 25 korun, nikde jinde se koupit nedá.

Celý článek včetně fotogalerie naleznete zde...

Zdroj: Deník.cz | Autor: Libor Želinský

Vyjádření Soni Markové, členky náchodského zastupitelstva a poslankyně Parlamentu ČR, a náchodského zastupitele Josefa Kindla, k situaci pivovaru Náchod.

Klub zastupitelů za KSČM v minulém volebním období vždy vystupoval a hlasoval proti prodeji Pivovaru, který byl ve vlastnictví města Náchoda. Ve svých vystoupeních na jednání zastupitelstva i ve sdělovacích prostředcích poukazoval na nesprávnost rozhodnutí městské rady a Zastupitelstva města Náchoda v této věci. Svůj postoj nikdy neměnil. Klub KSČM dlouhodobě zastává názor, že se majetek města nemá rozprodávat, pokud je ziskový a přináší potřebné příjmy. Pivovar totiž nebyl ve skutečnosti nikdy prodělečný a dodnes je ve své činnosti úspěšný.

Před komunálními volbami v roce 2010 představitelé města, kromě KSČM, zřejmě v honbě za získáním finančních prostředků za každou cenu, mnohdy souhlasili i s pro město nevýhodným odprodejem majetku.

Zdroj: KSČM.cz | Autorka: Soňa Marková, zastupitelka města Náchoda a poslankyně PČR | Josef Kindl, zastupitel města Náchoda | Tiskový úsek ÚV KSČM

„Navařit pivo to není problém, ale narazit ho, no nevím.“ Taková slova pronesl kapitán fotbalistů Viktorie Plzeň Pavel Horváth, když měl ve čtvrtek načít soudek s pivním speciálem Půlmistr.

On sám jej dvaadvacátého října navařil. „Doufám, že až budeme dělat další várku, některá písmenka se budou moci z názvu vymazat,“ dodal s úsměvem.

Jeho spoluhráči Jan Rezek a Petr Jiráček se pak jali pivo sobě i hostům čepovat. Na jejich počínání dohlíželi pivovarští odborníci.

Podle sládka Václava Berky má pivo pět a půl procenta alkoholu a hořkost třiatřicet. Barva je někde mezi polotmavým a tmavým pivem. „Vařili jsme to tak, aby barva připomínala vzácný kov, ale jaký to je ještě trošičku obestřeno tajemstvím, tak proto ta tmavá barva,“ vysvětlil Berka.

Není to poprvé, co Gambrinus navařil tmavší typ piva. „Kdysi se dělal Senátor, pak Diplomat. A když se podíváme ještě do hlubší historie, vařila se tu Černá Plzeň. Byla oblíbená a měla velmi pěknou etiketu, kde bylo panorama města s katedrálou svatého Bartoloměje,“ doplňuje Berka.

Půlmistra se v pivovaru navařili pouze dva sudy. Zda se bude tmavé pivo v Gambrinusu vyrábět ve větším, Berka nevylučuje. „Uvidíme, jak bude hostům chutnat tohle pivo. Každopádně ničemu se nebráníme. Kdo ví?“ sděloval trochu tajemně.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška

Město bez pivovaru jako by nebylo a pivovar bez pivních lázní... Byl by hřích lidem nenabídnout možnost vykoupání se v kvasnicovém pivu a nedat jim při tom možnost vypít piva, kolik si jen budou přát.

Počátky rožnovských lázní sahají do roku 1796, kdy tam přivedl první lázeňské hosty krajský fyzik dr. František Kročák. Jednalo se o lázně žinčicové, u nichž bylo počítáno s léčivými účinky teplého ovčího mléka. Roku 1820 nechala vrchnost postavit první léčebný ústav, v němž byly pacientům poskytovány vodní koupele.

Od 1. listopadu roku 2010 je lázeňství v Rožnově pod Radhoštěm opět obnoveno. Pro návštěvníky je připravena celá řada procedur, které se postarají jak o tělo, tak o duši.

Mezi velmi oblíbené procedury u mužů patří pivní koupel, kdy po dobu procedury lze konzumovat pivo v neomezeném množství. Dámy ocení aromaterapii nebo detoxikační a redukční zábal u které ho je garance vrácení peněz při menším úbytku na ploše těla menší než 15 cm. I senioři si zde přijdou na své, jemná bylinná aromaterapie je velmi oblíbená zejména u této věkové skupiny.

Po relaxaci lze posedět v kavárně, nebo posedět u piva přímo v pivovaru. Lázně si lze rezervovat i pro soukromé akce.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Marcel Vašut

Královský pivovar Krušovice, dlouhodobý partner projektu Chrám chmele a piva, pokřtí 25. 11. 2010 v 15 hodin nový chmelový ležák ze Žatce.

Na podzim 2010 byla v rámci gastronomického komplexu v Žatci otevřena restaurace Pod Orlojem, jejíž součástí je i minipivovar s vlastní produkcí speciálního piva. První specialitou je chmelový ležák, který bude uveden do prodeje 25. listopadu v 15 hodin přímo v této restauraci. „Těší nás, že jsme byli osloveni s nabídkou pokřtít tohoto nováčka. Přejeme mu, aby si našel mnoho spokojených zákazníků, jako mají naše krušovická piva,“ vzkazuje Brand manažerka Královského pivovaru Krušovice Hana Fenclová.

Krušovický pivovar od počátku podporuje aktivity občanského sdružení Chrám Chmele a Piva Žatec, které si dalo za cíl zachování tradic minulosti i současnosti chmelařského území Žatecka. Dalším úkolem sdružení se stala revitalizace Pražského předměstí, které by fungovalo jako regionální informační centrum žatecké chmelařské oblasti. Od turistické sezony 2010 začal komplex opravdu fungovat, a to pod obdobným názvem Chrám chmele a piva. „Aktivity sdružení jsme přivítali a hned od počátku jsme je podporovali, protože stojíme za tím, že žatecká oblast je svou chmelařskou tradicí opravdu unikátní a má českým i zahraničním návštěvníkům co nabídnout,“ vysvětluje důvody spolupráce Hana Fenclová.

Nový ležák ze Žatce je živé pivo, uvařené výhradně z domácích ingrediencí podle tradiční české receptury. Vyznačuje se plnou chlebovou chutí a vysokou, avšak příjemnou hořkostí.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Královský pivovar Krušovice pokračuje v dodržování zásad trvale udržitelného rozvoje a snaží se svým chováním minimalizovat ekologickou stopu, kterou za sebou výrobou piva zanechává. Díky novým technologiím, dodržování postupů i proškolení zaměstnanců se Královskému pivovaru Krušovice daří snižovat spotřebu vody při výrobě jednoho litru piva pod hodnotu 3,7 litru, což je na úrovni nejnižších hodnot, které u nás pivovary zatím dosahují.

Snižování spotřeby vody patří k hlavním pilířům firemní odpovědnosti Královského pivovaru Krušovice, neboť celosvětové zásoby vody nejsou bezedné a je potřeba je zachovat i pro příští generace. Proto se Královský pivovar Krušovice již druhým rokem intenzivně snaží spotřebu vody minimalizovat. „Ke konci letošního roku se nám podařilo snížit spotřebu vody ve výrobním procesu jednoho litru piva pod hodnotu 3,7 litru,“ říká krušovický vrchní sládek Tomáš Kosmák a doplňuje: „Naším dlouhodobým cílem pro příští desetiletí je snížit v Krušovicích spotřebu vody potřebné na výrobu jednoho litru piva na pouhé 3 litry.“ Tohoto snižování se daří pivovaru dosahovat díky novému programu na úsporu vody, zvyšováním povědomí zaměstnanců o důležitosti úspor a v neposlední řadě také díky efektivnějším sanitačním procesům ve všech výrobních oblastech. Neustále se rovněž zlepšuje provozní výkonnost všech výrobních a stáčecích linek. Za poslední tři roky se pivovaru podařilo uvedenými opatřeními uspořit až 25 % spotřeby vody.

„U našich výrobních linek plánujeme v blízké budoucnosti zrekonstruovat tzv. čisticí stanice (CIP stanice – Cleaning In Place), aby bylo možné chemické látky užívané k sanitaci znovu využít. Nedochází tak ke zbytečnému zatížení odpadních vod,“ vysvětluje Tomáš Kosmák. V roce 2007 došlo v Krušovicích rovněž k vybudování zařízení k jímání bioplynu na čisticí stanici odpadních vod. Jeho spalováním je získané teplo využíváno ve výrobě i k vytápění budov. Tato technologie je navíc šetrná k životnímu prostředí, neboť spalování bioplynu snižuje skleníkový efekt – pokud by spalovaný metan při neřízeném vyhnívání unikal do ovzduší, zvyšoval by skleníkový efekt 20krát více než vzniklé CO2. Od roku 2007 navíc klesla spotřeba tepla o 30 % na vyrobený hektolitr piva.

Heineken Česká republika, jehož součástí je i Královský pivovar Krušovice, se hlásí k zásadám trvale udržitelného rozvoje, a proto se zapojuje i do globální aktivity Heinekenu nazvané „Brewing a Better Future“ (volně přeloženo jako Pivovarnictví pro lepší budoucnost). Tento program firemní odpovědnosti staví na zodpovědnosti při konzumaci piva a respektu k lidem, společnosti a životnímu prostředí, v němž žijeme a pracujeme. Cílem programu je být v roce 2020 nejekologičtějším výrobcem piva na světě.

Zdroj: Podnikatel.cz | Tisková zpráva

Přepravka na jedenáct lahví Rodinného pivovaru Bernard získala ocenění u příležitosti slavnostního vyhlášení soutěže Obal roku 2010.

Zatímco Plzeňský Prazdroj uvedl obdobnou „půlpřepravku“ teprve před několika měsíci, Rodinný pivovar Bernard inovativní „obal“ používá již od roku 2007.

„Ocenění je pro nás důkazem toho, že inovativně nesmýšlíme jen o našich nápojích, ale také o jejich balení, aby co nejlépe vyhovovalo náročným požadavkům našich zákazníků,“ komentoval ocenění spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. „Uznání za vylepšení jsme již nepřímo dostali od Plzeňského Prazdroje, který přepravku na jedenáct piv začal vyrábět také, po tom, co tento nápad viděl u nás,“ dodal k tomu s úsměvem.

Počet lahví byl ve speciální přepravce vzhledem ke struktuře obyvatelstva redukován z dvaceti na jedenáct lahví. Ta je snadněji manipulovatelná, a to i díky měkčeným rukojetím. Přepravku tak unesou jak senioři, tak i ženy. Díky rozmístění otvorů pro lahve se do přepravky odpovídající polovičnímu půdorysu klasické „base“ vejde jedenáct kusů lahví místo deseti.

Česká národní soutěž OBAL ROKU je určena pro jakékoliv obalové řešení z kategorie spotřebitelské obaly; spotřebitelské obaly - dárkové; skupinové obaly a displeje; přepravní a technologické obaly; obalové materiály a etikety, uzávěry, fixace a ostatní pomocné obalové prostředky.

Zdroj: První zprávy.cz

Stavba centra s multikinem na místě pivovaru se protahuje. Jeho otevření se posunulo o další měsíce.

Kdyby stavba společenského střediska v opavském pivovaru postupovala podle původního plánu, dělníci by tam právě dolaďovali poslední detaily. Zástupci společnosti Develon, investora stavby, ještě před rokem a půl tvrdili, že hospodářská krize jejich plány nepřekazí. Slavnostní otevření komplexu s obchody, restaurací, minipivovarem, bowlingem a obrovskou prosklenou pasáží plánovali na začátek roku 2011. Na místě nedaleko centra Opavy je však pořád jen suť.

Na jaře letošního roku společnost Develon zveřejnila nový termín otevření. Byl jím podzim 2011. Teď avizují další zdržení. Lidé si počkají půl roku navíc. „Současné práce v opavském pivovaru skončí v lednu 2011. Plynule na ně naváže stavba hlavního objektu tak, abychom společenské centrum Breda & Weinstein otevřeli k 15. březnu 2012,“ informovala mluvčí Develonu Martina Cicvárková.

Podle ekonomů je největším problémem velkých developerů komplikované hledání nájemců. Svá centra neumějí zaplnit a to zdržuje jejich stavbu.

„Spousta světových i našich značek a obchodníků omezila svůj rozvoj a nemají o další volné prostory zájem. Developeři však do prázdných budov nebudou dávat peníze. Domněnky, že krize je pomalu za námi, zatím neplatí,“ říká ekonomka Eva Křupalová.

Právě to bylo důvodem, proč jiný developer, Plaza Centers, od záměru postavit podobné centrum na místě bývalé tržnice upustil. Také Develon už několik měsíců nabízí volné prostory k pronájmu. Kolik nájemců doposud získal, odmítá sdělit.

„Bohužel procento nebo počet pronajatých jednotek zveřejnit nemůžeme,“ uvedla Cicvárková.

Opavané jsou k dokončení obchodního komplexu skeptičtí. „Díváme se jen na polorozbořené budovy pivovaru a komín. Čekat budeme ještě nejméně dva roky,“ myslí si Kateřina Planá.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Žaneta Motlová | Foto: Jakub Kožiál

Drsná příroda a odvážní chlapi, kteří se nebojí překonat jakoukoliv překážku. Taková je nová kampaň, kterou uvádí do českých komerčních televizí značka Radegast. Autorem spotu je režisér Jaromír Malý, který do hlavních rolí neobsadil herce, ale pravé záchranáře.

„Radegast je pravé pivo pro pravé chlapy. Je úzce spjat s nádhernou, ale drsnou přírodou Beskyd. Proto byli jako hlavní motiv reklamy zvoleni záchranáři. Na jejich práci je ilustrováno překonávání různých překážek či výzev, které nám život přináší. S každou překonanou překážkou jsme ještě silnější,“ přiblížil hlavní myšlenku nové kampaně manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Zdroj: Marketingové noviny | Reklama

Velký zájem návštěvníků o novou žateckou atrakci - Chrám chmele a piva - přiměl jeho provozovatele nechat zpřístupněné některé jeho části. A to i přesto, že hlavní turistická sezona už skončila. Navíc zde začnou od 25. listopadu točit vlastní pivo.

"Lidé pořád mají zájem o návštěvu, proto jsme vymysleli přes zimu aspoň omezený program, protože například audiovizuální techniku nemůžeme kvůli počasí používat," vysvětlil vedoucí chrámu Jiří Vent.

Přístupná zůstává věž, za výstup na ni se platí 25 korun. "Za prohlídku labyrintu se platí jen 50 korun, děláme je od úterý do pátku dvakrát a v sobotu třikrát. Zájemci se vždy sejdou ve vstupní hale restaurace U Orloje," uvádí Vent.

Chrám chmele a piva byl letos otevřen jen dva měsíce. Už v září a říjnu jej ale navštívilo dva a půl tisíce lidí. Překvapivý je také zájem o restauraci, která je otevřena od 1. listopadu. "Hned první den se tu vypilo 665 piv," přibližuje Vent.

V současné době se tu každý den uvaří kolem 120 obědů, na večer si lidé musejí stůl rezervovat. "Používáme jen suroviny ze zdejšího regionu, a to čerstvé," řekl Vent. Na jídelním lístku návštěvníci najdou třeba husu s červeným zelím a knedlíky, mohou si objednat i pivovarský guláš nebo maso připravené na pivu.

První domácí pivo se začne točit 25. listopadu

Přímo v restauraci je i minipivovar, který právě vaří první várku piva. "Budeme mít tři druhy. První z nich, Chmelový ležák, začneme točit 25. listopadu," dodal Vent.

Chrám chmele a piva je zatím dokončený jen částečně. Až na jaře se třeba otevře dětské hřiště v zahradě, přes nějž pak bude přístup do dětské herny a jízdárny na šlapadlech s kavárnou pro rodiče. Během příštího roku se také otevře klášterní zahrada a opravená renesanční sladovna.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal | Foto: Iveta Lhotská

Diplomovaní pivní sommeliéři z několika evropských zemí se sešli o víkendu v Chodové Plané, aby se seznámili s českou pivní kulturou. V Rodinném pivovaru Chodovar ochutnali také pivní specialitu – ledové pivo, které se v pivovaru připravilo poprvé v celé jeho historii.

„Svaz pivních sommeliérů uspořádal své výjezdní zasedání poprvé v Česku. Jednání bylo vyloženě pracovní. Diplomovaní odborníci v oboru pivovarnictví se při takovém zasedání vždy seznamují s pivní kulturou regionu, který navštíví. U nás poznali například techniku čepování piva, protože ne všude ve světě se pivo čepuje jako v Česku, tedy s vysokou pěnou,“ vysvětlil Deníku obchodní ředitel Chodovaru Jiří Plevka.

V Evropě je přibližně 300 absolventů pivní akademie, tedy školy, kterou její studenti končí uznávaným vysokoškolským diplomem. Necelá třetina se jich sešla v Chodové Plané. „Chtěli jsme poznat významný evropský pivní region, kterým západní Čechy bezesporu jsou. Ochutnali jsme některé speciální druhy piv, které se tady vaří a poznali, jak se v tradičním pivovaru dá pracovat moderně,“ vyjádřil se Axel Kiesbye, nositel prvního titulu pivní sommeliér.

Pivní sommeliérství, jak dále uvedl, spočívá v tom, že pivo není chápáno pouze jako nápoj. „Ale má určitou kulturu a tradici. A málokterý produkt má v Evropě tak bohatou tradici jako právě pivo. Chápeme a nabízíme veřejnosti pivo jako zážitek. Jeho prostředí, jako doplněk gastronomie, historii, péči o pivo. Pivní sommeliér umí doporučit, jaké pivo se hodí k jakým pokrmům. Třeba ke kyselým jídlům že se hodí sladší piva,“ uvedl dále Kiesbye.

V celém světě existuje zhruba 1200 druhů piva. „Pivovarníci v Česku máme vůči konzumentům trochu dluh v představování rozmanitosti piva, protože v Česku je trh poměrně konzervativní. Proto se snažíme občas představit nějakou specialitu. Jednou z nich je třeba naše ledové pivo, které jsme uvařili a skladovali pro tuto příležitost. Ale protože výroba není jednoduchá, pokračovat v ní budeme skutečně při mimořádných příležitostech,“ řekl Deníku Plevka.

Zdroj: Tachovský deník.cz Autor: Jiří Kohout | Foto: Jiří Plevka

Nejen chuť na voňavou jaternici nebo zabijačkovou polévku přilákala i tentokrát do prostor benešovského pivovaru stovky velkých i malých návštěvníků. Ti si v několika desítkách stáncích mohli koupit jablka, kořenovou zeleninu, ale třeba i med, medovinu nebo výborné domácí koláče.

„Já už jsem tady byl i minule a tolik stánků a tak široký sortiment zboží tu rozhodně nebyl. Docela mě to překvapilo,“ uvedl Radek Mašata z Bukovan s tím, že bude rád, když se Farmářské trhy v Benešově stanou pravidelnou akcí.

Stejný názor měla i další návštěvnice. I ona si přišla koupit čerstvá domácí vejce, maďarské koření a adventní věnec. „S manželem jsme se těšili na zabijačkovou polévku, ale netušili jsme, že v devět hodin už nebude k mání,“ dodala zklamaně.

Skutečně o avizované produkty vepřových hodů byl mezi zákazníky nebývalý zájem. Jakmile se otevřela brána Pivovaru Ferdinand, lidé zamířili ke stánku, odkud se linula nezaměnitelná vůně zabijačky. Ten kdo neměl hlad se mohl posilnit alespoň pivem a limonádou nebo se zahřát čajem, svařeným vínem či něčím ostřejším.

Jestliže pracovníci města Benešov a Pivovaru Ferdinand se mohli spokojeně usmívat, jaký úspěch první Farmářské trhy měly, tentokrát může být jejich uspokojení ještě daleko větší.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Benešovský deník.cz | Autorka: Martina Křečková

V malom Ríme sa začala vianočná pivná horúčka. V tamojšom reštauračnom pivovare varia dvadsaťstupňové pivo. Viac ako 1 800 litrov je určených na vianočný stôl.

„Dvadsaťstupňové pivo je slovenskou raritou. Varili sme ho príležitostne, zožalo však veľký úspech, a tak ho dnes var íme pravidelne,“ hovorí s úsmevom vedúci trnavského pivovaru Karol Puschenreiter.

Labužníci: Na Vianoce nesmie chýbať

Vyrábajú ho na vianočný trh už druhý raz. Vlani sa pred sviatkami rýchlo rozchytalo. „Čakáme práve na toto pivo. U nás nesmie chýbať na sviatočnom stole tak ako kapor,“ hovorí Peter Jelínek (37). Pochvaľujú si ho najmä miestni hostia. Netradičné pivo príde na trh už posledný novembrový týždeň. V trnavskom pivovare si pol litra môžete kúpiť za euro.

Zdroj: Rozhlas.sk | Autorka: Linda Nagyová

Společnost Jihomoravské pivovary, a.s., se sídlem ve Vyškově, náměstí Čsl. armády 116/4, PSČ: 682 01, IČ: 499 73 720, DIČ: CZ49973720, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 1275, jednající prostřednictvím představenstva společnosti (dále jen „JMP“) Vyhlašuje obchodní veřejnou soutěž dle § 281 a násl. obchodního zákoníků o nejvýhodnější návrh na uzavření smlouvy o nájmu a licenční smlouvy - pronájem nemovitostí, technologického vybavení a ostatních movitých věcí sloužících k výrobním účelům ve vlastnictví společnost "JMP" dle občanského zákoníku, dále pak na poskytnutí práva k ochranným známkám (vyjma ochranných známek "HAVRAN" a "HAVRAN PIVOVAR VYŠKOV - ZALOŽENO 1680").

Přílohy ke stažení:

Podmínky veřejné obchodní soutěže

Příloha podmínek č. 1

Příloha podmínek č. 2

Příloha podmínek č. 3

Příloha podmínek č. 4

Příloha podmínek č. 5

Příloha podmínek č. 6

Zdroj: Pivo Vyškov.cz