Pořádná česká desítka je zpět a chutná jako tenkrát

Tak nějak takhle jsem byl v posledních dvou týdnech coby člověk píšící často o pivu lákán k návštěvě Krušovic a s tím související ochutnávce jejich vylepšené desítky. Původně jsem to chtěl sice "zazdít" - jednak jsem byl v Krušovicích nedávno a jednak mě velké pivovary zas až tak moc nezajímají - ale potřeboval jsem trochu vyčistit hlavu od všech starostí poslední doby, takže jsem pozvání nakonec přeci jen přijal.

Cestovat za pivem a přitom nevidět nic jiného než pouhý moderní pivovar, tak to by mě vůbec nelákalo. Proto jsem s díky odmítl nabídku na odvoz z Prahy až k pivovaru a namísto toho se domluvil s kamarádem Jardou, kterého jsem bral s sebou, že se do Krušovic dopravíme sami a že předtím "uděláme" Kladno a případně ještě něco k tomu.

Krátké zastavení na Kladně

Je čtvrtek 22. dubna, krátce před jednou odpolední a zatímco Jarda už je dávno na cestě, já s víc než hodinovým skluzem teprve nasedám v Dejvicích na vlak a vyrážím za ním, do Starokladenského městského pivovárku U Kozlíků . Byl jsem tam sice již loni, dva dny po jeho zprovoznění, ale protože nedávno změnili sládka, chtěl jsem si samozřejmě ověřit přímo na místě, zda i ten umí vařit tak dobře jako jeho předchůdce nebo zda se má ještě hodně co učit.

Hodina cesty vlakem, pak několik set metrů pěšky a jsem na místě. V pivovárku kromě dýmu z cigaret, který by se dal krájet, asi třicet lidí popíjejících G9 a k tomu Jarda coby jediný konzument Starokladenského. Trochu mě to překvapuje, protože když jsem tady byl minule, tak tu G nepil skoro nikdo, zatímco teď je tomu naopak a přitom stojí o dvě koruny víc než místní 10,8ka. Nechápu, ale protože nám do odjezdu autobusu zbývá jenom 40 minut, dál už nad tím nepřemýšlím a počínám raději s koštováním.

Na čepu 6 místních pivek - světlá 10,8ka, světlá i tmavá 12,8ka, polotmavá 14ka, k tomu pšenka a jakési pralinkové pivo - což na čtyřkovou sídlištní hospodu není zrovna málo, ale abych si mohl udělat obrázek o umění zdejšího sládka, postupně ochutnávám vše, byť něco jenom od Jardy, neboť na pití všeho ve velkém nemám čas ani odvahu.

Zatímco v listopadu jsem hýřil spokojeností, dnes jsem to cítil jinak. Pivo výrazně zhořklo - zase někomu při chmelení ujela ruka, ach jo - pšenka, kterou jsem jako jedinou dneska musel nedopitou vrátit, měla do pšenky, na které bych si dokázal pochutnat, velmi daleko a pralinkové pivo zase připomínalo spíš rum okořeněný trochou čokolády než pivo. Polotmavá 14ka však byla naštěstí přesně dle mého gusta, takže tu jsem vypil s velkou radostí. To už se však nachýlil čas k odchodu. Zaplatili jsme, já navíc koupil ještě skleničku s kozlíkovským logem, přibalil do batohu PETku Sazovic, kterou mi odtamtud Jarda nechal dovézt a kterou mi vzal dneska s sebou, a vyrazili jsme na autobus směr Krušovice.

Krušovice, (nejen) rakovnického Bakaláře to ráj

Jsme v Krušovicích. Do začátku akce, kvůli níž jsme sem dneska přijeli, zbývají víc než dvě hodiny, ale protože víme, že se na zdejším obecním úřadu nachází "Pivovarské muzeum Rakovnicka ", které má pod palcem náš starý dobrý známý Josef Fencl, někdejší zaměstnanec krušovického pivovaru, o zábavu máme postaráno. Stačilo mu jenom zavolat, on sedl na kolo a za pár minutek byl u nás.

Několik kroků po schodech a před námi muzeum v celé své kráse. Keramické džbánky, půllitry, lahve, cedule, etikety, odznaky, dobové pivovarské náčiní, plničky lahví, několik zmenšených kopií regionálních pivovarů a v neposlední řadě i pivovárek, na němž pan Fencl ještě před cca 2-3 lety vaříval své domácí pivo. Teď už ale pivo nevaří - jednak nemá na čem a jednak už je na to prý starý - ale jak nám posléze prozradil, tak třeba minulý týden to tak trochu porušil. Byl u něho jeden známý, který ho ukecával tak dlouho, až vytáhl 15litrový hrnec a pustili se společně do díla... Ptám se ještě, proč ho dnešní vedení pivovaru nemá rádo, pak už mu ale poděkujeme za to, že si na nás dneska našel čas, zaplatíme poplatek 30 korun a uháníme zase o kus dál.

Hned za obecním úřadem se nachází "Krušovická pekárna", která k zakousnutí něčeho malého sama vybízí. Na sladké ani slané však není chuť, ale knedlíčkové polévce za dvacku nakonec neodoláme a hned ji také objednáváme. A jsme mile překvapeni. Nejen chutí, ale hlavně velikostí porce, která by nasytila i dva, takže velká pochvala.

Dojezeno jest a nejvyšší čas na dnešní první pořádné pivo. Krušky nás však nelákají, štěstí tedy zkoušíme v nedalekých "Potravinách", kde by měli mít Bakaláře. Sice jen lahvového, ale i to se počítá.

Krušovice, rakovnického Bakaláře to ráj

Pár metrů do kopce a před námi zmiňované Potraviny. Na čepu Krušovice, jak jinak, ale v lednici Bakalář, což milovníka piv z malých pivovarů vskutku potěší. Normálně tu prý mívají téměř celý Bakalářův sortiment, dnes však jen desítku, takže bereme aspoň tu a uvelebujeme se s ní venku na zahrádce.

Bakalář, bohužel, vůbec nepění a chuťově taky neoslovuje, ale každý den holt nemůže být posvícení, to se rozumí. Ještě než však dopijeme, přisedne si k nám jakýsi pán a dává se s námi do řeči. Bavíme se o tom, jak nám i jemu chutnají či spíše nechutnají Krušovice, o tom jak ještě za Václava Klouba dělával v pivovaru, prozrazuje nám také, že majitelka tohoto krámku dělávala panu Kloubovi kdysi sekretářku a spoustu jiných věcí. Pán má však docela popito, takže si trochu plete pojmy s dojmy a my jsme nakonec rádi, že už je čas k odchodu.

Před pivovarem kromě nás dvou zatím nikdo, ale stačí pár minut a všechno je jinak. Od Budějic přijíždí Jirka Kaňa, od Ostravy zase Martin Jarošek a od Prahy pak Honza Kočka, Jarda Novák Večerníček, dále pak Tomášové Erlich a Maier ze SPP a v neposlední řadě i Miloš Kabát, který zde zastupoval tištěný Svět piva. Následuje chvíle čekání a jsme kompletní, neboť přijíždí i poslední ze zvaných, Ladislav Jakl.

Královský pivovar Krušovice

Jde se na věc

Začínáme na sladovně, resp. administrativním centru, na které byla někdejší sladovna před pár lety přebudována. Zde jsme nejprve oficiálně přivítáni Tomášem Kosmákem, krušovickým sládkem, a poté jsou nám představeni i ostatní naši dnešní průvodci. Kromě současného sládka tak postupně poznáváme i emeritního sládka Václava Klouba, který zde působil na různých pozicích v letech 1974-1998, dále pak zdejšího obchodního ředitele Jiřího Daňka a nakonec i manažera kvality Heinekenu ČR Ondřeje Kouckého. Protože nás toho ale dneska čeká hodně, neztrácíme čas a vydáváme se ihned do míst, kde se má vyrábět nejen pořádná česká desítka, ale i jiná pořádná krušovická piva.

Uvítání hostů

Prohlídka začíná

Prvním místem, kam směřují naše kroky, je samozřejmě srdce pivovaru, tedy varna. Ještě než se tam však dostaneme, krátce se zastavujeme na pivovarském nádvoří, kde se pouštíme se zdejšími "pány" do diskuse. Hovoříme o zavírání pivovarů, ptáme se na to, proč např. v případě Loun užívají na svých reklamních předmětech stále označení "Naše domácí pivo", když už tomu tak není, apod. Při té příležitosti se z úst pana Daňka mj. dozvídáme, že srovnáme-li např. období po první světové válce a dnešek, tak nějaké tři uzavřené pivovary jsou počtem téměř zanedbatelným. Že však srovnává nesrovnatelné, to mu jaksi nedochází. Když se poté pana Daňka ptám, zda má nějaký smysl si ponechávat značky, když např. velkobřezenské Louny chutnají úplně jinak než ty lounské, tak mi odpovídá slovy:

"Pokud to konzument nepozná a bude to pít i nadále, tak proč ne. Třeba Hostana jsme (mluví za Heineken ČR) loni vyrobili na 180 tisíc hl a je tedy vidět, že to lidé pijí, i když samotný pivovar již nefunguje."

První ostřejší výměna názorů

Co k tomu dodat? Snad jen to, že má zřejmě pravdu. Dokud se totiž budou moci výrobci spoléhat na to, že pivní obzor průměrného českého konzumenta piva sahá jenom k hranicím místa jeho bydliště a že tak po uzavření místního pivovárku bude sice chvíli brblat, ale stejně to pořád bude pít, protože to bude chápat jako něco místního, budou české pivovary zavírány dál a dál a výroba značek bude přesouvána tu do Starobrna, tu do Krušovic, tu do Velkého Března či jinam. Bohužel.

Nyní již ve veselejším tónu

Diskuse za námi a před námi krušovická varna. Kromě technologických záležitostí a toho, z čeho všeho se Krušovice vlastně vyrábějí (jako doplněk výše zmiňovaného říjnového článku zmíním snad jen to, že používané slady jsou jak českého - Nymburk - tak německého - Weyermann Bamberg - původu), se také dozvídáme, že se zde vaří exportní Březňák a také exportní Louny a že s licenční výrobou marketové piva Sternburg se zde pomalu ale jistě končí. Zajímá mě ještě to, kde se dnes vyrábí Jarošov , na což se mi dostává odpovědi, že v Brně.

Na řeč přišel i Tetrahop, s jehož užíváním při výrobě piva, které má nést označení "České pivo", zdejší páni samozřejmě nesouhlasí, a také dnes již ukončená kampaň "Za čisté české pivo", která dle jejich názoru české pivo poškozovala jako celek.

Na varně

Kromě toho jsme se zde dozvěděli pár informací o novém krušovickém 13% polotmavém speciálu Malvaz a také o tom, že i letos se dočkáme Dožínkového piva, pro změnu však vařeného již na našem území - zda v Brně či v Krušovicích nicméně s určitostí řečeno nebylo. Dále nám zde bylo prozrazeno, že v Brně je uskladněn nefunkční 50litrový pivovárek a že prý Krušovičtí přemýšlejí o tom, že by ho sem dovezli, zprovoznili a dělali na něm různé pokusné várky. V jakém časovém horizontu by to však mělo být, také řečeno nebylo.

Novinka z Krušovic, polotmavá 13ka Malvaz

Tolik naše seznámení se s krušovickou varnou a aniž bychom viděli zdejší velín, vydáváme se zpátky přes dvůr na spilku, resp. do sklepa.

Tam hned za vchodovými dveřmi soudek s nefiltrovaným Mušketýrem, který má být současně kvasnicovým, což mi tak nějak nejde na rozum, nicméně tuším - a zdejší nedávná diskuse by mi dávala i za pravdu - že je to kvůli hospodským, aby věděli, co přesně mají na informační cedule ve svých hospodách psát, aby tím zbytečně neodrazovali konzumenty, kteří nefiltrované pivo tak nějak považují za špinavé, zatímco kvasnicové za něco přírodního.

Nefiltrovaný a kvasnicový Mušketýr v jednom

Na spilce samozřejmě jenom CK tanky, ale jak je nám brzy poté sděleno, není to jenom o tom, že by to bylo vše na automat a ovládalo se to zdáli. Jak prý sami můžeme vidět, je to tu samý ventil, samá klapka, které se uzavírají jen a pouze ručně.

Na spilce, resp. ve sklepě, bývá zvykem pohostit hosty "tankovým pivem" a ani dnešek nebyl výjimkou. Za chvíli už tak mezi námi koluje nové pivo, které má být na trhu od 1. května. A můj dojem? Dost to připomínalo Chebské Hradní, takže příliš neoslovilo. Ale změna k lepšímu - zejména pak částečný odklon od vodovosti, která je pro Krušovice posledních několika let typická - tam byla, o tom není pochyb.

První ochutnávka

Cestou ze spilky (sklep jako takový jsme vynechali) si to zamíříme na stáčírnu KEGů a lahví. Protože se tu však dneska pracuje, z bezpečnostních důvodů musíme na ochoz do prvního patra. Zde nás kromě stáčecích a mycích linek zaujme i nástěnková plocha hemžící se samými grafy a nástinem všemožných možností, jak při výrobě piva za současného zachování jeho kvality co nejvíce ušetřit.

Kdo šetří ... má větší zisk

Tolik dnešní prohlídka. Při návratu do sladovny se ještě dozvídáme, že se chystá sjednocování typů lahví ve všech pivovarech Heinekenu ČR, ale že prý to nebude hned, že se prý musí počkat do doby, než budou nepotřebné lahve nepoužitelné či se rozbijí. Pak už ale následovalo malé občerstvení a samozřejmě zhodnocení osmiměsíční práce současného i emeritního sládka na vylepšení chuti Krušovic, jež bylo spojené i s takovou malou srovnávací degustací.

Srovnání nové krušovické desítky s tou minulou a jinými desítkami na trhu

Jak se dalo očekávat, jenom o prohlídce a normální ochutnávce piva to dneska být nemělo. Na zahnání žízně jsme sice nejprve dostali jednu velkou desítku, která byla podstatně lepší než ta z CKT, ale pak to vypuklo. 7 vzorků výčepních piv, která nám byla nejprve vždy předem představena, poté nalita do připravených skleniček a která jsme pak měli ochutnat a posléze slovně i bodově (od 1 do 9, přičemž 1 = vynikající, 5 = průměrný a 9 = nepitelný) ohodnotit. A jak to dopadlo? U mě takto (řazeno dle pořadí servírovaných vzorků):

značka	DMT	popis	celkový dojem
Klášter	1.7.	dobře drží pěnu, bohužel však velmi nepříjemně zapáchá a obdobně nepříjemně i chutná = starý nedobrý lahvový Klášter je zpět	9
Herold	30.7.	vůně neutrální, chuť příjemně nahořklá, pivo bohužel vůbec nedrží pěnu	6
Svijany	21.6.	zajímavá vůně i chuť po másle, poměrně sladké s hořkým dozníváním	4
původní Krušovice	1.5.	výborně drží pěnu, nepříjemná vůně, zvětralá chuť, poměrně vodové	6
vylepšené Krušovice	5.10.	vůně lehce chmelová, velmi svěží chuť, příjemně nahořklé, ale trošku vodovější	5
Gambrinus	2.10.	zajímavá sladová vůně, ale zvětralá chuť s minimálním náznakem hořkosti	8
Staropramen	1.8.	dobře drží pěnu, nicméně dost vodové a navíc drsně hořké, čímž připomíná levná marketová piva	9

Jak přesně hodnotili ostatní, netuším, ale co jsme se tak mezi sebou bavili, tak mnozí z nich označili jako nejhorší piva dnešní degustace obdobně jako já Staropramen s Klášterem. V souvislosti s novou krušovickou desítkou pak např. Honza Kočka prohlásil, že to má náznaky ejlové mazlavosti a že mu to tedy chutná. Já v tom sice žádný náznak ejlovosti nezaznamenal, ale on je na ejly přeci jen větší odborník, tak na tom asi něco bude.

A co se můžete o nové krušovické desítce dovědět z pivní etikety?

"Bývaly doby, kdy se za chutí Krušovic jezdilo přes půl města. Přizvali jsme původního sládka z té doby a dali ho dohromady s tím současným. Tak vznikla pořádná krušovická desítka, osvěžující a plná chuti jako tenkrát. Tak ochutnejte! Dali jsme si záležet. Václav Kloub, původní sládek, a Tomáš Kosmák, současný sládek."

Zní to dobře, že jo? Sice mi tak úplně nejde na rozum, přes polovinu jakého města se za chutí Krušovic jezdilo - samotné Krušovice mají pouze statut obce a navíc nejsou nějak moc velké na to, aby se člověk musel složitě trmácet z jednoho konce na druhý jen proto, aby mohl ochutnat místní pivo - a jakým způsobem lze docílit téže chuti jako před 20 a více lety, kdy v Krušovicích ještě nebyly CK tanky (ty jsou tam prý teprve od r. 1993), ale chutná to určitě jinak než loni, líp.

Někde mají sládka jednoho, jinde i dva

Při následné diskusi pak Jiří Daněk na otázku "Jak vidíte budoucnost pivovarů v Krásném a Velkém Březně?" odpověděl způsobem, z kterého vyplynulo, že zatímco do Velkého Března chtějí v budoucnu ještě hodně investovat, osud Krásného Března je již zpečetěn a čeká ho podobný konec jako pivovary ve Znojmě, Kutné Hoře či Lounech, byť možná s vyhlídkami na to, že aspoň část areálu by mohla být využita sousední likérkou Granette. Honza Kočka si zase neodpustil narážku na úpadek české pivní kultury a neopomenul také zmínit, že za to, že si Češi myslí, že mají nejlepší pivo na světě, mohou komunisté, kteří jim tyto bludy vštěpovali dlouhá desetiletí do hlavy. O tom, že české pivo bylo věhlasné již za dob Rakousko-Uherska, o období první republiky ani nemluvě, se však jaksi opomněl zmínit. Honza kromě toho panu Daňkovi vytkl, že chtěli na jejich Kocoura podávat žalobu kvůli tomu, že prý zneužívali svým "o fous lepší" jejich chráněné spojení "o stupeň lepší". Jak však koukám do databáze ÚPV, tak ochrannou známkou je pouze "Zlatopramen - o stupeň lepší", zatímco slovní spojení "o stupeň lepší" chráněno není, ba co víc, přihláška na jeho právní ochranu byla zamítnuta ihned po jejím podání...

Pokud by někoho náhodou zajímalo, proč vlastně Krušovice začaly s vylepšováním chuti svých piv, když ještě loni ústy svého vedení hlásaly, že chutnají pořád stejně, tak tady máte slova pana Daňka černé na bílém:

"Jednou jsme takhle popíjeli s kamarády Krušovice a uvědomili jsme si, že to jaksi není ono a že by to chtělo nějakou změnu. Ptali jsme se hospodských, co s tím, a ti nám poradili, že se máme ptát konzumentů, jak jim naše pivo chutná a jak by si případně představovali jeho novou chuť, a že máme v této záležitosti zkusit oslovit také sládka, za jehož sládkování byly Krušovice oblíbené. A tak se i stalo."

Pan Daněk pak nepřímo naznačil, že za špatnou chutí Krušovic poslední doby stojí někdejší němečtí majitelé pivovaru (1998-2005), kteří z nich udělali ryze exportní značku, což trvá i dodnes (loňský výstav 915 tisíc hl, z čehož šlo přes 450 tisíc hl na export). Že prý se zkraje jejich úřadování dovážela do Krušovic dokonce i mladina, pivo prý bylo záměrně světlejší barvy, více prokvašené a minimálně chmelené, neboť takové ho prý jejich zahraniční zákazníci žádali. Že tím však trpěl především český konzument, to už prý tehdejší pány majitele příliš nezajímalo...

Mluvilo se také o degustačních soutěžích, zejména pak o "Českém pivu", jehož první kolo se teď v dubnu konalo ve Velkých Popovicích. Prý se letos stalo něco nevídaného - vzorky do této soutěže poprvé nedodával samotný pivovar, ale pořadatel si je vybíral sám. Do pivovaru prý přišlo oznámení o tom, že v nejbližších třech týdnech mohou očekávat návštěvu jejich zástupce, který přijede, vybere si ve skladu, co se mu zamane, a zase s tím odjede. Že by se tedy konečně blýskalo na lepší časy a degustační soutěže byly zase něčím, co lze uznávat? Uvidíme.

Nakonec byly vzneseny ještě dotazy ohledně možné reklamní kampaně na novou desítku či ostatní vylepšená krušovická piva, ale prý se nic takového nechystá, že prý chtějí, aby sami konzumenti poznali, že Krušky jsou teď nějaké lepší a že se v pivovaru nijak nezahálí.

Tak jak to bude s tím Zlatopramenem, zavřete ho nebo ne?

Tolik dnešní výlet do Krušovic spojený s prohlídkou pivovaru a následnou ochutnávkou vylepšených Krušovic. Nebylo to však jenom o krušovickém pivu, ale také o pivu z domácího pivovárku ve Štětí. Jeden z účastníků akce totiž dovezl na košt pár lahvinek svého nakuřovaného a naléval a naléval. Jenže se mu to příliš nepovedlo a namísto dobrého nakuřovaného udělal jenom obyčejné tmavé...

A s dopitím vzorku tohoto pivka pro mě dnešní akce skončila. Pak nám byly ještě rozdány dárky - každý z nás dostal jako poděkování za účast tričko se svým jménem a nápisem "Krušovice - Real 10°" a multipack s osmi vylepšenými desítkami a novou sklenicí coby bonusem (že tam bude ta sklenička, jsem však nevěděl, jinak bych to jako jediný asi neodmítl :-)) - a vyrazili jsme služebními auty zpátky k domovům a za zaslouženým odpočinkem.

A jak celou dnešní akci shrnout? Jsem toho názoru - a určitě nejen já - že se povedla na výbornou. Až na pár okamžiků probíhalo vše v ryze přátelském duchu. Pořadatelům bych vytknul snad jen onoho profesionálního fotografa, který kolem nás pořád pobíhal, ale možná to mělo nějaký účel. Třeba se brzy dočkáme nějakých tiskových zpráv o tom, že nová desítka chutná i skutečným pivním fajnšmekrům, ale třeba to dopadne úplně jinak.

Tak příště zase u nějaké podobné akce na viděnou. Pokud tímto článkem Krušovické příliš nenaseru, tak věřím tomu, že se do některého z jejich pivovarů podívám brzy znovu, protože vylepšit potřebují např. i Zlaťák s Březňákem, o Starobrnu ani nemluvě.

P.S. A pokud by toho na vás nebylo moc, tak mrkněte ještě na prezentaci, kterou jsem udělal z fotek, jež se mi do článku jako takového příliš nehodily, ale o které jsem vás nechtěl ochudit. Popisky berte, prosím, s rezervou. Ne vždy to šlo udělat tak, aby to odpovídalo skutečnosti.

A jestli jsem vás k ochutnání (nejen) nové krušovické desítky tímto nalákal, tak vzhůru do toho. 465 tisíc hl Krušovic, které se prodají na našem území, není na velký pivovar zas až tak moc a pokud si dáte namísto naředěného Géčka víceméně poctivě vařené Krušovice, určitě uděláte líp. Třeba se pak "šášulové" z Plzně konečně nad svým jednáním zamyslí a budou dělat taky něco pro to, aby se za svůj produkt nemuseli stydět. A až ochutnáte, nezapomeňte zde napsat své dojmy.

---

Hudební doprovod videoklipu je z dílny kapely Odyssea. Za možnost použití děkujeme...

---

Autor je pivním turistou, sběratelem pivních suvenýrů a členem KSPS Praha

---

[Marek Kamlar] [Zobrazeno 12873x] [29. duben 2010]
[Pivní cesty] [comments: 32] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře