Stát konečně podepsal smlouvu o pronájmu vyškovského pivovaru. Firma Czech Beverage Industry Company podnik převezme v březnu. Počítá se zachováním výroby.

Po dlouhé době nejistoty je konečně jasno v osudu vyškovského pivovaru. Z výběrového řízení vzešel před nedávnem vítězný nájemce podniku. A ministerstvo zemědělství už s ním podepsalo smlouvu.

Potvrdila to tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. „Nový nájemce, společnost Czech Beverage Industry Company, počítá s převzetím majetku k 1. březnu. Podstatný je jeho úmysl zachovat dosavadní výrobu a k tomu zaměstnat odpovídající počet nynějších zaměstnanců. Bude disponovat dostatečným know-how, které napomůže k využití potencionálu pivovaru k výrobě tradičního českého piva,“ informovala Dvořáčková.

Podle spolumajitele společnosti Czech Beverage Industry Company Jiřího Kopence by se měli zástupci vítězné firmy a státního podniku Jihomoravské pivovary sejít ve Vyškově ve středu 9. února a řešit také situaci zaměstnanců.

Zaměstnancům se poněkud ulevilo

Těm se v současné době poněkud ulevilo. „Zástupci vítězné firmy nás už kontaktovali, máme příslib spolupráce. Cítíme, že by to s námi mohlo dobře dopadnout. Na papíře ale zatím nic nemáme,“ komentoval situaci zaměstnanec vyškovského pivovaru a doborář Martin Obruča. Podobně hovořil i sládek Dušan Táborský. „Budeme rádi, když nový nájemce vezme situaci za správný konec a ve vaření piva bude pokračovat,“ doufal Táborský.

Kopenec se už dřív vyjádřil v tom smyslu, že vedením pivovaru firma pověří člena svého představenstva Miloše Hrabáka, který se v pivovarnictví vyzná. „Nejprve budeme muset udělat důkladnou analýzu. Pivo samotné i výrobu znám. Předběžně můžu říct, že technologie pivovaru je v podstatě v pořádku. Musíme spíš posílit obchod, marketing a vše, co souvisí s touto oblastí,“ nastínil svou strategii Hrabák.

Ten zaměstnance uklidnil také vyjádřením, že firma chce výrobu spíš posílit. „Předpokládám nárůst produkce. Otázkou ale je, jestli ještě v letošním roce,“ doplnil Hrabák. Zatím podle svých slov nepočítá s rušením nějakého článku sortimentu, možná posílí i výroba nealko piva a limonád. „Nebude to ovšem snadné, protože spotřeba piva klesá,“ upozornil Hrabák.

Stát šokoval lidi ve vloni v květnu

Problémy vyškovského pivovaru vygradovaly vloni v květnu. Stát, který je stoprocentním vlastníkem podniku, šokoval veřejnost záměrem ukončit výrobu a propustit všechny zaměstnance. Rozhodla o tom valná hromada společnosti Jihomoravské pivovary právě v době, kdy pivovar oslavil třísté třicáté výročí svého založení. Důvodem měly být neúnosné ztráty podniku, jež dosáhly v roce 2009 třiceti milionů korun. To vyvolalo protesty zaměstnanců, veřejnosti i regionálních politiků.

Zanedlouho rozhodla úřednická vláda úplně jinak. ministerstvo zemědělství odvolalo představenstvo v čele s jeho předsedou Zdeňkem Řehákem a předsedou dozorčí rady Vladimírem Hynštem. V čele pivovaru stanul šéf jihomoravské pobočky Agrární komory Václav Hlaváček. Hospodaření bývalého vedení pivovaru prošetřovala i policie, nikoho ale neobvinila. Stát začal hledat pro pivovar nájemce, který by zachoval výrobu piva. Z výběrového řízení nakonec vzešla vítězně společnost Czech Beverage Industry Company.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: Michal Kočí

Pivo roku 2011 se jmenuje František. Světlý ležák vaří v minipivovaru v Harrachově. František zvítězil v konkurenci 48 pivovarů v rámci akce Slavnosti piva v Táboře.

„Děláme především kvalitní české sklo a když se české sklo dostalo do potíží, zvažoval jsem, jak tomu pomoci. Pojal jsem myšlenku ‚české pivo‘ a od té doby, což je osm let, se snažím dělat stejně kvalitní české pivo vedle skla,“ řekl majitel pivovaru František Novosad.

K výrobě piva uvedl, že je zvláštní tím, že firma vůbec neupravuje vodu a používá vodní zdroj starý přes dvě stě let, který zbudoval hrabě Harrach. „My jsme vodní zdroj jenom v minulých letech vyčistili,“ upřesnil František Novosad.

Loňský roční výstav minipivovaru činil podle jeho slov 122 tisíc litrů. V pivu František se mohou lidé také koupat a využívat ho tak pro léčebné účely. Tržby firmy z této činnosti, na kterou se podle Františka Novosada spotřebuje přibližně deset procent celkového výstavu piva, činí zhruba tři miliony korun ročně.

AUDIO

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: David Šťáhlavský a Eva Presová

Loňský absolutní vítěz Pivních slavností v Táboře ležák Litovel Premium také letos uspěl v silné konkurenci. Získal stříbro v kategorii prémiových piv. Stříbro patří také pivu Litovel Dark, které uspělo mezi tmavými výčepními pivy. Loni byl Litovel Dark bronzový.

Letošní úspěchy Pivovaru Litovel navazují na předchozí významná ocenění a opětovně potvrzují znamenitou kvalitu klasicky vařeného piva. Za poslední dekádu si Litovel z Tábora odnesla již celkem 24 pivních pečetí. Letošního ročníku degustační soutěže se zúčastnilo celkem 92 pivovarů v 21 kategoriích.

„Klasický způsob výroby přináší pivu jeho unikátní chuť a prvotřídní kvalitu. Každoroční úspěchy v degustačních soutěžích, jako je Zlatá pivní pečeť v Táboře, jsou pro nás potvrzením, že orientace na klasickou výrobu je správná,“ říká Lumír Hyneček, ředitel Pivovaru Litovel. „Dodržování tradičních výrobních postupů je také silnou konkurenční výhodou na pivním trhu,“ dodává Hyneček.

Klasická výroba piva využívá nejen prvotřídní suroviny, ale dává pivu čas vzít si z nich to nejlepší. Například světlý ležák Litovel Premium opustí brány pivovaru až po dvou měsících ležení, což je až čtyřikrát déle oproti pivům, které se již nevyrábí tradiční cestou. „S pivem je třeba si vyhrát, jen tak získá svůj jedinečný charakter,“ vysvětluje Petr Kostelecký, sládek pivovaru Litovel.

V 21 soutěžních kategoriích se mezi sebou letos o titul Zlatá pivní pečeť utkalo celkem 92 pivovarů, které přihlásily 465 soutěžních vzorků, což je o 35 více než vloni.

Desítky odborných degustátorů, především sládků, mělo za úkol vybírat ty nejlepší z nich. Posuzovali vzhled, chuť, hořkost a říz přihlášených piv v daných kategoriích. Na objektivitu anonymních degustaci i průběh soutěže po celou dobu dohlížela renomovaná certifikační společnost Bureau Veritas.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Generální advokátka Soudního dvora Evropských Společenství paní Verica Trstenjak dnes zveřejnila stanovisko ve věci C-482/09 (předběžná otázka Court of Appeal, UK - otázka "strpění" v právu EU a použitelnost práva EU ve vnitrostátním řízení ve Velké Británii). Kauza je do jisté míry precedentní. O jejím významu svědčí i to, že generální advokátka brala v úvahu i vyjádření, která jí k případu zaslaly vláda Spojeného království, česká, italská, slovenská a portugalská vláda, jakož i Evropská komise.

Dnešní stanovisko je pro Budějovický Budvar velmi příznivé a zvyšuje jeho šance v dalším pokračování sporu. Generální advokátka totiž podpořila právní názor Budějovického Budvaru, že soudní spor o ochrannou známku Budweiser na území Spojeného království by měl pokračovat bez využití předpisů Evropské unie (konkrétně užití čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 89/104), o které se opírala žaloba společnosti Anheuser-Busch InBev (dále jen ABI). „Pokud bude Soudní dvůr Evropských Společenství při rozhodování o předběžné otázce vycházet ze stanoviska generální advokátky Verici Trstenjak, může žaloba našeho konkurenta ztratit hlavní právní argument, na kterém byla postavena,“ říká Ing. Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru. Stanovisko dále obsahuje názor, že pro další řešení tohoto sporu mají být použity vnitrostátní předpisy Velké Británie a vyložilo sporný pojem "strpění" způsobem, který umožňuje Budějovickému Budvaru efektivně bránit svá známková práva proti nárokům ABI ve Spojeném království.

Spor v Británii začal v roce 2005, kdy společnost ABI podala žalobu na vymazání ochranné známky Budweiser, kterou má registrovánu Budějovický Budvar. Známku „Budweiser“ přitom mají v Británii registrovanou obě společnosti a řadu let ji také používají při prodeji piva. Britští zákazníci jsou však schopni oba konkurenční produkty jasně rozlišovat.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Známkoprávní bitva o Anglii mezi Budějovickým Budvarem a americkým koncernem Anheuser-Busch se přesune zpět na Britské ostrovy. Generální advokátka Evropského soudního dvora vydala doporučení, aby se sporem místo evropských soudců zabývaly anglické soudy. Spor mezi pivovary se tak pravděpodobně bude řešit na základě britského národního práva, a nikoli evropského, což nahrává za současné situace Budvaru.

Na Britských ostrovech, které jsou pro oba pivovary významným trhem, co se týče obliby zlatavého moku, se firmy přou o ochrannou známku Budweiser. „Je to pro nás určitě pozitivní výsledek,“ řekl serveru Euro.cz mluvčí Budvaru Petr Samec. „Kauza je do jisté míry precedentní. O jejím významu svědčí i to, že generální advokátka brala v úvahu i vyjádření, která jí k případu zaslaly vláda Spojeného království, česká, italská, slovenská a portugalská vláda, jakož i EK,“ sdělil mluvčí pivovaru.

Důvodem, proč se spor nemá řešit na evropské úrovni, podle generální advokátky Verice Trstenjakové je, že příslušná směrnice vešla v Británii v platnost až několik let poté, co oba pivovary zažádaly o registraci ochranné známky.

„Generální advokátka Trstenjaková je názoru, že v případě, v němž právní události, to znamená přihláška ochranné známky Anheuseru-Busch v roce 1979 a Budvaru v roce 1989, nastaly před dnem uplatnění směrnice na území Velké Británie (v roce 1994), nemohou být takto podané přihlášky posuzované na jejím základě. Spor musí rozhodnout britské soudy ve světle národního práva,“ sdělila mluvčí ESD Zuzana Trebulová.

Stanoviskem generálního advokáta se v naprosté většině řídí i samotný soud. „Pokud bude soudní dvůr při rozhodování o předběžné otázce vycházet ze stanoviska generální advokátky Verici Trstenjakové, může žaloba našeho konkurenta ztratit hlavní právní argument, na kterém byla postavena,“ uvedl Samec.

Výsledkem může být, že obě společnosti budou smět nadále používat v Británii označení Budweiser. Budvar si v roce 1976 zaregistroval v Anglii známku Bud, Anheuser-Busch si pak v roce 1979 zaregistroval známku Budweiser, proti čemuž podal Budvar v roce 1989 protinávrh. Až v roce 2000 po dlouhých soudních přích byla známka zaregistrována společně pro oba producenty.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Tobiáš Tvrdík

Přes zhruba pětiprocentní propad výstavu ukončil strakonický pivovar, který vlastní město, loňské hospodaření podle předběžných výsledků s mírným ziskem. Celkem přitom loni vložil do modernizace a oprav přibližně 23,5 miliónu korun.

Zdroj: Právo Novinky.cz

Až z Plzně doputovaly na Masarykovo náměstí v Jihlavě nové varny piva. Směřovaly do prostor někdejší podzemní diskotéky Netopýr, kde vzniká Radniční pivovar. Provozovat jej bude společnost s názvem Jihlavský radniční právovárečný pivovar.

Plzeňská pivovarská technologie dorazila do krajského města Vysočiny se zpožděním. "Několikrát jsme museli zastavit a překontrolovat dodávku, vezli jsme dost drahé zařízení, které vyjde řádově na miliony korun, proto jsme nechtěli nic podcenit," řekl Josef Krýsl, projektant a stavitel pivovarů.

Podle jednoho ze zakladatelů pivovaru Miroslava Tomance by se už příští týden v Radničním pivovaru mohlo začít vařit pivo. Zkušební premiéru si ovšem mok odbyl v Plzni minulý týden.

Radniční pivovar vzniká na místě, kde šestnáct let fungoval klub Netopýr. Po dluhu na nájemném ovšem jihlavští radní vypověděli minulému nájemci loni v květnu smlouvu. Od té doby byla diskotéka i Radniční restaurace s kavárnou v přízemí objektu opuštěná.

Tomanec už má navíc jasno, jak se nové pivo jmenovat. "První druh piva se bude jmenovat Ignác," řekl v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES Miroslav Tomanec.

Na výrobu piva hosté uvidí

Piva by měl nový pivovar ročně vyrobit zhruba tisíc hektolitrů. "Hosté uvidí jednotlivé základní procesy, tedy vaření, kvašení i zrání," naplánoval Tomanec.

Zlatavý mok by se měl od běžné nabídky odlišovat také svou chutí. "Pivo bude čerstvé, osobité a bude mít charakter. Rozdíl člověk pozná, bude oproti běžným průmyslově vyráběným pivům asi takový, jako když jíte čerstvé a kompotované ovoce," naznačil Tomanec.

Vybírejte logo radničního pivovaru - Hlasujte do 14. února zde...

Malé pivovary na vysočině

Pivovar Kozlíček Horní Dubenky

Pivovar Harrach Velké Meziříčí

Pivovar Pacov

Pivovar Dalešice

Klášterní pivovar Želiv – je v rekonstrukci a jeho pivo dočasně vaří humpolecký pivovar

Radniční pivovar Jihlava

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autor: Michal Kolařík | Foto: Petr Lemberk

Pokud půjde vše podle plánu, stát by mohl přestat vařit pivo ve své režii ve vyškovském pivovaru už za několik týdnů. Jediný účastník tendru na pronájem pivovaru vypsaného státními Jihomoravskými pivovary, společnost Czech Beverage Industry Company (CBIC), sídlící na pražském Smíchově, uspěl se svou nabídkou. Výběrová komise jej proto vyzvala k jednání o pronájmu pivovaru, i když smlouva není zatím podepsána.

„Je to otázka několika týdnů. Jestliže bude dobrá součinnost na obou stranách a vůle k dohodě, lze to udělat tak, aby pivovar nemusel přerušit provoz,“ řekl deníku E15 člen představenstva firmy Miloš Hrabák na dotaz, kdy by mohl vítěz soutěže pivovar převzít do své správy. „Můj tip je, že bychom vše mohli stihnout do 1. března, ale je to možná jen zbožné přání,“ podotkl. Podle dostupných informací loni pivovar vyrobil patnáct až dvacet tisíc hektolitrů piva. „Podrobnější informace o situaci v pivovaru budeme mít k dispozici až po uzavření smlouvy. Teprve poté bude možno nějak naplánovat výhled pivovaru na letošní rok. Samozřejmě však předpokládáme, že výstav budeme postupně zvyšovat,“ poznamenal.

Stát loni na jaře kvůli ztrátovosti utlumil provoz ve Vyškově. Od té doby několikrát neúspěšně hledal nájemce, kterého našel až nyní. Pivovar předloni dosáhl ztráty třiceti milionů korun při tržbách jen o čtyři miliony vyšších. O rok dříve činila ztráta 9,7 milionu korun a ještě rok předtím přibližně dvacet milionů. Prodat pivovar ale nejde, neboť je součástí nevyřešených církevních restitucí.

Kdo je CBIC

Vítěz tendru Czech Beverage Industry Company je na trhu nováčkem, vznikl teprve loni v srpnu. Členem jejího představenstva je ale absolvent VŠCHT a dlouholetý pracovník Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského a konzultant v oboru výroby piva a sladu u řady tuzemských i zahraničních pivovarů Miloš Hrabák.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

Je tady světlý ležák Holba Šerák Speciál se symbolickou stupňovitostí 13,51 podle výšky nejnavštěvovanějšího vrcholu v Jeseníkách. Zatímco výška Šeráku je neměnná, popularita stejnojmenného piva každoročně stoupá.

Proto bude Holba Šerák Speciál k dispozici nejen o Vánocích a slavnostních příležitostech, ale od února letošního roku také celoročně.

Holbu Šerák Speciál vyrábíme tradičním způsobem podle staré původní receptury. Jeho osobitou charakteristiku mu přináší nejen způsob výroby, ale také prvotřídní kvalita surovin - žateckého chmele, sladu z moravských ječmenů i vody z vlastních hlubinných vrtů.

Ve srovnání s ostatními pivy provází Holbu Šerák Speciál řada odlišností. Patří mezi ně i rekordní doba zrání po celých 70 dní, což je 3krát déle než u běžného ležáku. Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost, to znamená, že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým.

Holba Šerák Speciál se vyznačuje zlatou barvou, hustou smetanovou pěnou a výborným řízem. Vyniká plnou chlebnatou chutí s lahodně doznívající hořkostí.

Konzumace tohoto speciálu je spojena s výjimečným zážitkem při přátelském posezení i slavnostních příležitostech. Holba Šerák Speciál je v prodeji od 1. února, dodává se v 30l a 50 l sudech.

Zdroj: Holba.cz

Jan Šavel, vedoucího výzkumného střediska pivovaru Budějovický Budvar převzal daší ocenění za svou práci.

Naši předci trefili recept na pivo tak dobře, že na něm nemusíme nic měnit, snažíme se ho jen zachovat. To si myslí Jan Šavel, vedoucího výzkumného střediska pivovaru Budějovický Budvar, který byl již v roce 2004 uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství a nedávno převzal ocenění za spoluautorství vysokoškolské učebnice.

Šestašedesátiletého Šavla lákala od dětství chemie. „Měl jsem malou laboratoř přímo pod kuchyňským dřezem, kde mi rodiče dovolili shromažďovat věci na pokusy,“ vzpomíná.

O další cestě ale rozhodla spíš šťastná náhoda. Jeho třídu na gymnáziu totiž jednou navštívili zástupci Budvaru, kteří tu hledali budoucí zaměstnance. Protože Šavla nabídka zaujala, kývl. A ani dnes toho nelituje. „Je to skvělý obor. Kolegové chemici mi dokonce závidí, že mohu v práci pít pivo, zatímco oni tam mají maximálně peroxid vodíku,“ směje se.

Po absolvování pražské VŠCHT v roce 1967 tedy Šavel nastoupil do pivovaru. Nejprve se jako mikrobiolog staral o kulturu originálních budvarských kvasinek. Pivovar používá stejné již od svého založení v roce 1895. „Mají dobré vlastnosti a dokonce je od nás kupují i někteří konkurenti,“ dodává.

Později Šavel řídil podnikovou laboratoř i útvar jakosti, nakonec stál u zrodu samostatného výzkumného pracoviště. Zde má za úkol přizpůsobit osvědčené pivovarské postupy moderní době. „Naši předci vymysleli základní recepturu tak dobře, že rozhodně nechceme nic měnit. Na začátku devadesátých let ale obrovsky vzrostla naše produkce, a tak jsme museli například zajistit, aby i při tomto množství zůstalo pivo stejné,“ vysvětluje.

Právě tradiční chuť je podle něj totiž to, co Budvaru zajišťuje řadu příznivců nejen v Česku, ale i zahraničí.

S tím, jak se stále rozrůstá export budějovického piva, je také důležité zpomalit jeho stárnutí. „Pivo se dnes dopravuje přes půl zeměkoule, a proto se pokoušíme prodloužit jeho stabilitu, aby se i k zákazníkovi v Austrálii dostalo v nezměněné kvalitě,“ komentuje Šavel. Ačkoli podle něj nejde stárnutí piva zcela zabránit, rozhodně se jej již podařilo výrazně zpomalit. Když do Budvaru nastoupil, měl nápoj v lahvích záruční dobu jen dva měsíce, nyní je to rok.

Na začátku 90. let se Šavel podílel na vývoji nealkoholického piva. Myslí si, že se nápoj podařil, ostatně chválí si ho i jeho manželka.

Součástí jeho práce je sledování konkurence. „Pravidelně kupujeme řadu značek, posuzujeme je a pečlivě hlídáme, kde se co změnilo,“ popisuje. On sám rád ochutnává piva z belgických pivovarů, na vlastní značku ale nedá dopustit. „Nejradši mám náš tmavý ležák. Spousta lidí si myslí, že černé pivo musí být sladké, ale to je nesmysl. Tmavý budvar je hořký a sladkou chuť v něm nenajdete,“ doplňuje.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autorka: Andrea Zahradníková

Už jste si někdy dali pivo s mnichem? Takové pivo si můžete dát ve vyšebrodském minipivovaru. Úspěšné obnovení tradice vaření zlatavého moku, z roku 1380 a pivo pojmenované po prvním sládkovi, mnichovi Jakubovi z vyšebrodského kláštera, si vyžádali revitalizaci původního designového řešení přebalu produktů.

Po zdárné historické rekonstrukci podoby Jakuba, se konečně podařilo odhalit Jakubovu tajemnou tvář, která se tak stala skutečnou. Úsměv bodrého chlapíka ve tváři, vyzařuje radost, úctu k životu a jeho plodům i láskyplný vztah k vaření piva. Nová přehledná etiketa s usměvavým mnichem, s rozdílným barevným pozadím odpovídá jednotlivým druhům piva. Jakub zaujal čestné místo na pivních lahvích (etiketách) převzal tak i symbolický patronát nad celým procesem stvoření piva ve vyšebrodském pivovaru.

Designéři ze studia srneczekdesign nalezli takové výtvarné řešení, v němž se snoubí láska, úcta k tradici a poctivý přístup k vaření piva za využití moderních metod. Grafické zpracování odpovídá charakteru a kvalitě, zdraví prospěšné tekutiny – nepasterizovanému pivu, vařeného podle starobylé vyšebrodské receptury. Zůstávají v něm zachovány zdraví prospěšné látky, které jsou největší devízou Živého piva z vyšebrodského minipivovaru. Profesionalitu v oboru a kvalitu piva dokládá certifikát „Šumava – originální produkt“. Konzumentovi zaručuje, že pivo Jakub je skutečně originální, čistě přírodní a přispívá k dobrému jménu šumavského regionu.

Návštěvníci, kteří zavítají do Vyššího Brodu za přírodními krásami, či památkami se rovněž seznámí se způsobem a historií vaření piva a konec konců i ochutnají, či si odvezou s sebou domů výtečné, hořké, prostě živé pivo JAKUB. Návštěvou vyšebrodského minipivovaru podpoříte váš zdravý životní styl a ještě si rozšíříte obzory v oboru, který se v Čechách těší tak vysoké oblibě.

Spojte příjemné s užitečným. Vydejte se na exkurzi výjimečně zdravé hořké chuti, v nejmenším jihočeském pivovaru.

Ochutnejte historii, nechte se unášet… Určitě Vám zachutná

Náhled nových etiket (jakmile budou etikety hotové, umístíme nabídku do sekce sběratelé):

Etiketa Jakub 12° světlá

Etiketa pro pet lahev

Zdroj: Tisková zpráva Minipivovaru vyšší Brod

Podpis smlouvy mezi státním podnikem Jihomoravské pivovary a vítěznou pražskou firmou o pronájem vyškovského pivovaru je na spadnutí. Podpisy po měsících dohadů, čekání a spekulací konečně stvrdí to, že se ve Vyškově bude dál vařit pivo. A zároveň utnou nejistotu zaměstnanců.

„Mám už na stole oficiální zprávu od předsedy představenstva společnosti Jihomoravské pivovary Václava Hlaváčka, že jsme splnili kritéria výběrového řízení. Naši nabídku tak přijali a podpisu na pronájem vyškovského pivovaru už nic nebrání v cestě,“ těšilo spoluvlastníka pražské společnosti Czech Beverage Industry Company Jiřího Kopence.

Jeho slova potvrdila také tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. K podpisu nájemní smlouvy má dojít začátkem příštího týdne, pravděpodobně hned v pondělí nebo úterý. „Smlouva zatím podepsaná není. Nicméně Jihomoravské pivovary skutečně daly na závěr hodnotitelské komise, která firmu doporučila. Vše je na nejlepší cestě, sjednotit nabitý program tří stran není úplně snadné, proto k podpisu dojde začátkem příštího týdne,“ ujistila mluvčí.

Jakou nabídku firma Czech Beverage Industry Company předložila, mluvčí neuvedla. Podmínky soutěže ale podle ní byly méně přísné.

Snížila se především výše kauce, kterou stát po firmách požaduje.

Zástupci firmy nicméně slibují, že ve Vyškově budou pokračovat ve výrobě piva. Do funkce výkonného ředitele dosadí Miloše Hrabáka. „Měl pracovní povinnosti v zahraničí, ale už je zpět. Vyškovský pivovar povede právě on, jde o zkušeného profesionála, který se léta pohyboval ve výzkumu, pivovarnictví vystudoval, určitě půjde o člověka na správném místě,“ byl přesvědčený Kopenec.

V to doufají i zaměstnanci pivovaru, kteří měsíce žili v nejistotě. „Rozhodně máme zájem s novou firmou spolupracovat, proto jsme za zachování pivovaru půl roku bojovali. Zatím jsme s nikým nejednali. Pořád jsme neklidní, ale pomalu začínáme věřit a situaci vnímáme kladně. Ale dokud nebude smlouva podepsaná, stále budeme v očekávání,“ byl opatrný odborář a zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

Karta se tak snad konečně obrací. „Budeme rádi, když nový nájemce vezme situaci za správný konec a ve vaření piva bude pokračovat,“ doufal sládek pivovaru Dušan Táborský.

Přijímání zaměstnanců

Podle Jiřího Kopence má firma ale se zaměstnanci ty nejupřímnější úmysly. „Budeme chtít slyšet názor zaměstnanců, zatím jsme se nesešli, ale kdo bude chtít do další výroby s námi jít, rádi ho uvítáme. Počty lidí, které budeme potřebovat pro rozjetí výroby, zatím nevíme, počítáme ale po jejím rozjetí s postupným navyšováním,“ prozradil Kopenec.

Se stoprocentním uplatněním zaměstnanců příliš nepočítá ani Obruča. „Zatím nevíme, zda budou jednat s odbory nebo přímo s jednotlivými zaměstnanci. Všechny nás ale asi chtít nebudou,“ myslel si odborář.

Několik předchozích pokusů o hledání nájemce ztrátového provozu v loňském roce zkrachovalo. Naposledy se do soutěže přihlásily dvě firmy. Komise, která nabídky posuzovala, oba uchazeče vyřadila. „Myslím, že předešlá výběrová řízení byla hodně nekonstruktivní. Pivovar by nicméně beze změny nepřežil. Poslední roky nebyly dobré. Co nový nájemce dokáže a do pivovaru přinese, si můžeme říct tak za rok,“ uzavřel Obruča. Firma už nicméně naznačila, že kromě navázání na tradici plánuje odstartovat i výrobu nealkoholických nápojů.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Michal Kočí

Sládci v pivovaru pro Vás připravili další novinku a to v podobě piva "Páter nefiltrovaný světlý ležák". Pivo je plné pivovarských kvasnic, které způsobují na první pohled patrný lehký zákal. Kvasnice obsahují velké množství vitamínu B a jsou důležité pro zachování chuti k jídlu a zlepšení trávení. Obsah alkoholu je 4,4% a pivo neprochází procesem filtrace a pasterizace. Svojí chutí se vrací do historie, kdy na takové pivo chodili naši otcové a dědové a pivovarští formani je rozváželi v dřevěných sudech po okolí. Žádejete ve své restauraci na čepu.

Zdroj: Pivovar Černá Hora.cz

Představitelé značky Gambrinus se rozhodli motivovat fandy HC Plzeň 1929 k další neutuchající podpoře plzeňských hokejistů, kteří usilují o účast v závěrečných bojích letošní Tipsport Extraligy. V případě, že se HC Plzeň umístí po základní části soutěže v první desítce a postoupí tak do předkola play off, vyčepuje pivovar zdarma symbolických deset sudů piva Gambrinus.

Potkala je sportovní tragédie, ale nevzdali to a bojují. Hokejisté Plzně přišli díky chybným registracím některých hráčů na podzim o devatenáct bodů, v tabulce se propadli do spodních pater. Na desátou příčku, která zaručuje postup do předkola play off, ztráceli tehdy třináct bodů. Tým vedený Martinem Strakou to nevzdal a ukázal, že dokáže bojovat. Velkou podporou v tomto boji jsou jim věrní plzeňští fanoušci. Ani ty téměř beznadějná situace neodradila a naopak byli vyburcováni k ještě větší podpoře svého týmu. HC Plzeň 1929 patří dlouhodobě mezi tři kluby s nejvyšší návštěvou na ligová utkání. Vedení pivovaru Gambrinus podobně jako fanoušci věří v postup Indiánů do závěrečných bojů letošní extraligy a je připraveno při oslavách postupu do předkola play off vyčepovat deset sudů (1000 piv) Gambrinusu.

"Věřil jsem našim, že to nevzdají již ve chvíli kdy, bylo rozhodnutí o odpočtu potvrzeno. Dnes, když jsme na jedenáctém, místě jsem o postupu přesvědčen. Poslední krok však bývá mnohdy nejtěžší, a tak mne napadlo motivovat naše fanoušky k ještě větší podpoře právě pro závěrečná kola základní části. Vypadá to, že nepříjemná situace tým sjednotila a morálně posílila a že se letos dostaneme hodně daleko," uvedl Jan Hlaváček, vrchní sládek pivovaru Gambrinus.

Zdroj: Zpravodajství Plzeň.cz

Květen je tu raz dva, rockový fanoušek nepochybuje o tom, co si počne s předposlední májovou sobotou.

Je to den Poutník festu. Hlavním tahákem devátého ročníku se stane znovuzrozený Katapult. „O tuto kapelu jsme hodně stáli už před dvěma roky. Tenkrát to z mnoha důvodů nevyšlo, nakonec jsme se domluvili s Olympikem,“ zavzpomínal obchodní ředitel pivovaru Poutník Jiří Vacek na první neúspěšné námluvy s Říhovou formací.

Bude i kytarový mág

Na pivovarském dvoře ale vystoupí také kytarový virtuoz Miloš Dodo Doležal, dívčí formace K2, Starej Matyas, AC/DC revival a celý program uzavře Starej Pejr. Tradičně zbývá dořešit otázku, kdože zahraje jako první. I letos to rozřeší fanouškovská anketa. O post „uvaděče“ festivalu se přihlásila řada kapel, některé pochází dokonce až ze Slovenska.

Rozhodne hlas lidu

Pořadatelé vybrali finálovou desítku, která už je k vidění na festivalových internetových stránkách. „Hlasování začne v úterý a potrvá do konce února. První kapelou Poutník festu se stane ta, která získá nejvíce hlasů,“ řekla Vlasta Vlčková ze spolupořadatelského kulturního střediska.

Třeba vloni se dostala podobným způsobem na pódium pražská skupina Pankix. Zatímco ostatní konkurenti dostali od fanoušků vesměs po stovkách hlasů, pro pelhřimovské vystoupení Pankixu kliknulo více než šest tisíc lidí.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Michal Vítů

Dle odhadů Českého svazu pivovarů a sladoven vykáže české pivovarnictví za rok 2010 výrazný propad exportu piva. Jednou z výjimek byl Velkopopovický Kozel, který v roce 2010 zaznamenal nárůst exportu o 28,6%.

„Výrazný propad exportu je důsledkem pokračující recese a u zahraničních pivařů se projevuje omezováním spotřeb. Jsme rádi, že zahraniční pivaři nepřestali oceňovat kvalitu Kozla ani v těžkých dobách,“ říká Jaroslav Hacko, manager Velkopopovického pivovaru.

V loňském roce se do zahraničí vyvezlo přes 67 470 hektolitrů piva Velkopopovický Kozel, což představuje nárůst o 15 018 hektolitrů proti roku 2009. Kozel v roce 2010 putoval do 27 zemí světa, mezi nová odbytiště se zařadily Černá hora, Jižní Korea. Největší exportní prodeje byly tradičně ve Finsku, kde se v loňském roce prodalo přes 29 070 hektolitrů Kozla, tedy 43% z celkového vývozu.

Nejpopulárnější je v zahraničí desetistupňový Kozel Světlý. Do 25 zemí celého světa se jej vyvezlo přes 43 tisíc hektolitrů. Na příjemně nahořklém ležáku Kozel Premium si mohli pochutnávat v 19 zahraničních zemích, celkem se jej vyvezlo na 16 570 hektolitrů. Kozel Medium se na exportu podílel více než 7 tisíci hektolitry, prodával se přitom pouze ve třech exportních destinacích. Mezi země, do kterých se vyvážely všechny tři varianty, patří tradiční odbytiště Kozla Finsko a Rusko.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Ptali jste se majitele nově otevřeného hotelu a pivovaru v Ústí nad Labem Pivovar Na Rychtě! Odpovídal Vám v on-line rozhovoru už ve středu 26. ledna od 10.00 hodin.

Dobrý den, rádi bychom u vás uspořádali firemní večírek a proto bych se vás rád zeptal na jednu věc. Pokud by večírek byl ve všední den, což je velká pravděpodobnost, byla by možná prodloužená otevírací doba a je také možnost platit jídlo stravenkama?

Patrik, včera 10:27

Odpověď vložena: včera 10:52

Firemní večírky je u nás samozřejmě možné uspořádat. S prodlouženou otevírací dobou nebude problém, protože máme zkolaudováno na provoz do 2.00 hodin, byť je standartní otevírací doba do 24.00 hodin. Stravenkami se u nás samozřejmě platit může.

Dobrý den, pane Prachaři, myšlenka minipivovaru je skvělá, ale ubytovací kapacita je nedostečná. Pokud bude zájem o turistické autokarové zájezdy, bude se muset víc než polovina skupiny stěhovat do jiného hotelu. Máte, prosím, nějakou představu jak to řešit, pokud by objednávky těchto zájezdů byly ve větším počtu? Díky za odpověď.

Jiří Vyskočil, předevčírem 21:59

Odpověď vložena: včera 10:50

Kapacita hotelu je daná prostorem, který jsme mohli využít. Je pravdou, že autobusový zájezd nedokážeme ubytovat, na druhou stranu musím jako ústečák ze zkušenosti říct, že do Ústí moc autobusových zájezdů nejezdí. Pokud bychom nedokázali ubytovat nějakou větší skupinu, spolupracujeme s jinými hotely v Ústí, kde by se mohli ubytovat, ti, kteří se k nám nevejdou. Ale to by byly krásné starosti.

Horší pivo sem nepil. Chtělo by to vyměnit sládka. Protože po tom prvním přeslazeným pivu (Mazel) sem si dal druhé ale jiné (Vojtěch) a bylo mi na ... Opravdu škoda, ale vaříte pěkně to se musí uznat. Škoda jen toho piva

L. K., předevčírem 19:46

Odpověď vložena: včera 10:45

Jak už jsem výše uvedl, ne každému naše pivo musí chutnat. Pokud skutečně z té naší nabídky nevyberete takové, jaké by nám chutnalo, mohlo by vás snad uspokojit naše výborné víno z Rakvic. Protože jestli vám u nás chutná jídlo, byla by škoda, kdyby jste k nám nadále nechodil.

za dotace z unie se to rejžuje,co?

ústečan, předevčírem 17:12

Odpověď vložena: včera 10:41

Na to vám nemohu říct nic jiného, než abyste se podíval, jestli nejsou vypsány dotační tituly na něco z vašeho oboru, tak abyste si mohl podat žádost a dotační peníze získat také.

Pocházíte z Ústí? Jak Vás napadlo stavět Rychtu tady v Ústí?

Deníkář, předevčírem 15:25

Odpověď vložena: včera 10:40

Ano, jsem rodilý Ústečák. V Ústí nad Labem mám rodinu a bydlím zde, byť většina mých pracovních aktivit je mimo Ústí. Nápad stavět Rychtu, respektive pivovar v centru města, jsem měl již asi šest let společně se sládkem Jaroslavem Rottenbornem, ale až před nedávnem se naskytla možnost zrekonstruovat budovu dnešní Rychty. Tak jsme toho využili a splnili si sen.

Co připravujete letos za akce?

Klokan z Vršovic, předevčírem 15:25

Odpověď vložena: včera 10:37

Vedle dalších pivních speciálů, které budou vařeny k různým příležitostem, se budeme hodně soustředit na gastronomii a každý třetí týden v měsíci bude ve znamení nějakých netradičních receptů, nad rámec stálého jídelního lístku. Takže mohu prozradit, že po drobné obměně stálého jídelního lístku budou na jaře netradičně upravovány sladkovodní ryby, chřestové menu, nebo pak v letních měsících jahody a letní saláty v netradičních úpravách. O všech těchto aktivitách budeme zákazníky informovat na webu www.pivovarnarychte.cz Aby si hosté mohli jídla z našeho netradičního jídelního lístku patřičně vychutnat, tak nekuřácká část restaurace projde drobnou estetickou úpravou (ubrusy, založené příbory, apod.)

Jaké máte obecně reakce na Vaše piva? Restaurace se mi moc líbí, ale Mazel a další piva mi moc nechutnají. Maximálně tak jedno na ochutnání, na pivo na celý večer bych k Vám ale nešel. Je takove nasládlé, ale hořké, zvláštní no...o to Vám vlastně asi šlo..jen nejde moc pít..víc půllitrů než jeden, dva myslím...

Deníkář, předevčírem 15:24

Odpověď vložena: včera 10:29

Je to velmi subjektivní. Jsou lidé, kteří když začnou pít naše pivo, tak jim přestane chutnat tzv. europivo. Těch je naštěstí většina, pak jsou ale skutečně zákazníci jako jste vy, kteří si cestu k nefiltrovanému a nepasterizovanému pivu teprve hledají. Proto se snažíme vedle stálých piv Mazla a Vojtěcha vařit i speciály, které mají jiné chuťové vlastnosti, třeba časem narazíte na takové, které si oblíbíte. Co je zajímavé, že naše pivo chutná hodně ženám, které jsou našimi častými zákazníky, možná je to právě proto, že se nikdy nenaučily europivo pít v takové míře jako muži.

Jak jste spokojený se zisky a návštěvností od otevření? Překonala Vaše představy?

Filip, předevčírem 15:22

Odpověď vložena: včera 10:24

Zisky zatím žádné nemáme, protože veškeré peníze investujeme zpět do rozšíření služeb zákazníkům a s návštěvností jsme samozřejmě spokojeni a uděláme vše pro to, abychom si ji udrželi i nadále.

Dobrý den. Jaké další aktivity máte? Děkuji za odpověď

Pavel Rychtář, předevčírem 15:01

Odpověď vložena: včera 10:21

Budu-li mluvit pouze o aktivitách v Ústí nad Labem, tak vedle pivovaru Na Rychtě spoluvlastním jednu z největších severočeských makléřských společností, a to Českou pojišťovací agenturu, a. s.

Dobrý den,kolik litrů mazlu se vypilo od otevření?

Lukáš Vysoudil, předevčírem 14:27

Odpověď vložena: včera 10:19

Od otevření se vypilo přibližně 400 hektolitrů námi vyrobeného piva, což je počítám-li správně, 80 tisíc piv.

Na špatnou úroveň kuchyně jsme ale už slyšeli mnoho připomínek. Je to škoda, protože jsme do toho podniku vkládali určité naděje. My jsme se tam s manželkou dokonce před 36 lety seznámili. Vážení, na dnešní den 14. 10. jsme si objednali stůl ve vaší restauraci, abychom oslavili s dcerou zítřejší svátek manželky. Následuje výčet našich připomínek: 1. po výběru z jídelníčku jsme objednali jídlo ve 12:15 2. po 30 minutách čekání jsme se optali číšníka, proč to tak dlouho trvá a bylo nám řečeno, že 3. kuchař přednostně připravuje hotová jídla! 4. po dalších 5 minutách jsem učinil další dotaz, na čež číšník uvedl, že se již jídlo servíruje na talíře, které jsme po pár minutách obdrželi 5. dostali jsme tato objednaná jídla: a) hovězí steak - byla to krkovice!, mírně přismahnutá, neslaná, ochucená rozmarýnem, houbová omáčka bez chuti s přidanými téměř tepelně nezpracovanými žampiony, bramborový koláč neslaný, bez chuti b) pečená kachna - neslaná, nevypečená kůže c) telecí líčka - tvrdé maso bez chuti, bramborové pyré řídké, že protékalo vidličkou, takže ani s jedním jídlem žádná spokojenost, naopak veliké zklamání 6. po donesení jídla na stole chyběly příbory, takže jsme museli počkat, než nám je číšník donesl! 7. aniž bychom žádali účet, byl nám předložen s "předstihem"! - účtoval Kléger Pavel 8. na stole chyběla párátka, takže jsme o ně museli požádat! 9. číšníkovi chyběla jakákoliv vstřícnost a alespoň náznak úsměvu by mu neškodil - určitě by bylo vhodné hosta upozornit, že příprava jídla bude trvat určitý čas, nebo to uvést v jídelníčku. Jako jediné plus uvádíme dobré pivo. Bohužel musíme ale konstatovat, že oslava svátku byla trpkým zklamáním se závěrečnou úvahou, zda ještě někdy do vaší restaurace zavítat, nemluvě o jejím doporučení našim známým. S pozdravem Šárka Ondrová Terezie Punčochářová Karel Punčochář

Šárka Ondrová Terezie Punčochá, předevčírem 12:52

Odpověď vložena: včera 10:17

Zdravím vás a s radostí vám mohu oznámit, že se za dobu více než od vaší návštěvy mnohé změnilo. V době kdy jste restauraci navštívil, bylo otevřeno teprve čtyři dny a tak jak už jsem výše uvedl, jsme se potýkali jako každý kdo zahajuje takový provoz s provozními problémy. Nemá smysl, abych vás přesvědčoval, že je už dnes vše v pořádku, nejlepší bude, když se na Rychtu vydáte, dříve než na nás zanevřete. Děkuji

Dobrý den, pivo jsem ochutnal, je výborné a má výjimečnou chuť. Jsem předseda oddílu juda Vyhlídka Ústí nad Labem a jako oddíl pořádáme již 16. ples judistů, na kterém budeme vyhodnocovat nejlepší judisty oddílu v mládežnické a seniorské kategorii za loňský rok a Vás jsem chtěl požádat o menší sponzorský dar na tento ples. Pokud uznáte za vhodné si udělat menší reklamu na našem plese, tak přidávám na mne tel. kontakt 724124024 Děkuji za pozornost a přeji krásný den.

Miroslav Müller, 21.1.2011 16:31

Odpověď vložena: včera 10:13

Protože máme hodně práce s tím, abychom zabezpečili v maximální možné míře servis pro naše zákazníky, tak jsme zatím neuvažovali o tom, že bychom poskytovali sponzorské dary, ale do budoucna to nemůžu vyloučit, protože sám fandím mládežnickému sportu.

Nepokládám dotaz, jen Vám vyslovuji podporu a děkuji. Vaše pivo je výborné a vznik pivovaru považuji za skvělý nápad. Konečně alternativa europatokům. Ceny považuji za normální, za takové pivo dám klidně 40 Kč, protože je s ním spousta práce. Díky Míra.

Míra, 21.1.2011 15:38

Odpověď vložena: včera 10:09

Moc vám děkuji a věřte, že budeme dělat vše pro to, aby bylo víc takových příznivců našeho pivovaru, jako jste vy.

1/ Proč pivo od konce prosince do začátku ledna chutnalo podivně, jakoby neproleželé? 2/ Proč na těstoviny nedáváte parmezán, ale obyč. sýr?) 3/ proč pivo neznačíte dle vyhlášky % extraktu?

K., 21.1.2011 10:56

Odpověď vložena: včera 10:08

Ad 1. Pivo bylo vařeno z jiné šarže sladu, než běžně používáme, proto mělo trochu odlišnou chuť. U malých pivovarů našeho typu se jistá drobná odlišnost chuti může vyskytovat. My samozřejmě děláme a budeme dělat vše pro to, aby stálost chuti byla co největší. Ad 2. To je spíš otázka pro kuchaře. Ad 3. Stupňovitost piva je značená na nabídkovém listu.

Dobrý den, byl jsem u Vás 2x na obědě a pokaždé jsem čekal přibližně 50-60 minut na jídlo. A po druhé jsem si dal "hotovku" čočku s klobasou a když mi ani po 50 minutách nikdo neřekl, co je s mojim jídlem musel jsem objednávku zrušit. Od té doby už jsem u Vás nebyl. Tyto zkušenosti s Vaší restaurací má hodně mojich přátel. Proto se chci zeptat jestli o tom víte a jestli jste na tom už zapracovali? Jinak restaurace je parádní a pivko Mazel také, jen to vše kazí to dlouhé čekání!

Zdenda, 21.1.2011 10:52

Odpověď vložena: včera 10:04

Počáteční problémy s čekací dobou na jídlo byly skutečně způsobeny několika věcmi, které se nakupily při zahájení provozu. Jako například: byl postaven úplně nový personál a to jak v kuchyni, tak v obsluze. Pracovalo se s novými technologiemi, především v kuchyni a zaučení chvilku trvalo. Protože často navštěvuji pivovar Na Rychtě musím konstatovat, že se tato věc již výrazně zlepšila a ty dlouhé čekací doby, o kterých píšete, již pominuly. Přijďte vyzkoušet, abyste se přesvědčil, že to tak opravdu je.

Musím na rovinu konstatovat po rozpačitém začátku se výrazně zlepšila kuchyň a Rychta asi začíná být nepříjemným konkurentem. Doufám, že na chuná, vyvážená a esteticky podávaná jídla budou i nadále. Ale teď otázka. Vaše pivečko - jak mi říkáme MAZLÍK nemá chybu. Bude možné si v dohledné době zakoupit lahvinku MAZLIKA s sebou, nebo si nechat naplnit soudek? Přeji Vám i nám aby kvalita Rychty a Mazlika vydržela.

honas, 21.1.2011 7:45

Odpověď vložena: včera 9:59

Děkuji za pochvalu. Musím přiznat, že nebylo jednoduché takto velký provoz rozpohybovat tak, aby zákazníky byly spokojeni. V tuto chvíli je možné si zakoupit dvoulitrovou láhev s keramickým uzávěrem, kterou naplníme hostům pivem, na které má chuť a vzhledem k tomu, že láhev má keramický uzávěr, je možné si ji nechat plnit opakovaně. Musí mít ale každý na paměti, že vzhledem k tomu, že pivo není pasterováno, ani jinak chemicky ošetřováno, musí být zkonzumováno v poměrně krátkém čase několika dnů. Do budoucna plánujeme, že pivo budeme plnit i do soudků pro soukromou konzumaci. Naše pivo nebudeme v žádném případě dodávat do jiných restauračních zařízení.

Dobrý den, používáte klasické přísady při výrobě piva nebo i cukr, chmelový extrakt a podobné? Jaký chmel používáte a jaké kvasnice?

Petr, 20.1.2011 13:34

Odpověď vložena: včera 9:55

Používáme pouze přírodní suroviny, jak už jsem odpovídal, takže žádný cukr, ani chmelový extrakt.

Dobrý den, měl bych na Vás dotaz, který by zajímal možná spoustu budoucích budovatelů minipivovarů. Jaká higienická kritéria musí splňovat pivovarnický provoz? Děkuji

Franta, 20.1.2011 9:57

Odpověď vložena: včera 9:54

Bohužel nejsem technický odborník na tyto záležitosti, s hygienickými podmínkami, které jsou bezpochyby velmi přísné se vypořádal dodavatel pivovarnické technologie, který je příslušně vybaven, neboť takových minipivovarů postavil na území ČR několik. Pokud byste uvažoval o výstavbě takovéhoto provozu, rádi vám poskytneme veškeré informace a kontakt na dodavatele technologie.

Můj dotaz je, jaký má Pivovar "veřejnoprávní" přesah či přínos pro společnost, když na něj byly poskytnuty dotace z našich daní.

polda, 20.1.2011 9:18

Odpověď vložena: včera 9:51

Dotace byla po náročném procesu, které dotační tituly vyžadují a udělená v rámci operačního programu ROP na rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit v severočeském regionu v rámci podpory cestovního ruchu. Ústí nad Labem nikdy nebude místem, kam by jezdili turisté za památkami, či přírodními krásami, tak mohou mít aspoň v tomto případě možnost ochutnat poctivé české pivo vařené ve městě s dlouholetou pivovarnickou tradicí. Já sám jsem ty dotační programy nevymýšlel, ale využil jsem možnosti, které se mi takto naskytli a mohl jsem tak vytvořit projekt, který by bez dotačních peněz nikdy nemohl být realizován.

mam se například zeptat, jestli nové pivo Mazel, vyžaduje nějakou speciální přísadu, atd. ? dekuju za vycerpavajici odpoved

bayern, 20.1.2011 7:25

Odpověď vložena: včera 9:48

Veškerá námi vyrobená piva, nejenom Mazel, jsou vařená výhradně z českých surovin, tedy českého sladu, žateckého chmele a kvasnic, bez jakýchkoliv přísad a extraktů. Nepřidáváme žádné přísady, které by měly například držet pěnu, jak to dělají některé velké pivovary.

Zdroj: Ústecký deník.cz

Milovníci chmelového moku si konečně po měsících očekávání přijdou na své.

Už tento týden v pátek se otevřou dveře soukromého minipivovaru s restaurací v objektu bývalého hotelu Labuť v Litoměřicích.

Kapacita prostor pivnice čítá šedesát míst k sezení. Návštěvníci si budou moci prohlédnou zcela nové varny, ve kterých se pivo vařilo.

„Varny budou znovu vařit zřejmě až příští týden, pak teprve je uvidí návštěvníci přímo v činnosti,“ prozradila Sabina Žáková, spolumajitelka litoměřického minipivovaru. Ta dodala, že tento pátek budou moci hosté ochutnat dvanáctistupňový světlý a polotmavý ležák.

V průběhu příštího týdne by se nabídka měla rozšířit ještě o jedenáctistupňové tmavé pivo. Ke svému oblíbenému pití si budou moci hosté objednat rozličné chuťovky studené kuchyně, jako nakládaný hermelín a utopence.

Pivo z minipivovaru Labuť zatím nemá své jméno. Podle slov spolumajitelky by mohli název vymyslet samotní návštěvníci.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Kateřina Bizzarri | Foto: Karel Pech

Po půl roce hledání konečně splnil první zájemce podmínky výběrového řízení na nájem vyškovského pivovaru. Stále ale není jasné, jestli mu ho státní podnik Jihomoravské pivovary pronajme.

„Komise projednávala došlou nabídku od společnosti Czech Beverage Industry Company. Hodnotitelská komise dospěla k závěru, že doporučuje Jihomoravským pivovarům uzavřít smluvní vztah s uchazečem. Jestli bude smlouva uzavřená, rozhodne společnost v tomto týdnu,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková.

Státní podnik Jihomoravské pivovary pronajme nemovitosti, technologické vybavení pivovaru i ochranné známky. Vítězná firma ale dosud žádnou zprávu nedostala. „Nic oficiálního ještě nevíme. Žádná zpráva nám zatím nedošla,“ řekl spoluvlastník pražské společnosti Czech Beverage Industry Company Jiří Kopenec.

Firma už nicméně plánuje několik personálních změn. „Výkonným ředitelem bude Miloš Hrabák, který je v současné době v zahraničí. Ke konci tohoto týdne už by měl ale nastoupit do pivovaru,“ doplnil Kopenec.

Otázka nicméně stále visí nad zaměstnanci vyškovského pivovaru, kteří stále nevědí, zda o ně nový nájemce projeví zájem.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková

Vyškovský pivovar bude mít nejspíše už brzy nového nájemce. Ten zároveň přislíbil, že chce pokračovat ve městě s výrobou piva. Předloni byl pivovar ve ztrátách přes 30 miliónů korun, ministerstvo zemědělství tehdy omezilo výrobu.

Zdroj: RTA.cz