Vítání jara na nádvoří rychnovského pivovaru se letos konalo již potřetí.

Městský Podorlický pivovar byl opět po roce dějištěm akce nazvané Vítání jara, která na nádvoří přilákala řadu návštěvníků. Se zimou tak v Rychnově skoncovali. „Jedná se o třetí ročník s tím, že ten první byl 21. března 2009, kdy došlo ke znovuotevření rychnovského pivovaru veřejnosti. Loni to bylo 20. března a letos to vyšlo na Josefa. Hrají tu dvě kapely, jednou z nich je takřka naše dvorní Combi, která vše uzavře. Je tu prodej zabijačkových specialit, prodávají se rychnovská piva včetně velikonoční várky Habrováka,“ líčil nedlouho po zahájení akce jednatel pořádající společnosti Tomáš Konvalina.

Právě u stánku se zabijačkovými pochoutkami se už od počátku tvořila fronta, na jiných místech si návštěvníci pro změnu dopřávali zlatavý mok či něco jiného. K mání byly také místní destiláty nebo mošt, případně prodej kraslic. „Je to zkrátka ukončení zimy a zahájení jara, i když počasí na to nevypadá. Zima ještě vystrkuje drápky,“ věděli v pivovaru.

Zpestřením akce bylo zahájení prodeje pivní novinky nazvané Habrovák. „Je to patnáctistupňový velikonoční speciál, tmavé a silnější pivo, ale lidem chutná,“ těšilo Konvalinu.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rychnovský deník.cz | Autor: Pavel Illich

Se zjihlými a radostným výrazem se tvářích, což u oficiálních tryzen nad pomníky politických potentátů nevidíte, uctili milovníci (a výrobci) piva památku slavného přednosty stanice Victora Cibicha.

Setkání proběhlo na hřbitově ve Valtířově, kde byl položen věnec na hrob váženého přednosty. Čestnou stráž drželi vojenští veteráni z Babin.

A pokračovalo v pivovaru Velké Březno. Přednosta železniční stanice Cibich, jehož tvář už od roku 1906 zdobí etikety velkobřezenských piv, je bezesporu úctyhodnou, ba lze říci, že dnes již slavnou osobou.

Političtí podivíni a jejich vlády se měnily, a mění, jako ponožky, Cibich ale naopak stále zůstává jako jedna ze zcela jistých stálic české nejen pivní kultury.

Tak sympaticky odulou tvář lze jen stěží najít na parlamentních nebo vládních židlích.

Vzpomínkovou akci „V březnu na Březňáka“ zorganizovalo Sdružení přátel piva, snažící se, abychom zůstali v kvalitě a různorodosti piv malou, a přitom světovou velmocí. Zatím se nám daří být vítězi na první příčce v počtu vypitých piv na jednu v Česku žijící duši.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: František Roček

Ve Zvíkovském Podhradí se v sobotu konala soutěž Jarní cena českých sládků 2011.

„Zatím chodím rovně,“ směje se sládek Novoměstského pivovaru z Prahy Miroslav Vrána. Za sebou má první kolo pivní degustační soutěže. Ochutnal sedm vzorků světlých ležáků.

Je sobotní odpoledne a sládkové z malých pivovarů hodnotí piva. Pivovarský dvůr Zvíkov ve Zvíkovském Podhradí hostí pátý ročník soutěže Jarní cena českých sládků 2011. Zlatavý mok tu prezentuje třicet devět minipivovarů.

Jak říká sládek Miroslav Vrána, kvalita piv je velice vyrovnaná. „Každému degustátorovi jde o to, aby poznal svoje pivo. To pochválit a ty ostatní pohanit. Ale hanit se nedá, protože bych se mohl trefit do svého piva,“ říká sládek Vrána, který pochází z jihu Čech, narodil se v Jindřichově Hradci, ale vyrůstal v Sezimově Ústí.

Novoměstský pivovar, kde pracuje, vyslal do sobotního pátého ročníku soutěže jeden světlý, jeden polotmavý a jeden tmavý ležák. „Kromě loňského roku jsme si vždy nějakou cenu odnesli,“ hodnotí úspěchy ve zvíkovské soutěži Miroslav Vrána.

„Smyslem soutěže je, že se sejdou sládkové z minipivovarů. Je to přátelské setkání. Nejde o to, jestli dostaneme diplom nebo ne, ale o to, že se sejdeme, popovídáme si. Všichni se známe. Že bychom si řezali krky kvůli vítězství, to ne,“ říká s úsměvem.

Na jinou soutěž Novoměstský pivovar z Prahy nejezdí. „Zvíkovská soutěž je nám nejblíže. Je určená pro malé pivovary, kde nemusíme soupeřit s velkými pivovary,“ vysvětluje Vrána. Jak ale záhy dodává, v degustačních soutěžích by je měli šanci porazit.

„Myslím si, že malé pivovary dělají lepší piva než velké společnosti Z toho by strach nebyl. Ale soutěže pro velké pivovary jsou o něčem jiném, tady je přátelštější atmosféra,“ uzavírá sládek Miroslav Vrána

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Písecký deník.cz | Autorka: Klára Černá

Někdejší přednosta stanice ve Velkém Březně a milovník místního piva Victor Cibich se letos opět dočká pocty od Sdružení přátel piva i zaměstnanců velkobřezenského pivovaru. Už popáté se všichni sejdou u jeho hrobu, prohlédnou si pivovar ve Velkém Březně a společně si dají pivo, které měl Victor Cibich tak rád a kterému dal svoji tvář.

Akci „V březnu na Březňáka“ organizuje Sdružení přátel piva i pivovarníků letos už posedmé, u hrobu se všichni sejdou popáté v řadě. „Kdysi jsme začínali ve čtyřech lidech, postupem let se z akce stala příjemná tradice. Letos očekáváme účast zhruba třiceti sympatizantů a milovníků velkobřezenského piva,“ říká Zdeněk Štastný, předseda Pivního sněmu Sdružení přátel piva.

Tvář Victora Cibicha zdobí etiketu tradiční pivní značky už od roku 1906. „Každoročně na hřbitov přineseme věneček z chmelu a obilí ozdobený doutníkem a poděkujeme panu Cibichovi za skvělé pivo, jehož tváří se stal před více než sto lety,“ dodává Zdeněk Šťastný. Letos se obdivovatelé velkobřezenského piva sejdou tuto sobotu po půl jedenácté ve Valtířově a po návštěvě hřbitova se příjemnou procházkou projdou do pivovaru Velké Březno, kde je čeká exkurze po pivovaru a posezení u piva – samozřejmě Březňáku.

Slavného přednosty stanice a jeho portrétu na etiketách si cení i v pivovaru Velké Březno. „Patřičně si vážíme všech tradic, které se vážou k historii našeho pivovaru. Proto podporujeme a rádi se účastníme všech akcí, které s panem Cibichem souvisejí,“ uvedl vrchní sládek pivovaru v Březně Petr Hauskrecht. Na letošní akci zavítají i pivovarníci. Kromě zaměstnanců pivovaru ve Velkém Březně památku položením věnce stejně jako v předchozích letech uctí i obchodní ředitel společnosti Heineken Česká republika Jiří Daněk.

Osobu Victora Cibicha není místním štamgastům potřeba představovat. Zatímco v jiných krajích České republiky se chodí „na pivo“ nebo „na jedno“, v okolí Velkého Března výhradně „na dědka“.

Kvalitu piv z Velkého Března oceňují spotřebitelé i odborníci. Svědčí o tom i řada ocenění v odborných soutěžích. Na letošní České pivní pečeti v Táboře bodoval ziskem třetího místa Březňák tmavý výčepní, na Zlatém poháru Pivex v Brně patřila světlému ležáku Březňák Premium další cena – Certifikát za vyrovnanou kvalitu. Kromě oblíbených piv, kde se tvář Victora Cibicha objevuje na všech etiketách, je pivovar ve Velkém Březně pověstný i svými speciálními pivy, vařenými několikrát v roce u příležitosti jedinečných dní v roce. Speciální piva uvádí spolu se svými spolupracovníky v život manažer a vrchní sládek pivovaru Petr Hauskrecht.

Pořádající Sdružení přátel piva se zaměřuje i na tradice spojené s českým pivem a pomáhá tak udržovat povědomí o něm. Toto sdružení také pořádá řadu osvětových akcí o pivu, pivovarnictví, ale i zodpovědné konzumaci alkoholu.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Budějovický Budvar uvedl do provozu modernizovanou linku na stáčení skleněných lahví. Investice za 140 milionů má zvýšit výkon linky přinést finanční úspory. Umožní rovněž dodávat na trh zcela nové formáty hromadného balení lahví.

Linku dodaly společnosti KHS, SSI Schäfer a Mead WV. Zprovozněna byla po dvoutýdenní montáži a 14 dnech zkoušek. Skládá z kartonážního stroje, stroje na skupinové balení lahví, robota pro paletizaci hotových výrobků, ovíjecího stroje a systému pro automatickou dopravu do skladu.

„Nová technologie zvýší výkon stáčecí linky, uspoří obalový materiál asi za 500 tisíc korun ročně a sníží i potřebu pracovních sil, neboť zařízení prakticky nevyžaduje lidskou obsluhu,“ sdělil vedoucí oddělení techniky a energetiky Budvaru Dalibor Čáp.

Protože lahvové linky pivovaru není možné vyřadit z provozu na dobu delší než 14 dní, probíhá již od roku 2005 postupná výměna strojů po etapách.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Tobiáš Tvrdík

Humpolecký pivovar Bernard hodlá do budoucna omezit negativní vlivy trhu s obilím, jehož cena loni a letos kvůli špatné úrodě výrazně stoupla. Hodlá proto investovat jedenáct až dvanáct milionů korun do nových sladových sil s cílem zvýšit skladovou kapacitu obilí, z něhož pivovar ve své sladovně v Rajhradě u Brna slad vyrábí.

„Investovat budeme tak, abychom měli větší skladovou kapacitu a mohli lépe reagovat na vývoj cen obilí na trhu i na to, jaká budu sklizeň,“ řekl deníku E15 spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. Možnost uskladnit více obilí je výhodná i proto, že za uskladnění u jiných subjektů se platí nájem.

Dalších zhruba 55 milionů korun chce pivovar investovat do nových přetlačných tanků, neboť ty původní pocházejí ještě z doby před dvaceti lety, kdy byl pivovar státním podnikem. Současně s tím hodlá Bernard posílit chlazení pivovaru, vybudovat novou sanitační stanici a přemístit filtraci. „Budeme investovat postupně podle toho, jak se budou vyvíjet naše prodeje a trh,“ dodal Bernard.

Další investice spočívá v rozšíření vodních zdrojů. Pivovar vyvrtal dva vrty s nadprůměrným množstvím vody a nyní jedná s městem o tom, že by ji mohl Humpolci dodávat za oboustranně výhodných podmínek.

Kampaň pivovaru odsuzuje policejní razii v České televizi Páteční razii Vojenské policie v České televizi odsuzuje pokračování reklamní kampaně pivovaru Bernard zaštítěné sloganem „Svět se zbláznil“. Zobrazuje po zuby ozbrojené maskované černě oděné vojáky, za nimiž ve studiu stojí reportérka s přelepenými ústy. Přes tři sta billboardů bude rozmístěno tento týden. V únoru se mimo jiné pivovar na plakátech opřel do lékařů vynucujících si vyšší platy.

Zdroj: Zprávy E15.cz | Autor: Dušan Kütner

S heslem Jen tsunami se nedá zastavit startuje novou billboardovou kampaň majitel pivovaru Bernard Stanislav Bernard.

„Výlepem stovek dalších aktuálních „bernardovských“ billboardů po celé republice zareaguje v příštím týdnu Rodinný pivovar Bernard svou svéráznou formou na dvojí bezprecedentní zásah Vojenské policie v České televizi. Na billboardu dělají v televizním studiu společnost sličné zprávařce s přelepenými ústy kukláči v černých overalech s hrozivými zbraněmi v rukou,“ popisuje vizuál nové kampaně tisková zpráva pivovaru.

Bernard přitom akcí sleduje více, než jen reklamu na své podnikatelské aktivity, když uvádí: „Společenská odpovědnost firem není jen o charitě. Ohradit se proti diktátu moci je povinností všech lidí, nejen zodpovědných podnikatelů.“ „Volba ‚zbraní‘ je na každém z nás, ‚oni‘ si taky servítky neberou. Teď to byla veřejnoprávní televize, ale co když příště vlna úřední zvůle dopadne na někoho, kdo se nemůže jen tak nahlas obrátit na veřejnost, na vládu a prezidenta,“ ptá se dále Bernard.

Pivovar již před nedávnem uvedl kampaň, kterou odsuzuje postup lékařských odborářů a LOK. „Zároveň tleskám těm odvážným ředitelům nemocnic, kteří přijmou všechny výpovědi a provoz nemocnic dokážou přesto zajistit,“ vysvětlil tehdy. Za jeden z nejmarkantnějších příkladů úřední zvůle z poslední doby Bernarda považuje postup Městského soudu v Praze, který nedávno prostřednictvím své vyšší soudní úřednice odmítl zaregistrovat nově zakládaný Nadační fond proti korupci s tím, že boj proti ní nepovažuje za veřejně prospěšnou činnost. „A to vše v době, kdy korupci skloňuje vláda a všechny politické strany ve všech pádech a většina lidí v republice již téměř rezignovala,“ upozorňuje Stanislav Bernard.

S poukazem na ničivé následky přírodní katastrofy v Japonsku Bernard říká: „Tsunami bohužel nezastavíš, ale lidské zvůli, ať už se zbraní nebo s tužkou ruce, je třeba se postavit. Lidi braňte se!“

Zdroj: Česká média.cz

Krušovice se v loňském roce staly nejúspěšnější exportní značkou ze všech pivních značek společnosti Heineken Česká republika. Vývoz krušovického piva meziročně vzrostl o více než 6%. Tradičně se značce Krušovice dařilo především na ruském trhu, ale k posílení značky došlo i v dalších zemích, mimo jiné na Slovensku.

„Velký vliv na posilování značky Krušovice na exportních trzích měla především změna exportního brandingu na jaře loňského roku, díky kterému došlo k silnému zviditelnění značky, jejž navíc podtrhla i silná komunikace a akce pro spotřebitele,“ konstatuje Kateřina Zemanová, Export Area Sales Manager pro značku Krušovice a další exportní značky z portfolia skupiny Heineken. Největší exportní odbytiště pro krušovické pivo stále představuje ruský trh, který zaujímá aktuálně 40% podíl z celkového objemu exportu této značky s meziročním nárůstem o téměř 6%.

Krušovice jsou však preferované v širokém měřítku - celkem se značka vyváží do 3 desítek zemí po celém světě.

Dalšími nejdůležitějšími trhy, kam se Krušovice vyvážejí, jsou již zmíněné Slovensko s 20% podílem, Německo s 15% podílem či Švédsko s podílem 6%. Právě ve skandinávských zemích se očekává v roce 2011 další rozšíření exportních aktivit značky.

„Největší meziroční růst jsme zaznamenali na Ukrajině, kde došlo k nárůstu o více než 30%,“ shrnuje úspěchy značky Krušovice na zahraničních trzích Kateřina Zemanová.

Typickou ukázkou úspěšných akcí, kterými si značka Krušovice udržuje vysoké renomé v zahraničí, je tradiční Královský Festival Krušovice Mušketýr, který se letos v únoru uskutečnil v Rusku už posedmé. Po dobu 18 dní se ve vybraných ruských restauracích čepoval unikátní krušovický Mušketýr. Letos se takto prodalo téměř 2000 hektolitrů v 850 restauracích v Moskvě a dalších městech po celém Rusku. Festival již tradičně zahrnuje i soutěž, jejíž hlavní výhrou je zájezd pro dvě osoby do České republiky, zahrnující především návštěvu Královského pivovaru Krušovice a putování za skvělým krušovickým pivem spolu s objevováním české historie.

Krušovický pivovar je také oblíbeným turistickým cílem. Vloni jej navštívilo téměř třicet tisíc turistů ze zahraničí i z České republiky. „Skladba našich návštěvníků koresponduje s tím, kam pivovar svůj produkt vyváží,“ konstatuje Josef Helebrant, který má v Krušovicích návštěvnické programy na starosti. Průvodce exkurzí hostům přiblíží historii pivovaru a ukáže jim kromě výrobních prostor mimo jiné i yysvěcenou kapli přímo uvnitř pivovarského areálu. „Mezi hlavní lákadla prohlídky patří ochutnávky krušovického portfolia přímo v pivovaru. Turistům se líbí, že si mohou sednout a dát si pivo přímo v našem degustačním sále,“ říká Josef Helebrant.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Už začátkem března měl mít vyškovský pivovar definitivně nového majitele. Dlouhodobě prodělečnou firmu si totiž přednedávnem od státu pronajala společnost Czech Beverage Industry Company. Kvůli složité situaci při přebírání firmy však bude mít pivovar nového majitele oficiálně zřejmě až od dubna.

To však má být jediná změna plánu. „Poněkud se protáhl proces přebírání pivovaru kvůli registracím na státních úřadech a podobným záležitostem. Teď jsme před podpisem a čekáme, až se všechno vyřeší,“ uvedl člen představenstva společnosti Czech Beverage Industry Company Miloš Hrabák, který má být díky své znalosti pivovarnictví výkonným ředitelem pivovaru.

Oficiální převzetí teď společnost plánuje na prvního dubna. „Je vždycky lepší plánovat to na začátek měsíce, jak kvůli zaměstnancům, tak kvůli dalším technickým věcem,“ vysvětlil Hrabák.

Také současný zaměstnanec pivovaru a odborář Martin Obruča počítá, že nové zaměstnavatele oficiálně přivítají v pivovaru první dubnový den. „Přiznám se, že vzhledem ke složitému papírování kolem celé situace jsem převod pivovaru už prvního března neviděl příliš reálně. Duben už oproti tomu zní jako velmi pravděpodobná možnost,“ podotkl Obruča.

Dodal, že je rád, že noví majitelé mají v plánu zachovat výrobu. „Jsme malý výrobce, snažíme se dělat poctivé české pivo, tak doufám, že se to bude dařit i dál,“ řekl Obruča.

Hrabák to má podle svých slov každopádně v úmyslu. „Nejprve budeme muset udělat důkladnou analýzu. Pivo samotné i výrobu znám. Předběžně můžu říct, že technologie pivovaru je v podstatě v pořádku. Musíme spíš posílit obchod, marketing a vše, co souvisí s touto oblastí,“ zdůraznil Hrabák.

Problémy vyškovského pivovaru, který vlastní stát, začaly před několika lety klesáním tržeb. Postupně se pivovar propadal stále víc a víc do ztráty, až se v roce 2009 dostal do třicetimilionového mínusu. Loni proto stát rozhodl, že výrobu ukončí a všechny zaměstnance propustí. Nakonec místo propouštění začal stát hledat nového nájemce, kterého našel začátkem února.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Markéta Forró

Sládci Plzeňského Prazdroje dnes uvařili zvlášť slavnostní várku ležáku Pilsner Urquell, které požehnal plzeňský biskup František Radkovský. Pivem z této velikonoční várky se osvěží mj. poutníci v římské církevní restauraci Giovanni Paolo II. a představitelé Vatikánu.

„Věřím, že dnešní žehnání přinese plzeňskému pivu přinejmenším stejný zdar, jakého se mu dostalo již po historicky prvním požehnání odvážného počinu plzeňských právovárečných měšťanů 5. října 1842,“ sdělil plzeňský biskup František Radkovský.

Pro katolickou církev jsou Velikonoce bezesporu nejdůležitějším svátkem v roce. Velikonoční várka Pilsner Urquell má také křesťanskou symboliku v tom, že bude zrát takřka celou postní dobu, která trvá 40 dní před Velikonocemi a začala Popeleční středou. Nejen křesťané vědí, že důležité záležitosti a události si vyžadují náležitou a dlouhodobou přípravu.

„Považujeme za velkou čest, že pan biskup Radkovský požehnal naší velikonoční várce ležáku Pilsner Urquell. Požehnané pivo chceme poslat v dubnu do Říma, kde bude v době Velikonoc k dispozici poutníkům v církevní restauraci Giovanni Paolo II. Požehnaný Pilsner Urquell bychom také rádi předali přímo vatikánským církevním hodnostářům jako velikonoční dárek Plzeňského Prazdroje,“ řekl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje. Vzorky požehnaných surovin z velikonoční várky budou uchovány v Pivovarském muzeu v Plzni.

Aby měl Pilsner Urquell do Velikonoc dostatečný čas dozrát, musel se vařit s více než pětinedělním předstihem při dodržení tradiční receptury a tedy i technologické lhůty, kterou plzeňští sládci dodržují už od doby prvního sládka Josefa Grolla. První várku plzeňského ležáku, mimochodem také požehnanou, uvařil Josef Groll 5. října 1842 a pivo se poprvé čepovalo o pět a půl týdne později na svatomartinských slavnostech 11. listopadu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vedení pivovaru Gambrinus splní slib, který dalo fanouškům plzeňského hokeje na konci ledna. Tehdy v rámci motivace příznivcům HC Plzeň 1929 přislíbili, že pokud hokejisté klubu skončí v tabulce extraligy po základní části v první desítce a postoupí tak do předkola play off, věnuje pivovar zdarma symbolických 10 sudů piva Gambrinus, které navíc vyčepují sami hokejisté HC Plzeň 1929.

Při sobotní akci Den s fanouškem v plzeňské ČEZ Aréně tak budou moci fanoušci zdarma konzumovat zlatavý mok, který jim budou osobně čepovat hokejisté HC Plzeň 1929. Podle mluvčího klubu Jiřího Světlíka by se akce měli účastnit všichni hráči s výjimkou hráčů se střídavým startem v 1. lize (např. Salfický, Kovář, Jeřábek, Stránský, Pitule).

Pivovar Gambrinus tak chce poděkovat fanouškům za podporu, které se plzeňští hokejisté těšili i přes nepřízeň osudu, kdy na podzim kvůli chybě v registracích hráčů přišel klub o 19 bodů, ale přesto se probojoval do předkola play off. Na postupu měli plzeňští příznivci výrazný podíl – průměrná domácí návštěva 6068 diváků je třetí nejvyšší v extralize. Deset sudů piva Gambrinus (1000 piv) budou hokejisté čepovat ve foayer východní tribuny v sobotu od 10 hodin, kdy celá akce Den s fanouškem začíná.

Zdroj: Zpravodajství Plzeň.cz | Autorka: Marie Osvaldová

Cyklovýlet, zájezd postřižinským expresem, Pivovarský den i divadelní představení pod nymburskými hradbami.

To vše chystá pro následující měsíce nymburský pivovar nejen pro příznivce místního piva.

Jako první se už 7. května koná cyklistický výlet pro veřejnost s poetickým názvem Otevírání postřižinských hospůdek. „Trasa bude mít do 50 kilometrů a povede před Kersko a Lysou, kde se zaství u restaurací s nabídkou našeho piva,“ říká ředitel pivovaru Pavel Benák. Zároveň uporňuje na možnost, že přímo v pivovaru je možné už nyní zakoupit originální cyklistický dres nymburského pivovaru.

Pro ty, kteří se raději vozí, než šlapou do pedálů, je určena jiná akce, která si během několika posledních let získala desítky příznivců a pravidelných účastníků. Řeč je o 7. Postřižinském expresu, tedy speciálně vypraveném historickém vláčku, na jehož „palubě“ bude vyhrávat kapela Třehusk a konzumovat se bude jak pivo, tak i nealko nápoje pro mladší účastníky zájezdu.

„Trasa letos povede přes Lysou, Všetaty a Mělník, kde bude asi Dvě a půl hodiny zastávka na prohlídku zámku a města. Zpátky se pojede přes Mladou Boleslav opět do Nymburka,“ popsal výlet Benák. Ten také upozorňuje, že vzhledem k velkému zájmu bude souprava oproti předchozím letům posílena o jeden vůz. „Přesto je nutné včas si rezervovat jízdenky, a to buď na nymburském hlavním nádraží nebo v pivovaru,“ doplnil Benák.

Třetí červnový víken má řada Nymburáků i lidí z okolí v kalendáři zaškrtnutý jako Pivovarský den, či chcete–li, den otevřených dveří. Letos se kulturní odpoledne chystá na 18. června, kdy budou k ochutnání i nápoje, které jindy nedostanete. O zábavu se postarají hudebníci a zpěváci, z nichž jmenujme třeba Heidi Janků nebo kapelu Divokej Bill.

Po úspěšných Postřižinách se připravuje i další divadelní představení, které bude k vidění v úchvatných kulisách nymburských hradeb ve dnech 22. a 23. července.

Půjde o Noc na Karlštejně, v níž se představí třeba Vladimír Čech, Jan Rosák, Pavel Vítek nebo Petr Jančařík a samozřejmě spousta ochotníků.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický

Sľubujú kvalitné pivo za dobrú cenu! Norbert (41) a Michal (32) Pilkovci chcú na jeseň otvoriť v Martine nový minipivovar. Vraj bude variť pivo podobné známym českým značkám, ale za lepšiu cenu.

Dobré pivo sa v Turci varilo už pred dvesto rokmi v Necpaloch. Aj martinský pivovar mal v nedávnych dobách dobrú povesť. Ale zhltla ho veľká spoločnosť, ktorá presťahovala výrobu inam. „Chceme preto mestu vrátiť pivovar. Ľudia z Turca si vždy potrpeli na miestne pivo, tak im ho navaríme,“ veria Pilkovci. Svoj recept na dobré pivo majú.

„Chceme variť plnotučný martinský ležiak. Mal by mať plzenský charakter a musí zrieť 24 dní, potom je tmavší a lepšie chutí,“ tvrdia bratia, sami holdujúci tomuto moku.

Minipivovar by mohol začať variť už na jeseň. Ročne chcú vyprodukovať 6-tisíc hektolitrov, takže veľkým pivovarom nebudú žiadnou konkurenciou. Ale i tak dajú robotu desiatim – dvanástim ľuďom. Pri výrobnej hale otvoria aj vlastný výčap.

Zdroj: Pluska.sk | Autorka a foto: Jana Pustayová

Humpolecký Pivovar Bernard zastavuje nevýdělečný export do některých zemí a naopak se zaměřuje na nové, lukrativnější trhy. Jedním z nich je největší město Spojených států New York a stejnojmenný stát, v němž leží.

Spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard nedávno navázal kontakt s newyorskou společností Manhattan Beer Distributors, která do států dováží přes 110 značek piv včetně Carlsbergu či Corony. V lednu pak Bernard v New Yorku prezentoval produkci pivovaru před 250 potenciálními obchodními partnery. „Dneska po měsíci a půl tam máme asi sto zákazníků, první zprávy jsou velmi pozitivní,“ řekl novinářům při prezentaci loňských výsledků Bernard.

Vstup pivovaru na nové trhy je podle Bernarda o to těžší, že oproti jiným tuzemským pivům patří k těm dražším. V New Yorku tak balení o šesti pivech prodává za 9,50 až 9,90 dolaru (asi 165 až 172 korun).

Bernard loni vyvezl do zahraničí téměř 31 tisíc hektolitrů piva, což je 15 procent celvýstavu. Od roku 2007 do loňska jeho export stoupl o 70 procent. Nejvíce piva firma vyváží na Slovensko, k dalším trhům patří Norsko a Švédsko, Velká Británie, Rusko, Polsko či Slovinsko. Kromě výše exportu roste i jeho ziskovost, dodal Bernard.

USA jsou tradiční exportní destinací pro řadu tuzemských pivovarů. Například jednička tuzemského trhu Plzeňský Prazdroj dodává pivo asi 40 tisícům restaurací a obchodů, jen v New Yorku je takových restaurací asi 500.

„Spojené státy patří mezi pět klíčových exportních trhů piva Pilsner Urquell, za posledních sedm let Prazdroj vyvezl 992 tisíc hektolitrů plzeňského ležáku,“ řekl deníku E15 mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Bernardu stoupl zisk a klesl obrat

Pivovar Bernard zvedl loni zisk meziročně o třetinu na 46 milionů korun. Uvařil 204 tisíc hektolitrů piva, o půl procenta více než předloni. Obrat klesl na 381,5 milionu korun, tržby za pivo se snížily na 356,2 milionu. V obou případech to je pokles o 1,2 procenta. Na nižší obrat mělo podle firmy vliv loňské zvýšení spotřební daně na pivo o třetinu a DPH o procento, na výši zisku pak úspory v nákladech.

Zdroj: Zprávy E15.cz | Zdroj: Dušan Kütner

Nový jihlavský Radniční pivovar bude vařit medové, canabisové i mojitové pivo. Lidé navíc uvidí jak se pivo vyrábí.

Že se může pivo vařit přímo na náměstí v centru města? V novém Radničním pivovaru to tak je. Pivovar se ale nechystá měřit síly se svými velkými kolegy. V suterénu Radniční restaurace na Masarykově náměstí zdejší sládci připraví ročně zhruba tisícovku hektolitrů piva, včetně těch netradičních. A hosté budou „při tom”.

Ideou majitelů je vrátit se k receptuře předků. Pivo bude čerstvé, nepasterizované a nefiltrované. Restauraci v radnici, která nefunguje od května loňského roku, plánuje Jihlavský radniční právovárečný pivovar otevřít koncem dubna. V restauraci bude osmdesát až sto míst k sezení a minimálně dvě třetiny hostů uvidí na část pivovaru.

„Díky tomu mohou pozorovat, jak pivo vzniká. Tedy jeho vaření, kvašení i zrání,“ popsal Jakub Tomanec z radničního pivovaru. V nabídce bude mít nový pivovar čtyři druhy piva. Světlý ležák Ignác, který dostal jméno podle kostela ze sousedství pivovaru, polotmavé a tmavé pivo Zikmund, pivo s ovocnou příchutí a radniční speciály. Ze speciálů mohou zájemci ochutnat například pivo medové, s příchutí canabisu nebo mojita.

„Na ovocná neboli likérová piva se mohou těšit zejména lidé, kteří klasickému pivu příliš neholdují. Likérová těmto pivům říkáme proto, že se do nich přidává přírodní lihový výtažek speciálně připravený z různých bylin a ovoce,“ vysvětlil autor projektu Miroslav Tomanec.

V průběhu února nainstaloval radniční pivovar deset pivních tanků s celkovou kapacitou deset tisíc litrů, které tvoří ležácký sklep nového pivovaru. Pivovar se bude specializovat na výrobu nefiltrovaných nepasterizovaných piv, která budou hosté pít přímo v radniční restauraci. Základní druh - kvašený ležák plzeňského typu Ignác je vyrobený z těch nejkvalitnějších surovin. „Je ze dvou druhů sladů, plzeňského a mnichovského typu. A z dvou druhů chmele. Žateckého poloraného červeňáku, který je nejkvalitnější u nás na trhu, a přídavku pro zvýšení řízu a hořkosti, chmele z Nového Zélandu,“ doplnil Miroslav Tomanec.

Pivovar k výrobě používá jihlavskou vodu, protože je podle Tomance velmi kvalitní.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Michaela Hrozková

Rodinnému pivovaru Bernard loni meziročně vzrostl zisk o 11 milionů na 46 milionů korun. Jeho výdělek je tak o třetinu vyšší než v roce 2009. Tržby za pivo přitom firmě klesly o čtyři miliony na 356 milionů korun.

Podle majitele pivovaru Stanislava Bernarda se podařilo zvýšit zisk především investicemi do úspory energií. "Investovali jsme například do úspory energií na varně, která spotřebuje až 15 procent energií pivovaru, což jsou miliony korun," uvedl.

Firmě se navíc podařilo ušetřit díky efektivnějšímu obchodnímu IT systému a nízké ceně sladu. Ta měla ovšem negativní dopad na hospodářský výsledek sladoven v Rajhradě u Brna, které rovněž patří pod značku Bernard.

"Navíc pravidelně vyhodnocujeme prodejní kanály, ať už jsou to supermarkety, hypermarkety nebo naše značkové prodejny," dodal Bernard. Podle něj ukončila firma spolupráci s jedním z obchodních řetězců, na jehož nevýhodné podmínky nebyl ochoten pivovar přistoupit.

Bernard vyvezl víc piva, hlavně na Slovensko

Pivovar už dřív oznámil, že v loňském roce mírně zvýšil rekordní výstav z roku 2009. Uvařil přes 204 tisíc hektolitrů piva, což bylo o necelých 100 hektolitrů meziročně více.

Podniku se v meziročním porovnání podařilo o procento zvýšit export, vzrostla i produkce nealkoholických piv a nápojů. V zahraničí loni Bernard prodal kolem 15 procent produkce, největší část exportu mířila na Slovensko.

Letošní rok by podle Bernarda mohl být pro pivovarnictví lepší než ten minulý, kdy následkem špatného počasí trh poklesl o dvanáct procent.

V nejbližší době by měly na trh přijít také alkoholické verze současných nealkoholických ovocných nápojů Švestka a Višeň. "Už je vyvíjíme a jsme hodně daleko. V řádu měsíců budeme mít alkoholické verze ovocných piv," řekl Bernard. Prozradil, že vývojáři experimentují také s pivy s výtažky různých bylin, které by měly mít afrodiziatické účinky.

Bernard zároveň plánuje rozšířit síť vlastních prodejen, nyní jich provozuje osm. "Zatím tvoříme know how, až ho vytvoříme, tak jsem připraveni pokrýt našimi značkovými prodejnami republiku, abychom nebyli závislí jenom na supermarketech, Protože ta jednání s nimi jsou taková, jaká jsou," dodal Bernard.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autoři: Jan Brož a Jan Vodička

Parkoviště, studie a pak se uvidí. Tak lze v bodech shrnout první úvahy znojemských radních o budoucím využití areálu znojemského pivovaru. Radnice nyní hledá nájemce, který by na nádvoří opuštěného podniku provozoval menší parkoviště.

Do poloviny roku pak dostanou radní na stůl studii využití. Na přetřes zřejmě přijde i otevření Hradní ulice.

„Dospěli jsme k závěru, že než budeme mít pohromadě všechny podklady pro seriózní jednání o budoucnosti pivovaru, mohlo by volné prostranství v areálu sloužit jako parkoviště. Záměr jsme zveřejnili a uvidíme, jestli se přihlásí nějací zájemci. Předpokládáme, že by šlo o parkoviště placené, hlídané a fungující čtyřiadvacet hodin denně,“ řekl znojemský místostarosta Pavel Balík.

Město podle zveřejněného záměru nabízí k pronájmu dvě parcely na Hradní ulici, kde počítá se stáními pro šestatřicet aut. „Pronájem bude možný do dokončení studie využití pivovaru a stanovení konkrétních možných záměrů využití areálu. Dobu pronájmu odhadujeme na rok až dva,“ napsala do dokumentu vedoucí majetkového odboru radnice Jana Antošová.

Nabídky uchazečů radnice očekává do desátého března. „Nabídky mohou podat fyzické i právnické osoby. Pokud bude zájemců příliš málo, není vyloučeno, že celou soutěž zrušíme,“ doplnila mluvčí radnice Renáta Šimečková.

Radní na svém posledním zasedání jednali také právě o studii využití areálu, který město koupilo loni od nadnárodního koncernu Heineken za šestadvacet milionů korun.

„Rada schválila rozšíření studie a také nové termíny pro odevzdávání jejích jednotlivých stupňů. Koncem dubna očekáváme koncept územní studie, o dva měsíce později studii samotnou a do července pak dostaneme takzvané pasporty jednotlivých objektů,“ přiblížil rozhodnutí radních jejich mluvčí Pavel Jajtner.

Radní prozatím odložili jmenování pracovní komise pro pivovar. „Budou ji tvořit zástupci vedení města, příslušných odborů městského úřadu a památkářů. Přesné složení vzejde z jednání v nejbližších dnech. Úkolem komise bude v první fázi spolupracovat s projektantem na vznikající studii,“ uvedla mluvčí Šimečková s tím, že zvolená forma spolupráce by měla eliminovat možné problémy a zkrátit termíny pro vydání nutného a závazného stanoviska památkové péče.

Vodítko pro jednání

„Po dokončení studie bude jasné, které části pivovaru musí být zachovány nedotčené a se kterými lze manipulovat. Bude to vodítko pro jednání s případnými investory,“ doplnil Balík.

Po dokončení studie by radní mohli zvažovat, zda alespoň sezonně neotevřou Hradní ulici procházející pivovarem. „Je to myšlenka, která stojí za úvahu. Jistě o ní budeme diskutovat. Předpokládalo by to samozřejmě zabezpečení okolních objektů proti vstupu nepovolaných osob a podobně,“ naznačil místostarosta.

Areál bývalého pivovaru Hostan na předhradí znojemského hradu koupilo město loni za šestadvacet milionů korun. Heineken se totiž podniku rozhodl zbavit poté, co v něm ukončil postupně utlumovanou výrobu. Zastupitelé po delším vyjednávání podmínek na koupi kývli. Podle tehdejších představitelů

Znojma mělo vedení města pro koupi pivovaru dva důvody. Jednak kvůli kontrole nad dalším vývojem důležité lokality v centru města, jednak proto, aby nepřišlo o přístup k hradu.

„V majetku pivovaru, k němuž nemělo město žádný právní titul či věcné břemeno, byla totiž i jižní přístupová cesta,“ argumentoval tehdejší starosta Petr Nezveda.

Pivovar cestu vybudoval před deseti lety v rámci směny podílu města ve společnosti, která tehdy podnik vlastnila.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk

Pivovar K Brewery Trade nedostane čtyřicet čtyři tisíc na akci Kulturní léto v pivovarské restauraci, ani dvacet pět tisíc na Vánoce v pivovaru – tak znělo rozhodnutí rady města Jihlavy.

Znamená to, že je konání Kulturního léta v pivovarské restauraci i Vánoc ohroženo? Zmíněné akce byly podle slov manažera marketingu pivovaru Petra Božoně v loňském roce velmi úspěšné, bylo by tedy škoda, kdyby se nekonaly. „Zatím jsme nedostali žádné oficiální vyjádření, ale pokud bychom tyto granty skutečně nedostali, bylo by to velkým zklamáním,“ uvedl Petr Božoň.

O tom, zda by se i přes to Kulturní léto v pivovarské restauraci uskutečnilo, si netroufl vynést žádný soud. „Bylo by velkým otazníkem, co dál,“ řekl neurčitě. Pivovaru stále zbývá naděje. „Často se vypisuje druhé kolo, pokusili bychom se získat grant znovu,“ prohlásil Petr Božoň.

Mluvčí jihlavského magistrátu Radek Tulis však možnost, že město vypíše druhé kolo, nepovažuje za vyloučenou. „Doufáme, že se v průběhu roku finanční situace města zlepší. V takovém případě město granty vypíše znovu,“ uvedl Tulis. Avšak dodal, že žádostí je vždy více než jaké jsou možnosti města. Některé žádosti proto zůstanou nevyslyšeny nebo budou jejich požadavky splněny jen částečně.

Proč však například dotaci dostal Jihlavský slavík a nedostalo ji Kulturní léto v pivovarské restauraci? „Město Jihlava má koncepci kultury, kde je napsáno, jakým směrem by se kultura mohla ubírat. Tím se řídí kulturní komise, která žádosti zkoumá nejdříve,“ vysvětlil Radek Tulis. Komise kontroluje, zda se žádosti shodují s kulturním plánem a také formální správnost žádosti. Výsledek šetření je pak předán radě a ta hlasováním rozhodne, které projekty podpoří a které ne. Ovšem ne vždy se rada shoduje s komisí.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Kráceno

O značný kus dopředu se opět posunul kácovský pivovar blížícím se zahájením výroby lahvového piva, a jak nám prozradil sládek Josef Zvoník, svou premiéru si odbude na sněhu.

Stěžejním bodem další etapy pivovaru má být stáčírna lahví. V jaké je to fázi?

Už jsme se dostali do závěrečného stádia a na přelomu března a dubna sjede z pásu první láhev. Že se to opravdu blíží, se můžete na vlastní oči přesvědčit na našem dvoře plném nových přepravek na skleněné láhve. První avizovanou promo akcí k této události bude partnerství na březnovém Světovém poháru v alpském lyžování ve Špindlerově Mlýně, kde nabídneme limitovanou edici lahvového piva.

Budete i nadále nabízet pivo v plastových lahvích?

Plastové lahve určitě zachováme. Ve skleněných lahvích budeme dodávat pivo filtrované a plastové litrovky prozatím ponecháme pro kvasničák.

Jak vnímáte skutečnost, že v létě nebude v Kácově narváno, i když je nutné poznamenat, že kácovský pivovar oficiálně nebyl a není partnerem Sázavafestu?

Stručně řečeno, jeden víkend nebude tak nadprůměrný jako vloni, avšak narváno je u nás celou vodáckou sezonu, a to ještě nefungovala naše nová domácí kuchyně! Na druhou stranu je pravda, že našemu pivu udělalo značnou reklamu, když lidé z celé republiky přišli do pivovarské hospody a ochutnali naše pivo… Možné ale je, že před branami Sázavafestu budeme točit pivo zase.

Když jste zmínil pivovarskou hospodu, už je u konce její rekonstrukce?

Už máme téměř hotovo. Kuchyně stojí a již se v ní i vaří. Máme zde výborného kuchaře, který každý den připraví okolo sedmi rozmanitých hotových jídel a samozřejmě vynikající minutky. Troufám si říct, že každý host si vybere, a plná hospoda každý den v době obědů mi dává za pravdu. V samotném lokále zbývá doladit pouhé detaily.

Nová kuchyně, rozšíření hospody a lahvové pivo. Je ještě vůbec něco před vámi, nebo tím dosáhne pivovar svého vrcholu?

Ne, ne. Tím, co jste naznačil, rozvoj pivovaru zdaleka nekončí. Právě předěláváme šrotovnu, a jakmile pojede lahvovna, bude na pořadu dne rozšíření spilky a ležáckých sklepů, abychom byli schopni uspokojit neustále narůstající poptávku po pivu Hubertus.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Luboš Hájek

Stále větší ohlas v konkurenčním prostředí získává v rámci celé České republiky kácovský pivovar. Důkazem budiž 21. reprezentační Slavnosti piva a minerálních vod v Táboře, odkud výprava z Posázaví přivezla také k radosti obchodního ředitele Jana Matějky titul Zlatá pivní pečeť.

Jaký úspěch jste přesně zaznamenali?

Zvítězili jsme v tradiční degustační soutěži v hotelu Palcát v Táboře, kde vzorky piva nehodnotí laická veřejnost, ale samotní pivovarníci, čímž celá soutěž získává na kreditu. Pro letošní rok uspělo naše pivo Hubertus v kategorii tmavý speciál. Jen připomenu, že v minulých ročnících porotě velmi chutnal náš kvasnicový ležák a v roce 2009 dokonce zvítězil.

Dá se říct, že letos oceněný tmavý speciál tedy patří do vaší top nabídky?

Je to prémiové pivo, které v Kácově zatím vaříme dvakrát do roka, vždy na Velikonoce a na Vánoce.

Jak se ocenění v tomto prestižním klání všeobecně projeví? Odrazí se to třeba ve větším zájmu o pivo?

Záleží na samotném pivovaru, jak to uchopí a marketingově zúročí. V každém případě je naší snahou přenést toto ocenění, kterého se nám dostalo od odborné veřejnosti, i na tu laickou, která je velmi často ovlivněna působením velmi nákladné reklamy v médiích.

Někomu se může zdát, že podobných degustačních soutěží je celá řada, a tak každé pivo něco vyhraje…

Je jich opravdu hodně, zejména v rámci různých pivních slavností a podobných akcí, ovšem soutěž v Táboře je, jak jsem již naznačil, specifická. Takže získané ocenění má určitě významnou hodnotu i vzhledem k anonymitě hodnocených vzorků.

Jak soutěž vůbec probíhá?

Na stole před vámi stojí šest až osm skleniček. V každé je asi půl decilitru piva konkrétního druhu. Během několika minut musíte posoudit vůni, chuť, hořkost, plnost a říz předložených pivních vzorků.

Byl jste také v porotě?

Ano, spolu s naším ředitelem, sládkem a vedoucí laboratoře. Celý den probíhá ve velmi příjemné, a navzdory konkurenčnímu prostředí, i přátelské atmosféře. Snad určitá nepříjemnost může být, že vzhledem k anonymitě vzorků, dáte třeba nejhorší známku vlastnímu pivu. To se může klidně stát (smích).

A otázka na závěr: Jak se daří kácovskému pivu expandovat po České republice?

Zatím se nám daří neustále rozšiřovat počet výčepních míst našeho sudového piva v rámci zejména Středočeského kraje a Hlavního města Prahy. To, že se tak děje, je dílem vynikajícího piva z rukou kompaktního týmu kácovského pivovaru a vyvážené obchodní strategie respektující jak požadavky zákazníků, tak i naše současné možnosti.

Reprezentační slavnosti piva v Táboře jsou největším setkání pivovarníků a výrobců piva v České republice. Zůstává jak odbornou degustační soutěží pro desítky pivovarů z České republiky a ze zahraničí, tak populárním setkáním milovníků zlatého moku nad stovkami druhů piva. Do degustační soutěže o titul Zlatá pivní pečeť se letos přihlásilo celkem 105 pivovarů. Byly mezi nimi tuzemské i nadnárodní pivovary, pivovarské domy a minipivovary. O prestižní ocenění usilovaly ve 21 kategoriích. Degustace jsou díky anonymitě a kontrole maximálně objektivní a oficiálně garantované odbornými autoritami. Soutěže piva certifikují také světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic a Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Luboš Hájek