Výsadba jedlí a zákonem chráněných tisů v klimaticky nejnáročnějších oblastech probíhala v průběhu celého roku 2008 v Beskydech. Projekt Správy CHKO Beskydy, ČSOP Salamandr, společnosti its Beskydy a pivovaru Radegast umožnil vysazení více než 9 tis. stromků v rezervacích a prvních i druhých zónách CHKO. Právě jedle a tisy patří ke geneticky nejcennějším stromům v Beskydech. V souvislosti s výsadbou tisů bylo také vystavěno masivní individuální oplocení.

Kněhyně – Čertův mlýn, Smrk, Travný – to jsou příklady lokalit, kde bylo díky podpoře pivovaru Radegast vysazeno 9 tis. jedlí a 170 sazenic tisu. Výsadba zákonem chráněného tisu si navíc vyžádala nákladnou stavbu individuálního oplocení, která probíhala v extrémních podmínkách na těžko přístupných místech.

Péče o čistou přírodu a životní prostředí je jedním z důležitýfch cílů pivovaru Radegast. „Základní surovinou pro výrobu piva Radegast je ryzí beskydská voda. Ochrana nádherné krajiny, ze které tato voda pochází, je jedním z našich hlavních zájmů,“ vysvětlil hlavní důvod podpory projektu manažer značky Radegast, Pavel Kmínek.

V minulých letech Správa CHKO zajistila sběr semen z původních beskydských dřevin rostoucích v rezervacích. Jedná se o geneticky nejcennější staré stromy v Beskydech. Tyto stromy vzhledem ke svému věku již jen velmi vzácně plodí a proto je nutné využít každé příležitosti k záchraně jejich jedinečné genetické informace.

Sazenice z těchto semen se pěstují v lesních školkách ve Vlaském a Košařiskách odděleně od ostatních stromků. Vede se jejich přesná oddělená evidence, tak aby se zabránilo záměně s běžně pěstovanými sazenicemi a pro jejich pěstování se nepoužívá chemie z důvodu co nejvyšší odolnosti. Takto vypěstované sazenice je pak možné úspěšně vysadit do nejvyšších klimaticky náročných poloh Beskyd, a to jak v rezervacích, tak v prvních a druhých zónách CHKO.

Zdroj: Radegast.cz

Světové prvenství drží minipivovar v hotelu Zámek Zábřeh v Ostravě. Jako první tu uvařili pivo z vína.

Napůl pivo, napůl víno – dvě mouchy jednou ranou zabili v minipivovaru na Zámku Zábřeh v Ostravě, kde jako první na světě uvařili pivo z vína!

"Skutečně jsme pečlivě hledali, jestli se někdo ve světě pokusil něco podobného vyrobit, ale nikoho jsme nenašli. Takže se to dá označit za světovou premiéru,“ říká manažer minipivovaru Radovan Koudelka.

"Základem bylo víno Modrý Portugal, respektive čtyři sta litrů vinné šťávy, přičemž technologie vaření piva byla prakticky stejná jako u běžných piv. Následný proces zrání už ale vyžadoval větší trpělivost, přičemž bylo úžasné sledovat chuťový vývoj piva,“ usmívá se Koudelka s tím, že se nejprve zdálo, že se pivo nebude dát vůbec pít.

"Ale nakonec jsme se po padesáti dnech zrání trefili do černého, a tohle jedenáctistupňové Svatomartinské pivo každého překvapí svým osvěžujícím dojmem,“ dodává Koudelka, podle něhož uvařili téměř tisíc litrů vinného piva.

"Na své si přijdou pivaři i vinaři, a tohle pivo se dá pít na tři způsoby. Jako klasické čepované pivo, nebo jako aperitiv, či jako pivní koktejl. Na přání ho budeme podávat i mírně dochucené například medem nebo grenadinou,“ říká Radovan Koudelka.

Zdroj: tn.cz | Autor: Marek Švidrnoch

Vyškovský pivovar se zbavuje nepotřebného majetku. „Vyhlašujeme veřejné výběrové řízení na osoby, se kterými bude uzavřená smlouva ohledně prodeje nemovitostí. Jediným hodnotícím kritériem bude výše nabídnuté kupní ceny,“ uvedl v dokumentu předseda představenstva Zdeněk Řehák.

Ten už před časem přiznal, že odprodej nadbytečných nemovitostí má navýšit rozpočet pivovaru, který už dlouhodobě hospodaří se ztrátou. „Bohužel ale nemovitosti jsou většinou ve velmi zdevastovaném stavu,“ povzdychl si předseda.

V nabídce jsou nejenom výrobní areál bývalého kroměřížského pivovaru, areál bývalé sodovkárny v Uherském Hradišti, pozemky v Podhradí nad Dyjí a chata v Karolince, ale také nemovitosti ve Vyškově. Jde o třípodlažní bytový dům ve vyškovském předměstí, kterého se chce vedení pivovaru zbavit i se čtyřmi nájemníky.

Dál nabízí dva pozemky o celkové rozloze téměř dvou tisíc osm set metrů čtverečních. Na jednom z pozemků se nachází starší budova bývalých jeslí.

Objekt je ve vlastnictví města, které ho pronajímá ke komerčním účelům. Podle Řeháka a nového ředitele pivovaru Davida Kaprála mezi pivovarem a městem Vyškov nebyla v souvislosti s umístěním stavby na cizím pozemku uzavřená žádná nájemní smlouva ani smlouva o věcném břemeni. „Jde o bývalé jesle na Palánku. Vlastnictví budovy není výběrovým řízením dotčené. Řeší se pouze majetek Jihomoravských pivovarů. Zastupitelstvo města Vyškova na svém zasedání rozhodne, zda se město do výběrového řízení o pozemek pod bývalými jeslemi přihlásí,“ reagovala na zprávu mluvčí vyškovské radnice Dana Bednářová.

Zdroj: Vyškovský deník | Autor: Šárka Dubská

Unikátním pivem z hroznové šťávy odrůdy Modrý Portugal se může pochlubit minipivovar na Zámku Zábřeh v Ostravě. Jeho jedenáctistupňové Svatomartinské pivo mohou milovníci netradičních piv v ostravském minipivovaru ochutnávat ode dneška.

Na čepu je 750 litrů pivního speciálu, řekli zástupci pivovaru. Pivo z vinného moštu je osmým speciálem, které ostravský minipivovar za svou více než roční existenci navařil.

"Běžně používáme jako suroviny med nebo bylinky a zde jsme použili 400 litrů vinné šťávy, do které jsme přidali světlé pivo. Díky hroznům má pivo načervenalou barvu, je příjemně svěží, kyselkavé. Kdyby víno dozrávalo na jaře, doporučil bych ho jako osvěžující pivo v létě," popsal svůj výtvor sládek Václav Baron. Nejnovější speciál podle sládka chutná jako pivo, ale zároveň má i lahodnou chuť vína. "Dá se přirovnat k ovocnému pivu, hodí se k huse a tučným pokrmům," dodal Baron, který prý zatím neslyšel o tom, že by někdo jiný uvařil pivo z hroznové šťávy.

Podle manažera zámeckého komplexu Radovana Koudelky je možné kromě klasického způsobu čepování hroznové pivo podávat jako aperitiv v sektové sklenici s kapkou grenadiny nebo jako pivní koktejl se lžičkou medu. "Trošku to schová tu kyselinku, tento medový způsob podávání mi nejvíce chutná," svěřil se.

Pivo z medu i pohanky

Sládek ostravského minipivovaru vymyslel pivo například z medu nebo pohanky. V současnosti už vaří čtrnáctistupňové Vánoční pivo. "Znovu sáhneme po medu, který se u vysokostupňových ležáků osvědčil. Mok pak dochutí typicky vánoční koření jako vanilka, hřebíček nebo badyán," prozradil Koudelka.

Podle něj je o pivní speciály velký zájem. Například předchozí Svatováclavský speciál vypili návštěvníci minipivovaru už za 12 hodin. Proto je záměrem koupit ještě jeden pivní tank, který umožní připravovat speciály pravidelně a častěji.

V plánu majitelů zámku Zábřeh, který byl v roce 1529 tvrzí a nyní nabízí i luxusní ubytování, je také otevření pivních lázní. "Zámek je naplněn, a tak řešíme prostory i podobu odpočinkové části. Oslovili jsme dermatology i odborníky, kteří by nám poradili, jak používat výtažky z chmele a sladu, aby účinky pivní koupele byly co nejlepší," uvedl manažer ostravského komplexu Radovan Koudelka.

Zdroj: Týden.cz | Autor: ČTK

Nemusíte být zrovna sousedy, ale do Sousedského pivovaru U Bansethů proti nuselské radnici se vyplatí zajet i z větší vzdálenosti. Pivovárek Bašta nabízí dost atrakcí pro citlivý jazýček milovníků netradičního piva. Byl založen v loňském roce jako rozšíření nabídky populární plzeňské restaurace, kam chodíval i Jaroslav Hašek. Dnes ji má v nájmu pan Vladimír Bašta, takže jsem byl zvědav, zda se význam jeho jména v této restauraci naplní...

Přátelské ovzduší

Interiér nevybočuje nijak ze standardu pražských pivnic, zdobí jej však nezbytná spilka a při cestách na sociální zařízení (to by sneslo ještě další vylepšení) se nevyhnete pohledu na bílé pytle, ve kterých se skladuje slad. Přátelský charakter restauraci dávají především očividně spokojení hosté. Jejich dobrou náladu způsobují pohotová a ochotná obsluha, výběr znamenitých pivních speciálů a vyváženě sestavený jídelní lístek, který pamatuje jak na větší jedlíky, tak i na jemnější dámský jazýček.

Obsluha při rychlém obratu nápojů a jídel zvládá své řemeslo se šarmem, který v pivních lokálech není hned tak k vidění. Důležité je, že dokáže s výběrem poradit, a doporučuji na její rady dát. Svědčí o tom třeba i fakt, že ve snaze, abych prošel průřezem hlavních specialit ze zdejšího menu, se vrchní nad vybranou kombinací trochu zarazil, ale nakonec ji schválil s malou obměnou. Tou bylo vynechání langoše, který by zcela jistě narušil vydatnou českou sestavu.

Poctivá kuchyně i jídlo

Ta začala husími jatýrky podle Magdaleny Dobromily Rettigové, zalitými ve vlastním sádle. Atak na vlastní játra se ale kupodivu nekonal. Sádla bylo velice přiměřeně a netlumilo chuť masa. S čerstvým chlebem stylový začátek, obzvlášť, když jsem k němu ochutnal polotmavý dvanáctistupňový ležák. Sládek Jan Kroužek jej vaří dvourmutovým postupem, který dodává pivu při použití plzeňského, karamelového a mnichovského sladu plnou, příjemně nahořklou chuť. Chutnalo i mé společnici, která se vyhnula sádelnému předkrmu a zvolila tataráček. Opět přiměřená porce za přiměřenou cenu 99 korun.

Při volbě hlavního jídla jsem váhal mezi pečenými marinovanými žebírky a kolínkem, ale nakonec jsem se přiklonil k té druhé volbě, a to hlavně kvůli srovnání s jinými pražskými pivnicemi. A koleno bylo opět jiné. Úměrná porce za baťovskou ,,stovku" (99 korun), připravená odlišně, než jsme zvyklí. Koleno bylo naloženo v pivním láku a kuchař jej nechal táhnout údajně dvě hodiny. Výsledkem bylo jemné maso, téměř zcela prosté tukoviny, snad i bezpečná strava pro žlučníkáře. K hladkému trávení přispěl i tmavý speciál, o stupeň vyšší než ležák, v zásadě však vařený obdobným způsobem, ale přece jen o něco sladší, možná i s lehkou kávovou příchutí.

Jídelní lístek nabízí i některé speciality, například připravené z koňského masa, a na objednávku pečené kachny, husy, v sezoně i jehně. Na nápojovém lístku se objevují občas i další speciály, jako je medové a nakuřované pivo. Před Vánocemi prý zkusí i pivo s čokoládovou příchutí, inspirované Bruselem. Když někdo ze společnosti právě neholduje pivu, může si vybrat i z úměrně dobré nabídky vína a samozřejmě nealkoholických nápojů.

Zlatý hřeb

Na závěr české varianty jsme lehce okusili pivní sýr, ke kterému se servírovala i sardelka. V den návštěvy se podávalo ještě světlé kvasnicové pivo. Patnáctistupňový speciál překvapuje faktem, že je čirý, což u kvasnicového nápoje není zcela běžné. V chuti plné se sklonem k sladkým tónům. Doporučuji okusit spíš jen pro chuť, při delším posezení by přece jen mohlo být útokem na rovnovážné ústrojí.

Večeři jsme zakončili hruškovicí a procházka sešeřelými podzimními Nuslemi po této jedné skleničce a třech malých pivech, s účtem nepřesahujícím 500 korun za dvě osoby, vyzněla v téměř jarní náladě.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko

Obliba jedenáctkových piv roste, v současnosti tvoří už téměř třetinu z prodaných ležáků. Na celkových prodejích piva v ČR podíl jedenáctek přesahuje 7 %. Oblíbené jsou zejména na Moravě a v Ústeckém kraji. Vyplynulo to z analýz agentury MEMRB pro Plzeňský Prazdroj při příležitosti třetího výročí představení Velkopopovického Kozla Medium. Za tři roky "života" prodal Kozel Medium takřka 500 tisíc hl a ve svém segmentu je na druhém místě s tržním podílem 13,4 %.

"Uvedení Kozla Medium v roce 2005 přesně vystihlo požadavky konzumentů, což dokazují rostoucí prodejní výsledky. Brzy po uvedení se nám podařilo získat podstatnou část trhu jedenáctek, který od roku 2005 vzrostl z 5,9 % na 7,4 % z celkového objemu piva prodaného v ČR. Mezi ležáky se podíl jedenáctek vyšplhal na 32 % a podle kvalifikovaných odhadů se jich vypije v tomto roce 1,2 milionu hektolitrů," říká Vladimír Jurina, brand manažer Plzeňského Prazdroje.

Za první tři čtvrtletí tohoto roku narostly prodeje Kozla Medium meziročně o 48 %. O polovinu vzrostl Kozel Medium i mezi roky 2006 a 2007. Třetina Kozla Medium putuje za spotřebiteli k vyčepování do hospod. Tato čísla potvrzují narůstající oblibu ležáků a především piv jedenáctistupňových.

Prodeje českých jedenáctek se liší podle regionu. Oblíbenější jsou na Moravě a v Ústeckém kraji. Na Olomoucku mají mezi ležáky dokonce více než 50 % podíl, stejně tak v Jihomoravském kraji. Zdaleka nejlepší výsledky ale zaznamenávají jedenáctky právě na Ústecku, kde tvoří bezmála 61 % všech zde prodaných ležáků.

Jedenáctky tady byly vždy, ale…

Historicky se piva blížící se jedenáctkám vařila vždy, o přesném pojmenování lze ale mluvit až od chvíle, kdy bylo možné měřit stupňovitost piva. To u nás odstartoval v druhé polovině 18. století František Ondřej Poupě používáním tzv. pivní váhy. V Plzni se v Měšťanském pivovaru (později Prazdroj) už od počátku vařilo dvojí pivo - výčepní 11° a 12° ležák.

Ve 20. století proběhlo několik vln zvýšeného vaření jedenáctek, především se jednalo o první a druhou světovou válku a první polovinu 50. let. Tehdy však nešlo o růst obliby, ale spíše o nedostatek surovin a lidského potenciálu. "Například po vzniku protektorátu došlo k prvnímu vynucenému snížení stupňovitosti, původní 12° ležák klesl na úroveň 11° ležáku, v druhé polovině roku stupňovitost klesla mírně pod 11° a v roce 1940 se nejednalo již ani o 10°. K postupnému "zesilování" docházelo postupně, takže v druhé polovině 50. let se vařil opět běžný 12° ležák," říká Martin Buchlovský, historik Pivovarského muzea v Plzni.

Jedenáctky se samozřejmě nevařily jen v období válek, i před rokem 1989 se jim věnovala řada pivovarů (např. Jarošov, Most, Olomouc, Lanškroun, Vsetín, Cheb). Současná vlna zájmu o jedenáctková piva začala v roce 2002. V roce 2005 uvedl svou značku v tomto segmentu, Kozla Medium, i Plzeňský Prazdroj. Kozel Medium si získal mezi spotřebiteli takovou oblibu, že se již během několika málo měsíců po uvedení na trh stal druhou nejprodávanější značkou. V letošním roce získal Kozel Medium prestižní ocenění "Pivo roku" za prvenství mezi světlými ležáky v soutěži "České pivo 2008".

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje