Na vlastné oči si môžete skontrolovať, čo vám načapujú! V centre hlavného mesta v týchto dňoch otvorili podnik, ktorý nadväzuje na tradíciu varenia piva v Bratislave.

Na Drevenej ulici vyrábajú špeciálne druhy vlastného piva – Bratislavský ležiak a čapujú tiež 20-stupňové čierne pivo Sessler. Varia ich vo dvoch 500-litrových sudoch a priamo v podniku prebieha aj kvasenie.

Varenie piva

Hneď pri vchode do očí udrú dva 500-litrové sudy. "Varíme z tradičných zdrojov, teda sladu, vody, chmeľu a kvasníc. Naše pivo je plzenského typu," vysvetľuje sladovník Peter Pramuk, ktorý pochádza zo sladovníckej dynastie.

Kvasenie a dokvasovanie piva

V 1 000-litrových tankoch prebieha kvasenie a dokvasovanie piva. "Dokvasovanie trvá štyri týždne a pivo nie je pasterizované, preto je kalné a obsahuje živé kvasinky," tvrdí sladovník.

Čapovanie

Uvarenú zlatú tekutinu vám načapujú vo dvoch výčapných baroch. „Máme dvanástku Bratislavský ležiak alebo čierne pivo dvadsiatku,“ hovorí výčapník Dušan. Okrem toho ponúkajú aj tradičnú slivovicu či hruškovicu.

Na zdravie

"Pivo nie je len chutné, ale vraj aj zdravé," myslí si Adela. Zlatý mok údajne obsahuje sacharidy, bielkoviny a viac ako 30 vitamínov. Chmeľ vraj pôsobí upokojujúco proti stresu a účinkuje aj proti nespavosti.

Meštiansky pivovar v Bratislave sa rozprestiera na troch podlažiach, kapacita sa pohybuje okolo 150 ľudí.

Video naleznete mj. zde...

Zdroj: Adam Čas.sk

Jihlavský magistrát zatím nevypsal výběrové řízení na nového provozovatele restaurace. Podle náměstka Radka Vovsíka je ještě čas. Pivovar Ježek si možná pronajme Radniční restauraci na Masarykově náměstí v Jihlavě.

„Uvažujeme o tom,“ potvrdil obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý. Dokonce už má v hlavě, že by restauraci měla spravovat konkrétní společnost, jejíž jméno však nechtěl prozradit. „Každopádně ale nechceme nikoho vyhánět. Zájem budeme mít pouze v tom případě, že současný nájemce buď sám nebude chtít restauraci provozovat, nebo mu bude smlouva ukončena,“ doplnil Vostrý.

A v tom může být největší problém. Současným provozovatelem Radniční restaurace je rodina Fialových. Ta však dostala na začátku března od městské rady výpověď. Radní k tomuto kroku přistoupili proto, že Fialovi dlužili za nájem zhruba 700 tisíc korun. Nájem, který mají Fialovi platit, činí 800 tisíc korun ročně, valorizací se blíží k 900 tisícům. Provozovatel podle smlouvy platí nájemné zpětně za jeden rok.

„Zaslali jsme několik upomínek, na které nikdo neodpovídal,“ zdůvodnil krok první náměstek primátora Radek Vovsík (ODS). S výpovědí však současný provozovatel nesouhlasí. „Dostali jsme ji neoprávněně. Můžeme ji dostat pouze při opakovaném neplacení. Nájemné jsme však nezaplatili pouze jednou,“ nechal se nedávno slyšet Lukáš Fiala.

Výběrové řízení na nového provozovatele magistrát zatím nevypsal. „Není to však proto, že bychom se báli soudních sporů. Prostě máme na výběrové řízení zatím čas,“ pronesl Vovsík.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autor: František Jirků

Kvůli technickým problémům nebyla ještě stáčecí linka pivovarem převzata

Garanční testy nové stáčecí linky na lahve v Měšťanském pivovaru Strakonice stále probíhají. Začaly ve středu 31. března a kvůli technickým problémům není ještě stáčecí linka pivovarem převzata. „Linka bezproblémově funguje na kvalitu piva, ale nevyhovuje výkonnostně. V kontraktu máme daný výkon 19 000 lahví za hodinu, dnes nám linka jede průměrně na 14 800 lahví za hodinu,“ uvedl ředitel Jaroslav Tůma.

Technické potíže nyní řeší v pivovaru programátoři a montéři, kteří stáčecí linku dolaďují tak, aby splnila všechny náležitosti k předání. Jednotlivé stroje totiž samostatně nasmlouvaný výkon dosahují.

Na dodávky piva zatím nemají nesplněné garanční testy vliv. „Co jsme dříve stáčeli za šest hodin, teď trvá sedm hodin, což není žádný výrazný problém. Je to také kvůli tomu, že ještě nezačala sezona. Pokud by se problémy s linkou nevyřešily do června, budeme nuceni zavést prodloužené směny a výdaje se nám zvýší,“ doplnil ředitel.

Otázkou zůstává, kdy se garanční testy podaří splnit. „Doufáme, že se vše vyřeší do konce dubna. Bude záležet na dalších jednáních, až budeme mít vše spočteno a až budeme vědět, o kolik dnů je posunutý termín konečného předání linky, včetně důvodů zpoždění, začneme jednat o případné slevě z ceny od zhotovitele,“ dodal Jaroslav Tůma. „Dokud řádně neproběhnou všechny garanční testy stanovené ve smlouvě o dílo, nemůžeme linku převzít,“ zopakoval Jaroslav Tůma.

Zastupitel Josef Štrébl (VPM) byl Jaroslavem Tůmou pozván před několika týdny k prohlídce pivovaru. „Žádné nové informace o pokračování modernizace pivovaru nemám. Na prohlídku jistě rád přijdu,“ uvedl.

Nová stáčírna stála pivovar včetně víceprací 16 a půl milionu korun bez daně. „Devadesát procent částky je zaplaceno, zbývající část se doplatí, až budou testy dokončeny a podepsán předávací protokol,“ dodal Tůma.

Pivovar si zatím náklady hradí ze svých zdrojů bez použití úvěrů nebo leasingu. Modernizace pivovaru se zahájila 2. února a potrvá do roku 2018.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka: Kateřina Malečová Suková

Patříte mezi příznivce turistiky nebo cyklistiky a hledáte tip na výlet? Vydejte se v sobotu 24. dubna na 5. ročník turistického pochodu Krajinou barona Ringhoffera. Během pochodu si můžete zasoutěžit, prohlédnout Velkopopovický pivovar a zhlédnout křest nedávno narozených kůzlat.

Pochod začíná v 9:30 u železniční stanice v Mirošovicích, dále se pokračuje do Velkých Popovic, kde se také odehrává hlavní část programu. Můžete si zde prohlédnout pivovar, zdarma ochutnat pivo Kozel nebo si zasoutěžit. Ve 12 hodin proběhne v pivovaru symbolické předání daru obci. Poté se můžete těšit na křest kůzlátek narozených před několika týdny v pivovaru místnímu maskotu, kozlovi Oldovi. Kmotrem kůzlátek je vrchní sládek pivovaru Jiří Fusek. Pochod bude zakončen v Kamenici, kde budou mezi 15. a 17. hodinou odměňování účastníci, kteří zdárně dorazí do cíle.

Celková délka trasy je 20,3 km. Na každém z deseti zastavení pochodu, který můžete absolvovat pěšky nebo na kole, budou probíhat zajímavé soutěže. Připojit nebo odpojit se od pochodu můžete kdekoliv na trase. Pokud například nebude ve vašich silách odpoutat ratolesti od kůzlátek, můžete strávit sobotní odpoledne v pivovaru.

Turistická stezka Krajinou barona Ringhoffera je výjimečnou procházkou v okolí Prahy. Nabízí nádherné výhledy na přírodní park Velkopopovicko a do krajiny Posázaví. Součástí je i cesta alejí k hrobce rodiny Ringhofferů nebo prohlídka kostela s rotundou a židovského hřbitova v Kostelci u Křížků.

Naučná stezka Krajinou barona Ringhoffera připomíná významného průmyslníka 19. století, který měl dominantní vliv na kulturu krajiny Velkopopovicka a Kamenicka. Baron František Ringhoffer byl majitel průmyslového impéria a představitelem tehdejší společenské elity, založil pivovar ve Velkých Popovicích a řadu dalších podniků jako měděný hamr, pilu, cihelnu, mlékárnu. S celou svou rodinou pečlivě udržovali krajinu, vysazovali aleje, upravovali cesty a okolí svých rezidencí zámku Štiřína a zámku Kamenice. Výsledky jejich péče o krajinu jsou patrné dodnes a při turistických výletech po okolí se vám neustále budou připomínat.

Jak se tam dostat:

Do Mirošovic vlakem po trati 221 – Praha, hl. nádraží – Benešov u Prahy. Z Kamenice můžete využít MHD přímo do Prahy nebo Kozlího odvozu na železniční stanici ve Strančicích ke spojům na Prahu nebo Benešov.

Zdroj: Tisková zpráva Velkopopovického Kozla

Pri príležitosti 2. výročia uvarenia prvej várky piva v pivovare Sessler sme v limitovanej edícii uvarili polotmavý špeciál 16,4%.

Na zahájení letošní pivní sezony se chystá Rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané. Zahajovací program, v němž nebude chybět tradiční barmanská soutěž Chodovar Cup, se uskuteční v sobotu 24. dubna.

„Program začne u Staré Sladovny v půl jedné odpoledne, kdy bude dechovka Daliborka zvát do slavnostního průvodu. Veselý průvod gastronomů a lázeňských hostů vyjde v jednu hodinu. Účastníci projdou Chodovou Planou. Dobové lázeňské kostýmy a veselé masky jsou vítány. Kostýmovaní účastníci budou mít možnost ochutnat zdarma slavnostní kvasnicový ležák Chodovar z dubového pivního sudu,“ vyjádřil se obchodní a marketingový ředitel pivovaru Jiří Plevka.

Dvanáctý ročník mezinárodní barmanské soutěže v míchání drinků na bázi piva Chodovar Cup odstartuje ve 14 hodin. „Letos poprvé se tato soutěž stala součástí oficiálního kalendáře České barmanské asociace, osobní účast potvrdil předseda asociace Aleš Svojanovský,“ doplnil Plevka s tím, že poprvé budou soutěžit také barmani z Německa. „Pro návštěvníky soutěže bude míchat drinky jeden z mezinárodně nejúspěšnějších barmanů české historie Zdeněk Javorský,“ uvedl dále ředitel.

První pivní sud letošní sezony by se měl slavnostně narazit v 17 hodin. Do cíle by v tuto dobu měl dorazit také štafetový běh s pivním sudem z partnerského města Störnstein v Bavorsku. Od 18 hodin bude hrát Kokrhell Band.

Štafeta s pivním sudem startuje v sedm hodin ve Störnsteinu, na Tachovsko dorazí kolem půl jedné přes Branku, přes Tachov a Planou bude směřovat do areálu pivovaru. Na zastávkách bude ochutnávka slavnostního kvasnicového ležáku zdarma.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor a foto: Jiří Kohout

Českokrumlovský pivovar exportuje své výrobky i daleko za hranice republiky.

Ačkoliv i českokrumlovský pivovar pocítil dopady ekonomické krize, ustál ji a v těchto dnech dokonce vyrukoval se zcela novým pivem. Zlatavý mok z Českého Krumlov mohou podle manažera Pivovaru Eggenberg Jiřího Shrbenýho ochutnat lidé až na Kypru nebo ve Finsku.

Jak si českokrumlovský pivovar stojí v dnešní době? Ekonomickou krizi jste přestáli?

Ekonomickou krizi pociťuje náš pivovar stejně, jako řada dalších podniků a podnikatelů. Propad na domácím trhu však nahradily exportní dodávky zejména do Finska. Také bych rád zmínil, že jsme v době krize zaměstnance nepropouštěli, ale naopak ještě přibírali.

Kolik zaměstnáváte lidí?

V našem pivovaru je zaměstnáno cirka 50 lidí.

V roce 2008 to s pivovarem vypadalo velice špatně. Mluvilo se o ukončení provozu. Co se tehdy vlastně dělo?

Tehdy jsme byli v konkurzu kvůli jednomu špatnému obchodu. Pivovar nebyl v provozu dva měsíce. Prodával vlastně jen pivo, které už měl navařené. Vařit nemohl, protože neměl oprávnění k výrobě alkoholu. Nakonec pivovar pronajmul svoji část podniku novému provozovateli.

Co nového momentálně pivovar chystá?

V současné době se připravujeme na nadcházející letní sezónu, která jistě potěší nejenom místní konzumenty piva, ale i řadu návštěvníků, kteří přijíždějí za krásami a poznáním našeho kraje. V neposlední řadě pak ve spolupráci s partnery připravujeme řadu kulturních akcí, na kterých produkty pivovaru chybět rozhodně nebudou.

Můžete přiblížit nové pivo?

Uvedli jsme na trh zcela nový a neobvyklý druh piva, který je v Evropě k dostání velmi ojediněle a jeho plná chuť poskytuje konzumentovi pravý gurmánský zážitek. Jedná se o tmavý ležák vyrobený klasickou recepturou ze speciálního nakouřeného ječného sladu, který dodává pivu neobyčejnou uzenou chuť. Dle jeho charakteristických vlastností mu byl přisouzen název Nakouřený Švihák.

Jaké druhy piva momentálně vyrábíte?

Momentálně vyrábíme šest druhů světlého a dva druhy tmavého piva. Škála světlých piv začíná nejméně stupňovitým světlým pivem Kristián, následuje světlé výčepní pivo Eggenberg, světlý ležák Petr Vok, speciální kvasnicový ležák, dia pivo a klasický ležák Eggenberg.

A jaké je mezi pivaři nejoblíbenější?

Nejoblíbenější je tradiční světlý ležák a nemalé oblibě se těší i ležák Petr Vok vyznačující se jemně hořkou chutí. Tmavý ležák je velmi oblíben u zahraničních návštěvníků.

Kam nejdál je krumlovské pivo exportováno?

Nejdále dostanete naše pivo na Kypru, v Laponsku, v Rusku, a bude li se obchodní činnost nadále vyvíjet pozitivně, tak i v zemích Jižní Ameriky a v Kazachstánu .

Kolik piva jste minulý rok vyrobili?

V loňském roce jsme vyrobili přibližně stejné množství v jako letech minulých.

Daří se pivo prodat? Mají o ně hospodští zájem?

V našem regionu zásobujeme sudovým pivem zhruba 100 restauračních zařízení. Z větší části jsou to hospody, kde se točí výhradně naše značka.

Uživí se pivovarská restaurace?

Pivovarská restaurace byla vybudována v prostorách bývalých pivovarských lednic nad ležáckými sklepy, kde do současnosti zraje pivo. Stylová restaurace s pivnicí, která patří k známým a vyhledávaným podnikům v Českém Krumlově, přiláká jak svou zajímavou historií, tak i nenapodobitelným kouzlem dobové architektury. Samozřejmostí je nabídka všech druhů vyráběných piv značky Eggenberg včetně oblíbeného kvasnicového ležáku.

Dáváte také na názory svých zákazníků? Jste schopní zareagovat na jejich připomínky?

Názory našich zákazníků jsou pro nás a výrobu piva velmi důležité. Dá se i říci, že jsou na prvním místě.

Myslíte si, že jsou lidé v Českém Krumlově patrioti, co se týká konzumace piva? Celkově, myslíte, že dnes lidé raději vyhledávají méně známé značky, než klasická piva jako například Gambrinus?

Převážná část zkušených krumlovských pivařů jsou patrioti a s dobrým ohlasem na naše pivo se setkáváme i při různých společenských akcích v širokém okolí. Na základě získaných poznatků zjišťuji, že se nemalá řada pivařů navrací ke konzumaci tradičních piv vyráběných klasickou českou recepturou a odmítají takzvaná europiva, u kterých reklama převyšuje kvalitu.

Vy sám pivo pijete?

Pivo samozřejmě piji se značnou oblibou a jsem rád, že díky svojí profesi mám k němu tak blízko.

Jak je vlastně českokrumlovský pivovar starý? Kdy se dá říct, že zažíval největší rozmach, svůj vrchol?

Tradice krumlovského pivovaru sahá do 16. století. Největší rozmach zažíval po malé privatizaci, kdy došlo k rozsáhlé obnově technologií.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor a foto: Václav Votruba

Pátek 26. března 2010 – to je den, kdy se do Pacova konečně po 40ti letech oficiálně vrací tradice pivovarnictví! Rodinný minipivovar Pacov slavnostně zahájil svou činnost.

Svou přítomností nás poctil například starosta Pacova, pan Lukáš Vlček, dále jeden z nejlepších sládků ČR, pan Ing. Josef Krýsl, místní farář, pan Tomáš Hajda a řada dalších…

Náš vážený přítel Vlastimil Simota starší pronesl úvodní řeč o dějinách pivovarnictví v Pacově a tradičním zvoláním „Dej Bůh štěstí!“ pak symbolicky připil novému pivovaru.

Přišel i pan farář a se slovy „Ať zde vždy vládne duch pokoje a moudrosti, lásky a ochotné služby“ nám posvětil varnu… Všem zúčastněným patří velký dík, stejně tak děkujeme všem návštěvníkům, kteří naše pivo svorně chválili, čehož si nesmírně vážíme!

Je tedy odstartováno a my doufáme, že vám naše pivo bude chutnat čím dál víc...

Zdroj: Minipivovar Pacov.cz

Rekonstrukce ležáckých sklepů v přerovském pivovaru Zubr byla zahájena před 3 roky a dosud si vyžádala náklady ve výši 40 mil. korun. Práce probíhají vždy mimo sezónu, kdy je část kapacity sklepa volná. S ukončením celé akce se počítá v roce 2012. Celková částka, kterou pivovar na modernizaci sklepů vynaloží, dosáhne 60 mil. korun. Jedná se o významnou investici do kvality, navíc s ekologickým dopadem.

„Už na jaře potřebujeme plnou kapacitu sklepa, to je 50 tisíc hl, abychom mohli zahájit výrobu pro letní sezónu,“ říká ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Zubr se vyrábí tradiční metodou pomalého zrání, ve sklepích tedy přerovský ležák dokváší a dozrává až 2 měsíce, což je pětkrát déle ve srovnání se zrychlenou výrobou, kterou běžně používají zahraniční velkovýrobci piva.

V rámci rekonstrukce došlo nejen k samotným opravám ležáckých tanků, ale i výměně chladicího zařízení, rozvodů všech médií a aplikaci speciálních omítek. Z technologického hlediska je klíčová úprava vnitřních povrchů tanků. Umožňuje totiž snadné a přitom důkladné čištění vnitřku tanků, tím se zajistí potřebná sterilita prostředí před sudováním piva.

Nyní má ležácký sklep i nové hradící armatury pro přesnou regulaci tlaku vznikajícího oxidu uhličitého, důležitého pro dobrý říz i pěnivost piva.

V prostorách sklepa je nutné celoročně udržet stálou teplotu do 3°C, proto musí být systém chlazení výkonný a současně spolehlivý. V Zubru ho nyní zajišťují moderní chladící registry náhradou za starší méně efektivní žebrovice.

„Zrání ovlivňuje stabilizaci chuťových vlastností piva a je nejdelším procesem při výrobě. Pokud by při něm stoupla teplota, došlo by k negativnímu ovlivnění senzoriky a pivo by mohlo získat nežádoucí kvasničnou příchuť i vůni“ vysvětluje Pavel Svoboda.

Kromě udržení stálé teploty je pro kvalitu piva nezbytné dosažení sterility technologických zařízení. Proto jsme se rozhodli vyměnit původní skleněné potrubní rozvody za nerezové. Je to způsob, jak udržet absolutní čistotu díky efektivní sanitaci.

Investice má i významný ekologický přínos. Původní chladicí médium solanku vhodně nahradil ekologický glykol, který na rozdíl od solanky nevyžaduje speciální likvidaci.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov

Pozitívny signál zaznamenal pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Objem predaja všetkých pív distribuovaných pivovarom sa za prvý štvrťrok 2010, v porovnaní s rovnakým obdobím roku 2009, zvýšil o 2 percentá. Objem predaja vlastných a dovážaných značiek tak dosiahol spolu 51 623 hektolitrov (hl) piva. Ešte výraznejší bol medzimesačný nárast, keď v marci tohto roku vyhniansky pivovar predal o 65 percent pív viac ako vo februári. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Zvlášť potešujúci je fakt, že rast sme zaznamenali pri všetkých značkách, dokonca pri všetkých baleniach. Pivovar STEIGER je významným distribútorom importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel na slovenskom trhu a nielen pri STEIGRI, ale aj pri všetkých týchto importovaných značkách došlo k medziročnému nárastu predaja. Beriem to ako ďalší dôkaz, že slovenskí pivári si po hlbšom siahnutí do vrecka viac všímajú a zvažujú chute pív. Hľadajú prirodzenú, horkastú a hlavne plnú chuť s doznievaním všetkých prírodných surovín. To je totiž spojujúci prvok všetkých pív ktoré vyrábame, ale aj dovážame a distribuujeme v našej sieti. Ich klasická výroba varením každej stupňovitosti zvlášť, otvoreným kvasením v spilkách a hlavne dlhodobým zrením v ležiackých pivniciach je pre takúto chuť nenahraditeľná", okomentoval vývoj predaja E.Mihálik.

STEIGER si aj vo vlaňajšom krízovom roku udržal si ziskové hospodárenie a dokonca zvýšil celkové tržby zo 14,07 mil. eura na 14,14 mil. eura, pri výstave 180-tis. hl piva z vlastnej produkcie. Pivovar STEIGER vlastní na slovenskom trhu najbohatšiu ponuku sortimentu pív, vyrobených vo vlastnom pivovare, aj distribuovaných značiek iných pivovarov.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 86.666 eur a vlani zamestnával priemerne 180 pracovníkov.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Bourání některých budov pivovaru pro historické cihly neznamená konec. Použijí se znovu.

Před téměř dvě stě lety vypalovaly pece opavských cihelen tisíce cihel, a ty pak putovaly na stavbu městského pivovaru. Léta byly svědky umění opavských sládků. Ani teď když jdou některé části pivovaru k zemi, příběh jeho cihel nekončí. Dělníci je ručně, jednu po druhé zachraňují, aby je použili na opravy budov, které se stanou součástí připravovaného společenského centra Breda&Weinstein. Osm lidí zdivo ručně rozebere zhruba za čtrnáct dní. „Do 5. května musíme být se vším všudy hotoví,“ říká šéf stavebních dělníků, kteří v areálu opavského pivovaru pracují, Tomáš Karpeta.

Zachránit chtějí zhruba sto kubíků cihel z devatenáctého století. „Použijeme je pro opravy staré a nové sladovny, strojovny a varny. Mají nezaměnitelnou barvu a patinu,“ vysvětluje manažer projektu Michal Křovák.

Průzkum ukázal, že nejlépe se historické cihly zachovaly v okolí staré kotelny, komína a ve spojovacím krčku mezi starou a novou sladovnou.

Ruční práce

„Stěny musíme opatrně zbourat a ručně vybereme jednotlivé cihly. Ty pak musíme očistit, aby byly dál použitelné, a uložit,“ popisuje postup Karpeta.

K dalšímu použití dělníci vyberou každou cihlu, která má alespoň jednu stranu neporušenou. Cihly budou na nové využití čekat naskládané na paletách v budově nové sladovny.

Záchrana původních cihel při opravách historických budov u nás není běžná. „Ve většině případů se potřebný materiál na historické budovy vyrábí starými metodami, aby zapadal do původního zdiva. Opava má ale výhodu. Máme tu bohatý zdroj dobových cihel, tak proč je nevyužít? Jen se musí opatrněji bourat,“ říká architekt Oldřich Hájek, který přestavbu pivovaru projektoval.

Výhodou téměř dvě stě let starých cihel je jejich velikost, která přesně zapadne do původního zdiva, struktura a vzhled. „Opravíme jimi například uliční stěnu do Pivovarské ulice, kterou zub času hodně poznamenal. A také díry po různých zásazích za socialismu. Lepit to novými cihlami by byla hloupost,“ dodává architekt Hájek.

Tradice pokračuje

Podle opavského historika umění a člena památkové rady Národního památkového ústavu v Ostravě Pavla Šopáka je záchrana starých cihel sympatická. „Mají nezaměnitelnou patinu a jejich povrch není sterilní jako u sériově vyráběných dnešních cihel,“ říká Šopák.

Cihly, ze kterých dnešní opavský pivovar od roku 1824 zedníci stavěli, jsou místní výroby. „Mají tak symbolický vztah k městu, a díky nim pokračuje tradice místní řemeslné výroby,“ doplňuje Šopák s tím, že v devatenáctém století měla Opava hned několik cihelen. Dnes není ve městě ani jedna.

Poprvé si výsledek práce dělníků lidé prohlédnou na podzim příštího roku. Společenským centrem budou procházet velkou prosklenou pasáží, která má vytvořit dojem, že jdou po ulici. Po jedné straně budou opravené sladovny či varna, druhou uliční stěnu vytvoří moderní budovy. Ačkoliv nové centrum naplní především obchůdky, restaurace, obrovský dětský koutek či multikino, pivovarnická tradice nezanikne.

„Ve druhém podlaží vznikne pivní restaurace s mikropivovarem. V bývalé varně bude stylová kavárna se zrestaurovaným pivovarnickým vybavením,“ přibližuje mluvčí společnosti Develon, která v pivovaru společenské centrum staví, Martina Cicvárková.

Pivo se v Opavě vaří od roku 1825 a tehdejší Bürgerliche Troppauer Bierbrau ročně produkoval dvanáct tisíc věder piva, což je zhruba sedm tisíc hektolitrů. Za prvních deset let produkci ztrojnásobil.

Zlaté časy zažívalo opavské pivo za rakouské monarchie, kdy ho čepovali i ve Vídni. Pivovar přežil obě války i znárodňování. Vaření piva v Opavě skončilo až v polovině devadesátých let minulého století. V roce 1994 se pivovaru Zlatovar zbavilo sdružení moravskoslezských pivovarů, aby mohlo zaplatit dluhy. Skončil v rukách podnikatele Kamila Kolka, který sice nechal pokřtít několik speciálních piv, ale krátce nato pivovar zavřel.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Žaneta Horáková

Už letos v září přivítá první návštěvníky nové pivovarnické muzeum v Hanušovicích. Vzniká v budově bývalé školy, řadu let neužívané, kterou pivovar Holba odkoupil od města.

Dům vedle odbočky z hlavní silnice k pivovaru teď prodělává rozsáhlou rekonstrukci. Výsledkem má být společenské centrum s muzeem v patře, restaurací včetně venkovního posezení v přízemí a s apartmány v podkroví.

„Počítá se také s degustační místností pro návštěvníky pivovaru a vybavenými učebnami pro odborná školení. Celý objekt bude bezbariérový s využitím vertikální plošiny pro imobilní osoby,“ uvedl výkonný ředitel Holby Vladimír Zíka.

Celková investice přesáhne 17 milionů korun, z toho část pokryje dotace z evropských fondů na podporu regionu.

Dělníci uvnitř budovy právě nahazují omítky a dělají podlahy, zároveň se už rýsuje nová fasáda. Oficiální název ještě muzeum nemá.

„K rozšíření vlastní expozice může přispět každý, kdo vlastní starý pivovarnický nástroj nebo předmět, který s výrobou piva nebo jeho konzumací souvisí. Pokud by byl ochoten předmět zapůjčit, může mě kontaktovat na čísle 583 300 879 nebo na adrese krellerova@holba.cz,“ uvedla vedoucí marketingu Holby Lenka Krellerová. Někteří sběratelé a také bývalí zaměstnanci pivovaru se už s nabídkou ozvali.

Radikální proměny se do podzimu dočká také celý prostor mezi muzeem a podnikovou prodejnou u viaduktu, která se přesune jinam.

Vznikne tu relaxační zóna s dětským hřištěm a s minigolfem s osmnácti drahami. Podél silnice vyroste parkoviště, naopak současné parkoviště pro zaměstnance bude zrušeno.

Pivovar loni navštívilo na 12,5 tisíce turistů, zájem každý rok roste. Zdejším unikátem je možnost spatřit tradiční výrobu klasicky vařeného piva v reálném prostředí, zatímco ve většině ostatních pivovarů zprostředkovávají prohlídky izolovaná návštěvnická centra.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Stanislava Rybičková

Minulý týden proběhl v pivovaru první velký Ambasadorský sraz. Na 160 Ambasadorů se celý den školilo a prokazovalo své znalosti o pivu Pilsner Urquell. Pod vedením našich sládků a jednoho z nejlepších výčepních v ČR, Václava Vanyi, si vyzkoušeli, jak se správně čepuje hladinka, testovali se v senzorické degustaci, varním procesu, znalostí o pivu.

Starší obchodní sládek Václav Berka poukázal na nejčastější chyby hospodských a vzal Ambasadory na speciální prohlídku pivovaru. Akce byla úspěšně zakončena ve večerních hodinách Na Spilce.

Další velký sraz je naplánován na Pilsner Fest - poslední pátek a sobotu v srpnu. Všem děkujeme za perfektní účast, udělali jste nám všichni svým zapálením a přístupem ke srazu velkou radost.

Zdroj: Facebook | Autor: Pilsner Urquell

Staré hodiny, které zdobí budovu pivovaru v Koutě na Šumavě, byly spoustu let nefunkční. Majitel pivovaru Jan Skala se s tím nechtěl spokojit a dlouho hledal, kdo by staré hodiny opravil a znovu uvedl do chodu.

Štěstí se na něj usmálo zcela nečekaně. Dnes už jsou hodiny opravené a dokonce odbijí každou čtvrt a celou hodinu. „Do pivovaru přijel na zkušenou sládek z Ruska. Ten hodiny vyčistil, nahradil chybějící součástky a opravil je,“ říká koutský sládek.

Protože se musí hodiny každý den natahovat, převzal o ně starost sládek z koutského pivovaru Tomáš Nádraský.

Zdroj: Domažlický deník.cz

Minipivovar U Bezoušků mi zaslal nové a aktuální údaje. Tak mi dovolte, abych se s nimi s Vámi podělil. V záhlaví bloku je nové logo. Aktuálně se v Průhonicích čepují tato piva:

Bezouškovská 10°

pivo českého typu, spodně kvašené, nefiltrované, nepasterizované, jemná chmelová Žatecká hořkost, čistá sladová chuť, příjemná na celovečerní pití, cena: 0,3l - 24,- Kč, 0,5l - 29,- Kč

Pšeničné světlé 13°

pivo německého typu, svrchně kvašené, nefiltrované, nepasterizované, slabá ovocná chuť s kvasničným buketem, jemně chmelené, lehké a osvěžující, cena: 0,3l - 33,- Kč, 0,5l - 38,- Kč

Sládkova polotmavá 13°

pivo českého typu, spodně kvašené,nefiltrované, nepasterizované, kvasnicové, s čistou jemně karamelovou chutí, s velkým podílem jemné žatecké hořkosti, cena: 0,3l - 33,- Kč, 0,5l - 38,- Kč

Zdroj: Coloseum Restaurants | Autorka: Kamila Víšková, marketing

Obchody, ubytovací kapacity, pivovarnické muzeum, takové jsou představy znojemských zastupitelů s využitým areálu někdejšího pivovaru Hostan v centru města.

Alfou a omegou budoucnosti nedávno zavřeného provozu je však dohoda s majitelem objektů i pivovarských technologických celků, kterým je stále koncern Heineken. Zastupitelé zatím schválili s několika podmínkami záměr odkoupit areál za 26 milionů korun. Kupní cena má být uhrazena v průběhu roku 2010 a platbu za daň z převodu nemovitostí si má mezi sebe napůl rozdělí kupující a prodávající. Heineken, který se k probíhajícím jednáním nechce blížeji vyjadřovat, navíc požaduje, aby se v areálu po dobu deseti let nevyrábělo pivo.

„Zastupitelé schválili uvedenou podmínku v případě, že dotčené prostory bude vlastnit nebo provozovat město Znojmo. Společnost Heineken přitom ve svých podmínkách požadovala obecně, aby se v areálu po dobu 10 let nevařilo pivo,“ uvedla k podmínkám koupě pivovaru mluvčí města Znojma Denisa Šipošová.

Areál Hostanu je pro město velice cenný, neboť se nachází přímo v historickém centru v okolí hradu a těsné blízkosti románské rotundy sv. Kateřiny. Přes pivovar navíc vedou dvě ze tří přístupových cest k oběma zmíněným památkám. Město přitom není vlastníkem ani jižní pěší přístupové cesty pro turisty, ani Hradní ulice, která je jediným vjezdem pro automobily. Také z těchto důvodů je koupě areálu pro Znojmo klíčová.

Ač k definitivní dohodě zatím nedošlo, plánuje se již budoucnost objektů. Město nepředpokládá, že by areál provozovalo samo, reálnější je forma pronájmů. K dispozici je zatím obecný urbanisticko – architektonický průzkum. „Autor studie zanalyzoval jednotlivé budovy tvořící areál pivovaru a rozdělil je do několika skupin na ty, které je z hlediska jejich nesporné hodnoty vhodné zachovat, ve kterých je možné provádět úpravy větších či menších rozměrů s ohledem na zachování hodnotných prvků staveb či které je možné určit k demolici. Město si nechává tento rozbor nyní podrobněji rozpracovat. Právě takto sesbírané informace budou sloužit ke stanovení regulativů pro budoucí stavební činnost v areálu a navržení limitů možného budoucího využití areálu,“ uvedla mluvčí města Znojma Denisa Šipošová.

Zdroj: Moravské hospodářství | Autor: Filip Vrána

Pivovar Primátor se stal v loňském roce dalším významným zákazníkem systému Helios Green z produkce Asseco Solutions. Systém byl ve společnosti uveden do ostrého provozu k 1. lednu letošního roku. Vzhledem k rozsahu a specifikům činností, které výrobu piva provázejí, je zde systém implementován v poměrně velkém rozsahu. Management a zaměstnanci společnosti Primátor ke své práci využívají, či brzy budou využívat, kromě jádra systému s podporou Workflow a EDM konkrétně tyto moduly systému Helios Green: Účetnictví, Faktury přijaté, Faktury vydané, Pokladna, Banka, Majetek, Sklad – nákup a prodej, Doprava, CRM, Smlouvy, Mzdy, Personalistika, Odpis pohledávek, Manažerské vyhodnocování, Rozvrhování pomocí ukazatelů, Finanční controlling základ, Controlling prodeje a Controlling skladů a výroby. Ve společnosti Primátor je možnost využití pro celkem dvacet konkurenčních uživatelů.

Zdroj: ERP Forum.cz

Kdybychom vedle sebe postavili pět milionů půllitrů, vytvořili bychom pět set kilometrů dlouhou řadu piv, která by vedla z Chebu až do Vsetína. A právě takovou „pivní várku“ značky Schwarzenberg vyprodukovali v protivínském pivovaru od května 2009, tedy za necelý rok od chvíle, kdy se tato desítka začala vařit.

Jubilejní pětimiliontý půllitr piva Schwarzenberg natočil Karlu Schwarzenbergovi při jeho včerejší návštěvě pivovaru Michal Voldřich, sládek protivínského pivovaru. Setkání u jubilejní sklenice piva nebylo náhodné – pivovar založený roku 1598, patřil více než dvě stovky let do majetku knížecího rodu Schwarzenbergů. Obliba piva s erbem Schwarzenbergů na etiketě roste jak v Jihočeském kraji, tak i za jeho hranicemi.

Karel Schwarzenberg (nar. 1937) byl adoptován Jindřichem Schwarzenbergem (1903 - 1965), následovníkem rodu, který neměl mužského potomka, čímž se stal dědicem paláce ve Vídni, velkostatků Schwarzenberg v Bavorsku a Murau v Rakousku a řady dalších nemovitostí.

V prvních letech po sametové revoluci 1989 pomáhal nové vládě a především prezidentu Václavu Havlovi jako jeho kancléř navazovat diplomatické kontakty s nejvýznamnějšími státníky Evropy i celého světa.

Zdroj: K Brewery.cz

Během dubna začně v želivském pivovaře po několikaměsíční odstávce a rekonstrukci opět výroba piva, novinkou bude pivo s příchutí borůvek.

„V klášterní knihovně jsme našli ručně psaný recept z osmnáctého století na staré bylinné klášterní pivo, které budeme v upravené podobě vyrábět. A chystáme se také na piva nejrůznějších příchutí. Specialitou tak třeba bude pivo s příchutí borůvek,“ uvedl provisor kláštera Jáchym Jaroslav Šimek. Hlavní výroba se podle něj bude soustředit především na světlé čtrnáctistupňové pivo a na bylinnou specialitu.

K dostání bude na pultech po celé Vysočině a pro turisty také přímo v klášteře.

Vaření piva v želivském klášteře má mnohaletou tradici. Výlučné právo vařit tzv. klášterní pivo mají historicky pouze pivovary v majetku církevních řádů nebo alespoň s částečným majetkovým podílem. Želivský klášterní pivovar jako jeden z mála českých pivovarů může vařit pivo podle starých osvědčených postupů dodávající kromě specifické chuti i punc výjimečnosti.

Nápad na obnovení vaření piva vznikl v devadesátých letech minulého století. V Želivě tak vznikl minipivovar, kde se vařily tři druhy piva. Vedle klasického klášterního piva to bylo pivo medové a višňové. Po rekonstrukci čeká pivovar změna, která postupně rozšíří pivní sortiment o další speciality. Podle starých kronik se v želivském klášteře vařilo pivo několik století. Poté, co byl za doby komunistického režimu klášter přeměněný na koncentrační tábor pro katolické kněží a řeholníky, ztratila se kontinuita se starými tradicemi a zvyky.

Zdroj: Vysočina Regiony24.cz | Mediafax

Doslova letní výstav zaznamenal Rodinný pivovar BERNARD v letošním březnu, když prodal rekordní množství 17,8 tis. hl. nepasterizovaného piva. Tento výsledek je nejlepším měsíčním březnovým výstavem v celé novodobé historii pivovaru od privatizace v roce 1991. Meziroční nárůst prodeje piva v měsíci březnu byl 21 procent.

"Začátek roku nebyl prodejně příliš příznivý, projevilo se zvýšení spotřební daně a předzásobení velkoobchodů,“ hodnotí výsledky za první čtvrtletí spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dodává: „ Březen, přestože byl chladný, předčil očekávání. A co se týká obchodních výsledků, byl pro nás skoro letním měsícem. V celém prvním čtvrtletí jsme prodali na klesajícím českém pivním trhu o 5 procent piva více, nežli vloni.“

Výstav piva BERNARD byl v loňském roce 204 tis. hl. a roční tržby za pivo dosáhly 360 milionů korun, v roce 2008 to bylo 328 milionů korun. Celkový obrat pivovaru, který loni zaměstnával 138 lidí, meziročně stoupl z 350 na 386 milionu korun. Pro srovnání, např. v roce 2001 byl obrat 104,5 milionů korun, počet zaměstnanců 75.

Vzrůstající výstav piva staví Rodinný pivovar BERNARD především na vlastních surovinách - sladu, vodě a kvasniční kultuře z propagační stanice. Sladovna BERNARD v Rajhradě je jedním z mála výrobců tradičního humnového sladu, který je nejvhodnějším pro vaření nejkvalitnějších českých ležáků. Zhruba 55 procent produkce využívá pivovar pro vlastní výrobu piva. Zbytek sladovna prodává jiným pivovarům. V současnosti ve sladovně pracuje 25 lidí.

Zdroj: Protext.cz | Tisková zpráva