Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Dění v pivovarech

Pivovary


Pivní.info

Čtyři druhy piva začne letos o prázdninách vařit nový minipivovar v Žatci. Zákazníci budou v restauraci dostávat chmelový nápoj přímo ze zásobních nádrží. „Bude to živé pivo, nepasterizované, bude mít trochu jinou chuť než ta v obchodech. Vařit ho bude zkušený sládek, takže to bude výsledek starého pivovarnického řemesla,“ říká Jiří Vent, manažer Chrámu chmele a piva.

Vyráběné pivo bude bez konzervačních přísad, pouze z vody, sladu a žateckého chmele, hosté restaurace budou tedy pít zlatavý mok, jaký se vyráběl v minulých staletích.

Minipivovar, restaurace a kavárna budou součástí vznikajícího Chrámu, nové městské turistické atrakce. Ten se otevře během letošního léta, stejně jako nová rozhledna při něm. Další atrakcí pro návštěvníky bude bludiště nebo orloj s chmelařskými postavami.

Žatecký minipivovar má za rok vyrobit 200 tisíc piv. Podobné už v Ústeckém kraji fungují například v Mostě a Varnsdorfu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Rampouchy visící ze střechy a led na okapových rourách sundavali dobrovolní haciči z Chodové Plané.

Foto

Musí se led sundat, aby to na někoho nespadlo. Dole se pohybují lidé, tak aby se nic nepřihodilo,“ řekl president Chodovaru Jiří Plevka starší. Na snímku Vlastimil Heteš sráží led, který namrznul po celé délce okapové roury.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Antonín Hříbal


Přestavbu a rozšíření stáčírny připravuje Královský pivovar Krušovice. Dostavba vznikne v průběhu letošního roku a příští rok do ní bude přesunuta stáčecí linka na plechovkové pivo. „Cílem změny stávajícího rozmístění stáčecích linek je zvýšení výkonu stáčení až o 20 procent a také další růst efektivity celého procesu,“ vysvětluje Tomáš Kosmák, manažer a vrchní sládek Královského pivovaru Krušovice.

Spolu s přestavbou a následným přemístěním zařízení stáčecích linek v roce 2011 se také počítá s instalací nových pasterizačních jednotek a novým zařízením na balení lahví do kartonů. „Nové pastery umožňují citlivější zacházení s pivem při výrobě a pomáhají tak zachovat vysokou senzorickou kvalitu piva po celou dobu minimální trvanlivosti. Nové balicí zařízení zase umožní pružně reagovat na rostoucí požadavky zákazníků a zajistí také maximální kvalitu balení našich výrobků,“ upřesňuje Tomáš Kosmák.

Investice do nové přístavby a reorganizace celé stáčírny si vyžádá investici ve výši dvou až tří milionů euro. Podle Tomáše Kosmáka významně přispěje k zefektivnění další významné části výrobního procesu, zjednoduší servis stáčecích zařízení a přinese významné úspory. Počítá se také se zavedením nových, moderních řídících systémů stáčecích linek, které umožní sledovat celý proces stáčení a detailně vyhodnocovat jeho průběh.

Spolu s přestavbou stáčecí haly bude také rozšířen a upraven logistický areál pivovaru. Podle Kosmáka budou rozšířeny především plochy pro třídění a skladování prázdných obalů a dojde také k přesunu některých stanovišť tak, aby byly jednotlivé skladované komodity snadněji dostupné a efektivněji přepravovatelné. Spolu s tím také již došlo k úpravám interního dopravního řádu a směrnic upravujících pohyb vozidel po areálu pivovaru, čímž došlo k významnému posílení bezpečnosti.

Vedle přestavby probíhá v Královském pivovaru Krušovice řada investic do nových technologií, například pro úsporu vody při výrobním procesu nebo pro snížení zátěže odpadních vod. Díky tomu pivovar ušetří až 40 procent spotřeby vody oproti letům minulým. Cílem těchto opatření je kompletní zefektivnění provozu, snížení nákladů na výrobu a také příprava na budoucí posílení výrobní kapacity pivovaru. Ta se nyní pohybuje kolem 1 milionu hektolitrů ročně a v následujících letech, po skončení rekonstrukce, by mohla vzrůst až o 30 až 40 procent.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Kdyby obyvatelům Kozlovic ještě před několika lety někdo řekl, že v areálu bývalého fojtství budou mít pivovar a muzeum, asi by si poklepali na čelo.

Dnes chodí místní i návštěvníci Kozlovic do Valašského pivovaru, který vznikl přestavbou bývalých zchátralých hospodářských budov, a naproti zase mohou obdivovat stálou expozici, která připomíná, jak kdysi vypadala vesnická škola. Součástí objektu je také expozice sakrálního umění.

Ještě jedna či dvě zimy a hospodářské budovy by pravděpodobně zchátraly natolik, že by je bylo nutné zdemolovat,“ vzpomíná na chvíle před záchrannou rekonstrukcí školy i pivovaru sládek Valašského pivovaru v Kozlovicích Marek Pietoň. Obecná škola a přilehlý Valašský pivovar sídlí v čísle popisném 1 -jak se na někdejší objekt kozlovického Fojtství slušelo.

Pavel Šmíra, majitel ostravské firmy Šmíra-Print a vizionář, který zrekonstruoval řadu starých a původních staveb například ve Štramberku, ale také ve Frýdlantě nad Ostravicí, vybudoval z bývalých hospodářských stavení pivovar, který je jednou z nejpovedenějších staveb tohoto typu v kraji.

Myslím, že se podařilo do dění nejenom okolo záchrany Obecné školy a vybudování Valašského pivovaru zapojit místní obyvatele. Vymýšleli například názvy piv, která jsme tady začali vařit, v pivovaru se konají nejrůznější akce, které souvisí se zdejším folklorním děním. To je v Kozlovicích na velmi vysoké úrovni,“ říká sládek Marek Pietoň.

Malý pivovar v nevelké obci, to není nejenom v Moravskoslezském kraji, ale ani v České republice příliš obvyklá záležitost. V kraji je ještě jeden minipivovar ve vesnici - ve Vojkovicích na Frýdecko-Místecku, jinak je zakládání malých pivovarů spíše vázáno na větší nebo menší města.

Z návrhů nejenom kozlovických obyvatel nakonec vzešla dvě jména místních piv. „Ve stálé nabídce pivovaru je světlý ležák Valašský vojvoda a tmavý ležák Kozlovický fojt,“ říká Marek Pietoň. Jde samozřejmě o nefiltrovaná a nepasterizovaná piva.

První várku připravil Marek Pietoň v listopadu 2008 při příležitosti kozlovického festivalu Souznění a minulý rok tak byl vlastně pro pivovar i jeho zaměstnance a hosty zatěžkávací zkouškou.

Čekali jsme s napětím, jak místní i návštěvníci odjinud naše pivo přijmou. Myslím, že moc dobře. Po celý rok jsme se nezastavili,“ směje se sládek Valašského pivovaru. Dodává, že kdo si v pivovaru na páteční, sobotní či nedělní večer nerezervuje místo, ten riskuje, že si nesedne. Marek Pietoň uvaří čtyřikrát ročně i speciální pivo. „Je pokaždé jiné, ale název má stejný: Kozlovjan,“ říká sládek. Při každé změně ročního období připraví experiment, kterým chce trochu změnit chuťové návyky svých štamgastů. „Před Vánocemi jsem například uvařil vanilkové pivo, teď plánuji výrobu speciálního piva z pěti druhů sladu.

Nedávno mohli zase návštěvníci pivovaru ochutnat pivo typu buck (kozel). „Vaří se především v okolí Drážďan,“ říká sládek Pietoň, který si pro inspiraci jezdí nejenom ke kolegům sládkům v kraji, ale i za jeho hranice. „Když si zvyknete na jediný druh piva, budete potom považovat ta ostatní za horší.

Sládek Valašského pivovaru loni uvařil 700 hektolitrů piva a přiznává, že by přivítal do budoucna i rozšíření prostor a možností pro větší výstav piva.

A co chystá sládek Valašského pivovaru v Kozlovicích na nejbližší měsíce? „Uvažuji o speciálním jalovcovém pivu a připravuji várku světlého jarního piva,“ říká Marek Pietoň.

Zájem štamgastů i turistů a návštěvníků Kozlovic, kteří se v pivovaru zastaví, místního sládka těší. „Největší radost jsem měl ve chvíli, kdy k nám začal chodit bývalý hostinský z jiné restaurace, který byl zvyklý na pivo z velkého pivovaru. Po počáteční nedůvěře se stal naším pravidelným hostem,“ říká sládek.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Baďura


Světlé pivo Prokop ze zámeckého pivovaru v Chyši získalo v jihočeském Táboře prestižní cenu - Zlatou pečeť. Ocenění bylo uděleno v rámci tradičních slavností piva, kde odborná porota hodnotí nejlepší současné pivní značky prodávané v České republice. Zdeněk Trnka si o úspěchu a problematice malých pivovarů povídal s majitelem zámku a pivovaru v Chyši Vladimírem Lažanským...

V blízkosti chyšského zámku pracuje malý pivovar čtyři roky. Zázemí pivovaru se proto stalo součástí prohlídkové trasy v zámeckých interiérech....

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Zdeněk Trnka


Vrátí se pivovarnické řemeslo?

[pátek, 12. únor 2010]

Najít v současné době ve městě a jeho okolí uplatnění, není vůbec jednoduché. Proto i při vybírání studijního nebo učebního oboru musí rodiče zvažovat, kde se jejich potomek uchytí.

Nyní se deváťákům otvírá nová možnost. Tou je pivovarnictví. „Tím, jak se rozrůstá náš provoz, potřebujeme další pracovníky. Samozřejmě nejlépe takové, kteří sladovnictví a vaření piva rozumějí,“ vysvětlil Nasik Kiriakovský, majitel pivovaru Tambor. Ve městě ale podobná tradice zanikla před padesáti lety. Odborníky proto musí hledat jinde.

Protože jsou ale královédvorským podnikem, chtějí nová pracovní místa obsazovat především místními lidmi. Je ale jasné, že to nepůjde hned. „Proto bychom uvítali, kdyby si někdo při hledání budoucího povolání vybral takové, které lze v pivovaru uplatnit. Protože mnoho lidí neví, co vlastně výroba piva obnáší, můžeme nabídnout školám i jednotlivým zájemcům, prohlídku provozu s výkladem,“ doplnil Kiriakovský. Tím ale jeho nabídka nekončí. „V minulosti bývalo zvykem, že se učni a studenti učili pro určitý podnik. Také my jsme schopni garantovat zájemci o obor Technologie potravin – kvasná technologie, budoucí zaměstnání,“ dodal Kiriakovský.

Pokud by se jednalo o studenta s dobrými výsledky, firma by ho mohla podporovat při studiu i finančně. Technologie potravin – kvasná technologie se vyučuje jen v Praze na Střední průmyslové škole potravinářských technologií. „Samozřejmě se chceme hledání nových pracovníků věnovat dlouhodobě. Je nám jasné, že pokud by například letos někdo začal obor studovat, nastoupit by mohl až za čtyři roky. S naším provozem se ale může seznamovat už dřív, například formou letních brigád,“ dodal Kiriakovský.

Výhledově počítá pivovar Tambor až s 20 místy, nejen přímo ve výrobě a expedici, ale i při prodeji a účetnictví. „Pivovarnictví má v Čechách určitě budoucnost. Třeba u nás vyroste nástupce Gastona Klazara, který patřil mezi osobnosti tohoto oboru a zapsal se do dějin pivovarnictví,“ uzavřel Kiriakovský. Potomek posledních majitelů královédvorského pivovaru stál mimo jiné u zrodu dia piva a nealkoholické­ho piva.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek


Pivovar filmových Postřižin v Dalešicích na Třebíčsku chystá řadu kulturně společenských akcí. Již tento pátek mohou zamířit do pivovaru všichni, kdo mají rádi mariáš.

Koná se tu totiž mariášový večer s výukou začátečníků. Vstup je zdarma. Oblíbenou karetní hru budou „vyučovat“ profesionálové od 19 hodin. O den později, tedy v sobotu, propukne v dalešickém pivovaru pivovarská zabijačka. Pochutiny z vepříka budou kmání od rána. Večer v 19 hodin pak vystoupí loutkové divadlo Alfa se Třemi mušketýry. Po skončení představení si pak poměří síly mariášoví borci v turnaji. „Zapojit se mohou i ti, kdo v předchozím dni získali čerstvou zkušenost s touto karetní hrou,“ vzkázal za pořádající pivovarskou chasu Petr Voneš.

Dění v pivovaru neustrne ani v dalších měsících. Na březen je připraveno tradiční velikonoční tvoření, kdy si tu mohou zájemci vyrobit vlastní velikonoční dekoraci. V dubnu startuje hlavní pivovarská sezona. Mimo jiné zahrnuje červnové setkání veteránů či Postřižinské slavnosti.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz



Neuvěřitelných jeden a půl miliardy korun bude stát dvouhektarové společenské centrum Breda & Weinstein. Koncem ledna dostala společnost DEVELON CZ, s. r. o., stavební povolení, a tak už nestojí nic v cestě tomu, aby se mohlo začít stavět.

Kromě šestisálového multikina a tradiční pivní restaurace s mikropivovarem zde vznikne také nákupní centrum. Nebude chybět ani zábava, kultura či volnočasové aktivity. Počítá se také s podzemním parkovištěm.

Redakci to potvrdila asistentka marketingu firmy Develon Martina Cicvárková. Centrum, které by mělo být otevřeno v listopadu příštího roku se stane podle jejích slov dobře přístupným místem pro Opavany i návštěvníky z regionu.

Projekt bude přímo napojen na centrální pěší zónu a vnitřní městský okruh a umístěn jen pár kroků od zastávek MHD a regionální autobusové dopravy. Díky dvěma nezávislým vjezdům do podzemních garáží z vnitřního městského okruhu bude projekt velmi dobře dostupný také pro osobní dopravu,“ uvedla Cicvárková s tím, že se projekt začne realizovat na jaře.

Nové společenské centrum vznikne v historickém centru Opavy na půdorysu bývalého měšťanského pivovaru Zlatovar a bude pokračovat ve více než stoleté tradici této obchodní značky. Základní cíle developera se shodují s představou spoluzakladatele značky Davida Weinsteina z poloviny dvacátých let 20. století,“ vysvětluje.

Jak dále zmínila, projekt bude výjimečný díky architektuře. „Stávající historicky cenné budovy pivovaru budou zrekonstruovány a vytvoří zajímavý kontrast s novými moderními budovami celého komplexu. Dvě hlavní pasáže centra, kterým bude dominovat starý pivovarský komín, překlene prosklená střecha, díky které budou veřejné prostory centra osvětleny denním světlem,“ podotkla a doplnila, že součástí komplexu budou také venkovní prostranství osázené stromy a lavičkami.

V současnosti probíhá demolice přístaveb, které nebudou součástí centra. Nutno podotknout, že části demolic probíhají ručně. Společnost chce totiž zachránit sto metrů krychlových původních cihel specifických rozměrů a struktury, které jsou zapotřebí pro opravu pohledových částí historických budov.

Fotogalerii naleznete zde...

Vizualizace

Vizual

Vizual

Vizual

Vizual

Zdroj: Opavský deník.cz | Autorka: Lucie Orbanová


Díky dnešnímu Tandemu Českého rozhlasu Region se dozvíte, jak se vaří pivo. Hostem bude chotěbořský sládek Oldřich Záruba. Diskusní pořad můžete sledovat ve vysílání informačního televizního kanálu Vysočiny V PRAVIDELNÝCH ČASECH - 13:10, 16:10, 18:10, 20:10 A 22:10.

VIDEO UPOUTÁVKA:

Zdroj: i Vysočina.cz


Od přelomu února a března bychom měli opět ochutnávat mok tradiční chutě. Zpočátku se má vozit z Waldsassenu

Jak jsme již informovali, v Chebu se bude opět nabízet Chebská hradní 11° společně s dalšími produkty původního chebského pivovaru. Projekt, který se má zejména našim chuťovým pohárkům představit již v nejbližších dnech, si dal za cíl zachovat na Chebsku pivovarnické tradice.

Šéfka jednoho z posledních funkčních pivovarů na území historického Chebska Ulrike Hartová, dcera chebského rodáka a čestného občana města Chebu Antona Harta, a tým vedený sládkem bývalého chebského pivovaru Jaroslavem Malkovským založili společnost Chebský pivovar a.s., která vaří a začne již i distribuovat původní chebské pivo. Zatím z nedalekého Waldsassenu, kde je technologie podobná té původní chebské, v plánu je však i stěhování do samotného centra Chebu,“ prozrazuje chebský zastupitel Tomáš Linda.

Jak připomíná, po překvapivém rozhodnutí o uzavření chebského pivovaru v roce 1994 tehdejším vlastníkem, Plzeňským Prazdrojem, byla ve městě po neuvěřitelně dlouhé době přerušena výroba piva, tradující se od 13. století. Dlouhá léta se nestalo, že by v Chebu nikdo pivo nevařil. Se ztrátou pivovaru přišel Cheb o jednoho ze svých významných zaměstnavatelů, ale i o produkty, které naše město proslavovaly daleko za jeho hranicemi. „Vždyť chebský pivovar patřil ještě počátkem devadesátých let minulého století mezi deset největších českých pivovarů a směle konkuroval např. krušovickému či velkopopovickému pivovaru,“ dodává Linda.

Projekt obnovení chebského pivovaru reprezentuje vedle rodiny chebského patriota Antona Harta a zkušeného sládka Jaroslava Malkovského také ředitel nově založené společnosti Radek Vomočil. Chebské pivo by podle něho mělo zaujmout konzumenty především tradičně vynikající chutí a zajímavou cenou. Výjimečné má být i tím, že nebude pasterováno a zachová si tak všechny živé kultury.

Tedy prý od přelomu února a března…

Zdroj: Město Cheb.cz | Autorka: Martina Kuželová, mluvčí Městského úřadu Cheb


Pivo značky Bazal, které ve spolupráci s fanoušky fotbalového klubu Baník Ostrava představil v září roku 2008 pivovar Ostravar, už nebude k dostání v lahvích. Pivovar totiž ukončil stáčení Bazalu do lahví, a dále bude toto pivo distribuovat již jen v sudech do restaurací. „Předpokládáme, že poslední lahve budou v obchodech zhruba do poloviny února. Fotbaloví příznivci tak mají poslední příležitost získat originální balení piva s etiketami, na nichž jsou tváře fotbalových fanoušků,“ říká manažer značky Ostravar Michal Útlý.

Ostravar původně plánoval vařit pivo Bazal pouze do konce roku 2009. I když končí stáčení Bazalu do lahví, pivovar nyní rozšířil počet restaurací, do kterých toto pivo rozváží. „Bazal si lidé nejraději dopřejí ve své hospodě s přáteli či kolegy. Doma pak spotřebitelé tradičně preferují světlá piva,“ popisuje chování spotřebitelů Útlý.

Jeho slovům odpovídají také prodejní výsledky polotmavého ležáku Ostravar Bazal. Zatímco jeho lahvová podoba splnila plán, točený Ostravar Bazal předčil původní očekávání několikanásobně a plán na rok 2009 splnil na 250 procent. „Proto jsme se rozhodli v distribuci točeného Bazalu pokračovat,“ říká manažer značky Útlý.

Již loni na podzim jsme řekli, že ve vaření piva Ostravar Bazal budeme pokračovat i v letošním roce. Poptávka po fotbalovém pivu měla v hospodách na severní Moravě stále rostoucí tendenci, a proto jsme naopak na přelomu roku rozšířili jeho distribuci do dalších míst.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Hostan: město dohaduje podmínky

[pondělí, 8. únor 2010]

Na otázky, jak to dopadne s koupí znojemského pivovaru či s přijetím podmínek, které Znojmo dalo společnosti Heineken, zatím poslední čtvrteční jednání obou stran neodpovědělo

Za přítomnosti právníků se zástupci města i Heinekenu snažili najít společnou řeč. „Po čtvrteční schůzce nepadlo žádné definitivní řešení. Proto se k dalšímu jednání sejdeme za týden,“ informoval starosta Znojma Petr Nezveda.

Podle něj nejde o věc, kterou lze řešit jednou schůzkou. „Musíme projednat podmínky, které si obě strany daly a najít společný kompromis. A věřím, že se najde. Pak stačí podmínky přetavit do smlouvy,“ řekl Nezveda.

Určitý vývoj potvrzuje i mluvčí společnosti Heineken Kateřina Eliášová. „Po posledním jednání se nedospělo ke konkrétnímu záměru. Obě strany se ale na závěr jednání dohodly, že podrobnosti nebudeme zveřejňovat. Další schůzka je naplánovaná na příští týden. Zatím si obě strany vyjasnily stanoviska a snaží se dojít k dohodě,“ popsala Eliášová.

Koncern Heineken nabídl areál ke koupi nejdříve znojemské radnici. „Jsme si vědomi jedinečného turistického a historického potenciálu areálu pivovaru, který je situován přímo v srdci města mezi nejvýznamnějšími místními monumenty. Proto jsme pivovar jako prvnímu nabídli právě městu Znojmu,“ uvedl již dříve generální ředitel Heinekenu Česká republika Lieven van der Borght.

Starosta Nezveda už minulý rok shrnul podmínky, za kterých je město ochotno pivovar koupit. „Za prvé: kupní cena šestadvacet milionů korun bude uhrazena ve splátkách. Druhou podmínkou je, že daň z převodu nemovitostí budeme chtít po dohodě hradit půl na půl,“ nastínil Nezveda.

Třetí podmínka se týká dalšího využití. „Pokud prostory bývalého pivovaru bude vlastnit město, tak zaručíme, že se zde pivo vařit nebude. To chce Heineken. Co se ale týče areálu hradu, nechceme se zavazovat za někoho dalšího, který bude případným nájemcem, že bude odebírat produkty pivovaru Heineken. I to si v současných podmínkách firma vymiňuje ,“ dodal starosta.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autorka: Monika Choděrová

[Znojmo] 07:49 [permalink] [reaguj]


Čechom chutil Urpiner

[sobota, 6. únor 2010]

Kto má najlepšie pivo? Na túto otázku včera hľadali odpoveď na najväčšom stredoeurópskom festivale piva v českom Tábore. V tvrdej konkurencii zabodovalo aj slovenské pivo.

V kategórii pivné špeciály obsadil tretie miesto 16- stupňový Urpiner, ktorý získal ocenenie Česká pivní pečeť. Toto slovenské pivo bolo pritom jediným úspešným zástupcom krajiny v celej súťaži. Pred ním skončili české pivovary – na prvom mieste Svijany a na druhom Veľké Březno.

Získané ocenenie je najlepším potvrdením toho, že aj slovenský pivovar môže konkurovať povestným českým pivám, ako aj veľkým nadnárodným pivovarom,“ tešil sa z ocenenia Branislav Cvik, šéf predstavenstva banskobystrického pivovaru, ktorý pivo vyrába.

Na akcii v českom Tábore sa zúčastnilo 95 domácich a zahraničných výrobcov piva.

V kategóriách svetlé a tmavé výčapné pivo, svetlý a tmavý ležiak, nealko a polotmavé pivo zvíťazili českí výrobcovia. Z ocenených pív je pre Slovákov asi najznámejšie Krušovice desítka, ktorá získala druhé miesto v kategórii svetlé výčapné pivo. Túto kategóriu vyhralo pivo Zlatopramen z pivovaru Krásne Březno.

Zdroj: Pluska.sk


Budou muset milovníci piva při návštěvě znojemského hradu v příštích deseti letech hasit žízeň pouze produkty nizozemského Heinekenu? Čtvrteční zhruba hodinové jednání vedení Znojma s představiteli pivovarnického koncernu na to zatím neodpovědělo.

Obě strany, vyzbrojeny svými právníky, se proto sejdou opět za týden. "Projednali jsme nějaké varianty, ale zatím není nic definitivního, co bych mohl předložit zastupitelstvu," popsal včerejší schůzku znojemský starosta Petr Nezveda.

Nejde o málo. Aby zajistilo lidem přístupovou cestu na hrad i ke světoznámé rotundě, potřebuje Znojmo koupit od koncernu areál bývalého pivovaru Hostan, který je součástí hradu. Dosavadní majitel areálu Heineken, který v zemi vlastní několik dalších pivovarů včetně brněnského Starobrna, si však klade omezující podmínky.

Pivovar prodáme, ale nesmí se v něm vařit pivo, požaduje Heineken

Jedna z nich je, aby se po dobu deseti let nevařilo v areálu pivo. A v případě, že v místě budou restaurace či pivnice, aby se v nich prodávaly jen jeho produkty.

"Když provozovatelem areálu bude město, tak se tam deset let pivo vyrábět nebude," připustil nedávno Nezveda. Dodal však, že město se k tomu nemůže zavázat, pokud areál prodá nebo pronajme třetí osobě, která bude chtít v místě podnikat.

A to se nelíbí Heinekenu. "Tento bod je jedním z těch, o kterých se stále jedná," potvrdila včera mluvčí společnosti Kateřina Eliášová.

V areálu bývalého pivovaru se vařilo pivo do loňského léta. Heineken ale přestal pivovar využívat a nabídl jej za 26 milionů korun městu. A to jej musí koupit.

Cesta k hradu i rotundě vede přes pozemky pivovaru

Problém je totiž v tom, že kdyby areál koupila soukromá firma, mělo by město jen velmi omezené možnosti, jak veřejnosti zaručit přístup k hradu či rotundě svaté Kateřiny. Hlavní přístupové cesty patří totiž právě majiteli pivovaru.

Od minulého týdne se navíc policie zabývá trestním oznámením, jehož obsah sice se současným plánovaným prodejem nesouvisí, avšak dotýká se prodeje minulého.

Znojmo před deseti lety převedlo svůj asi třetinový podíl na tehdejšího vlastníka pivovaru za údajně podezřele nízkou cenu. Zastupitelstvo tehdy souhlasilo s převodem podílu města na zbývající společníky Hostan za částku odpovídající základnímu vkladu, tedy 75 tisíc korun.

Zároveň sice schválilo zásady smlouvy o zbudování a provozování jižní přístupové cesty na hrad, k této cestě si však tehdejší radní nevymínili majetková práva. "Město se takto zbavilo své účasti v pivovaru a nyní prakticky nemáme nic," komentoval situaci současný radní Jiří Kacetl.

Konec pivovaru

Už v roce 2005 převedl Heineken ze Znojma do brněnského Starobrna výrobu lahvového Hostanu. Důvodem bylo podle Heinekenu rozšíření prodeje do celé země, což vyžaduje zvýšení trvanlivosti nápoje.

Od té doby byl patrný také útlum výroby sudového piva ve Znojmě. Dříve vyráběl tamní pivovar čtyři druhy piva, předloni jen jeden. Pivo se tam přestalo vařit loni.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Vojtěch Smola


Modernizace strakonického pivovaru je na samém počátku.

Foto

Výměna stáčecí linky na lahve. Tím začala v úterý první etapa modernizace Měšťanského pivovaru Strakonice. „Souběžně dochází i ke stavebním úpravám. Budou se dělat nové lité podlahy v místech, kde umístíme novou technologii,“ uvedl ředitel společnosti a předseda představenstva Jaroslav Tůma.

V rámci první etapy modernizace se počítá také s vybudováním nového topení ve stáčírně lahví. „Dále boudou vyřezané a vyčištěné veškeré rozvody elektřiny a staré vody,“ doplnil Jaroslav Tůma.

Měšťanský pivovar Strakonice zatím financuje veškeré náklady spojené s modernizací z vlastních zdrojů. „Nemáme na tuto akci žádné úvěry ani leasingy,“ pokračuje Tůma. Výměna stáčírny lahví by měla stát podle ředitele společnosti bez daně 15, 8 milionu korun, z toho 1,3 milionu korun budou vynaloženy na stavební práce. „Vlastní technologie stojí asi 14 a půl milionu korun. Topení je dělané mimo tuto zakázku a vyjde na necelých tři sta tisíc,“ řekl Tůma. „Náklady hradí pivovar ze svých prostředků,“ potvrdil místostarosta Pavel Pavel (ODS).

Někteří zastupitelé se k modernizaci staví spíše nedůvěřivě. „Při předložení návrhu modernizace jsem postrádal názor odborníka, podle jehož vyjádření bych si mohl udělat nějakou představu o tom, nakolik je modernizace potřebná a co přinese,“ řekl zastupitel Josef Štrébl (VPM).

Modernizace se dotkla samotné výroby lahvového piva. „Museli jsme se v lednu předzásobit, takže jsme vyráběli pivo dle našeho odhadu a statistik na celý únor,“ sdělil ředitel. V roce 2009 byl výstav 70,3 tisíce hektolitrů, v roce 2010 pivovar plánuje prodat až 72 tisíce hektolitrů.

Modernizace by měla zvýšit mikrobiologickou čistotu v provozu a vést také k prodloužení trvanlivosti piva až o jeden měsíc. Celá akce je rozložena do tří etap a potrvá do roku 2018.

Nová technologie nahradí práci dvou lidí

Měšťanský pivovar Strakonice se musel kvůli modernizaci předzásobit lahvovým pivem. Vyrábí nyní jen pivo sudové. „Předvyrobené pivo je nyní uloženo v pronajatých prostorách a podle potřeby se zaváží v kamionech sem do pivovaru na expedici,“ řekl ředitel společnosti Jaroslav Tůma.

Plánovaná modernizace se dotkne i pracovních sil pivovaru. „Modernizací se zajistí snazší obslužnost linky. Znamená to ale i to, že automat nahradí práci dvou lidí. S těmito zaměstnanci počítáme i nadále, budou pracovat na jiných úsecích tady v pivovaru, takže propouštět nebudeme,“ uvedl Jaroslav Tůma.

Od 1. března by podle ředitele měly začít první provozní testy. „První tři dny bychom měli být schopni na lince stáčet půllitrové lahve o výkonu 70 procent za 24 hodin výkonu linky, následně by měla stáčet půllitrové láhve na sto procent, podle potřeby,“ sdělil Tůma.

První etapa sice začala 2. února, ale některé práce jsou už hotovy z minulého roku. Například šroubový kompresor na vzduch za 1,2 milionu korun, zrealizovány jsou nové rozvody piva ve sklepě. Druhá etapa modernizace je naplánována na roky 2011 až 2014 a třetí etapa od roku 2015 do roku 2018.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka a foto: Kateřina Malečová Suková


Pivovarský dvůr Zvíkov se snaží znovu obnovit pivovárenskou tradici na hradě Zvíkov, kde se pivo vařilo po staletí. Jak funguje tamní pivovar dnes prozradila jednatelka Dagmar Voldřichová.

Jakou má váš pivovar tradici?

Jsme malý pivovar. Pivo jsme začali vařit před patnácti lety. Když jsme začínali, vařili jsme pouze spodně kvašená piva. Navazovali jsme na tradici, která byla na hradě Zvíkov.

Kolik piva vaříte?

Vaříme hlavně pro svojí restauraci. Chceme, aby to co uvaříme, vypili lidé u nás. Jezdí k nám právě za naším pivem. Ale ozývají se nám i hospody, které chtějí točit naše pivo.

Jaké pivní speciality nabízíte?

Pivovarnictví na Zvíkově nejvíce vzkvétalo za panování rodu Švamberků. Ti měli ve znaku labuť a podle nich jsme jedno z našich piv pojmenovali Zlatá labuť. Také vaříme takový bonbónek – Královskou zlatou labuť. To je druhé nejsilnější pivo v republice, které má 12 procent alkoholu. Pije se ledově vychlazené. Točíme jej ze speciální pípy obložené ledem. Když jsme slavili třinácté výročí založení pivovaru, uvařili jsme si Zvíkovského Raráška. To je svrchně kvašené pivo. Červený Rarášek má malinovou příchuť.

Letos už podruhé roznášejí vaše pivo dívky v kostýmech raráška...

Má to velký úspěch, lidé je tahají za čepičky. Když pak přijdou k výčepu, máme tu figurku raráška.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Petra Šitnerová | Foto: David Peltán


Zamíchat pivem ve skleničce, přivonět a poválet na jazyku. Má ten správný říz, chuť, pěnu a barvu? Na tuhle otázku si během táborských pivních slavností musela Dagmar Vlková odpovědět snad stokrát.

Jako sládková Měšťanského pivovaru Strakonice jsem na táborských pivních slavnostech jedním z desítek degustátorů a musím pozorně vnímat třeba i to, jak vypadá pěna,“ líčí devětatřicetiletá žena, které učarovala chuť piva už před léty.

Když se před osmi lety přestěhovala za manželem ze severních do jižních Čech, našla si práci znovu v pivovaru.

Začínala jsem v laboratoři v pivovaru v Lounech, pak jsem se vdala a přestěhovala do Mladějovic. Nejbližší pivovar byl v osmnáct kilometrů vzdálených Strakonicích. Z postu podsládka mne na ten sládkovský před dvěma roky vytáhl tehdejší sládek Jindřich Vondřička,“ popisuje svou kariéru.

Ve svém domovském pivovaru musí začít pivo ochutnávat už kolem páté hodiny ranní. „Degustujete mladinu, která odchází z varny do spilky, to ale ještě není hotové pivo. Potom se zkouší pivo, které jde ze sklepů na filtraci, a potom finální výrobek. Takový litr během dne vypiju,“ připouští s úsměvem.

Pivo Vlková považuje za nápoj pro muže i ženy. „Obsahuje přece širokou škálu vitamínů B, minerály a další prospěšné látky, které příznivě působí na žaludek, játra i slinivku. Samozřejmě, konzumace se nesmí přehánět,“ připomíná hned.

Své tvrzení dokládá i nedávným výzkumem, kdy část jihočeských vysokoškoláků ve zkouškovém období pila denně dvě třetinky piva a jejich kolegyně jednu. „Testy v nemocnici se pak zjistilo, že to snižovalo hladinu stresových faktorů.

Vlková do Tábora jezdí degustovat pivo už osm let a láká ji sem především možnost ochutnat i piva z jiných pivovarů. „My pivovarští jsme dobrá parta a rozhodně od sebe nelákáme receptury. Ale každý sládek je rád, když to jeho v degustační soutěži zaboduje,“ připomíná. Naposledy si odtud do své strakonické kanceláře odvážela třetí místo za tmavý ležák. Sama se prý občas zajde do mladějovické hospody přesvědčit, jak šenkýř o pivo pečuje. „Musím mu přiznat, že má čisté trubky i výčepní zařízení,“ dodává.

Sládková je zastánkyní klasické výroby piva. „Otevřené kvašení ve spilce, dokvašování v ležáckém tanku, slad a žatecký chmel. Mám ráda piva plné chutě s řízem a jemnou zakulacenou hořkostí, která doznívá po napití na zadním patře,“ zdůrazňuje.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Nové etikety piva Klášter

[středa, 3. únor 2010]

Ze stáčecí linky pivovaru Klášter začaly v těchto dnech sjíždět pivní láhve se zcela novými etiketami. Je na nich tajemný mnich, který se tak po několikaleté pauze vrací „na své místo“.

O záhadném mnichovi se žádné zprávy nedochovaly. Víme ale, že na etiketách piva klášterského pivovaru se poprvé objevil již v první polovině minulého století. V době socialismu z etiket zmizel, aby jej současný vlastník pivovaru, společnost K Brewery Group, opět vrátila tam, kam tradičně patřil. Na etiketě je vyobrazena také gotická brána bývalého cisterciánského kláštera, která v areálu pivovaru stojí dodnes.

Stáčecí linka navíc je schopna na lahve aplikovat i staniolový přebal uzávěru. Ten se na českém trhu používá převážně pro prémiová piva a u piva Klášter je novinkou. Nově jsou zavedeny názvy jednotlivých druhů piv: „Světlé“ pro světlé výčepní pivo (10 %), "Ležák“ pro světlý ležák (11 %) a „Premium“ pro světlý ležák (12 %).

Změny na etiketách piva Klášter nejsou samoúčelné. Jak říká marketingový manažer pivovaru Petr Božoň, nové etikety symbolizují nový přístup k výrobě tohoto piva. Celý management, který v Klášteře začínal svou práci teprve před několika měsíci, má jasnou vizi – povýšit kvalitu piva na co nejvyšší úroveň a zajistit dlouhodobě její stabilitu.

Podle vrchního sládka Lukanča Trifončovského to předpokládalo návrat k tradičním výrobním postupům a zvýšení pracovní kázně, aby celý proces vaření a zrání pivního moku byl pod permanentní kontrolou. Že se to daří, ukazují výsledky prodeje z posledního období. Poptávka po pivu Klášter vzrůstá nejen v tradičních lokalitách, ale i za hranicemi středočeského regionu. Podařilo se uzavřít i zajímavé kontrakty s odběrateli ve Finsku, Chorvatsku a své zákazníky má toto pivo i v Rusku.

Pivovar Klášter koupila v roce 2008 ryze česká pivovarnická skupina K Brewery Group. Klášterský pivovar po změně majitelů změnil také své jméno z Ecoholding, a.s. na Pivovar Klášter, a.s.

Klášterský pivovar v letošním roce oslaví 440 let své existence, která se datuje již od roku 1570. Při této příležitosti se připravuje účast na kulturních, sportovních a společenských akcích v regionu. V pivovaru samotném se pak připravuje v jarních měsících Den otevřených dveří a v červnu tradiční Pivobraní.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Nové etikety piva Klášter

Pivní trh v České republice zaznamenal v minulém roce propad v celkovém prodeji piva o téměř 8 %.

Na pozadí tohoto předběžného údaje o celkovém prodeji piva u nás vyniká aktuální údaj prodeje piva Rychtář z hlineckého pivovaru. Výsledek za rok 2009 je obdivuhodný – oproti roku 2008 pivovar svůj prodej naopak o 6 % zvýšil a prodal tak na českém trhu přibližně 80.000 hl piva. Po pomalejším rozjezdu v prvních měsících loňského roku došlo k obratu tak, že v posledním čtvrtletí 2009 se prodalo tohoto piva o více než 14 % více v porovnání s obdobím roku předchozího.

Dařilo se nám především v sudovém pivu, a to jak v domácím regionu Pardubického kraje a Vysočiny, tak i v sousedních regionech. Největší zájem byl o náš světlý ležák Premium, který tvoří téměř polovinu naší výroby“, uvedla Lenka Vedrová, obchodní ředitelka pivovaru.

Pivovar Rychtář prošel za poslední léta ozdravným procesem, kdy se zmodernizovaly prakticky všechny jeho provozy, případně prošly, jako například varna, důkladnou rekonstrukcí. Zcela nová kapitola hlineckého pivovaru se začíná psát v září roku 2008. Tehdy se stává novým vlastníkem pivovaru společnost K Brewery. V jejím portfoliu je dnes již dalších šest pivovarů, které co do kvality piva důstojně konkurují daleko známějším značkám. Také v Hlinsku vsadili na tradici a poctivý přístup k vaření zlatého moku. V průběhu posledních let byla uvedena do provozu nová spilka, která výraznou měrou zlepšila technologický úsek hlavního kvašení při zachování klasického výrobního postupu.

Snahou pivovaru je poskytovat spotřebiteli výrobky vysoké kvality s příznivou cenou, vyráběné klasickou českou technologií, které umožňují dodávat pivo skvělé chuti se zachováním všech jeho přirozených vlastností.

Pivovar Rychtář v Hlinsku v Čechách vaří pivo již od roku 1913. V roce 1948 byl pivovar znárodněn. Do roku 1996 byl pivovar součástí podniku Pivovary Hradec Králové, státní podnik. V roce 1996 jej získala společnost IMEX Premium. Dnes je pivovar majetkem ryze české pivovarské společnosti K Brewery.

Distribuce výrobků jednotlivých pivovarů probíhá přes nově založenou vlastní síť Distribučních center (DC) se sídlem v Praze, Protivíně, Jihlavě, Hlinsku v Čechách, Klášteře Hradišti nad Jizerou, Vysokém Chlumci a Uherském Brodě. Svoje zástupce má společnost také na Olomoucku, Ostravsku a Plzeňsku.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


«« « Strana 367 z 510 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI