Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

květen 2010

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv květen 2010


Ležák Budweiser Budvar již šest let splňuje přísné požadavky na kvalitu, výrobní postup a místo výroby, které jsou definovány pro Chráněné zeměpisné označení (CHZO) „Českobudějovické pivo“. Proto se na etiketách tohoto prémiového ležáku od května 2004 objevuje logo s tímto symbolem. Evropská unie tím uznala jedinečnost a výjimečnost ležáku Budweiser Budvar a zařadila ho do prestižního klubu nejkvalitnějších evropských potravinářských výrobků. Chráněné zeměpisné označení „Českobudějovické pivo“ bylo zároveň prvním označením tohoto druhu, které získaly potravinářské výrobky z nově přistoupivších členů EU v roce 2004 ve střední a východní Evropě. Budějovický Budvar své zkušenosti z procesu registrace později poskytl i Českému svazu pivovarů a sladoven při získání stejného chráněného označení pro pojem „České pivo“. Podmínky chráněného zeměpisného označení „Českobudějovické pivo“ jsou ještě přísnější než v případě názvu „České pivo“.

Podmínky pro udělení CHZO „Českobudějovické pivo“ jsou velmi přísné. K výrobě piva s tímto označením musí být přesně dodržen technologický postup, místo výroby a mohou se používat jen přesně definované suroviny:

Voda: čerpá se výlučně z jediného konkrétního zdroje, tedy z artéských studní, které jsou hluboké přes 300 metrů. Tyto studny poskytují ekologicky nezávadnou vodu z podzemního jezera pod povrchem přesně vymezené oblasti Českobudějovické pánve. Stáří vody, která je ukryta v horních křídových vrstvách, se odhaduje na sedm až osm tisíc let. Tvrdost této vody dosahuje nízké úrovně, maximálně 1 mval/l, a její minerální složení je rozhodující pro typický a nenapodobitelný chuťový charakter vyrobeného piva. Voda se mimořádně hodí pro proces výroby piva bez jakékoliv chemické úpravy.

Slad: může pocházet pouze z ječmene vypěstovaného v geograficky přesně vymezené oblasti Moravy, který splňuje vysoká kritéria kvality.

Chmel: při výrobě lze použít jen odrůdu Žatecký poloraný červeňák, nakupovaný a dávkovaný výlučně ve formě lisovaného hlávkového chmele (nikoliv pelet nebo extraktů). Chmel musí být pěstován ve vymezených katastrálních územích obcí v okresech Chomutov, Kladno, Louny, Plzeň – sever, Rakovník a Rokycany.

Kvasinky: Pro výrobu „Českobudějovického piva“ se používá kmen kvasinek pro spodní kvašení (Saccharomyces cerevisiae var. uvarum), jehož vlastnosti dávají pivu Budweiser Budvar charakteristickou vůni a chuť. Tento kmen byl izolován počátkem 20. století přímo v pivovaru.

Při výrobě ležáku Budweiser Budvar tedy nepřipadá v úvahu použití glukózového nebo maltózového sirupu, sladu z kukuřice nebo rýže ani dalších přísad a aditiv typu chmelových extraktů nebo přípravku Tetrahop.

Zásada výroby pouze v místě původu také neumožňuje vaření piva Budweiser Budvar licenčně mimo České Budějovice. „Tato skutečnost je zdánlivě konkurenční nevýhodou, ale pro nás je kvalita na prvním místě. Díky našim originálním postupům, specifickým výrobním podmínkám a produkci pouze v našem pivovaru máme celý proces bezprostředně pod kontrolou a zaručujeme tak, na rozdíl od licenčních výrobců, neměnnou a vysokou kvalitu našeho piva. Náš zákazník kdekoliv na světě má jistotu, že si zakoupil originální produkt, nikoliv napodobeninu,“ říká Ing. Adam Brož, sládek Budějovického Budvaru.

Dodržování všech předepsaných parametrů průběžně kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Ležák Budweiser Budvar v sobě spojuje specifické geografické podmínky Českých Budějovic, pivovarský fortel, po staletí předávané zkušenosti místních lidí, pečlivě dodržovaný výrobní postup a nejkvalitnější suroviny. To vše společně vytváří jeho nezaměnitelnou chuť s jemnou hořkostí, kterou oceňují zákazníci na celém světě.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Pivo, které vaří strakonický Měšťanský pivovar pro Otavskou plavbu, ponese jiný název, než se původně uvažovalo.

Podle slov mluvčí radnice Marie Kotlíkové se těsně před tiskem etiket ukázalo, že název zlaťák už je registrovaný. „A tak přišla změna na Otavský zlatý,“ dodala.

Tento světlý ležák, označovaný jako prácheňské pivo, vyrobený speciálně pro již jmenovaný společný projekt měst Sušice, Horažďovice, Strakonice a Písek bude veřejně pokřtěn a poprvé ochutnán koncem května v Písku při akci Cipískoviště. Křest se odehraje v pátek 21. května od 11 hodin na plovoucím pódiu na Otavě u Kamenného mostu.

Cipískoviště nabídne v Písku o víkendu od 21. do 23. května návštěvníkům široký program, kde se kromě již populárních soch z písku objeví mezi mnoha jinými akcemi i závody dračích lodí. Těch se pravidelně zúčastňují také posádky z měst Otavské plavby.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka: Jana Štroblová


Domažlice se nemohou smířit se stavem vyhlášeného pivovaru a bojí se, co z něj bude.

Ukázat veřejnosti zajímavé a využitelné prostory, které zůstaly v areálu starobylého pivovaru založeného roku 1341 – to byl hlavní záměr prvních domažlických pivních slavností. Cílem bylo poukázat na poměrně dobrý stav historických objektů zapsaných mezi památky a také příchozím ukázat, jak by bylo možné pivovar oživit.

Představení návrhu na využití

Pan architekt Vorel, který je místní rodák, studoval na Baarově gymnáziu a má k městu vztah, nám zpracoval tuto studii na využití prostor pivovaru,“ uvedl několikrát za sobotní odpoledne návštěvníkům starosta Miroslav Mach. Poté na plátně postupně představil návrhy Jiřího Vorla, který podle jeho slov ´dělal´ i plzeňský pivovar Spilku.

Město Domažlice se soudí s investorem, se kterým podepsalo smlouvu minulé zastupitelstvo. Oprava pivovaru a záměr vybudovat malý pivovar a hotel měly časově navazovat na stavbu vedle stojícího Kauflandu, avšak nestalo se tak. Město proto odstoupilo od smlouvy – investor se jejího dodržení domáhal u soudu a nyní věc leží na odvolacím Krajském soudu v Plzni.

Bude na místo pivovaru rozšířeno parkoviště?

Proslýchá se, že investor jednal s vedením Kauflandu, prý by bylo možné pivovar zbořit a rozšířit parkoviště před hypermarketem,“ uvedl Deníku zdroj, který si nepřál být v souvislosti s touto neoficiální zprávou jmenován.

V této historické budově by mohl vzniknout nejen pivovárek, ale i jakési kulturní centrum, což jsme si ostatně vyzkoušeli už dvakrát. Poprvé při křtu desky Chodské vlny, podruhé dnes. Líbí se mi myšlenka architekta Vorla, který do míst současného pivovarského komína umístil prosklený výtah jako dopravní prostředek na vyhlídkovou věž,“ vysvětlil starosta Mach, který si pro tuto příležitost oblékl tričko s nápisem mluvícím za vše: SPMD.CZ Sdružení pro město Domažlice.

Uvedení návrhu architekta Vorla v život je závislé na výroku krajského soudu

V případě, že by soud Domažlice vyhrály, měly by další historický objekt se smysluplným využitím. Říkám to proto, že se nemohu dívat na areál staré domažlické nemocnice, který už roky chátrá a dělá ostudu,“ prohlásil senior Václav D. a dodal:

Moje jméno není tak důležité jako to, co se dokáže s pivovarem udělat. Dnes jsem slyšel, že z ulice by měly – pokud se to podaří – být vidět pivní tanky. Ukazovali je na obrázku, je to dobrý nápad a byla by to další zajímavost.

Zeptali jsme se

Co říká možnému zbourání pivovaru a jak se mu líbí nápad architekta, jsme se zeptali regionálního historika Zdeňka Procházky.

Slyšel jsem to také, ale vypadá to jako fáma. Sdružení Tusta i já osobně jsme se prali za to, aby byl pivovar prohlášen za kulturní památku, což se podařilo. Věděli jsme, jak to předtím dopadlo s Destou a dalšími historickými budovami ve městě. Myslím si, že nebude jednoduché památku zbourat. Každopádně se mi líbí myšlenka pivovar opravit. Vyhlídková věž nad varnou, zamýšlené muzeum i sklářská výroba by byly jen přínosem,“ odpověděl Procházka.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Domažlický deník.cz | Autorka: Milena Cibulková


Slávnostné otvorenie prvej prevádzky s tankovým pivom – Keltic pub v Komárne

Foto

Spoločnosť Heineken Slovensko túto sezónu prináša najčerstvejšiu novinku v oblasti čapovaného piva. Je ňou úplne nový, plne automatizovaný systém tankového piva, ktorý je riadený počítačom a konzumentom zabezpečuje absolútnu čerstvosť čapovaného piva v každom momente podávania. Inováciu na trh uvádza značka Zlatý Bažant a prvé prevádzky s novým systémom tankového piva boli ku koncu apríla otvorené v Komárne.

Najnovšia inovácia v oblasti tankového piva, ktorú na konci apríla priniesol Heineken Slovensko prostredníctvom svojej najhodnotnejšej značky Zlatý Bažant, je moderným, plne automatizovaným systémom s počítačovou riadiacou jednotkou CLEVER. Tá zabezpečuje informácie o stave čapovaného piva v 500 litrovom pivnom tanku a automatické čistenie pivných potrubí bez zásahu človeka. Samochladiace tanky udržiavajú pivo v ideálnych teplotných podmienkach. Výsledkom je stopercentná chuť a čerstvosť čapovaného piva v každom momente podávania, ako aj mnohé výhody pre samotného majiteľa prevádzky.

Z pivovaru priamo k spotrebiteľovi

Pivo sa do pivných tankov v prevádzke dopravuje priamo z pivovaru v Hurbanove v špeciálne upravených cisternách za prísnych hygienických a technických podmienok, bez zásahu človeka a bez kontaktu so vzduchom. Vo vnútri pivného tanku je vzduchový kompresor, ktorý tlačí vzduch na vaky s pivom vo vnútri tanku. Pivo si tak zachováva pôvodný obsah CO2. Pivné tanky zároveň udržiavajú pivo po celý čas v ideálnych teplotných podmienkach a sanitačná jednotka zabezpečuje automatické čistenie. Výsledkom je vždy stopercentná chuť a čerstvosť podávaného piva po dobu 30 dní od narazenia tanku.

Výhody pre majiteľa prevádzky

Pre samotného majiteľa prevádzky nový systém tankového piva prináša hneď niekoľko výhod. Systém sa ovláda veľmi jednoducho spoza barového pultu, čo znamená zlepšené pracovné podmienky pre personál prevádzky. Prevádzke zároveň odpadajú starosti s čistením pivných potrubí, ktoré zabezpečuje automaticky sanitačná jednotka a veľkou výhodou je aj automatizovaný manažment stavu skladových zásob prostredníctvom riadiacej jednotky CLEVER. Nezanedbateľnou výhodou pre majiteľov prevádzok je dostupnosť piva v každom momente bez časových strát. V prevádzke s tankovým pivom sa zároveň manipulácia so sudmi, ich skladovanie či „držanie záloh“ v sudoch stávajú minulosťou.

Prvé prevádzky v Komárne

Prvou prevádzkou, v ktorej bol nový systém tankového piva na Slovensku zavedený, je prevádzka Keltic pub v Komárne, po ktorej v krátkom čase nasledoval pub Jazmín takisto v Komárne. V priebehu mesiaca máj bude uvedená prvá prevádzka s tankovým pivom od Heinekenu Slovensko aj v Bratislave a v priebehu roka je naplánovaných zhruba 77 prevádzok na celom Slovensku. Po značke Zlatý Bažant, ktorá novinku uvádza, bude nový systém zavedený aj pre najpredávanejšiu značku piva na Slovensku, značku Corgoň. Spoločnosť Heineken Slovensko si od tejto revolučnej novinky okrem iného sľubuje aj "naštartovanie" predaja čapovaného piva v segmente Horeca na Slovensku.

Fakty o pivných tankoch od Heinekenu Slovensko:

Riadiaca jednotka Clever: program riadenia a ovládania systému prostredníctvom počítača, ktorý zabezpečuje informácie o stave čapovaného piva, riadi automatické čistenie jednotky, sleduje stav zásob a zabezpečuje spojenie so serverom.

Chladič: udržiava pivo v ideálnych teplotných podmienkach

Prietokomer: umožní kontrolu nad obsahom piva v tanku

Sanitačná jednotka: automatický systém na údržbu a čistenie. Pravidelnou sanitáciou zabezpečuje správnu chuť a čerstvosť piva.

Vzduchový kompresor: tlačí vzduch na pivné vaky, v ktorých je uskladnené pivo v tankoch, pivo si zachováva pôvodný obsah CO2.

Heineken Slovensko je viac ako 10 rokov lídrom na slovenskom pivnom trhu so stabilným trhovým podielom takmer 45 %. Heineken Slovensko a.s. je súčasťou jednej z najväčších pivovarníckych skupín na svete – Heineken N.V. Spolu so značkou Heineken, vlajkovou loďou portfólia spoločnosti, Heineken na Slovensku predáva najhodnotnejšiu slovenskú značku Zlatý Bažant, ďalšie silné slovenské značky Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer, ako i niektoré známe zahraničné značky – Krušovice, Starobrno a Desperados.

Okrem investícií do pivovaru, Heineken vybudoval v Hurbanove aj najväčšiu sladovňu v strednej a východnej Európe. Celkové investície dosiahli výšku približne 216 mil. EUR, čo tvorí zhruba 70% celkových investícií v odvetví. Podľa Trend Top 2009 je Heineken Slovensko najväčšou potravinárskou spoločnosťou na Slovensku.

Zdroj: Spravy czin.sk | Foto: Heineken


Domažlice mají za sebou premiérové pivní slavnosti.

Uskutečnily se v budovách, které zbyly z kdysi vyhlášeného pivovaru, mimochodem jednoho z nejstarších v Čechách.

Veřejnosti byl představen návrh využití stávajících prostor.

Původnímu investorovi, který měl v objektu vybudovat mimipivovar a hotel, město pro nedodržení podmínek vypovědělo smlouvu. Investor se odvolal a vyhrál u okresního soudu. Nyní je na krajském soudu, jak vše posoudí.

Na snímku z prezentace je výtah, který má být v případě, že město soud vyhraje, postaven v místě současného komínu a má vyvážet zájemce nahoru, kde má vzniknout vyhlídková věž.

Foto

Takto nějak by mohl v budoucnu vypadat dle návrhu architekta Jiřího Vorla domažlický pivovar s vyhlídkovou věží.

Zdroj: Domažlický deník | Autorka: Milena Cibulková


Český národ je zřejmě po právu nazýván národem pivním. Ukazuje se, že vyznavači pěnivého moku poznají, zda pijí kvalitní pivo. Přesvědčil se o tom sládek Jan Rada z minipivoaru Permon v Sokolově, který v pátek pořádal pivní slavnosti. Během nich si pivaře otestoval degustací různých druhů piva Permon.

Degustátoři dostali na stůl šest vzorků piva. Ohodnotit museli vůni, říz, hořkost, plnost a chuť zlatavého moku. To vše si pečlivě zapisovali, aby později mohli určit, jaké pivo vůbec pijí.

Nejlepší je, když se nechá trochu klesnout pěna, pak je vůně výraznější,“ radil sládek, který se výrobě piva věnuje už čtvrtým rokem.

U nás na vesnici v Lomnici tehdy zavřeli snad všechny hospody. Tchán proto řekl, že se pokusíme vařit pivo vlastní,“ zavzpomínal během degustace sládek. To už degustátoři hodnotili říz.

Tady je důležité, zda má pivo správný obsah CO2,“ podotkl. U hodocení hořkosti pak poznamenal, ža ta by po napití měla mít jakýsi doznívající efekt. A jak si degustátoři při pivních slavnostech vedli? Podle sládka nad očekávání dobře. Více než polovina zúčastněných totiž dokázala rozpoznat například plnost piva, která se určuje obsahem alkoholu a o chuti nemohla být ani řeč.

Jsem typickým pivařem a rozpoznám dobré a špatné pivo. Když mi v hospodě někdo natočí špatné, už si další nedám a odcházím,“ řekl odhodlaně Jiří Thán z Krajkové. Dokázal přesně určit čtyři vzorky z šesti. Obdobně si vedli i další degustátoři. Sládek Jan Rada na závěr doplnil, že na chuti piva se výrazně podílí i samotný výčepní. „Pokud pivo správně nenačepuje, ztrácí svojí chuť. To jistě pravý pivař moc dobře pozná,“ doplnil.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jiří Drozdík


Kutnohorskou radnicí tajená firma splnila podmínky města, radní jí chtějí městský pivovar pronajmout co nejdřív.

Kutnohorský starosta Ivo Šalátek už má horkého kandidáta na provozovatele místního pivovaru, ve kterém předloni ukončila provoz skupina Heineken. Vedení města, kterému patří nemovitosti pivovaru, už jedná s jediným zájemcem, ve Švédsku registrovaným dovozcem českého piva do skandinávských zemí. Splnil všechny podmínky výběru, radní by měli o pronájmu pivovaru hlasovat v první polovině května.

Jde už jen o osobní představení zástupců té společnosti. Ostatní podmínky byly splněny. Byl bych rád, kdyby se celá záležitost uzavřela co nejdříve, pivovar měl v Kutné Hoře vždy své místo, uvedl starosta. V soutěži o pronájem kutnohorského pivovaru byl ještě další zájemce, který ale podmínky města v termínu nesplnil.

Nájemce pivovaru, ve kterém předchůdce Heinekenu, společnost Drinks Union, vařil ročně přes 140 tisíc hektolitrů známé regionální značky Dačický, musel kromě podnikatelského záměru nabídnout minimálně 2,5 milionu korun jako měsíční nájem a nabídnout městu akciový podíl ve společnosti, která se bude provozem pivovaru zabývat.

Kutnohorští radní důsledně tají podrobnější údaje o finalistovi výběrového řízení, údaje nedostali k dispozici ani zastupitelé. Skandinávie je v nynějším čase propadu exportu pivovarů a ekonomické krize jedním z trhů, které výrazně dovoz z Česka neomezují. Pro Švédy by dovoz piva z vlastního pivovaru představoval významnou úsporu nákladů.

Mezi lidmi z Kutné Hory padají ale hodně protichůdné názory na nutnost obnovení provozu pivovaru, který nizozemská skupina Heineken kvůli údajné nerentabilitě zastavila krátce poté, co pivovar koupila od české pivovarnické skupiny Drinks Union. "Připadá mi to trochu jako podvod, o té firmě nic nevíme. A aby se tu vařilo pivo jen pro to, aby ho někdo hned odvezl z republiky, to nedává smysl," reaguje zastupitel a lékař Jan Havlovic.

Sporný je i problém kolem technologie, která - na rozdíl od budov a pozemků - nepatří městu, ale stále Heinekenu, jehož předchůdce ji před lety koupil zrovna od města za sumu kolem čtyř milionů. Teď by ji mělo město koupit zpět. Heineken pivovarnickou technologii nejprve ocenil na 28 miliónů, chtěl za ni 20 miliónů a požadovanou cenu teď naposled snížil na 10 miliónů. I to se zdá kutnohorským moc.

Pronajmout pivovar má význam. V žádném případě ale nebudu souhlasit, aby město technologii kupovalo. Bude záležet na nájemci, jak se rozhodne. Zda bude stávající technologii potřebovat nebo si dodá vlastní, říká členka městské rady Marie Štorková.

Kutná Hora je první z pivovarů, které Heineken u nás uzavřel. Následovaly znojemský Hostan a Pivovar Louny.

Zdroj: Gastrotrend.cz | iHNed.cz


«« « Strana 3 z 3
1 2 3

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI