Staňkův rukodělný pivovárek (Praha 5, Třebonice)
Reportáže z minipivovárků
Staňkův rukodělný pivovárek (Praha 5, Třebonice)
Zpráva č. 27 o stavu pivovarnictví v Čechách
Vážení pivní přátelé, milí čtenáři,
Dnes budeme na statku. Na Staňkovo statku. V Třebonicích. Ač prý v Praze, jste v čistokrevné vesnici. Ještě kačák s husami a pan Lada by měl co malovat. Nemám nějak rád ty Prahy-Kolovraty, Prahy-Újezdy či Prahy–Třebonice. Nechci se dožít Prahy-Říčan. Podíváte-li se na satelitní mapu, vidíte malinkou, pěkně položenou, vísku obklíčenou Rozvadovskou spojkou a Pražským okruhem. Mluvíme teď o Třebonicích. Stačí si přečíst na pivovarském webu radu, jak se k pivovaru dostat … „v polích doleva, pak polní cestou kolem, nalevo kostelík“… Co je tohle za Prahu 5? Tohle je přece hrdá ves jménem Třebonice. Ten titul před názvem jí jen kazí jméno.
A nechápejte mě zle, já mám vesnice velice rád! Rozhodně více než ty Prahy. Nebo Berlíny. Na ně jsem jen pyšný. Ale na vesnicích život stále plyne pomaleji a nějak přirozeněji. Myslím. Nejsou tak anonymní. No a poslední dobou tam umějí vařit i PIVO. Zde v Třebonicích určitě. Tady se hraje První pivní liga! Vím, že leckdo se mnou bude nesouhlasit, ale jedno je jisté: ještě o tomto řemeslném pivovárku uslyšíte! A to málokdy vynáším soudy o pivu samotném … je to subjektivní, ale co mám dělat, když jsem po uši zamilovaný do zdejší 14° Othmara! Později vysvětlím proč…
Pivovarské kotě
Na prahu pivovaru nás vítá malé černé „pivovarské“ kotě. Krotké, takové to co neutíká a hned se hrne důvěřivě k neznámému člověku pro podrbání. Moje dcerka na něj dodnes vzpomíná. Doufám že nebudu muset domů kupovat kočku nebo kocoura. A když, tak leda toho z Varnsdorfu.
Pivovar
Pivovar se nachází uvnitř rozlehlého statku ve tvaru U, který byl postaven zřejmě v 1. polovině 17. století. Ano vypadá historicky a je to největší komplex budov v samotných Třebonicích, nelze minout. Vejdete-li do statku, nalevo je sídlo firmy Drusus (ubytovací služby – firma Jiřího Staňka, bratra zdejšího sládka), napravo konírny a vchod do pivovaru v protilehlém levém rohu. A vkročíte–li dovnitř, do pivovaru samého, jste v podstatě u Staňků doma. Vždyť také pivovar vznikl z mnohaletého předcházejícího domácího vaření, oficiálně byl zaveden v živnostenském rejstříku až v roce 2010.
Ing. Staněk - sládek
Sládek, pan Ing. David Staněk (*1966) seznal zřejmě, že ekonomie (je studovaný inženýr ekonom) není to, co ho baví nejvíce a přesedlal. A udělal dobře. Neváhal dokonce „na stará kolena“ začít a dokončit Střední průmyslovou školu potravinářských technologií, obor piva (samosebou), v Podskalské. Tyto lidi se závistí a upřímně obdivuji. Mají mojí úctu. Já osobně nejsem schopen ničeho takového. Takže tu máme dalšího sládka - profíka. Je to svérázný chlap ten „Pumpescu“. Má zvláštní talent…
Hospoda
Chcete-li vidět varnu a spilku, nejde to jinak než, že musíte projít přes pivovarskou hospodu s výčepem. Prostá, a přesto svým způsobem unikátní, místnost. Je to spíše takový pivní klub. Doporučuji Vám sledovat a přečíst si oficiální webovou stránku pivovaru. Nečekejte, že je hospoda otevřena denně a že prostě vezmete za kliku a jste uvnitř. Tak to není. Otevřeno je zatím převážně jen v sobotu (v letním období pak denně) a musíte nejdříve někde zvonit, musí Vám přijít někdo otevřít a pak se teprve usadíte.
Věřím, že jednou to vše bude fungovat na normální standardní bázi jako každá jiná hospoda. Říkám, prozatím sledujte a čtěte webovky. Dozvíte se i co je aktuálně na čepu. Jistě to je i zde, jak jinak, o penězích! Když se bude dařit a pivo půjde na odbyt, je možno plánovat, rozšiřovat, zlepšovat. Jako všude, v každém jiném podnikání.
Varna
Varnou je nerezová, vpravdě rukodělná, nádoba o objemu okolo 150 litrů. Ohřívaná docela obyčejně propan butanem … no a dál … dál už babo raď. Jak to přelít, trochu odlít, scedit … na to vše už musí sloužit jen docela prosté nádobíčko v podobě hrnců, hrníčků, vařeček atd. Platí zase, bohužel, výše uvedené. Vše je o penězích. Ale naskýtá se jedna kardinální otázka: není to zdejší pivo dobré právě proto, že je vařené takto spartánsky?
Nádobíčko
Někdy nad tím uvažuji. A neznám odpověď. Neztratilo by třeba něco ze svého kouzla a unikátnosti, kdyby vznikalo v novém, digitalizovaném, pokrokovém zařízení? Stejné je to i s dalším procesem. Spilky nejsou nic jiného než plastové modré nádoby jaké jsou k vidění i ve Velkém Rybníku a celý tzv. ležácký sklep pak supluje sklad sudů, které jsou uloženy v klimatizované místnůstce - chladničce. Podobně zase jako pro změnu třeba na Kladně u Kozlíků .
Spilka
Tečka. A pivo je hotovo. V době naší návštěvy, což bylo v listopadu 2010, pan Staněk tvrdil, že vaří prozatím jen svrchně kvašená piva, ležáky prý ještě nezkusil, neboť na ně nemá vybavenu ani spilku a ani místo na zrání, kde je lehce nad bodem mrazu. Ale říkal, že prý brzy začne vařit i piva spodně kvašená, tedy hlavně ležáky. Podivil jsem se tedy, když jsem četl na Pivním obzoru od autora „tomase“, že již v březnu 2010 ochutnával v Třebonicích světlý 12% ležák. Něco jsem někde přeslechl? Je to docela možné.
A teď konečně už trochu k pivu! Právě proto, že je sládek hravý a rád experimentující muž a právě proto, že se vaří jen 150 litrové várky (vaří se prý skoro denně!), je dostatek prostoru na to zkoušet a experimentovat. Takže bylo už typově uvařeno přes 20 druhů piv. Čtěte na webových stránkách o některých z nich … Semír, Geronimo, Rejtar, Divá Bára, Skrblík (to bylo jistě vařeno pro našeho presidenta), Dýměj, Samec, Macho … a výčet pokračuje. Někdo se musel sakramentsky nad těmi názvy zamyslet, než je pustil do oběhu.
Jsou zajímavé. Líbí se mi. A hned dávám do placu mohu-li, jako návrh taky pár jmen pro budoucí piva: Pionýr či anglicky Pioneer, na export do Británie, který dojedná a vyjedná mediální manager pivovaru p. Rosťa Kloubek… (O Bože jak hluboko jsme klesli, už i takový malý pivovárek potřebuje PR representanta … vařit dobré pivo už asi nestačí. Jsem staromódní blb. Nic ve zlém Rosťo). Dále co třeba Vizionář, Průkopník či Navigator? Pivo s jasnou vizí. Pan Staněk je takový malý průkopník a pionýr. Ukazuje tak trochu směr...
Ovesné pivo Rejtar
A teď mně dovolte, prosím, můj subjektivní názor. Skoro nikdy ho nedělám, ale tady udělám výjimku. Řeknu to velice jednoduše: co jsem v Třebonicích pil, vždy mi moc chutnalo. Na co jsem zatím sáhl, bylo chutné. Neboli „lecker“ jak říkají Němci, co u nás v Teplicích U Švejka dlabou plněné brknedlíky. Ať to bylo třeba na slavnostech ALE FestivAle 2010, či co jsem od kamarádů dostal. Zrovna včera jsem se naladil na dnešní psaní půllitrovou lahvičkou Rejtaru (pivo částečně z ovsa) ... a zase dobrota. I když je pravda, že se ta piva dost podobají a byla by jakoby na jedno brdo. Ale na brdo dobré!
Podívejte, já nejsem odborník. Já mám pivo jen rád. Trochu mně i vadí takové ty řečičky typu „středně chmelené, dobře pitelné, se sladovým dozníváním…“ To jsou kecy, co? Co je to prosím za výraz ta „pitelnost“? Buďto pivo leju do sebe nebo rovnou do záchodu či výlevky, ne? Jistě že ho všichni vychutnáváme, jde nám chuť. Někdo má rád piva sladší, někdo hořká, někdo hořkosladká… Někdo piva svrchně kvašená nebo stouty, další ležáky. Ale musí tam být vždy nějaká zajímavá CHUŤ. Lahodící. A právě proto a pro ní chodíme na piva kvasnicová! A tu Vám v Třebonicích garantuji! Nevěřím, že někomu třebonická piva nemůžou chutnat. Pak nemá chuťové pohárky.
Technologie
Stejně jako Ronald Reagan nevěřil, že v Americe někdo nemá co jíst a trpí hlady! Prostě se jen tomu, kdo hladoví nechtělo či nechce pracovat, kálí na svůj život a nemá na práci chuť (nemluvím o těch, co pracovat nemohou, o ně se slušný stát vždy postará). Ten jeho slogan by měl být tesán do kamene. No a stejně mi neříkejte, že Vás nějak vyjímečně osloví filtrovaná běžná desítka. Při vší úctě k ní. A pokud Vás osloví, piště prosím čím. Díky. Za málo peněz je málo muziky, z mála sladu nevyvaříte hodně chutí, to je přece jasné. Chcete–li dobrý hovězí vývar, taky musíte koupit pořádný kus pěkného masa. Zkuste pivo MACHO … to je vejvar.
No a teď se před Vámi shodím naprosto úplně … úplně se odepíši a degraduji! Haha. Ale je mi to fuk. Píši jen, jak to cítím a sládek ze Svijan (kde jsem byl minulý týden a připravuji pro Vás reportáž odsud) mě nahlodal úplně, takže: klidně obětuji celý slavný Reinheitsgebot za za nějakou dobrou, přírodní a nesyntetickou, chuť v pivu! Ano hodím ho klidně přes palubu. A kamenujte!
A tak se mi stalo, že jsem se bezhlavě zamiloval do piva 14° OTHMAR, do kterého se dává květ černého bezu! Je to svrchně kvašené pivo a je to přesně ta chuť, co miluji. Mám na to slabost. I na květ akátu či lípy (zkusí to někdo dát do piva?). A do piva se ten bez hodí naprosto znamenitě. Jezdím po pivovarech už dost let, neuměl jsem do této chvíle pořádně vyjádřit, co na kterých pivech mě tak přitahuje … až … až jsem tomu přišel na kloub v Třebonicích! Je to bez. Obyčejná česká bezinka, co roste u každé cesty. Vím, že to někdo dokonce trhá a obaluje ty květy jako řízky a smaží … prý je to aromatické až běda.
Staňkův rodokmen
A teď mě asi některý ze sládků upálí na hranici. Tuto vyjímečnou a lahodnou chuť jsem zaznamenal v pivech ze Zámeckého pivovaru Oslavany (ale to bylo za sládka pana Žáka a jeho 13° polotmavé jménem František), v Klášterním pivovaru Strahov a v jejich 13° polotmavé (za pana Matušky ) a v Jantaru polotmavém v Chyši. A i v pivu z Vojkovic. Já ale neříkám, že tam do piv dávají bezinku, jistě je to hlavně o umění namíchat slady, ale mně ty jejich piva chutnají proto, že jí tam cítím. A to je celé moje rekviem za bezinkou!
Na závěr pár „technických“ dalších informací. Je dobré vědět, že Staňkův rukodělný pivovárek je stále ještě sezónní záležitost. Tedy vaří jen v zimě. V létě se sládek převlékne do číšnického šatu a, jak se říká, pingluje v přilehlém kempu (jeho bratra) či své hospodě a točí Krakonoše a jiné…
Pivo se již láhvuje do 330 ml i 500 ml láhví a můžete si ho koupit v zimní sezoně v restauraci Zlý časy a v přilehlém Pivkupectví, kde je v trvalé nabídce. Občas je i na čepu. Velmi zřídka je toto pivo v karlínském Pivním klubu a občas je prý na čepu v Klubu malých pivovarů v Plzni (hospoda známá pod jménem Hamburg) v Nádražní ulici.
Semír
A dost té chvály. Musím najít nějaký malý kaz, nějaký malý nedostatek na Třebonicích. Nic není dokonalé. Přemýšlím… přemýšlím… ááá… už to mám. Je to poprvé, co jsem v pivovaru v České republice či v Evropě nedostal ani náprstek piva na košt … haha. Ale nikdo není povinen mě nalévat, že? Pan Staněk jen zapomněl na chviličku na svoji velkorysost. Měl moc práce. Já jsem moc rád, že nás pustil k sobě domů, do pivovárku Díky. A dnes si večer otevřu malého Semíra 12°. Vsadím se, že zapadne do té třebonické excelentní a elitní pivní armády. Na etiketě toho Semíra je nakreslen jakýsi chlapík, co se povaluje s pivem v ruce na „foulenci“. Že by pan Semír? No uvidíme. Na zdraví! A neváhejte, je zima… Ve Zlech časech je pivo k mání. Pro jistotu jsem si tam dnes zavolal.
CzechBeerMan v Třebonicích
P.S.: Dnes je pátek 28. ledna 2011 a pivní cháska, milovníci piva, dobrého i špatného, zde u nás v Ústeckém kraji mají malý svátek… V Litoměřicích se za pár minut otevře nový minipivovar… Minipivovar Labuť …
[Libor Vojáček] [Zobrazeno 13274x] [3. únor 2011]
[Minipivovary] [comments: 20] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
CzechBeerMan
pátek, 11. únor 2011
13:24
Díky za komentáře pánové .... mé narcistické pudy jsou ukojeny. Ale jak vidím Ty Vaše taky ...... každý má právo se projevit.
Už se s tím smiřte že jsem narcis. Každý člověk musí být nějak ujetý aby byl zajímavý. Tohle je velké moudro nad kterým se stojí zamyslet ..... to jsem slyšel z úst chytrého známého muže ......... MILUJI VÁS ! Cupujte mě, kritizujte ... ale čtěte mě !! A to Vy činíte. Díky.
napsal(a): CzechBeerMan [Odpovědět]
Elf
pondělí, 14. únor 2011
12:31
to CzechBeerMan: Zřejmě nemá cenu reagovat, ale každopádně tolik slov a význam nikde, to umí CBM jako nikdo jiný. I když na druhou stranu asi není nejlepší nápad se pouštět do polemik, když jsem schopen jako reakci na kritiku vyplodit pouze pár žvástů o narcismus. Ono i narcis může vědět o čem mluví a nejen plácat, aby na sebe upozornil za každou cenu.
P.S.: Čtu tady v podstatě všechny články, i ty špatné.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 14.02.2011 ve 12:32:04
Adsense
21. listopad 2024
10:19
posted by: Inzerce
Elf
pátek, 11. únor 2011
12:33
Dodatek 6. Ještě jsem chtěl napsat, že se také podivuju nad množství druhů vařených v Třebonicích. Přijde mi, že by bylo jednodušší vybrat si 2 až 4 druhy a na ty se zaměřit a vypilovat je. A ne pořád vařit nová a nová piva podle různých receptur.
to emu To mě taky napadlo a asi na tom něco opravdu bude. Na obojím, na to že pivu moc nerozumí a tím pádem ho ani neumí pořádně popsat.
to jiri.j O Uzenáčoj vím, mě prostě nenadchnul. Za nejlepší z Třebonic považuju Ferdu, solidní Hefeweizen.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 11.02.2011 ve 13:00:57
Elf
středa, 9. únor 2011
14:57
Tu část o rekviem jsem také moc nepochopil, stejně jako pasáž s citátem R. Regana, ale to mě je vlastně celkem jedno. Pár poznámek bych však přeci jenom měl:
1. Český Pivomuž nechť klidně věří, že existují lidé, kterým třebonická piva moc nechutnají a přesto mají chuťové pohárky. Každopádně jsem ochutnal 11 piv z Třebonic a ani jedno nebylo zrovna přesvědčivé. Ferda (Hefeweizen) bylo velmi slušné, ale zbytek byl buď nepřesvědčivý (Uzenáč, různé verze britských ejlů), nebo rovnou mizerný (Legionář, Semír, Othmar, Geronimo). Možná je to přímo u zdroje trochu jinak, vždy jsem ochutnával v pražských hospodách, ovšem zřejmě nijak dramaticky.
2. Othmar avizovaný jako speciál belgického typu, nemá s belgickými pivy téměř nic společného. Ono se taky podle složení (viz http://www.aliancepiv.cz/blog/php/Othmar.pdf ) dá zjistit proč. Každopádně bezový květ toto pivo opravdu nezachrání. Podobně jsou na tom i piva jako Druid, U.S. Ale, Bohatýr, nebo Skrblík, i když je k jejich výrobě použit (podle chuti se zdá, že stopové množství) Pale Ale Malt a chmel Cascade.
3. Někomu sice může chutnat ležák, který je více či méně ovocný, bohužel je toto vždy a za všech okolností špatně. Malou výjimku tvoří skupina Doppelbocků (případně Triplebocků, Eisbocků), kde lze akceptovat lehkou chuť po sušeném ovoci, což ovšem není dáno špatným kvašením, ale je to výsledkem vaření většího množství (tmavšího) sladu a ležením. V ležáku konvenční stupňovitosti by jsme měli najít ve vůni a chuti pouze různou intenzitu a odstíny sladu (např. karamelovost, topinkovost, nasládlost, čokoládovost, obilnost), chmele (např. po trávě, po pelyňku, štiplavě kořeněné, někdy může chmel působit hrubě až drsně) a v případě nefiltrovaných piv kvasnic. Ovocné tóny způsobené nejčastěji estery jsou výsledkem nějaké chyby při výrobě, skladování, a/nebo čepování piva. Často to zřejmě způsobují příliš vysoké teploty při kvašení a/nebo ležení. Takže pokud to někomu chutná, je to jeho věc, ale měl by si uvědomit, že vždy pije pivo s chuťovou vadou.
4. Sládek Petr Žák stále vaří pivo v Oslavanech.
5. Proč by měly být kecy, když někdo řekne, že pivo je: „středně chmelené, dobře pitelné, se sladovým dozníváním…“. Rozhodně to dává větší smysl, než všemožná moudra o EU a rádoby bodré a chlapácké řečičky.
emu
středa, 9. únor 2011
18:48
to Elf: bod č.5 naprosto podepisuji a trofnu si podat vysvětlení, proč to autor napsal.podle mě czech beer man ve skutečnosti moc kvalitu piva nerozpozná, tudíž neumí piva takto hodnotit a proto to považuje za "kecy"... já sám mám pivo rád, vychutnávám si ho, ale mám taky problém ho správně slovně popsat. Czechbeerman je na tom zřejmě stejně, takže se řící heslem "když něčemu nerozumím, tak to bude hrozná blbost"
jiri.j
středa, 9. únor 2011
19:58
to Elf: Musím s Elfem ve všech bodech 100% souhlasit. Tu "paralelu" s Reaganem jsem nepochopil vůbec. Co se týče piv z Třebonic, tak jsem měl pouze 5 druhů a vpodstatě se ztotožňuji s Lukášovým hodnocením, ovšem např. Uzenáč naopak vzbudil mé sympatie. Nejhorší byl pro mě Legionář...
napsal(a): jiri.j [Odpovědět]
Sekal
čtvrtek, 10. únor 2011
09:49
to Elf: V Třebonicích jsem párkrát byl, co mne nepřesvědčilo, byl Semír, desítka a Geronimo. Daleko lépe dopadl v mých očích Rejtar a nejvýše jsem hodnotil pšenice a Eržiku. Nedokážu posoudit, co udělá s pivem převoz jinam, protože jsem pivo mimo Třebonice neměl, ale když si vzpomenu, co udělali s nefiltrovanou koutskou 12° v Kulovém blesku nebo v Lucerně, tak si myslím, že je možné všechno.
Weetek
pátek, 4. únor 2011
14:23
Přiznám se, že jsem nepochopil, proč autor část o bezince zakončuje větou "A to je celé moje rekviem za bezinkou!"
Nedává to smysl mluvnicky (chybný pád - rekviem za "koho, co", nikoliv za "kým, čím"), ani významově (rekviem je mše za zemřelé, přeneseně hudba k tomu účelu skládaná). Snad Český pivomuž vysvětlí.
Weetek
pátek, 4. únor 2011
15:43
to honza1205: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rekviem
Děkan
pátek, 4. únor 2011
13:27
U pana Staňka jsme byli v loňském roce v červenci a byli jsme rovněž spokojení, tehdy s kouřovým Uzenáčem. Chtělo to jen v úvodu si trošku navyknout a pak už to do nás padalo. Panu Staňkovi v jeho bohulibé činnosti a novátorském přístupu držíme palce!