Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Jak je to vlastně s Českým pivem?

Co se píše o pivovarech a pivu


Jak je to vlastně s Českým pivem?

[pondělí, 31. květen 2010]

Český pivní trh na konci března rozčeřila poplašná zpráva, že některé domácí pivovary přidávají do svých produktů chemicky získávaný chmelový extrakt, tzv. tetrahop. Za rozšířením informace, původně zveřejněné deníkem Mladá fronta Dnes v testu českých lahvových piv, stál podle mnohých od počátku Plzeňský Prazdroj. Následná konfrontační reklamní kampaň největšího českého producenta piv rozpoutala velké vášně a chvíli to dokonce vypadalo, že Prazdroj přijde o své členství v Českém svazu pivovarů a sladoven. Nikoho proto příliš nepřekvapilo, když pivovar nakonec svoji kampaň předčasně ukončil.

Kampaň Prazdroje, nazvaná „Žijeme českým pivem“, se setkala se silnějším ohlasem, než si sami její autoři zřejmě dokázali představit. O negativní publicitu přitom jistě nestáli. Chybou bylo, že pivovar tažení za čisté pivo vůbec spustil, protože už tím si proti sobě poštval konkurenci. Všichni bez rozdílu, ať už tetrahop používají nebo ne, se shodli, že medializace kontroverzního tématu může českému pivovarnictví jedině uškodit. Brzy se navíc začalo mluvit o tom, že ani samotný Prazdroj v otázce zachovávání původního technologického postupu výroby piva nemá tak docela čisté ruce.

Tetrahop byl při testu deníku Dnes objeven v pivech čtyř výrobců, kteří jeho používání více či méně obhajovali. Látka, která je podle standardů mnoha evropských zemí zdravotně naprosto neškodná, údajně zlepšuje pěnivost piva a dodává hořkost, která dnes v důsledku technologických změn při výrobě mnoha pivům chybí. V Česku její používání předpisy upraveno není, a tak někteří výrobci vydávají tetrahop za přírodní chmelový produkt, jiní za přídatnou látku, která musí být vždy uvedena ve složení na etiketě výrobku. Pivovary, v jejichž produktech byl tetrahop nalezen, až na jednu výjimku používání látky potvrdily. Hájily se však, že hlavním cílem je regulace chuti, zatímco hustší a stabilnější pěna, které si všimne téměř každý, je až druhotným efektem. Vyvracely i spekulace o cílených úsporách nákladů, protože aditivum je prý samo o sobě velmi drahé.

Kampaň plzeňských si však v úvodu vytkla odvážnější cíl – zpřísnění podmínek pro používání chráněného zeměpisného označení České pivo. Ochrannou evropskou značku získalo Česko po dlouhém vyjednávacím procesu před dvěma roky a při splnění podmínek jí nyní svá piva může označit jakýkoli český pivovar. To je samo o sobě v Evropě unikátem, protože chráněná označení bývají spojena s jedním místem či regionem, kde se produkt vyrábí, nebo odkud pocházejí suroviny pro jeho výrobu. České pivo je však pojmem, proti jehož registraci nevznesla námitky žádná ze zemí evropské sedmadvacítky. Přesto vedle této známky existují i u nás lokální chráněná zeměpisná označení piv, kterých využívají například pivovary v Českých Budějovicích, v Brně nebo ve Znojmě.

Paradoxem je, že plzeňský výrobce bojoval za zpřísnění podmínek registrace, ačkoli sám před několika lety žádal o to, aby chráněná piva mohla být vyráběna technologií High Gravity Brewing, při které se již uvařené silnější pivo později zředí na požadovanou stupňovitost. Navíc žádný z pivovarů vařících s tetrahopem dnes chráněné zeměpisné označení nepoužívá a ani používat nemůže, takže k porušení žádného předpisu nedošlo. Iniciativa Prazdroje tak vyznívá jako pouhé plácnutí do vody, které není podloženo věrohodnou argumentací.

Možná by však přece jen mohla nevydařená kampaň něco změnit – že by si více českých pivovarů zažádalo o možnost využívat známku pro své výrobky. Dosud o tomto druhu ochrany málokdo z českých spotřebitelů ví, a pokud ano, spojí si ho spíše s tradičními produkty, jako jsou Štramberské uši, Hořické trubičky nebo Olomoucké tvarůžky, které většinou nemíváme na stole každý den. Vzpomenout si na některý ze zahraničních chráněných výrobků by asi dalo mnohem více práce. Má-li tedy být jedním z důvodů ochrany i snaha upozornit turisty na místní specialitu, měla by se o propagaci více zasadit i samotná Unie. České pivo totiž u domácích konzumentů zatím rozhodně reklamu nepotřebuje a konkrétní značku už si stejně jako oblíbený tým v hokeji nebo ve fotbale vybere každý sám.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaromír Beránek


Přidat reakci

Jméno:
E-mail:

Ben

pondělí, 31. květen 2010
21:05

Kampaň Prazdroji ukázala, že ani největší firma na trhu nic vůči ostatním nezmůže, nemluví-li pravdu. Ten odpor proti "jeho" akci "tetrahop" a následné reklamní kampani byl masový a tedy silný. Bez ohledu na velikost a vlastnické vztahy jednotlivých pivovarů. A autor komnetáře ťal do živého, když uvedl, že "plzeňský výrobce bojoval za zpřísnění podmínek registrace, ačkoli sám před několika lety žádal o to, aby chráněná piva mohla být vyráběna technologií High Gravity Brewing, při které se již uvařené silnější pivo později zředí na požadovanou stupňovitost." Ano, tak si někteří představují "tradiční české výrobní postupy".


napsal(a): Ben [Odpovědět]


Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI