Třetí Pivní slavnosti za účasti českých i bavorských pivovarů se konaly na stříbrském náměstí.

Program zahájil harmonikář Pepino, poté jej nahradila německá skupina Sunny Boys. O závěr večera se postarala skupina Rolling Stones revival. „Akce se koná díky Občanskému sdružení Ronšperk a Euregiu Egrensis. Zatím to byly největší oslavy piva v tomto městě, návštěvníci mohli ochutnat až pětatřicet druhů piv,“ uvedl David Ryba.

Počasí se udrželo, bylo chladno, ale nepršelo, jak se organizátoři původně obávali. „Z deště jsme měli strach, ten by celou akci zhatil. Pořád jsem posílal nahoru faxy, aby nám v sobotu nepršelo,“ smál se Ryba.

Děti si užívaly dětských atrakcí, rodiče putovali od stánku ke stánku. „Zatím jsme ochutnali dva druhy piv. To německé pšeničné nám moc nechutnalo, ale plzeňské bylo výborné. Odhadujeme, že zkusíme tak šest vzorků, to nám bude stačit,“ řekli manželé Lenka a Martina Forejtarovi ze Stříbra.

Pivo ochutnávali nejen muži, ale i ženy. „Nemohu si stěžovat, co jsem zkusila, to mi zatím chutnalo. I to německé bylo dobré,“ uvedla Zdeňka Vondrová.

Původní článek a fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autorka: Martina Sihelská

Německý pivovar Oettinger z Bavorska uvádí na trh poprvé pivo v baňatějším typu lahve, který používají zejména pivovary v Belgii a některé další německé pivovary. Uvedený výrobce ho používá pro dva druhy z jeho sortimentu: pro pivo plzeňského typu a pivo exportní. Nové přepravky na dvacet vratných lahví o objemu 0,33 l budou prodávány nejdříve v severním Německu, v Severním Porýní-Vestfálsku, Porýní-Falci, Hesensku a Sársku.

Tyto nápoje budou vyráběny v pivovaru Braunschweig (dříve Feldschlösschen), pobočce pivovaru Oettinger, pro celou pivovarskou skupinu. Příslušné přípravy vaření piva podle standardů pivovaru Oettinger byly vytvořené v průběhu několika uplynulých měsíců také v Braunschweigu. V této době se investovalo kolem 4,5 milionů EUR do sanitačních a modernizačních prostředků. V této sumě je zahrnuto také celkem 300 000 EUR potřebných pro nové modré přepravky.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Nepříjemné faux pas kutnohorské radnice rozezlilo některé zájemce o kutnohorský pivovar.

„S omluvou Vám sděluji, že do záměru města na pronájem pivovaru se hlásilo v přípravné fázi několik zájemců. Mezi nimi i společnost Quality Oil Company údajně ve spolupráci s Peter MacLaine Reissmuller.

Tento dokument se mým nedopatřením v jedné fázi považoval za oficiální žádost o pronájem pivovaru byť jím nebyl.

Skutečná a oficiální nabídka, kterou projednávala rada města však nezní na jména výše uvedená. Peter MacLaine Reissmuller ani Quality Oil Company žádný společný projekt městu nenabídli a podle mých informací ani nespolupracují.

Rada města projednávala nabídku od p. Horáka, který ji upřesnil s tím, že bude vytvořen společný podnik s účastí české a zahraniční firmy, které mají zájem obnovit výrobu piva v Kutné Hoře. Tyto společnosti, včetně účasti města budou teprve konkretizovány a předloženy radě města k dalšímu projednání,“ zní kompletní text vyjádření starosty Kutné Hory Ivo Šalátka k mylným informacím, které spojovaly společnosti Quality Oil Company a Peter MacLaine Reismüller, jako zájemce o provozování kutnohorského pivovaru.

Pivařům tak nezbývá než doufat, že rozezlené investory mýlka kutnohorské radnice neodradí od jejich avizovaného zájmu o obnovení výroby piva v místním pivovaru.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Martin Vaněk

Populární závody a zábavná projížďka na kolech Litovelským Pomoravím je za dveřmi

V sobotu 29. května proběhne již čtvrtý ročník populárních závodů a zábavné projížďky na kolech Litovelským Pomoravím pod názvem FREE Litovelská jízda. Závod odstartuje přesně ve 14 hodin z nádvoří Pivovaru Litovel. Zúčastnit se může úplně každý. Příznivci cyklistiky se vydají na dvě trasy o délce 18 km, nebo 30 km. Startovné je zdarma, stejně tak jako nealkoholické pivo Litovel FREE na startu třicetikilometrového závodu.

Na delší, třicetikilometrové trati budou závodit účastníci ve třech kategoriích – muži, ženy a junioři (do 18 let). Kratší, osmnáctikilometrová trať je určena rodinným týmům s dětmi (minimálně jeden rodič + dítě do 15 let). Během závodu čeká na cyklisty pohodová jízda po překrásných cyklistických stezkách vedoucích chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví a plnění řady zábavných úkolů.

Je připraven i pestrý doprovodný program a soutěže pro rodiče s dětmi v areálu pivovaru, který zajišťuje Katedra rekreologie FTK UP Olomouc. Účastníci se mohou těšit i na grilování, hudební produkci a exhibiční show skokanů na trampolíně, mistrů ČR. Pod jejich dohledem si budou moci zaskákat na trampolíně i návštěvníci akce. Samozřejmě nebude chybět ani ochutnávka nealkoholického piva Litovel FREE, které všechny sportovce zaslouženě osvěží. Vyhlášení závodu proběhne opět v areálu Pivovaru po dojetí posledního závodníka, nejpozději však v 18 hodin.

Přihlásit se na závod je možné přes internet na, poštou (adresa níže), nebo přímo na místě před závodem do 12:00.

Zábavná projížďka a závody na kolech pod názvem Litovelská FREE jízda jsou v Litovli již dobrou tradicí a staly se velice oblíbenými. Pravidelně se jich každým rokem účastní několik stovek příznivců cyklistiky od těch nejmladších po ty nejstarší. Loni na konci května se jich zúčastnily čtyři stovky závodníků. Nejstaršímu závodníkovi bylo přes 70 let a nejmladšímu závodníkovi ani ne dva roky. Na trati nikdy mezi ostatními koly nechybí ani kuriozity. Závodů se například každým rokem zúčastňují tandemy, či jednokolky, na které jeho jezdec ujede bez problémů celých 30 kilometrů.

Přihlášky závodníci mohou vyplnit na internetu: http://www.freelitovelsport.cz/freejizda/registrace.php. Dále poslat poštou do 21. května na adresu: Tomáš Slovák – Kick the Waves, Železniční 4, Olomouc, 779 00. Nebo se mohou přihlásit i v den konání závodu v areálu Pivovaru Litovel, a to do 12:00.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

V Návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje je k vidění výstava nazvaná Bohumil Konečný "Bimba" – nejkrásnější reklamní plakáty. Právě reklamní plakáty jsou jednou z dosud nezmapovaných oblastí tvorby plzeňského rodáka Bohumila Konečného.

Krásu Konečného reklamních plakátů, starých přes půl století, mohou obdivovat návštěvníci Plzeňského Prazdroje do 31. července denně od 8:30 do 18 hodin, vstup do Návštěvnického centra je zdarma. Plakáty pochází ze sbírky Františka Ulče. Výstavu připravil Jan Hosnedl.

K vidění je 23 originálních výtisků plakátů z 50. let, ukázky knih a časopisů ilustrovaných B. Konečným. Největším lákadlem jsou dva původní plakáty vytvořené pro Plzeňský Prazdroj nebo několik originálních kreseb Bohumila Konečného. Po celou dobu výstavy budou mít návštěvníci příležitost shlédnout dokumentární film Ladislava Moulise BIMBA – příběh zapomenutého malíře. Tento film získal v loňském roce ocenění na mezinárodním filmovém festivalu ARTS & FILM.

Bohumil Konečný, přezdívaný Bimba, vytvořil své první reklamní plakáty už počátkem čtyřicátých let v reklamním oddělení firmy Baťa. Bimba vyhrál konkurz na reklamního kreslíře a ve Zlíně asi dva roky žil a tvořil. Byl velmi dobře placený, peněz si však příliš neušetřil. Pamětníci např. uvádějí, že byl schopen na svůj soukromý sobotní mejdan klidně pozvat orchestr Karla Vlacha. Spolupráce s Baťou skončila kolem roku 1942. Tehdy bylo reklamní oddělení zrušeno kvůli postupující válce a nedostatku financí. Bimba z obavy před nasazením v Říši odchází na Střelu, kde je do konce války na oko zaměstnán v penzionu Lego.

Druhou vlnu zájmu o jeho plakáty a kalendáře zažil Konečný počátkem padesátých let. Kromě budovatelských plakátů rozesmátých horníků a rolnic, přehrad a továren se mu v době nejtužšího socialismu 50. let naskytla nevídaná možnost. Podniky zahraničního obchodu si u něj objednaly poutavé plakáty ve stylu tzv. americké reklamy pro firmy, které vyvážely své výrobky do zahraničí. Svůdné pin-up gilrls, jak vystřižené z amerických žurnálů, propagovaly na zahraničních trzích výrobky bižuterie z Jablonexu, plzeňské pivo z Prazdroje, piana Petrof a řadu dalších. Konečného plakáty tak obdivovali v Jižní Americe, Španělsku, Anglii a dalších západních zemích.

Zmíněné budovatelské plakáty většinou vznikaly jako týmová práce. Bimba tvořil postavy, jeho přítel – malíř Miloš Novák pak často doplňoval pozadí (doly, přehrady, elektrárny...) Za několik let vytvořil Bimba kolem stovky plakátů, které jsou sběrateli dodnes velmi ceněné.

Exportní plakáty byly u nás velmi málo známé. O jejich záchranu se zasloužil sběratel František Ulč. Sám na to v rozhovoru pro časopis Marketing Magazine vzpomíná takto: „Někdy v polovině šedesátých let jsem byl na návštěvě u Bimby. Tehdy bydleli Konečných ještě ve Varšavské ulici na Vinohradech. Paní Konečná žila již dva roky v Kožlanech u dětí, Bimba pracoval v Praze a do Kožlan každý týden dojížděl autem. Byl jsem u něj a on pomalu balil a připravoval své věci na převezení do západních Čech za manželkou. V místnosti byly balíky a pytle s různými věcmi, hlavně však knihy v krabicích. Všimnul jsem si, že v rohu u okna stála velká role stočeného papíru. S údivem jsem zjistil, že to jsou stočené tisky reklamních plakátů. Ptal jsem se, do kterého balíku to vše přijde. On odvětil, že se s tím nebude tahat do Kožlan, že se to dá do sběru! Podivil jsem se, jestli to není škoda. A Bimba tehdy řekl, že pokud chci, ať si plakáty vezmu! Pochopitelně jsem si je vzal a od té doby jsem měl doma přes šedesát plakátů, jeden lepší než druhý! Většina z nich u nás byla naprosto neznámá...“

Už v letech 2007 a 2008 se uskutečnil velký projekt BIMBA- zapomenutý malíř Bohumil Konečný. Projekt mapoval život a dílo jednoho ze zapomenutých ilustrátorů druhé poloviny 20. století, do jehož kresebného arzenálu patřilo dobrodružství ve Foglarovkách či povídkách Otakara Batličky, ale také kresby svůdných pin-up girls. Projekt zahrnoval výstavu v Západočeském muzeu v Plzni, výstavu v Obecním domě v Praze, monografii historika umění Tomáše Pospiszyla Bohumil Konečný a dokumentární film Ladislava Moulise BIMBA – příběh zapomenutého malíře.

Zdroj: Zpravodajství Plzeň.cz | Autorka: Iva Kokešová | Foto> Bimba.cz

Na celé naší zeměkouli se dnes vyrábí kolem 20 000 značek piva 180 druhů. Od slabších piv (Ale) přes ležáky, černá piva, hořká piva, krémová piva až po ledová piva.

Pivo je oblíbený nápoj již po dlouhou dobu. V pozůstatcích obyvatel Babylonu byly nalezeny detailní recepty na výrobu piva, a to 4300 let před Kristem. Pivo také vynalezli Číňané a Inkové. V Egyptě byly nalezeny texty předepisující pivo na 100 různých způsobů jako léčbu. Před několika lety také anglický pivovar New Castle Brewery vypěstoval a prodal 1 000 lahví piva Tutankhamun Ale, které bylo vytvořeno dle 3200 let starého receptu nalezeného v chrámu královny Nefertiti.

Masový prodej piva začal až ve 12. století v Německu a lahvové pivo se prodává přibližně od roku 1605. A nezapomeňme také na známý fakt, že Češi jsou největšími konzumenty piva ve světě - 155 litrů na hlavu za rok, to je slušné.

Zdroj: letme.cz

Nejen umělci a známé osobnosti se snaží přesvědčit mladou generaci, aby šla k volbám. Neobvyklým způsobem se prvovoliče snaží k urnám nalákat také majitel pivovaru. Za slib, že půjdou volit nabízí sudy piva.

Letos půjdou k volbám vůbec poprvé mladí lidé, kteří se narodili až po pádu komunistického režimu. Spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard si ale myslí, že čeští politici a jejich strany až na výjimky neumějí studenty středních škol, učilišť či vysokoškoláky oslovit.

"Chápu jejich znechucení politikou, ale bez jejich aktivní účasti volby nemají smysl," říká Stanislav Bernard. Rozhodl se proto mladé lidi k cestě k letošním parlamentním volbám vybudit. "S lidmi z našeho pivovaru jsme se dohodli, že vyhlásíme motivaci pro všechny letošní maturitní či poslední ročníky – třídy středních škol a odborných učilišť a všechny vysokoškoláky. Pokud se rozhodnou, že letos přijdou k volbám, čeká je od pivovaru odměna."

Jednotlivci mohou soutěžit o bednu piva

Posledním ročníkům středních škol i odborných učilišť pivovar přispěje sudem piva na oslavu konce školního roku, pokud se alespoň 85% studentů z jedné třídy zaváže přijít k volbám. Pivo získá prvních 250 tříd, které zašlou čestné prohlášení na adresu pivovaru. Zbývající třídy budou zařazeny do slosování o 50 exkurzí s ochutnávkou do Rodinného pivovaru Bernard.

Vysokoškoláci se mohou soutěže úcastnit individuálně - první tisícovka studentů, kteří slíbí, že půjdou v květnu volit, získá po bedně piva. Zbytek bude hrát o vstupenky na Bernadrfest, který se koná na začátku srpna v Humpolci.

Jak soutěžit?

Více informací a podrobnosti týkající se soutěže naleznete na www.pojdtevolit.cz nebo na facebookovské stránce Pojďte volit. Uzávěrka soutěže bude 26. května.

Zdroj: Relax Lidovky.cz

Nemovitosti českokrumlovského Pivovaru Eggenberg, a. s. v konkurzu, mají být vráceny do konkurzní podstaty. Rozhodl tak ve čtvrtek nepravomocně krajský soud.

Vše se odvíjí od založení společnosti Pivo Eggenberg A.D. 1560 spol. s r. o., v Českém Krumlově 15. dubna 2004. Pivovar Eggenberg do ní vložil své nemovitosti, oceněné na 214 milionů korun. Za to mu byl sjednán obchodní podíl 30 procent. Radim Pařízek a Petr Horák jako fyzické osoby vložili do společnosti po 20 000 Kč, přičemž byl sjednán každému podíl 35 procent.

Následujícími převody podílů to skončilo 19. září 2006 tak, že v Pivo Eggenberg A.D. zůstal pivovaru jednoprocentní majetkový podíl. Tehdejších jeho 64 procent, odpovídajících vkladu přes 206 milionů, pivovar převedl plzeňské společnosti Tema, a. s., za 80 000 Kč...

Na tomto místě připomeňme jen, že transakce „vyplula“ na povrch, když byl na pivovar 16. května 2008 prohlášen konkurz. Žalobu správce na určení neúčinnosti právního úkonu, onoho převodu 64 procent majetkového podílu na Temu, a na vydání předmětného podílu do podstaty úpadce krajský soud loni zamítl.

Podrobnosti tohoto prvního dílu dramatického osudu nemovitostí v centru Českého Krumlova najdete na stránkách www.ceskobudejovicky.denik.cz pod titulkem „Jak byl vytunelován pivovar “.

Druhé kolo

Ještě než soud začal tuto žalobu projednávat, napadla mu další. 29. ledna 2009 správce podstaty Štěpán Bláha zažaloval Pivo Eggenberg A.D. 1560 i o neúčinnost právního úkonu, jímž Pivovar Eggenberg, a. s., vložil do A.D. onoho 15. dubna 2004 jako nepeněžitý vklad 210 milionů za obchodní podíl ve výši 30 procent.

Skoro po roce začal soud případ projednávat. Tehdejší jednatel A.D. Milan Kašpárek řekl, že byl tehdy osloven, zda by nové společnosti nepomohl sehnat investora „k odkupu nějakého pivovaru“, tedy Eggenbergu. Získal příslib soukromé skupiny, ale nestačilo to, a tím věc pro něho skončila. JUDr. Radim Pařízek, který tehdy Pivovaru Eggenberg poskytoval právní služby, líčil, že se dohodli založit společnost, která by po sehnání investora odkoupila pivovar od akciové společnosti. Ta měla do nové firmy vložit nemovitosti s tím, že její podíl pak ostatní společníci z prostředků hledaného investora odkoupí. Mělo jít asi o 130 milionů, které by se vrátily akciovce. Ze vstupu rozjednaného partnera ale sešlo. Pařízek poté 19. září 2006 svých 35 procent na A.D. převedl plzeňské společnosti Tema za 10 000 korun. U následného rozdělení 65procentního podílu Pivovaru Eggenberg na 64 procent pro Temu a jedno procento pro pivovar už Pařízek nebyl.

„Chránili“ majetek

Svědek Jiří Shrbený mladší, tehdy člen dozorčí rady Pivovaru Eggenberg, řekl, že ve složité situaci pivovaru chtěli vložením nemovitostí do A.D. zachránit provoz, výrobu. Po dotazech na onu „ochranu majetku“ připustil, že šlo o ochranu před věřiteli. Jiří Shrbený starší, předseda představenstva a. s., rovněž rozváděl těžkou ekonomickou situaci pivovaru. Chtěli udržet výrobu za každou cenu, zachránit pivovar s dlouhou tradicí. Uvítal proto myšlenku na založení společnosti, do níž by Pivovar Eggenberg ohrožené nemovitosti vložil. „Až právníci mi později vysvětlili, že by to mohlo poškodit věřitele,“ ujišťoval. Soud mu připomněl, že v nové společnosti měli až do 19. září 2006 alespoň 65 procent, ale onoho dne z nich 64 procent prodali Temě za 80 000 korun a vzdali se tak i majority. Jak se pak měl vložený majetek akciovce vrátit?! A Srbený řekl, že „se tak dělo za určitých dohod s Temou, které se pak neplnily“.

Petr Vicenda, jednatel žalované Temy, předeslal, že u vložení nemovitostí do A.D. jeho společnost nefigurovala. Věděl ale, že A.D. je ohrožena exekucí, a dedukoval, že problémy může mít i Pivovar Eggenberg, a. s. Dohodli se prý proto, že obchodní podíl pivovaru a Pařízka v A.D. odkoupí. „Velmi to spěchalo, exekutorka v Táboře už měla připraven příkaz,“ vysvětloval „v podstatě nízkou“ cenu za podíly. Transakcí prý chtěli umožnit, aby českokrumlovský pivovar mohl dál vyrábět, byť v prostorách jiného. Hodlali také využít areálu pivovaru i k dalším činnostem.

„Uklidíme“...

Po čase se podařilo vyhledat zbývajícího „zakladatele“ Piva Eggenberg A.D. 1560, s. r. o., Petra Horáka. Rozvíjel, že pro export do Skandinávie hledal český pivovar, ale s tím, že švédská firma chce mít na něm podíl, aby mohla kontrolovat chod od výroby a ovlivňování cen do konečného prodeje.

Radim Pařízek prý poté „komplexně vymyslel a zařídil“, že když je Eggenberg účetně ve ztrátě a hrozí v něm i „jiní kostlivci“ ve skříni, „uklidíme“, vytáhneme z něho majetek a založíme Pivo Eggenberg A.D. 1560. On že v něm chce ale také „kontrolních“ 35 procent.

Pro další jednání se vyšlo z ocenění nemovitostí pivovaru na 214 milionů. V den podpisu zakládací smlouvy Pivo Eggenberg A.D. její účastníci podepsali dohodu, podle níž měl být Pivovaru Eggenberg, a. s., při případném ukončení jeho činnosti ve společnosti A.D. vyplacen podíl 137 milionů. Nebude-li pak tato částka složena do 30. června, zavázali se společníci Pařízek a Horák převést své podíly na osoby, které určí pivovar. Dál bylo ujednáno, že s nakládáním s nemovitostmi pivovaru musí Pivovar Eggenberg vyslovit souhlas. Jenže pak podle Horáka jednatelé Piva Eggenberg svolali v době Horákovy nepřítomnosti v republice valnou hromadu a v duchu stanov rozhodli o převodu jeho 35procentního obchodního podílu na jiné osoby a Horáka odvolali. „Chtěli tak pivovar ukrást,“ mínil svědek.

Kdo je odpovědný?

Zástupce správce Pivovaru Eggenberg pak závěrem zopakoval, že vložení 214 milionů za 30procentní podíl proti 70 procentům za 40tisícový vklad dalších dvou společníků do A.D. hrubě neodpovídá. Akcentoval výpověď svědka Horáka o účelu založení A.D. , tedy vyvedení nemovitostí Pivovaru Eggenberg, jejich „uklizení“ před věřiteli. Takový úkon, kterým dlužník úmyslně zkrátil své věřitele, je ze zákona odporovatelný.

Zástupce Temy naopak mínil, že stranami napadeného právního úkonu byli Pařízek, Horák a Pivovar Eggenberg, a žalováni by tedy měli být Pařízek s Horákem, rozhodně ne A.D., která v tu dobu ještě neexistovala. Pivovaru nabídnutých 137 milionů by prý ostatně uspokojilo nároky jeho věřitelů. Úmysl je zkrátit tady tudíž prý není.

Na okraj snad zajímavá odbočka. Během soudního řízení navrhla loni 5. října společnost Eductia, personálně propojená s A.D. a Temou, věřitelskému výboru pivovaru a správci Dohodu o společném postupu v rámci dobrovolné dražby a urovnání vzájemných sporů. Pivovar Eggenberg a A.D. měly prodat areál pivovaru v dražbě s minimálním podáním 130 milionů. Z výtěžku měl Pivovar Eggenberg dostat pět procent jako hodnotu movitých věcí, ze zbytku pak mělo 55 procent připadnout Eggenbergu, 45 procent A.D. Výbor věřitelů i správce nabídku odmítli.

Nepravomocně

Krajský soud posléze ve čtvrtek vyhlásil rozsudek, jímž prohlásil vložení nemovitostí Pivovaru Eggenberg, a. s., onoho 15. dubna 2004 jako nepeněžitý vklad 210 milionů do vznikající společnosti Pivo Eggenberg, A. D., za současného stanovení obchodního podílu ve výši 30 procent za neúčinný právní úkon.

Soud nepřitakal námitkám Temy, že tato společnost pro spor není pasivně legitimována. „Pivo Eggenberg, A.D., byl adresátem onoho třístranného úkonu vložení majetku akciové společnosti, v jeho prospěch byla transakce provedena,“ řekl soudce s poukazem na insolvenční zákon. Majetkový prospěch získaný plněním z neúčinného právního úkonu zkracujícího možnost uspokojení věřitelů pak musí být osobami, v jejichž prospěch byl učiněn nebo které z něj měly prospěch, vydán do podstaty.

Úmysl takto věřitele zkrátit podle soudu potvrdily i výpovědi obou Shrbených a dalších účastníků ujednání o snaze ochránit majetek pivovaru v situaci, kdy měl prokazatelně stamilionové dluhy. „V této situaci zakládá předseda představenstva novou společnost a vkládá či ,uklízí´ do ní nemovitosti, aby pivovar ochránil,“ řekl soudce a podotkl, že se tak ovšem stalo na úkor věřitelů, tedy jaksi na ochranu před nimi. Přestože pivovar měl za nemovitosti údajně dostat 137 milionů, jakkoliv k tomu stejně nedošlo, za jejich „vyvedení“ měl předseda představenstva chtít 210 milionů, na jaké byly oceněny. V každém případě měl ovšem Shrbený senior s péčí řádného hospodáře podmínit platnost smlouvy vyplacením údajně sjednané částky do pevného termínu, eventuálně ujednat podmínku vrácení nemovitostí do majetku a. s. v případě nezaplacení zmíněné částky. Nic takového neučinil.

Z rozhodnutí krajského soudu se tedy nemovitosti českokrumlovského pivovaru mají vrátit do majetku Pivovaru Eggenberg, a. s. „Právo by mělo také svou troškou přispět spravedlnosti,“ řekl v závěru odůvodnění předseda konkurzního soudu. Rozsudek není v právní moci.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer | Foto: Václav Votruba

Nemovitosti českokrumlovského Pivovaru Eggenberg, a. s., v konkurzu od 16. května 2008, mají být vráceny do konkurzní podstaty. Rozhodl tak ve čtvrtek nepravomocně krajský soud.

Vše se odvíjí od založení společnosti Pivo Eggenberg A.D. 1560 spol. s r. o., v Českém Krumlově 15. dubna 2004. Pivovar Eggenberg do ní vložil své nemovitosti, oceněné na 214 milionů korun. Za to mu byl sjednán obchodní podíl 30 procent. Radim Pařízek a Petr Horák jako fyzické osoby vložili do společnosti vklady po 20 000 Kč, přičemž byl sjednán každému obchodní podíl 35 procent.

Petr Horák svých 35 procent převedl 21. července 2004 za 20 000 Kč na Pivovar Eggenberg. Radim Pařízek převedl svých 35 procent za 10 000 korun 19. září 2006 na plzeňskou společnost Tema, a. s. Téhož dne bylo valnou hromadou schváleno rozdělení 65procentního podílu Pivovaru Eggenberg v nové společnosti na 64 a jedno procento. 64 procent s vkladem 206 789 900 Kč bylo převedeno za dohodnutých 80 000 Kč společnosti Tema.

Neúčinný úkon?

Tento právní úkon správce konkurzní podstaty Štěpán Bláha napadl loni 20. srpna odpůrčí žalobou. Má jej za neúčinný. Celkem 90.000 korun za převod hodnoty převyšující 206,8 milionu není podle něho přiměřeným protiplněním. Míní, že takto došlo k poškození úpadcových věřitelů. Dožadoval se vrácení oněch 64 procent s vkladem 206 809 900 Kč do podstaty úpadce.

Promlčeno?

Tema se bránila údajnou promlčeností lhůty k podání takové žaloby. Poukazovala na to, že insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu do jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

Právní zástupce správce ale upozorňoval, že v době napadeného převodu obchodního podílu byl předsedou představenstva pivovaru Jiří Shrbený a jednatelem Temy jeho syn. „Je tedy zřejmé, že se jednalo o osoby blízké a v pozicích vrcholných orgánů společností,“ zdůrazňoval žalující a dovolával se jiného paragrafu insolvenčního zákona. Ten říká, že právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké. „Co se stalo v tomto případě, je tak výjimečné, že snad už ani nelze hovořit o pouhé ne–přiměřenosti protiplnění,“ dodal zástupce správce.

Chtěli poškodit věřitele

Upozornil dále na to, že podle § 242 lze odporovat rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám. Přitom se ze zákona má zato, že u takového úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké byl dlužníkův úmysl této osobě znám. Zástupce správce dodal, že před oním převodem obchodního podílu měl Pivovar Eggenberg velké závazky, mj. také k Jiřímu Shrbenému – asi 32,8 milionu z „povodňové“ půjčky, či ke společnosti Bellton ve výši skoro 90 milionů. „To, že závazky nebyly dlouhodobě spláceny, znamená, že pivovar byl minimálně v hrozícím úpadku. Úmysl poškodit věřitele převodem obchodního podílu tak je zcela zřejmý,“ mínil zástupce žalobce. Takovému úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu pak lze odporovat, byl-li učiněn v posledních pěti letech před zahájením insolvenčního řízení.

Zástupce žalovaného pak označil za absurdní, že by takto Jiří Shrbený jako výrazný věřitel úpadce sám sobě zkracoval vyhlídky na uspokojení. K problému úkonu učiněného ve prospěch osoby blízké, který by posouval promlčecí lhůtu na tři roky, dodal, že za osoby blízké lze považovat toliko osoby fyzické. Judikatura prý připouští tento pojem i pro vztah osoby právnické s osobou fyzickou, pro případy, že by statutární orgán učinil úkon ve prospěch sobě blízké fyzické osoby. „Tady šlo ale o dvě právnické osoby a promlčecí lhůta je tedy jednoroční,“ tvrdil zástupce Temy.

Posléze dodal, že celá transakce měla širší souvislosti a pozadí a nelze ji posuzovat jen matematickým vzorcem.

Zamítnuto, ale...

Krajský soud loni v dubnu žalobu správce na určení neúčinnosti právního úkonu, onoho převodu 64 procent majetkového podílu na Temu, a na vydání předmětného podílu do podstaty úpadce zamítl. „Už samo rozdělení 65procentního obchodního podílu Pivovaru Eggenberg na majetku společnosti A. D. bylo neplatné. Proto tento subjekt ani nemohl něco převádět na Temu,“ řekl soudce v krátkém odůvodnění rozhodnutí. Akt rozdělení podílu byl podle něho neplatný pro rozpor s dobrými mravy. Souhlas Jiřího Shrbeného s rozdělením a následným prodejem obchodního podílu Pivovaru Eggenberg za 80.000 Kč „naprosto odporuje požadavku na řádné hospodaření statutáře obchodní společnosti se svěřeným majetkem“, dodal.

I když byla tedy odpůrčí žaloba insolvenčního správce nepravomocně zamítnuta, rozhodnutí prakticky znamenalo, že 65 procent podílu na majetku Piva Eggenberg A.D. 1560 ve více než 200milionové hodnotě patří nadále Pivovaru Eggenberg, a.s.

Další dějství pozoruhodného vyvedení majetku pak dořešil krajský soud rozhodnutím zmíněným v úvodu. Podrobnosti na www.ceskobudejovicky.denik.cz pod titulkem Soud vrátil nemovitosti pivovaru.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer

Finále soutěže pro studenty odborných učilišť, hotelových škol a dalších vzdělávacích zařízení zabývajících se odbornou přípravou číšníků, kuchařů a dalších profesí v cestovním ruchu již po deváté hostil Královský pivovar Krušovice. Ve čtvrtek 13. května se zde sešli vítězové pěti regionálních kol, aby se ve finálovém kole utkali o titul Prince výčepních. „Soutěžilo celkem devět tříčlenných družstev, která se utkala jak v samotném čepování piva, tak i vědomostním testu, který je zaměřen na pivo, jeho historii, správné uchovávání a čepování. Jako nejlepší byl vyhodnocen tým Hotelové školy z Mariánských Lázní, který potvrdil skvělou úroveň odborné přípravy. Studenti z této školy vyhráli již třetí ročník v řadě.“ říká Josef Helebrant z Královského pivovaru Krušovice, který soutěž každoročně organizuje.

Tříčlenná družstva se nejprve při prohlídce vedené vrchním sládkem a manažerem pivovaru Tomášem Kosmákem seznámila s historií Královského pivovaru Krušovice. Účastníci se na následné besedě dozvěděli užitečné informace o zodpovědné konzumaci a zákonné hranici pro podávání piva. „Celá soutěž je koncipována s ohledem na to, že studenti jsou mladší 18 let, cvičí se tedy jen v profesních dovednostech, degustaci musí nechat až na dobu, kdy dosáhnou plnoletosti,“ upřesňuje Josef Helebrant. Pak již následovalo rozlosování pořadí, ve kterém družstva soutěžila. Po té byla zahájena samotná soutěž, a to vědomostním testem. Odpoledne došla řada na praktické zkoušky a každý soutěžící měl za úkol natočit soutěžní třetinku v tříminutovém limitu. Odborná porota v čele s obchodním sládkem Heinekenu Svatoplukem Vrzalou posuzovala v praktické části soutěže velmi přísně jak správnou míru piva, tak i výšku pěny a celkový postup při čepování. A právě na základě vyhodnocení všech disciplín a kritérií bylo určeno následující konečné pořadí finalistů:

Medailisté

1. místo HŠ Mariánské Lázně - Nikola Müllerová, Zdeněk Eisner a Luboš Lev

2. místo SŠ potravinářská a služeb Brno, Charbulova - Robin Mietus, Michal Kameník a Jakub Haluza

3. místo SOŠ a SOU Kladno - Daniel Heler, Adam Ryšavý a Antonín Dvořák

4. místo SOU Baron School s.r.o. Havířov

5. místo SŠ Služeb Varnsdorf

6.místo SŠ Hotelová Český Těšín

7. místo SŠ služeb a řemesel Stochov

8.místo SŠ gastronomie a služeb Nová Paka

9. místo SOU Planá

Vedle hlavní soutěže pro týmy odborná porota vyhlásila i vítěze v kategorii jednotlivců, který získal cenu ředitele Královského pivovaru Krušovice. Touto cenou a titulem Princ výčepních 2010 se může čerstvě pochlubit Adam Ryšavý ze SOŠ a SOU Kladno, stříbrná skončila Jiřina Grymová ze Střední hotelové školy v Českém Těšíně a bronz vybojoval Luboš Lev z Hotelové školy v Mariánských Lázních.

Všichni účastníci soutěže získali drobné dárky. Vítězný tým pak získal pro svoji školu věcnou cenu – kompletní vybavení pro hostinské stoly (ubrusy, sklo, prostírání, tácky atd.) v hodnotě 12 tisíc korun.

Finalisté devátého ročníku Prince výčepního se kvalifikovali v jednom z pěti regionálních kol. Ta se konala od února v Opavě, v Kladně, ve Velkém Březně, v Brně a v Karlových Varech. Předcházejícího ročníku soutěže se zúčastnilo na 35 škol zaměřených na cestovní ruch a pro letošní rok je toto číslo stejné.

„Celý letošní ročník byl svou úrovní za devět let konání soutěže zdaleka nejlepší, prakticky rok od roku se zvedá úroveň a vystupování soutěžících, hlavní dík patří učitelům a ředitelům zúčastněných škol, kteří obětují svůj čas a umožňují žákům absolvovat tuto soutěž,“ hodnotí soutěž Josef Helebrant.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Luxusní zájezd pro dvě osoby do Amsterdamu a zajímavá finanční odměna 30 tisíc korun čekají na vítěze letošního, již druhého ročníku soutěže Hvězda výčepu. Je určena všem profesionálům z restaurací, hostinců, barů a dalších provozoven, kde se čepuje pivo z portfolia Heinekenu Česká republika. „Své síly navzájem změřili nejprve ve třech regionálních kolech a třicítka nejlepších se 20. května, tedy již za týden, utká v pražském finále. Absolutní vítěz se v rámci zájezdu do Amsterdamu podívá do míst, kde se psala a píše pivní historie – do pivovaru Zoeterwoude, muzea Heineken Experience či do ledové jeskyně Extra cold,“ říká Svatopluk Vrzala ze společnosti Heineken Česká republika, která soutěž vyhlašuje.

Klání o prestižní titul bylo zahájeno po uzavření přihlášek na konci dubna nejprve ve třech regionálních kolech, která se konala 10. května v restauraci Tivoli ve Velkém Březně, 11. května v Královském pivovaru Krušovice a 12. května ve starobrněnské Pivovarské restauraci. Z osmdesáti soutěžících vzešla třicítka nejlepších výčepních z celé republiky, kteří budou o titul Hvězda výčepu soutěžit v kbelském Lidovém domě v Praze 20. května.

Mezi třicítkou finalistů bude i loňský vítěz prvního ročníku soutěže Tomáš Huss z restaurace U Gaganů ve Znojmě, který se kvalifikoval v brněnském kole. Mezi favority se záluskem na medailové umístění budou určitě patřit i čerství vítězové a medailisté z regionálních kol, kterými jsouv regionálních kolech:

Březno - 1. místo - Jana Sinková - U Horáků Na Růžku Děčín; 2. místo - Luděk Matoušek - U Matoušků Hořice; 3. místo - Patrik Lamka - Bar No. 1 Žďárky

Krušovice - 1. místo - Zdeněk Uhliar - U Komára - Podbořany; 2. místo - Jiří Kubeš - Na Ostrově Plav; 3. místo - Martin Strečok - U Čapoše - Mělník

Brno - 1. místo - Lukáš Havel- Orlovna Rakšice; 2. místo - Jarmila Ujčíková - U Floriánka Budišov; 3. místo - Irena Pelikánová - U Cvrčka Mašovice

Finále bude mít stejně jako kvalifikační kola tři oblasti: písemný test ze znalosti značky, produktů a pivovarů patřících do skupiny Heineken a také ze správné péče o pivo. V další části dostanou soutěžící prostor pro prezentaci provozovny, ve které působí. V praktické zkoušce pak budou čepovat domácí pivní značky do sklenic s obsahem 0,3 a 0,5 litru a prémiovou značku Heineken do sklenice s obsahem 0,25 litru. Odborná porota bude posuzovat správnou míru a výšku pěny a také vizuální vzhled načepovaného piva. Hodnotit bude také celkový dojem při čepování, od správné přípravy pivního skla přes způsob čepování až po závěrečné servírování.

„Správné čepování piva je důležité, protože tím přispívá k vyzdvižení charakteristických znaků piva – především pěnivosti i chuti. Kvalitu piva primárně ovlivňují suroviny použité při výrobě a vlastní výrobní technologie, ale správné čepování a servírování přispívá k celkovému dojmu při jeho pití,“ říká Svatopluk Vrzala.

Finanční prémie a věcné ceny čekají i na stříbrného a bronzového finalistu, kteří získají 10 a 5 tisíc korun. Vedle toho získají materiální prémii i provozovny, ve kterých tři nejúspěšnější soutěžící působí, a to v hodnotách 30, 20 a 10 tisíc korun. I v kvalifikačních kolech získali vítězové zajímavé ceny – první tři obdrželi diplomy a finanční odměnu ve výši 5, 3 a 1 tisíc korun. Všichni soutěžící také dostávají drobné ceny a upomínkové diplomy. Těšit se mohou i na fotografie z průběhu soutěže.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Potěšit sami sebe, ale především své chuťové buňky, můžete v prvním minipivovaru vybudovaném na Moravě po roce 1989. Nápad přestavět budovu ze 14. století na pivovar, restauraci a hotel vznikl již v roce 1990 a pouhé dva roky po vyslovení záměru byl převeden ve skutečnost.

Zajít si na pivo do Pegase je skutečným gastronomickým zážitkem. Již při vstupu do objektu je vám na první pohled jasné, že srdcem pivnice je varna pivovaru, jejíž ráz je umocněn kombinací mědi a dřeva. Nevybrat si z pestré nápojové nabídky, moravské a české kuchyně či specialit k pivu a připravit se o skvělý kulinářský zážitek je téměř nemožné.

Pivo zde vaří hned ve čtyřech druzích. Neoblíbenějším je světlý ležák. Je vyráběn pouze z přírodních surovin metodou spodního kvašení bez filtrace a pasterizace. Jde o živé přírodní ječné pivo, což potvrzuje nejen svým vzhledem. Dalším druhem piva je tmavý ležák. Technologický postup výroby je stejný jako u světlého ležáku, avšak s rozdílem použití barevných sladů.

Unikátem je pivo s názvem Pegas Gold. Jedná se o speciální polotmavý ležák s vyšším obsahem alkoholu, díky kterému se řadí do skupiny 16° piv. Ovšem otázkou je, kolik takových piv je průměrný konzument schopen vypít. Poslední pivo, které si získalo oblibu především u žen, je pšeničné pivo. Je vyrobeno metodou svrchního kvašení za použití pšeničného sladu. Podává se s citrónem, což na první pohled nepůsobí moc důvěryhodně, ale o to větší má úspěch.

Minipivovar, restaurace a zároveň hotel se nachází v centru města Brna v Jakubské ulici přímo pod hradem Špilberk. Téměř 80 % produkce se vytočí právě ve zdejší pivovarské pivnici. Zbytek je rozvezen po Brně a jeho blízkém okolí. Návštěva minipivovaru je zážitkem, který by si měl na vlastní kůži vyzkoušet snad každý, kdo je jen trochu konzumentem tohoto lahodného moku. Srovnání chutí je skvělou zkušeností a profesionální přístup je zárukou kvality.

Zdroj: Meredit.cz | Autorka: Jaroslava Fuksová

„Výborně. Tak to už se těším,“ zajásali kutnohorští pivní patrioti nad zprávou, podle které by již v příštím roce měli zabořit rty do prvního půllitru zlatého moku uvařeného opět „doma“ v kutnohorské pivovaru.

Výrobu v minulém roce i přes protesty veřejnosti ukončil nadnárodní pivní gigant, společnost Heineken. A město začalo pro místní pivovar hledat nového nájemníka, který by Kutnou Horu opět zavlažil hektolitry domácího ležáku. Novým provozovatelem by se nyní podle vyjádření starosty Ivo Šalátka měla stát česko–švédská společnost, ve které bude mít výrazný podíl také kutnohorská radnice.

Kontrola dění

„Chceme, aby město mělo minimálně kontrolu nad tím, co se v pivovaru děje, aby se v důležitých záležitostech nerozhodovalo bez jeho stanoviska,“ uvedl Šalátek. Partnery města v nově vzniklé firmě bude švédská společnost Peter MacLaine Reismüller a česká Quality Oil Company, které radnici společný projekt předložily.

Město ve výběrovém řízení na pronájem požadovalo právě možnost vlastnit podíl ve společnosti, nájemní smlouvu na patnáct let a roční nájem přesahující dva miliony korun.

Nejdřív sudové, potom v lahvích

Podle informací starosty by místní varna zabezpečila v prvních letech regionální trh v Kutné Hoře a okolí. Expanze do pražských náleven je plánována nejdříve za dva roky. „Chtějí vařit sudové pivo a až ve druhé fázi se začne stáčet i do lahví. Kapacita pivovaru je asi dvě stě tisíc hektolitrů. Jeden až dva roky by se vařilo kolem padesáti až sedmdesáti tisíc hektolitrů, přičemž výroba by se postupně zvyšovala,“ tlumočil záměry pivovarníků Šalátek.

Kdyby zastupitelé záležitost projednali a odhlasovali na červnovém jednání, tak do tří měsíců by podle starosty mohlo dojít k převzetí pivovaru novou společností. „Potom běží nějaká technická lhůta na jeho zprovoznění, asi tři až pět měsíců,“ vypočítával dobu, která zbývá do znovuotevření píp s kutnohorským pivem starosta. S první ochutnávkou by se tak s jistou dávkou optimismu mohlo počítat již na začátku příštího roku.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Martin Vaněk | Foto: Jan Šmok

Už niekoľko rokov spoľahlivo funguje nadštandardná spolupráca medzi mestom Banská Štiavnica a pivovarom STEIGER, a.s., Vyhne. Táto spolupráca má prazáklad v dávnej spoločnej baníckej minulosti, ako aj fakte, že mesto Banská Štiavnica niekoľko krát v histórii vyhniansky pivovar vlastnila a striedala sa v ňom so súkromnými vlastníkmi. Bohatí mešťanostovia Banskej Štiavnice si vyhnianskom pive pochutnávali ešte skôr než bola objavená Amerika. Na bohatej histórii a príslušnosti k regiónu je založená aj súčasná profilácia značky STEIGER.

V roku 2007 začal pivovar s rebrandingom, postaveným na legende o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler v Banskej Štiavnici. V pečati pivovaru sú teraz zobrazené dve jašteričky, ktoré nahradili templárskeho rytiera, ktorého používanie nadväzovalo na tradíciu varenia piva vo Vyhniach. Pivovar STEIGER má tradičné väzby na Banskú Štiavnicu a dve jašteričky sú aj jej symbolom. Hoci zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade pokračuje v zlatistom pive STEIGER z Vyhní. Aj názov STEIGER je spätý s banskoštiavnickým baníctvom, keďže znamená banský majster. Spojenie s baníckou tradíciou vyjadruje aj latinsky nápis DA DEUS FORTUNAE (DAJ BOH ŠŤASTIA) na pečati pivovaru. Na viacerých akciách, ktoré organizuje mesto, nechýba ani v súčasnosti zlatistý pivný mok z Vyhní. Sponzorsky ho dodáva pivovar STEIGER na základe zmluvy o reklame.

Mesto Banská Štiavnica na základe tejto zmluvy v roku 2009 pivovar STEIGER propagovala

na týchto podujatiach:

a) Budenie sitnianskych rytierov (jún 2009)

b) Majstrovstvá Slovenska v bleskovom šachu – Open Steiger (18.7. 2009)

c) Živý šach (18.7. 2009)

d) Letné kino v Amfiteátri (júl – august 2009)

e) Filmový klub Oko a premietanie kina Akademik (máj – december 2009)

f) Nezabudnuté remeslá (1.8.)

g) Festival folk & world music (1.8.)

h) Štyri živly (7.8. – 9.8.)

i) Salamandrové dni (10. – 12.9.)

Okrem toho mesto pivovar propagovalo aj na ďalších kultúrnych podujatiach organizovaných Banskou Štiavnicou, ako hlavným organizátorom v roku 2009 v čase máj – december 2009. V závislosti od výšky podpory bolo umiestnené aj logo Pivovaru STEIGER, a.s. na propagačných materiáloch a ďalších miestach, ktoré s podujatím súviseli. Mestu sa zároveň podarilo podporiť festival Jazznica a umiestniť do všetkých materiálov k tejto akcii logo pivovaru. Počas uvedených akcií sa v priestoroch konania ponúkali na pitie (nealko a pivo) produkty Pivovaru STEIGER.

Mesto Banská Štiavnica tak ako protihodnotu získalo od pivovaru finančnú aj tovarovú podporu. V oficiálnom vyhodnotení ,,Spolupráce medzi pivovarom STEIGER a mestom Banská Štiavnica za rok 2009“, ktoré vypracoval Ing. Rastislav MARKO z Mestského úradu v Banskej Štiavnici v marci 2010 sa uvádza: ,,Podujatia, ktoré podporil pivovar STEIGER navštívilo spolu 15 – 17 000 návštevníkov. Logo pivovaru sa ocitlo na všetkých propagačných materiáloch, ktoré súviseli s kultúrnym letom v regióne, ako aj na materiáloch k jednotlivým akciám. Pivovar ako partner bol zakomponovaný aj do dvoch rozhlasových kampaní v rádiu Expres (spolu 25 spotov). Logo pivovaru sa podarilo dostať aj do akcií nad rámec zmluvy – Jazznica, Trať mládeže. Okrem toho sme z prostriedkov, získaných zo sponzorstva (najmä piva) prevzali plnenie pivovaru smerom k akciám Banskoštiavnicko -hodrušského baníckeho spolku, čo zefektívnilo našu spoluprácu. Banner s logom pivovaru bol zároveň počas celého leta zavesený priamo v centre Banskej Štiavnice, na budove Rubigallu. Kultúrne leto v Banskej Štiavnici sa aj zásluhou pivovaru zaradilo medzi najúspešnejšie v histórii“. Dokument zároveň obsahuje námety na spoluprácu v budúcnosti, medzi ktoré patrí udržanie výšku príspevku na úrovni z roku 2009, aj napriek ťažkej dobe. Mesto na oplátku ponúka rozšírenie spolupráce o ďalšie zaujímavé aktivity.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

V porevolučním období zaznamenává pivovarství České republiky vlivy globalizace - zejména vstup nadnárodních společností spojený s centralizací výroby, s tlakem na ekonomickou efektivitu výroby, s důrazem na využití nástrojů marketingu či s prodlužováním trvanlivosti výrobků.

S tímto procesem souvisí i uzavírání řady pivovarů, určitá unifikace v chuťovém charakteru značek, snižování výrobních nákladů a naopak nárůst nákladů na marketingovou podporu. Čím mohou regionální pivovary konkurovat velkým pivovarnickým obrům? O tom by mohla vyprávět pivovarnická společnost K Brewery, která ovládá a provozuje celkem sedm menších či středně velkých pivovarů - v Protivíně (Platan), v Černé Hoře (Tas), v Jihlavě (Ježek), v Uherském Brodě (Janáček), v Hlinsku v Čechách (Rychtář), v Klášteře Hradišti nad Jizerou (Klášter) a ve Vysokém Chlumci (Vévoda).

Kvalita jako konkurenční nástroj

K Brewery nabízí produkty vyráběné tradičními poctivými postupy a z těch nejkvalitnějších surovin. Snaží se, aby se výrobky dostaly k zákazníkovi vždy čerstvé, proto vyrábí pouze malé šarže. Díky tomu nemusí navyšovat garanční doby pomocí extrémní stabilizace a ochuzovat tak chuť piva, naopak běžně nabízí velmi populární kvasnicová nefiltrovaná piva. Podniková filozofie je orientovaná na tradici a poctivost. Každá nová značka piva, se kterou přichází na trh, má za sebou vždy dlouhodobý vývoj.

Když jsme například v loňském roce uváděli na trh dvanáctistupňové pivo Lobkowicz Premium, přes rok jsme testovali jeho chuťové vlastnosti. Snažili jsme se dosáhnout ideální rovnováhy mezi plností a hořkostí, typické pro chuť českého piva. Proto používáme výhradně český chmel odrůd Žatecký poloraný červeňák a Premiant, český slad vyrobený jedině z ječmene odrůdy Bojos a vodu, jež si svou kvalitou v ničem nezadá s vodou kojeneckou.

V různorodosti je síla

K Brewery zastupuje více než 50 značek, což představuje nejpestřejší nabídku na trhu. Značky mají výrazný chuťový charakter, liší se od sebe díky tomu, že jsou vyráběny v různých pivovarech podle rozdílných receptur. Schopnost oslovit široké spektrum zákazníků včetně opravdových labužníků je tedy hlavní výhodou. Vaříme zajímavá tradiční česká světlá piva, ale klademe důraz i na rozsáhlé portfolio speciálů, ať už vícestupňových, tmavých či polotmavých nebo třeba kvasnicové či pšeničné pivo. Jejich oblíbenost dokazuje i úspěch vlastního balení sedmi pivních speciálů ze šesti různých českých a moravských pivovarů, jehož druhou edici jsme nedávno uvedli na trh.

Na trh je třeba reagovat rychle

V letošním roce vyšla z produkce protivínského pivovaru další zajímavá novinka. Je reakcí na stále se zvyšující poptávku po nealkoholickém pivu. Pivo značky Lobkowicz Premium Nealko ocenila odborná porota na letošním Pivexu jako druhé nejlepší nealkoholické pivo na našem trhu. Ačkoliv se toto pivo oficiálně uvádí na trh teprve nyní, vaří se v pivovaru v Protivíně již asi půl roku. Prvně jsme jej nabízeli jen vybraným restauracím a na základě reakcí spotřebitelů jsme dolaďovali jeho chuť k dokonalosti. S jeho recepturou jsme si opravdu vyhráli, nakonec jsme se rozhodli pro tři druhy sladu a tři druhy chmele a navíc jsme použili speciální kmen kvasnic. Zrodilo se tak osvěžující pivo plné chuti, které se velmi blíží chuti klasického piva.

Zdroj: Gastrotrend.cz | iHNed.cz | Autor: vrchní sládek, K Brewery

Největší párek v rohlíku v celé České republice vznikne možná již zítra v pivovaru v Kostelci nad Černými lesy.

Dosavadní rekordní pochoutka měla párek dlouhý 223 centimetrů, rohlík 194 cm a vážila 24 kilogramů. Na regulérnost soutěže dohlédnou nejen návštěvníci, ale i zástupce agentury Dobrý den z Pelhřimova, která podobné rekordy eviduje a potvrzuje jejich platnost.

Vše začne v 11 hodin, návštěvníky čeká spousta doprovodných programů včetně divadelních představení pro děti i dospělé.

Fotogalerii a původní článek naleznete zde...

Zdroj: Kolínský deník.cz

Do netradičního klání se v úterý pustili budoucí číšníci a baristé. Středoškoláci z celé republiky se v Brně utkali například v čepování piva či míchání zlatavého mohu s jinými nápoji. Pivem ale okořenili i klasickou atletickou disciplínu. Běh.

Pivní klání brněnská Střední škola potravinářská a služeb v Charbulově ulici uspořádala letos už podeváté. „Soutěžení se letos zúčastnilo celkem osmašedesát studentů vyslaných jednotlivými zúčastněnými školami. Všechny tři disciplíny, v nichž změřili síly, měly co do činění s pivem. Vzhledem k věku soutěžících se však čepovalo zásadně nealkoholické,“ podotkl ředitel Střední škola potravinářská a služeb Brno Ladislav Černý.

Vítěze klání s názvem Radegast Birell Cup, na nímž ochrannou ruku drží i česká Asociace číšníků, ve znalostech o pivu, jeho čepování a servisu budou pořadatelé znát po čtvrté hodině odpoledne.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Lucie Hrabcová

Stovky litrů piva, nervózní i rozvážní soutěžící a přísná porota. Profesionálové z Jihomoravského kraje ve středu změřili své síly v soutěži Hvězda výčepu.

Moderátor v zelené košili se rozhlíží po restauraci, kde se klání koná. „Číslo jedna, čtyři a dvanáct k výčepu a sedmička na prezentaci,“ svolává soutěžící. V místnosti nastává zmatek, a všichni čtyři spěchají k moderátorovi. Tři se rovnou staví k pípám, posledního si bere moderátor k sobě. Ten totiž musí odborné porotě představit svůj lokál. „Tak odkud jste přijel? A vychvalte se co nejvíc,“ zpovídá moderátor soutěžícího Marcela.

Mladík v bílém tričku představuje hospodu a dodává, že k nim chodí mnoho zahraničních hostů. Je pro něj tedy výhodou umět mluvit cizími jazyky. „A co francouzsky?“ zvědavě se ptá moderátor. „Umím i francouzsky, ale jen při líbání,“ odpovídá suverénně Marcel. Lidé v restauraci se smějí a někteří přihlížející vtipné odpovědi i zatleskají.

Dojem při čepování piva

Mezitím se tři soutěžící snaží předvést svůj um u výčepu. Nalévají pivo do půllitru, třídecové sklenice a čtvrtlitrové sklenice. Porota pak posuzuje správnou míru, výšku pěny a celkový vzhled piva. Nezapomíná ani na dojem při čepování a servírování piva. „Máte jednu zkušební, a omezený čas na další dvě. Z těch pak vyberete jednu a tu zhodnotím,“ poučuje pomocnice, která měří míru, blondýnku Jitku. Ta zkušeně načepuje první sklenici. Povedla se.

Ale soutěžní jsou až další dvě. Odhodlaně se nadechuje a jde na to. Běží jí čas. V první sklenici se vůbec neudělala pěna, pivo z pípy nechce téct. Blondýnka naštvaně kroutí hlavou. Zkouší natočit druhou sklenici. Tentokrát teče jen pěna. „Nemůžu to zkusit ještě jednou? Není přece moje chyba, že to neteklo,“ prosí úpěnlivě pomocnici.

Nový pokus sice dopadl lépe, ale Jitka se sebou není očividně spokojená. „Vyberte to, co je podle vás nejlepší,“ radí pomocnice. Blondýnka kroutí zklamaně hlavou a nemůže se rozhodnout. Ani jedno pivo se úplně nepovedlo. Nakonec sáhne po levé sklenici „Strhnu vám dva body, je to hodně pod mírou. Měla jste mi dát to druhé,“ končí hodnocení pomocnice.

Postupně se u všech disciplín vystřídá všech čtrnáct soutěžích. „Dnes tu bylo pouze čtrnáct soutěžících. V předešlých dvou regionálních kolech jich bylo kolem třiceti,“ upozorňuje Kateřina Beute ze společnosti Heineken Česká republika, která soutěž organizuje. Do celostátního kola postupuje deset nejúspěšnějších výčepních.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník.cz

Jako první v Německu nabízí Brauereiausschank i samovýčep piva přímo u stolu

Síť značkových pivnic Pilsner Urquell Original Restaurant se rozšiřuje do další země: první německá PUORka byla otevřena v Düsseldorfu. V Pilsner Urquell Brauereiausschank, jak se německá hospoda jmenuje, plánují ročně vytočit přes 100 000 půllitrů piva.

K 19 českým restauracím fungujícím podle konceptu PUOR přibyla další v Německu. Po roční rekonstrukci byla restaurace Brauereiausschank znovu otevřena, nově právě v rámci franšízového projektu Pilsner Urquell Original Restaurant. Ačkoliv je Německo spolu s Českem vyhlášené láskou k pivu, doposud v Německu žádná PUORka nebyla. Německá PUOR podle předpokladů zvýší spotřebu sudového plzeňského ležáku v Německu o 100 000 piv.

„Stejně jako ostatní PUORy, düsseldorfská restaurace je zařízena tak, aby spojovala to nejlepší z tradice českého pivovarnictví a české kuchyně s požadavky současného životního stylu. Navíc ale nabízí samoobslužný výčep, který je v ČR stále populárnější. V salonku je na stole výčepní hlavice, takže se hosté mohou obsloužit sami a vyzkoušet si pivo načepovat. V Německu zatím není tento koncept nabízen a dá se čekat, že vzbudí mezi hosty Pilsner Urquell Brauereiausschank velký zájem,“ říká Robert Lobovský z exportního oddělení Plzeňského Prazdroje.

Rodina Merliani, které restaurace patří, má v oblasti gastronomie dlouholetou tradici. Hostům nabízejí to nejlepší z české a německé kuchyně. „V kuchyni trávím co nejvíce času a jak jen to jde, zapojuji se do přípravy jídel. U nás se nepoužívají žádné polotovary, dokonce i uzeniny si chystáme sami. Přesvědčit se o tom mohou naši hosté v otevřené kuchyni, kde vidí, co a jak připravujeme,“ říká , původně vyučený kuchař a řezník.

Düsseldorfská pivnice je unikátní v několika ohledech. Nejenže se jedná o první PUORku v Německu, ale nachází se v historickém domě ze začátku 17. století, na jehož fasádě dodnes visí unikátní zvonkohra složená z 18 bronzových různě velkých zvonů. Na 400 m2 ve třech podlažích je přes 200 míst.

Německo je tradičně před Spojenými státy a Slovenskem nejdůležitějším exportním trhem Plzeňského Prazdroje, který ročně vysílá k našim západním sousedům přes 270 tisíc hl piva. Prémiový ležák Pilsner Urquell je díky silné distribuční síti dostupný ve 1400 německých restauracích. Balené pivo je v prodeji po celém Německu ve 20 000 obchodech.

Koncept Pilsner Urquell Original Restaurant

Restaurace PUOR jsou franšízovým projektem Plzeňského Prazdroje, jenž vytváří jedinečné prostředí s inspirující, originální atmosférou, která spojuje to nejlepší z tradice českého pivovarnictví a české kuchyně s požadavky současného životního stylu. V České republice je 19 těchto restaurací celkem v 9 městech.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Provoz pivovaru v Kutné Hoře by po Heinekenu mohla převzít švédská firma Peter Maclaine Reissmüller.

Kutnohorští radní už mají jasno, kdo jim bude po loňském odchodu Heinekenu vařit v městském pivovaru pivo. Na svém úterním jednání potvrdili zájemce, který ve výběrovém řízení jediný splnil všechna požadovaná kritéria – za provozování pivovaru zaplatí roční nájem 2,5 miliónu korun, má zpracovaný vyhovující podnikatelský záměr a také nabídl městu majetkový podíl ve společnosti, která bude pivovar provozovat.

V české pivovarnické branži neznámá švédská firma Peter Maclaine Reissmüller městu nabídla v nově vytvořené společnosti 40 procent, zhruba do roka by měl znovu obnovený kutnohorský pivovar vařit kolem 60 tisíc hektolitrů.

Starosta Ivo Šalátek je přesvědčený, že zhruba do dvou měsíců by měla být připravena zakladatelská smlouva o vytvoření společné firmy, která se provozování pivovaru ujme. Kromě města a Peter Maclaine Reissmüller by v ní měla mít zastoupení i společnost Quality and Oil Company, obchodující s pivem a dalšími komoditami. „Odhaduji, že někdy koncem roku bude možné provoz pivovaru opět spustit,“ tvrdí starosta.

Celý proces se ale může zadrhnout na názoru zastupitelů. O pronájmu městského majetku rozhoduje sice jen samotná rada, ale o vytvoření společného podniku už hlasují zastupitelé. A ne všichni se záměrem pronájmu městského pivovaru souhlasí.

Pivní útok Švédů na Česko

Firma Peter Maclaine Reissmüller, která se už dnes zabývá vývozen českých piv na skandinávský trh, chce podle informací z radnice v prvním případě vařit nové pivo pro místní trh, případně se prosadit s prodejem v Praze. Následně hodlá využít svých obchodních kontaktů ve Skandinávii k exportu nového kutnohorského piva.

Švédi už obnovení výroby piva v Kutné Hoře konzultovali s jednou z českých předních firem v oblasti dodávek pivovarů a kompletních technologií - společností Pivo Praha. A spolupracovat by prý chtěli dál.

Podle spolumajitele Pivo Praha Michala Černého lze po určitých úpravách současnou technologii pivovaru, patřící dosud Heinekenu, na opětovný provoz pivovaru využít. „Záleží ale na tom, jaký odbyt dokážou zajistit,“ soudí Černý.

Zástupce švédské společnosti se nepodařilo kontaktovat, na radnici jeho identitu i název firmy do poslední chvíle tajili.

Heinekenu vadila nerentabilita

Heineken získal kutnohorský pivovar před dvěma lety spolu s dalšími pivovary skupiny Drinks Union. Nemovitosti patří městu, technologie a tradiční značka Dačický Heinekenu. Před rokem zde ale nizozemský koncern i přes bouři nevole místních lidí vaření piva kvůli údajné nerentabilitě zastavil. Pivo Dačický už vaří jinde, technologii by chtěl prodat městu nebo novému provozovateli.

Zastupitelé budou příští týden hlasovat, zda vybavení svého pivovaru vůbec koupí a za kolik. Původně si Heineken cenil technologie na 28 miliónů, pak požadoval 20 miliónů, nyní slevil na deset. A ani za tuto cenu se zástupcům města nechce nakupovat. Technologie totiž kdysi patřila také městu a to ji před lety prodalo za čtyři milióny.

Zdroj. Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Výstav nových jihoafrických pivovarů bude činit 430 000 hl ročně, přičemž se v budoucnosti může i zdvojnásobit.

V rámci svých „projektů multipivovarů“ dokončila společnost SABMiller Africa společně s firmou Krones (Neutraubling, Německo) v roce 2009 výstavbu tří pivovarů postavených v Africe na zelené louce. Jedná se o provozy v Luandě (Angola), Mbeyi (Tanzanie) a v Nampule (Mozambik). Do Nampuly a Mbeyi dodala společnost Krones první kompletní řadu tanků vlastní výroby, které doplnily pivovarskou výrobní technologii z celkového jimi dodávaného sortimentu.

V této oblasti zájmu společnosti SABMiller Africa také oba nové pivovary poprvé instalovaly TFS filtrační technologie. V prosinci 2009 zahájil svůj provoz pivovar v Nampule v Mozambiku a od té doby vaří pivo ve sdružení Cervejas de Moçambique (CdM) pro spotřebitele v severním Mozambiku.

Společný projekt tří nových pivovarů zajistí celkový výstav 430 000 hl ročně, s přibližně 100 hl vytvořenými spoluprací ve výrobě.

Pivovary vaří čtyři značky piva: 2M, Manica, Laurentina Preta a Raiz, které se stáčejí do lahví. Značky 2M a Laurentina Preta se plní také do KEGů. Eventuálně zde později mohou být vařeny i další jihoafrické značky společnosti SABMiller, jako je Castle Lager nebo Carling Black Label. V konečné etapě výstavby se může plánovaná kapacita až zdvojnásobit.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Jedinečná soutěž, která spojuje dívčí krásu s oblibou českého a moravského piva a chmelařství odstartovala v pátek 7. května v Žatci. Tato netradiční a jedinečná akce se uskutečňuje ve městě chmele a piva již po šesté. Letos se do soutěže přihlásilo rekordních 420 děvčat z celé ČR, z nichž bylo vybráno jedenáct. Poslední, dvanáctou, bude vítězka Miss Agro, kterou nominuje Česká zemědělská univerzita v Praze pro svoje pivo Suchdolský Jeník.

Celkem se tedy utká ve finále dvanáct soutěžících dívek, které budou zastupovat pivní značky:

Petra Pavlíčková z Duchova (25 let) - Bakalář (Czech Brewery Rakovník)

Petra Kabylová z Příbrami (22 let) - Březňák (Velké Březno)

Jana Kadeřávková z Prahy (20 let) - Bernard (Rodinný pivovar Bernard)

Jana Marešová z Hanušovic (24 let) - Holba Šerák (Pivovar Holba Hanušovice)

Simona Fabicovicová z Prahy (21 let) - Chrám chmele a piva Žatec

Guntherová Michaela z Prahy (18 let) - Podžbánské pivo (Mutějovice)

Martina Karkošová z Velimi (18 let) - Postřižinské pivo (Pivovar Nymburk)

Veronika Beňáková z Tisu (22 let) - Rebel (Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod)

(Až vítězka MISS AGRO) - Suchdolský Jeník (Zemědělská univerzita v Praze)

Monika Ruprichová z Turnova (24 let) - Svijany (Pivovar Svijany)

Jana Šimáčková z Roudnice n. L. (20 let) - Zlatopramen (Ústí nad Labem)

Tereza Novotná z Nového Boru (19 let) - Žatec (Žatecký pivovar)

Dívky v průběhu léta postupně navštíví pivovary, kde se seznámí s jeho historií a výrobou „své“ pivní značky. Zároveň budou pivo prezentovat ve svém kraji a regionu při různých akcích a slavnostech. „Vítáme, že se do této jedinečné soutěže postupně zapojují pivovary všech krajů, letos jsou to – Středočeský, Ústecký, Liberecký, Vysočina, Olomoucký i Praha. Tady všude se připojují k letošnímu sloganu naší soutěže: „Dobré pivo, děvy hezké – to jsou dary země České!“ uvedl ředitel soutěže Petr Šimáček. Soutěže o královny krásy mají všude na světě mnohaletou tradici. Zatím však nikde na světě mimo Žatce nebyla volena Miss zlatého moku a od roku 2006 s přídomkem České republiky.

Vlastní soutěž dívek ve finálových disciplínách bude spočívat:

- osobní šarm a kreativita

- ruční česání chmele

- základní znalosti z oblasti chmelařství a pivovarnictví

- degustace a čepování piva

- tanec s korbelem plným piva na hlavě

- volná disciplina, kterou si zvolí dívka sama – tanec, hudba, zpěv, akrobacie, apod.

- představení v plavkách

Soutěžit se začne v pátek 3. září dopoledne, kdy se deset finalistek utká na chmelnicích Chmelařského institutu ve Stekníku v ručním česání chmele, což je jejich první disciplína. Odpoledne se dívky zúčastní po boku zástupců „svých“ pivovarů tradiční degustace piva, která v rámci Dočesné probíhá ve Chmelařském institutu v Žatci. V sobotu 4. září v rámci žatecké Dočesné pak na hlavním pódiu před žateckou radnicí budou finalistky představeny návštěvníkům chmelových a pivních slavností a zároveň se účastníci Dočesné dozvědí, u kterého stánku, která dívka bude čepovat pivo. A právě návštěvníci pak svými hlasy rozhodnou o titulu Miss sympatie. Na soustředění od 22. do 29. září, které se uskuteční díky cestovní kanceláři EXIM tours ve SAE v Dubaji, si dívky procvičí své volné disciplíny a s choreografem se připraví na závěrečný Galavečer. Celá soutěž pak vyvrcholí koncem října slavnostním večerem Miss zlatého moku ČR. V rámci bohatého kulturně-společenského programu zde proběhnou poslední dvě finálové disciplíny - promenáda v plavkách a volná disciplína. Průvodcem Galavečera bude opět herec Jan Čenský.

Co čeká na vítězku? Mimo jiné rekreační pobyt v cizině, účast na prezentačních akcích pivovarů, hodnotné ceny a na půl roku získá zdarma k používání osobní automobil od firmy AUTO KOPTA majitele Zdeňka Kopty. Samozřejmě, že hodnotné ceny čekají také na všechny ostatní finalistky této soutěže, která vzešla na oslavu českého chmele, sladu, piva a hlavně pracovitých českých rukou v pivovarnictví a chmelařství… Portrét pivní královny bude umístěn v trvalé expozici Chrámu chmele a piva v Žatci.

Co čeká zúčastněné pivovary? Prezentace a reklama výrobku a celého pivovaru v zastoupení krásnou dívkou, která se stane jeho „tváří – Miss pivovaru, a kterou bude mít možnost využívat pro další prezentační a prodejní akce v průběhu celého roku. Prezentace a reklama v médiích proběhne nejen v jeho regionu, ale v celé ČR. Pivovar a jeho pivní značku, kterou bude finalistka zastupovat, čeká také účast na odborné degustaci ve Chmelařském institutu v Žatci v rámci Dočesné. Pivovar s vítěznou dívkou získá i diplom, jehož kopie bude umístěna v trvalé expozici Chrámu chmele a piva v Žatci. Pivovary mohou na základě sjednaných smluvních podmínek s dívkami využívat jejich krásu a půvab při svých akcích a marketingových projektech. Tím bude v podstatě naplněn cíl soutěže - spojení krásy se všemi dalšími pozitivními vlastnostmi, které zdobí pivo.

Zdroj: E Region.cz

Krakonoš, Poutník, Rohozec a tak bych mohl jmenovat celou řadu známých pivovarů a točené v Praze pouze za 20,- za půlitr ??? V Praze ??? Jsem blázen ??? NE je to realita pánové a vyznavači pěnivého moku. Od 1.6.2010 v 17 hodin se v Praze na Žižkově otevírá Pivní sklep se šesti kohouty na regiónální pivovary a garantovanou cenou 20,- za půlitr. Budeme rádi když si oblíbíte náš nový podnik. 25.5.2010 zveřejníme veškeré detaily i s pivovary které pokřtí náš nový projekt. Dej bůh štěstí.

Autor: nick Pivní sklep

Vážení příznivci českého piva,

po úspěšném prvním vydání z jara loňského roku přichází naše nakladatelství již podruhé na český knižní trh s mapovou publikací Pivovary České republiky.

Naší snahou je aktuálně podchytit bouřlivé dění na české pivovarnické scéně, která se během posledních dvou desetiletí dramaticky změnila a neustále mění. Od data prvního vydání publikace, tedy během dvanácti měsíců, ukončily v naší vlasti výrobu tři historické průmyslové pivovary a zaniklo a naopak vzniklo několik minipivovarských provozů a restaurací s vlastní výrobou piva.

Mnohotvárný svět piva dnes však nepředstavují jen pivovary, sladovny, chmelaři, hospody, restaurace a obchody s pivem. Po desetiletích obnovené a nevybíravé tržní prostředí nutí výrobce piva přicházet nejen s novinkami a modifikacemi svých produktů, ale expandovat i do oblastí dříve opomíjených. Necháme-li stranou sponzoring sportovních a kulturních aktivit, typický dnes především pro velké hráče na trhu, pak se pivovary více či méně snaží profilovat nejen jako zodpovědní producenti a seriózní zaměstnavatelé, ale i jako významní činitelé turistického ruchu v regionech.

Nikdo se již dnes nepozastavuje nad každoročním konáním pivních slavností, festivalů a dnů otevřených dveří. Možnosti exkurze do provozu výroby piva spojené s ochutnávkou jsou běžné stejně jako nabídka pronájmu prostor pivovarů či sladoven pro společenské a kulturní akce. Žhavou novinkou posledních let je provozování pivních lázní a výroba pivní a chmelové kosmetiky. Řada historických pivovarů nabízí pro sběratele i vlastní turistickou známku.

Kdo jiný by měl široké veřejnosti zprostředkovat širokou nabídku atraktivit, spojených s pivní kulturou v naší zemi, než právě jedno z nejvýznamnějších kartografických nakladatelství? Oproti prvnímu vydání mapové publikace Pivovary České republiky se autorský tým zaměřil více na turistickou stránku českého pivovarnictví. Textová část, věnovaná největším dílem abecednímu seznamu pivovarských podniků, obsahuje řadu informací nejen o nabízených druzích a značkách piva, ale právě i o možnostech exkurze, ubytování, stravování, pivovarských prodejnách a muzeích, pivních lázních a kosmetice.

Slavnostní uvedení mapové publikace Pivovary České republiky na trh se odehraje v expozici Kartografie PRAHA na veletrhu Svět knihy Praha 2010, konaném na výstavišti v Praze -Holešovicích. Ve stánku P101 v pravém křídle Průmyslového paláce, v pátek 14. května 2010 ve 13:30, uvedené dílo slavnostně pokřtí za účasti autorů jeho patron a milovník piva, známý karikaturista, mistr sportu Petr Urban.

Všichni, kdo máte rádi české pivo, jste srdečně zváni!

Zdroj: Kartografie Praha

ZUBR se stal šampionem mezi českými pivy

Odborní degustátoři v prestižní soutěži Zlatý pohár PIVEX pasovali světlé výčepní pivo ZUBR Classic nejen na vítěze příslušné kategorie, ale také na absolutního vítěze celé soutěže a díky nejlepšímu hodnocení mu patří titul PIVO roku 2010. ZUBR tak navazuje na řadu úspěchů z předchozích let a jeho umístění potvrzuje pozici šampióna mezi českými pivy.

Přerovský ZUBR si úspěšně zachovává svoji výjimečnost. V přerovském pivovaru, kde se vaří pivo klasickou technologií již 138 let dle tradičních receptur, vsadili na na fenomén chuti a vysoké kvality.

Stejně se vyrábí i pivo Holba a Litovel a pověstnou kvalitu jim přináší nejen dlouhá doba zrání v ležáckých sklepích, které ve srovnání s europivy představuje až dvojnásobek, ale také vaření na předem danou stupňovitost. V praxi to jednoduše znamená, že ředění hotového piva je tak předem vyloučeno. Klasický postup výroby dává pivu čas vzít si to nejlepší ze sladu i chmele a získat vyváženou plnou chuť a výborný říz.

Vstup zahraničních pivovarských skupin na náš trh přinesl levnější zrychlenou výrobu piva, která s sebou nese snížení kvality a bohužel také unifikovanou chuť piva. Dnes je klasická výroba piva významnou konkurenční výhodou.

18. ročník soutěže Zlatý pohár PIVEX – pivo 2010 probíhal ve čtyřech kategoriích:

- světlá výčepní piva

- světlé ležáky

- nealkoholická piva

- tmavé ležáky

Celkem se utkalo 43 pivních značek

Odborná porota složená ze sládků a pivovarských odborníků z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského po anonymním dvoukolovém zhodnocení kvality a chuti udělila medaile těm nejlepším. Ve dvoukolové soutěži degustátoři anonymně hodnotili především chuť piva, jeho plnost, vůni, říz, hořkost i jeho pitelnost.

Dvojí hodnocení zaručuje maximální objektivitu a má potvrdit vyrovnanost značky, aby nemohlo dojít k náhodnému zkreslení. Odborným garantem soutěže je Výzkumný ústav pivovarnický a sladařský v Praze, kde jako součást hodnocení probíhá laboratorní rozbor všech vzorků. To všechno činí z Pivexu vysoce objektivní, nezávislou degustační soutěž a dává prestiž získaným oceněním.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Jana Beránková

Niekdajší pivovar ešte nebúrajú, no jeho časti postupne miznú. Na výstavbu multifunkčného komplexu potrebuje investor zmeniť územný plán.

Kupola opusteného pivovaru Stein na Blumentálskej ulici zhnedla. Zelenú meď z nej olúpali zlodeji. Plechy mizli postupne, a to aj napriek tomu, že obyvatelia z okolia na to opakovane upozorňovali políciu aj majiteľa areálu. Tým je spoločnosť Orco Property Group.

Počas búrok a pri veternom počasí odlietavali kúsky kupoly do okolia. Jeden veľký pristál aj na dvore priľahlého domu. V tom čase bol našťastie dvor prázdny, veľký medený plech tak nikoho nezranil.

Políciu volali často

Firma tvrdí, že areál je strážený. „O Stein sa stará strážna služba,“ hovorí Martina Březinová, PR Coordinator českej a slovenskej pobočky spoločnosti Orco Property Group. „Je poistený.“ Na areáli visí tabuľa Vstup zakázaný a upozornenie, že priestor je monitorovaný kamerou. SBS-kára vidno aj na vrátnici prázdnej budovy.

Pre nočný hluk a vnikanie do objektu volali obyvatelia políciu minulý rok často. Viac zásahov v Steine potvrdil v minulosti aj policajný hovorca František Peczár. Upozornil však, že keď vlastník budovy nepodá trestné oznámenie na zlodejov, musí byť páchateľ po vypočutí prepustený.

Zmena územného plánu

Niekdajší pivovar by sa mal zmeniť na polyfunkčný objekt s bytmi, kanceláriami a obchodnými priestormi. Březinová tvrdí, že zámer spoločnosti sa napriek tomu, že areál je už vyše roka opustený, nezmenil. „Mal by tu vzniknúť multifunkčný projekt, ktorý bude kombinovať byty, kancelárie a občiansku vybavenosť,“ vraví Březinová.

Okrem nových budov a výškovej dominanty uvažuje Orco aj nad zachovaním časti terajšieho areálu. Na výstavbu však investor potrebuje zmeniť územný plán. Zatiaľ dokončil urbanistickú a dopravnú štúdiu. „Začiatok prác predpokladáme na rok 2010,“ dodala Březinová. „Postupné dokončovanie bude pokračovať v nasledujúcich rokoch.“

Hľadanie spoluinvestora

Predaj pivovaru a areálu, tak ako vlani v prípade rozostavaného luxusného projektu City Gate medzi ulicami Gorkého a Laurinskou, spoločnosť Orco zatiaľ nepotvrdila.

Březinová povedala, že na projekt hľadajú spoluinvestora. Jeho konkrétne meno prezradiť nechcela. Na otázku, či spoločnosť využíva nejako areál takmer v centre mesta, Březinová odpovedala, že je prázdny.

„Priemyselná výroba skončila v roku 2008.“ O tom, že by dal vlastník priestory zatiaľ do užívania napríklad umelcom na ateliéry, ako to urobil napríklad s Cvernovkou, sa nehovorí.

Priveľa požiarov

Pivovar v Bratislave sídlil viac než 130 rokov, jeho areál zaberá 1,6 hektára. Počas demontáže zariadenia v roku 2008 vznikli až tri požiare. Nikto pri nich nebol zranený, no najväčší požiar si vyžiadal uzavretie Legionárskej ulice.

Demontáž vtedy robila firma K+B Slovakia a ako príčina požiarov bola uvádzaná súhra viacerých faktorov. Išlo napríklad o vznietenie izolácie či nedodržanie bezpečnostných opatrení. Areál sa nachádza v blízkosti obytných domov i Nového evanjelického kostola.

Ako sa menila kupola

Bývalý pivovar Stein a okolie začiatkom roku 2009. Kupola bola vtedy ešte zelená, pokrývala ju meď. Rozoberanie sa v tom čase len začínalo.

Pohľad na kupolu Steinu zo strechy internátu Bernolák – október 2009. Kupolu meď pokrývala už len čiastočne, aj vtedy bol areál oficiálne strážený.

Pohľad zo strechy internátu Bernolák – október 2009.

Pohľad na pivovar a okolie dnes. Zelená kupola charakteristická pre Stein už nesvieti, medené plechy zmizli.

Zdroj: Bratislava SME.sk | Autorka: Lucia Tkáčiková

Levnější vstupné, jen jedna hudební scéna se sedmnácti kapelami a rekordní počet pivovarů: takový bude letošní ročník Beerfestu, který se od 12. do 15. května rozloží v areálu bývalé dostihové dráhy v Olomouci na Lazcích.

Na minulý ročník dorazilo odhadem přes dvacet tisíc lidí, program nabídl dvě hudební scény a třicet kapel. Letos bude Beerfest o poznání skromnější, což můžou vítat hlavně pivní fanoušci – pořadatelé jim totiž vyšli vstříc větším počtem pozvaných pivovarů a nižším vstupným.

Bez sponzorů

Letos zaplatí lidé za lístky 110 korun za den na místě, v předprodeji pak na 80 korun. Loni stála vstupenka na místě 150 korun na den. „Chtěli jsme vyjít vstříc těm, kdo sem míří za přehlídkou pivovarů, nejen za hudebním programem,“ zdůvodnil ředitel festivalu Pavel Spálený.

Dramaturgie letošního hudebního programu nabídne o víc než desítku kapel méně než loni a výrazným programovým tahem je i zrušení druhé scény. „Hlavním důvodem je to, že se nám nepodařilo sehnat jediného sponzora. Na druhou stranu jsme se na tu jednu scénu, kterou máme, snažili koncentrovat kapely jako je Kryštof, Mig 21, No Name, takže program bude hodně kvalitní.

Navíc nás příští rok čeká desátý ročník, který bychom určitě rádi udělali ve velkém stylu,“ doplnil Spálený. O tom, že se Beerfest 2010 snaží orientovat na své pivní a ne jen hudební fanoušky, svědčí i to, že letos se v areálu dostihové dráhy sejde největší počet pivovarů v historii festivalu.

Pivní premiéry

„Máme nahlášených 30 pivovarů, mezi nimi spoustu těch, kteří se tu ještě neprezentovali. Kromě velkých výrobců tu budou i menší varny. Ve srovnání s minulým rokem je tu kolem desítky nových firem a celkem zde bude k ochutnání okolo stovky druhů piva,“ vypočítal Spálený. Své brány otevře Beerfest 2010 ve středu 12. května ve 14 hodin a každý den nabídne čtyři až pět kapel. Letos se na programu objeví kromě stálic festivalu jako jsou Rock ´n ´Roll Marka Woodmana, Mig 21, Fleretů či Krištofů i Xindl X, Žlutý pes, Metalinda a další.

Program Beerfestu 2010

Středa 12.5.

14:00 Otevření festivalu

15:00 slavnostní zahájení

15:10 Rock ´n ´Roll M.Woodmana

17:00 Žlutý pes

19:00 Metalinda

21:00 Legendy se vrací

Čtvrtek 13.5.

11:00 Otevření festivalu

14:00 Turbo

17:00 Mig 21

19:00 Horkýže Slíže

21:00 Team Revival

Pátek 14.5.

11:00 Otevření brány

15:30 Charlie Straight

17:00 Fleret a J.Šuláková

19:00 Xindl X

20:50 Kryštof

Sobota 15.5.

09:00 Burza sběratelů

12:30 No Distance Paradise

14:00 The Again

15:45 Tereza Černochová

18:00 No Name

20:00 Kabát Revival

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Linda Lešikarová | Foto: Jiří Kopáč

V pořadí šestá Kozlovna byla slavnostně otevřena ve Velkých Popovicích, přímo v místě, kde se již od roku 1874 vaří jedinečné pivo. Velkopopovická Kozlovna symbolicky završuje novou prohlídkovou trasu pivovaru.

S odstupem času se zdá zcela samozřejmé, že ve Velkých Popovicích vznikla další Kozlovna. Nicméně tomuto rozhodnutí předcházela pečlivá příprava a ověřování konceptu Kozloven přímo v praxi. Nakonec rozhodl prostý fakt a přesvědčení provozovatele.

„Jsme v podstatě přímo v pivovaru a tam Kozlovna prostě patří,“ komentuje pan Jiří Hobza, provozovatel Kozlovny ve Velkých Popovicích své rozhodnutí a dodává: „tento projekt považuji za velmi povedený, což se také potvrdilo v případě Kozloven, které už fungují několik let.“

Velkopopovická Kozlovna nabízí posezení 60 hostům v restauraci a 50 hostům na zahrádce. K dispozici je i salonek pro 45 osob. Tým zkušených kuchařů sází na tradiční českou kuchyni a na oblíbené pokrmy, které vhodně korespondují se zde čepovaným pivem.

„Velkopopovická Kozlovna nabízí svým hostům jedinečné pivo,“ říká ing. Jiří Fusek, sládek pivovaru Velké Popovice a dodává: „Nefiltrovaný, kvasnicový ležák je čepovaný přímo z pivních tanků. Jeho výjimečnost poznáte ihned po prvním napití. Koneckonců přijďte se přesvědčit sami."

Pivo čepované z tanku není upraveno pasterizací. Jeho kvalita nemůže být při čepování negativně ovlivněna používaným tlačným plynem, protože pivo nepřichází s tlačným plynem či vzduchem vůbec do styku.

Koncept Kozloven je určen pro vybrané provozovny a rozvíjí značku Velkopopovický Kozel. Kozlovny se vyznačují interiérem, který navozuje tradiční hospodskou atmosféru, ale zároveň bere v potaz současné požadavky na vybavenost a moderní životní styl. Kozlovnami se prolíná motiv kozla jako symbol značky piva. Hospody jsou vybaveny originálním nábytkem a zařízením.

Pro úpravu interiéru Kozlovny jsou využity tradiční materiály – dřevo, kov, mosaz – a použity přírodní barvy, jako je béžová a terakota. To vše slouží k navození příjemné a útulné atmosféry. Interiérové prvky jsou doplněny stylovými motivy, například kopyty, růžky a koženými prvky.

Kozlovna je projekt Plzeňského Prazdroje. V současné době se na území České republiky nachází celkem šest Kozloven. První vznikla v roce 2007 v Bystřici nad Pernštejnem. Následoval Havlíčkův Brod, Praha, Humpolec, Brno a nyní i Velké Popovice.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

O Hvězdu výčepu se v pondělí utkají hostinští a výčepní v restauraci Tivoli ve Velkém Březně na Ústecku. Mluvčí pivovarské skupiny Heineken Kateřina Beuteová řekla, že vítěz pojede na zájezd do Amsterodamu.

„Vyhraje také třicet tisíc korun. Ve Velkém Březně se uskuteční první ze tří regionálních kol. Soutěž vyvrcholí dvacátého května v Praze. Zúčastnit se mohou zástupci restaurací, ve kterých se čepuje některé pivo z portfolia Heineken Česká republika,“ uvedla Beute.

Soutěžící čeká písemný test ze znalosti značky, produktů a pivovarů patřících do skupiny Heineken a také ze správné péče o pivo. V další části představí restauraci, ve které působí. V praktické zkoušce budou čepovat pivo do tří různě velkých sklenic. Odborná porota posoudí správnou míru a výšku pěny a také vzhled načepovaného piva. Hodnotit bude také celkový dojem při čepování, od správné přípravy pivního skla přes způsob čepování až po závěrečné servírování.¨

Zdroj: Ústí naše adresa.cz

Tradiční Chmelfest, jarní svátek chmele, piva a dobré nálady, proběhl v sobotu v Žatci.

Alegorické vozy a účastníci veselého průvodu nejprve přišli a přijeli na náměstí. Tam byl symbolicky naražen sud s májovým ležákem, kněz požehnal budoucí úrodě chmele, k nebi bylo v podobě velkého zeleného balonku vypuštěno chmelařské léto. Oslava potom pokračovala v areálu letního kina, kde probíhaly humorné pivní soutěže. Celý den bylo pro veřejnost otevřeno Chmelařské muzeum a poprvé ve zkušebním provozu také nově postavený Chrám chmele a piva.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Libor Želinský

Čech a pivo, zdá se to být jako přirovnání vody a kapra. Tak to jsem si do včerejšího dne myslel i já. Jenže ouha, co se nestalo ve vedlejším bufetu v Dělnické ulici, kam chodíme téměř denně na obědy...

Ten den jsme s polednem vyrazili pro něco k snědku do přilehlého rychlého občerstvení, donesli jsme si jídlo a jednu desítku Budvar na spláchnutí kuřátka s bramborem. Když se moje spolupracovnice Iva napila, div odporem nevyprskla a hned na mě, co jsem to přinesl za břečku. "Vždyť je to n e a l k ó ó ó !" A hnala mně pro opravdové pivo.

Když jsem přišel do lokálu, upozorňoval jsem paní u pokladny, a to před pětičlennou frontou, že asi nebude něco v pořádku. Lidé se začali na sebe nedůvěřivě dívat a po chvíli se smát. Pivo jsem chtěl, ale ne nealko.

Na to jsem jí podával sklenici, ať sama ochutná a natočí nám to co dostáváme obyčejně – tedy alko. Sličná paní pokladní mi ale nato povídá, že pivu moc nerozumí, ale že si srkne. Pak natočila trochu do jiné sklenice a začali jsme porovnávat.

Vždyť to je taky nealko! "Přecijenom jsme trochu odkojení pivem, chodíme na košt do různých pivovarů, ale takto pořádné pivo nechutná", povídám již velmi pobaveně.

Pokladní tedy odběhla na kontrolu sudů: "No jóó, už je to jasný, máme obráceně trubky! Ježiši, jůůů, to ale znamená, že jsem včera vytočila 90 nealko piv. A nikdo se neozval a ani si nikdo nestěžoval!!??"

Ano, je to tak – zhruba 90 lidí si objednalo normální desítku a pili nealkoholické pivo. No a pak že jsme v tom pití piva jedni z nejlepších na světě!

Zdroj: České noviny.cz | Autor: Jan Asnar

Skupinu dvanácti finalistek zkompletovali v Žatci zástupci českých pivovarů. Šestý ročník soutěže zaznamenal rekordní účast. Přihlásilo se více než čtyři sta dívek a do soutěže se letos poprvé zapojí také rekordní počet dvanácti pivovarů.

Do výběrového kola postoupilo dvaadvacet kandidátek a z nich si zástupci pivovarů vybírali dívky, které je budou v soutěži reprezentovat.

„Miss zlatého moku je dlouhodobé klání. V následujících týdnech a měsících dívky absolvují přípravu ve svých pivovarech. V září se předvedou při ručním česání chmele a na žatecké Dočesné budou točit pivo. Další přípravu absolvují s cestovní kanceláří Exim Tour v Dubaji,“ sdělil ředitel soutěže Petr Šimáček.

Vyhlášení vítězek bude na galavečeru, který se připravuje na říjen do Žatce.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Podesáté se zítra uskuteční v Žatci Chmelfest, kterým symbolicky vítají jaro místní chmelaři a pivaři. Zábavné soutěže a pestrý průvod městem mají letos ještě atraktivní doplněk - návštěvníci se mohou vůbec poprvé podívat, jak vypadá Chrám chmele a piva.

„Od 10 do 15 hodin si lidé mohou zdarma prohlédnout chmelový labyrint a také konstrukci dodělávaného soustrojí chmelového orloje,“ slíbil Jiří Vent z Chrámu chmele a piva. Na večer se pak chystá ještě jedna zvláštnost - první oficiální rozsvícení vrcholku nové čtyřicetimetrové rozhledny, která bude zářit jako chmelový či pivní maják. Vidět má být až z Chomutova či Mostu.

V sousedství vznikajícího chrámu se v sobotu otevře letos premiérově i Chmelařské muzeum. To už nebude jediným lákadlem pro turisty. „Muzeum je součástí budovaného turistického projektu Chrám chmele a piva. Uvnitř čeká na návštěvníky řada exponátů, hned u vchodu je zaujme česací stroj známý z filmu Starci na chmelu,“ vysvětlil Vent.

Právě kvůli stavbě chmelařského chrámu se Chmelfest nekoná na náměstí Prokopa Velkého, ale proběhne v letním kině. Tam čeká na diváky hudební koncert či zábavné soutěže, jako je třeba vrhání sudu s pivem. K symbolickému uvítání jara a k zahájení Chmelfestu dojde ve 13.30 hodin před žateckou radnicí, kde bude naražen sud s Májovým ležákem. Odtud se pak průvod s alegorickými vozy přesune do letního kina.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne, začal v máji expedovať svoju desiatku ,,STEIGER CLASSIC“ 10% (objem alkoholu 4,1%) do veľkoobchodných reťazcov aj v novom balení, ktorým sú 1,5 litrové PET fľaše. Predchádzalo tomu od začiatku roka 2010 testovanie v regióne, ktoré sa stretlo s pozitívnym ohlasom. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Zákazník si obľúbil aj tento druh obalov a tak sme mu vyšli v ústrety svojim produktom. Pred imidžovou fľašou a adjustážou sme uprednostnili a vyvinuli úžitkové hodnoty ako pevnú, nedeformovateľnú etiketu, možnosť kvalitného uchopenia fľaše a praktickej manipulácie s ňou. Stavili sme pritom na overenú a odskúšanú kvalitu obalu. Naše PET fľaše sú z kvalitného plastu, neprepúšťajú kyslík, lámu slnečné žiarenie, sú odolné voči pádom a majú dobrú stabilitu. Zákazníci majú istotu, že aj v novom obale dostanú svoj kvalitný produkt a práve v obsahu je naša najväčšia výhoda. Aj pri tomto obale ponúkame vysokú kvalitu klasicky vareného a dobre uležaného piva za prijateľnú cenu“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že cieľom predaja piva STEIGER v PET fľašiach nie je dobíjanie nových trhov, ale snaha vyhovieť zákazníkovi a povinnosť byť na trhu s kvalitným produktom v kvalitnom obale, ktorý si žiada.

,,Prinášame pokročilým pivárom kvalitné pivo aj v tomto praktickom obale určenom hlavne na konzumáciu v kolektíve mimo domov, skôr v exteriéri a prírode. Prínosy PET balenia pre zákazníka sú už dostatočne overené – či už ide o opätovnú uzatvárateľnosť, nerozbitnosť, alebo väčší objem. V prípade nášho piva je tu ešte pridaná hodnota piva vyrobenými klasickými výrobnými postupmi z najkvalitnejších surovín a s dostatočne dlhým ležaním. Náročná klasická výroba varením každej stupňovitosti zvlášť, s otvoreným kvasením v spilkách a hlavne dlhodobým zrením v ležiackých pivniciach, je pre pravú pivnú chuť nenahraditeľná. Takáto výroba spája všetky pivá ktoré STEIGER vyrába vo Vyhniach, ale aj dováža a distribuuje vo svojej sieti. Kvalita pri zachovaní rozumnej ekonomiky by sa mala z dlhodobého hľadiska vyplatiť“, uzavrel E.Mihálik.

Vyhniansky pivovar je významným distribútorom importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel na slovenskom trhu a okrem toho vyrába vlastné i privátne pivá na čele so značkou STEIGER. Objem predaja všetkých týchto pív za prvý štvrťrok 2010 dosiahol spolu 51 623 hektolitrov (hl), čím sa v porovnaní s rovnakým obdobím roku 2009, zvýšil na 102 percent, ziskovosť firmy sa zvýšila ešte viac.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. STEIGER si aj vo vlaňajšom krízovom roku udržal ziskové hospodárenie a dokonca zvýšil celkové tržby zo 14,07 mil. eura na 14,14 mil. eura, pri výstave 180-tis. hl piva z vlastnej produkcie.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Dnes v půl šesté ráno vyráželi třeboňští hasiči k požáru v restauraci v areálu pivovaru v Třeboni. Výše škody a příčina vzniku požáru jsou v šetření.

Zdroj: Sedmička.cz

V závěru loňského roku podepsaly společnosti ČEZ Energetické služby a Plzeňský Prazdroj smlouvy o vybudování centrální kompresorovny a náhrady kompresorů zajišťujících dodávku stlačeného vzduchu pro pivovar Velké Popovice. Společnost ČEZ Energetické služby modernizovala kompresorovou stanici a od 1. dubna 2010 zajišťuje dodávku stlačeného vzduchu pro pivovar.

Cílem celé investiční akce je nahradit kompresory v pivovaru ve Velkých Popovicích. Nové zařízení zajišťuje s využitím nejmodernějších technologií dodávku stlačeného vzduchu v požadovaných kvalitativních parametrech. Hlavním motivem výměny kompresorů jsou snížené nároky na spotřebu energie a s nimi související šetrnější přístup k životnímu prostředí.

„Jsem rád, že naše společnost udržuje úzký pracovní vztah s Plzeňským Prazdrojem. Ten započal již v roce 2008, kdy jsme v Pivovaru Plzeň realizovali studii proveditelnosti přemístění energetického centra, rozvodů a technologií mimo tehdejší budovu a území. Naši partneři se tak přesvědčili, že s kvalitním energetickým poradenstvím lze nastartovat podstatné úspory elektrické energie. Kompresorovna ve Velkých Popovicích je důkazem, že na výpočty úspor dokážeme navázat i realizací plánovaných opatření a následnou správou nových částí energetického hospodářství“ uvedl Daniel Morys, obchodní ředitel ČEZ Energetické služby.

„Pivovar Velké Popovice je tradiční místo vaření českého piva. Výrobní postupy a původní receptury piv jsou pro nás neměnné. Důležité je vařit pivo tak, jak odjakživa chutnalo pivařům. Suroviny, které při vaření piva používáme, jsou čistě přírodní – slad, chmel a voda. Proto se také maximálně snažíme o ochranu přírody a trvale udržitelného rozvoje. Už nyní jsme schopni recyklovat takměř všechny druhotné produkty z výroby i odpady. Úspora energií je jednou z našich priorit a jsme rádi, že spolupráce s ČEZ Energetické služby k nim přispěje,“ říká Jaroslav Gubiš, manažer speciálních projektů Plzeňského Prazdroje.

ČEZ Energetické služby zajistila výstavbu nové kompresorovny – komplexně. Dodávka začala získáním stavebního povolení, pokračovala výstavbou včetně technologií a byla zakončena instalací ovládací techniky. Pivovar Velké Popovice bude následně investici splácet v ceně dodávky stlačeného vzduchu po dobu deseti let.

Zdroj: Tisková zpráva ČEZ

Spolupráca Futbalového klubu a pivovaru vo Veľkom Šariši je oficiálne potvrdená aj na sezónu 2010/2011. Pivovar sa so začiatkom jarnej časti futbalovej ligy zaviazal podporiť futbal vo Veľkom Šariši aj v tejto hernej sezóne, a to sumou takmer 20 tis. eur. Začne sa tak už trinásty rok spoločnej spolupráce. Podpora športu nie je jedinou aktivitou, ktorou Pivovar Šariš podporuje miestne komunity. V spolupráci s Komunitnou nadáciou Veľký Šariš realizuje každoročne už od roku 2004 aj grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš.

Pivovar a futbal vo Veľkom Šariši už jednoducho patria k sebe

Od roku 1998, kedy spolupráca začala, stojí pivovar pri úspechoch aj výzvach Futbalového klubu v meste Veľký Šariš. Nebude tomu inak ani tento rok. Pivovar Šariš sa aj v tejto hernej sezóne zaviazal finančne podporiť futbal vo Veľkom Šariši. Tohtoročná podpora dosiahne sumu takmer 20 tis. eur.

Róbert Oros, primátor mesta Veľký Šariš, pokračovanie spolupráce víta: „Som rád, že spolupráca futbalového klubu a Pivovaru Šariš má už takú dlhú a stabilnú tradíciu. Aj vďaka tejto podpore nemusí naše futbalové mužstvo čeliť problémom, s ktorými sa v súčasnosti stretáva veľa mestských športových klubov.“

Zuzana Lošáková, hovorkyňa spoločnosti Pivovary Topvar pri príležitosti oficiálneho potvrdenia spolupráce s Futbalovým klubom vo Veľkom Šariši uviedla: „Dôležitou súčasťou stratégie spoločnosti Pivovary Topvar je aj podpora miestnych komunít. Preto každoročne vynakladáme prostriedky aj na podporu projektov, ktoré zlepšia život obyvateľov v regiónoch. Príkladom toho je aj podpora futbalového klubu vo Veľkom Šariši, ale tiež grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš, ktorý naša spoločnosť tiež uz dlhodobo na východnom Slovensku zastrešuje.“

Pivovar Šariš podporuje miestne komunity

Podpora športu nie je jedinou aktivitou, ktorou Pivovar Šariš podporuje miestne komunity. V spolupráci s Komunitnou nadáciou Veľký Šariš realizuje každoročne už od roku 2004 aj grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš, ktorý je určený mimovládnym organizáciám z okresov Prešov, Sabinov a Vranov nad Topľou. Jeho hlavným cieľom je podporiť projekty zamerané na zlepšenie zdravotnej starostlivosti a sociálnych služieb, kultúrneho a spoločenského života, vzdelávania, športu alebo ochrany životného prostredia a je špecifický tým, že o víťazných projektoch rozhodujú vo verejnom hlasovaní samotní obyvatelia. V rámci tohto programu bolo doposiaľ prerozdelených cca 157 000 eur a podporených 54 projektov.

O spoločnosti Pivovary Topvar

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell.

Zdroj: Media Infoservis.sk | Pivovary Topvar

Skupina získala majoritu v čínskom pivovare Hebei Si´hai Beer

Šiesta najväčšia pivovarnícka skupina na svete kanadsko-americká Molson Coors Brewing oznámila, že získala majoritný podiel v čínskej spoločnosti Hebei Si´hai Beer.

Za 51 percent jej akcií zaplatí 40 miliónov dolárov. Cieľom akvizície amerického pivovarníka je zvýšiť expanziu na čínskom trhu a pomôcť v predaji vlajkovej značke piva Coors Light na tamojšom trhu. V súčasnosti sa táto pivná značka predáva v štyridsiatich čínskych mestách. Na trh prišla v roku 1993.

Skupina Molson Coors Brewing bola akvizične aktívna aj v posledných rokoch. Najvýznamnejšou bola kúpa spoločnosti Adolph Coors, ktorá jej v roku 2005 pomohla zaradiť sa medzi najväčšie pivovarnícke skupiny. Dovtedy bola 14 najväčšou vo svojej branži. V minulom roku Molson Coors Brewing vyrobil bezmála 50 miliónov hektolitrov piva, jej tržby v roku 2009 presiahli tri miliardy dolárov a čistý zisk 729 miliónov dolárov. Skupina zamestnáva viac ako 14-tisíc pracovníkov.

Vo svetovej pivovarníckej branži vládne silná štvorka. Podľa údajov výskumnej spoločnosti Plato Logic sem patria belgicko-americký Anheuser-Busch Inbev, juhoafrický SABMiller, holandský Heineken a dánsky Carlsberg. Podiel veľkej štvorky na globálnom trhu s pivom odhaduje Plato Logic na 50 percent.

AB Inbev uvaril v minulom roku približne 350 miliónov hektolitrov piva, SABMiller 250 miliónov, Heineken viac ako 200 miliónov a Carlsberg približne 125 miliónov hektlolitrov piva. Päticu uzatvára čínsky pivovar Tsingtao Brewery, ktorý uvaril 50 miliónov hektolitrov. V minulom roku predaj piva stagnoval, v tomto roku podľa odhadov spoločnosti Plato Logic ožije a medziročne porastie objem predaja o približne tri percentá.

Zdroj: ETrend.sk

Spolupráca Futbalového klubu a pivovaru vo Veľkom Šariši je oficiálne potvrdená aj na sezónu 2010/2011. Pivovar sa so začiatkom jarnej časti futbalovej ligy zaviazal podporiť futbal vo Veľkom Šariši aj v tejto hernej sezóne, a to sumou takmer 20 tis. eur. Začne sa tak už trinásty rok spoločnej spolupráce.

Pivovar a futbal vo Veľkom Šariši už jednoducho patria k sebe. Od roku 1998, kedy spolupráca začala, stojí pivovar pri úspechoch aj výzvach Futbalového klubu v meste Veľký Šariš. Nebude tomu inak ani tento rok. Pivovar Šariš sa aj v tejto hernej sezóne zaviazal finančne podporiť futbal vo Veľkom Šariši. Tohtoročná podpora dosiahne sumu takmer 20 tis. eur.

Róbert Oros, primátor mesta Veľký Šariš, pokračovanie spolupráce víta: „Som rád, že spolupráca futbalového klubu a Pivovaru Šariš má už takú dlhú a stabilnú tradíciu. Aj vďaka tejto podpore nemusí naše futbalové mužstvo čeliť problémom, s ktorými sa v súčasnosti stretáva veľa mestských športových klubov.“

Zuzana Lošáková, hovorkyňa spoločnosti Pivovary Topvar pri príležitosti oficiálneho potvrdenia spolupráce s Futbalovým klubom vo Veľkom Šariši uviedla: „Dôležitou súčasťou stratégie spoločnosti Pivovary Topvar je aj podpora miestnych komunít. Preto každoročne vynakladáme prostriedky aj na podporu projektov, ktoré zlepšia život obyvateľov v regiónoch. Príkladom toho je aj podpora futbalového klubu vo Veľkom Šariši, ale tiež grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš, ktorý naša spoločnosť tiež uz dlhodobo na východnom Slovensku zastrešuje.“

Podpora športu nie je jedinou aktivitou, ktorou Pivovar Šariš podporuje miestne komunity. V spolupráci s Komunitnou nadáciou Veľký Šariš realizuje každoročne už od roku 2004 aj grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš, ktorý je určený mimovládnym organizáciám z okresov Prešov, Sabinov a Vranov nad Topľou. Jeho hlavným cieľom je podporiť projekty zamerané na zlepšenie zdravotnej starostlivosti a sociálnych služieb, kultúrneho a spoločenského života, vzdelávania, športu alebo ochrany životného prostredia a je špecifický tým, že o víťazných projektoch rozhodujú vo verejnom hlasovaní samotní obyvatelia. V rámci tohto programu bolo doposiaľ prerozdelených cca 157 000 eur a podporených 54 projektov.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar

Všichni brněnští pivaři se mohou těšit na jedenáctý ročník Pivovarských dnů na Staré radnici v Brně, který se bude konat už za čtrnáct dní. Zájemci se tak dostanou k dvaadvaceti různým druhům piva ze sedmi moravských pivovarů.

Letošní ročník je plný novinek. „Ukončili jsme spolupráci se Svazem malých a nezávislých pivovarů, takže se návštěvníci nedočkají některých oblíbených značek jako jsou například Svijany. Na druhou stranu ochutnají například pivo Vévoda nebo Démon z pivovaru Vysoký Chlumec nebo tmavá piva, ležáky i kvasničáky z Pivovaru Klášter,“ uvedla mluvčí Brněnského kulturního centra Jana Fantová.

K ukončení spolupráce přispěla výměna vedení v pivovaru Černá hora. „Nebyli jsme si vůbec jistí, jestli pivovarské dny letos budou. Nakonec se nám podařilo domluvit spolupráci s českou společností K Brewery, která pod sebou sdružuje sedm českých regionálních značek. Právě výrobky těchto pivovarů ochutnají návštěvníci pivovarských dnů,“ vysvětlila Fantová.

Do skupiny K Brewery patří Pivovar Vysoký Chlumec, Janáček, Klášter, Protivín, Rychtář, Černá hora a Platan. „Na Radnické ulici bude v pátek 21. května a v sobotu 22. května postavených patnáct stánků, kde se budou piva točit. Připravené jsou i stánky s občerstvením. Čekáme, že se vytočí asi třicet tisíc hektolitrů piva,“ uvedl marketingový ředitel K Brewery Libor Navrátil.

K pivu kultura

Pivovarské dny nejsou jen o ochutnávání a popíjení piva. Pořadatelé připravili také bohatý kulturní program. „V pátek od čtyř hodin odpoledne vystoupí na nádvoří Staré radnice například skupina Lidopop nebo Luis Armstrong revival. V sobotu bude hrát folková kapela Sakrapes nebo Johnny Cash revival,“ popsala program Fantová.

Pivo se bude v pátek točit už od jedné hodiny odpoledne. Pípy se zavřou kolem deváté hodiny večer. V sobotu bude pivo k mání od deseti hodin dopoledne do šesti hodin večer.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Helena Čtvrtečková

Postřižiny. To byl první vjem při příchodu do sklípku rodinného domu u Lužnice manželů Jamrichových. Na návštěvníka tam dýchne kouzlo starých časů v podobě již historických kousků pivních píp a sudů, ale především unikátní sbírky půllitrů, třetinek, tupláků – prostě pivního skla. Příjemné posezení v chladném sklípku s Mariánem Jamrichem je umocněno rozhovorem o zajímavých exemplářích. A že tam těch kousků má....

Proč jste se rozhodl stát se sběratelem?

Začínal jsem hned po střední škole. Dostal jsem se na vysokou, kde jsem se seznámil s jednou rodinou. Ten dotyčný sbíral pivní etikety a nálepky od zápalek. Ukázal mi svou sbírku s tím, zda mě to také nebude bavit. Rozhodl jsem se pro pivní etikety, něco jsem dostal, něco jsem odlepil z lahví a začal jsme psát do pivovarů. Mezi tím jsem si občas koupil nějakou tu skleničku. Takže jsem vlastně začal sbírat první kousky od roku 1987.

První byly tedy pivní etikety?

Ano. Skleničky byly totiž přeci jen větší a méně skladné. Jezdívali jsme na čundry, takže jsem si mohl dovézt spíše etikety, tácky nebo zátky od piva. Občas jsme chodívali do hospod, nějaká ta sklenička byla hezká, tak jsem si ji nenápadně vypůjčil a když jsem končil vysokou, měl jsem prvních dvacet skleniček.

Pocházíte z Tábora?

Ne, jsem rodák od Trenčína, ale přišel jsem do Čech. Tady sloužím v armádě. Začínal jsem ve Vlašimi, kde jsem měl svou první poličku se sklínkama. Postupem času jsme se dostal sem do Tábora, a to už jsem přicházel asi z osmdesáti skleničkama.

Navázal jste tady kontakt s místními sběrateli? Je tu velice známý Parkán klub...

Hned na prvních pivních slavnostech, které jsem tu zažil v roce 1996. Přihlásil jsem se právě do Parkán klubu, hned jsem dostal takový přehled o tom, kde se konají burzy, jak se co vyměňuje a tak. To jsem ještě zároveň sbíral i pivní etikety, ale postupem jsem přišel na to, že se mi skleničky líbí více. Rozhodl jsem se, že dál budu pokračovat už jen v těch skleničkách. Nejdříve jsme bydlel na Starém městě, kde jsem si vybudoval svou první poličku třířadovou přes celou stěnu. Postupně jsem měl dvě stě sklenic. Ale jak jsem se musel v rámci své profese stěhovat, vždycky nějaká ta sklenička to schytala. Nejhorší bylo to balení a uložení do krabic. Když jsem se stěhovali zpět do Tábora, tentokrát už nastálo, tak už jsem měl asi čtyřicet velikánských krabic.

Podle jakého klíče svou sbírku třídíte?

Skleničky sbírám s logy českých pivovarů, to znamená, že až tak nerozlišuji velikost sklenic, i když se snažím, aby to byly nejlépe půllitry. Ale něco je na štucu, něco s uchem, něco je třetinka, prostě podle toho, jaké sklo si pivovar nechá vyrobit. Mně se ale hlavně jedná o ten emblém. Takže sbírám české sklo, pár jich mám ze zahraničí. To je ale malá část, spíše když nějakou sklenku dostanu. Nahoře nad pecí je pak slovenské sklo. A protože pivovary mají i keramické půllitry, tak ty pak dělím na keramické pivovarské a suvenýry. V Táboře se pokaždé snažím na pivních slavnostech získat do sbírky pivní pečeť.

Měníte na burzách, dostáváte sklenice, oslovujete pivovary. Jak složité je získat unikátní sklenici?

V dnešní době nejdražší kousky získávám přes Aukro na aukci na internetu. Jsem tam sice dost často, ale také se nás tam pohybuje více. Předháníme se, kdo dá více peněz. Měním sklenky s kamarády, které mám v různých koutech republiky. Třeba v Hodoníně a ještě další na Moravě a každý něco sbírá. Meilujeme si a když se sejdeme, tak měníme. Ona také sklínka z pivovaru vyjde třeba na čtyřicet korun, ale na Aukru už na devadesát korun. Je to také o penězích. Samozřejmě něco seženu na burzách. Jsou téměř každý týden všude možně po republice. Vybírám si jen takové, kam stihnu zajet. V Táboře bohužel nic, protože tady sbírám sklo jenom já. Manželka má rodinu na Moravě, takže při návštěvě stihnu i nějakou tu zajímavou burzu.

To tedy znamená, že nakupujete více skleniček od jednoho druhu, abyste je mohl měnit?

Když už nakupuji, tak více. Ale pokud nakupuji nějakou tu raritku, tak jen pro sebe. Mým koníčkem je objíždět pivovary. Většinou o dovolené. Když jsem byli mladší, jezdívali jsme s kamarádem vlakem. Pohodička – od pivovaru k pivovaru. Teď už není tak snadné se tam dostat. Soukromé pivovárky mívají restaurace, tam se člověk dostane snadno. Jinde ale mají třeba ochranku, bývá to složitější. Okoštovat pivo většinou ani nemohu, protože teď už obvykle řídím. A také přibylo různých pivních slavností, dá se pivní sklo lépe sehnat přímo na těchto akcích.

Zásadní otázka: kolik jich vlastně máte?

Mám přesnou evidenci. Rozdělené jsou po pivovarech. K dnešnímu dni mám 1 340 českých sklenic, plus Slovensko a keramika, tedy dohromady 1 600 kusů.

To už je malé jmění. Co s tím dál?

Zdaleka nemám všechno české sklo, ale pořád přibývá. Tak rok a půl jsem připravoval tady ten sklep. Dům jsme koupili v roce 2006, nejprve jsem zařídil bydlení pro rodinu, pak jsem se pustil do sklípku. Když jsem před čtyřmi roky zaplnil police, ještě mi zbývaly prázdné police. Postupem času to stále doplňuji, zase už jsem letos přidával police. Ještě mám pivní soudky, které jsem tam chtěl dát původně. Jenomže asi tam půjdou ty police. Každý měsíc mi dvacet sklínek přibude.

Jak často sklenice myjete? To dá asi zabrat taková várka?

To se mě ptá každý. Naposledy jsem je myl, když jsem je sem dával. Občas některé přeleštím hadrem. Ale to se pořád nedá, když jsem jich měl jen osm set, tak jsem je myl čtyři hodiny denně tak pět dní. Tady ve sklepě se na ně zase až tak moc nepráší.

Kdybyste mohl svou sbírku zhodnotit, patří mezi největší?

Jsou i větší sbírky. Znám kluky, kteří mají kolem dvou tisíc kousků. To už je takový ten strop. pak už se ti sběratelé začínají nějakým způsobem vymezovat. Třeba přestanou brát minipivovary, nebo někdo se zaměří na sbírání skla jen do určitého roku. Zatím jsem v té fázi, že beru všechny pivovary, které tady existují. Tady mám sklínky 177 pivovarů, které byly nebo ještě jsou. A pak také pivovary sklo obměňují, pořád je co sbírat.

Která pivní sklenice je nejstarší, nebo které si nejvíce ceníte?

Historicky nejstarší bude asi ta z první republiky, ta je ještě smaltová. Zajímavé je, že před časem mě na základě jiného článku oslovil jeden pán a nabídl mi skleničku z Vietnamu s emblémem Gambrinusu. Funguje tam nějaký minipivovárek a čepují tam tohle pivo. Podíváte-li se blíže, tak ten chlapík na emblému je náš Březňák, ale obráceně, stejně jako písmeno S v nápisu. To je skutečně rarita. Mimo to přinesl asi dalších deset sklenic. Z těch jsem měl také velikou radost, protože mezi nimi byla další z první republiky. Pyšný jsem ještě na sklínky od jednoho známého z Moravy, které sice nebyly příliš levné, ale je to moc hezká sbírka starých moravských pivních sklenic. Mně se ale líbí, mají své kouzlo, vím, jak jsem každou sehnal.

Co na to říká vaše žena?

Už si mě s tou sbírkou brala. Ale nechtěla ji mít v obýváku. Takže když jsme nakonec v Táboře vybírali dům, tak tady v tom sklípku jsme oba mou sbírku shodně viděli. Myslím, že se jí to tady líbí a snad i to, že mám svého koníčka. A když jedeme na dovolenou, třeba i po těch pivovarech, tak už se střídáme a já můžu občas koštnout.

Máte následovníka?

Máme čtyřletého syna Olivera, tak věřím, že v tom pokračovat bude. Když ne, tak to prodá a i tak z toho něco bude mít.

Marián Jamrich

Narodil se v roce 1969, pochází od Trenčína, konkrétně z Nového Města nad Váhom, studoval na Slovensku, ale pracovat přišel do Čech.. S manželkou má čtyřletého syna Olivera a všichni společně už jezdí na burzy.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Alena Řezáčová

Martin Grygařík (38) přechází v obchodním týmu Plzeňského Prazdroje na pozici National Off-trade* manager. Ve své nové funkci bude řídit celý trh s lahvovým a plechovkovým pivem Plzeňského Prazdroje v České republice. Ve funkci nahradí Martina Mináře, který odchází do Londýna podílet se na speciálním projektu mateřské společnosti SABMiller.

„Má dosavadní patnáctiletá pracovní kariéra je úzce spjata s obchodními řetězci, kde Plzeňský Prazdroj patří mezi TOP největší dodavatele. K mým hlavním cílům v nové pozici proto bude patřit prosazování strategických obchodních cílů Plzeňského Prazdroje, zajištění růstu a rozvoje kategorie piva a rovněž pokračování v dlouhodobých dobrých vztazích s našimi zákazníky,“ říká .

Po absolvování Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity se zaměřením na marketing a management nastoupil Martin Grygařík do Pivovaru Radegast, kde založil a poté vedl oddělení klíčových zákazníků. Následně se podílel na fúzi s Plzeňským Prazdrojem (1999–2000), kde v dalších letech pracoval v oddělení klíčových zákazníků na pozicích National Key Account manager (00), Category manager (01–07) a Customer business development manager (07–10).

Martin Grygařík je ženatý, má dvě děti. Hovoří anglicky a německy. Rád poznává nové lidi. Ve volném čase se věnuje cestování, fotbalu a volejbalu.

*Off-trade = výraz označující prodej lahvového nebo plechovkového piva v obchodech, supermarketech a hypermarketech.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Tradiční pochod za ryzím pivem z hor, v pořadí již 13. Pivovarská čtvrtka letos odstartuje v sobotu 22. května. Čtvrtka je ojedinělou turistickou akcí, kterou pořádá pivovar Holba. Každoročně se na ní sjíždějí příznivci turistiky a ryzího piva z hor z celé republiky, aby absolvovali pěší túry na vyznačených trasách a současně zavítali do hanušovického pivovaru.

Kromě očekávaných kilometrů přináší letošní ročník několik novinek. 13. Pivovarská čtvrtka nabídne celkem 6 tras v délce 10 až 22 km, to je o jednu tůru více než loni. Nová trasa přes „Zámeček“ patří k těm méně náročným, její délka je 12 km. Stejně jako ostatní vede krásnou krajinou a navíc nabízí příjemnou zastávku v malebném penzionu na okraji lesa.

„Největší zájem je o kratší nenáročné vycházky, proto jsme se rozhodli jejich počet rozšířit,“ k organizaci vyjadřuje Lenka Krellerová z pivovaru Holba.

Další novinkou letošního pochodu je možnost on line registrace prostřednictvím internetu na www.holba.cz. Ta by měla přispět k rychlejšímu odbavení účastníků, kteří se budou hlásit přímo na startovních místech. Loni Pivovarskou čtvrtku absolvovalo více než 1.800 lidí, a proto letos pivovar posílí odbavení účastníků. „Je to skutečně jedinečná akce v rámci republiky a i letos počítáme s vysokou účastí, kterou zatím potvrzují on line rezervace. Chceme zajistit nejen plynulý start, ale také odbavení v cíli,“ dodává Krellerová.

Pochod končí na nádvoří pivovaru, kde jeho absolventi obdrží malovanou pivní sklenici z limitované série. Motivy na sklenicích na sebe navazují, takže pravidelní účastníci akce mohou dát dohromady celý seriál. Na nádvoří pivovaru bude připraveno příjemné posezení s hudbou a občerstvením a pro zájemce prohlídky provozu s průvodcem.

13. Pivovarská čtvrtka nově přináší také zvýhodnění seniorů ve věku 70 let a více, kteří mají letos startovné zdarma, dodává Lenka Krellerová.

Trasy podle náročnosti

Nejnáročnější

Hanušovice - Hanušovice 22 km (Pivovar HOLBA - Hynčice – Potůčník – Prameny - Křížový vrch – Lužná – Nový Hrad - Pivovar HOLBA)

Králíky – Hanušovice 22 km (náměstí Králíky – Hedeč – sv. Trojice - Počátky - Pivovar HOLBA)

Šumperk – Hanušovice 22 km (Šumperk SOU - Nové domky - Městské skály – Smrk - Nový hrad)

Střední náročnost

Hanušovice - Hanušovice 16 km (Pivovar HOLBA - Hynčice – Křížový vrch – Lužná – Nový Hrad - Pivovar HOLBA)

Příjemná procházka

Hanušovice – Hanušovice10 km (Pivovar HOLBA - Nový hrad - Pivovar HOLBA)

Hanušovice – Hanušovice 12 km (Pivovar HOLBA – Zámeček - Pivovar HOLBA)

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

V rámci kompletního vylepšení produktového portfolia uvádí v těchto dnech pivovar Krušovice na trh novou desítku. Milovníci pěnivého moku ocení především její vyšší stupňovitost, která, což není na českém pivním trhu běžné, přesahuje deset stupňů (10,20). K přípravě desítky si pivovar přizval bývalého sládka Václava Klouba a o její chuti se radil s těmi, pro které je pivo určeno – se zákazníky a konzumenty. Pivovar přistoupil ke kvalitativním změnám i u dalších druhů piv ve své nabídce, Mušketýra a Ležáku. V Krušovicích také připravili nový třináctistupňový speciál nazvaný Staročeský Malvaz.

Jedním z důvodů rozsáhlých změn byl záměr vrátit se zpět k chuti, kterou Krušovice prosluly před více než dvaceti lety . „Krušovické pivo bývalo vyhlášené pro svou plnou nahořklou chuť, příjemnou vůni i sytou barvu. Novou desítkou chceme vyjít vstříc preferencím a poptávce konzumentů, kteří se v průzkumech jednoznačně vyjádřili pro pořádnou poctivou desítku, která má vynikající pitelnost a plnost.,“ uvedl Jiří Daněk, obchodní ředitel společnosti Heineken, která nyní pivovar Krušovice vlastní.

Cestu k nové desítce naznačili pivovaru sami zákazníci – hostinští, štamgasti i obyčejní milovníci pěnivého moku. Z kvantitativních i kvalitativních spotřebitelských výzkumů a ze stovek rozhovorů, které se týkaly především vnímání značky, kvality a produktu jasně vyplynulo jakou desítku zákazníci a hostinští vyhledávají.

Zárukou poctivého piva připravovaného podle tradičních receptur je bývalý ředitel pivovaru a sládek Václav Kloub, kterého pivovar nyní přizval také ke spolupráci na nové Desítce. „Pan Kloub si pamatoval základní chuťové vlastnosti a technologický postup z dob největší slávy pivovaru, jinak ale pivo vznikalo týmovou prací. Zkušební várky jsme dávali ochutnávat zaměstnancům i odborné veřejnosti a postupně tak došli až k výsledné podobě nové Desítky,“ přiblížil Tomáš Kosmák, současný vrchní sládek krušovického pivovaru. Václav Kloub doplňuje: „S bývalým německým majitelem pivovaru jsem se kdysi rozešel ve zlém, nabídka spolupráce od nového vedení byla pro mě příjemným zadostiučiněním a bez váhání jsem ji přijal. S Tomášem Kosmákem a celým týmem je velmi příjemné spolupracovat.“

Na rozdíl od dřívějšího postupu se sládci rozhodli snížit stupeň prokvašení, aby v nové desítce zůstalo více neprokvašeného extraktu. Dominantní hořkost a tělo piva tak dosahují ideální rovnováhy. Zásadní změnou je i stupňovitost nové Desítky, která má nyní 10,20. Stupňovitost pivovar zvýšil i u piva Mušketýr, drobné změny doznala také výroba Ležáku.

Nová Desítka je v prodeji od 1. května 2010 v obchodních řetězcích Tesco, Interspar, Kaufland a na dalších obchodních místech ve vratných lahvích 0,5 l a ve speciálním promomultipacku s dárkovou sklenicí, následovat bude standardní nápojový karton a půllitrová plechovka. Kromě obchodních řetězců je Desítka distribuována i do restauračních zařízení v KEG sudech 50 l.

Také ostatní vylepšené produkty z krušovického portfolia se dostanou na trh v průběhu května.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Díky silnému prodeji v Jižní Americe vzrostl čtvrtletní zisk před zdaněním o pět procent na 3,09 miliardy dolarů. Nezabránila tomu ani menší poptávka v USA.

Největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev v prvním čtvrtletí zvýšil zisk před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) o pět procent na 3,09 miliardy dolarů (zhruba 62 miliard Kč) díky silnému růstu prodeje v Brazílii. Firma však varovala před pomalejším růstem zisku ve druhém čtvrtletí.

Zisk překonal očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Reuters odhadovali na 2,98 miliardy dolarů. Celkový objem prodeje stoupl o 0,8 procenta. V Brazílii se zvýšil o 16 procent, zatímco ve Spojených státech se propadl o sedm procent. USA a Brazílie jsou hlavními trhy podniku.

"Měli jsme dobrý vstup do roku 2010 navzdory obtížnému ekonomickému prostředí a očekáváme solidní provozní výkony v celém roce," uvedla společnost. "Nadále předpokládáme, že růst objemu prodeje a zisku EBITDA ve třetím čtvrtletí překoná tempo z prvního pololetí a že ve čtvrtém čtvrtletí opět zrychlí," dodala.

AB InBev vznikl v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal amerického konkurenta Anheuser-Busch za 52 miliard dolarů. Společnost loni prodala Pivovary Staropramen a další aktivity ve východní Evropě firmě CVC Capital Partners za 2,2 miliardy dolarů. Transakce zahrnovala rovněž pivovary na Slovensku, v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku a Srbsku.

Zdroj Finweb iHNed.cz

Překvapivý vývoj prodělává trh s pivy ve Velké Británii, na ostrovech stoupla spotřeba černého piva o těžko uvěřitelných 42 procent. Na nečekaném zájmu o tmavý mok se výrazně podílely i české značky.

„Čtveřici nejpopulárnějších černých piv v Anglii vedou bezkonkurenčně české značky,“ říká Peter Bexton z obchodního oddělení Tesco ve Velké Británii.

V zahraničí již tedy netáhne pouze Pilsner Urquell, který se během uplynulých let stal jednou z nejvyhledávanějších značek piva v západní Evropě a ve Spojených státech, ale obrovské oblibě, alespoň za kanálem, se čerstvě těší Bernard Dark (Speciální černé pivo Bernard) nebo Budweiser Budvar Dark (Budvar tmavý ležák), přičemž prvně jmenovaný vede neoficiální žebříček obliby černého piva ve Velké Británii.

Navzdory pokračující krizi prodejci letos očekávají rostoucí spotřebu piva.

„V roce 2010 černé pivo z ČR ještě více posílí své pozice na britském trhu. S blížícím se létem a zejména světovým fotbalovým šampionátem očekáváme zvýšený zájem o tento nápoj,“ říká Peter Bexton.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jaroslav Matějka

Až třicet samoobslužných restaurací sítě The Pub by mohlo za několik let fungovat po celém Česku. Plánují to jejich zakladatelé Martin Šampalík a Jaroslav Stuna. Míří především do velkých měst, v budoucnu by se však tato síť restaurací, kde si hosté sami točí pivo, mohla rozrůst i do sousedního Německa.

Pivní bary The PUB se od ostatních restaurací liší jednou podstatnou věcí: hosté si zde mohou sami načepovat pivo z pípy zabudované přímo do jejich stolu. S obsluhou se zde komunikuje prostřednictvím malého počítačového displeje umístěného nad pípou, kterým se dá objednat třeba jídlo a brzy také oblíbená písnička. Řetězec samoobslužných pivnic chystá jako novinku elektronický jukebox.

"Bude to takový e-shop na muziku. Host si vybere album a písničku pak zařadí do playlistu," říká spolumajitel řetězce The PUB Martin Šampalík.

Na podobném principu funguje také elektronický účet. Každý host si na displeji zvolí vlastní podkonto, a když chce načepovat pivo, jednoduše se přihlásí pod svým číslem. Při placení pak stačí uvést číslo stolu a účtu. Jednotlivé stoly a provozovny pak mezi sebou mohou soutěžit v tom, kolik vypijí. Jejich výtoč se zobrazuje na velkoplošném plátně.

Martin Šampalík otevřel s kamarádem Jaroslavem Stunou první samoobslužnou pivnici před pěti lety v Plzni, kde oba žijí. Dnes je jich v Česku deset a většina z nich funguje na principu franšízy. Dvě nové provozovny se chystají v Opavě a v Praze, o dalších se jedná. Majitelé plánují, že by v budoucnu mělo v zemi fungovat kolem třiceti pivnic.

"Zájem o franšízy je. Výhledově je připravujeme ve Zlíně, Chomutově, Teplicích, Děčíně nebo v Mladé Boleslavi. Máme pravidlo, že nepůjdeme do měst pod 50 tisíc obyvatel," říká Šampalík.

Stále častěji se ozývají zájemci ze zahraničí. První expanze se chystá zanedlouho v Německu, jednání probíhají také v Maďarsku, na Slovensku nebo v Rusku. "V Německu jsme našli partnera, který rozjede pilotní projekt. Když se na trhu bude dařit, bude plnit roli naší tamní centrály," říká Šampalík.

Léto barům nesvědčí

První pivnice se otevře na přelomu května a června v Berlíně, další zanedlouho poté. "Pak bude následovat šestiměsíční období, kdy budeme sledovat výsledky a rozhodovat se dál."

Pro německý trh nebude fungovat univerzálně jedna značka piva jako v Česku, kde si lidé mohou načepovat výhradně ležák Pilsner Urquell. Řetězec bude spolupracovat s domácí skupinou Radeberger Gruppe, která je s patnáctiprocentním podílem největší na trhu.

"Skupina má v každém regionu silnou značku. Německý trh je hodně odlišný od toho českého, v podstatě tam neexistuje značka, která by fungovala plošně," popisuje Šampalík.

Loňskou expanzi zpomalila krize, která zastavila dva připravované projekty v Ústí nad Labem a další v Praze. Šetření lidí se projevilo také na tržbách, které sice vzrostly na zhruba 100 milionů korun, ale podle Šampalíka hlavně díky předchozímu růstu provozoven. "Loňský rok navíc ukázal, že ne všechny provozovny fungují tak, jak bychom chtěli."

Pivnicím se pomalu blíží okurková sezona. Paradoxně ji zažívají v době, kdy mají pivovary největší žně – v létě. Většina barů je totiž v suterénech bez letní zahrádky. "Prodeje jednotlivých provozoven co do objemu se dost liší. Obzvláště v letním období mají velký výkyv směrem dolů," říká Vojtěch Kleistner, specialista gastrořetězce z Plzeňského Prazdroje.

Na trubky vlastní specialista

Značné ztráty mají pivnice i kvůli složité sanitaci, při níž podle Šampalíka přijdou větší provozovny, kde je kolem dvaceti stolů, každý týden až o 50 litrů piva. Do píp na stole proudí mok z ocelových tanků a čištění potrubí zabere několik hodin.

Sanitace se navíc prodraží, firma si proto najala vlastního sanitéra, čímž chce ročně ušetřit několik set tisíc. Šampalík odhaduje, že se v pivnicích vypijí řádově stovky hektolitrů piva měsíčně. Prý se proto objevily i úvahy začít vyrábět vlastní pivo. "Napadlo nás to, ale zatím nic takového nechystáme," dodal.

Podle Jana Veselého ze Českého svazu pivovarů a sladoven může být firma do budoucna úspěšná. Rozvíjí se totiž v době, kdy se restaurace snaží odlišit a nabídnout hostům něco originálního. "Je to koncept, který se odlišuje od ostatních a tím přináší potenciální úspěch," myslí si Veselý.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autorka: Veronika Němcová

Znojmo odkoupí od společnosti Heineken areál bývalého pivovaru Hostan v centru města. Zaplatí za něj 26 milionů korun. Na odkoupení areálu se znojemští zastupitelé dohodli už loni na podzim, od té doby vyjednávali podmínky, za jakých město pivovar převezme. Koupě pivovaru je pro město klíčová. Pokud by areál získal někdo jiný, Znojmo by jen těžko zajišťovalo přístup k hradu a známé rotundě svaté Kateřiny.

Jednou z původních podmínek pivovarského koncernu bylo, že se v areálu pivovaru a na přilehlém hradě bude následujících deset let prodávat pouze pivo skupiny Heineken. To se ale zástupcům města podařilo zmírnit. Podmínka se bude týkat pouze areálu pivovaru a lhůta se zkrátila na polovinu. „Pět let není zase tak dlouhá doba vzhledem k tomu, jak je to rozsáhlý areál a v jakém stavu se nyní nachází,“ uvedl starosta Petr Nezveda (ODS).

Lhůtu si Heineken určil i pro případnou budoucí výrobu piva. Pokud by Znojmo dostalo během následujících deseti let od někoho nabídku na výrobu piva, osloví nejdříve společnost Heineken, která bude mít přednostní právo. „Pokud nabídku nebude Heineken akceptovat, budeme mít volné ruce a budeme moct spolupracovat s kýmkoliv jiným,“ vysvětlil podmínku Nezveda.

Požadavkem města bylo, aby daň z převodu nemovitosti zaplatilo Znojmo a Heineken napůl. I na tom se s nynějším majitelem pivovaru zástupci města domluvili. Nejasný osud teď čeká už jen část vybavení bývalé varny piva.Ta se totiž možná stane kulturní památkou, a proto v pivovaru stále zůstávají měděné kotle a je na ně uvaleno věcné břemeno. I když bude pivovar patřit Znojmu, kotle zůstanou majetkem Heinekenu a budou umístěny v areálu. „Dokud nebudeme znát verdikt řízení o udělení statusu kulturní památky, necháme tuto technologii stát na místě a až potom se rozhodneme, jak s ní naložíme,“ uvedla mluvčí skupiny Heineken Kateřina Eliášová.

Budoucí využití areálu ještě není určeno. Město má k dispozici studii, ve které památkáři určili jednotlivým budovám pivovaru památkovou hodnotu. Pivovar je umístěn v historickém centru města v areálu hradu a v těsné blízkosti nejvýznamnější znojemské památky, rotundy svaté Kateřiny. Podle starosty Petra Nezvedy by se v areálu mohlo postavit například muzeum výroby okurek, muzeum dějin Znojma nebo výroby piva. Částku šestadvaceti milionů korun musí město Heinekenu zaplatit do konce října.

Znojemský pivovar postavilo město počátkem 18. století v sousedství hradu. Pivo se tam začalo vařit v roce 1720. Pivovar patřil pod skupinu Heineken od roku 2003.

Původní článek a video naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Pivovar Ostravar mění vizuální styl svých hospod, etiket a spolu s tím i půllitrů čili krýglů. Při pohledu na ně mě však jako první blesklo hlavou, že jsou tak nějak pražsky zženštělé.

Poprosil jsem tedy jednu svou kolegyni z Moravy, aby vyslovila svůj názor. Aniž znala můj názor bez přemýšlení potvrdila to, přesně to, co jsem si myslel. K ní se přidali i další kolegové v redakci a všichni do jednoho použili slovo „zženštělé“. Vše završila kolegyně, která má své kořeny přímo v ostravského regionu. Když pohlédla na novou sklenici, jen ucedila, „ty pičo, to jsem zvědavá, jak z toho teď ti havíři budou pít“.

Představuji si, že se to celé seběhlo takhle: majitel Ostravaru, tedy pražské Pivovary Staropramen, usoudil, že je třeba dodat trochu toho lesku mourem zapadané značce. Manažeři s vizáží metrosexuálů začali zjišťovat, jaké jsou aktuální trendy a zjistili, že v designu vládne jednoduchost, decentnost, tenké sklo atd. I pověřili agenturu, aby přesně takhle trendy vypadal ten nový krýgl. A stalo se. Dost možná, že došlo i na nějakou tu „fokus grupu“, pochopitelně v Praze. Na ní parta holobrádků a možná i slečen dosvědčila, že takhle je to fakt „cool“, a že by jim to pivo hned víc chutnalo.

Tak, Ostraváci, a máte to! Konečně jste nás dohnali a i vy budete pít ze stejně vystajlovaných půllitrů, z jakých už léta chlemtáme pivo u nás v Praze.

PS: Budu moc rád, pokud dáte nové sklenici svůj palec nahoru nebo dolů v rámci diskusního fóra, i když je mi jasné, že mezi čtenáři se mnoho tradičních pijáků Ostravaru asi neobjeví. (vlevo starý krýgl, vpravo nový)

Zdroj: Blogy MaM iHNed.cz | Autor: Bohuslav Bohuněk

Petr Žáček, ekonomický ředitel pivovaru Budějovický Budvar, n. p., dnes (29.4.2010) předá při příležitosti vyhlášení cen Jihočeské Thálie 2009 Jihočeskému divadlu sponzorský šek na 750 tisíc korun. Pivovar spolupracuje s Jihočeským divadlem již od roku 1994. Pivo vyráběné v Budějovickém Budvaru se objevuje jako rekvizita i v některých hrách Jihočeského divadla a samozřejmě je možné zakoupit ho i v divadelní restauraci a bufetu.

Budějovický Budvar, n. p., pokračuje i v letošním roce jako generální sponzor v dlouholeté spolupráci s Jihočeským divadlem. Při dnešním slavnostním vyhlášení cen Jihočeské Thálie 2009, které proběhne od 19 hodin v kulturním domě Metropol, předá ekonomický ředitel pivovaru Ing. Petr Žáček darovací šek na částku 750 tisíc korun Mgr. Jiřímu Šestákovi, řediteli Jihočeského divadla. Výrobce tradičního českého piva je partnerem této prestižní regionální kulturní instituce již sedmnáct let.

„Jihočeské divadlo patří mezi nejdůležitější kulturní instituce v regionu jižních Čech a díky krumlovské točně získalo i velký mezinárodní věhlas. Protože Budějovický Budvar patří k významným jihočeským podnikům, považuje za samozřejmost podporovat i rozvoj kultury v našem kraji. Věříme, že námi věnovaná částka pomůže Jihočeskému divadlu k tomu, aby tisícům Jihočechů přinášelo i nadále špičkové kulturní zážitky,“ uvedl Petr Žáček, ekonomický ředitel pivovaru Budějovický Budvar.

Pivo z Budějovického Budvaru si jako rekvizita „zahrálo“ i v některých inscenacích Jihočeského divadla. Pochutnávali si na něm herci například ve hře „Odcházení“ od Václava Havla nebo ve hře „Sajns Fikšn“. Návštěvníci divadla si samozřejmě mohou dopřát výjimečnou chuť ležáku Budweiser Budvar v restauraci Divadelní klub i v divadelním bufetu.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru