Město Sokolov chce zvýšit turistický ruch. Kapucínský klášter má podle vedení města krásné prostory, které nejsou využité. Plánovaná restaurace, o které se uvažuje už delší dobu, by měla přitáhnout pozornost.

„Bereme, že tam vzniknou prostory, kde by mohl nájemce udělat varnu piva, krb, restauraci… To znamená, že by tam vznikl kulturně-restaurační provoz“ plánuje místostarosta města Jaromír Dvořák.

V současné době byla vybrána stavební firma, která by měla rekonstrukci sklepních prostor provést.

„Můžeme říci, že vyhrála nejlevnější firma, přihlásilo se přitom několik firem a rozdíl byl až 40 %“ vysvětlil Dvořák.

Rozsah prací je přibližně za 13 milionů. Protože následně bude prostor komerčně využíván, případná dotace bude jen do 40 procent.

Nájemce restaurace, který provozuje mimo jiné minipivovar v nedaleké Lomnici má pro milovníky dobrého moku dobrou zprávu.

„Můžou se těšit na všechny druhy spodně kvašených piv, to znamená světlé, tmavé, polotmavé. Stupňovitost bude klasicky ležáček a speciály. To znamená od dvanáctky do třináctky jsou ležáčky. Speciály jsou od třinácti výše. Na tomto pivovaru sme uvařili zatím nejsilnější sedmnáctku, takže předpokládám, že v té restauraci by měla být také sedmnáctka. Možná se pokusíme o vyšší stupňovitost“ řekl sládek pivovaru Permon Jan Rada.

Pivovar také hodlá vyrobit piva méně obvyklá. „Plánujeme piva s různýma příchutěma, chceme vyzkoušet višňové pivo, teď jsme získali recept na pivo z cannabis, to znamená z konopí. Samozřejmě zkusíme časem, až budou vhodné prostory i různá pšeničná, žitná piva … možností je mnoho, doufejme, že se nám to podaří“ uvedl Rada.

První návštěvníci by mohli zavítat do restaurace do dvou let.

Zdroj: Západ.cz

Sudy, ve kterých se uchovává plzeňský ležák, smolí ručně pivovarští bednáři. Dnes mezi sebe přijali nového kolegu.

"Držíme se tradice, podle které náš ležák musí být ve vysmolených sudech," řekl nám mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. A právě proto také pivovar v západočeské metropoli zaměstnává několik bednářů. Ti do svých řad dnes přijali dalšího kolegu.

"Je to neskutečně krásný pocit," řekl hned po pasování na bednáře pětatřicetiletý Jaroslav Zajíček. Ten, stejně jako další kolegové, má ke dřevu dlouholetý vztah. Vyučil se totiž truhlářem.

"Samotný učební obor bednář neexistuje, ale dělají jej truhláři. Ti, aby se stali bednáři, musí tři roky pracovat ve zkušeném kolektivu v pivovaru a pak dostanou stejný výuční list jako pan Zajíček. Ono to řemeslo není nikde sepsané a všechno jak se to má dělat, se traduje pouze v ústním podání," vysvětlil Mareček.

Mezi jednu z činností bednářů patří také smolení pivních sudů. Jak to vypadá můžete vidět na videu.

Sud bednáři nejprve nahřejí a pak do něj nalijí horkou smolu. Aby se smola dostala po celé nádobě, musí sud válet po betonovém plácku. Následně z něho zbytek smoly zase vylejí a do sudu se může lít pivo.

"Naši bednáři se spíše starají o staré sudy, ale letos jsme po pětatřiceti letech vyrobili dvě ležácké kádě a jeden ležácký sud. Všechno se dělá ručně podle staré tradice," dodal mluvčí pivovaru.

Zdroj: tn.cz | Autor: Jan Skala

Do řádu rytíře gardy císaře Rudolfa II. (tento císař koupil pivovar v roce 1583) byli v Královském pivovaru Krušovice slavnostně pasováni výherci soutěže, kterou pivovar, ve spolupráci se svými partnery, v létě pořádal v Ruské federaci, kam firma začala exportovat v roce 1999.

V příštím roce tedy oslaví deset let exportu do této země. Vývoz do Ruské federace v současné době tvoří již více než polovinu objemu exportu Královského pivovaru Krušovice.

Hlavní cenou v soutěži byl automobil, dále se hrálo o 29 zájezdů do Prahy a do Královského pivovaru Krušovice pro dvě osoby a o řadu drobnějších cen.

„Dvě skupiny výherců z Ruské federace do ČR přijely v uplynulém a předminulém týdnu. Čekal je zde pestrý program, například projížďka historickou tramvají, která je však zvláštní nejen tím, že je historická, ale i tím, že se v ní bude točit pivo z připravených sudů,“ seznámila nás Martina Pastorová, Export Marketing Manager Královského pivovaru Krušovice.

Soutěž v Ruské federaci byla největší akcí, kterou Královský pivovar Krušovice v rámci svých exportních aktivit pořádal. Nejvíce piva z královského pivovaru se loni prodalo právě v Ruské federaci, Německu a na Slovensku, velký růst pak zaznamenala Ukrajina.

Krušovické pivo však míří i jinam, například do severských zemí. Pro zajímavost dodejme, že na tradičním Beer and Whiskey Festivalu, který se v průběhu září konal ve Stockholmu, získalo pivo Krušovice Černé 3. místo v kategorii „černé sudové pivo“.

„Beer and Whiskey Festival je nejdůležitější a největší mezinárodní veletrh piva ve Švédsku a 3. největší festival piva na světě. Letos se ho účastnilo zhruba 80 vystavovatelů reprezentujících celkem stovky značek piva z celého světa,“ upřesnila ještě Martina Pastorová.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Martin Kůs

Jediný pivovar ve Stříbře slavil rok své existence

Dvanáct měsíců stačí na důkaz toho, že stříbrský zlatý mok chutná a výborná umístění na soutěžích to jen dokazují. Už po třech měsících vaření získali stříbrští sládci třetí místo za pivo Argent v soutěži Pivní pečeť v Táboře a o měsíc později vychytali první dvě místa se Stříbrňákem a Argentem ve Zvíkově. Tam se jim podařilo získat i i čtvrté místo s Duchmausem.

Oslava prvních narozenin byla spojená se zabijačkovými hody. V nabídce byly jitrnice, jelita, tlačenka, ovar, guláš, smažák a spousta dalších pochutin, které se dají z vepřového vyrobit. „Dala jsem si výborný gulášek a višňové pivo. Takové hody by mohly být častěji, nebo klidně i jiné akce, třeba bramborový den,“ pochutnala si Jiřina Bruhová ze Stříbra. Zabijačku s úplně první návštěvou pivovaru spojila Jiřina Hrubá z Lomničky. „Jsem tu prvně a jsem unešená, vůbec jsem nevěděla, že to tu mají tak pěkné. Mají krásný interiér a moc milou obsluhu. A asi i dobrého kuchaře, soudím dle snězených výpečků,“ nešetřila chválou paní Hrubá.

Pivovar tedy vstoupil do druhého roku své činnosti. A jak je spokojen majitel David Ryba? „Myslím, že máme všichni za sebou kus práce a dobré výsledky. To dokazuje nejen dobré umístění na soutěžích, ale také vysoká návštěvnost pivnice. Celkově jsem spokojený,“ říká podnikatel.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Martina Sihelská

Bazal, Baníček, Mistrák, Áčko, Kanonýr, Šutér, Fajne, Baničák, Slezan, Mistrovské či Baník – pivem s jedním z těchto názvů se bude moci chlubit klub FC Baník Ostrava

Baník se stane prvním klubem v republice, jenž bude mít své vlastní pivo. O názvu přitom rozhodují fanoušci, kteří klubu zaslali na dva a půl tisíce návrhů, jak by se pivo mohlo jmenovat.

Zástupci Pivovaru Ostravar a Baníku z nich pak vybrali jedenáctku nejtrefnějších. Z nich se vybere vítězný název.

Fanoušci přitom nerozhodovali jen o názvu, ale také o síle piva, jeho chuti, a vzhledu.

„Jde bez nadsázky o ojedinělý projekt v dějinách českého pivovarnictví. Teď už víme, že pivo bude polotmavý ležák, přičemž všechny připomínky fanoušků a lidí, kteří se hlasování zúčastnili, jsme předali vrchnímu sládkovi. Teď už je na něm a na jeho týmu, aby připravili to nejchutnější pivo podle přání hlasujících,“ říká mediální zástupce Pivovaru Ostravar Martin Procházka.

Veřejnost navíc také určí, zda se fotbalové pivo bude v hospodách čepovat do "krýglů", nebo do sklenic.

Na nové pivo se těší také sami fotbalisté. „Nejsem sice pravý pivař, ale jsem na něj zvědavý. Líbil by se mi název Chachar,“ prozradil útočník David Střihavka. Chachar se však nové pivo jmenovat nemůže, i když tento název našel u fanoušků velkou odezvu. Název už je totiž zaregistrován pro jiný výrobek, a nejde proto použít.

Zdroj: tn.cz | Autor: Marek Švidrnoch

Pivovar Radegast z Plzeňského Prazdroje významně snížil spotřebu zemního plynu. Nošovický producent piva totiž začal k výrobě tepla využívat téměř všechen bioplyn, který vzniká při čištění odpadních vod z pivovaru. Lepší zužitkování ekologického paliva umožnilo zprovoznění nového systému na spalování bioplynu v kotelně pivovaru, sdělil dnes ČTK mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

"Rozšíření ekologického spalování právě slaví půlrok, za tu dobu zužitkovala kotelna o 130.000 metrů krychlového zeleného paliva bioplynu více než v předcházejících letech. Využití bioplynu získaného na takzvané předčistírně odpadních vod se tím zvýšilo o 20 procent na současných 99 procent," upřesnil mluvčí.

Celkově Prazdroj ve svých čistírnách odpadních vod u pivovarů v Nošovicích a Velkých Popovicích vytvoří ročně více než jeden milion m3 bioplynu, který je využit na výrobu tepla. "Ušetříme tak množství zemního plynu, které by zásobilo zhruba 260 rodinných domů na vytápění a běžnou spotřebu po dobu jednoho roku," doplnil manažer životního prostředí Plzeňského Prazdroje Petr Holeček.

Pivovary Plzeňského Prazdroje ročně vyprodukují 3,375 milionu m3 odpadních vod. Z této vody se vyrobí energeticky využitelný bioplyn v množství více jak 40 procent objemu zdrojové suroviny. Předčištěná voda z pivovaru v Nošovicích pak putuje k finálnímu vyčištění do městské čistírny odpadních vod v nedalekém Sviadnově a pak již čistá odtéká do řeky Ostravice. Pro čištění dešťových vod, odtékajících ze zpevněných ploch pivovaru v Nošovicích, se před odtokem do Morávky využívají přírodní čistící rybníky.

Zdroj: Ekolist.cz