Svatební cesta do Jiljí

Nebyla to žádná svatební cesta, tu jsem absolvoval již před šesti lety, ale pozvání na svatbu mě zaválo až na daleké Valašsko k hranicím se Slovenskem. Samozřejmě jsem hned nahlédl do pivní mapy ČR, abych věděl kudy a kam vlastně pojedu a co po cestě a v cíli, kterým byla Francova Lhota, mohu očekávat z hlediska pivního zážitku. Do kufru auta jsem kromě dvou prázdných bas, které jsem si připravil na nové přírůstky mé sbírky lahví, přibalil i pětilitrový soudek. Snad ho naplním pivem, které není v místě mého bydliště (Plzeň-jih) běžné.

Vyjeli jsme v pátek ráno a zvolili trasu, která se vyhýbala dálnici a nabízela monitoring značek na čepu v hospodách. Předběhnu a rovnou řeknu, že zvítězilo "nejoblíbenější české pivo". Ale mně šlo hlavně o regionální značky, které bych si rád dal točené v pohodě v nějaké příjemné hospůdce.

První část trasy vedla Vrčeň - Blatná - Písek, kde byl nejprve viděn strakonický Nektar a první Platan jsem viděl v Záhoří za Pískem, směrem na Tábor. Další místní značkou byl Poutník z Pelhřimova, který byl poprvé viděn pod hradem Kámen. Pak nás cesta zavedla do Velkého Meziříčí, kde je doma pivo Harrach, které vaří v Jelínkově vile.

Malostránský pivovar

Pokud průjezdem města budete pečlivě sledovat reklamní cedule, nemůžete minout Malostránský pivovar. I my jsme se zde zastavili. Krásně opravená budova lákala k návštěvě. Odradit snad jen mohlo prázdno lokálu v době oběda, ale odvážným štěstí přeje. Byť sami, nechápu proč, jsme si užili kvalitního pohostinství za normální ceny. Protože jsem řídil, nemohl jsem ochutnat místní mok v točené podobě. Ale nechal jsem si natočit tři Harrachy do PETky. Je snad jen škoda, že umělohmotnou láhev musíte mít vlastní. Zdejší kuchyně, zaměřená zejména na ryby, nabízela ale i jiné možnosti a to ve formě velmi chutného jídla, pro Luboše upřesním, že jsem tentokráte nezvolil smažák!.

Mlýnské kolo ve Velkém Meziříčí

Interiér restaurace je zajímavě architektonicky řešen. Hned vedle varny se nachází funkční mlýnské kolo, které hlídá dřevěný vodník. Dětem se tady moc líbilo a při zpáteční cestě se chtěly vrátit. Další značky jsem zaznamenal až v Bučovicích, a to Litovel a v Motorestu Panorama Vyškovské pivo. Prvního Janáčka jsem zahlédl až v Uherském Brodě, kde jsme projížděli okolo pivovaru Janáček a ze silnice se dalo odbočit k podnikové prodejně Olšavanka. Tady jsem v pohodě nakoupil všechny druhy lahvového piva do sbírky, správně vychlazené ze sklepních prostor pivovaru. Vidina brzkého cíle mě odradila od hledání restauračního pivovaru Balkán a pokračoval jsem směr Francova Lhota.

Podniková prodejna Olšavanka

Jak jsme se vzdalovali Uherskému Brodu, vytrácely se regionální značky a nastupoval možná místní Radegast občas vystřídaný celorepublikovým G-éčkem. Ale to nejhorší mě ještě čekalo. Po příjezdu jsem si vychutnal Harracha z PETky a šel spát. Byl jsem jen napjat, jaké točené pivo mě čeká, děsil jsem se Gambrinusu a byl jsem smířen s Radegastem. Ale realita byla mnohem horší. Valaši popíjeli jen slivovici zapíjenou velkým množstvím minerálky. Druhý den měl být pivní satisfakcí. Naplánovali jsme si výlet do Rožnova pod Radhoštěm do Valašského muzea v přírodě. Zde je hlavním sponzorem Radegast, takže jsem rád vydržel skoro celodenní abstinenci. Cesta zpět vedla přes Zašovou, kde se vaří pivo Bon. Ačkoliv jsme projeli centrem vesnice, nenarazili jsme na zmínku o místním pivovaru, jehož produkce se asi vytočí jinde. Další cesta byla jasná, a to Vsetím, pivovar Valášek.

Vsetínský minipivovar

Rodinný pivovar se nachází v horní části města naproti servisu Barum. Nebojte se projet delší část města, než kde si myslíte, že je centrum. Pivo zde vařené bylo opravdu vynikající a pro mě o to lepší, že to bylo první točené pivo na mé cestě do "Jiljí". Pivovar nabízí mimo mnou pité pivo kvasnicová světlá 11,5% i pivo kávové a malinové. Neochutnal jsem, mám rád klasické typy piva.

Valáškova varna

Valášek

Vychutnal jsem si na místě činu pět točených Valášků a jejich chuť mě přiměla ke koupi dvoulitrové PET lahve s tímto valašským mokem, které jsem před spaním zdolal. V pondělí ráno nás čekal návrat k domovu. Naplánoval jsem jej přes Uherský Brod, kde jsem chtěl naplnit dosud prázdný párty soudek. Bohužel zde už od této služby upustili. Další zastávkou byl Vyškov. Zdejší pivovar je pro návštěvníky štědrý. V hradbách pivovaru je nejen pivovarská restaurace (nenavštívil jsem), ale i podniková prodejna, kde si koupíte celý sortiment pivovaru v lahvové podobě. Tady jsem udal i pětilitrový soudek, který mi v pohodě naplnili vyškovskou jedenáctkou Džbán za 93,- Kč.

Brána pivovaru Vyškov

Dalším a posledním pivovarským zastavením byla Černá Hora, kde jsem zakoupil celý sortiment lahváčů. Škoda jen, že Kvasar a Kern ještě nebyly v novém designu. I tady bych naplnil párty soudek, snad příště.

Pivovarská prodejna v Černé Hoře

Pivovarská trasa této cesty by se dala shrnout do těchto bodů: Vrčeň (Gambrinus) - Blatná (Nektar) - Písek (Platan) - Pelhřimov (Poutník) - Jihlava (Ježek) - Velké Meziříčí (Harrach) - Brno (Starobrno) - Uherský Brod (Janáček) - Francova Lhota (Radegast) - Vsetín (Valášek) - Vyškov (Vyškovské pivo) - Černá Hora (Černá Hora) a zpět (Harrach, Ježek, Poutník, Platan, Nektar a zakončení celostátním G !!!)

Diskuse k článku

Vložit komentář

Komentáře

Chody

pondělí, 1. srpen 2005
19:09

Zdravím ŠP, Ovarové koleno zrovna nemusím.

---

napsal(a): Chody [Odpovědět]

Vašek

pondělí, 1. srpen 2005
19:09

Viděl jsi na vlastní oči kde vaří Haracha. Nelhali jsme je to tam pěkné. Doufám, že sis dal ovarové koleno.

---

napsal(a): Vašek [Odpovědět]