Minipivovarů, které vaří vlastní speciální piva, i v Královéhradeckém kraji stále přibývá. V Rychnově nad Kněžnou výroba piva ustala na začátku šedesátých let minulého století, na tuto tradici ale brzy naváže malý pivovar.

Písní o tom, že kde se pivo vaří, tam se dobře daří, se zřejmě nechali inspirovat v Rychnově nad Kněžnou. Už příští měsíc tam po více než 40 letech opět začnou vařit pivo.

Montáž technologie rychnovského minipivovaru začne za týden. „Zkušební várky uvaříme v prosinci a v příštím roce už určitě pivovar poběží,“ řekl Tomáš Konvalina, jednatel společnosti Podorlická sodovkárna, která bude pivovar provozovat. O navrácení části budovy bývalého rychnovského pivovaru jejímu původnímu účelu se rozhodlo v souvislosti s celkovou rekonstrukcí objektu. „Vařit se tam bude desetistupňové, jedenáctistupňové a dvanáctistupňové pivo i speciál. Ale jestli to bude třináctka, čtrnáctka, to vám dnes neřeknu. Bude to klasické pivo vařené starou českou technologií - kvasnicové, nefiltrované,“ dodal Konvalina.

Technologie má výrobní kapacitu tisíc hektolitrů piva ročně. O názvech jednotlivých piv rozhodne veřejnost, která své návrhy může Podorlické sodovkárně zasílat do konce roku.

Rychnovský minipivovar podpořilo město

Stavbu minipivovaru podpořilo město Rychnov nad Kněžnou, které letos v červenci s Podorlickou sodovkárnou založilo společnost Městský podorlický pivovar a stalo se jejím čtvrtinovým společníkem.

Radost ze vstupu města do společnosti má především vnuk původních majitelů pivovaru Jan Mikš, který zchátralý provoz pod zámkem před patnácti lety restituoval. Provozuje v něm Podorlickou sodovkárnu a v památkově chráněném areálu pořádá kulturní akce. „Pivo se bude vařit podle receptů mého dědy,“ uvedl již před časem Mikš.

Podle rychnovského starosty Jiřího Rokla bude minipivovar připomínkou staré tradice. Jeho patronem, podílejícím se na úpravě původních receptur bývalého pivovaru Jana Mikše z 20. a 40. let minulého století, a garantem kvality rychnovského piva se stal Vladimír Černohorský, ředitel Pokusného a vývojového institutu pivovarského v Praze - Braníku a současný sládek v minipivovarech U Bezoušků v Praze -Průhonicích a v rakouském Kefermarktu. Zároveň bude dohlížet i na zaškolení sládka.

Pro hosty se chystá pivní šenk

Minipivovar sousedící s pěstitelskou palírnou a lihovarem by se měl stát, podobně jako jiné minipivovary, jednou z turistických atrakcí města. Navazovat na něj bude pivní šenk. „Bude to letní zahradní posezení, jehož otevření plánujeme na květen nebo červen příštího roku,“ řekl Konvalina.

Pivní šenk bude v provozu přes léto a pivo se v něm bude čepovat přímo z jednotlivých tanků, což budou moci sledovat i hosté. Přitom se také dozvědí datum várky a dobu jejího ležení. Speciality prý nebudou chybět ani v nabídce jídel.

Jan Mikš jako nájemce provozoval rychnovský pivovar pro kolowratskou vrchnost od roku 1916. Dva roky nato ho koupil a od základů zmodernizoval. Vařil desetistupňové světlé výčepní pivo, dvanáctistupňový světlý ležák, třináctistupňový Březňák a pro labužníky čtrnáctistupňový tmavý Porter. S ročním výkonem patnácti tisíc hektolitrů piva patřil pivovar ve své době ke středně velkým. Ještě před znárodněním pomáhal Mikšovi s provozem jeho syn Jan, který vystudoval Střední pivovarnickou školu.

Jenže na jaře 1948 komunisté pivovar znárodnili a o čtrnáct let později v něm výroba piva skončila. Přesunula se do Dobrušky a v Rychnově zůstala jen sodovkárna, kterou současný majitel rozšířil o výrobu sirupů, pěstitelskou moštárnu a palírnu.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jana Krejčová, Štěpánka Tůmová

Pivovar Nová Paka a.s. přichází na trh s novinkou. Poprvé ve své historii vyrobil nealko pivo, které získalo trefný název Moto Brouk.

Nealkoholické pivo je již v těchto dnech expedováno jak v NRW lahvích, tak v sudech. Určeno je pro tuzemský i zahraniční trh.

Obsahuje do povoleného limitu 0,5 % alkoholu a má prý podle názoru prvních konzumentů netradiční, ale zajímavou chuť. Nealkoholický nápoj poznáte v obchodech podle nápadné modré etikety.

U jeho zrodu stál sládek Ladislav Klazar. Prozrazuje, že byla vytvořena nová receptura jak ve složení surovin, tak ve výrobním procesu, kdy se muselo zabránit tvorbě alkoholu.

„Mám pocit, že se podařilo. Musel jsem nastudovat trochu literatury, zapřemýšlet o složení a množství surovin a pak pohlídat výrobní proces. Pivo se povedlo hned napoprvé, uvařeno bylo za 3 týdny,“ říká sládek.

Novopacký pivovar s padesáti zaměstnanci má roční výstav 50 tisíc hektolitrů piva a i s novinkou nabízí celkem devět druhů zlatavého moku. Existence podniku se podle ředitele Jaromíra Bulka opírá o tři pilíře – zásobování regionu, podporu turismu a export. K samotné existenci závodu dodává:

„Náš stát pramálo dělá pro podporu středních podniků. Vzhledem k silné koruně a slabému dolaru jsme museli korigovat naše exportní aktivity. Nicméně se nám podařilo uzavřít kontrakt s Kanadou a Moskvou, stále vyvážíme do Pobaltí, Koreje, Polska i Německa.“

Zdroj: Jičínský deník.cz | Foto: /Iva Kovářová

Pivovar STEIGER za 10 mesiacov zvýšil výstav o 27 %

Kým v septembri všetky slovenské pivovary prekonali vlaňajšiu úroveň predaja v porovnávanom mesiaci, v októbri sa to podarilo už len jedinému - pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne. Ten zvýšil za október 2008 výstav piva (predanú produkciu) o 21 percent, kým celý trh zaznamenal deväťpercentný prepad. STEIGER vedie aj medziročnom porovnaní predaja za 10 mesiacov, keď od začiatku roka vystavil 175 060 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 27 percent viac ako za rovnaké obdobie vlaňajška. Celkový výstav slovenských pivovarov, za obdobie január až október 2008, dosiahol 3 073.324 hl, čo bolo 5 percent pod úrovňou minulého roka. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Po septembrovom slnečnom počasí, kedy ešte fungoval predaj na letných terasách a pivo sa dobre predávalo, nasledovala zmena počasia sprevádzaná relatívnym poklesom predaja. Nezachránili to ani teplotné rekordy v polovici októbra. STEIGER si ako jediný udržal v tomto mesiaci medziročný nárast vystaveného piva – a to o 21percent, kým ešte v septembri to bolo až o 40 percent. Zatiaľ možno iba špekulovať o tom, či za októbrovým medziročným poklesom na slovenskom trhu stojí zmena spotrebiteľských nálad v súvislosti s medializovaním svetovej krízy, alebo či ide o náhodný jav. Traduje sa, že v období krízy sa viacej pije, ale vôbec to nemusí byť pravda, lebo dnešný spotrebiteľ je iný, než bol v minulom storočí. Je ďaleko náročnejší a má nepreberný výber na nápojovom trhu, čo kedysi nebývalo“, komentoval vývoj predaja J.Vysloužil.

STEIGER si od začiatku tohto roka drží najvyšší medziročný nárast výstavu piva a je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,25 percenta za 10 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,7 percenta. Medziročný nárast výstavu piva bol akcelerovaný aj varením Steinu. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar predáva na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar. Ekonomiku firmy vylepšuje aj predaj sudových limonád -vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom. Pivo sa tu varilo ešte pred objavením Ameriky, už v roku 1473. Bolo to v časoch panovania kráľa Mateja Korvína a tureckých nájazdov. K tromfom pivovaru patria: história, klasické technológie a mimoriadne obľúbená ,,pravá pivná chuť“ jeho značiek. Pivovar má najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste už spomínaný 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív. Pivovar nezabúda ani na informačnú starostlivosť o zákazníkov. Väčšina spotrebiteľov a odberateľov vie čo pije a sú vernými cielenými konzumentmi. STEIGER v tomto roku v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Základom prirodzenej pivnej chuti poctivo uležaného piva značky STEIGER je podzemná voda zo Štiavnických vrchov, najlepší chmeľ zo žateckej oblasti a kvalitný moravský jačmenný slad. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Je to taková ospalá vesnice na kraji Prahy. Působí dojmem, že tu zamrznul čas někdy před pětadvaceti lety…

Stejnojmenné satelitní městečko ji svou velikostí a rozsahem dost utiskuje. Chýně proto působí ještě menší a šedivější, než ve skutečnosti je!

Na jejím okraji míjíte betonárku, domky jsou většinou otlučené a jen na zlomku z nich se pracuje… A přestože ze stanice metra do Chýně dorazíte asi za sedm minut, autobus sem zavítá jen jednou za hodinu. O víkendech dokonce až za hodinu a půl…

Proč se o Chýni vůbec zmiňovat?

Kromě toho, že tady mají starostou herce a moderátora upoutávek na televizi Nova Jiřího Klema, je tady jedna málo očekávaná záležitost. Dnes už poměrně proslavený pivovar. Malý, ale náš, říkají někteří „Chýňáci“

První český minipivovar Pivovarský dvůr byl uveden do provozu v roce 1992. Objekt, ve kterém se nachází, býval součástí hospodářských budov kláštera a sloužíval k chovu dobytka. „Nechci se chlubit, ale kdybychom tu nevařili pivo, lidé by o Chýni sotva něco věděli.“ říká zástupce sládka Ladislav Pavlík.

V Pivovarnickém dvoře mají také specialitu - kouřové pivo. "Vyrábí se ze sladu, který se sušil horkým vzduchem prosyceným kouřem. Podobně jako když se udí maso. A stejně i chutná," vysvětluje podsládek Pavlík. A kdo nerad uzené, může u vrchního objednat třeba kukuřičnou jedenáctku.

Místní pivo je vyráběno českou technologií s použitím tradičních surovin - sladu, chmele a vody. Kapacita zařízení je přibližně 2 000 hl piva ročně. V současné době se tu vyrábí tři druhy piva: Dvorní ležák 12% Granát, Dvorní 10% světlé a černé 14%. A můžete je chutnat přímo v pivovarské restauraci. Jedná se o tzv. "kvasnicové nefiltrované", tedy mírně zakalený druh. Všechny druhy piv jsou v restauraci za 39 Kč.

Takže, jestli se vydáte prozkoumávat okolí Prahy a dostanete chuť na speciální pivo, prohlédnout si při tom v pivovarské hospodě malebné měděné varny na jeho výrobu, zajeďte do Chýně. Najedete ji na západním okraji Prahy mezi Karlovarskou a Plzeňskou silnicí pouhé 4 kilometry od stanice metra Zličín.

Zdroj: tn.cz | Foto: flickr.com

Rovných deset let již má Přerovanka Nataša Rousková v popisu práce to, co by mnohý muž dělal bez rozmyšlení i zadarmo. Jako sládková přerovského Pivovaru Zubr musí v zaměstnání mimo jiné koštovat jeho produkci.

Bez degustace se člověk v této profesi podle Rouskové neobejde, jako šéf výroby ručí za to, že přerovské pivo bude mít nejen správnou chuť, ale také barvu, vůni a říz.

Pro práci v oboru se přerovská sládková rozhodla na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. "Mým holčičím snem určitě nebylo pracovat v pivovaru. Na vysokou jsem šla s tím, že bych se zaměřila třeba na kosmetiku. Ve třetím ročníku jsem si přesto vybrala kvasnou chemii. Pivovarnictví zvítězilo proto, že toto řemeslo má u nás obrovskou tradici," usmála se Rousková.

Po škole nastoupila na ředitelství tehdejších Severomoravských pivovarů a sladoven v Přerově jako referent. Vyzkoušela si také práci podnikového mikrobiologa a technologa. "Pak jsem přešla do pivovaru, protože jsem chtěla do provozu. Nejprve jsem byla podsládek a od roku 1998 jsem sládek," popsala Rousková.

Sládkem v sukních? Bez despektu

Doplnila, že její profese není typickým povoláním žen, v oboru se však nikdy nesetkala s despektem. Sem tam se však nad jejím zaměstnáním pozastaví člověk, který sládkovou nezná. "Zvlášť pánové si sládka představují jako podsaditého a sudovitého chlapa. Většinou slyším ty nejzajímavější reakce od těch, kteří si myslí, že znalec piva je ten, kdo ho vypije do nejvíc," pokrčila rameny Rousková.

Podotkla, že v rámci své profese sice musí dohlížet na kvalitu pěnivého moku, každodenní degustace však nedělá. Na kontrole senzorické kvality se v Zubru podílí čtyři degustační komise. Sládková je členkou jedné z nich. "Takže to vychází tak, že degustuji každý den již stočené pivo jeden týden v měsíci. Kromě toho si ale hlídám kvalitu i v průběhu výroby. Tuto neoficiální degustaci dělám nepravidelně, přibližně jednou týdně," uvedla Rousková.

Kontrola i mimo pracovní dobu

Pěnivý mok někdy "kontroluje" i mimo pracovní dobu v restauracích, například při posezeních s přáteli. "Po pivu sáhnu vždycky, protože je na žízeň nejlepší. Navíc podle odborných teorií má jeden půllitr piva denně pozitivní vliv na zdraví muže, u ženy jsou to tři deci. Já si sice denně pivo nedávám, doženu to ale při jiných příležitostech," usmála se Rousková.

Jak jinak, nejvíc přerovské sládkové chutná pěnivý mok z vlastní "zahrádky". Vztah k němu má už od studentských let. Přerovské pivo bylo první, které před 30 lety ochutnala. Tehdy jí bylo 18 let a chodila na něj se spolužáky z gymnázia mimo jiné do nedaleké pivovarské hospody. Ani dnes to této restaurace nemá daleko, pracuje jen pár kroků od ní.

Zdroj: Týden.cz | Autor a foto: ČTK

Přestože jedna z nejrušnějších vimperských ulic se jmenuje Pivovarská, ten kdo chtěl ochutnat místní pivo, měl smůlu. Poslední várka ze zdejšího pivovaru, který vybudovali Rožmberkové před koncem šestnáctého století, byla totiž stočena před jednačtyřiceti lety, tedy v roce 1967.

To vše se alespoň částečně změnilo uplynulý čtvrtek, kdy vimperský starosta Pavel Dvořák spolu se svým strakonickým kolegou Pavlem Vondrysem pokřtili vimperský ležák Krále Šumavy a poprvé ho představili veřejnosti.

„Přemýšleli jsme na radnici, jak oživit vimperské tradice, a protože ve Vimperku se pivo vařilo 380 let, padla volba právě na tento tradiční vimperský produkt. A mohu říci, že pivo je to opravdu dobré a silné, a tak ať se mu daří,“ uvedl nový vimperský atribut Pavel Dvořák a z více než sto let staré vimperské pivní lahve ho pokřtil vodou Volyňky.

Zdroj: Prachatický deník.cz | Autor a foto: Jaroslav Pulkrábek