Závěr letošního roku zastihl značku Zlatopramen v naprosté kondici. Hovoří o tom nejen skutečnost, že jeho vlajková loď Zlatopramen 11 je i nadále lídrem českého trhu v tomto segmentu, ale také skutečnost, že letos byla uvedena na trh nealkoholická varianta piva Zlatopramen, která rychle získává podíl na trhu. Přestože statistiky hovoří o tom, že tuzemský trh s pivem je nasycený, jedinými představiteli, u kterých dochází k nárůstu, jsou jedenáctky a nealkoholická piva, v nichž je právě Zlatopramen silně zastoupen.

„O popularitě Zlatopramenu 11 hovoří i celostátní průzkum. Letos každá třetí prodaná lahvová jedenáctka nesla etiketu Zlatopramenu a celá jedna třetina dotázaných respondentů odpověděla, že za typickou tuzemskou jedenáctku považují právě Zlatopramen. K popularitě přispívá i úspěšnost na prestižních pivních soutěžích. Pivo Zlatopramen 11 loni zvítězilo ve dvou odborných degustacích, a to na 50. Žatecké dočesné a v hodnocení Jedenáctka roku 2007, pořádaném Pivním kurýrem, kde letos obsadilo 2. místo,“ uvedl Boris Rajdl, marketingový manažer značky Zlatopramen.

Popularitu nejstarší české jedenáctky, jejíž start se datuje rokem 1967, podtrhuje péče o kvalitu na všech úsecích výroby a dobře nastavená marketingová politika. Jedenáctka Zlatopramen, stejně jako její sestry dvanáctka a nealkoholické pivo jistě svým spotřebitelům přispějí ke spokojenému občerstvení a oslavě svátků konce letošního roku.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Jediné místo v Praze, kde si můžete vychutnat Velkopopovického Kozla 11° Medium přímo z pivních tanků. První pražská Kozlovna.

Na Smíchov přiklusal tankový Velkopopovický Kozel 11° Medium. Jedná se o jediné pivní tanky s Velkopopovickým Kozlem 11° Medium v Praze. Milovníkům kvalitního piva se oblíbená „jedenáctka“ podává ve zbrusu nové Kozlovně, která byla slavnostně otevřena 20. listopadu 2008.

Hosté si na slavnostním otevření první pražské Kozlovny připili Velkopopovickým Kozlem se zástupci Plzeňského Prazdroje, a. s., majiteli a provozovateli hospůdky. K poslechu zahrál Ivo Jahelka a celým otevřením provázel Pavel Poulíček.

Nově otevřenou Kozlovnu na Lidické 20 v Praze 5 na Smíchově nemůže nikdo z kolemjdoucích přehlédnout. Venkovní fasáda se vyznačuje důraznými prvky, které podtrhují tři sochy kozla v různých pozicích. Ani interiér nezůstává pozadu. Za zmínku stojí například židličky a stoly s kopýtky, nasvícený reliéf s postavami kozlů, bodové osvětlení s kozlíky, růžky namísto klik a věšáků a samozřejmě dominantní socha kozla, která dohlíží na dění uvnitř.

K úpravám bylo využito dřevo, kov a mosaz. Interiér je laděn do přírodních barev, jako je béžová a terakota, což přispívá k navození příjemné a útulné atmosféry.

Vedle atraktivního interiéru pak hosté ocení kvalitu Velkopopovického Kozla 11° Medium, který je zde jako na jediném místě v Praze čepován přímo z pivních tanků. Tento moderní systém využívá technologii nerezových tanků o objemu 10 hl nebo 5 hl, ve kterých je pivo uloženo v nepropustném polypropylenovém vaku – tzv. systém bag-in-box.

„Při používání tohoto systému nepřichází pivo při čepování vůbec do kontaktu se vzduchem, což má pozitivní vliv na kvalitu a trvanlivost nepasterizovaného piva,“ říká Vladimír Jurina, brand manažer Plzeňského Prazdroje.

Na návštěvníky čeká široký sortiment čepovaného piva z produkce Velkopopovického Kozla. Unikátem je již zmiňovaný tankový Velkopopovický Kozel 11° Medium, první v Praze. Krom toho se v pražské Kozlovně čepuje i Velkopopovický Kozel Černý a nealkoholický Radegast Birell. K pivu jsou samozřejmostí nejrůznější pochutiny.

„Při vytváření pražské Kozlovny jsem chtěl posunout celý koncept svými znalostmi a zkušenostmi z oboru zase o něco dál,“ říká pan Březovský, majitel Kozlovny, a dodává: „Doufám, že hosté budou spokojeni nejen s kvalitou piva, ale že si k nám přijdou pochutnat i na výborném jídle.“

Kozlovna je projekt Plzeňského Prazdroje. V současné době se na území České republiky nachází celkem tři Kozlovny. První vznikla v květnu loňského roku v Bystřici nad Pernštejnem, druhá pak letos v srpnu v Havlíčkově Brodě.

Koncept je určen pro vybrané provozovny a rozvíjí značku Velkopopovický Kozel. Kozlovny se vyznačují interiérem, který navozuje tradiční hospodskou atmosféru, ale zároveň bere v potaz současné požadavky na vybavenost a moderní životní styl. Kozlovnami se prolíná motiv kozla jako symbol značky piva. Hospody jsou vybaveny originálním nábytkem a zařízením a nabízejí „hospodské“ aktivity, které hostům zpříjemní návštěvu a vytvářejí tak místo pro setkávání lidí.

Pro úpravu interiéru Kozlovny jsou využity tradiční materiály – dřevo, kov, mosaz – a použity přírodní barvy, jako je béžová a terakota. To vše slouží k navození příjemné a útulné atmosféry. Interiérové prvky jsou doplněny stylovými motivy, jako jsou kopyta, růžky a kožené prvky. Majestátní socha kozla dominuje celé hospodě.

Co se týče nabídky, je pro návštěvníky v Kozlovnách připraven široký výběr variant čepovaného Velkopopovického Kozla: Velkopopovický Kozel 11° Medium a Premium (ležáky) a Velkopopovický Kozel Černý. Speciální sortiment jídel a chuťovek k pivu vychází z tradiční národní i regionální české kuchyně a přináší její moderní varianty.

„Kozlovna v Havlíčkově Brodě nám jasně řekla, že v tomto projektu rozhodně má smysl pokračovat,“ říká Vladimír Jurina, brand manažer Plzeňského Prazdroje, a dodává: „Pivovar Velkopopovický Kozel patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející pivovary v České republice i na celém světě. Byla by škoda, kdyby si zákazníci nemohli vychutnat Velkopopovického Kozla v originálních hospodách.“

První Kozlovna byla otevřena v květnu roku 2007 v Bystřici nad Pernštejnem. Čas ukázal, že lidé mají o další podobné koncepty zájem. Proto Velkopopovický Kozel v srpnu letošního roku otevřel novou Kozlovnu přímo v srdci malebného města Havlíčkův Brod. V listopadu následovala pražská Kozlovna s Velkopopovickým Kozlem 11° v tancích.

„Když přijde host do Kozlovny, je mu hned jasné, jaké pivo se zde podává,“ říká pan Březovský, majitel Kozlovny, a dodává: „Zároveň chceme, aby hostům bylo jasné i to, že Kozlovny nejsou pouze o dobrém pivu. Lidé si k nám mohou přijít pochutnat i na výborném jídle.“

Zdroj: 2x Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V areálu pivovaru vyrostou šestipatrové rezidence. Bez aquaparku a dalších atrakcí.

Změní město územní plán v Rybářích tak, jak si představují ruští investoři? Pravděpodobně ano.

Změnu funkčního využití bývalého areálu pivovaru v této čtvrti už zastupitelé většinou hlasů schválili. Proti se postavil opoziční zastupitel Jiří Kotek (Alternativa), podle něhož by se územní plán města neměl přizpůsobovat požadavkům ruských investorů.

„Jedná se o dominantní lokalitu, která se zástavbou ještě rozšiřuje o dosud nezastavitelnou plochu zeleně z druhé strany od Hypernovy. Svah by zde měla protnout nová komunikace a šestipatrové domy toto panoráma značně změní. Navrhuji proto stáhnout tento bod z programu,“ uvedl Jiří Kotek.

Kotek požadoval, aby zastupitelstvo města stanovilo jasné limity, které se budou v tomto území dodržovat.

Irena Václavíčková, vedoucí územního plánování karlovarského magistrátu, se snažila změnu územního plánu zastupitelům vysvětlit. „Karlovy Vary zde mají pravidla daná regulačním plánem. Ten například stanovuje nejvyšší počet pater v domech, tedy maximálně šest podlaží. Původní územní plán zde počítal s průmyslovým využitím, nyní se lokalita mění na území smíšené centrální,“ vysvětlila Václavíčková.

Kromě zmíněných šestipatrových rezidencí mají být v areálu bývalého pivovaru v Rybářích také restaurace, garáže a parkovací plochy.

Investor ale popřel, že by zde plánoval výstavbu aquacentra, vodního světa a podobných atrakcí. „Nic takového nemáme v plánu,“ dementovali investoři tyto zprávy, o nichž prostřednictvím médií radnice informovala. Že aquapark zde nebude, to potvrdila také Irena Václavíčková.

Vedení karlovarské radnice ale tyto odlišné informace přešlo mlčením a nevyjádřil se k nim ani náměstek Petr Keřka (ODS), s nímž Ivana Doubová, vedoucí stavebního úřadu, změnu funkčního využití bývalého areálu pivovaru v Rybářích projednala.

Zdroj: Karlovarský deník | Autor: Ivana Kalinová | Foto: Jan Havelka

Sdružení přátel piva (SPP) každoročně pořádá soutěž o nejlepší české pivo. Až dosud neexistoval v České republice pivovar, který by si odnesl v soutěži SPP o nejlepší pivo v některé kategorii první i druhou cenu. Historie se nyní přepisuje. První místo v kategorii nealkoholických piv získal Bernard s čistou hlavou jantar, druhé místo obsadil Bernard s čistou hlavou. Současně s nealko pivem uspěla i další nepasterovaná piva z Rodinného pivovaru BERNARD. Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kvasinek vyhrál nejprestižnější kategorii dvanáctistupňových ležáků, v kategorii tmavých piv získalo Speciální černé pivo Bernard s přísadou jemných kvasinek druhé místo.

"Nealko piva se stávají fenoménem doby," hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a připomíná: "Duble s nealko pivem jsme již letos jednou získali na degustační soutěži při Dočesné v Žatci, je to tedy významné potvrzení oblíbenosti našich čistých hlav."

"V loňském roce v soutěži SPP vyhrál Bernard s čistou hlavou, tehdy úplná novinka. Letos první místo získal Bernard s čistou hlavou jantar, rovněž novinka, která je na trhu teprve od roku 2007," konstatuje Tomáš Erlich, předseda Sdružení přátel piva a dodává: "Absolutním vítězem po skončení anketní části napříč všemi kategoriemi se stal Bernard s čistou hlavou, když získal 40,2 procenta hlasů."

Rodinný pivovar BERNARD patří k nejrychleji rostoucím pivovarům v České republice. Odhad letošního výstavu nepasterizovaného piva Bernard je 185- 190 tis. hl., což představuje nárůst prodeje 21 procent. V roce 2007 byl výstav pivovaru 156 tis. hl.

Fotografie naleznete zde...

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard

Mimořádné zasedání zastupitelů ve středu 19. listopadu se zabývalo podmínkami, za jakých bude možné prodat Pivovaru Náchod a.s.. Zastupitelé tak určili pravidla, kterými se bude muset řídit každý, kdo zájem o koupi výrobce piva Primátor projeví.

Cílem je prodat sto procent akcií, nikoliv pouze jejich část. Vládu nad pivovarem tak město předá tomu, kdo ho koupí a ztratí tím vliv na jeho řízení. I nadále však posazuje možnost, aby vidělo do jeho fungování. Proto žádá křeslo v dozorčí radě a také v představenstvu.

Zastupitelé určili i minimální cenu

Podle kritérií prodeje, které si zastupitelé odsouhlasili, bude muset zájemce o pivovar zaplatit nejméně 150 miliónů korun. Peníze musí složit ve chvíli, kdy budou akcie přepsány na jeho účet. V momentě, kdy vybraná společnost pivovar získá, se pak bude muset zavázat i k tomu, že v něm bude nejméně dalších pět let vařit pivo. Když podmínku nesplní, čeká ji sankce ve výši padesát miliónů korun.

„Schválené podmínky prodeje jsou zcela standardní pro každé výběrové řízení,“ míní starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka. „To co se tady odsouhlasilo, by mělo zajistit nejen prodej pivovaru za rozumnou cenu, ale i podmínky pro jeho další rozvoj. Naším cílem je, aby pivo Primátor i nadále existovalo a vařilo se v Náchodě,“ dodal starosta. Zastupitel za ČSSD Miroslav Brát, který při minulé diskusi prosazoval určit podmínky prodeje, však odcházel z jednání nespokojen.

„Chtěli jsme, aby byla předložena i ekonomická analýza stavu pivovaru. To proto, aby se dalo odpovědět na základní otázku. Zda je nutné prodávat, či nikoliv. Vedení města však přineslo jen kritéria prodeje. Pro nás je to málo a při hlasování o prodeji budeme proti,“ dodal Brát.

Hlasování o prodeji je zatím daleko

„Nejdříve musíme najít firmu, která podmínky prodeje zpracuje a výběrové řízení na prodej pivovaru připraví,“ říká starosta Oldřich Čtvrtečka. „Podmínky prodeje budou veřejné a vystaveny na úřední desce. Pak by mělo nastat otvírání obálek. Předpokládáme, že k výběru zájemce o pivovar může dojít někdy na konci ledna. Celé to však bude muset ještě projít radou a také zastupitelstvem,“ dodal.

To jak nakonec bude probíhat hlasování o prodeji není zatím jasné. Svůj předběžný nesouhlas dala najevo nejen ČSSD, ale chystaná transakce se nelíbí ani KSČM. „Podle mne není pivovar ve stavu, že začne za pár let prodělávat,“ míní zastupitel Josef Kindl. „Rovněž si nemyslím, že v době globalizace nemá šanci přežít. Malé pivovary dobře prosperují v Německu, Belgii, Anglii i v Dánsku. A bývají chloubou měst, kde pivo vyrábějí. Renomovaný anglický časopis nedávno napsal, že dvě piva z náchodské produkce jsou nejlepší na světě. A náchodská dvanáctka vyhrála i při degustaci v Mnichově. Vážně si nemyslím, že má město tak kvalitní pivovar prodávat,“ dodal zastupitel.

Zdroj: Krkonošský deník.cz

Tmavý ležák Budweiser Budvar získal první místo v soutěži o nejlepší piva roku 2008 a stal se tak „Tmavým pivem roku“. Tmavý ležák Budweiser Budvar se vyrábí v Budějovickém Budvaru teprve od roku 2004.

„Velice oceňujeme naše výsledky v kategorii výčepních piv. Pivo Pardál získalo druhé místo a hned za ním se umístilo výčepní pivo značky Budějovický Budvar,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. „Každé ocenění od Sdružení Přátel Piva má velkou váhu. Jde o hodnocení podložené skutečnými znalci, kteří se pivu věnují ve svém volném čase také po teoretické stránce,“ dodává Samec.

Tmavý ležák má výrazně tmavou barvu, velmi hustou a trvanlivou pěnu a delikátní vůni po praženém sladu. Je vyroben stejným postupem jako světlý ležák, za použití hlávkového žateckého chmele a vody z 300 metrů hlubokých artéských studní. Rozdílem je použití celkem čtyř druhů ječných sladů: českého, mnichovského, karamelového a praženého. Tmavý ležák Budweiser Budvar má obsah alkoholu 4,7 % objemových. Dodává se v sudech i lahvích.

V loňském roce Budějovický Budvar vystavil 29 616 hl tmavého ležáku, což je ve srovnání s rokem 2006 téměř o 42 % více. Na tuzemském trhu jeho prodej loni dosáhl objemu 11 728 hl, což je v meziročním srovnání o 7,1 % více. Významného nárůstu dosáhl tmavý ležák Budweiser Budvar v zahraničí, kde byl prodej v roce 2007 o 80,1 % vyšší než v roce 2006 a dosáhl objemu 17 887 hl. Tmavý ležák Budweiser Budvar se loni vyvážel do 18 států. Počet exportních teritorií se meziročně zvýšil o pět. Nejvzdálenější je Vietnam.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Autor: Mediafax