Celkem dvacet osm nejlepších regionálních výčepní se včera utkalo v kbelském Lidovém domě v Praze o titul Hvězda výčepu. Po napínavém souboji a vyrovnaných šancí všech soutěžících se vítězem stal Martin Strečok z restaurace U Čapoše z Mělníka. K vítězství dostal od pořadatele soutěže, kterým je Heineken Česká republika, kromě finanční ceny také zajímavý výlet do Amsterdamu s návštěvou míst, kde se psala a píše pivní historie - pivovaru Zoeterwoude, muzea Heineken Experience či do ledové jeskyně Extra cold.

Na druhém místě se umístila Jitka Drlíková z Ivančického Bedna - baru 2006 a na třetím místě se Simona Dobiášová z Pivnice Simona v Karlových Varech. Pro stříbrné a bronzové místo byly připravené finanční odměny v hodnotě 10 a 5 tisíc. Materiální prémii získají také vítězné provozovny, ve kterých tři nejúspěšnější soutěžící působí, a to v hodnotách 30, 20 a 10 tisíc korun.

Soutěž Hvězda výčepu je určena všem profesionálům z restaurací, hostinců, barů a dalších provozoven, kde se čepuje pivo z portfolia Heinekenu Česká republika. Soutěžící museli prokázat znalosti značky, produktů a pivovarů patřících do skupiny Heineken a také vědomosti o správné péči o pivo. V další části dostali soutěžící prostor pro prezentaci provozovny, ve které působí. V praktické zkoušce pak čepovali domácí pivní značky do sklenic s obsahem 0,3 a 0,5 litru a prémiovou značku Heineken do sklenice s obsahem 0,25 litru. Odborná porota posuzovala správnou míru a výšku pěny a také vizuální vzhled načepovaného piva. Součástí hodnocení byl také celkový dojem při čepování, od správné přípravy pivního skla přes způsob čepování až po závěrečné servírování.

„Správné čepování piva je důležité, protože tím přispívá k vyzdvižení charakteristických znaků piva - především pěnivosti i chuti. Kvalitu piva primárně ovlivňují suroviny použité při výrobě a vlastní výrobní technologie, ale správné čepování a servírování přispívá k celkovému dojmu při jeho pití," říká Svatopluk Vrzala.

Druhý ročník klání o prestižní titul bylo zahájeno po uzavření přihlášek na konci dubna nejprve ve třech regionálních kolech, která se konala 10. května v restauraci Tivoli ve Velkém Březně, 11. května v Královském pivovaru Krušovice a 12. května ve starobrněnské Pivovarské restauraci. Z osmdesáti soutěžících postoupila do finále třicítka nejlepších.

Zdroj: GastroTrend.cz

Český pivní trh na konci března rozčeřila poplašná zpráva, že některé domácí pivovary přidávají do svých produktů chemicky získávaný chmelový extrakt, tzv. tetrahop. Za rozšířením informace, původně zveřejněné deníkem Mladá fronta Dnes v testu českých lahvových piv, stál podle mnohých od počátku Plzeňský Prazdroj. Následná konfrontační reklamní kampaň největšího českého producenta piv rozpoutala velké vášně a chvíli to dokonce vypadalo, že Prazdroj přijde o své členství v Českém svazu pivovarů a sladoven. Nikoho proto příliš nepřekvapilo, když pivovar nakonec svoji kampaň předčasně ukončil.

Kampaň Prazdroje, nazvaná „Žijeme českým pivem“, se setkala se silnějším ohlasem, než si sami její autoři zřejmě dokázali představit. O negativní publicitu přitom jistě nestáli. Chybou bylo, že pivovar tažení za čisté pivo vůbec spustil, protože už tím si proti sobě poštval konkurenci. Všichni bez rozdílu, ať už tetrahop používají nebo ne, se shodli, že medializace kontroverzního tématu může českému pivovarnictví jedině uškodit. Brzy se navíc začalo mluvit o tom, že ani samotný Prazdroj v otázce zachovávání původního technologického postupu výroby piva nemá tak docela čisté ruce.

Tetrahop byl při testu deníku Dnes objeven v pivech čtyř výrobců, kteří jeho používání více či méně obhajovali. Látka, která je podle standardů mnoha evropských zemí zdravotně naprosto neškodná, údajně zlepšuje pěnivost piva a dodává hořkost, která dnes v důsledku technologických změn při výrobě mnoha pivům chybí. V Česku její používání předpisy upraveno není, a tak někteří výrobci vydávají tetrahop za přírodní chmelový produkt, jiní za přídatnou látku, která musí být vždy uvedena ve složení na etiketě výrobku. Pivovary, v jejichž produktech byl tetrahop nalezen, až na jednu výjimku používání látky potvrdily. Hájily se však, že hlavním cílem je regulace chuti, zatímco hustší a stabilnější pěna, které si všimne téměř každý, je až druhotným efektem. Vyvracely i spekulace o cílených úsporách nákladů, protože aditivum je prý samo o sobě velmi drahé.

Kampaň plzeňských si však v úvodu vytkla odvážnější cíl – zpřísnění podmínek pro používání chráněného zeměpisného označení České pivo. Ochrannou evropskou značku získalo Česko po dlouhém vyjednávacím procesu před dvěma roky a při splnění podmínek jí nyní svá piva může označit jakýkoli český pivovar. To je samo o sobě v Evropě unikátem, protože chráněná označení bývají spojena s jedním místem či regionem, kde se produkt vyrábí, nebo odkud pocházejí suroviny pro jeho výrobu. České pivo je však pojmem, proti jehož registraci nevznesla námitky žádná ze zemí evropské sedmadvacítky. Přesto vedle této známky existují i u nás lokální chráněná zeměpisná označení piv, kterých využívají například pivovary v Českých Budějovicích, v Brně nebo ve Znojmě.

Paradoxem je, že plzeňský výrobce bojoval za zpřísnění podmínek registrace, ačkoli sám před několika lety žádal o to, aby chráněná piva mohla být vyráběna technologií High Gravity Brewing, při které se již uvařené silnější pivo později zředí na požadovanou stupňovitost. Navíc žádný z pivovarů vařících s tetrahopem dnes chráněné zeměpisné označení nepoužívá a ani používat nemůže, takže k porušení žádného předpisu nedošlo. Iniciativa Prazdroje tak vyznívá jako pouhé plácnutí do vody, které není podloženo věrohodnou argumentací.

Možná by však přece jen mohla nevydařená kampaň něco změnit – že by si více českých pivovarů zažádalo o možnost využívat známku pro své výrobky. Dosud o tomto druhu ochrany málokdo z českých spotřebitelů ví, a pokud ano, spojí si ho spíše s tradičními produkty, jako jsou Štramberské uši, Hořické trubičky nebo Olomoucké tvarůžky, které většinou nemíváme na stole každý den. Vzpomenout si na některý ze zahraničních chráněných výrobků by asi dalo mnohem více práce. Má-li tedy být jedním z důvodů ochrany i snaha upozornit turisty na místní specialitu, měla by se o propagaci více zasadit i samotná Unie. České pivo totiž u domácích konzumentů zatím rozhodně reklamu nepotřebuje a konkrétní značku už si stejně jako oblíbený tým v hokeji nebo ve fotbale vybere každý sám.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaromír Beránek

Představený kláštera František Vehovský říká: Naším cílem je, aby návštěvníci kláštera nejen prošli prohlídkovou trasou, ale mohli zde také najít zázemí k občerstvení.

Dvacet let od návratu do Milevského kláštera si v pondělí připomenou místní premonstráti. Nejen o jejich činnosti a aktivitách hovořil představený kláštera Norbert František Vehovský, který žije v Milevském klášteře deset let a spravuje farnost v Jistebnici a Sepekově.

Klášter jste během posledních let opravili. Kdy začnete s obnovou klášterního pivovaru?

Co se týče obnovy kláštera, pak jsme ukončili jeho první etapu, která koresponduje s prvním nádvořím kláštera. To by mělo být zázemím pro náš život a aktivity. Druhá fáze, kterou jsme již zahájili, probíhá na druhém nádvoří. Zde by mělo sídlit městské muzeum a sociální program. Vedle toho chceme obnovit klášterní pivovar a zajistit ubytování jak pro turistický ruch, tak i pro lidi, kteří chtějí strávit nějaký čas odpočinku a duchovní relaxace za zdmi kláštera. První kroky studie a plány máme připraveny. Ovšem v kontextu současné krize bude větší problém s finančním zajištěním. Chceme využít i evropských prostředků, případně získat stěžejního investora. Cílem je, aby návštěvníci kláštera nejen prošli prohlídkovou trasou, ale mohli zde také najít zázemí k občerstvení a odpočinku či zapojení do duchovně-relaxačních programů. Vždy jde o to, aby klášter současnému člověku nabídl hodnoty a prostředí, ke kterému byl založen. Tím pak žije a stává se smysluplným i pro dnešního člověka.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autorka: Klára Černá | Kráceno

„Do pivovaru Dalešice se vždy moc těším. Je to zvláštní místo. Tiché a klidné jak Velehrad. A s nejlepší kuchyní, co znám. Moc si vždycky přeji, abych tam mohl déle pobýt, tak milé je tam všechno. Připadá mi, že každou chvíli vyjde paní správcová a zavolá na Pepina. Já si nic lepšího nemůžu přát,“ napsal Václav Vrabec jako dovětek svého hlasování v soutěži 7+1 NEJ Třebíčska.

Zařadil se do zástupu dalších 228 příznivců Postřižinského pivovaru. „My jsme samozřejmě nesmírně rádi, že jsme v anketě uspěli, že k nám lidi rádi jezdí a tímto způsobem nám přízeň vracejí,“ reagoval na výsledek marketingový manažer Pivovaru Dalešice Petr Voneš.

Když sem režisér Jiří Menzel počátkem 80. let zavítal, okamžitě věděl, že konečně našel ideální místo pro připravovaný film. V Dalešicích se přestalo vařit pivo v roce v roce 1977, filmaři tak měli naprosto volné pole působnosti v zachovalých dobových kulisách. Využili jich jak se patří.

Je zajímavé sledovat, jak filmový pivovar žije svůj příběh dál. Současným majitelům, kteří jsou architekti, se podařilo z chátrajícího venkovského stavení postupně od roku 1999 vykřesat živé místo s nádechem nostalgie zašlých časů. Vaří tu výborné pivo, místní česká kuchyně je vyhlášená, funguje tu hotel, muzeum rakousko-uherského pivovarnictví, jako první na Vysočině tu půjčují elektrokola a kulturní akce zde běží jedna za druhou. Ročně v Dalešicích uvaří čtyři tisíce hektolitrů piva podle starého pivovarského zákona. Ten káže: „Smí se použít jen vody, sladu, chmele a kvasnic a do piva by během jeho výroby nemělo být nic přidáváno, ani z něj nic odebíráno.“ Zásobují jím restaurace od Jihlavska po Brno.

Děkujeme Vám

Anketa byla úspěšnější, než naše redakce na počátku doufala. Na webových stránkách jasně převládla návštěvnost pozitivní části hlasování nad tou o Ostudu Třebíčska. Přáli jsme si, abyste se Vy, naši vážení čtenáři, na chvíli zastavili a zamysleli, kolik dobrého je v tomto malebném koutu naší země. Skladba sedmi vítězů je jistě subjektivním obrázkem, ale vypovídací hodnota se jí upřít nedá. Přírodní krásy vedle stavebních unikátů a k nim dvě fajn akce, to vše korunované místem plným živoucí historie. A tak to má být. Děkujeme Vám!

Ostudou je František Ryneš

Když jsme anketu vyhlašovali, mnoho tipů na Ostudu Třebíčska naše redakce čtenářům nedávala. Bylo na nich, co „přihodí“ do banku negativ zdejšího regionu. Na webových stránkách se strhla poměrně zajímavá diskuze, bylo vidět, že název budí emoce. A tak ke špatné silnici v Lesonicích, dopravní situaci v Třebíči či legendární skládce v Pozďátkách si čtenáři vynutili připojit mimo jiné jméno František Ryneš.

Novinář Ryneš tak budí pozornost i poté, co opustil svůj domovský list Horácké noviny. Nakonec postupně nasbíral 71 hlasů na webu a jeden mu poslal čtenář z Třebíče poštou.

František Ryneš nikdy nepsal „šedě“. Neostýchal se věci, které mu vadily, ostře pojmenovat. Jak dalece byly jeho soudy objektivní a vyvážené, to je na diskuzi. Ale jak vidno, lidé si jej pamatují a leccos mu nezapomněli.

Vítězové 7+1 NEJ

7 NEJ

1. Pivovar Dalešice 229

2. Bazilika sv. Prokopa Třebíč 82

3. Bláznivý týden v Zárubicích 78

4. Hadcová step Mohelno 66

5. Sokol Třebíč (čarodějnice) 34

6. Wilsonova skála 32

7. Zámek Police 20

OSTUDA

novinář František Ryneš

Dalešický důchodce Bohumil Krejča rád vysedává na lavičce v Dalšickém pivovaru. Zná jej jak své boty. Dělával zde kdysi mistra, stejně jako jeho táta. A účastnil se celého natáčení Postřižin, o čemž zvědavcům rád vypráví.

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autorka a foto: Hana Jakubcová

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru se dlouhodobě věnuje péči o turisty a nabízí jim širokou paletu služeb. Mezi ně patří především prohlídky výrobních prostor pivovaru a multimediální expozice „Příběh budějovického piva“. Lidé se při nich seznámí s tajemstvím výroby světlého ležáku Budweiser Budvar, který patří mezi nejznámější české výrobky na světě. Pro plnoleté návštěvníky z Česka i zahraničí je připravena ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva přímo v ležáckém sklepě. Prohlídku pivovaru je možné ukončit vychutnáním sklenice dokonale ošetřeného piva a pochoutek z tradiční české kuchyně ve stylové pivnici „Budvar“ přímo v areálu pivovaru nebo ve známé restauraci „Masné krámy“.

V budoucnosti uvažuje Návštěvnické centrum o zavedení významné technické novinky - přenosného audio-průvodce, který bude k dispozici v několika jazykových mutacích, například v maďarštině, polštině nebo holandštině. Další aktualitu představila Pavlína Kaňková, vedoucí Návštěvnického centra Budějovického Budvaru: „S ohledem na velký zájem turistů o nákup sklenic a dalších suvenýrů s naším logem jsme se rozhodli, že v nejbližší době spustíme prodej těchto upomínkových předmětů po Internetu.“

Návštěvnické centrum během letošního února a března připravilo akční nabídku, kdy měli návštěvníci vstup každou sobotu zdarma. Každý z nich získal kupon na pětilitrový soudek piva Budweiser Budvar, pokud přivede na prohlídku pivovaru do konce srpna další čtyři lidi.

Vysoký zájem o prohlídky Budějovického Budvaru potvrzují výsledky loňského roku. Výrobní prostory pivovaru si v roce 2009 prohlédlo celkem 41 341 osob. Počet turistů je srovnatelný například s návštěvností zámku Třeboň či hradu Zvíkov. Pokud použijeme příklad z jiné oblasti, návštěvníci by dokázali naplnit kapacitu českobudějovické Budvar Arény takřka sedmkrát. Budějovický Budvar se tak řadí mezi nejatraktivnější turistické cíle v Jihočeském kraji. Zájem turistů o prohlídky se zvyšuje dlouhodobě – v roce 2002 navštívilo pivovar jen 21 tisíc lidí.

Návštěvnické centrum má otevřeno každý den od 9 do 17 hodin, přičemž v lednu a únoru je zavřeno v neděli a pondělí. Prohlídky pivovaru je potřeba předem objednat telefonem či e-mailem. Každý pracovní den (v létě i o víkendech) se zájemci mohou ve 14 hodin zúčastnit prohlídky i bez předchozí rezervace. O veškeré hosty Návštěvnického centra se stará tým dvanácti průvodců a čtyř recepčních. Další podrobnosti o prohlídkách Budějovického Budvaru najdete na webové stránce http://www.budejovickybudvar.cz/navstevnicke-centrum/informace-pro-navstevniky.html

Exkurze v pivovaru

Prohlídky výrobních prostor pivovaru vedou profesionální průvodci s podrobným výkladem v češtině a dalších šesti světových jazycích. Součástí prohlídky je ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva přímo z ležáckého tanku. Prohlídka trvá cca 60 minut a je určena pro skupiny 5 až 50 osob. Otevřeno je denně a prohlídku je nutné předem objednat. Pod vedením průvodce se návštěvníci mohou seznámit s tajemstvím výroby originálního ležáku Budweiser Budvar. To spočívá především v použití nejkvalitnějších surovin (moravského sladu, hlávkového žateckého chmele a vody z artéských studní) a v pečlivém dodržování tradičního výrobního postupu pod dohledem zkušených sládků.

Multimediální expozice „Příběh budějovického piva“

Multimediální expozice „Příběh budějovického piva“ představuje srozumitelnou a zábavnou formou historii vaření piva v Českých Budějovicích. Historie města i pivovaru ožívá na velkoplošných obrazovkách, v hologramech a při trojrozměrných projekcích. V kleci těžebního výtahu se návštěvníci virtuálně dostávají do hloubky 300 metrů pod zemský povrch. V expozici na ně dýchne atmosféra doby založení města, nahlédnou do života ve středověkém právovárečném domě, prožijí celou historii Budějovického Budvaru a seznámí se i s pozadím právních sporů o ochranné známky. Komentář je k dispozici v pěti jazycích. Prohlídka trvá 50 minut a je určena pro skupiny jedné až 24 osob. Otevřeno je denně a prohlídku je nutné předem objednat.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Nikoliv volbami, ale pivem žije tento víkend Třebíč. Konají se zde už 15. pivní slavnosti.

Zlatavý mok tu teče doslova na každém kroku a tak stovky lidí místo volebních uren zamířily raději k výčepům. Třebíč totiž od pátečních odpoledních hodin ovládly tradiční pivní slavnosti.

"Je to tu super, spousta piva, spousta stánků a muzika," pochvalovali si především mladší účastníci. K dispozici jim je až do sobotního večera doslova nevypitelná nabídka piva od dvaceti různých pivovarů z Čech, Slovenska, Neměcka či Belgie. "Máme roztočeny už čtyři sudy, z toho dva už jsou úplně vypité," hlásil už dvě hodiny po zahájení slavností jeden z mnoha výčepních.

Na účastníky navíc čeká spousta muziky, hvězdami slavností jsou Toxique, Martin Chodúr a slovenští Desmod. V sobotu slavnosti ukončí obří ohňostroj.

Pro milovníky adrenalinu a zábavy jsou pro změnu připrveny pivní soutěže s držení tupláku v natažené ruce nebo ve štafetě dvojic v pití piva na rychlost. Mimochodem nejrychejší pár slovenských rekordmanů v této disciplíně v pátek dokázal vypít čtyři piva za pouhých jedenáct sekund, druzí v pořadí byli jen o sekundu pomalejší. "Bylo to rychlý? Jsem skoro abstinent, měsíc jsem nepil," smál se po závodě druhý nejrychlejší soutěžící Tomáš Růžička.

Jediné, co páteční průběh pivního festivalu pokazilo, bylo počasí. V podvečer se totiž nad Třebíčí spustil déšť, který od pódia rozehnal diváky silácké show Železného Zekona.

Zdroj: TN.cz | Autor: Dušan Vrbecký

Měšťanský pivovar v Havlíčkově Brodě ukončil před několika dny sladovnickou kampaň. Díky ní disponuje v tuto chvíli šesti set tunami vlastního kvalitního sladu. Při vaření piva ho bude zpracovávat do prvních podzimních měsíců letošního roku.

„Sladovnu tvoří dvě humna nad sebou o ploše několika stovek metrů. Ječmen, který nakupujeme výhradně od producentů z Vysočiny, se namočený rozprostře na humnech v optimální vrstvě a posléze se zhruba týden reguluje jeho klíčení při teplotách do patnácti stupňů. Jakmile se v zrnech rozjedou ty správné enzymatické procesy, přichází na řadu sušení a další, teď už nežádoucí klíčení ječmene, se zastaví. Po vysušení putuje slad do sila, kde je uskladněn a odkud je také distribuován,“ nastínil technologický postup ředitel Měšťanského pivovaru v Havlíčkově Brodě Jiří Hušek.

Sladovna je pro havlíčkobrodský pivovar, a samozřejmě pro piva, která vaří, mimochodem pod prestižní značkou České pivo a Regionální produkt Vysočiny, velkou devizou. Ne vždy tomu ale tak bylo.

Bez klimatizace to nepůjde

„Sladovna byla integrální součástí pivovaru po dlouhá léta. V roce 2004 byl nicméně, a to z ekonomických důvodů, její provoz pozastaven. Nákupní ceny sladu byly totiž v té době velice nízké a provoz sladovny nebyl rentabilní. O čtyři roky později se ale situace na trhu diametrálně změnila, a proto jsme se rozhodli už slad nenakupovat. Sladovnu jsme opětovně uvedli do provozu na podzim roku 2008,“ poznamenal Hušek. Současně připustil, že sladovnu bude nutné zmodernizovat. „Teď jsme odkázáni na počasí a sladovat můžeme jen v době, kdy teploty nepřesáhnou zmíněných patnáct stupňů.

Uvažujeme proto, že provoz doplníme o klimatizaci. Půjde o investici za zhruba do milionu korun,“ pokračoval Hušek.

Vzhledem k tomu, že se Měšťanskému pivovaru v Havlíčkově Brodě daří zvyšovat celkový výstav, v roce 2009 dosáhl 83 tisíc hektolitrů, bude investice do sladovny nezbytná a z pohledu ekonomiky strategická, neboť v havlíčkobrodském pivovaru plánují v horizontu tří let dosáhnout hranice 100 tisíc hektolitrů.

V prvním čtvrtletí letošního roku uvařil havlíčkobrodský pivovar více než sedmnáct tisíc hektolitrů piva. V porovnání se stejným obdobím loňského roku to znamená navýšení o sedm procent. Nosným produktem zůstávají i před nastupující letní sezonou piva ležáckého typu. „Tento vývoj nás samozřejmě velmi těší. Považuji za obrovský úspěch, že jsme v gastronomii zaznamenali šestiprocentní růst, přičemž právě v gastronomii je pokles spotřeby piva nejvyšší. Hostinští se nyní snaží řešit pokles návštěvnosti a my jsme zaznamenali, že zařazení našeho piva do nabídky jim často přiláká další hosty,“ konstatoval Hušek.

V současné době se havlíčkobrodská piva točí na šesti stech místech. Úspěch mezi zákazníky zaznamenal i nový způsob balení jednotlivých druhů piv ve skle. Ta jsou nyní k dostání v praktických multipacích. Vedení havlíčkobrodského pivovaru v současné době také zvažuje, zda nerozšíří svůj tradiční sortiment o nealkoholické pivo.

V závěru se ještě ředitel Hušek zmínil o nadcházejících tradičních pivovarských slavnostech, které se uskuteční v sobotu 26. června. „Vzhledem k tomu, že náměstí je uzavřené, uskuteční se naše slavnosti v areálu pivovaru. Připraveni jsme i na případnou nepřízeň počasí. Návštěvníci by našli zázemí právě v prostorách naší sladovny,“ řekl ředitel Hušek.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Jaromír Kulhánek

Klesající spotřeba alkoholu ve Spojených státech amerických nejvíce postihla pivo. Pro leden 2010 byl odhadován propad o 8 %, v únoru a březnu se zdálo, že bude tento trend pokračovat, a tomu odpovídá i neradostný výhled na rok 2010. Již v roce 2009 byl zaznamenán pokles o 2,2 %.

Obzvláště trpěl segment prémiových piv. Není divu, když je každý desátý Američan momentálně bez práce. Skutečná míra nezaměstnanosti je odhadována na 17 procent.

Naproti tomu se může radovat společnost Craft Brewer. Spotřeba jejích piv vzrostla v roce 2009 o 7,2 %, co se týče objemu a o 10,3 % v cenách.

Okolo 1 500 výrobců Craft Brewer vyrobilo v loňském roce 10,6 milionů hl piva. To odpovídá 4,3 % (objem) a 6,9 % (cena) podílu na trhu. Celkově byl při prodeji piva ve Spojených státech amerických zaznamenán pokles o 2,2 %. Nejvíce postižená byla dovážená piva, jejichž objem klesl o 9,8 %, resp. 3,3 miliony hl.

Producent Corona Extra-Brauer Grupo Modelo zaznamenal u vývozů do Spojených států amerických ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 pokles o 4 %.

Co je tomu na vině? Předpokládá se, že mexičtí migrující obyvatelé. Mnoho přistěhovalců z Mexika ztratilo v průběhu recese práci. Před hospodářskou krizí žilo ve Spojených státech amerických odhadem 12 milionů Mexičanů, polovina z toho ilegálně, a 22 % jich pracovalo ve stavebnictví. Propuknutí krize v oblasti nemovitostí způsobilo, že se 3 miliony Mexičanů musely vrátit zpět do vlasti. Z tohoto důvodu již také nemohou ve Spojených státech amerických konzumovat žádné pivo, ani značky Corona.

Zdroj: Agris.cz

Kde se vzalo pivo, říká ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Kde se vzalo pivo?

Říká se, že vzniklo před 6 tisíci lety v Mezopotámii. Do skladu s obilím se dostala voda. Obilí zkvasilo, a když místní zjistili, že má zkvašené obilí omamné účinky, začali ho vyrábět.

Kdy se objevilo pivo na našem území?

U nás chmelové pivo vařili už Keltové a od nich to poté milerádi převzali Slované. První písemné zmínky jsou z 10. století, ale pivo tu bylo už před Kristem.

Jak se u nás zlatý mok vyráběl?

Pivo se dříve vařilo v domácnostech ve velkých hrncích. Byla to výlučně ženská činnost a hlavně velice lukrativní živnost. Ve středověkých městech se pak začaly stavět první pivovary, kde každý týden vařil pivo někdo jiný. Tak začaly vznikat první cechy a pivo přešlo výhradně do rukou mužů.

Jak se lišilo tehdy pivo od dnešních kousků?

Pivo nebylo nic hezkého na pohled, protože bylo kalné. Naštěstí si toho nikdo nemusel moc všímat, protože se pilo výhradně z kameninových džbánků a na pivo tak nikdo moc neviděl.

Kdy dospělo v dnešní podobu?

Na začátku dvacátého století vypukla hádka mezi sládky, zdali pivo filtrovat či ne. Jedni tvrdili, že filtrování pivu ubere na kvalitě, druzí zas, že se pokrok nedá zastavit a že bude pivo trvanlivější. Předtím toho pivo moc nevydrželo a prakticky se nikam nevyváželo, a když už, tak jen v zimě. No a okolo padesátých let 20. století se pivo začalo pasterizovat. Nejzásadnější změnou však bylo vaření spodně kvašeného piva, díky kterému je pivo takové, jak ho známe.

„Dříve se pivo vůbec nevyváželo. Vydrželo totiž velmi málo. Rekord byl vývoz rakovnického piva na pražský dvůr.“

Zdroj: Metro.cz | Autor: Adam Váchal

Biopaliva jsou veliký byznys, ale taky velký problém, protože jejich první generace z potravinářských plodin způsobila hladomor ve třetím světě.

Kromě toho tento zdroj obnovitelné energie na svoji výrobu spotřebuje více energie, než nakonec získáme jeho spálením v motoru auta. Naštěstí se pokrok nezastavil a přicházejí biopaliva druhé generace vyráběná z rostlinného odpadu, nebo rychle rostoucích trav. Obecně je jejich hlavním poznávacím znamením výroba etanolu z celulózy.

Australská firma MicroBioGen po více jak deseti letech intenzivních výzkumů dokázala vypěstovat pivní kvasnice Saccharomyces cerevisiae, schopné fermentovat dřevní cukr (xylózu). V rámci jejich programu Fuel and Food, doslova Palivo a potrava, dokáží z jedné tuny rostlinného odpadu vyrobit 200 litrů etanolu a 90 kilo kvasnic.

Vzhledem k tomu, že se nejedná o geneticky modifikovaný organismus, je možno tyto kvasnice dále využít k výrobě potravin, jako je víno, pivo nebo krmení pro zvířata. Je dokonce možné, že výroba kvasnic z rostlinného odpadu bude ekonomicky výnosnější než výroba etanolu, a tak místo boje s chimérou globálního oteplování pomohou pivní kvasnice porazit světový hladomor.

Zdroj: VTM.cz

Podle informací HN už pivovar nebude nakupovat další suroviny. Výpovědi pro zaměstnance jsou už připravené.

Valná hromada státem ovládané společnosti Jihomoravské pivovary ve čtvrtek rozhodla o utlumení činnosti svého jediného provozu - Pivovaru Vyškov. Z celkem 33 zaměstnanců bude 24 propuštěno. Od poloviny roku zůstane v pivovaru, který se loni při tržbách necelých 34 miliónů propadl do ztráty téměř 30 miliónů korun, jen "likvidační tým“.

Paradoxem je, že ve Vyškově se v podstatě rozhodlo o konci výroby piva dva dny před sobotními oslavami 330. výročí založení zdejšího pivovaru. Slibovaná muzika, nabídka občerstvení, všech druhů piv a originálních upomínkových předmětů se tak pro pivovar stává labutí písní.

Podle Dity Vrbové, mluvčí ministerstva zemědělství, které je stoprocentním akcionářem podniku, se nejedná o insolvenční řízení, pivovar není zadlužený. Roky ale kumuluje ztrátu do obrovských rozměrů, během posledních tří let se vystřídalo několik ředitelů a žádný z nich nedokázal zabránit každoročnímu propadu výroby o tisíce hektolitrů. Hrozilo, že pivovar nebude mít letos ani na úhradu energií či nákup surovin.

"Ministerstvo zemědělství schválilo ke dni 30.6.2010 útlum činnosti pivovaru spojený s propouštěním zaměstnanců,“ uvedla nyní pro HN mluvčí resortu.

Předseda představenstva Jihomoravských pivovarů Zdeněk Řehák tvrdí, že nebylo jiné řešení. Zodpovědnost za situaci má ale kromě ředitele, který v dubnu po několika měsících ve funkci skončil, i on sám.

"Čekalo se, že nové vedení vykročí lepším směrem. Ale co se mělo zachránit, se spíš ještě zhoršilo,“ přiznává. Tvrdí, že podstatnou vinu na loňském propadu produkce z víc jak 33 tisíc hektolitrů na 24,5 tisíce má výpadek exportu.

Výstav pivovaru ale o tisíce hektolitrů klesal i v předchozích letech. Před osmi lety se ve Vyškově vařilo téměř 80 tisíc hektolitrů za rok. Pivovar zažívá i i velký propad tržeb, ve ztrátě byl už několik let, ta předloňská ale činila "jen“ 9,7 miliónu korun.

Valná hromada sice schválila záměr pronajmout jednotlivé nemovitosti, technologii i další movité věci, ale je zřejmé, že o udržení výroby nejde. Podle informací HN už pivovar nebude nakupovat další suroviny. Výpovědi pro zaměstnance jsou už připravené. "Je to tragický důsledek neschopnosti státu a vedení společnosti. Vydávaly se kromě toho i obrovské sumy na věci, které na zlepšení situace neměly vůbec vliv,“ říká anonymně zdroj, který je podrobně seznámený s ekonomickou situací pivovaru.

Například zhruba na milión korun podle neověřených informací vyšlo letos výběrové řízení na pronájem pivovaru, který stát nemůže vzhledem k uplatněným církevním restitucím prodat - do finále tendru však nepodal nabídku žádný zájemce.

"Vyškov je pivovar s obrovskou tradicí a v poslední době i kvalitním pivem. Doplatil na nedořešení církevních restitucí. Nebyl majitel, který by mu dal perspektivu a strategii,“ hodnotí situaci výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Vyškovský pivovar je v porovnání s druhým státem ovládaným - Budějovickým Budvarem - doslova popelkou. Produkce léta ziskového Budvaru ve výši téměř 1,3 miliónu hektolitrů proti necelým 25 tisícům hektolitrů v končícím Vyškově. Budvaru i přes celkový šestiprocentní propad celého trhu klesla loni produkce jen o necelá tři procenta a tržby dokonce o procento vzrostly na 2,13 miliardy korun.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Už po patnácté bude střed města patřit Třebíčským slavnostem piva. Karlovo náměstí jim bude patřit tento pátek a sobotu. Příznivci zlatavého moku se mají opravdu na co těšit, kromě nepřeberné nabídky domácích i zahraničních pivovarů je po oba dva dny připraven bohatý kulturní program, který bude jako každoročně probíhat hned na dvou tribunách.

Západní části Karlova náměstí bude vévodit hlavní tribuna, na níž se bude hned od začátku odehrávat hlavní program. Západní tribuna je již tradičně vyhrazena regionální hudební scéně.

Na letošních Třebíčských slavnostech piva se bude prezentovat celkem osmnáct českých, moravských i zahraničních pivovarů. „Úplnou novinkou je letošní nabídka belgických a německých piv.

Těch českých bude samozřejmě víc, ale chtěli jsme nabídku rozšířit i o u nás méně známé výrobce. Premiéru si letos v Třebíči odbude pivovar Lobkowitz i výrobce nealkoholického piva Fríí. Jinak se návštěvníci slavností mohou těšit na tradiční výrobce piv,“ informovala Marta Svobodová z pořádají D. A. N. agentury. Novinkou bude i gastronomická show, kterou v sobotu na hlavní tribuně předvede nekompromisní mistr kuchař Zdeněk Pohlreich. „Během svého vystoupení uvaří známý šéfkuchař na pódiu hned dvě jídla, která okoření svým svérázným humorem,“ upřesnila Svobodová.

Ze známých zpěváků a hudebních skupin ve dvoudenním maratónu vystoupí například skupina Toxique, Petr Bende, Patrola Šlapeto i první československá superstar Martin Chodúr. „Právě Martin Chodúr by měl být hlavním tahákem sobotního programu. Je to jeho první vystoupení na Vysočině,“ dodala Svobodová.

Jubilejní XV. ročník Třebíčských slavností piva začíná tento pátek v 15 hodin. V sobotu se areál na Karlově náměstí otevře o hodinu dříve, tedy ve 14 hodin. Vstupenky lze v předprodeji koupit za 109 korun, na místě pak zájemci zaplatí 149 korun. Děti do deseti let mají vstup na slavnosti v doprovodu rodičů zdarma.

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autorka: Lenka Novotná

Milovníci kvalitního piva, gastronomie a kultury servírování by si měli zatrhnout v kalendáři neděli 30. května. Tento den se totiž uskuteční 8. ročník Mistrovství České republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois. Letos poprvé to bude v zahradách Pražského hradu v rámci programu Prague Food Festivalu, nejvýznamnější gastronomické akce u nás.

Již tradiční velkolepá podívaná na umění nejlepších barmanek a barmanů z celé ČR startuje přímo na hlavním pódiu Prague Food Festivalu v neděli 30. 5. ve 13 hodin. „Vzhledem k tomu, že se Stella Artois letos stala hlavním partnerem festivalu, rozhodli jsme se uspořádat prestižní celorepublikové finále během závěrečného dne této jedinečné oslavy kvalitní gastronomie,“ vysvětluje Martin Jahoda, manažer značky Stella Artois, a doplňuje: „Bude to ostatně výzva i pro návštěvníky festivalu, kteří se budou moci do soutěže také zapojit. Pokud se osvědčí v točení piva pod přísným dohledem vítězky minulého ročníku soutěže Barbory Hebrové v našem Stella Artois Public Baru, dostanou možnost se také finále zúčastnit.“

Na pódiu se utká 26 nejlepších barmanů a barmanek z restaurací a barů z celé republiky, ve kterých si hosté mohou pochutnat právě na tomto elegantně servírovaném belgickém ležáku. Finalisté již teď pilně trénují a vítěz získá jedinečnou možnost reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále Stella Artois Draught Master 2010 v Londýně.

Správně naservírovat prémiový ležák Stella Artois přitom není jen tak. Unikátní servírovací rituál tohoto piva má devět kroků. Při čepování je nutné například dbát na správný sklon originální sklenice, výšku a dokonalé seříznutí pěny, která nesmí být vyšší než dva prsty, nebo závěrečné opláchnutí načepované sklenice. Odborná porota hodnotí kvalitu a rychlost jednotlivých kroků rituálu a samozřejmě i charisma a vystupování každého soutěžícího.

Loňská vítězka českého finále Barbora Hebrová z baru Sherwood v západočeském Stříbře získala skvělých 264 bodů z celkových 270, které uděluje porota. Získala tak uměleckou trofej z dílny renomovaného designéra Marka Vráblíka – originální sklenici Stella Artois vytvořenou z 99 figurek sládků, barmanů a milovníků piva. Na konci října pak vyrazila do New Yorku na celosvětové finále a získala 4. místo – historicky nejlepší umístění pro české barvy. „Účast v této soutěži pro mě představovala velkou výzvu a vítězství v národním kole mě ohromně potěšilo. Možnost reprezentovat Českou republiku na mezinárodním finále byla snad ještě větší výzvou, protože se konala za oceánem a já dosud neletěla letadlem. Za tu zkušenost a atmosféru trocha nervozity ale stála,“ přiznala Barbora. Bez zajímavosti není ani fakt, že na všechny tři stupínky vítězů národního finále loni vystoupaly výhradně ženy.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Nejen zavedené značky, ale i parta Petra Nováka z Ostravy nebo Libora Procházky z Karviné může mít své vlastní logo a to používat na svých trikách, půllitrech či třeba rezervačce na svém oblíbeném stole v hospodě. Umožní jim to marketingová aktivita pivovaru Ostravar „Fandíme místním partám“.

Týden poté, co značka Ostravar představila své nové logo, začíná vyzývat spotřebitele na severní Moravě, kteří se pravidelně setkávají se svými přáteli u piva, aby si také vytvořili své.

„Pití piva v hospodách v Moravskoslezském kraji je záležitostí part a nikoliv jednotlivců. Napadlo nás, že bychom mohli posílit jejich identitu,“ vysvětluje manažer značky Ostravar Michal Útlý.“Logo a název patří k partám odjakživa a přitom není důležité, jestli chodíte s kamarády po horách, hrajete profesionálně šipky nebo jen společně zajdete na pivo po práci na kamarádově chatě,“ dodává Útlý.

Party kamarádů od Českého Těšína po Krnov dostávají v květnu díky Ostravaru šanci navrhnout si logo své party, to celé nakreslit na speciálně vytvořené prostírání, které najdou ve stovkách hospod nebo v tisku. Tyto návrhy pak stačí do konce června vhodit v hospodách Ostravaru do označeného boxu. „Pro členy 300 vybraných part vyrobíme trika, půllitry, rezervační stojánky na stůl a samolepky s jejich vlastním logem ,“ říká Útlý.

Aktivitu podpoří v květnu regionální kampaň kombinující outdoor média, print a rádio. Autorem aktivity i kampaně je word of mouth marketingova agentura Outbreak.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

I letos ožije centrum Trutnova tradičním Pivofestem. V sobotu 12. června se na Krakonošově náměstí bude prezentovat desítka pivovarů v doprovodu pestrého kulturního programu. Těšit se můžete na Jakuba Smolíka, Jiřího Schmitzera, Tři sestry revival bandu, Jazz Generation nebo Roxette revival. Z pivovarů tu narazí sudy například Krakonoš, Primátor, Bernard, Svijany, Gambrinus, Pilsner Urquell, Nová Paka nebo Guinness. Už v dopoledních hodinách se na Pivofestu setkají vlastníci automobilových veteránů, chybět nebudou ani stánky s dobrým jídlem nebo tombola. Aktuální dění a novinky můžete sledovat na Facebooku nebo na www.pivofest.cz, kde už teď najdete řadu fotogaleríí a videí z uplynulých ročníků.

Zdroj: Tisková zpráva Pivofestu

Jako bonus k TZ berte následující reportáž z loňského ročníku:

Trutnovský Pivofest: Deset druhů piva, Buty a Kubišová

Slunečné odpoledne, hudba a plno litrů piva. Tak tahle vypadalo sobotní odpoledne na Krakonošově náměstí, kde se konal 6. ročník Pivofestu. Tato již tradiční akce se stala jednou z nejoblíbenějších, které se na náměstí konají. Pivo zde nabízelo na deset pivovarů a mezi tradičními kousky se objevilo i nevšední malinové pivo a další produkty.

Proč se konal Pivofest právě na náměstí? "Měl jsem za to, že absolutní trutnovské centrum zeje prázdnotou a že se tu nekonají až tak často kulturní akce. Mám za to, že náměstí byla vždy vybudována k tomu, aby se na nich lidi scházeli za účelem poklábosení si, pobavení se a kulturního vyžití," vysvětlil pořadatel akce Daniel Šafr.

Hudební odpoledne odstartovala kapela Pěna a mezi hvězdy večera patřili Buty a Marta Kubišová. Na své si ale přišli i zastánci tvrdší hudby v podobě Kabát revival (Vaťák), to nejlepší z 60let zahráli The Beatles revival (And the end) a pořadatelé nezapomněli ani na milovníky ska hudby v podobě Skapolla. Jako doprovodný program byla tombola a nejrůznější soutěže. Deset pivovarů, deset kapel a oslavy piva trvající až do rána. Pivofest opět potvrdil svou oblíbenost a náměstí bylo přecpané pivaři, vínaři, ale i těmi, kteří se jen tak přišli podívat.

Zdroj: Trutnovinky.cz | Autorka: Kateřina Adamcová | Kamera: Jan Macek

Policie rozjela stíhání za trestný čin obecné ohrožení

Obecní ohrožení z nedbalosti. Chýnovští policisté nemluvili do větru, když tvrdili, že pokud se rychle něco nezmění, začnou s úkony trestního řízení na vlastní triko. Zatím na neznámého pachatele.

Stanislav Valek, majitel chýnovského pivovaru, jehož střecha hrozí zřícením, totiž stále nepodnikl žádné kroky k odstranění stavby. Část střechy už padla pod tíhou letošní sněhové nadílky.

„Nejde o to, abychom za každou cenu někoho stíhali, ale aby se už konečně daly věci do pohybu. V okolí pivovaru totiž opravdu může jít o život,“ uvedl šéf chýnovských policistů Miroslav Peroutka.

O víkendu se na náměstí navíc bude konat tradiční pouť, takže v okolí budovy se bude pohybovat velké množství lidí. „Ve směru k dětskému hřišti je zábranná páska. Když ale foukne vítr, může kus spadnout na hlavní sinici. Tam s tím nic nevymyslíme,“ sdělil starosta Pavel Eybert.

Čápi nevadí

Majitel se nejdříve vymlouval na to, že čeká na vyjádření krajského odboru životního prostředí ohledně čápů, kteří hnízdí na pivovarském komíně. To už ale kraj poslal jak na adresu vedení města, tak samotnému majiteli.

„Všem už dochází trpělivost. Majitel jen stále něco slibuje. Dva měsíce jsme ztratili tím, že jsme čekali na slíbené podklady ke stavebnímu povolení na demolici. Nám by klidně stačilo, kdyby dal kontakt na firmu, která to bude dělat, ale ani to se nestalo,“ informovala Jana Douchová ze stavebního odboru.

Valek si na poslední schůzce podal žádost o prodloužení lhůty. I ta ale už před týdnem vypršela. Ještě není ani vyhotovená projektová dokumentace, která je nutná pro zahájení samotné demolice.

„Chvíli počkáme, jestli majitel nezareaguje na výzvu policie. Dáme mu čas tento týden. Po neděli mu chceme oznámit, že jsme si sami oslovili firmu. Demolici bychom pak museli provést na vlastní náklady, které pak po něm budeme soudně vymáhat,“ upozornil starosta.

Vyjádření majitele se nám získat nepodařilo. Při minulém rozhovoru ale tvrdil, že má s chýnovským pivovarem stále velké plány a demolici polorozbořené části objektu provede stůj co stůj.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Kateřina Nimrichtrová | Foto: Stanislav Valek

Najväčší polyfunkčný komplex na východe Slovenska, Cassovar Bussines Center v Košiciach, začne tento týždeň oficiálne slúžiť verejnosti. Za takmer sedemdesiat miliónov eur ho postavila bratislavská developerská spoločnosť Global Group.

Sídlo T-Systems

„Cassovar je najväčší projekt svojho druhu v Košiciach a jeden z najväčších na Slovensku,“ hovorí Miroslav Marynčák, predseda predstavenstva spoločnosti Global Group. Všetky kancelárske priestory s plochou zhruba šestnásťtisíc štvorcových metrov v ňom obsadila slovenská dcéra nemeckej spoločnosti T- Systems, ktorá prišla do Košíc pred štyrmi rokmi a pre svoj rýchlo rastúci biznis potrebovala vhodné priestory. „Boli sme jedným zo spúšťačov projektu a presvedčili sme developera, aby do toho išiel,“ hovorí Jozef Ondáš, generálny riaditeľ T-Systems Slovakia. Softvérový dom nadnárodnej telekomunikačnej skupiny pôsobil v Košiciach na viacerých miestach, teraz sa presťahoval do jednej budovy.

„Sme nadmieru spokojní. Pod jednu strechu sme dokázali vhodne pospájať svoje tímy, ušetriť náklady a zvýšiť efektivitu,“ dopĺňa riaditeľ. V Cassovare v súčasnosti pôsobí asi tisícdvesto zamestnancov firmy, zvyšných šesťsto sa presťahuje do dvojičky terajšej administratívnej budovy, ktorá sa začne stavať o pár mesiacov.

Hotel pripomína pivovar

Ku komplexu patria podzemné garáže, wellness a fitnescentrum, obchod s potravinami či banka. Pribudnúť by mala kongresová sála, hotel a apartmány. Rezidenčná časť obsahuje viac ako osemdesiat bytov, z ktorých je vyše polovice predaných. Z pôvodného pivovaru ponechali architekti v areáli komín a dom rodiny pivovarníka Bauernebla, ktorý zmodernizovali na viacúčelový luxusný objekt s administratívnou, rezidenčnou i hotelovou časťou.

Zdroj: HN Online.sk | Alexander Buzinkay

Ceny piva na svetoznámom mníchovskom Oktoberfeste stúpnu tento rok takmer o 2,5 percenta.

Každoročné zdraženie je však menej výrazné než v roku 2009. Oznámili to dnes predstavitelia bavorského Mníchova.

Informácia od majiteľov pivných stanov ukazuje, že tradičný litrový pivný krčah, takzvaný Mass, vyjde vychutnávačov zlatého moku na tohtoročných Októbrových slávnostiach viac - priemerne na 8,65 eura.

Vlani bola priemerná cena piva na Oktoberfeste 8,44 eura. Zdraženie v roku 2009 oproti predchádzajúcemu roku dosiahlo 31 centov, čiže takmer štyri percentá.

Tohtoročné obľúbené pivné slávnosti sa budú konať od 18. septembra do 4. októbra.

Nemecká inflácia bola v poslednom čase nízka, v apríli sa spotrebiteľské ceny zvýšili medziročne iba o jedno percento. Mníchovská radnica zatiaľ neuviedla, prečo je zvýšenie ceny piva väčšie než miera inflácie.

Zdroj: Čas.sk | TASR

Beskydskou Ráztoku ovládne v sobotu 29. května již posedmé Radegastův rej. Návštěvníci se mohou těšit na rockovou kapelu Citron, imitátora Zdeňka Izera, adrenalinové atrakce, ukázky řemesel, vystoupení siláka „Golema“ Richtera a dobře vychlazený Radegast.

V rámci Radegastova reje proběhne i finálový souboj soutěže, jehož vítěz vyhraje tři dny tvrdé práce. Za to získá odměnu 100 tis. Kč za den. Program startuje ve 13 hod. a vstup na akci je tradičně zdarma.

„Radegastův rej už tradičně otvírá léto v Beskydech. Nevyzpytatelné počasí, nádherné prostředí uprostřed hor a netradiční program dodává reji mimořádnou atmosféru,“ řekl manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Na letošním Radegastově reji vystoupí kapela Citron a revivaly Kabátu, Teamu a Horkýže slíže. Chybět nebude Radegast Adrenalin park, jehož součástí je aréna pro kohoutí zápasy, lezecká stěna a mnoho dalších atrakcí. Připraveny jsou ukázky tradičních řemesel a obří klouzačka.

Vrcholem Radegastova reje bude finálový souboj soutěže „Hledáme chlapa na tvrdou práci.“ Jeho vítěz bude tři dny pracovat, aby za každý odpracovaný den získal 100 tis. Kč.

Program Radegastova reje startuje ve 13 hod. Chybět nebude dobře vychlazený Radegast a spousta jídla. Vstup je zdarma.

Zdroj: i-Region.eu

Richard Chodora z Vrčeně u Nepomuku na jižním Plzeňsku si doma otevřel pivovarskou prodejničku. Když skončí šichtu v zaměstnání a otevře, můžete se u něj zastavit „pro jedno“. Rozhodně ale nečekejte láhve se zlatavým mokem z velkých pivovarů. Zaměřuje se naopak na produkty téměř neznámých malých a menších pivovárků z celé republiky.

„Nabízím piva, která chutnají mně. To je hlavní. Samozřejmě musí být pivovar ochotný mi pivo dovézt. Zrovna nedávno jsem se dopočítal, že jsem v nabídce měl nebo mám piva od 33 českých výrobců,“ směje se Richard Chodora. Dodává, že ve svém okolí má lidi, kteří zkoušejí nová piva, ale také věrné pivaře, kteří pijí jen Gambrinus a jiné pivo by snad ani neochutnali. „Třeba na letošní májku jsem protlačil Poutníka z Pelhřimova a ohlas byl na něj docela dobrý. Docela se tahle piva ujala, takže budou i na dalších akcích,“ dokazuje Chodora, jak mohou i v Plzeňském kraji téměř neznámá regionální piva konkurovat zdejším zavedeným značkám.

„Měsíčně prodám v mém obchůdku mezi jedním a dvěma tisíci piv. Záleží na počasí,“ říká Richard Chodora, který se podle svých slov podílí i na internetových stránkách www.pivni.info.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Budějovický Budvar, národní podnik, získal nejvyšší ocenění v prvním ročníku nového mezinárodního reklamního festivalu PIAF. Budějovický Budvar obdržel ocenění za kampaň na pivo Pardál ve dvou kategoriích.

Další velký úspěch si připisuje populární reklamní kampaň pivovaru Budějovický Budvar na pivo značky Pardál. Televizní spot na pivo „vyladěné samotnými pijáky“ zvítězil v kategorii Pivní reklama (Best Beer Ad) na mezinárodním festivalu PIAF v Praze. Reklamní kampaň na značku Pardál dále obdržela stříbro v kategorii Kampaň na tomto festivalu.

„Zlato získané ve speciální pivní kategorii nás těší o to více, že spot Pardál o něj bojoval v silné konkurenci šestadvaceti pivních reklam z celého světa a že porota se rozhodla v této kategorii udělit pouze jedno ocenění. Zároveň je pro nás dalším potvrzením toho, že volba netradiční komunikace s aktivním zapojením spotřebitelů je správná,“ říká Ing. Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál z Budějovického Budvaru.

Stejný spot na pivo Pardál získal i další prestižní hodnocení. Byl oceněn na 19. ročníku mezinárodního reklamního a marketingového festivalu „Red Apple 2009“ v Moskvě v říjnu 2009. Spot s názvem „Pardál – pivo a teď i tahle reklama vyladěné samotnými pijáky“ získal druhé místo v kategorii „Televizní & filmová reklama na alkoholické nápoje“, přičemž první místo nebylo v této kategorii uděleno. Uvedeného ročníku Red Apple se zúčastnilo přes 1500 přihlášených spotů z více než 30 zemí. Oceněný spot je ke zhlédnutí na stránkách www.pardal.cz.

Na 16. ročníku mezinárodního festivalu reklamy a komunikace „Golden Drum 2009“ ve slovinské Portoroži získal „Silver Drum“ (Stříbrný bubínek) v kategorii „Film – alkoholické nápoje“. Festival v Portoroži patří mezi významné evropské akce – v loňském ročníku soutěžilo celkem 2474 reklamních prací. Podrobné informace o festivalu najdete na www.goldendrum.com.

V březnu 2010 byly v Praze vyhlášeny výsledky prestižní soutěže reklamní kreativy za rok 2009 – Louskáček 2009. V konkurenci 353 přihlášených prací se výrazně prosadily reklamní aktivity spojené se značkou Pardál. Spot na pivo Pardál získal zlatý Louskáček v nejsledovanější kategorii „Televizní reklama“ a stejné ocenění si odnesla i celá reklamní kampaň Pardál. Navíc obdržel televizní spot Pardál i Grand Prix – cenu udělovanou vůbec nejlepší přihlášené reklamě. Budějovický Budvar, n. p. byl zároveň vyhlášen „Klientem roku“, tedy zadavatelem, který nejvíce podporuje původní a originální českou reklamní kreativní tvorbu.

V roce 2007 získala reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ stříbrnou Effie 2007 v kategorii A – potraviny a nápoje a dále ocenění „Nejlepší malá kampaň“ v soutěži FLEMA 2007. Samotný výrobek – světlé výčepní pivo Pardál obdržel ocenění „Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka 2008“ v kategorii „Pivo“ a stříbrnou medaili v hlasování členů Sdružení přátel piva v roce 2008. Oceněný spot je ke zhlédnutí na stránkách www.pardal.cz.

Vývoj světlého výčepního piva Pardál začal v srpnu 2005, na podzim roku 2006 byli do projektu zapojeni i spotřebitelé, kteří se účastnili série řízených degustací. Více než 300 pijáků mělo možnost ovlivnit chuť i další vlastnosti nového piva. Výčepní pivo Pardál bylo uvedeno na jihočeský trh 1. března 2007, celostátní distribuce začala na Nový rok 2008. O oblibě tohoto piva svědčí skutečnost, že během necelých tří let se ho prodalo téměř půl miliónu hektolitrů (467 789 hl).

Vzhledem k velké popularitě výčepního piva Pardál byl v červnu 2009 na trh uveden Pardál Echt, jímž vstoupil Budějovický Budvar po mnoha letech do tržního segmentu takzvaných „jedenáctek“.

Zdroj: Podnikatel.cz | Tisková zpráva

Jak ukázala nejnovější data, počet provozoven nabízejících čepovaný Birell vzrostl i mimo pivní sezonu o 5,6 %. Češi totiž objevili, že Birell je skvělý nápoj nejen pro řidiče, ale i k obědu – osvěží, neutlumí a díky svému složení pomůže při trávení. A navíc má o polovinu méně kalorií než slazené limonády nebo džusy.

Poptávka po Birellu jako pití k jídlu roste každým rokem, a to zvláště po Birellu točeném. Zatímco Birell v plechovkách nabízí poslední čtyři roky stabilně zhruba 65 % jídelen a zhruba stejný počet motorestů, čepovaných Birell roste, a to poměrně výrazně. Od 8 % jídelen v roce 2006, přes 14 % v roce 2007 a 17 % v roce 2008 se v roce 2009 dostal na úroveň 23 % jídelen. U motorestů je nárůst podobně zajímavý: v roce 2006 byl čepovaný Birell k dostání v 15 % motorestů, zatímco v loňském roce už ve 40 %.

Nabídka čepovaného Birellu ale roste nejen v jídelnách a motorestech, ale i celkově. Od ledna do dubna letošního roku vzrostla meziročně o 5,6 %. Čepovaný Birell tak v této době nabízelo v průměru celkem 1536 provozoven, což je o 5,6 % více, než ve stejném období v loňském roce. Další výrazné rozšíření čepovaného Birellu se dá očekávat v pivní sezoně, tedy během června až srpna, kdy toto číslo poslední roky přesahuje dva tisíce provozoven. „Největší jídlo dne – oběd – má na mnoho lidí lehce tlumící efekt, a tak na oblibě jako nápoje k polednímu jídlu získává Birell, jednička na českém trhu nealkoholických piv, který mírní tyto nepříjemné dopady. Nejenže Birell chutná jako klasické pivo, navíc výborně osvěží a díky svému složení přispěje k lepšímu trávení,“ vyjmenovává přínosy konzumace Birellu k polednímu jídlu brand managerka značky Martina Kuncová.

Češi jsou druzí v pití nealkoholického piva na světě, přičemž největší zásluhu na tomto umístění má jednička na českém trhu - nealkoholické pivo Birell. A vzhledem k tomu, jak roste obliba čepovaného nealkoholického piva a tedy i počet provozoven, které jej nabízejí, zdá se, že brzy budeme jako národ atakovat příčku nejvyšší.

Čepovaný Birell se objevil v nabídce již v roce 1999. Největší nárůst provozoven nabízejících čepovaný Birell byl v letech 2006 a 2007, kdy se jejich počet více než zdvojnásobil (v roce 2006 nárůst o 126 %, v roce 2007 o 207 %).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

12.června 2010 od 9 hodiny ranní přivítá město Velké Popovice již 18. ročník Dne Kozla, který se letos uskuteční na téma dobrovolní hasiči a hasičství.

Návštěvníci akce si budou moci na vlastní pěst vyzkoušet, jak se toto výjimečné a potřebné povolání vykonává. Pro diváky je připravená výstava hasičské historické techniky a další ukázky s tímto řemeslem spojené.

Kromě pestré přehlídky dobrovolných hasičů a jejich techniky mohou aktivní zájemci také navštívit nově zrekonstruované prostory Velkopopovického pivovaru a shlédnout postupy vaření piva a zajímavosti z výstavy podnikatele a myslitele barona Františka Ringhoffera. Celým dnem bude provázet neméně známý moderátor a herec Zdeněk Podhůrský. Ten bude zapojovat lidi do různorodých činností a soutěží, jenž budou v rámci Dne Kozla probíhat. Jako každým rokem, i tentokrát se Velkopopovický pivovar blýskne svým jedinečným pivním speciálem „Florián“, který bude mimo jiné k získání také opět zdarma jako vloni prostřednictvím kupónu v týdeníku Květy.

Hudební program

Na důkaz toho, že jde značka Velkopopovického kozla s dobou, se slavnosti Kozla letos uskuteční v duchu české populární muziky, která rozezní celý areál pivovaru svými chytlavými melodiemi vystupujících kapel a novodobých písničkářů na dvou hudebních pódiích. Divákům se představí například nadějný talentovaný zpěvák Tomáš Klus, mladá začínající zpěvačka Emma, za kterou stojí slavnější rockový band, složená z muzikantů z kapel Divokej Bill a Medvěd 009, moravští 05 &Radeček. Jako třešnička na dortu bude vystoupení Richarda Krajča se svou kapelou Kryštof nebo Ivana Mládka, který přijede roztančit popovické publikum. Diváci se dále mohou těšit na zpěvačku Ivu Marešovou nebo hvězdnou Věru Špinarovou či písničkáře Jaroslava Uhlíře.

Vstupné na akci je tradičně zdarma.

Zdroj: Fan-Tom.cz

Nevlídné počasí pracovního týdne se umoudřilo, a tak se mohl v sobotu 22. května otevřít areál náchodského pivovaru. Den s Primátorem připravil pro více jak 4000 návštěvníků bohatý program plný hudby, pití a zajímavých soutěží.

Hned v úvodu čekala na první příchozí mladá skupina Skapollo, která jakoby předurčila veselou a uvolněnou atmosféru celého dne. K občerstvení byl k dostání samozřejmě široký sortiment piva PRIMÁTOR včetně limonád pro nejmenší.

Na vystoupení dnes již kultovních umělců, skupiny Yo Yo Band a Jaroslava Uhlíře, byl areál zcela zaplněn a mohla se tak naplno rozjet bohatá tombola. Ve dvě hodiny odpoledne se na pódium chystala dnes u nás pravděpodobně nejpopulárnější skupina Nightwork, během jejichž vystoupení bylo v areálu doslova nabito. Nakonec to potvrzují i slova manažerky projektu Veroniky Jansové: „Největší nápor jsme pocítili před kapelou Nightwork, která na podiu předvedla úžasnou show. Velký ohlas měl ale také hned na začátku Jaroslav Uhlíř, který celý areál svými písničkami rozezpíval“.

Atmosféra byla vskutku jedinečná, diváci mohli mezi přestávkami jednotlivých kapel sledovat například degustaci vybraných druhů piv PRIMÁTOR dobrovolníky z řad publika. Program tak krásně probíhal za doprovodu hudebních skupin Mandrage, Heebie Jeebies nebo Tři Sestry revival banda. Po nezapomenutelném vystoupení Xindla X se moderátoři rozloučili se všemi účastníky Dnu s Primátorem a areál mohl být uzavřen. Návštěvníky přivítá zajímavým programem opět příští rok.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod

Ani se změnou majitele Pivovar Černá Hora na Blanensko nezanevřel. Jen trojspolek Blansko, Boskovice a pivovar nějak pokulhává.

Piva i limonády k občerstvení na sportovních a kulturních akcích na Blanensku ano, zásadní finanční podpora na jejich pořádání ne. Stejně jako v předchozích letech, i letos, bude Pivovar Černá Hora přispívat sportovcům a kulturním příznivcům na Blanensku. O rozdělení výdajů na tři rovné díly si však města Blansko a Boskovice budou moct nechat jen zdát.

„Bohužel to zatím nevypadá, že by spolupráce Pivovaru Černá Hora s Blanskem a s Boskovicemi mohla být na tak vysoké úrovni jako v minulých letech. Přestože bychom si to přáli, ještě jsme ani nedostali příležitost se se zástupci pivovaru sejít a domluvit se,“ přiblížila blanenská starostka Jaroslava Králová.

Pivovar Černá Hora změnil od prvního dubna letošního roku svého majitele. Stal se součástí pivovarnické skupiny K Brewery, která v něm měla podíl už od roku 2007. Masivní finanční pomoc pivovaru Blansku a Boskovicím však skončila už dříve. „Letos poprvé se s námi Pivovar Černá Hora nepodílel na veletrhu cestovního ruchu Regiontour, který byl v lednu. Stánek jsme museli zaplatit sami, byl proto menší a skromnější,“ vysvětlila Králová.

Trojspolek trvá

Podle blanenské starostky však trojspolek Blansko, Boskovic a Pivovar Černá Hora trvá doposud. „Naše dohoda stále nebyla zrušena, i když už určitě neplatí v takové míře jako kdysi. Ale donesly se ke mně zprávy, že i noví majitelé se na akcích na Blanensku podílet budou,“ doplnila Králová.

To potvrzuje i Radek Pavlík z Oddělení marketingu pivovaru. „Spolupráce pivovaru na sportovních i kulturních akcí v regionu stále pokračuje. Podporujeme například fotbalová mužstva v Blansku, v Boskovicích, v Černé Hoře a v dalších obcích. A jako každý rok, i tento, se podílíme na biketrialových závodech,“ vypočítával Pavlík.

Pivovar Černá Hora přispívá na závody biketrialu už léta. A bude i letos. „Naštěstí nás pivovar nepřestal podporovat ani v tomto roce. Částku padesát tisíc, kterou nám věnuje, rozdělíme mezi reprezentanty a pořadatele jedenácti závodů po celé republice,“ uvedl manažer biketrialu Radim Kakáč.

ČTĚTE TAKÉ: Na výšlap do pivovaru se vydalo 724 majitelů zámků

„Nezapomínáme ani na města. Podíleli jsme se třeba na zahájení turistické sezóny na Blanensku a chystáme se jako vždycky pořádat i pivní pouť,“ doplnil Pavlík.

S občerstvením od pivovaru na svých akcích tak počítají třeba v Kunštátě. „Pivovar s námi nepřestal spolupracovat. O finanční podporu ho nežádáme, ale nápoje nám dodal například na oslavě devadesátin Ludvíka Kundery a o pomoc ho požádáme také při pořádání tradičního hrnčířského jarmarku,“ prozradil kunštátský starosta Pavel Göpfert.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Vladěna Šebelová

Za ryzím pivem z hor se letos vydalo 1543 lidí

V pořadí již 13. Pivovarskou čtvrtku provázelo deštivé počasí, které komplikovalo i její přípravy. Vynaložené úsilí se nakonec přece jen vyplatilo, což potvrdil počet účastníků, kteří se vydali na celkem 6 tras, připravených ve spolupráci Klubem českých turistů. Pivovarská čtvrtka je ojedinělou akcí v rámci celé republiky a ideální příležitost vyrazit do přírody nejen pro všechny milovníky turistiky, ale i dobrého piva.

Největší zájem byl tradičně o nenáročné trasy v délce 10 km přes Nový hrad a 12 km kolem Zámečku. Na obě se startovalo z pivovaru Holba, kde se sešlo celkem 949 turistů. Těm, kteří chtěli mít v nohách více kilometrů, se nabízely tůry od 16 do 22 km, všechny krásnou přírodou. I když bylo hodně mokro, trasy byly schůdné, takže je všichni zdárně absolvovali. Za svůj výkon si zaslouží zvláštní uznání nejstarší účastník pochodu pan Jan Aust ze Šumperka, který na čtvrtku vyráží pravidelně a letos oslaví 88 let. Tímto přejeme hodně zdraví a další desítky našlapaných kilometrů.

„Pivovarskou čtvrtku absolvujeme pravidelně, letos je to náš devátý ročník. Přece to nevzdáme kvůli počasí. Místy je hodně bláta, už se těšíme do pivovaru na to naše oblíbené,“ řekl nám za pochodu pan Mirek ze Šumperka, který vyrazil na nejdelší trasu s manželkou i přáteli.

První absolventi pochodu se sešli v pivovaru už kolem poledne, kde je vítala skupina Holátka. Na programu byly exkurze do pivovaru a tombola se zajímavými turistickými výhrami. Všichni startující dostali mapu s trasou, poukázky na občerstvení a kupon do tomboly. V cíli je pak čekal pamětní list a originální sklenice z limitované série.

Zdroj: Holba.cz

Kromě značky Pilsner Urquel ale všem podle panelistů chybí kreativní nápad.

Vyjma kampaní proti řízení po požití alkoholu na českém trhu není potřeba přísněji pivní reklamu regulovat a česká reklama na pivo se nám zdá špatná možná i proto, že českému pivaři je těžké se zavděčit, protože u nás rozumí pivu přece každý - reklamu na něj nevyjímaje. Takto by se stručně a s lehkou nadsázkou daly shrnout závěry, ke kterým panelisté bloku Případ pivo dospěli.

Na mé pivo mi nesahejte

Nejradikálnější ve svých názorech na kvalitu české pivní reklamy byl Eda Kauba, prezident ADC a kreativní ředitel Euro RSCG ČR. Podle něj je dokonce tak špatná, že je to jedním z důvodů, proč na českém trhu není potřeba další regulace pivní reklamy vůbec. "Na spotřebitele má totiž sama o sobě nulový dopad, skoro všechny české pivní značky mluví o pohodě, kamarádech a vypadají stejně, spotřebiteli tak nedávají naprosto žádný důvod k tomu, aby tu značku měl rád ani aby ji kupoval," říká Eda Kauba. Radek Dráb, šéf TBWA ČR, která pracuje pro Heineken, bránil kvalitu české pivní reklamy dvěma argumenty: "Masové značky v zahraničí komunikují velmi podobná témata jako se objevují v českých pivních reklamách, navíc od české reklamy nemůžeme chtít tak skvělou kreativu, protože do ní jde pochopitelně mnohem méně peněz." Českých výrobců piva se zastával i Mike Short, senior vicepresident industry affairs SABMiller UK, který působil donedávna jako generální ředitel Plzeňského Prazdroje: "Na českém pivním trhu je mnohem složitější měnit koncepci komunikace nebo image piva, protože většina českých značek má velmi dlouhou tradici a čeští spotřebitelé jsou na tyto změny velmi citliví. Rychlé změny by mohly vést k obrovským ztrátám."

Z piva se nekouří

Všichni panelisté se ale shodli na tom, že v ČR není téma přísnější regulace pivní reklamy na pořadu dne. Marek Hlavica, moderátor diskuse a managing director Piaf, se ale zamyslel nad situací, ve které jsou výrobci piva ve světě, a připodobnil je k tabákovým firmám před lety: "Tabákové firmy byly v podobné situaci jako výrobci piva, sice navázaly spolupráci s neziskovými organizacemi, hovořily o samoregulaci reklamy, ale dopadlo to nakonec zákazy jakékoliv reklamy na tabák na většině trhů, což mě vede k otázce, zda nedopadnou pivovary stejně." Laure Alexandre z European Advertising Standards Alliance (EASA) ale podobný příměr odmítá: "Je to naprosto špatně, protože cigarety jsou škodlivé vždy, kdežto pivo je v přiměřeném množství v pořádku, navíc je součástí tradice a kultury mnoha zemí, to samozřejmě podstatně odlišuje regulaci pivní reklamy od té tabákové." Podle Mika Shorta je další velký rozdíl mezi reklamou na pivo a na cigarety v tom, že výrobci cigaret velmi dlouhou dobu odmítali přiznat, že kouření poškozuje zdraví, a vyhýbali se zodpovědnosti, kdežto výrobci piva sami zavedli programy proti nadměrnému pití alkoholu ještě před tím, než je k tomu někdo vyzval, i tím mají podle něj situaci jednodušší.

Laure Alexandre z EASA říká, že by se více úsilí mělo věnovat sjednocování pravidel pivní reklamy na různých trzích i všech mediatypech.

Mike Short apeloval na velké pivovarské skupiny, že samoregulace pivní reklamy je hlavně na nich.

Pivo v reklamě

Nejvíce reklam na pivo se ročně vyprodukuje v rámci Evropy v Německu, Velké Británii a Španělsku Pouze 5 % z reklam na pivo porušuje pravidla

Nejčastějšími chybami v pivní reklamě jsou:

1. porušení zákonů o reklamě dané země (15 % případů)

2. zobrazování nevhodného chování ve spojení s konzumací piva v reklamě (11 %)

3. reklama zatraktivňuje pivo nedospělým spotřebitelům (8 %) Zdroj: EASA

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autorka: Jitka Němečková

Do australské soutěže o nejlepší pivo a pivovar - AIBA - se v r. 2010 přihlásili producenti ze 40 zemí. Absolutním vítězem se stal malý pivovar z Grimstadu v Norsku.

Australian International Beer Awards (AIBA) je celosvětová soutěž o nejlépe hodnocené pivo pořádaná od r. 1993. Do ročníku 2010 se přihlásili producenti ze 40 zemí. K vyhlášení cen pro výrobky (podle druhů, včetně ovocných piv) a pivovary (různé velikosti a zaměření) v řadě kategorií došlo 20. května 2010 v Crown Palladium v Melbourne. O ocenění se ucházelo 1140 výrobků (622 australských a 485 zahraničních). Novinkou roku 2010 měla být cena za nejlepší bezlepkové (nebo s nízkým obsahem lepku) pivo „Champion Gluten Free Beer Trophy“, vzhledem k tomu, že to je jeden z trendů současnosti.

Absolutním vítězem soutěže se stal norský pivovar Nøgne Ø - Det Kompromissløse Bryggeri (Grimstad), dále bylo oceněno 5 piv z USA, dvě z Nového Zélandu a po jednom z Dánska a Německa Australská piva získala 4 ceny.

V kategorii bezlepkových piv nebyl mezi pivy z rýže, prosa a čiroku vítěz vyhlášen.

Ceny a jejich noví nositelé

• Champion Lager – Hoss Rye Lager, Great Divide Brewing Company, Colorado, USA

• Champion Ale – The Runt, Feral Brewing Company, Western Australia, Austrálie

• Champion Porter – Hunter Chocolate Porter, Hunter Beer Company, New South Wales, Austrálie

• Champion Stout – Beer Geek Brunch Weasel, Mikkeller, Copenhagen, Denmark

• Champion Reduced & Low Alcohol Beer – Redoak Bitter, Redoak Pty Ltd, New South Wales,

Austrálie

• Champion Wheat Beer – Emerson’s Weizenbock, Emerson’s, Dunedin, Nový Zéland

• Champion Belgian & French Ale – The Sixth Glass, Boulevard Brewing Company, Missouri, USA

• Champion Scotch & Barley Wines – Samual Adams Longshot Barley Wine, The Boston Beer

Company, Massachusetts, USA

• Champion Hybrid Beer – Black Butte XXI, Deschutes Brewing, Oregan USA

• Champion Packaging Award – Scotts Pale Ale – 6 Pack Holder, Scotts Brewing Co, Auckland, Nový Zéland

• Premier’s Trophy – Voodoo, 2 Brothers Brewery, Victoria, Austrálie

• Gary Sheppard Memorial Trophy – Big Sky Brewing Company, Montana, USA

• Champion Large Brewery – Weihenstephan Brewery, Friesing, Německo

• Champion Small Brewery - Nøgne Ø - Det Kompromissløse Bryggeri, Grimstad, Norsko

• The prestigious Grand Champion Exhibitor Trophy (nejúspěšnější vystavovatel) –

Nøgne Ø - Det Kompromissløse Bryggeri, Grimstad, Norsko

Přehled dosavadních ocenění: http://www.beerawards.com/results.asp

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Irena Suková

Všichni příznivci rockové hudby a zlatavého moku si opět po roce přišli na své. Již poosmé se na dvoře pelhřimovského pivovaru uskutečnil tradiční festival tvrdé hudby Poutník fest.

Oproti předchozím ročníkům pozvané skupiny malinko přitvrdily. Na pódiu se vystřidaly takové stálice rockového nebe, jakými jsou Alkehol (na snímku), Rockson, Aleš Brichta band či Judas Priest revival. I díky pěknému počasí diváci zaplnili pivovarský dvůr téměř do posledního místečka.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Martin Tkadlec

Měšťanský pivovar v Havlíčkově Brodě si i nadále podrží majetkovou účast v hokejové společnosti HC Rebel. Potvrdil to ředitel pivovaru Jiří Hušek.

„S novým vlastníkem hokejového klubu jsme se už sešli. Nabídka na odkup našeho balíku akcií při tomto jednání nepadla,“ řekl Hušek. Znamená to, že pivovar bude havlíčkobrodský hokejový klub vlastnit i nadále z deseti procent.

Dalším konkrétním výstupem z jednání se zástupci společnosti ŽSD byla i nabídka jednoho místa pro brodský pivovar v představenstvu společnosti HC Rebel. „Zatím jsme si ponechali lhůtu na rozmyšlenou,“ konstatoval Hušek.

Ten jednoznačně přivítal i rozhodnutí ŽSD Brno ponechat brodskému hokejovému klubu tradiční název HC Rebel. „Nezastírám, že to má pro nás velký význam. Kromě toho vyšli noví majitelé tímto krokem vstříc i celé fanouškovské obci v Havlíčkově Brodě,“ uzavřel Hušek.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Jaromír Kulhánek

Možno ste si všimli, že vinotékam sa v posledných rokoch začalo výnimočne dariť a slovenské vína získavajú čoraz vyšší kredit. Že by si Slováci začali vo zvýšenej miere ctiť božský nápoj z hrozna? To by však určite vyvolalo nejakú reakciu zo strany pivných prevádzok a producentov piva, pretože počet zákazníkov nie je nafukovací. Sezóna posedení s priateľmi pri dobrom nápoji sa začína. Aké sú jej trendy?

Škóti bez whisky, Francúzi bez vína, Nemci bez piva? Nepredstaviteľné. Či sa nám to páči, alebo nie, väčšina civilizácií okrem tých prohibičných je ako islamská, má nejakú alkoholovú kultúru.

Čo sa týka Slovenska, sme rozdelení. Na západe a juhu je tradičné vinárstvo, ale v ostatných oblastiach je v obľube skôr tvrdý alkohol - podľa toho, čo ktorá oblasť ponúka - a tradičné je aj varenie piva. Napriek skvelému vinárskemu dedičstvu bola však za totality vínna kultúra na úpadku. Vo viechach sa pančovalo a vrcholom pôžitkárstva boli vína ako sviečka alebo Nitrianske knieža.

Všetko chutilo rovnako

„Pivo sa za minulého režimu považovalo za lacný nápoj robotníckej triedy, ktorý sa pil po hektolitroch,“ hovorí Daniel Šabík, odborný publicista a znalec piva. „Túto nálepku si bohužiaľ nieslo aj ďalej, a preto tak k nemu časť verejnosti, ale aj samotných výrobcov stále pristupuje. Zatiaľ čo za minulého režimu existovala aspoň pestrosť v počte a osobitosti výrobcov, po nežnej revolúcii došlo k veľmi rýchlemu zániku pivovarov, často aj cielenému, teda ku skupovaniu a zatváraniu pivovarov konkurenciou a celkovému splošteniu ponuky.“

Ohľadom piva tak podľa Šabíka pokračoval trend, ktorý tu bol kedysi s vínom: v bežnej reštaurácii dostával konzument na výber medzi veltlínom a frankovkou produkovanými na objem, bez osobitosti a chuti. „Počet pivovarov klesal, výroba sa industrializovala, pivá sa zrazu začali navzájom podobať a konzument nemal možnosť výberu. Aj pokiaľ ste boli v regióne miestneho pivovaru, často sa stávalo, že v tunajšej reštaurácii nebolo k dispozícii miestne pivo, ale produkt niektorého z nadnárodných výrobcov.“ V tomto období sa zaviedol pojem europivo, čo je štandardné pivo, ktoré, nehľadiac na značku, chutí viac či menej rovnako.

Trendy

K pomalému zvratu došlo na prelome tisícročí s tým, že intenzita zmien je za posledný rok až dva najväčšia. To však hovoríme o Česku, Slovensko je niekoľko rokov pozadu, ale aj tu sa tieto trendy jasne kryštalizujú. Ukazuje sa, že konzumenti sú unavení univerzálnosťou značiek a požadujú pestrosť a to nielen klasického typu piva, ale aj iné pivné štýly.

To podmienilo vznik desiatok nových reštauračných minipivovarov, teda podnikov, kde sa na mieste pivo uvarí aj vypije. Druhým trendom je podľa Šabíka vznik pohostinstiev, kde sa čapuje šesť až dvadsať značiek. Realizujú sa tu špeciálne akcie, napríklad týždeň s pivami z konkrétneho kraja alebo prezentácie jednotlivých pivovarov a podobne.

Tretím trendom je, že krčmári odmietajú, aby bol ich podnik takpovediac monotematický, chcú mať na spestrenie jedno až dve iné pivá než zo zmluvného pivovaru. Celkovo tak trh v Česku smeruje k väčšej pestrosti a opakuje tak trendy, ktoré už prebehli v 70. až 80. rokoch v USA, Veľkej Británii, v 90. rokoch v Holandsku, Dánsku a ďalších európskych krajinách a je isté, že Slovensko bude nasledovať.

Štvrtým trendom je varenie piva doma pre vlastnú spotrebu, tzv. homebrewing. Dnes sa dajú kúpiť technológie a patričné suroviny, takže každý, kto má chuť, si môže uvariť svoju vlastnú pivnú špecialitu.

„Postupne sa pivný trh prebúdza. Je pozitívom, že vznikajú ďalšie minipivovary. Sú však osamotené, ich vlastná propagácia je až na výnimky na nulovej úrovni. Mínusom je aj ich veľmi úzky sortiment. Na Slovensku v podstate neexistuje organizovaná komunita priaznivcov poctivého piva a pivných fajnšmekrov, azda okrem tých združených okolo serveru kamnapivo.sk. Tiež tu absentujú pivovarské slávnosti,“ dodáva Šabík.

Pivotéka

Ďalším moderným pivným trendom sú pivotéky. Zveľaďovať obmedzený pivný svet si zaumienil Peter Blahút, ktorý si založil Prešporskú pivotéku – trojjedinú, lebo je to obchod na webe, kamenná predajňa aj distribučná služba pre reštaurácie.

„Slovenskí vinári úspešne postupujú v propagácii kultúrneho pitia vína a prezentácii skutočnej kvality - vznikol napríklad Národný salón vín, čo je, myslím si, úspešný projekt. Pivo ťahá za kratší koniec. V reštauráciách si stále môžeme vyberať nanajvýš medzi dvanástkou a desiatkou jednej značky,“ hovorí Blahút. „Chceme ponúknuť zaujímavé alternatívy. Máme v ponuke hlavne belgické vrchne kvasené pivá, čo je klasická technológia oveľa staršia ako bežné ležiaky. V slepom teste si trúfam identifikovať najmenej päťdesiat zo šesťdesiatich druhov, ktoré ponúkame – bežne produkované ležiaky sú na nerozoznanie podobné.“

V kamennom obchode je ich vystavených dosť. Človek chodí popri policiach a vníma, že toto je naozaj iná pivná kultúra. Malé fľašky elegantných tvarov, na mnohých emblém nejakého ovocia, ktoré obsahujú. Pre každý druh alebo značku je určený príslušný pekný pohár. Človeka zvyknutého na desiatku - dvanástku zarazia aj ceny, ale tieto pivá nie sú určené na veľkokapacitné nalievanie, navyše mnohé majú obsah alkoholu podobný vínu.

Je tu aj jeden tuzemský produkt – trnavský Sessler. „Prekvapilo ma, že sa nám darí aj alebo hlavne mimo Bratislavy,“ uzatvára Blahút.

Rozširovanie obzoru

„Pivo sa nedá variť s kalkulačkou v ruke,“ hovorí Ladislav Kovács. „Nič proti korporáciám, ale ležiak plzenského typu, ktorý spravidla ponúkajú, je len malý zlomok pivnej kultúry.“

Kovács je majiteľom malého reštauračného pivovaru Kaltenecker z Rožňavy, ktorý ako jeden z mála nepatrí pod jednu z dvoch korporácií, ktoré ovládajú slovenský trh s pivom (Heineken a Sabmiller).

Kaltenecker produkuje niekoľko takzvaných pivných špecialít. „Takéto pivá sa varili v našich končinách už od stredoveku,“ hovorí Kovács. „Dlhé, aj polročné ležanie v dubových sudoch zabezpečilo, že pivo bolo veľmi komplexné a silné. Slúžilo aj ako zásobáreň vitamínov a živín na zimu. Presne takéto pivo je naša novinka – dvadsaťsedmička. Má desať a pol percenta alkoholu – ako víno.“

Kovács vysvetľuje, že pivo – to je vo svete minimálne deväťdesiat kategórií a tristo až štyristo podkategórií. Ležiak plzenského typu je len jedna z nich. Je síce najobľúbenejší, ale to neznamená, že iné pivá nemajú svoju kultúru. Málokto vie, že tento ležiak vymysleli v roku 1842, takže to nie je pivo s veľmi dlhou tradíciou. Len v Belgicku je tisíc štyristo pivovarov a rôznosť ich produkcie je úžasná. „Mojím cieľom je propagovať celú pivnú kultúru, aby ľudia neboli obyčajní pivári, ale pivní gurmáni. Za trinásť rokov, čo existuje náš pivovar, sme uvarili dvadsaťjeden druhov nevšedných pivných špecialít, čím sme získali rešpekt aj v zahraničí, kde sme pomaly známejší ako na Slovensku.“

V Kalteneckeri organizujú každý mesiac degustačné sedenia pivného klubu, ochutnávajú a hodnotia pivné špeciality zo sveta, zoznamujú sa s trendmi. Organizujú aj pivné slávnosti, ale nie formou hromadného nasávania typu Oktoberfest, ale sú to skôr fajnšmekerské záležitosti.

Pivovar podporuje aj homebrewerov, teda domácich varičov piva. To je záľuba, ktorá si aj na Slovensku získava pomerne širokú popularitu. Práve na pivných slávnostiach sa vyhlasuje Slovak Hombrewing Star. Napriek názvu je súťaž medzinárodná. „Absolútny víťaz si môže u nás v pivovare uvariť svoju várku, päť hektolitrov vlastného piva. V homebreweroch je jasný potenciál, že opustia kuchyňu či garáž a založia si minipivovar. To je aj prípad bratislavskej reštaurácie Omama,“ konkretizuje Kovács.

Pivo a víno:

to sú dva veľké svety. Netreba v nich tráviť príliš veľa času, ale ak ich nepoznáme, môžeme sa pripraviť o veľmi príjemné zážitky. A ako hovorí klasik – pite s rozmyslom a od osemnástich rokov!

Poďme „do tankoch“

Aj v tradičnej pivnej ležiakovej kultúre sa dajú vymyslieť nezvyčajné veci. Napríklad čapovanie z tankov. Pri tejto technológii sa pivo nevozí v sudoch, ktoré sa narážajú, ale dovezie sa rovno z pivovaru v tepelne izolovanej cisterne a priamo sa stáča do veľkých nádob – tankov, ktoré pojmú niekoľko hektolitrov.

Vtip je v dvoch veciach – pivo je nepasterizované, teda neprebehne konzervačným procesom; vydrží síce kratšie, ale je o to chutnejšie. Po druhé, čapuje sa veľmi šetrne, lebo v tanku je ešte vak z fólie, ktorý pivo obalí a nápoj sa čapuje tlakom vzduchu na vak. Takže pivo neprichádza do styku so vzduchom.

V Čechách majú viac ako štyristo prevádzok s týmto spôsobom čapovania. Podľa Zuzany Lošákovej, tlačovej hovorkyne spoločnosti Topvar, a. s., je v Bratislave päť prevádzok, kde sa takto čapuje Plzeň, a na východnom Slovensku viac ako päťdesiat podnikov, kde čapujú z tankov Šariš. Čapovanie piva z tankov chystá už túto sezónu aj konkurenčná korporácia Heineken Slovensko.

Mariánovi Murčovi, majiteľovi bratislavskej Plzenskej reštaurácie, kde na takúto prevádzku nabehli, sa nepáči trend súčasnosti – že niektoré podniky v zahraničí, ale aj u nás, majú točky rovno na stoloch a hostia si čapujú sami.

„Zaručiť kvalitu čapovaného piva môže len výčapník – tým, samozrejme, nemyslím nejakú brigádničku, ktorá sa postavila k točke deň po tom, čo nastúpila. V krajinách s vyspelou kultúrou piva, napríklad v Česku, je krčmár vážená osoba,“ hovorí. Krtitizuje aj módu čapovania do zmrazených pohárov. „Pivo má predsa istú nastavenú teplotu, na ktorej ho udržiavame po celý čas – v pohári má mať šesť až osem stupňov. Viete si predstaviť, čo to spraví, keď sa načapuje do pohára, ktorý má mínus päť stupňov?“

Zdroj: Domacnost SME.sk | Autor: Marian Jaslovský

Plzeňský Prazdroj spustil spotřebitelskou soutěž o cestu na The Open, nejstarší a nejprestižnější golfový turnaj světa. Deset nejúspěšnějších, kteří prokáží své znalosti o The Open a správně odpoví na tipovací otázku, dostanou šanci startovat na turnaji Pilsner Urquell Golf Cup koncem června na Karlštejně. Celkový vítěz se pak může těšit na luxusní pobyt na Thhe Open. Pilsner Urquell je partnerem golfu od roku 2001. V Česku se spojuje především s Pilsner Urquell Czech PGA Tour. Pro rok 2010 je již domluvena i spolupráce s Casa Serena Open, podnikem hraným na Roztěži u Kutné Hory v rámci seniorské European PGA.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autorka: Jitka Němečková

Ozzák z nejúspěšnějšího nováckého sitcomu Comeback nezůstal na zahájení pivního festivalu nic dlužen pověsti své seriálové postavy. Herec Martin Dejdar se s rolí tak zžil, že mu nestačil jeden půllitr zlatavého moku, ale nabral si ještě do zásoby.

Martin Dejdar v převlečení za televizní hvězdu Ozzáka společně s kolegyní z Comebacku Kristýnou Leichtovou a také silikonovou modelkou Hankou Mašlíkovou byli hvězdami zahájení tradičního pražského pivního festivalu.

„Tak ať nám slouží," připil si Martin Dejdar. „Strejda Ozzák mě sem vzal tajně, tak snad nám to doma projde," smála se Leichtová, která se vžila do své seriálové role, kde hraje Dejdarovu neteř.

Hanka Mašlíková se na akci objevila ve slušivém kroji a přítomným pivařům načepovala hned několik kousků zlatavého moku. „Nejsem klasická pivařka, ale po dobrém jídle je malé pivo na trávení ideální," prozradila Novinkám Mašlíková.

Na pivním festivalu v pražských Letňanech si hosté mohou až do 30. května vychutnat osmdesát druhů piva.

Zdroj: Novinky.cz | Autorka: Gabriela Wolfová

Měšťanskému pivovaru Havlíčkův Brod, a. s., který je jediným nezávislým pivovarem na Vysočině, se přes pokles spotřeby piva v celé republice daří zvyšovat produkci.

„Pokles spotřeby v celé republice vloni činil šest procent, nám se ale daří zvyšovat odbyt zejména sudového piva. Považuji za obrovský úspěch, že jsme v gastronomii překročili růst o šest procent, přičemž právě v gastronomii je pokles spotřeby piva celorepublikově nejvyšší.

Jsem přesvědčený, že hlavním důvodem je kvalita a chuť piva, které vyrábíme tradiční technologií vaření, kvašením v otevřených spilkách, poté poctivě leží v našich sklepích. Hostinští se samozřejmě snaží řešit pokles návštěvnosti své restaurace a my jsme zaznamenali, že zařazení našeho piva do nabídky hospod často přiláká další hosty,“ vysvětluje Jiří Hušek, ředitel havlíčkobrodského pivovaru.

Nárůst představoval v brodském pivovaru v loňském roce zisk více než sto padesát nových hospod. Vedle regionu Vysočiny se podařilo obchodníkům pivovaru získat nová odbytiště v oblastech Kutnohorska a Královéhradecka. Trend roku 2009 letos akceleruje a v prvním čtvrtletí roku 2010 havlíčkobrodský pivovar prodal o více než sedm procent více piva než ve stejném období roku 2009.

„Pozorujeme velmi intenzivní odklon spotřebitelů od značek piv globálních konkurentů ve prospěch regionální značky piva. Jsme přesvědčeni, že naši zákazníci jsou nejnáročnější pivaři na světě a kvalita piva hraje klíčovou roli. Dobrému výsledku prodejů též pomohlo zavedení nového balení lahvového piva, které je nyní k dostání jak v praktických kartonech po deseti lahvích, tak po osmi lahvích,“ uzavírá ředitel pivovaru.

Zdroj: Vysočina News.cz | Autor: Milan Pilař

Světová pivovarská skupina SABMiller, která v Česku vlastní Plzeňský Prazdroj, zvýšila celoroční zisk o šest procent na 4,38 miliardy dolarů (zhruba 91,1 miliardy korun). Druhému největšímu výrobci piva vzrostly tržby o čtyři procenta na 26,35 miliardy dolarů.

V Evropě se objem produkce SABMilleru snížil o pět procent. V Česku a Rusku si skupina podíly udržela a v Polsku a Rumunsku se jí podařilo podíly zvýšit. Společnosti klesl v Evropě prodej piva, protože v regionu přetrvávají těžké hospodářské podmínky doprovázené navíc na několika klíčových trzích zvýšením daní.

„Zlepšení spotřebitelských výdajů neočekáváme dříve než v druhé polovině roku,“ uvedl generální ředitel firmy Graham Mackay. Podle něj se však ekonomické prostředí začíná zlepšovat v některých rozvíjejících se trzích v Africe, Latinské Americe a Číně. Ty se na zisku podílí více než 85 procenty.

Skupina zaznamenala v Severní Americe nárůst zisku o sedm procent, více se dařilo na rozvíjejících se trzích, například v Jihoafrické republice vzrostl zisk o 16 procent. Společnost navíc předpokládá, že se v průběhu mistrovství světa ve fotbale zvedne objem prodejů piva v JAR o čtyři procenta.

Do celkových výsledků firmy, která působí zejména na rozvíjejících se trzích, promluvila cenová politika firmy i nižší náklady. Dolarový zisk na akcii se pivovarské skupině zvýšil o 17 procent na 161,1 centu. Před rokem tento výsledek dosáhl 137,5 centu a analytici očekávali nárůst na 163,3 centu.

Akcie firmy po zprávě v Londýně poklesly o 4,4 procenta na 19,45 liber.

Zdroj: E15.cz

Na tři desítky reklam na zlatavý mok z celého světa budou soutěžit v rámci prvního ročníku pražského reklamního festivalu PIAF. Ten začal ve čtvrtek odpoledne v pražském paláci Žofín a vrcholit bude během pátečního večera. Výsledky jednotlivých kategorií by měly být známy v pátek kolem šestnácté hodiny.

Vytvořit speciální disciplínu o nejlepší pivní reklamu bylo podle ředitele festivalu Marka Hlavici jasnou volbou. "Chtěli jsme, aby to bylo něco typického pro Česko a rádi bychom, aby se to zařadilo mezi prestižní evropské soutěže," říká Hlavica. Přesto jsou mezi přihlášenými tuzemské pivní kampaně v menšině. Tvoří asi jen necelou třetinu soutěžního pole.

Byť reklama na pivo bývá považována za českou specialitu, odborníci upozorňují, že tuzemské kampaně mezi favority nepatří. "Stejně jako si Češi myslí, že dělají nejlepší pivo na světě, a není to pravda, tak si také myslí, že mají nejlepší reklamy na pivo. Což také není pravda," říká člen poroty Eda Kauba, kreativní ředitel Euro RSCG.

Sám přiznává, že všechny kampaně ještě neviděl, už nyní ale favorizuje německé kreativce. "Německý design je dnes podle mého názoru nejdál, ale uvidíme, jak rozhodnou porotci," dodává Kauba.

V soutěži se utká 385 reklam

A podle čeho tedy budou porotci pivní reklamu posuzovat? "Neexistují žádná měřitelná kritéria, jde o kreativitu, kterou budou posuzovat porotci, kteří mají zkušenosti z různých evropských soutěží podobného typu," vysvětluje ředitel PIAF Marek Hlavica.

Festival, jehož součástí je řada seminářů a workshopů, hostí i zvučná zahraniční jména, například šéfem poroty je Tim Delaney, zakladatel, ředitel a kreativní ředitel agentury Leagas Delaney. Na festival je akreditováno na 250 účastníků, celkově bude soutěžit 385 reklam, kampaně se rekrutují z 28 zemí a ze čtyř kontinentů, zhruba polovina z nich je z Česka.

Kromě pivní ceny se soutěží v dalších devíti kategoriích. Mimo jiné v kategorii nejlepší videoreklama, nejlepší venkovní inzerát, reklama s největší invencí či nejlepší kampaň.

První ročník je přesto zatím ve znamení spíše poloprázdných sálů. Podle Hlavici to souvisí také s tím, že někdo přijde na jeden workshop a pak zase odejde. "Uvidíme v pátek až se účastníci sejdou pohromadě," říká k menší návštěvě Hlavica.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Pavel P. Novotný

Oslavy vítězství v Ondrášovka Cupu a postupu Viktorie Plzeň do evropských pohárů zachvátily celé město a ještě zdaleka nekončí.

Gambrinus, který je partnerem klubu, zároveň neváhal a po finálovém zápase jmenoval kapitána Viktorie Pavla Horvátha čestným sládkem Gambrinusu. Horváth slavnostně převezme certifikát o svém sládkovství při vybraném domácím zápase Viktorky. „No to je paráda. Jsem vyučený řezník a teď k tomu budu ještě sládek. To je parádní kombinace, která se hodí do života,“ smál se čestný sládek Pavel Horváth.

„Věřím, že náš nový čestný sládek Pavel Horváth povede Viktorku v mnoha řízných zápasech za dalšími úspěchy,“ dodal Jiří Rákosník, manažer značky Gambrinus.

Velká párty čeká fanoušky v pátek v restauraci Na Spilce, přímo v areálu pivovaru. A kdo přijde v 17 hodin v klubovém dresu nebo šále, může se těšit na pivo zdarma.

„Blahopřeji hráčům Viktorie k historickému úspěchu. Přejeme fotbalistům, celému klubu i všem jejich fanouškům a příznivcům co nejpříjemnější oslavy,“ poblahopřál klubu k úspěchu Rákosník.

Zdroj: eFotbal.cz | Autor: Tomáš Strnad

První dodávku tmavého ležáku odešle v pátek pivovar Budějovický Budvar do Austrálie. V zásilce bude 108 hektolitrů v půllitrových lahvích, uvedl ve čtvrtek pro agenturu Mediafax manažer Petr Samec.

Do této země vyváží Budějovický Budvar od roku 2004. Loni dosáhl objem prodeje v Austrálii 3100 hektolitrů, což je o 35 procent více než v roce 2008. Letos Budvar očekává na australském trhu další zvýšení prodaného objemu.

Doprava zásilky potrvá asi šest týdnů. "Podle předběžného zájmu zákazníků očekáváme, že tmavý ležák bude v Austrálii úspěšný," řekl exportní manažer pro Austrálii z Budějovického Budvaru Tomáš Bártů.

Podle zástupců pivovaru se v této zemi rozvíjí i prodej čepovaného světlého ležáku, který obohatil nabídku restaurací v Sydney, Melbourne, Perthu nebo Adelaide loni v červenci. Cena za půllitr se pohybuje kolem sedmi australských dolarů (asi 125 korun).

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: René Kekely

Měšťanský pivovar Strakonice začal včera stáčet do lahví nové pivo Otavský zlatý. Jde o světlý ležák uvařený speciálně pro vodáky, kteří budou v létě splouvat Otavu. Právě výhradně v kempech podél řeky od Sušice po Písek bude pivo k dostání. Křest piva je naplánován na zítřek v Písku na akci k zahájení letošní turistické sezony.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne, prichádza na trh s novou plechovkou pre 12-stupňové pivo STEIGER GOLD. Sľubuje si od nej rovnaký úspech u zákazníkov ako od predchádzajúcej inovácie plechovky pre 10-stupňové pivo STEIGER CLASSIC. Tá si okrem pochvál získala aj pár oficiálnych ocenení, naposledy 2. miesto „Najkrajšia plechovka“ medzi slovenskými zberateľmi. Pivovar STEIGER ako prvý na Slovensku použil novú technológiu zamatovo matného povrchu, ktorý vyvoláva pocit chladu, ale v ruke nechladí. Nový povrch plechovky pôsobí jemne, z ruky sa však nevyšmykne.

„Zlatá farba plechovky i názov STEIGER GOLD evokujú hlavný slogan značky STEIGER „Čisto prírodné zlato“. Ten vychádza z profilácie značky postavenej na legende o dvoch jašteričkách, ktoré pomohli nájsť zlatú a striebornú rudnú žilu Spitaler v neďalekej Banskej Štiavnici. Zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade tak pokračuje v zlatistom pive STEIGER z Vyhní.“, vysvetlil manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

Za kvalitným a moderným obalom plechovky STEIGER GOLD nezaostáva ani jej obsah. Naopak, pivo STEIGER je vyrábané klasickou metódou a hlavne, je poctivo uležané v pivniciach, kde dozrievalo až 60 dní. Je zaujímavé, že výnimočnú chuť klasického piva STEIGER objavili hlavne pivári v exportných krajinách, kde sa ho predá niekoľko násobne viac ako na slovenskom trhu.

Práve nový obal by mal prispieť k tomu aby si aj slovenský pivár všimol tento zaujímavý produkt a po jeho degustovaní ocenil prácu pivovarníkov z najstaršieho slovenského pivovaru, založeného ešte 20 rokov pred objavením Ameriky.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Známé postavy z dnes již klasického filmu Jiřího Menzela Postřižiny se koncem června sjedou v dalešickém pivovaru. Důvodem setkání jsou nejen každoroční Postřižiské slavnosti, ale i kulaté výročí, které letos uplyne od natočení Postřižin.

Díky náhodě se podstatná část filmu, který patří ke klasice České kinematografie, natáčela koncem sedmdesátých let právě v dalešickém pivovaru. Předlohu našel oscarový režisér Jiří Menzel, kde jinde, než u Bohumila Hrabala.

V době, kdy se filmaři rozhodli využít dalešický pivovar a jeho okolí k natočení filmu, to s ním moc dobře nevypadalo. Podle slov současného správce Ladislava Urbana postupně chátral. „Pivovar ukončil svou činnost v roce 1977, tedy dva roky před natáčením, a byl zcela opuštěný. Byli to právě filmaři, kteří alespoň na krátký čas vzkřísili vzpomínky na uznávanou výrobnu piva.“

Filmaři připomněli zaniklou tradici

„Tehdy se tu na tři týdny doslova zastavil život,“ zavzpomínal jeden z pamětníků a současný místostarosta Dalešic Rudolf Špaček. „Řada místních našla své uplatnění v komparzu, a ti, co neměli odvahu a štěstí, postávali alespoň kolem,“ dodal Rudolf Špaček a přidal několik perliček z natáčení: „Vzpomínám si, jak režisér Jiří Menzel proháněl každého, včetně Rudolfa Hrušínského.“ Na něj ale tolik nekřičel. „Říkával prý vždy jen: Rudlo, je to výborný, ale pojedem to ještě jednou.“

Ani s legendární scénou na komíně to nebylo jen tak. Na ten opravdový totiž pro filmovou kameru vylezl kaskadér s kaskadérkou. „Paní správcová a strýc Pepin seděli na komíně, který byl prý asi metr a půl vysoký a stál na ploché střeše administrativní budovy JZD,“ prozradil místostarosta.

Na místo činu by se měli v sobotu 26. června vrátit kromě režiséra Jiří Menzela, kameramana a třebíčského rodáka Jiřího Šofra i představitelé hlavních rolí.

Nebude chybět správce pivovaru Francin – Jiří Schmitzer, svérázný strýc Pepin – Jaromír Hanzlík a účast přislíbila i představitelka nezapomenutelné Maryšky – Magda Vášáryová.

Magda Vášáryová přiveze i manžela

„Magdu Vášáryovou jsme pozvali s předstihem. Náš festival si zapsala do svého diáře a účast slíbila na devadesát devět procent,“ sdělil správce pivovaru Urban.

„V době konání našeho festivalu budou na Slovensku probíhat parlamentní volby. Pokud to politická situace dovolí, ráda přijede představitelka Maryšky i se svým manželem Milanem Lasicou,“ upřesnil Petr Řehořka, člen správní rady pivovaru za stranu živnostenskou.

Prodej začíná

I když je do konce června relativně dost času, prodej vstupenek na Postřižinské slavnosti bude zahájen už tento pátek. Zájemci si vstupenky budou moci zakoupit kromě jiného i v recepci Pivovaru Dalešice.

PROGRAM OSLAV

Pátek 25. června - začátek v 19 hodin

– Petra „Šany“ Šanclová

– Jarret

– Hana a Petr Ulrychovi, Javory beat

Kinematograf:

– Obsluhoval jsem anglického krále

Sobota 26. června - začátek ve 14 hodin

– kapela FruFru

– Docuku & Lucie Redlová

– Michal Prokop & Michal Andršt & Jan Hrubý

– AG Flek

– Jiří Schmitzer

– Jiří Menzel, Jaromír Hanzlík, František Řehák, Jaromír Šofr, Magda Vášáryová

– Jan Špilar – kadeřnická show

– Václav Neckář & Bacily

Kinematograf:

– Postřižiny

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autor: Lenka Novotná

O hasičích se s nadsázkou říká, že umí uhasit tak leda žízeň. Popravdě řečeno, pro sběratele pivovarských předmětů, zejména starých lahví, Romana Šperla z Měšic žízeň předků inspirující byla. Sám, jako hasič profesionál, v práci pít nesmí a doma jen výjimečně. Za to sbírku mu manželka Alena toleruje, dokonce mu s ní i pomáhá. A tak se má vskutku čím pochlubit, doma i na chalupě v Pocinovicích, blízko Domažlic.

Sbíráte pivní lahve a vše, co je spojené s pivovarnictvím. S tím jste ale nezačínal...

Otec sbíral bankovky a brával mě také na burzy na Střelnici. Takže jsem začínal s obaly a obrázky od žvýkaček, odznaky a plechovkami od limonád a piva.

A kdy se vám dostala do ruky první pivní lahev?

První lahev jsem objevil ve Vilové čtvrti, asi před deseti lety, když jsme rozebírali kamenný taras v Laudově ulici. Tam na mě vypadly tři flašky Pravovárečného měšťanstva táborského včetně porcelánových uzávěrů. Mně se to zalíbilo, tak jsem oslovil kolegy hasiče v práci a ti, co jsou z vesnic, mi dovezli nějaké ty relikvie. A nakonec jsem se specializoval na Šumavu, kde mám chalupu. Šlo to tak nějak samo od sebe.

Na jaké lahve se specializujete? Nebo snad sbíráte všechno od piva?

Ze začátku jsem opravdu žádnou specializaci neměl. To jsem si myslel, že musím mít každou lahev, kterou potkám. Teď sbírám jen lahve do roku 1945 a pouze okres Tábor. A na Šumavě, díky tomu, že mám chalupu v poslední chodské vesnici, tak se specializuji na centrální Šumavu a Domažlicko. Všechno se nedá obsáhnout. U nás největší sběratel Jirka Drvola má přes osm tisíc pivních lahví. Ale ono to také stojí pěkné prachy, protože pivovarnictví a vše kolem toho je pořád v kurzu.

A kolik lahví máte vy?

Držím asi tak dvě stě lahví. Jednak i kvůli prostoru, protože zaberou dost místa na policích a pak abych sháněl všelijaké odchylky – jestli má nápis čárku do leva nebo doprava, jestli je dno vypouklé nebo rovné, prolis či bez prolisu, odlišné barvy lahví, to bych musel mít ještě jednu místnost.

Pokud se tedy specializujete na Táborsko, tak kolik vlastně pivovarů tady bylo?

Co jsem nahlížel do seznamů, které sběratelé vytvořili, tak tu fungovalo asi třináct větších či menších pivovarů do roku 1945. A k tomu ještě stáčírny. Třeba v Malšicích, u Zemanů v Klokotech, hotel Nový a podobně.

A lahve byly označené, aby bylo jasné odkud pocházejí.

Lahve se dělí podle obsahu, tedy litrové, sedmičky a půllitrovky. Nic jiného neexistovalo, i když se občas se sice objevila i s obsahem 0,9. Dále se dělily podle nápisu, třeba Chotoviny s rovným nápisem Chotovin jsou nejcennější. Nebo Nemyšl, ta je ještě vzácnější. Pivovar patřil hraběcímu rodu Dejmů. Dále byly nápisy do obloučku a také zajímavé bylo, když byl nápis vzadu na láhvi (například Nikdo si nesmí ponechati, majetek pivovaru). Další bylo rozdělení podle barev. Hnědá, zelená, čirá a do bleděmodra. Hnědé jsou mezi sběrateli vzácnější, větší produkce byla těch zelených. A na deputát, co se dával v pivovarech, byly určeny lahve světlé, aby se pivo rychle kazilo.

I podle hrdla se dělily?

Klasika uzávěry na špunt a nebo na porcelánové uzávěry, hojně využívané v táborském pivovaře.

A jaké lahve jsou erbové?

Erbové lahve jsou chloubou každého sběratele. V Želči v pivovaru byl na lahvi erb Harrachů, v Chýnově pak Schwarzenberská korunka nebo samotný erb.

Které lahve vám chybějí a z kterých pivovarů?

Chybí mi nejstarší varianta pivovaru Chýnov, Přehořov, Dírná, Radvanov, Nemyšl, Mladá Vožice.

Nesbíráte jen flašky, ale také další pivovarské kousky. Například?

Vybavení starých hospod, pivní prvorepublikové půllitry s proužkem či nápisem majitele hospody, keramické podtácky, dřevěné soudky, pípy, narážeče, narážecí jehly s gintry, tlakové kompresory, vývěsní štíty, reklamní cedule pivovarů, deputátní známky na odběr piva a vše, co souviselo s pohostinstvím a hospodou na venkově do znárodnění.

Kde takové kousky nacházíte? Na burzách nebo ve starožitnictví?

Většina položek se draží přes internet na Aukru, něco přes inzeráty v tisku a tipy od dalších sběratelů, kteří mají jiné sběratelské zájmy. Na burzách se scházíme spíše na „pokec“ a pochlubit se novými přírůstky. V bazarech se občas též zadaří, neboť krize nutí lidi uklidit půdy.

Zmiňoval jste chalupu na Šumavě. Na fotografii to vypadá tak trochu jako muzeum. Jaké sbírky čekají návštěvníky tam?

Chalupa je po rodičích z otcovi strany v poslední chodské vesnici Pocinovicích. Již dvanáctý rok provádím rekonstrukci celého objektu za pomoci kamarádů. Z bývalé maštale jsem před třemi roky 17. září (na pouť u Dobré Vody) otevřel pro veřejnost pivní expozici zaměřenou na výrobu, distribuci a konzumaci piva na vesnici, kde bylo pět hospod na sobě nezávislých a s různou klientelou. Expozici vévodí výčepní stůl s pípou, množství dřevěných sudů, vývěsní štít z hostince „U Strojníků“, staré pivní lahve a lahve patentní od limonád, přepravní dřevěné bedny, hospodský stůl, pivní stáčečka, kompresory.

Většinu těchto věcí jsem získal jako dar od paní Juliany Sazamové, která měla vše uchováno z bývalé hospody „U Strojníků“ na půdě a ve stodole. Jako zpestření návštěvy (předem ohlášené), jsou ochutnávky nefiltrovaného 12% kvasnicového piva z blízkého pivovaru v Koutě na Šumavě, točeného do starého skla s keramickým podtáckem.

Jak vás oslovují slavnosti piva v Táboře?

Již druhým rokem jsem měl možnost zastupovat pivovar Kout na Šumavě při odborných degustacích při pivních slavnostech v Táboře. V loňském roce získal pivovar třetí místo v udělení České pivní pečeti za výčepní světlé pivo v konkurenci minipivovarů a ve velkých pivovarech druhé místo se speciálem 14% tmavým pivem. Letos zlatá medaile za kolekci vzorků piva ve Francii.

Prý mohla vzniknout expozice pivovarnictví v prostorách táborského hotelu Dvořák? Co o tom víte?

Při rekonstrukci táborského pivovaru mělo vzniknout tak zvané Táborské městské muzeum, v prostorách původních bytů ředitele a sládka pivovaru, kde jedna z expozic měla být zaměřena na pivovar Tábor a okolí. Exponáty měl připravené Jiří Dvořák ze Zárybničné Lhoty. Starosta města František Dědič byl ochoten sehnat peníze na tuto akci. Bohužel s výměnou vedení na radnici a současnou ekonomickou situací státu není toto možné realizovat.

Roman Šperl - Profesionální hasič, žije v Táboře Měšicích s manželkou Alenou, dcerou a synem a jezevčíkem Frodem.

Sbírky má nejen ve svém rodinném domě, ale i v chalupě na Šumavě, kam často jezdí. Právě v Pocinovicích vybudoval expozici pro veřejnost o výrobě, konzumaci a distribuci piva. Návštěvníci zde ochutnají i pivo z Kout.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka a foto: Alena Řezáčová

Za projektem obnovy pivovaru po Heinekenu je český obchodník Petr Horák.

Byl to můj omyl. Tak se včera vyjádřil starosta Ivo Šalátek ke své nedávné informaci o švédském zájemci o pronájem městského pivovaru v Kutné Hoře.

Pivovar, který loni kvůli údajné nerentabilitě opustila trojka českého trhu, nizozemský Heineken, ve skutečnosti nechce zprovoznit švédská společnost Peter MacLaine Reissmüller společně s českou Quality & Oil Company, ale český podnikatel Petr Horák.

Ten včera osobně pro HN potvrdil, že je tvůrcem projektu, který předložil městské radě v rámci výběrového řízení na pronájem a obnovení provozu pivovaru. S příslušníky švédské větve skotského rodu MacLainů spolupracuje podle svých slov už léta, v záměru vařit v Kutné Hoře pivo ale vystupují jen jako finanční partneři. Mezi akcionáři společnosti, která by měla za účelem provozu pivovaru vzniknout, MacLainové nefigurují. Podíl v připravované firmě by měl mít jen Horák se svými dvěma partnery (tají, o koho jde) a 40 procent město.

Horák obchoduje s nápoji ve Skandinávii, stejně tak Peter MacLaine Reissmüller. Starosta Šalátek své zmatečné informace z minulého týdne vysvětluje podobnými znaky zájemců a nechtěnou záměnou písemných podkladů.

"Platí ale stále, že nejprve musí vznik společné firmy projednat zastupitelé, znovu bude třeba vyvěsit záměr pronájmu městem vlastněného pivovaru a ta společnost se pak bude znovu klasicky o pronájem ucházet," vyjádřil se včera kutnohorský starosta.

Sám Horák Petr říká, že zamýšlí v České republice vařit "skutečné" české pivo, dodávané v první řadě na místní regionální trh a posléze i do Švédska.

"Máme vymyšlené jednotlivé produkty, včetně speciálního piva. Ale chtěli bychom jednat s Heinekenem i o jimi zatím vlastněné tradiční kutnohorské značce Dačický," vyjádřil se Horák. Problém ale bude i s varnou a celou technologií, která - na rozdíl od budov a areálu pivovaru - patří Heinekenu.

Nizozemci, kteří už u nás zavřeli kromě Kutné Hory i pivovary v Lounech a Znojmě, si původně cenili vybavení v Kutné Hoře na osmadvacet milionů korun. Pak ho městu nabízeli za dvacet milionů a nyní za deset.

Včera o případné koupi jednali kutnohorští zastupitelé a na deset milionů nepřistoupili. Argumentovali tím, že město kdysi prodalo tuto technologii předchůdcům Heinekenu za necelých pět milionů.

"Můj názor je, aby město technologii nekupovalo vůbec. To by si měl spíš řešit nový nájemce pivovaru," shrnuje názor většiny zastupitelka Magdalena Havlovicová.

"Sami teď vůbec nevíme, jak to vše dopadne," krčí rameny Horák. S radnicí se shoduje, že pivovar by mohl obnovit provoz do konce roku, pokud se celý proces pronájmu nezadrhne.

S komplikacemi se od loňska potýká i radnice v Náchodě, která svůj Pivovar Primátor prodala liberecké skupině LIF. Tam šlo ale o prodej a výběr kupce žalobou napadl jeden z odmítnutých zájemců.

Zdroj: Gastrotrend.cz | iHNed.cz

Letošní sezóna pivních a pivovarnických festivalů nabídne lidem více než 140 akcí, jako například pivovarské slavnosti, dny otevřených dveří či hudební festivaly. Vyplývá to z analýzy Českého svazu pivovarů a sladoven, kterou zveřejnil ve středu.

Nahlášený počet akcí však nemusí být konečný, o pořádání některých ještě pivovary jednají. Na 60 akcí pořádají přímo pivovary, na dalších 80 pak dodávají hlavní nápoj. Tradiční doménou pivovarů i letos zůstává účast na velkých open air koncertech, kde se sejde až několika desítek tisíc návštěvníků. Podobně jako v uplynulých letech pivovarníci odhadují, že se akcí s pivem a hudbou v hlavních rolích zúčastní na 600 tisíc až čtvrt milionu osob.

"Skutečná účast návštěvníků může být ovlivněna spíše nepříznivým počasím než dopadem ekonomické krize. Je to dáno tím, že si pivní nebo pivovarské slavnosti za dobu své existence vydobyly pevné místo v kalendáři kulturních a společenských akcí, a to nejen mezi pivovary, ale zároveň se rozšiřuje počet obcí a měst, kde se akce s pivem jako hlavním nápojem konají," uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. "Potěšitelné je, že pivovarské slavnosti pořádají bez rozdílu malé a velké pivovary a slavnosti piva se pořádají jak v malých obcích, tak v největších městech u nás, Prahu nevyjímaje," dodal Jan Veselý.

Více než 250 značek piv

Ze zveřejněné analýzy lze také vyčíst, že návštěvníci těchto akcí si budou moct vybrat z více než 250 značek piv, od těch nejznámějších až po pivní speciály a piva neobvyklá. Každoročně se rozšiřuje také nabídka jídla vhodného k pivu a doprovodných soutěží a aktivit.

Podle Veselého roste i zájem měst a obcí pořádat akce spojené s nabídkou piv. "Na mapě obcí, kde se tradice teprve vytváří, nalezneme například Vilémov. K místům s dlouhou tradicí naopak patří Chodová Planá, Hojsova Stráž či Roštín. Postupně pivní slavnosti také pronikají do větších měst. Tradiční oslavy v Brně, Ostravě, Olomouci, Třebíči, Plzni a Českých Budějovicích, rozšířila Praha, Mariánské Lázně nebo nejnověji Karlovy Vary," vyjmenoval Veselý a dodal, že přestože hlavní sezóna začíná až v květnu a červnu, začínají se pořádat akce už v dubnu. "Sezónu pak zakončí některé velké akce až v říjnu," řekl Veselý.

Kromě jednorázových akcí se rozrůstá počet tras pro návštěvníky pivovarů a roste i počet muzeí spjatých s pivem nebo pivovarstvím. Vedle nejznámějšího v Plzni a dalších městech s pivovarskou tradicí se nově připravuje otevření muzeí v Hanušovicích, Kostelci nad Černými Lesy nebo v Jihlavě.

Informace o připravovaných akcích se průběžně objevují na internetových stránkách měst a obcí nebo v kulturních přehledech a informačních turistických střediscích obcí a měst.

Zdroj: Naše adresa.cz

Od června uvádí na trh pivní speciály Master v lahvi a navíc přichází s novou variantou – Master Zlatý 15°

Česká tradiční pivovarnická společnost Plzeňský Prazdroj chce posílit svou pozici v segmentu pivních speciálů. Po uvedení dvou čepovaných piv Master v roce 2007 přináší nyní obě úspěšné a u českých pivařů oblíbené varianty v lahvích. Portfolio speciálních piv Master se navíc rozroste o další variantu – lahvový světlý speciál Master Zlatý 15°. S novinkami se spotřebitelé budou moci setkat již v průběhu června ve vybraných obchodních řetězcích.

Piva Master jsou pravými pivními speciály, čemuž odpovídá stupňovitost i speciální receptura. Při jeho vaření se užívají jen ty nejlepší suroviny, které vytváří jeho specifickou lahodnou hořkou chuť. Kombinace světlého, karamelového a bavorského sladu vytváří neopakovatelně zářivou barvu a plnost těchto piv. „A právě výraznou hořkou chutí se odlišují všechny speciály Master od konkurenčních produktů a chuťových pivních experimentů, které se v současné době prodávají na našem pivním trhu,“ vysvětlil starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Pivní „dezert“ Master z dílny Plzeňského Prazdroje byl uveden na trh v dubnu roku 2007 a za tu dobu si již našel své věrné fanoušky. Pivo Master se dosud prodávalo ve dvou čepovaných variantách: Master Polotmavý 13° a Master Tmavý 18°. Pivní speciály si lze vychutnat ve více než 600 provozovnách. Nyní bude uveden Master i v lahvích. „Za uvedením lahvové varianty stál zvýšený zájem spotřebitelů o balení, které jim umožní dát si Master kdekoli a kdykoli, kdy budou chtít na okamžik zastavit čas a vychutnat si něco speciálního,“ dodává Václav Berka.

To však není jediná novinka piva Master pro letošní rok. „Značka se na trhu dobře etablovala. Rozhodli jsme se proto rozšířit naši nabídku a zákazníkům přinášíme novou chuťovou variantu – Master Zlatý 15°,“ řekla Radka Jurásková, junior brand managerka značky Master.

Podle průzkumů čeští pivaři v poslední době rádi s pivy experimentují, zároveň však preferují klasickou hořkou chuť piva před ovocnou či sladkou chutí. Trochu překvapivě si na pivních speciálech typu Master pochutnávají podle zjištění také ženy. V Česku se speciály v konkurenci tradičních chutí prosazují stále více, ale ve srovnání se zahraničím je náš trh pivních speciálů stále ještě takříkajíc v plenkách

„Například v Německu jsou pivní speciály skutečným hitem a jejich nabídka i poptávka v posledních letech stoupla několikanásobně,“ sdělil Tiarnán Ó Haimhirgin, ředitel Plzeňského Prazdroje. „Stejný potenciál vidíme i na českém trhu, kde chceme vyjít vstříc přáním našich zákazníků a nabídnout jim nejen více chutí, ale také více možností, kdy si pivní dezert vychutnat,“ vysvětlil.

Tu správnou příležitost pro vychutnání si piva Master komunikuje značka ve své zcela nové kampani „Zastavte čas. Na okamžik“. Graficky neotřelá kampaň bude spuštěna v červnu. V průběhu tohoto měsíce si mohou pivo Master jeho milovníci poprvé koupit ve vybraných obchodních řetězcích.

O pivech z rodiny Master

Master Zlatý 15° je speciální pivo zlaté barvy. Překvapí vás lahodnou hořkostí a plnou chutí. Obsahuje 6,7 % alkoholu. Při jeho vaření se užívají jen ty nejlepší suroviny, které vytváří jeho specifickou lahodnou chuť, která se odlišuje od klasických ležáků. Master Zlatý je novinkou na trhu a doplňuje tak portfolio speciálních piv Master.

Master Polotmavý 13° je vynikající 13º speciální pivo s vyšší pitelností. Vyznačuje se výraznou lahodnou hořkostí, vyváženou plností a jemnou karamelovou chutí. Obsahuje 5,3 % alkoholu. Kombinace světlého, karamelového a bavorského sladu vytváří neopakovatelně zářivou jantarovou barvu, která společně s aroma žateckého chmele podtrhuje výjimečný zážitek při jeho vychutnávání.

Master Tmavý 18° je překvapivě lehce pitelné tmavé 18º speciální pivo. Má výjimečně plnou, karamelovou chuť snoubící se s výraznou lahodnou hořkostí. Obsahuje 7 % alkoholu. Světlé bavorské slady doplněné o karamelové a barevné slady společně vytvářejí unikátní harmonii chutí a vůní, která společně s neprostupně tmavou barvou a smetanově krémovou pěnou dotváří mistrovské dílo.

Více informací o pivním speciálu Master na www.pivomaster.cz.

Věděli jste, že...

... inspirací pro originální recepturu se stal historický text z knihy Tadeáše Hájka z Hájku „Staré památky pivovarství českého aneb o pivě a jeho výrobě, povaze, silách a vlastnostech“, datovaný rokem 1585. Ten popisuje tmavé pivo výrazné lahodné hořké chuti, která se snoubí s karamelovou sladkostí, čímž se odlišuje od jiných piv.

...objem lahvového Mastru - 0,355 l – byl stanoven dle staré české objemové jednotky zvané žejdlík (0,3537 l)? Tato míra byla schválena příslušnými úřady a krčmáři v ní podávali kvalitní pivo či jiný lahodný mok. Součástí žejdlíku byl i hřebík označující správnou míru a v případě, že krčmář své zákazníky šidil, žejdlík byl propíchnut a hostinci byla odebrána živnost. Milovníci Masteru tak mají v nepropíchnutých lahvích zaručeno, že jejich míra bude podle tradice „vždy ta správná“.

... toto pivo obestírá tajemná legenda? Traduje se totiž, že ten, kdo si umí tento lahodný mok správně vychutnat, stane se sám mistrem a na důkaz toho se objeví duch neznámého mistra v podobě jeho stínu.

... celkem v 61 provozovnách po celé ČR se můžete stát svědkem tajemného pivního rituálu, kdy přímo před vašimi zraky se z piva natočeného bez pěny, stane lahodný nápoj s krémovou a hustou pěnou? Seznam provozoven lze najít na stránkách piva Master www.pivomaster.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Celosvětový trh s pivem roste přes finanční a ekonomickou krizi (v r. 2008 dosáhl 1816 mil. hl ), i když v nižším měřítku (o 1,6 místo dřívějšího 3% růstu). Celosvětově je spotřeba na osobu kolem 327 l/rok. Existují však značné regionální rozdíly. Zatímco v Severní Americe a západní Evropě došlo ke snížení spotřeby, vzrostl výstav piva v Asii během 5 let o 30 % na 572 mil. hl, čímž předstihl Severní Ameriku (v r. 2008 544 mil. hl) a Evropu (586 mil. hl). Vysoký je růst spotřeba v Asii, i když z dosavadních velmi nízkých hodnot. V Oceánii je spotřeba na osobu odpovídající Evropě. Čína patří již řadu k největším světovým producentům (v r. 2008 410 mil. l); během 8 let (2001-2008) Čína zdvojnásobila svou produkci. V Africe je průměrná spotřeba jen 10 hl/osobu; výjimkou jsou však JAR a Nigérie.

V Evropě je největším producentem Německo (v r. 2008 103 mil. hl a spotřeba 111 l/osobu), které však bylo, pokud jde o produkci, předstiženo Ruskem (v r. 2008 114 mil. hl). V důsledku historických zvyklostí jsou ve spotřebě piva velké rozdíly: v ČR 158 l, v Německu, Rakousku a Irsku 100-110 l, ve Velké Británii, Polsku, Španělsku, Belgii a Dánsku 80-90 l, ve Francii a Itálii 30-31 l, v Turecku 12 l.

Podle zprávy The Barth Report za r. 2008 zajišťuje 10 největších výrobců piva 63 % světového výstavu a první čtyři výrobci 46 %. Mezi čtyři producenty na vrcholu žebříčku patří AB Inbrev, Sab Miller, Heineken a Carlsberg.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Irena Suková

Nemci sú známi tým, že sú azda najvernejšími milovníkmi piva. Aj z toho dôvodu oň nie je v dejisku šampionátu núdza. Okrem stovák kolínskych krčmičiek si ho môžete vychutnávať takmer na každom kroku. Počas majstrovstiev sveta vám ho ochotne načapujú priamo pod nosom.

O pohodlie hokejových fanúšikov v kolínskej Lanxess Arene i jej blízkom okolí je v týchto dňoch dôkladne postarané. Ak náhodou nemáte chuť vystávať dlhé rady v bufetoch, ktoré sú v útrobách štadióna na každom kroku, pivo vám načapujú kdekoľvek, dokonca priamo na mieste, kde sedíte.

„Je to skvelé, že sa nemusím zdvihnúť zo sedadla dve minúty pred koncom tretiny a postaviť sa do radu na pivo. Každú chvíľu sa tu totiž objaví niektorý z výčapníkov so súdkom na chrbte. Je to super nápad, mohlo by sa také niečo praktizovať aj u nás,“ povedal nám Ivan, fanúšik slovenských hokejistov, ktorý pricestoval pred pár dňami do Kolína až z Humenného. Za trojdecové takto načapované pivo zaplatíte bezmála tri eurá, pri pollitrovom by ste museli vytiahnuť z vrecka ešte o euro a pol viac. Navyše, poháre sú zálohované, jeden vás vyjde na dve eurá. Zrátané, podčiarknuté – veľké pivo stojí takmer sedem eur...

Zdroj: Pluska.sk | Autoři: Marián Korbel a Andrej Smatana

V novém kabátě se po vlečce Budějovického Budvaru, n. p., projíždí lokomotiva Růženka.

Na vlečce Budějovického Budvaru se v těchto dnech objevila lokomotiva „Růženka“ v novém kabátě. Po komplexní modernizaci, při které došlo například k výměně motoru, zvětšení kabiny pro strojvůdce a snížení kapoty, by této lokomotivě nikdo nehádal úctyhodný věk 36 let.

"Lokomotiva bylo vyrobena v roce 1974," uvedl tiskový mluvčí Budvaru Petr Samec. V prvních letech existence jezdila mašina na vlečce ZZN Domažlice. Od 8. června 1983 nepřetržitě slouží na vlečce pivovaru Budějovický Budvar, n.p.. Jméno získala po tehdejší vedoucí vlečky.

"Během modernizace Rúženky došlo především k výměně brzdového soustrojí a dieselového motoru. Původní pohon značky Tatra byl nahrazen moderním řadovým šestiválcem Caterpillar s výkonem 205 kW," řekl Jaroslav Berka, vedoucí budvarské vlečky. Dodal, že díky úpravám je také lepší výhled z kabiny strojvůdce.

Budějovický Budvar disponuje jednou z nejstarších železničních vleček v České republice. Ročně přepraví tato vlečka asi 1900 vagonů se 32 tisíci tun materiálu. Byla vybudována již v roce 1895, tedy v roce založení pivovaru. V té době pivovar vlastnil tři vagony, které byly využívány k přepravě sladu, chmele a dalších surovin ze železničního nádraží v Českých Budějovicích a zpět. V roce 1925 se vlečka rozšířila o druhou kolej, nezbytnou pro více než 18 vagonů, v roce 1947 měla již koleje tři. Zpočátku byly vagony poháněny volským spřežením nebo lidskou silou, později parní lokomotivou. Dnes je vlečka dlouhá takřka dva kilometry (1792 metrů) a na železnici se připojuje v předávkovém kolejišti v Nemanicích.

Renovace lokomotivy stála 4,6 milionu korun.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta | Foto: Jaroslav Sýbek

Budějovický Budvar vykázal za loňský krizový rok lepší hospodářské výsledky, než jakých dosáhl v roce 2008. Právu to řekl ředitel pivovaru Jiří Boček s tím, že za meziročním zlepšením je zejména růst prodejů v zahraničí a dobré řízení nákladů.

„Podařilo se nám udržet objem a strukturu prodejů při dobré práci s cenami, přičemž výborné výsledky exportu podpořil i příznivý kurz koruny pro vývozce. Naše tržby meziročně vzrostly o procento na 2,1 miliardy Kč, přičemž produkce piva klesla o dvě procenta na 1,29 miliónu hektolitrů,“ uvedl Boček.

Auditované údaje o hospodaření podle něj národní podnik tradičně zveřejní až ke konci prvního pololetí. V roce 2008 byl zisk českobudějovického pivovaru před zdaněním 213 miliónů korun.

V loňském roce zaznamenal celý český pivovarnický průmysl kvůli zhoršenému stavu ekonomiky šestiprocentní propad prodejů piva. V případě Budvaru činil loni celkový pokles prodejů 2,8 %, na domácím trhu pak prodal o 4,9 % piva méně než o rok dřív.

Budvaru se ale loni dařilo v cizině. „Náš export do Německa stoupl o 9 %, na Slovensko a do Rakouska pak o 6 %. Loni jsme náš podíl na celkovém českém exportu zvýšili na téměř 20 %. Nově vyvážíme třeba do Spojených arabských emirátů, Mexika a Kosova,“ uvedl Boček.

Jeden z posledních velkých podniků v rukách státu

Budvar je jedním z již mála podniků v úplném vlastnictví českého státu, celkem jich bylo v zemi ke konci letošního března 405. Podle šéfa Budvaru nelze na základě dlouhodobých zkušeností vedení pivovaru vyloučit, že se po blížících se volbách do Sněmovny opět najdou politici, kteří budou požadovat privatizaci nebo změnu právní formy Budvaru.

„Nemá ale význam to teď nějak předjímat. Vlastníka, tedy stát, může těšit, že Budvar se zdravě rozvíjí, a to výlučně z vlastních volných zdrojů. Nikdy za posledních dvacet let jsme od státu nepotřebovali žádnou finanční podporu, jsme řádným plátcem všech daňových povinností,“ zdůraznil Boček.

Od počátku 90. let se podle expertních odhadů hodnota pivovaru Budvar zvýšila pětkrát – z 800 miliónů na více než čtyři miliardy korun.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Jakub Svoboda

Ochutnávkové týmy budou celé léto jezdit po celé Moravě

Pivovar Litovel, a.s. na léto přichystal pro všechny příznivce litovelského klasicky vařeného piva novou ochutnávkovou akci. Akce je zacílena na podporu prodeje lahvového piva během hlavní pivařské sezóny. Každý, kdo natrefí na ochutnávkový promotým, který celé léto bude jezdit po Moravě, a koupí si v obchodě litovelské pivo, vyhrává.

Za okamžitý nákup 5 piv Litovel získají zákazníci 13% Speciální pivo, za nákup 10 piv přívěsek s žetonem, za nákup 15 piv trojpack piva, nebo karabinu, za nákup 20 piv tričko, nebo kšiltovku Litovel a za nákup 40 piv termohrnek, nebo tašku.

Za nákup 40 piv navíc každý zákazník postupuje do slosování o freeridové kolo, in-line brusle a skateboard. Jako hlavní výhra čeká na zájemce „Tandemový seskok padákem“! Více informací získají zákazníci u promotérů letní akce, nebo na webových stránkách www.litovel.cz, na kterých je umístěn tourplán ochutnávkového týmu. Ochutnávková akce probíhá od začátku května do poloviny října.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel