Na soutěži českých kuchařů o nejlepší houskový knedlík a nejlepší rajskou omáčku nechybělo pšeničné pivo Herold. Bylo vybráno organizátory soutěže, kteří chtěli nabídnout návštěvníkům pivo z "Pivovaru roku 2009". Jak řekla členka poroty hraběnka Mathilda Nostitz, k houskovému knedlíku patří dobré pivo. Na pšeničném pivu si pochutnával Benjamin Kuras, gurmán a propagátor dobrého jídla a pití, i herečka Iva Janžurová, kterou chuť pšeničného piva Herold překvapila.

Setkání milovníků dobrého jídla, špičkových kuchařů a profesionálů prvotřídní gastronomie bylo obchodní příležitostí pro pana Jiřího Herolda. Pivo Herold se možná objeví v dalších pražských restauracích i v nabídce cateringových společností.

V soutěži houskových knedlíků se stal podle odborné poroty vítězem kuchařský učeň z pražského hotelu InterContinental Tomáš Vaníček. Nejlepší rajskou omáčku vybírali návštěvníci z dvanácti vzorků. Vítězem se stal kuchař z Orea Hotelu Monty v Mariánských Lázních. Do své rajské omáčky přidal kromě jiného malinko pravého božkovského rumu s plachetnicema, nezahušťoval jí jíškou. Přesto měla jeho rajská omáčka hutnou konzistenci.

Při pohledu na výsledky možná někoho napadne, co že ti věhlasní kuchaři dělají, když je porazí učeň a žena kuchařka...

Zdroj: Pivovar Herold.cz

Sťahovanie pivovaru nesie veľmi ťažko. Sládek Stanislav Lacika (64) z Prašíc uvaril v roku 1964 prvé pivo v topoľčianskom Topvare.

Dnes je síce už na dôchodku, ale z ukončenia výroby piva v Topoľčanoch je veľmi smutný. Je presvedčený, že legendárny Topvar na Šariš nemal nikdy odísť.

Stanislav sa po základnej škole vyučil za pivovarníka. Spolu s ďalšími dvanástimi kamarátmi chodil najskôr praxovať do Nitry, odkiaľ ho potom stiahli do topoľčianskej sladovne. „Tú sme v Topvare vlastne spúšťali do prevádzky,“ spomína na svoje začiatky. Praxoval aj v bratislavskom pivovare Stein, kde prešiel celú výrobu.

Po návrate do Topoľčian mu oznámili, že bude variť pivo, hoci ešte nemal 18 rokov. V začiatkoch sa v Topvare varilo denne 3 300 hektolitrov piva. „V tom čase sa hovorilo, že je to najväčší a najmodernejší pivovar nielen v Československu, ale dokonca v Európe. Boli tam špičkové technológie z mnohých štátov nášho kontinentu.

Strach ani trému som však nemal, hoci všetci napäto očakávali, ako prvá várka dopadne,“ dodal Stanislav, ktorý si vtedy výnimočnosť situácie vôbec neuvedomoval. Pri varení piva objavil Stanislav niečo, čo bolo preňho skutočnou medicínou. „Sladká voda, z ktorej sa pivo varilo, sa pre mňa stala liekom. Keď som cítil náznaky chrípky či angíny, alebo ma bolelo brucho, stačilo zopár dúškov a bol som fit.“

Stanislav varil v Topvare pivo sedem rokov a aj on je presunom pivovaru na Šariš veľmi sklamaný. „Pri mojej poslednej návšteve závodu som videl moderné technológie. Verím, že podobné majú aj na Šariši. Dobré pivo sa na nich dá uvariť kdekoľvek, ale tradícia je tradícia. Topvar mal zostať v Topoľčanoch!“ Pre Stanislava je Topvar pivo, ktoré pije najradšej. „A tak tomu bude aj naďalej.“

Zdroj: Čas.sk

Plán přestavby rozlehlého areálu bývalého pivovaru v prostějovské místní části Vrahovice je ohrožený. Městští radní totiž odmítli šestou změnu územního plánu, která měla umožnit soukromému investorovi postavit tam hotel s obchody. Trvají na jeho průmyslovém využití.

„Změnu způsobu využití zdejší průmyslové zóny na smíšený jsme zastupitelům ke schválení nedoporučili. Záměr nepovažujeme za vhodný, a to z důvodu blízkosti rychlostní komunikace,“ konstatoval prostějovský místostarosta Vlastimil Uchytil.

Poblíž areálu vede frekventovaná trasa spojující Vyškov s Olomoucí a rada se podle něj shodla na tom, že by nebylo dobré vystavovat město riziku, že jej bude někdo později vyzývat ke stavebním úpravám, které by omezily hluk z dálnice na zákonem určenou hladinu.

„Ta se totiž v průmyslových a obytných zónách liší,“ vysvětlil Uchytil.

Hanu Kantorovou, která zastupuje majitele vrahovického pivovaru, informace o odmítavém stanovisku radních překvapila. Již před nedávnem informovala Prostějovský deník o záměru vlastníka vybudovat v areálu hotel s restaurací, obchody, ale i wellness centrem.

„Nikdo z města nás o tomto stanovisku oficiálně neinformoval. Vyčkáme, jak dopadne hlasování prostějovských zastupitelů. Teprve pak zvážíme, co dál,“ prohlásila.

Vrahovický pivovar se začal stavět přibližně před sto lety. Po zprovoznění produkoval hlavně světlá piva. V areálu pivovaru bývaly kurty, o které se staral tenisový oddíl. Za jeho zdmi sloužil k výrobě ledu a chlazení piva malý rybníček.

Nedaleko se rozkládala pivovarská zahrada s altánem, kde hrávala hudba. Poblíž pak byla restaurace s kuželnou. Tu však pyrotechnici v osmdesátých letech minulého století odstřelili, aby uvolnili místo pilířům Estakády Haná.

Tento zhruba osm set metrů dlouhý most funguje od roku 1989. Pivovar skončil deset let poté. V konkurzu. Výroba piva v něm tehdy nejspíš nadobro skončila.

Zdroj: Prostějovský deník.cz | Autor: Radim Havlík | Foto: Petr Syrovátka

Více než čtyři desítky vzorků museli ochutnat porotci, kteří v sobotu vybírali v železnorudském hotelu Belveder Pohádkové pivo roku 2010.

„Mám rýmu, takže vůně až tak hodnotit nemohu, protože jen sem tam něco nasaji, ale chutě se rozlišit dají. Člověk si piva seřadí od jedničky do desítky podle chuti, ale nepoznáte to hned. Musíte si nastavit nějakou laťku a pak se k těm pivům vracet,“ prozradil svoji metodu jeden z porotců Miroslav Kapr z plzeňského pivovaru Groll, který má výstav do 500 hektolitrů ročně.

Účast na 2. ročníku celostátní soutěže Pohádkové pivo roku 2010, která je určena malým pivovarům s ročním výstavem do tří tisíc hektolitrů, byla velmi slušná. „Je tu čtrnáct pivovarů, které vaří a na trh dávají pivo nepasterované a nefiltrované. Máme dvě poroty, každá hodnotí dvě kategorie. Předsedy obou porot jsou vysokoškolsky vzdělaní odborníci, bývalí sládci. Celkem je k degustaci 46 druhů piv z celé republiky, z největší vzdálenosti přijeli přátelé z pivovaru Jakub z Vyššího Brodu,“ řekl majitel pivovaru Belveder František Strnad.

Pohádková piva:

Světlý ležák: Pivovar Oslavany

Polotmavý ležák: Purkmistr Plzeň

Tmavý ležák: Pivovar Zvíkov

Speciál: Pivovar Permon Sokolov

Fotogalerie zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Milan Kilián

Agentura získala bronz za Word of Mouth kampaň piva Ostravar Bazal.

Americká Word of Mouth Marketing Association (WOMMA) po roce opět ocenila nejefektivnější Word of Mouth kampaně z celého světa v rámci čtvrtého ročníku prestižní soutěže WOMMY Awards 2009. Česká agentura Outbreak si odnesla bronz v kategorii Engagement Award za projekt zákaznické spolutvorby fotbalového piva Ostravar Bazal. Outbreak je tak první českou agenturou, která cenu WOMMY získala. „K našemu úspěchu v mezinárodní konkurenci přispěl zásadní měrou klient, který se nebál na tuto kampaň alokovat významnou část ročního marketingového rozpočtu značky Ostravar,“ řekl spolumajitel agentury Outbreak Ivo Laurin. Projekt fotbalového piva Ostravar Bazal proběhl v Moravskoslezském kraji od října 2008 do února 2009. Fanoušci měli během několika kol možnost veřejně hlasovat, jak bude pivo chutnat, jak se bude jmenovat, jaký bude mít design loga a obalu, a dokonce se sami mohli objevit na etiketě láhví. Samotný produkt šel do prodeje v omezeném množství autorizovaných hospod a zaznamenal prodeje na 250 % původního plánu pivovaru.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Strategie

Není lehké zastavit předvánoční shon a toto období si vychutnat. Zkuste si přesto najít chvíli na posezení s přáteli. Plzeňský Prazdroj pro Vás v tomto období připravil dárek. Vyberte si svou oblíbenou restauraci na www.pivomaster.cz a vychutnejte si pivní speciály Master. Na výběr máte polotmavou 13° a tmavou 18° variantu. V období od 4. do 31. prosince získáte za dva objednané Mastery originální pivní podtácek Master z pravé kůže.

Ke stylovému pivu originální doplněk

„Rozhodli jsme se právě v období svátků potěšit všechny pivní gurmány, a tak vznikl nápad s podtácky z pravé kůže. Jsme přesvědčeni, že se tato akce hodí právě v období obdarovávání jeden druhého, které může probíhat například u dobrého piva,“ uvádí Radka Jurásková, Junior Brand Manager značky Master. „Ke stylovému pivu patří také originální doplněk, který může nyní získat každý, kdo si zakoupí dva pivní speciály Master,“ dodává Radka Jurásková.

Tip pro vás

Seznam provozoven, kde vánoční akce proběhne, naleznou zájemci na internetových stránkách www.pivomaster.cz. Oba druhy piva Master jsou v České republice distribuovány v 15litrových sudech. Podávají se v elegantních sklenicích na stopce o obsahu 0,4 l.

Známe je?

MASTER polotmavý je 13° speciální pivo vyvážené chuti s jemnou karamelovou hořkostí a barvou, originál, ve kterém se snoubí tradiční mistrovství plzeňských sládků s tajemným uměním neznámého mistra. Proslulý žatecký chmel dodává pivu jedinečné aroma, nejlepší světlý slad s karamelem pak jemně karamelovou chuť a tmavší barvu. Obsah alkoholu: 5,2 % obj.

MASTER tmavý je překvapivě lehké 18° speciální pivo plné karamelové chuti s vyšší hořkostí, originál, ve kterém se snoubí tradiční mistrovství našich sládků a tajemné umění neznámého mistra. Proslulý žatecký chmel dodává pivu jedinečné aroma, směs nejlepšího světlého a barevného sladu s karamelem pak plnou karamelovou chuť a tmavou barvu. Obsah alkoholu: 7,3 % obj.

Zdroj: Fresh In.cz

Pivovar Radegast může oficiálně používat chráněné zeměpisné označení České pivo. Slouží především k propagaci kvality. Po důkladné kontrole v pivovaru mu ho potvrdila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Sdělil to Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje, do jehož portfolia Radegast patří. Označení mohou používat také Pilsner Urquell, Gambrinus a Velkopopovický Kozel.

"Zapsání označení Evropskou komisí je bezesporu velkým zahraničním úspěchem českého pivovarnictví a přispěje k zachování českého pivního fenoménu v jeho tradičním pojetí. Proto jsme si nechali oprávněnost jeho užívání potvrdit příslušnou autoritou," řekl Mareček.

Pivovary ze skupiny Plzeňského Prazdroje si podle Marečka nechaly zapsat označení České pivo v létě u Evropské komise. Poté Prazdroj požádal českou inspekci, aby označení jednotlivých pivovarů potvrdila.

Důkladná kontrola

Kontrola inspektorů v nošovickém pivovaru Radegast byla důkladná. "Inspekce zkoumala původ surovin a splnění technologických parametrů. Prověřovala průběh výroby včetně varních listů a protokolů o kvašení, v laboratoři zkoumala parametry výroby mladiny i hotového výrobku," přiblížil kontrolu Mareček. U piva zkontrolovali množství alkoholu, extraktu, barvy nebo hořkosti.

České pivo je oficiálním chráněným zeměpisným označením zapsaným u EK díky žádosti Českého svazu pivovarů a sladoven. Systém ochrany názvů zemědělských a potravinářských výrobků zavedla EU v roce 1993 s cílem ochránit výrobce před plagiáty a spotřebitele před nežádoucím klamáním.

Nošovický pivovar Radegast vaří pivo od roku 1970. Od roku 1999 je součástí největší pivovarské skupiny v Česku, společnosti Plzeňský Prazdroj. Ročně produkuje přes 2,2 milionu hektolitrů piva při zhruba 270 zaměstnancích.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz

11.12.09 - 19°° Slavnostní naražení světlého speciálu Jakub 19°. Zahraje více hudebníků. Bude se tancovat kankán. Jirka "sladek starší" Fojtl osobně namíchal a vyudil domácí klobásky. Přijďte se pobavit. Více info na facebooku zde.

Skotský pivovar BrewDog se rozhodl překvapit svět pivem Tactical Nuclear Penguin (Taktický jaderný tučňák) s obsahem alkoholu 32 procent. V pátek to uvedl server BBC.

Pivovar BrewDog už prodává pivo Tokio o síle 18,2 procenta, což vyvolalo vlnu kritiky na téma, k čemu je tak silné pivo. Společnost reagovala výrobou piva s nízkým obsahem alkoholu značky Nanny State (Chůva stát).

Podle generálního ředitele BrewDog Jamese Watta se nové pivo Tactical Nuclear Penguin bude prodávat za 30 liber (48 dolarů) za láhev. Štítek obsahuje varování: "Pamatujte, že je to velmi silné pivo, je třeba ho pít v malém množství a s aristokratickou nonšalancí, jako byste pili whisky a poslouchali album Franka Zappy, nebo vás navštívil milý, ale nervní duch."

Jack Law z protialkoholické asociace Alcohol Focus Scotland to vše označil za "cynický marketingový trik". "Chceme vědět, proč má tento pivovar zapotřebí vyrábět pivo téměř stejně silné jako whisky," řekl Law.

Pivovar už má povolení vyrobit několik milionů lahví nového piva ročně.

Zdroj: MediaFax.cz | Autor: Dana Rybáková

Namiesto osláv okrúhleho výročia založenia pivovaru ho zatvoria. V Topoľčanoch vyrábali pivo tri generácie ich obyvateľov. Najstaršia z nich má teraz najväčšie obavy z toho, kde si nájde prácu.

Vitajte v hlavnom meste piva. Oslávte s nami 45. výročie piva Topvar - spolu už po tri generácie. Dva bilbordy, ktorými sú doslova oblepené Topoľčany navodzujú dojem, akoby výroba piva v tomto meste zažívala boom. V skutočnosti je to presne naopak. V Topoľčanoch sa takmer po polstoročí prestáva variť zlatistý mok. Dôvodom je rastúci pokles trhu s pivom.

Smutní sú nielen zamestnanci pivovaru, ktorých zakrátko prepustia, ale aj obyvatelia Topoľčian, pre ktorých bol Topvar pýchou ich rodného mesta. Myslia si, že jeho zániku už nezabráni ani ich najslávnejší rodák, premiér Robert Fico.

„Mali sme tu pivovar. Mali sme sa čím hrdiť vo svete. Neviem, čím sa ešte budeme môcť pýšiť," hovorí so smútkom v hlase Milan Pokrývka, ktorý v pivovare pracoval za socializmu. „Je to hanba," reaguje na zánik pivovaru bývalý novinár Vlado.

Obidvaja sa zhodujú, že topoľčianske pivo bola absolútna jednotka, „teda to, ktoré sa varilo v 70. rokoch," dodáva Pokrývka. Za svoje najobľúbenejšie ho označuje aj Ján Píry, sládok topoľčianskeho pivovaru. O jeho kvalite podľa neho svedčí množstvo ocenení, ktoré Topvar získal. „Naposledy v lete tohto roku dostal Zlatú pivnú korunku," hovorí.

Dôchodca Bohuš si myslí, že Topvaru dokázal konkurovať len Zlatý bažant. Píry vysvetľuje, že Topvar je slovenským ekvivalentom značky Pilsner Urquell. „Svojím profilom, stupňom prekvasenia a charakteristickými vlastnosťami má blízko aj k značke Gambrinus," dodáva odborník.

Všetky chvály na Topvar však majú v Topoľčanoch trpkú príchuť. Hoci sa pivo bude naďalej vyrábať vo Veľkom Šariši, v Topoľčanoch k 28. februáru končí. O prácu príde 177 ľudí. Dôvodom je podľa Drahomíry Mandíkovej, hovorkyne spoločnosti Pivovary Topvar, takmer 16-percentný pokles pivného trhu na Slovensku.

Pri otázke, či by pivovar nemohol zachrániť Fico, ako iné strategické podniky, Topoľčianci len rozpačito krčia plecami. „Pán premiér by ho mohol kúpiť a prevádzkovať," navrhuje Pokrývka.

Niet sa kde zamestnať

Najviac by si to želali bývalí zamestnanci pivovaru. Mnohí z nich môžu roky, ktoré im chýbajú do dôchodku, spočítať na prstoch jednej ruky.

„Mám 57 rokov a či si nájdem ešte robotu, neviem," hovorí Štefan Duran, ktorý v pivovare s krátkou prestávkou robí od roku 1970, ako stáčiar sudového piva. „Mám ešte dcéru, ktorá je na podpore a ženu na dôchodku," dokresľuje svoju sociálnu situáciu. Hovorí, že v pivovare zarobil „12 - 13-tisíc korún" (400 až 430 eur). „Bolo na nájom," nostalgicky zaspomína na staré dobré časy.

Primátor Topoľčian Peter Baláž hovorí, že v okrese je už teraz vyše 11-percentná nezamestnanosť. Je to pod celoslovenským priemerom, ale tu sa niet kde zamestnať, tvrdí. Hovorí, že jedinou možnosťou je ísť do Bratislavy, ale u nezamestnaných päťdesiatnikov to podľa neho neprichádza do úvahy.

Nie všetci však berú stratu práce tragicky. Dve zamestnankyne pivovaru na „pomedzí" dôchodku tvrdia, že im nie je ani tak ľúto za prácou, ako „za chlapmi". „Boli tu všetky sorty," zasmiali sa.

Zdroj: SME.sk | Autor: Ján Krempaský | Foto: Vladimír Šimíček

Už tím, že propůjčil vyráběnému produktu svoje jméno, dal najevo, že nebude stát v ústraní. A v čele firmy udává její tempo i nadále.

Spolumajitel humpoleckého Rodinného pivovaru Stanislav Bernard patří k nejvýraznějším podnikatelským osobnostem nejen v regionu, ale dávno už i za jeho hranicemi.

Také pivovarnictví zasáhla ekonomická krize. Pivovar Bernard se přesto na konci roku 2009 nachází v dobré kondici. Podle nepříliš aktuálních ukazatelů, neboť velké pivovary přestaly v létě čísla zveřejňovat, poklesla produkce pivovarnictví zhruba o deset procent. Bernard naopak nadále rostl.

Prodej dál roste

„My zatím od začátku roku o osm procent rosteme, což považuji za skvělý prodejní výsledek,“ říká Stanislav Bernard.

Přesto se na podzim charakteristika prodeje změnila, lidé přestávají chodit do restaurací. „V poslední době pociťujeme pokles piva v sudech, především desítky. Naopak nastává nárůst prodeje piva v lahvích,“ doplnil informaci o aktuální poznatek. „Naše ekonomická situace je momentálně dobrá, myslím si, že jsme nyní velmi stabilní a že v letošním roce dosáhneme slušného zisku,“ odhaduje šéf pivovaru.

Z dobrého vývoje firmy budou mít profit i zaměstnanci. Vedení společnosti s předstihem oznámilo, že zachová zavedený systém vánočních odměn. „Lidé dostanou vánoční odměny, aniž bychom je krátili,“ připomíná Bernard.

Zmínky o brzkém konci krize nechce přeceňovat, laciný optimismus není podle Stanislava Bernarda na místě. Pivovar čelí problémům s projekty v oblasti úspory nákladů, zejména energií.

„Realizujeme poměrně hodně investic, které mají za cíl uspořit náklady,“ naznačuje Bernard možnou cestu.

Jedním z hmatatelných výsledků je opatření, kterým v pivovaru ušetří třetinu energií na varně. Ta spotřebovává zhruba polovinu spotřeby pivovaru, takže úspora rozhodně nebude zanedbatelná.

Oslavy dvaceti let svobody jsou vhodným okamžikem ke vzpomínce na podnikatelské začátky Stanislava Bernarda, který v roce 1991 se svými tehdejšími společníky humpolecký pivovar privatizoval.

„Když jsme tehdy začínali, tak jsme měli především nějaký sen. A myslím si, a nechci, aby to znělo neskromně, že dnešní realita odpovídá do značné míry tomu, co jsme si tehdy vysnili,“ říká dneska se zdravou hrdostí.

Ztratil soukromí

Po bezmála dvaceti letech podnikání je Stanislav Bernard veřejně známou osobou. A uvědomuje si, že to může být výhodou, například při jednáních. „Okolí mě vnímá jako známého, úspěšného podnikatele, má to svoje pozitiva. Na druhé straně je samozřejmě určitá ztráta soukromí,“ přiznává Bernard.

Když mluví o plánech, zdůrazňuje další úsporu nákladů, stabilizaci kvality, případně růst výroby. Možná překvapivě až na čtvrtém místě jmenuje to, co by se dalo označit za image značky.

„Samozřejmě, že budeme dále využívat každou dobrou příležitost k dalšímu propagování značky a jejímu posouvání ke značce výjimečné, kultovní, chcete-li. Ke značce, která má za sebou příběh a která ví, kam jde,“ uzavírá.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Jiří Jíra

Značka Zlatý Bažant už tradične prináša na vianočný trh sviatočné pivné špeciality. Kým posledné dva roky to boli špeciálne pšeničné pivá, tento rok sa Zlatý Bažant rozhodol priniesť produkt, ktorý oživuje staré pivovarnícke remeslo na Slovensku - vianočné pivo Zlatý Bažant Porter. Devätnásťstupňové tmavé pivo Porter je vyrobené podľa originálnych receptúr a ako sviatočná špecialita bude v predaji iba koncom tohto roka.

Pri príprave tohtoročnej vianočnej špeciality načrel Zlatý Bažant do histórie starého pivovarníckeho remesla na Slovensku a pripravil pivo Porter, ktorého tradícia siaha až do 18. storočia. Porter je vysokostupňové tmavé pivo, ktoré charakterizuje sýta, takmer čierna farba, hustá, mierne do hneda zafarbená pena, výrazný korenistý buket a lahodná sladová chuť. „Vianočné pivo Zlatý Bažant Porter je odrazom našej vášne pre pivovarnícke remeslo. Veríme, že tradičná sviatočná špecialita pred koncom roka opäť poteší nielen milovníkov značky Zlatý Bažant, ale aj všetkých pivných gurmánov,“ hovorí Zuzana Putalová, brand manager značky Zlatý Bažant.

Výnimočné pivo zo štyroch druhov sladu

Zlatý Bažant Porter vyrobili v pivovare Hurbanovo podľa originálnej receptúry z vody, štyroch špeciálnych druhov jačmenného sladu a vybraného chmeľu. „Pri výrobe piva Porter sme sa pridržiavali tradície starých majstrov pivovarníkov a ich umenia varenia a správneho času zrenia. Výsledkom je tak skutočné majstrovské dielo – výnimočné pivo, ktoré si každého podmaní výraznými chuťovými a aromatickými vlastnosťami,“ hovorí Karol France, špecialista na kvalitu piva v pivovare Hurbanovo. Práve výnimočné chuťové vlastnosti predurčujú Zlatý Bažant Porter na vychutnávanie počas slávnostných chvíľ.

Sviatočné balenie pre slávnostné chvíle

Zlatý Bažant Porter 19 % bude ako sviatočná špecialita v predaji iba koncom roka. Porter je plnený do elegantných a praktických 0,33 ml twist-off fliaš a jeho atraktívne balenie multipacku 4x 330 ml bude aj vhodným darčekom pre priateľov a známych. Zlatý Bažant Porter sa práve v týchto dňoch dostáva na pulty predajní vo vybraných obchodných sieťach.

¨

Zdroj: Heineken Slovensko.sk

Významné navýšení výstavu pro příští rok plánuje pivovar Platan v Protivíně, který patří do skupiny společnosti K–Brewery Trade.

Hodlá ho rozšířit z 213 000 hektolitrů (2009) na 365 000 hektolitrů v roce 2010. Pomoc mu k tomu má mj. nový výrobek – prémiové pivo Lobkowicz Premium, které se vyrábí přímo v Protivíně. Na trh bylo uvedeno už v říjnu. Obsah alkoholu má 4,7 procenta.

Nové pivo v Platanu připravovali léta. K názvu Lobkowicz získali souhlas přímo od šlechtického rodu.

„Výrobek plní očekávání. Používáme na něho kvalitní suroviny a je to poznat na jeho stabilitě a chuti,“ řekl komerční ředitel K–Brewery Trade Otakar Binder, podle něhož Lobkowicz Premium symbolizuje návrat k tradici a pořádnému řemeslu. Obchodní ředitel Platanu Daniel Budějcký podotkl, že od srpna stoupl pivovaru prodej o šest procent.

Pivovar má vazbu na město, které mu pronajímá pozemky s vodními vrty s výkonem 46 vteřinových litrů.

Starosta Protivína Jaromír Hlaváč označil pivovar mezi třemi magnety plánovaného turistického projektu spolu s krokodýlí farmou a expozicí lebek zvířat a ryb.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autor: Luboš Dvořák | Foto: Arnošt Máče

Takmer tri mesiace pred začiatkom zimných olympijských hier vo Vancouveri odišla z pivovaru v Hurbanove zásielka piva, ktoré sa bude podávať počas športového sviatku v Slovenskom dome v metropole Britskej Kolumbie. Návštevníci Slovenského domu budú môcť vypiť 5 000 litrov. Zásielka olympijského piva bude po naložení do vyhrievaného kontajnera putovať nákladnou dopravou z Bratislavy do prístavu v Hamburgu. Tam ju preložia na loď a po plavbe cez Atlantický oceán ju čaká ešte presun pozemnou dopravou cez Kanadu. „Kontajner pre naše pivo je vyhrievaný, aby si pivo aj v mrazoch uprostred oceánu zachovalo stabilnú teplotu 5 – 10 °C,“ uviedla v tlačovej správe Zuzana Putalová, brand manažérka spoločnosti.

Zdroj: HN Online.sk

Na tuhletu persónu jsme vůbec nezacílili náhodou. Vrchní sládek Zámeckého minipivovaru v Ostravě - Zábřehu, Tomáš Hub je absolutní špička ve svém oboru v 36-ti letech patří k nové generaci českých sládků. Pivo má v genech s pivem také objel celý svět. 9. let strávil v zahraničí, kde v 15 zemích vařil české pivo. Bude ho vařit také na Stodolní?

Tomáš Hub je vrchním sládkem vyhlášeného, Zámeckého minipivovaru v Ostravě - Zábřehu. Pochází z Palačova u Nového Jičína, pivo má v genech a s pivem také objel svět. 9. let strávil v zahraničí, kde v 15 zemích, ve funkci sládka, vařil české pivo. Také dnes často vyráží na pracovní mise v zahraničí, kde je ve svém oboru žádaným odborníkem a poradcem. „Ostravský Zámecký minipivovar je v tuto chvíli mým domovským přístavem. V příjemném prostředí, obklopen nejmodernější technologií, mi dělá obrovskou radost možnost dál šlechtit dobrou pověst Zámeckého minipivovaru a zároveň navázat na jeho úspěšnou tradici vaření pivních speciálů,“ zmiňuje Tomáš Hub.

Jeho profesní kariéru nastartovala studia biochemie a od roku 1994 post asistenta sládka v novojičínském Minipivovaru - Národní dům. „Pracovat v cizině jsem vzal jako zajímavou šanci podílet se na šíření “pivního křesťanství“ ve světě,“ dodává sládek. Od roku 1997 se podílel na rozjíždění a provozu minipivovarů s českou technologií hlavně v Asii v destinacích jako Japonsko, Taiwan, Filipiny či Vietnam. V životopise má zapsána i místa v Austrálii, Rusku, Kazachstánu, Azerbajdžánu a také evropských zemích, jako Nizozemsko, Belgie, Francie, Anglie. „V minulých dnech jsem se vrátil z pracovní cesty v Moskvě a po novém roce vyrážím do Vietnamu,“ říká Tomáš Hub.

„Samozřejmě, že takovéto zkušenosti profesně výrazně zformují vaši osobnost. Myšlenka začít vařit pivní speciály přímo na Stodolní my vůbec nepřijde jako špatný nápad. Chce to najít prostory, vybavit je správnou technologií a zbytek už nechte na mě. Dokážu si představit, že Stodolní bude mít své vlastní Aly / čti ejly /, tedy svrchně kvašená, pšeničná, vícestupňová piva v několika chuťových provedeních. Do dvou let by se pivo na Stodolní skutečně mohlo začít vařit,“ dodává Tomáš Hub.

Zdroj: Stodolní.cz

Klíčové rozhodnutí pro další osud centra města učinili v úterý znojemští zastupitelé. V úterý odpoledne rozhodli, že využijí nabídku na odkoupení pivovaru Hostan.

Neznamená to ovšem, že by radnice plánovala vaření piva, to jí dokonce zakazuje jeden z požadavků dosavadního majitele Hostanu, pivovarského gigantu Heineken.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Milan Vojtek

Medzi Šarišanmi a Topoľčancami to poriadne vrie! Východniari vracajú ostrý úder Topoľčancom. Tvrdia, že topoľčianske pivo im vraj nikdy nechutilo!

Sťahovanie pivovaru Topvar z Topoľčian na východ Slovenska Západoslovákov tak pobúrilo, až sa pred pár dňami vyjadrili, že si ich obľúbené pivo uvarené v Šariši už nikdy nekúpia. Východniari im dnes ostrý úder vracajú. Tvrdia, že je im to jedno, navyše Topvar im vraj nikdy nechutil!

Výroku primátora Topoľčian Petra Baláža, že on si Topvar uvarený v Šariši nikdy nekúpi, neprikladajú Šarišania veľkú vážnosť. „Je to jeho problém! Tu sa toto pivo aj tak nikdy nepilo. Dokonca tu ani nikomu nechutí,“ svorne tvrdia východniari. Pridáva sa k nim aj Ľubo Majdák (50): „Čudoval by som sa, keby Topvar v našom regióne niekto kupoval. Tu žijú zarytí lokálpatrioti a navyše sú zvyknutí na svoj Šariš!“ Slová šarišských štamgastov potvrdzuje aj jeden z majiteľov miestnej krčmy. „Prednedávnom som sa od dodávateľov dal nahovoriť, aby som ponúkal aspoň fľaškový Topvar. No ležal mi tu mesiac a žiadny som nepredal,“ sťažuje sa nemenovaný predajca.

Primátor Veľkého Šariša Róbert Oros však také silné slová ako ľudia v jeho regióne nevolí. Tvrdí totiž, že veľa nechýbalo a všetko sa mohlo skončiť opačne. „Majitelia pivovaru mali podmienku, že v našom meste nesmie vyrásť plánovaná spaľovňa odpadov. Ak by tu vznikla, Šariš by sa sťahoval do Topoľčian. Poslanci ju teda stopli,“ vraví primátor. Majiteľov Topvaru vraj navyše presvedčil aj fakt, že do šarišskej prevádzky nedávno nainštalovali linku na výrobu piva v plechovkách.

Zdroj: Čas.sk

Do Čačányho domu v centre Banskej Štiavnice sa vracia život a čulý ruch. Pod prísnym dohľadom pamiatkarov ho prestavujú na malý mestský pivovar, vôbec prvý v historickej pamiatke.

Do Čačányho domu, známeho aj ako Zelený dom, si už na budúci rok v apríli prídu posedieť na pivko solventnejší štamgasti. Dokonca cez sklo budú môcť „skontrolovať“, ako sa pivo s novou značkou Erb varí. Pochutia si na klasickej svetlej desiatke i dvanástke, no nosným bude pšeničné pivo typické pre Bavorsko či Tirolsko, ale aj údené. Ich cena však bude vyššia, než na akú sú pivkári zvyknutí.

Vráti tradíciu do Banskej Štiavnice

Pre známeho vyhnianskeho pivovarníka Eduarda Radu je pivo srdcová záležitosť a chuť variť ho pivného kráľa neprešla. Asi pred tromi rokmi sa stiahol z výslnia, keď predal väčšinový podiel v pivovare Steiger. „Priamo v Banskej Štiavnici bolo pred 300 rokmi 13 pivovarov. Každý banský ťažiar mal okrem bane aj pivovar. Chcem túto tradíciu vrátiť do historického mesta. Nemá žiadny pivovar, najbližší je vo Vyhniach,“ hovorí Rada, pôvodom banský inžinier. Pustil sa do obnovy chátrajúceho Čačányho domu, ktorej náklady sa vyšplhali na 1,66 milióna eur (50 miliónov Sk). Takmer polovicu na ňu prispieva nórska vláda.

Zdroj: Pluska.sk | Autor: Erika Krčová | Foto: Ján Šperka

Čeští pivaři dostanou pod stromeček zbrusu nové pivo. Pivovar Chotěboř totiž oživí vánoční trh třináctiapůlstupňovým karamelovým speciálem, což je pivo určené pro slavnostní příležitosti, jakými jsou Vánoce či Nový rok. Pivo bude pod názvem Speciál s výraznou etiketou karamelové barvy v prodeji od 30. listopadu.

Chotěbořský Speciál zrál v ležáckých tancích dva měsíce. „Karamelové pivo jsme vařili třírmutovým způsobem v první polovině září, pak kvasilo při maximální teplotě 10 stupňů Celsia v otevřených kvasných kádích dva týdny. Od 21. září dozrává v ležáckých tancích, nyní pivo filtrujeme, následně pak stočíme do lahví a sudů,“ uvedl sládek Oldřich Záruba. Za půllitrovou láhev Speciálu zaplatí pivaři okolo 15 korun.

Kromě Speciálu připravil Pivovar Chotěboř pro milovníky piva další předvánoční novinku v podobě dárkových balení na čtyři či osm láhvových piv. Karamelový speciál stejně jako další druhy piva bude před Vánoci k dostání v prodejní síti Billa a Jednota či v Penzionu Bene na náměstí v Chotěboři. Chotěbořské pivo tak může být skvělým dárkem pod vánoční stromeček.

„Výborným dárkem jsou také propagační předměty, které prodáváme v rámci našeho internetového obchodu. Je o ně velký zájem z celé republiky,“ uvedl Záruba s tím, že nejvíce se prodávají sklenice a půllitry s logem, etikety, tácky v sadě či trička s logem Pivovaru Chotěboř.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Regionální pivovary Svijany a Rohozec sbíraly triumfy v tradiční „pivní“ soutěži.

Pivovary z Libereckého kraje uspěly ve dvacátém ročníku ankety o nejlepší pivovar, pivo a pivovarskou osobnost.

Sdružení přátel piva ocenilo produkt Pivovaru Rohozec, jeho světlé výčepní pivo Podskalák se stalo Desítkou roku. V klání o pivovar roku navíc skončil na druhém místě Pivovar Svijany.

Podskalák je podle Františka Jungmanna z Pivovaru Rohozec klasickým představitelem tradičních poctivých českých piv.

„Je to pivo se svěží chutí a lehkou hořkostí, které je vhodné po těžké práci nebo po náročném sportovním výkonu. Zažene každou žízeň, optimálně doplní ztracené tekutiny a energii,“ chválí Jungmann „svou“ desítku.

Takzvané desítky čili výčepní piva, tvoří 63 procent z celkového výstavu všech pivovarů v České republice. Proto je tato kategorie pravděpodobně tou vůbec nejsledovanější.

„Zisk tohoto titulu je pro náš pivovar velmi cenný, protože právě mezi desítkami je velmi tvrdá konkurence,“ pochvaluje si František Jungmann.

Pivovar Rohozec tímto vítězstvím navázal na předchozí úspěch Podskaláka, kterým bylo rovněž 1. místo na prestižní degustační soutěži Dočesná 2009, která se konala v září.

Úspěch na tradiční soutěži Sdružení přátel piva, jejíž vyhodnocení proběhlo v restauračním Klášterním minipivovaru na Strahově, je však ještě o něco cennější.

Další úspěch zaznamenal Pivovar Rohozec v kategorii polotmavých piv. Ta se vyhlašuje mezi pivy od polotmavých a řezaných jedenáctek až po piva vícestupňová. Řezaný Skalák v této kategorii skončil na třetím místě.

„Myslím si, že toto umístění jen podtrhlo celkový úspěch Pivovaru Rohozec v soutěži,“ dodává Jungmann.

Pivovar Rohozec již začátkem listopadu dosáhl úrovně prodeje jako za celý rok 2008, tedy více než třiapadesát tisíc hektolitrů. Předpokládá se, že za celý rok to bude více než 61 000 hektolitrů, což představuje meziroční nárůst 15 procent.

Úspěch pivovarů z regionu ještě podtrhly Svijany, které se staly druhým nejlepším pivovarem roku. Zvítězil Pivovar Herold Březnice, třetí skončil rodinný pivovar Bernard z Humpolce.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Jablonecký deník.cz | Autor: Aleš Vávra

Dosud to měli lidé s bezlepkovou dietou, takzvaní celiaci, těžké. Když dostali chuť na pivo, museli si ji nechat zajít, nebo si nechat poslat speciální pivo z Anglie či Německa. To už ale neplatí. Vrchní sládek Zámeckého minipivovaru v Ostravě-Zábřehu Tomáš Hub totiž uvařil speciální bezlepkové pivo.

V zámeckém pivovaru mohli celiaci ochutnat bezlepkové pivo už loni, tehdy je sládek uvařil z pohanky, která ale "zabetonovala" výrobní zařízení, proto je letos hlavní surovinou kukuřice a také kukuřičný sirup.

Dalšími surovinami pro neobvyklé pivo byl například karamel, belgické pivní kvasnice a chmel s přísadou bylinek, například ibišku. "Ten podpořil tmavou barvu piva a také zažívání," řekl vrchní sládek minipivovaru.

Minipivovar uvařil osm set litrů bezlepkového piva s názvem Pikard, o další výrobě rozhodnou štamgasti. Pokud bude o pivo zájem, pivovar jej bude dále vyrábět. "K výrobě bezlepkového piva nás po úspěchu prvního pokusu s pohankou přivedla intervence Českého svazu celiaků," dodal vrchní sládek Tomáš Hub.

Na sto obyvatel jeden celiak

Zámecký minipivovar v Ostravě-Zábřehu je prvním v zemi, komu se podařilo vyrobit pivo vhodné pro lidi s bezlepkovou dietou. V Evropě takové pivo vaří jen jeden pivovar v bavorském Norimberku a v britském Leedsu.

Lidé s bezlepkovou dietou mají vrozenou alergii na obilnou bílkovinu, tedy lepek. Nemohou tedy například požívat potraviny z mouky ani extrakty s obilovin. "Když si dám normální pivo, tak utíkám na záchod," popsal účinky při porušení bezlepkové diety celiak, který pracuje shodou okolností jako číšník v Zámeckém minipivovaru.

Eliška Dufková ze Společnosti pro bezlepkovou dietu odhaduje, že v Česku připadne na sto obyvatel zhruba jeden celiak. "Podle našich informací je v péči lékařů maximálně deset tisíc celiaků," uvedla Eliška Dufková. Mnoho lidí však o své celiakii neví.

"Identifikace tohoto onemocnění je i dnes velmi složitá, málo lékařů podle prvních signálů ihned odhalí celiakii. Ale kdo má už jednoho pacienta, ten nezaváhá," řekla Eliška Dufková. Uvedla, že celiaků přibývá, nikoli však abslutně - zvýšený počet lidí s bezlepkovou dietou odborníci přičítají spíše tomu, že lékaři mají k dispozici lepší diagnostiku.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz| Autor: Jaroslav Baďura | Foto: Alexandr Satinský

Rekordní počet hlasů se zatím sešel ve společném projektu Deníku a značky Pilsner Urquell

Již 146 tisíc hodnocení, tedy o 12 tisíc více než v celém minulém ročníku, zatím odevzdali lidé restauracím zahrnutým do unikátního projektu, ve kterém sestavují průvodce po nejlepších hospodách s plzeňským pivem sami jejich návštěvníci.

Do tištěné publikace Pilsner Urquell Pub Guide, která bude představena v lednu příštího roku, se dostane prvních 100 hospod s nejlepším hodnocením. Šanci proniknout mezi ně mají i restaurace ze středočeského kraje. Nejlepší hodnocení z celé republiky je v tuto chvíli 3,85 a nejvyšší hodnocení za náš kraj dosahuje 3,82, které má benešovská restaurace U černého koně.

„Nejčastěji lidé hlasují přes web v úterý a ve čtvrtek kolem deváté ráno, kdy hodnotí předchozí večer, a poté mezi 14 a 15. hodinou, kdy doznívají bezprostřední zkušenosti z oběda. Osvědčilo se nám hlasování pomocí sms, které je více bezprostřední a hlasy přichází v časech, kdy lidé chodí do hospod,“ říká Karel Kraus, brand manažer značky Pilsner Urquell.

Oznámkovat kvalitu jídla, piva a dalších služeb na adrese www.denik.cz/pubguide je možné až do 30. listopadu, takže ještě můžete podpořit svou oblíbenou restauraci a postrčit ji výše k první stovce.

Zdroj: Benešovský deník.cz

18. listopadu převzal sládek pivovaru Vyškov Dušan Táborský ocenění European Beer Star 2009 na slavnostním ceremoniálu v bavorském Norinberku.

Vyškovský pivovar opět uspěl v největší degustační soutěži pořádané na evropském kontinentně. Tmavý ležák Havran obhájil své prvenství mezi černými pivy a již podruhé za sebou získal zlatou pivní hvězdu na mezinárodním festivalu European Beer Star Awards 2009 v kategorii „Bohemian style schwarzbier“.

„Jsme velmi pyšní na toto ocenění, které jsme získali již vloni, protože to dokazuje vysokou kvalitu a vynikající chuť vyškovského piva, které vaříme stále tradičním způsobem a které oceňují nejen naši zákazníci, ale i mezinárodní experti," řekl Dušan Táborský.

Experti na festivalu Europen Beer Star hodnotí pivo z hlediska 4 kritérií: barvy, chutě, pěnivosti a vůně. Do letošního ročníku bylo přihlášeno rekordních 836 vzorků piv z 35 zemí z celého světa, z nichž 78-členný tým mezinárodních degustátorů vybíral v 41 kategoriích ta nejlepší piva. Hodnocení piv probíhalo naslepo během jednoho dne v Pivovarské akademii Doemens v Gräfelfingu.

Havran je 11° tmavý ležák, k jehož výrobě se používá čtyř druhů speciálních sladů. Charakteristický je svojí plně sladově karamelovou chutí, vůní a tmavým barevným tónem. Havran je držitelem chráněného zeměpisného označení České pivo a v letošním roce získal i další ocenění: „Higly commended DARK LAGER“ na soutěži World Beer Awards 2009, která proběhla v Anglii, nebo 1. místo na tradiční Žatecké Dočesné v kategorii černých ležáků.

Celkově získalo Vyškovské pivo v roce 2009 šest různých ocenění za svá piva.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Vyškov

V rámci prevencie boja proti chrípke začal Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne v utorok 24.novembra 2009 rozdávať svojim zamestnancom protichrípkové predvianočné balíčky. Spolu je pripravených 180 balení liečív obsahujúcich predovšetkým vitamíny, ktoré by mali posilniť imunitu pracovníkov pivovaru a znížiť prípadnú chorobnosť pri chrípkovej epidémii. Hodnota jedného balíčka je 15 eur. Informoval o tom vedúci marketingu Emil Mihálik.

,,Dodávateľ WÖRWAG Pharma GmbH.,CO.,KG zostavil nasledujúcu kombináciu liečív: Teraflu, Quantum, Cetebe a naviac sám prispel darčekom- tabletami Magnerot. Pivovar STEIGER si svojich zamestnancov váži a preventívnu protichrípkovú akciu považuje za vhodný príspevok k ich zdraviu. Aj počas krízy sa zamestnanosť pracovníkov v trvalom pracovnom pomere v pivovare STEIGER udržala a dokonca priemerná mzda medziročne neklesla, ale zaznamenala niekoľkopercentný rast“ konštatoval E.Mihálik.

Poukázal aj na to, že samotné pivo je vlastne vitamínový produkt a pri pravidelnej umiernenej konzumácii posilňuje organizmus. Podľa lekárov má pivo v rozumnej miere pozitívny vplyv na kardiovaskulárny systém, upokojuje, pomáha tráviť, zásobuje telo vitamínmi skupiny B, kyselinou listovou a obsahuje aj antioxidanty, ktoré bránia predčasnému starnutiu. Pri vypití 1 litra piva možno počítať s následujícimi priemernými prínosmi vitamínov: Vitamín B1 – thiamin (3 % dennej potreby), B2 - riboflavin (20 %), Niacin (45 %), B6 – pyridoxin (31 %), kyselina listová (52 %).

,,Okrem toho pivo obsahuje CO2, ktorý podporuje trávenie, je skvelý na zažívanie, pomáha pri pocite plnosti po jedle, ťažkého žalúdka a pod. Pri pravidelnom pití primeraného množstva piva sa znižuje aj podiel tzv. zlého cholesterolu. Ďalšími zdravotnými dôvodmi prečo piť pivo je, že chráni pred infarktom, lebo potlačuje usadzovanie tuku v cievach. Znižuje aj riziko mŕtvice tým, že bráni zrážaniu krvných teliesok. Posilňuje kosti, chráni pred osteoporózou, pomáha pri strese a čistí obličky. Pivo uvoľňuje aj hormón šťastia serotonín a obsahuje alkaloid lupulín, pochádzajúci z chmeľu a ten ukľudňuje a prispieva k pokojnému zaspávaniu. Pivo obsahuje aj fytoestrogény, ktoré priaznivo ovplyvňujú vnímanie klimaktéria u žien“, vymenoval E.Mihálik.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne v súčasnosti zamestnáva cca 180 pracovníkov a tento rok oslavuje 536 výročie založenia, čím je najstarším slovenským pivovarom. STEIGER vždy patril k ,,poctivým“ pivám a aj v súčasnosti je vyrábaný z prvotriednych vyberaných surovín, spracovaných špičkovými technológiami a varený podľa pôvodnej receptúry. Na kvalitu výroby dohliada tím skúsených slovenských a českých sládkov. Aj preto si pivo STEIGER vychutnávajú nielen verní zákazníci, ale i noví priaznivci tohto výnimočného zlatého moku s nezameniteľnou chuťou pravého piva. Podstata klasickej výroby piva STEIGER spočíva v spracovaní kvalitných pivných surovín varením, dvojfázovým kvasením a dlhodobým ležaním (varňa, spilka a pivnica), bez použitia CK tankov a chemických stabilizátorov. Každá stupňovitosť piva sa varí samostatne, aby sa neskôr pivo nižšej stupňovitosti neriedilo vodou, k čomu sa prepožičiavajú niektoré veľké pivovary. Najdôležitejšia časť výrobného procesu - kvasenie, je hlavným rozdielom „klasiky”, ktorá ma dve fázy. Prvé kvasenie do 10 dní v klasických otvorených kadiach - spilkách a druhé, dokvášanie v pivnici po dobu 30 - 35 dní, spolu teda 40 - 45 dní. Pri veľkovýrobe piva (čo nie je prípad STEIGRA) sa tento náročný proces rieši jedným cyklom v CK tankoch za 10-12 dní, čím pivo výrazne stráca na kvalite.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Neverím, že varenie piva v Topoľčanoch sa skončí - privítal nás vo svojom dome v Ludaniciach bývalý riaditeľ marketingu pivovaru Topvar Jozef Nemec.

Tohto rezkého chlapíka milovníci tohto nápoja dobre poznajú. Pivo Topvar propagoval až v Austrálii. Počas olympijských hier chodil s jeho logom okolo kajakárskeho areálu, čo vtedy videli asi dve miliardy televíznych divákov. "Stále dúfam, že takýto úspešný pivovar, ktorý exportoval do dvadsiatich krajín sveta, nie je definitívne na kolenách,“ hovorí a do očí sa mu tlačia slzy. "Nefilmujem, sú ozajstné.“

Správy o konci topoľčianskeho pivovaru sú však pravdivé. Spoločnosť SABMiller sa rozhodla zatvoriť ho. V januári 2010 v ňom uvaria posledné pivo. Vo februári dozreje, potom ho "stočia“ a bude koniec. Areál tohto, po vojne prvého postaveného pivovaru na Slovensku, bude distribučným centrom.

"Pre Topoľčany je to rana,“ zdôveruje sa primátor mesta Peter Baláž. Vlani, keď región navštívila vláda, venoval jej predsedovi Robertovi Ficovi, ktorý sa v Topoľčanoch narodil, pohár s logom Topvaru. Bolo to pri príležitosti jeho 45. narodením. Pivovar má tiež toľko. "Premiér ich prežil, pivovar nie.“

V roku 2002, keď topoľčiansky Topvar ako podniková akciovka patril ešte pôvodným vlastníkom, ktorí si zakladali na tom, že sú slovenskí, vyrobil rekordných 692-tisíc hektolitrov. Potom to už s ním išlo dolu vodou. O rok nato zvýšila Dzurindova vláda spotrebnú daň z piva na dvojnásobok, takže výroba a predaj sa začali prepadávať. Ficov Smer-SD spolu s ĽS-HZDS chceli pivovarníkov zachrániť a navrhovali dane znížiť, čo sa však nestalo. Teraz, keď mnoho pivovarov už neexistuje a končia ďalšie, Ficova vláda o daniach z piva nehovorí. Pritom sú vyššie ako napríklad v Česku. Na jeden hektoliter "dvanástky“ je to zhruba 20 eur. V tomto roku bude výroba piva na Slovensku o ďalších desať percent nižšia ako v predchádzajúcom. Približne 3,3 milióna hektolitrov.

Už to nebude ono

Nedal sa Topvar zachrániť zlepšením marketingu? pýtame sa Nemca. Nechce sa mu o tom rozprávať. Bývalému manažmentu sa podľa neho však darilo preto, lebo Topvar propagoval aj medzi jednoduchými ľuďmi. "Pivo je ľudový nápoj. Bohatí si radšej dajú koňak.“ Odmieta sa vyjadrovať aj ku kvalite Topvaru. Pivo nepije, ale občas degustuje. Doma v chladničke má preto nielen Topvar, ale aj značky konkurenčných pivovarov. Zamestnanci topoľčianskeho pivovaru však nedajú na svoj produkt dopustiť ani teraz, hoci asi 170 z nich si bude musieť hľadať novú prácu. "Dvanástka Topvar je stále fantastické pivo,“ hovorí jeden z pivovarníckych robotníkov. Po plzenskom je podľa neho najlepšie, aké sa na Slovensku predáva. Podľa jeho kolegu Topvar je stále dobrý, ale mal výkyvy. Bolo to v roku 2006, keď pivovar prevzali noví vlastníci. "Ale potom sa kvalita vyrovnala.“

Hoci značka Topvar nezanikne, lebo pod týmto názvom sa začne vyrábať v Šariši, podľa primátora Baláža "to už nebude ono. Bude to cudzie pivo.“ S ľútosťou hovorí o skončení čapovania "rezaného“ Topvaru. Pri takom zostáva v pohári svetlé pivo dole, tmavé je hore. "Rezané pivo má neopakovateľnú chuť.“

Nadštandardné odstupné

Skupiny žien, ktoré išli včera po zmene domov, sme sa opýtali, či vedia, koľko im firma vyplatí na odstupnom. Nevedeli. Prezradili sme im, že budú spokojné. Pri odchode dostanú mzdu za ďalších šesť až deväť mesiacov, čo je dvoj- až trojnásobok možnosti, ktorú garantuje Zákonník práce. Táto správa ich evidentne potešila. Potvrdili sa tak informácie hovorkyne Topvaru Drahomíry Mandíkovej, ktorá povedala, že odstupné bude nadštandardné.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Vladimír Turanský

Projekt pivovaru v klášteře, který chtěli uskutečnit v Sokolově, se prozatím nekoná. Podzemní sklepní prostory, které již byly vyklizeny, a byl zde proveden také archeologický průzkum, tak čekají na další úpravy. Místní pivovar musel najít náhradní řešení. Vaří pivo o kousek dál v jiné budově patřící městu.

„My jsme v projektu neuspěli se žádostí o dotaci z Operačního programu rozvoje podnikání, kde jsme nesplnili některé podmínky, proto jsme se rozhodli požádat znovu tentokrát z ROPu na rozvoj cestovního ruchu a podmínky se žádným způsobem nemění. I tak celková investice bude přes 16 milionů korun a obdržená dotace může činit 40% celkových nákladů“, uvedl starosta města Karel Jakobec.

Původně společný projekt s pivovarem se tedy musí na čas odložit. Město však doufá, že se žádostí uspěje a bude moci pokračovat.

„V přízemí by byla stáčírna piva, v suterénních prostorech, kde jsou ty krásné klenuté sklepy, by byla stylová restaurace s krbem, a počítáme do budoucna i s tím, že by nějaké posezení mohlo být i venku“, popsal Jakobec.

Městská restaurace s pivovarem by měla sloužit nejen jako lákadlo na turisty, ale i pro místní občany.

Zdroj: Západ.cz

Od poloviny listopadu mají příznivci piva Březňák další důvod k radosti. Na trh totiž přichází světlá výčepní desítka s tváří pana Cibicha v novém velkém balení s dvoulitrovým obsahem. To je na českém trhu úplnou novinkou. Značky Zlatopramen a Starobrno, které také patří do rodiny Heineken, sice letos na jaře s velkým úspěchem představily plastovou Maxilahev, ale s nižším objemem, 1,5 litru. „Velký Březňák“ tak ve svém názvu spojuje jméno své i místa původu piva tohoto piva, kterým je Velké Březno.

Do speciálního plastového obalu s povrchovou úpravu lahve se systémem „AMASORB“, který zabraňuje přibližně čtyřikrát úniku CO2 z lahve a naopak pronikání kyslíku z venkovního prostředí, byla první várka piva Březňák stočena již v minulém týdnu. Nyní by měl být Velký Březňák k dostání ve vybraných obchodních sítích, jejichž počet by měl postupně narůstat.

Představení dvoulitrové lahve Březňáku na český trh je vzhledem k času uvedení spojeno s blížícími se Vánocemi. „Po staletí na štědrovečerní stůl patří nejen vánoční kapr, ale tradičně také dobré pivo. Velký Březňák by tak pro letošek určitě neměl chybět na sváteční tabuli,“ říká Daniela Klančíková ze společnosti Heineken Česká republika, které je pivovar Velké Březno součástí.

Uvedení Velkého Březňáka na trh bude spojeno s rozsáhlou podporou prodeje. Spotřebitelé se tak mohou těšit na spotřebitelské soutěže i odměnu za nákup v podobě vánočního kapra na vybraných místech. Celý prosinec pak také bude probíhat soutěž o dárky, například o hlavní cenu - LCD televizor. Soutěžit o něj bude moci každý, kdo odešle v průběhu prosince hrací kartu s originálním svátečním přáním pro pana Cibicha a minimálně 6 nalepenými čárkovými kódy. Již tento počet však soutěžícím zaručuje první jistou výhru v podobě půllitru s logem Březňák. Za další násobky šesti bude možno získat kredit do mobilu nebo poukázky k nákupu v hodnotě 150,- Kč.

Přes počáteční nedůvěru si velké pivní lahve získaly velmi rychle oblibu, což je pro tak náročný trh, jakým Česká republika je, jednoznačný úspěch. „Spotřebitelé přivítali nový druh obalu, jeho praktičnost a ocenili také vysokou kvalitu piva, která zůstává i v těchto velkých baleních zachovaná. Úspěch speciálních plastových obalů s vyšším objemem u našich sesterských značek nás utvrzuje v přesvědčení, že „Velký Březňák“ bude úspěšný,“ říká Daniela Klančíková.

Zdroj: Marketingové noviny

Budějovický Budvar letos zvýšil export do Kanady o více než pětinu. Vlasta Kociánová, obchodní manažerka pro Kanadu z Budějovického Budvaru, řekla v pondělí agentuře Mediafax, že za deset letošních měsíců vyvezl Budvar do Kanady téměř 7000 hektolitrů piva.

Budějovický Budvar vyváží do Kanady od roku 2001, kdy vyvezli prvních 500 hektolitrů světlého ležáku. "Od té doby se prodeje zvyšovaly a příznivý trend pokračuje i letos. Během prvních deseti měsíců 2009 vyvezl Budějovický Budvar do Kanady téměř 7000 hektolitrů piva, což je meziročně o 21 procent více. Již v polovině září 2009 odešlo do Kanady tolik piva, jako za celý loňský rok," řekla Kociánová.

Budějovický Budvar dosud vyvážel do Kanady světlý ležák pod značkou Czechvar v lahvích a od srpna 2008 zahájil i dodávky piva v sudech. „Díky rostoucí poptávce zákazníků a zájmu importéra jsme v pondělí odeslali do Kanady první ležák značky Czechvar také v plechovkách. Protože obliba piva v plechovkách v Kanadě v posledních letech roste, věříme, že naše novinka bude mít u konzumentů úspěch,“ dodala Kociánová.

První zásilka obsahuje 34 776 půllitrových plechovek, to je asi 174 hektolitrů. Jde zároveň o historicky první export ležáku s označením Czechvar v tomto typu balení. Do Kanady budou plechovky kamionem a lodí cestovat asi čtyři týdny. "Už v období Vánoc se objeví na pultech obchodů v provincii Ontario, během roku 2010 se plánuje postupné zavedení plechovek také v dalších kanadských provinciích, například v British Columbia, Quebeck nebo Alberta," doplnila Kociánová.

Zdroj: MediaFax.cz | Autor: Dobrin Stojčev

Rodinný pivovar Bernard poprvé ve své historii vypsal výběrové řízení na dodavatele služeb v oblasti PR. Podle Zdeňka Mikuláška, PR manažera pivovaru, potvrdilo účast v uzavřeném tendru 6-7 agentur. Z nich podle něj budou vybrány do týdne 2 až 3 agentury, které postoupí do finálového kola. O vítězi by mělo být rozhodnuto v polovině prosince. Zdeněk Mikulášek se ale netají obavami o to, zda si vůbec z nabídky pivovar vybere. "Jsme známí poměrně specifickými nároky na PR, nejsem si vůbec jistý, jestli nám některá ze zúčastněných agentur vůbec dokáže nabídnout to, co potřebujeme. Může se stát, že nevybereme žádnou," říká Mikulášek.

Zdroj: MaM iHNed.cz

Vyškovské pivo se stalo rovněž součástí virtuálního světa. Od poloviny října letošního roku je Vyškovské pivo členem jedné z největších webových sociálních sítí – facebook. Na těchto stránkách najdou fanoušci nejen všechny důležité informace a novinky z pivovaru, ale i fotogalerii, zajímavé odkazy a diskusi. Současně vedení pivovaru tento kanál využívá k přímé komunikaci s koncovými zákazníky a příznivci značky Vyškovské pivo.

Pro své příznivce připravil pivovar na největším serveru pro sdílení filmových souborů YouTube sérii zábavných videí - Gulášovy sázky a Gulášovy srandičky. Každý týden až do konce roku je zde vkládáno nové video, které můžete shlédnout přímo na webových stránkách http://www.youtube.com/vyskovskepivo nebo www.pivovyskov.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru vyškov

Není pivo jako pivo. To ví u nás v Čechách nejen každý pivař, ale i každé malé dítě. Je pivo pro každodenní napití a je pivo výjimečné, jeho pití je malým svátkem.

Mezi sváteční pivo se bezesporu řadí pivo, které vaří

Klášterní pivovar Strahov.

I piva z tohoto pivovaru se dají dělit na pivo všední a na pivo sváteční. Mezi sváteční bezpochyby patří všechny sezónní speciály. Vzhledem k pokročilé roční době již letos nestihneme velikonoční, letní či podzimní speciál a tak zbývá vánoční polotmavý ležák.

Od 1. prosince můžeme ochutnat pivo nejsvátečnější a sice vánoční, nejsilnější pivo z kolekce Klášterního pivovaru Strahov. Je to celosladové spodně kvašené pivo, v jehož chuti se objevuje použitý český, mnichovský, karamelový a karapils slad. Jeho síla - tělnatost je vyvážena poctivou dávkou chmele. Ve světě toto pivo spadá do kategorie Doppelbock a nabízí dokonalou harmonii. Užijte si to nejlepší z našich polí a chmelnic v čase Vánoc.

Zcela unikátní je každoroční uvedení tohoto piva do prodeje. Je provázeno posvěcením a zpívanou vánoční – pivní mší, kterou tvoří nesmrtelná hudba Jakuba Jana Ryby doprovázená parafrázovaným pivovarským textem.

Mši provede Strahovský chrámový sbor a orchestr Collegium Strahoviense pod vedením Vladimíra Roubala. Ta letošní se koná 1. prosince 2009 od 19:00 a vstupenky na ni je možno zakoupit v Klášterním pivovaru Strahov.

Od této slavnosti dále až do Vánoc se bude točit toto unikátní dvacetistupňové pivo. Ovšem skvělé pivo se v tomto malém pivovaru a jeho restauraci na Strahově točí celý rok.

Zdroj: Sdělení iDnes.cz | Komerční sdělení

Výroba piva v Topoľčanoch o pár mesiacov definitívne skončí. Spoločnosť Pivovary Topvar totiž v piatok informovala svojich zamestnancov a odborové organizácie o zámere ukončiť prevádzku vo svojom výrobnom závode v Topoľčanoch. O prácu by tak malo prísť niekoľko desiatok ľudí.

"Hlavným dôvodom tejto zmeny je dlhodobý pokles slovenského pivného trhu, ktorý za posledných päť rokov predstavoval takmer 16 percent," informovala v piatok firma, ktorej vlastníkom je juhoafrický pivovarnícky gigant SABMiller.

Definitívne by sa mala výroba piva a sladu v topoľčianskom pivovare ukončiť 28. februára budúceho roku.

Pivovary Topvar tak budú pokračovať vo výrobe piva v zostávajúcom závode vo Veľkom Šariši, ktorý má podľa spoločnosti dostatočnú kapacitu na pokrytie požiadaviek trhu. "Spoločnosť Pivovary Topvar by chcela zdôrazniť, že zostáva aktívne pôsobiť na slovenskom pivnom trhu a bude aj naďalej vyrábať a ponúkať svojim zákazníkom a spotrebiteľom pivá vysokej kvality, vrátane značky Topvar," uvádza vo vyhlásení spoločnosť.

Koľkých zamestnancov presne by sa zastavenie výroby v Topoľčanoch malo dotknúť, firma nekonkretizovala. Uviedla len, že je to približne 19 percent pracovníkov firmy Pivovary Topvar. Tá má svojej podľa internetovej stránky 900 zamestnancov.

V Topoľčanoch by tak zrejme prácu stratilo zhruba 170 ľudí. Areál topoľčianskeho pivovaru však nezostane pustý. Pivovary Topvar ho totiž budú naďalej využívať ako distribučné a administratívne centrum.

"Všetci zamestnanci, ktorých sa dotkne ukončenie prevádzky výrobného závodu v Topoľčanoch, dostanú odstupné nad rámec Zákonníka práce. Navyše pre nich pripravujeme program, ktorý im pomôže uplatniť sa na trhu práce," uviedla hovorkyňa Pivovarov Topvar Drahomíra Mandíková.

Firma podľa nej najala personálnu agentúru, ktorá bude zamestnancom pomáhať vyhľadávať možnosti, ako sa uplatniť v regióne alebo im poradí, ako začať vlastné podnikanie.

Spoločnosť Pivovary Topvar, a.s. Topoľčany je súčasťou pivovarníckej skupiny SABMiller, ktorá v SR prevádzkuje okrem pivovaru Topvar v Topoľčanoch aj Pivovar Šariš vo Veľkom Šariši. Pivo sa v topoľčianskom pivovare Topvar vyrába už od roku 1964.

Zdroj: Dnes Atlas.sk

V dnešní moderní době úbývá prostor pro tradiční hodnoty, a tak podvědomě hledáme své kořeny. V české historii je jen několik značek, které se mohou chlubit proslulostí a nepřetržitou kontinuitou.

Slavnostní otevření Pilsner Urquell Original Restaurantu Kulaťák bylo završeno slavnostním přípitkem a předáním symbolického dárku. Starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka předal zástupcům provozovatele minci z roku 1842 na kopii historického půdorysu architektonického řešení Vítězného náměstí.

„Pilsner Urquell vyrábíme v Plzni již od roku 1842. Zatímco mince z tohoto roku již neplatí a nemá původní hodnotu, pivo, které bylo v tomto roce poprvé uvařeno, si svoji hodnotu uchovalo, ba zvýšilo, vaří se dosud a vařit bude i nadále dle původních receptur a z tradičních surovin. V tom spočívá tajemství úspěchu a trvalé hodnoty plzeňského ležáku,“ vysvětluje Václav Berka symboliku artefaktu, který bude zdobit nový Pilsner Urquell Original Restaurant Kulaťák a dodává: „Je fascinující si představit všechny ty změny, kterými si česká společnost prošla, co vše se od roku 1842 změnilo a naopak jak málo toho ve své kvalitě obstálo, co bylo již ve své době jedinečné a geniální a nebylo třeba měnit, ale naopak pečlivě uchovávat v původní kvalitě.“

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Další, v pořadí již 18. Pilsner Urquell Original Restaurant v ČR a jubilejní 10. v Praze byl slavnostně otevřen v Dejvicích na Vítězném náměstí. Dejvický Kulaťák se dočkal jedinečného místa, kde se scházejí lidé k přátelskému posezení. Vedle plzeňského ležáku provozovatelé slibují vrcholné gastronomické zážitky.

Dnes byl v Praze po rozsáhlých interiérových úpravách slavnostně otevřen další z řady Pilsner Urquell Original Restaurantů, v pořadí již osmnáctý, tentokrát s doplňujícím názvem Kulaťák. Samotný název zcela jednoznačně umísťuje nový restaurant do Dejvic na Vítězné náměstí, kterému se mezi Pražany kvůli jeho jedinečnému kruhovému půdorysu neřekne jinak než Kulaťák.

Přirozené centrum významné pražské čtvrti vzniklo v plánech ve 20. letech minulého století jako moderní oblast s významnými budovami a institucemi včetně Ministerstva obrany či areálu ČVUT.

Na náměstí se sbíhají radiální osy hlavních ulic a přirozeně tak vzniká centrum Dejvic. Výstavba projektu nebyla zcela realizována a torzo podkovovitého náměstí čeká na dokončení dodnes. „Kulaťák“ se však záhy stal nejživějším místem setkávání v širokém okolí. Atmosféru zde dotváří honosné neoklasicistní budovy vycházející z architektury wagneriánské tradice Vídeňské akademie. Kulaťáku však vždy chyběla význačnější restaurace. Vždyť i v místě nového Pilsner Urquell Original Restaurantu byly dosud pouze úřady či banky.

„Rozhodli jsme se využít potenciálu značky Pilsner Urquell a k jedinečnému plzeňskému ležáku přidat i skvělou gastronomii,“ říkají provozovatelé restaurace a dodávají: „Mezi našimi hosty najdete diplomaty z okolních ambasád, vojáky, úředníky nebo studenty techniky, přátele či náhodné kolemjdoucí, jejichž život je s ‚Kulaťákem‘ nerozlučně spjat.“

Podle sdělení provozovatelů bude Pilsner Urquell Original Restaurant Kulaťák opravdovým gastronomickým centrem Dejvic. Složení týmu kuchařů s šéfkuchařem v čele je ale zahaleno neproniknutelným mlčením jako tajemným oparem. Je na každém z nás, aby se přesvědčil o kvalitách kuchyně sám.

Kapacita Pilsner Urquell Original Restaurantu Kulaťák na Vítězném náměstí je 130 osob, na čepu najdete vedle ležáku Pilsner Urquell i tmavého Velkopopovického Kozla či nealkoholické pivo Birell. Bohatý jídelní lístek nabízí tradiční česká jídla, pivní pochutiny, ale i vybrané pokrmy moderní gastronomie. Vše z nejlepších surovin. Otevřeno je denně od 11.00 do 24.00

Originální koncept Plzeňského Prazdroje, a. s., se opírá o marketingový potenciál značky

Pilsner Urquell a unikátní, jednotný interiér restaurací.

Dominantním jednotícím prvkem je typický výčep s měděným krytem (replikou víka pivovarské varné pánve) přímo naproti vchodu. Dřevěný stylový nábytek, kazetové obložení stěn, interiérové doplňky a originální výčepní stojany vytvářejí jedinečné prostředí. Atraktivní jsou také výtvarné prvky. Výzdoba interiéru je tvořena zápůjčkami originálů a kopií exponátů z Pivovarského muzea Plzeň. Nechybí obrazy, dobové fotografie, certifikáty, reklamní cedule, dobové reálie

a artefakty, které podtrhují bohatou tradici vaření piva v Čechách a proslulost značky Pilsner Urquell.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Ve skotském městečku Arisaig byl 11. listopadu tohoto roku slavnostně odhalen památník více než tří stovek československých vojáků, kteří zde prošli bojovým výcvikem. Většina z parašutistů seskočila do okupované Evropy, tedy týlu nepřítele. Mezi nimi byli i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří spolu provedli atentát na Reinharda Heydricha. Broumovský pivovar Opat dodal do městečka Arisaig, na severozápadě Skotska, pivo světlý ležák Kvasničák, speciálně stočený k této příležitosti. Pivo z Čech bylo všemi přítomnými hodnoceno jako velice kvalitní a lahodné.

Autor: Miroslav Anger

„Na začátku jsme si opravdu nepředstavovali, že budeme mít celý řetězec barů. Chtěli jsme si prostě otevřít hospodu nebo nějaký bar. Jenže potom se to rozjelo a teď už sedíme v rychlíku,“ říká devětadvacetiletý Martin Šampalík, který se svým kamarádem založil a řídí koncept baru The PUB.

Ve Veleslavínově na Praze 1 svítí logo The PUB již od rohu tramvajové zastávky. Uvnitř je večer v plném proudu. Kdo chce být slyšet, musí zvýšit hlas. A to je čtvrtek. V České republice je v tuto chvíli deset barů The PUB, z toho tři jsou ve vlastnictví zakladatelů konceptu a zbytek patří podnikatelům, kteří si od centrály PUB koupili frenčízingovou licenci. Historicky první PUB otevíral Martin Šampalík a Jaroslav Stuna v Plzni v srpnu roku 2005.

Koncept řetězce The PUB je založen na technologických novinkách v oblasti čepování piva a na interaktivitě, která má návštěvníky především bavit. Kdo vždy toužil načepovat si vlastní pivo, má v podnicích The PUB jedinečnou příležitost: na každém stole obklopeném dřevěnými lavicemi pro zhruba osm lidí je výčep. Od obsluhy dostanete sklenici a pak si již pivo můžete točit podle libosti. Součástí výčepu je i systém na vyplachování sklenic. Další servis umožňuje interaktivní panel, který je součástí výčepu. S jeho pomocí může každý host v rámci svého účtu zaznamenávat, kolik piva si právě on načepoval. Nedochází tak k situacím, kdy se skupinka u velkého stolu nemůže rozpomenout, kolik čárek na lístku komu patří. „Inspirovali jsme se takzvanými žirafami, tedy vysokými válci, které si bylo možné objednat v pivnici a dole si z něj kohoutkem čepovat pivo do sklenice. Jenže v žirafě pivo zvětrávalo a teplalo. Napadl nás vlastní výčep na stole, s dobře chlazeným pivem přímo z tanku,“ vypráví Šampalík.

Investice do pivních tanků, výčepů, trubek a celé technologie, stejně jako do pronájmu a přestavby prostor v centru města je nákladná záležitost a každý nový PUB vyžaduje pro svůj start minimálně šest milionů korun. Nejvhodnějším způsobem pro rychlou expanzi konceptu po republice bez dostatku kapitálu se ukázala být frenčíza (z angl. franchise), tedy koncept ve stylu McDonald’s.

Zakladatelé zájemcům o nový podnik v rámci řetězce poskytnou své know how, možnost užívat značku, dodají jim technologie i systém interaktivních panelů. Frenčízant na druhou stranu musí splnit základní podmínky a zavazuje se dodržovat pravidla konceptu: nový The PUB musí mít rozlohu alespoň 200 metrů čtverečních, prostory by měly být v přízemí nebo podzemí, a to ve městě s minimálně 50 tisíci obyvateli.

Poměrně jasná pravidla platí i pro podobu interiéru podniku, kde je třeba dodržet osm jednotících prvků: například dodržení designu výčepního stolu a baru, vybudování prosklené tankovny nebo užití zelené barvy na stěnách. Zkrátka všechny podniky v řetězci mají mít jednotný ráz.

A proč se vlastně čepuje zrovna Plzeň? „Hledali jsme pivo, které by vymyšlenému konceptu slušelo. Zvažovali jsme cestu levnějšího a dražšího piva a rozhodli se pro to dražší. Nechceme být další lokální hospodou, kterých je u nás dost, ale cílíme spíše na mladou, vzdělanější skupinu hostů s vyššími příjmy, která ocení moderní interiér i zábavnou formu pití,“ vysvětluje Šampalík.

Tím se dostáváme asi k nejoriginál­nějšímu nápadu tvůrců The PUB: stoly u jednotlivých výčepů spolu soutěží v pití piva. Měření je propojeno v rámci všech poboček The PUB. Srovnávají se výsledky jednotlivých stolů v rámci jednoho podniku i jednotlivé stoly v rámci všech The PUB. Ve čtvrtek zrovna jasně vedl The PUB v pražské Veleslavínově – i díky jeho vysoké kapacitě míst.

Na webových stránkách podniku naleznete v sekci „Rekordy“ zajímavá čísla: v dubnu tohoto roku se o největší rekord postaral tým pivařů „WN Team“, který za večer vypil neuvěřitelných 352 piv. Tým „Zemědělci – vládci Prahy“ zatím drží druhé místo z března letošního roku s výkonem 324 piv.

Cílem společnosti je podle Martina Šampalíka řetězec třicítky The PUB po České republice. Na pořadu dne je ale i expanze do Německa, kde se nyní připravují pilotní dva The PUB v Drážďanech a Berlíně.

„Náš koncept není nikde v Evropě a Německo je se svou pivní kulturou jasnou první volbou,“ uzavírá Šampalík. Vlak s milionovým nápadem pod zkratkou The PUB tak ujíždí nepochybně hodně rychle.

Zdroj: FinMag.cz

Keď spomeniete pred staršími slovenskými hudobnými legendami meno KAREL WITZ, mali by sa rozpomenúť: áno, to je ten gitarista. Hoci sa učil hrať na husle, jeho vášňou sa stala gitara. Osud ho zavial z Prahy do Košíc, kde sa postupne dostal k spoluúčinkovaniu s Jankom Lehotským, Mariánom Vargom či Petrom Nagyom. Je to už dávno, čo sa jeho hudobná éra u nás skončila. Svoj život zasvätil niečomu celkom inému, hoci si dodnes po večeroch rád zahrá. Podarilo sa mu vrátiť do života malý pivovar rodiny Witzovcov v českej Poličke.

Kedy ste sa rozhodli presťahovať z Prahy do Košíc?

To bolo vďaka mojej manželke, ktorá s rodičmi bývala v Košiciach. Zoznámil som sa s ňou na jahodovej brigáde v Anglicku. Študoval som v Prahe, ona v Bratislave. Prvá skončila štúdium ona. Po jej promócii sme sa v roku 1969 v Košiciach zosobášili. Hneď potom prišla za mnou do Prahy. Tu sa nám narodili dve dcérky. V roku 1972 som doštudoval aj ja. Žili sme v jednom byte s mojimi rodičmi. A potom sme sa - pre byt - presťahovali do Košíc.

Bolo to dobré rozhodnutie?

Určite áno. Bolo lepšie, že sme tieto časy prežili samostatne. A na Slovensku sú veľmi pekné miesta. V Košiciach sa nám ešte narodil syn. A moja manželka sa potom uplatnila v slobodnom povolaní.

Ako ste sa dostali k muzike?

Asi to mám tak trochu v génoch. Môj otec kedysi v Poličke hrával v kapele na violončelo - mali sláčikové kvarteto. Hrali aj skladby od Bohuslava Martinů, ktorý sa tu narodil a aj tu je pochovaný. Vlastnil niekoľko jeho ručne písaných partov a všetky rukopisy potom venoval miestnemu múzeu. Mňa dali rodičia na husle, ale počas pubertálnych rokov ma zlákala gitara. Teta mi na ňu vtedy požičala osemsto korún.

Rodičia mali výhrady?

Mali. Chceli mať zo mňa asi niečo iné než hudobníka. Často mi opakovali - Karle, ty vlasy, a ten hluk! Mal som kučery, ktoré keď sa natiahli, boli naozaj dosť dlhé. Počas vysokej školy sme mali kapelu, volala sa Ages B.C. - Roky pred Kristom a v roku 1967 sme vyhrali prvý Beatsalon v Prahe.

Čo z vás chceli mať rodičia?

Predstavovali si, a ja spočiatku s nimi, že budem študovať. Akurát otec - profesor práv na Univerzite Karlovej v Prahe, mi kedysi hovoril: „Hocičo, ale právo nie, vieš, ja by som odtiaľ musel odísť." Takto to bral, bol poctivý človek. Vybral som si štúdium ekonómie.

V Košiciach ste sa dostali medzi hudobníkov, ktorí sa postupne stali legendami domácej scény. Ako si na to spomínate?

Spočiatku to nevyzeralo ružovo, vyhliadky neboli bohvieaké, lebo brat emigroval do Nemecka, a také niečo vždy priťažilo. Pracoval som najprv ako štatistický referent na košickom mestskom národnom výbore. Po roku a pol sa naskytla možnosť fungovať v slobodnom povolaní v divadle Thália. Tak som to využil a povedal som si - budem robiť hudbu.

Prvá kapela, v ktorej som na Slovensku pôsobil, bola Profily. Fungovali sme ako slobodní umelci v divadle a vo voľnom čase sme cvičili pre potešenie. Začal tam za nami chodiť aj košický hudobník Marián Bednár. Pôsobil v známych slovenských kapelách. Prišiel si vypočuť naše aj prevzaté veci, ktoré sme hrali. A potom sa opýtal: ‚Nechceli by ste to skúsiť s Jankom Lehotským z Bratislavy?' Dodám vám nahrávky. Povedali sme si, skúsime všetko, nie? Dostali sme magnetofónovú pásku, naučili sme sa to hrať, prišiel Janko Lehotský a zostal s nami zo dva-tri týždne.

A zrazu sa z nás stal Modus a presunuli sme sa do Bratislavy. Pol roka na to prišiel Miro Žbirka. A predtým i Marika Gombitová. Tá s nami pôsobila ako speváčka od roku 1974 v kapele Profily. Prišla k nám vtedy ako študentka strednej školy v Košiciach. Nakoniec, je rodáčkou zo Stropkova.

Všetko sa dalo len tak z brucha dohodnúť?

Zdalo sa nám to perspektívne, tak sme začali spolu hrať. Samozrejme, to že práve my, bola vlastne otázka šťastnej náhody.

Ako dnes vnímate svoju éru hudobníka?

Predovšetkým som nemusel každé ráno cvikať v sklade, napríklad v železiarňach (smiech). Nemal som však žiadnu platenú dovolenku ani ROH zájazdy, ale nemal som ani dôvod byť nespokojný, bol som mladý, zdravý.

Muzikanti často vedú búrlivý život. Vy ste taký neboli?

Istý čas sme cestovali dosť - s Modusom, aj s Mariánom Vargom a s Collegiom Musicom, ale bral som to ako normálny život. Sústavne som cvičil, alebo som si hral na gitare, lebo ma to bavilo. Dokonca som aj skladal.

Pre koho?

Pre Mariku Gombitovú. Texty napísal Peter Nagy, vtedy ešte sám nespieval. Nahralo sa to v košickom rozhlase, ale nikdy sa to nepúšťalo.

Prečo?

Asi fungovali bratislavské sily, ktoré boli proti tomu, aby sa hudba z Košíc dostala ďalej. Pritom si dodnes myslím, že to boli dobré veci.

S kým sa vám zo slovenských hudobníkov najlepšie spolupracovalo?

Asi práve s Marikou. Autorstvo ma veľmi napĺňalo. Napísal som niečo aj pre Věru Špinarovú. Robil som vlastnú hudbu, ale akosi som ju nevedel posunúť ďalej. Nakoniec som to nechal tak, chodil som len skúšať s košickými kapelami. Jednoducho, nebol som populárny typ. Od roku 1980 som voľne spolupracoval s Petrom Nagyom. Vtedy vznikali spoločné skladby a nakoniec sme založili kapelu Indigo. S Petrom Nagyom som skončil v roku 1983.

Ste ešte s našimi hudobníkmi v kontakte?

Občas, asi tak raz do roka, si zavolám s Jankom Lehotským. Minulý rok mi zavolal Dušan Hájek, bubeník z Collegia Musica. Inak som sa slovenským hudobníkom zrejme vzdialil. Myslím, že nechápu, prečo som z Košíc, a najmä z Bratislavy, odišiel, hoci ani oni už nepôsobia tak intenzívne na hudobnej scéne. Dnes udržujem kontakty so Slovenskom skôr cez manželku a jej rodinu.

Ani s Marikou ste neboli v kontakte?

Nie. A trochu sa za to hanbím. Ona mi vtedy naspievala dve pesničky a očakával som, že spolu založíme kapelu. Ja, Marika a Lehotský. Nebol by to býval Modus, ale iná kapela. Potom mala autonehodu a odvtedy som nikdy nemal odvahu jej zavolať.

Hrávate aj dnes?

Keď sa dá, zahrám si niekedy večer nejakú hodinku, na rozptýlenie. Akurát už bývam rýchlejšie unavený. V práci ma stále niečo alebo niekto „prekvapuje". Bez môjho podpisu a vedomia sa v pivovare nič neudeje.

Z Košíc ste s rodinou odišli po roku 1989. Prečo ste neostali?

Bol som v podstate nulová existencia. Ku koncu som už ani veľmi nehral, skôr som pomáhal manželke s inštaláciou jej výtvarných diel. Po revolúcii som v Košiciach v roku 1990 vyhral dva konkurzy a do konca roku 1990 som robil vedúceho odboru kultúry mesta Košíc. Potom sa už začali prebúdzať zlé nálady okolo rozdelenia republiky. Tak som si to, najskôr sám, zamieril do Poličky na Morave. Potom, v roku 1992, prišla za mnou i rodina. V Prahe, kde som vyrastal a po celý čas si tam držal trvalé bydlisko, som si v roku 1992 založil živnosť a intenzívne som sa začal zaoberať reštitúciami.

Bolo to samozrejmé?

Skôr by som povedal, že sa to ukázalo ako rozhodujúce. V Prahe som celé detstvo strávil v dome na Moravskej ulici, ktorý rodine zobrali Nemci a neskôr bol otec donútený ho „darovať štátu". Inak by stratil miesto a my deti možnosť študovať. V Poličke bol zase v súvislosti s dvoma meštianskymi domami rodiny Witzovcov súd. V roku 1951 - po predchádzajúcej arizácii a namiesto ocenenia, že otec a jeho sestra prežili koncentračný tábor - dal súd prednosť takzvanému päťročnému plánu a družstevníctvu pred kapitalistickým hospodárením. V Prahe nám zostal na používanie jeden byt v našom bývalom dome.

Kedy ste sa to všetko dozvedeli?

O niektorých veciach v Poličke som sa dozvedel prvý raz až po revolúcii. Zároveň som sa dozvedel viac aj o Továrni likérov v Poličke, ktorú naša rodina po celé generácie vlastnila. A o Poličskom pivovare. Vedel som, že v Poličke sa práve vtedy - písal sa rok 1991 - odohrávali veľmi vážne veci. Musel som sa v tej situácii spoľahnúť iba na vlastné sily. Viete, poviem vám, že som zamatovej revolúcii v prvej chvíli vôbec neveril.

Ani spätne ste neuverili?

Mal som z rodiny dosť skúseností, aby som ten prevrat nebral idealisticky. Navyše, s predsudkami som sa neprestal stretávať ďalej. Keď som v roku 2000 prišiel vo Svitavách na pozemkový fond, opýtal som sa - tak čo budeme robiť s reštitúciami, ktoré ležia od roku 1991 u vás v skrini? Viete, čo mi úradníčka povedala? Že „prišlo nariadenie z Európskej únie, že sa s vami Židmi budeme zaoberať". Je možné, že tá židovská otázka je nekonečná? Dobre, prežil som to bez problémov a som rád, že sa mi následne darilo.

Ako prijali miestni ľudia v Poličke, keď ste sa začali uchádzať o nehnuteľnosti?

Od začiatku som sa stretával s predsudkami, tak to už býva. Ľudia si hovorili - je to Žid, nič nám tu nenechá. Počul som to sám pred pätnástimi rokmi. Prvý z Witzovcov sa prisťahoval do Poličky v roku 1850. Tiež sa stretol s odporom miestnych obyvateľov. Vyšetrovali ho a napísali o tej veci „krátky zápis". Pritom sa chcel len prisťahovať na základe dekrétu, ktorý mu to umožňoval. Je to zvláštne, ako sa história opakuje. Teraz žijeme s manželkou na rohu námestia v dome, v ktorom naši predkovia mali Továreň.

Poznali ste Poličku aj predtým?

Iba sme cez ňu v detstve s rodičmi prechádzali. Len jediný raz mi otec povedal - tu sme kedysi bývali, toto boli naše domy. O Továrni likérov, v ktorej sa do roku 1969 robili už len sódovky, sa v rodine vedelo.

Vedeli ste niečo o pivovarníctve?

V pivovarníctve sa postupne orientujem, odkedy som sa nasťahoval do Poličky. To je už osemnásť rokov. Neskôr som sa dozvedel o tom, že v roku 1517 bolo stotrinástim domom vnútri hradieb kráľovského mesta Polička udelené takzvané právo várečné. Do roku 1771 sa v týchto domoch varilo pivo. A následne si postavili títo „právovárečníci" vnútri hradieb prvý spoločný Meštiansky pivovar v Poličke. Zostala z neho však iba ruina sladovne. Roku 1865 bol v Poličke postavený mimo hradieb tretí Meštiansky právovárečný pivovar. Ten bol po roku 1948 protiprávne znárodnený a od roku 1994 sa potomkovia právovárečných rodín vrátane mňa do pivovaru vrátili.

V akom stave ste ho prevzali?

Prevzali sme ho od štátneho podniku Pivovary Hradec Králové, ktorému podliehalo osemnásť pivovarských prevádzok. Bolo to celé nezmyselné, hospodárenie aj prevádzka boli úpadkové. Hrozilo nám okamžité zatvorenie. A tak sme skúsili vlastnú víziu. Okrem iných opatrení sme napríklad do pol roka zaviedli nonstop predaj piva. To bol dobrý signál pre ľudí v najbližšom okolí a tento spôsob nám umožnil okrem zvýšenia predaja aj ihneď inkasovať. Napriek počiatočnej nedôvere sme nezanikli. Ani počas troch mesiacov, ani pätnástich rokov. V tom období sa nám veľmi zišla filozofia, ktorú sme mali v muzike: že musíme byť otvorení ku každému a nemôžeme preháňať ceny. Predávali sme normálne pivo za normálne ceny pre normálnych ľudí.

A aké bolo vaše pivo?

Spočiatku sme nerobili bohvieaké pivo. Veď prvý polrok sme varili zo starých zásob a riešili kopu iných vecí. Musel som odvolať vedúceho prevádzky, lebo mu chýbalo tisíc hektolitrov piva. Prvé tri roky boli dosť zúfalé. Veľa akcionárov začalo predávať akcie a ja sám som robil tri roky bez honoráru. Našťastie, súčasne som zreštituoval aj dva spomínané „právovárečné" meštianske domy v centre Poličky. Prízemia domov som prenajal a zaviedol som v jednom z nich aj predaj piva. Domy sa už živili samy.

Máte v biznise ľudí, ktorým môžete dôverovať?

Spolupracovníkov v pivovare mám dobrých. Musím sa však pripraviť na čas, keď pôjdem do dôchodku a pripraviť si nástupcu. Neviem, či to bude niekto z mojej rodiny. Veľa času v poslednom čase trávim s mladými ľuďmi pri ich bakalárskych a záverečných prácach na vysokých školách z odboru pivovarského.

Stále platí, ako sa o vás napísalo, že ste produkciu zdvojnásobili?

V zásade áno. Keď som v Poličke začínal, pivovar vyrábal 42-tisíc hektolitrov piva ročne, v rokoch 2003 až 2006 to bol dvojnásobok. Tento rok je to zhruba 70-tisíc hektolitrov. Každý odberateľ dobre vie, čo u nás dostane kúpiť. Musíme sa správať rovnako, či si niekto príde po tridsať veľkých sudov, alebo po dva malé, či jednu prepravku s dvadsiatimi fľaškami piva.

V Česku sa od januára plánuje zvýšenie spotrebnej dane na pivo o tretinu. Prišiel dokonca návrh premenovať pivo na sladové víno, aby sa pivovarníci dani vyhli. Ako sa vás to dotýka?

Dotýka sa nás to len do tej miery, že si to povšimli niektoré médiá, ktoré potrebujú prežiť. Celá vec sa zatiaľ v parlamente len prerokúva, spolu so spotrebnou daňou sa má zvýšiť aj DPH, takže to zvýšenie potom bude pravdepodobne dvojité. Do konca roka už neostáva veľa času a v zbierke zákonov zatiaľ nič nevyšlo.

Takže sa neobávate?

Na to sa treba pozerať rozumne. Sme malý, nezávislý pivovar. Patríme do prostrednej kategórie malých pivovarov, ktoré majú tridsaťpercentnú úľavu na spotrebnej dani. V prípade jej zvýšenia by sme na budúci rok prišli asi o tri milióny českých korún. Nepovažujem to však za likvidačný postup. Ak to štátne hospodárstvo potrebuje, obmedzíme sa v našich plánoch.

Ako vnímate krízu?

Najviac sa v nej ocitli podniky, ktoré exportujú. Pivovary majú znížený dopyt a tým aj problémy. Do reštaurácií a krčiem dnes chodí menej ľudí a navyše sú stále problémy s alkoholom za volantom. Málokto sa dnes už zaoberá tým, že tradícia výroby piva je stará vyše štyritisíc rokov. Na druhej strane, snažíme sa vyrábať stále lepšie pivo. Od júna máme aj povolenie Štátnej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcie variť „České pivo".

Čo znamená variť stále lepšie pivo?

Viete niečo o konope? Vo veľkom obrazovom atlase rastlín sa píše, že do čeľade konopovitých rastlín patrí okrem konope aj chmeľ. A prvou dôležitou zásadou pri výrobe piva je poriadne chmeliť, aby sa z látok obsiahnutých v chmeli dostalo čo najviac do piva! Plnohodnotné české pivo, to nie je žiaden zrýchlený tovar.

Je pivo dobrá komodita?

Nepozerám sa na to z pohľadu príjmu. V tom nevidím nič, čo by ma špeciálne motivovalo. Skôr mi ide o súťaž v konkurencii ostatných pivovarov. Potrebný príjem však máme zaistený.

Čo pre vás vlastne znamená rodinný majetok?

Svojím spôsobom je to starosť. Reštitúcie sa v Poličke ukázali ako väčší dlhodobý problém. Musel som sa takmer o všetko súdiť. Niektoré pozemkové kauzy trvali vyše desať rokov.

Nemali ste niekedy chuť to vzdať?

Záleží na vás, čo si z toho všetkého odnesiete. Bolo veľmi dobré, že som sa mohol o rodinný majetok vôbec prihlásiť. Veľa som si o veciach prečítal - v korešpondencii, v archívoch, rozprával som sa s ľuďmi, ktorí mojich rodičov a predkov poznali. V rokoch 1991 a 1992 som mal možnosť nahliadnuť aj do archívov v Poličke.

Vtedy sa po prvý raz v histórii otvorili pre verejnosť. Tam som našiel zaznačené všetko, na čo som bol aj nebol zvedavý. Aj to, kto našu rodinu arizoval. Aj to, že v Terezíne umlátili môjho starého otca, že ho úplne zmrzačili. Aj to, že môj otec tam robil v krematóriu a spolu so sestrou koncentrák úplne náhodne prežili. A že nik ďalší z rodiny koncentračný tábor neprežil. Samozrejme, že otca to strašne poznačilo a k tejto téme sa nikdy nevracal.

Ste dnes šťastný človek?

Som rád, že podnik funguje a moja rodina je v poriadku, ale stále sú veci, o ktorých mi je ťažko rozprávať.

Karel Witz (1947)

Narodil sa v Prahe, kde vyštudoval Vysokú školu ekonomickú. V roku 1973 sa s manželkou, Veronikou Kováčovou-Witzovou, akademickou sochárkou, absolventkou VŠVU v Bratislave, odsťahoval do Košíc. Tu začal pracovať ako referent, oveľa viac ho však zaujímala jeho vášeň - gitara. Postupne si zahral v slovenských kapelách Profily, Modus (LP Modus 1 1976 - 1977), Collegium Musicum (LP Continuo, 1978), Indigo.

Spolupracoval s Mirom Žbirkom (LP 1980, 1982, 1983 - 20 naj...), Petrom Nagyom, Mariánom Vargom či s Marikou Gombitovou. V roku 1993 spolu s ostatnými takzvanými právovárečníkmi zreštituoval malý Měšťanský pivovar v moravskom mestečku Polička. Ten sa mu postupne podarilo zrekonštruovať a dnes sa v ňom varí ročne zhruba 70-tisíc hektolitrov Českého piva. Má dve dcéry, jedného syna a sedem vnúčat. S manželkou žije v Poličke.

Zdroj: Kultura Sme.sk | Autorka: Eva Andrejčáková | Foto: Peter Žákovič a Peter Procházka

Pivovarnícke skupiny dokážu aj v globálnej recesii, ktorá sa podpisuje najmä pod klesajúce predaje, zvyšovať zisky. Tým najväčším okrem fúzií a akvizícií pomáha schopnosť posilniť trhové podiely, odvaha osekávať náklady a zvýšiť realizačné ceny piva. Treťokvartálnymi výsledkami to potvrdila najväčšia svetová skupina v produkcii piva belgicko-americký obor Anheuser-Busch InBev.

Belgičania získali americkú jednotku vlani za 52 miliárd dolárov. V ostatnom štvrťroku skupina ohlásila čistý zisk za 1,55 mld. USD, čo bolo mierne nad očakávaniami analytikov. Bezmála tretinou k nemu prispel predaj juhokórejskej divízie so ziskom 436 mil. USD. Tržby medziročne klesli o vyše desatinu pod 9,8 mld. USD.

Odbyt piva za štvrťrok sa skupine znížil o viac ako tri percentá. Slabší predaj zaznamenala všade okrem Latinskej Ameriky. Najväčšie percentuálne mínusy si pripísala vo východnej Európe a najmä v Rusku, kde sa jej tržby zosunuli najviac, o celú pätinu. V USA predaj poklesol o vyše päť percent a v západnej Európe o viac ako tri percentá. Rast dosiahla iba v Argentíne a Brazílii.

Trhový podiel si však dokázala zvýšiť na piatich kľúčových trhoch. Okrem dvojice juhoamerických destinácií ešte v Belgicku, USA a vo Veľkej Británii a podržať na Ukrajine. V perspektívnej Brazílii kontroluje bezmála 70 percent trhu. Medzi jej hlavné značky patria Budweiser, Beck’s, Stella Artois či brazílska Brahma.

Kombinácia úspor nákladov a vyšších predajných cien piva dokázala zvýšiť ziskové marže. Prevádzková marža stúpla medziročne o 1,5 percenta na bezmála 30 percent (dvojnásobok oproti Heinekenu), čo skupinu radí medzi najziskovejšie v brandži.

Megafúzia by mala priniesť úspory v tomto i budúcom roku v rozsahu jednej miliardy dolárov. Skupina by mohla získať ešte i mexického pivného kráľa, značku Corona.

Kurz akcií sa po decembrovom páde rýchlo pozviechal. Od začiatku roka sa takmer zdvojnásobili. V belgickom benchmarkovom indexe BEL 20 sú po finančnej skupine Fortis druhým najvýkonnejším titulom. Trhová kapitalizácia AB InBevu sa prehupla nad 50 miliárd eur.

Zdroj: Financie ETrend.sk | Autor: Jaroslav Kukučka

Podnik Schäfer Werke představil nový třicetilitrový nevratný KEG z oceli. Tento nový obal poskytuje výrobcům piva a vína atraktivní řešení především pro vývoz jejich produkce. Nevratný KEG o hmotnosti 3,3 kilogramu byl sestaven takovým způsobem, že má stejné vlastnosti jako vratné KEGy a oproti plastovým obalům nabízí další výrazné přednosti.

Dutina obalu a plášť se skládá z tenkostěnného za tepla pohliníkovaného (hliníkování ponorem) ocelového plechu. Dovnitř je přímo vložena několikavrstvá fólie, kterou lze plnit a vyprázdnit přes jednorázový fitink z plastu.

Aby se zamezilo opakovanému plnění jednorázového KEGu, zůstává fitink v otevřené pozici (nestandardně uzavřený). Existuje zde jistý zbytkový tlak, který může unikat a KEG tak nelze bez nebezpečí opětovně použít. Jednorázový KEG je zcela recyklovatelný.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Obyvatelé na Lounsku i Žatecku dostávají hlasovací lístky do schránek, pivovar podpoří rozvoj sportu v regionu.

Zajímavou možnost, jak pomoci svému oblíbenému sportovnímu klubu či oddílu v regionu, mají lidé v okrese Louny.

V anketě, která v těchto dnech začala, mohou určit, který z klubů dostane sto tisíc korun jako sponzorský příspěvek na činnost.

Peníze bude rozdělovat pivovarská skupina Heineken, která vlastní i pivovar v Lounech. Letos na podzim přišla s neobvyklým projektem podpory sportu v regionu a originálním způsobem do něj zapojuje i veřejnost. Stotisícový příspěvek na závěr ankety udělí hned čtyřem oddílům, celkem tedy na podporu sportu rozdá 400 tisíc korun.

„Projekt jsme nazvali Lounské sportovní volby. Probíhá od 1. listopadu do 3. ledna. Pořadatelem je pivovarská skupina Heineken a pivní značka Louny, která tím chce přispět k podpoře sportovních aktivit v regionu,“ uvedla Kateřina Beute z pivovarské skupiny.

O tom, které z klubů dostanou příspěvky na činnost, rozhodnou sami obyvatelé regionu. Možnost hlasovat mají všichni dospělí. Hlasovací lístky už dostali do domovních schránek, objeví se také v místním tisku. Každému účastníkovi se počítá jen jeden odevzdaný hlas.

Vybírejte ze třiceti klubů

Nyní začalo první kolo voleb. Hlasovací lístek obsahuje třicet nominovaných klubů, z nichž budou moci lidé vybírat ten, který by měl podle nich dostat sponzorský dar sto tisíc korun. Mohou však vyjádřit i jiný názor, pokud na lístku svůj klub nenajdou. „Nebude–li na hlasovacím lístku jejich oblíbený klub, o němž si myslí, že by měl podporu získat, mohou ho sami připsat do označeného políčka. Jejich hlas se normálně počítá,“ řekla Kateřina Beute.

Osm klubů s nejvyšším počtem hlasů postoupí do druhého kola, které začne v závěru prosince. Čtyři kluby s nejvyšším počtem hlasů z druhého kola pak získají dar na činnost od značky piva Louny ve výši 100 tisíc korun.

Lístky patří do uren v restauracích

A jak bude hlasování probíhat? Vyplněné lístky budou moci zájemci vhazovat do volebních uren v označených restauracích v okrese Louny.

Za spolupráci pivovar nabízí – co jiného než pivo. „Za vhození vyplněného lístku do urny dostane každý hlasující jedno točené pivo zdarma. Navíc všechny platné hlasovací lístky budou zařazeny do slosování a deset vylosovaných výherců získá pivo zdarma na celý rok,“ říká Kateřina Beute.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Libor Želinský

Pro výrobu piva stáčeného do sudů a jeho odbyt na území Spolkové republiky Německo neexistuje již od roku 1992 žádná oficiální statistika. Proto má velký význam předložená analýza za období posledních dvou let z hlediska vývoje podílu sudového piva vyráběného v jednotlivých pivovarech. V roce 1992 bylo v posledním šetření uveřejněno vyrobené množství 29,5 milionů hektolitrů, tzn. že ve své době připadlo 26,3 procenta celkového výstavu piva na pivo sudové. V roce 2008 se podíl sudového piva u všech pivovarů pohyboval v rozmezí pouze 15-17 procent z odhadovaného množství.

Tato analýza vývoje podílu prodeje piva v sudech mohla být v roce 2008 provedena jen díky údajům o každoroční poptávce pivovarů s výstavem piva převyšujícím 75 000 hl. Za povšimnutí stojí fakt, že podíl sudového piva u malých pivovarů s výstavem menším než 75 000 hektolitrů je často zřetelně vyšší a ne zřídka leží mezi 40 a 65 procenty. Malé pivovary většinou přímo sledují vlastní odbytovou strategii, která je silně regionálně zaměřená a soustředí se zejména na prodej místních specialit.

Pro rok 2008 bylo zjištěno, že skupiny velkých pivovarů zaznamenaly větší pokles prodeje (průměrně o 6-8 procent), mezitím co malé pivovary si zachovaly lepší pozici. Tento fakt byl nejvyšší měrou vyvolán zákazem kouření v restauracích, který se v jednotlivých regionech projevoval rozdílným způsobem.

Výstav sudového piva ve velkých německých pivovarech

Země - Výstav sudového piva v roce2008 (1000 hl) -

Výstav sudového piva v roce 2007 (1000 hl)

Šlesvicko-Holštýnsko, Hamburg, Brémy, Dolní Sasko - 1 282 - 1 377

Severní Porýní-Vestfálsko - 4 525 - 4 657

Hesensko, Porýní-Falc, Sársko - 1 944 - 2 069

Bádensko-Württembersko - 932 - 974

Bavorsko - 3 147 - 3 187

Berlín, Braniborsko - 370 - 353

Meklenbursko, Přední Pomořansko - 138 - 145

Sasko-Anhaltsko - 205 - 200

Sasko - 928 - 957

Durynsko - 242 - 265

Zdroj: Agris.cz

V přerovské nemocnici dostávají dárci krve pro doplnění tekutin nyní také nealkoholické pivo Zubr. Bezplatně ho pivovar daruje nemocnici, aby mohla rozšířit nabídku nápojů, které dárci obvykle dostávají před odběrem i po něm.

Standardně se při odběru podává minerálka, čaj, ovocné nápoje nebo černá káva podle chuti a proto zpestření o nealkoholické pivo uvítali dárci s nadšením.

Příjem tekutin je velmi důležitý pro udržení rovnováhy uvnitř organismu a pomáhá předejít kolapsovým stavům. „Nealkoholické pivo není u odběru vyloženě lepší než ostatní nápoje, ale spíše příjemnou změnou. Na rozdíl od běžných nápojů obsahuje široké spektrum tělů potřebných látek jako např. vitamíny řady B, aminokyseliny nebo polyfenoly, což je určitě přínosem“ říká primář hemato-transfůzního oddělení Mudr. Štefan Repovský. Nemocnice ročně realizuje zhruba 2800 odběrů plné krve od dobrovolných dárců. Udržet toto množství pomáhají náborové a přednáškové, přednáškové akce a spolupráce s magistrátem, Policií a armádou ČR, také hasič. Darovat krev totiž přichází stále méně lidí. Pravidelnými dárci jsou také zaměstnanci pivovaru, mezi nimi i Petr Hermély,manažer marketingu pivovaru Zubr. „Pro zdravého člověka darovat krev nepřináší žádné ohrožení a přitom může mít zásadní význam při záchraně života. Při odběru i po něm je důležitý dostatečný příjem tekutin. Zubr Free neobsahuje alkohol a je tedy vhodným doplňkem pitného režimu nejen pro dárce krve,“ vyjadřuje Hermély.

Krev má v medicíně stále nezastupitelnou roli. Je nutná nejen při úrazech a operacích, ale také při léčbě celé řady onemocnění. Darovat krev může každý zdravý člověk od 18 do 65 let.

O vhodnosti dárce krve rozhodne před každým odběrem lékař, který zhodnotí anamnézu, parametry krevního obrazu a provede vyšetření. Počet dárců je všeobecně v celé ČR nedostačující. Problémem je především nevyhovující věková skladba díky tomu, že krev darují především lidé středního věku a starší. Mladá generace bohužel nemá o dárcovství zájem a menší přírůstek mladých dárců není schopen pokrýt přirozený úbytek z důvodu vysokého věku nebo nemoci.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov

O tom, že topoľčiansky pivovar Topvar má problémy, svedčí aj fakt, že niektorým úspešným športovým klubom v meste škrtol sponzorské príspevky.

Tie avizujú, že im to môže spôsobiť nemalé problémy. „Pred dvomi týždňami nám oznámili, že 10-tisíc € od nich už nedostaneme. Rozlúčiť sa zrejme budeme musieť aj s materiálnou pomocou," povedal Novému Času prezident hádzanárskeho klubu HC THP Topvar Edo Godál. Jeho klub prišiel až o pätinu rozpočtu.

Podobne je na tom aj stolnotenisový klub. „Už nám nič nedajú. Prišli sme o viac ako 4 300 €, čo je asi 15 percent z rozpočtu," vysvetľuje prezident stolnotenisového klubu Michal Vozár. „Topoľčiansky pivovar stále sponzoruje šport v meste," povedala za pivovar manažérka pre vzťahy s verejnosťou Drahomíra Mandíková.

Jediní, ktorí ešte od Topvaru peniaze dostávajú, sú hokejisti a futbalisti. „Dostali sme zatiaľ to, čo nám sľúbili, a verím, že pivovar bude naším partnerom aj naďalej," vyslovil sa manažér hokejového klubu Radoslav Hecl. „Novú zmluvu sme zatiaľ nepodpísali, no verím, že Topvar nám dá opäť aspoň toľko, ako doteraz," povedal zase Peter Streicher z futbalového klubu.

Vlani Topvar zaznamenal asi 5 až 6-percentný pokles predaja. V tomto roku spotreba piva aj predaj naďalej klesajú. Neoficiálne sa preto začalo hovoriť o presune výroby piva z Topoľčian na východ Slovenska, kde má pivovar dostatočné kapacity. „Momentálne je ťažké presne špecifikovať vplyv nepriaznivej situácie na trhu na našu spoločnosť v budúcnosti," nejasne dodala Mandíková.

Zdroj: Čas.sk

O krok blíže je Znojmo ke koupi bývalého pivovaru Hostan nedaleko znojemského hradu.

V pondělí nabídku koncernu Heineken na jeho prodej za šestadvacet milionů korun projednali městští radní. Podle vedení města doporučí rada zastupitelstvu koupi schválit, avšak za určitých podmínek.

„Rada města projednala nabídku vlastníka areálu pivovaru na odkup a za několika podmínek doporučí zastupitelstvu, které bude zasedat příští týden, tuto nabídku přijmout a schválit záměr odkoupení,“ potvrdil starosta Znojma Petr Nezveda.

Podmínky koupě shrnul do tří bodů. „Za prvé, kupní cena šestadvacet milionů korun, bude uhrazena ve splátkách v průběhu příštího roku. Druhou podmínkou je, že daň z převodu nemovitostí, kterou by podle společnosti Heineken mělo hradit celou město, budeme chtít po dohodě hradit půl na půl. Tedy polovinu prodávající a polovinu kupující,“ nastínil Nezveda.

Třetí podmínka se týká dalšího využití objektu pivovaru. „Společnost Heineken chce závazek města, že v příštích deseti letech se v areálu pivovaru nebude vařit pivo a případné gastroprovozy v areálu pivovaru a hradu budou prodávat produkty společnosti Heineken,“ uvedl starosta.

Rada města v tomto bodě vyloučila areál hradu, který je dlouhodobě výlučně majetkem města. „Pokud prostory bývalého pivovaru bude vlastnit město, tak zaručíme, že se zde pivo vařit nebude. Nechceme se však zavazovat za někoho dalšího, který bude případným nájemcem nebo vlastníkem,“ vysvětlil Nezveda.

Koncern Heineken nabídl areál ke koupi nejdříve znojemské radnici. „Jsme si vědomi jedinečného turistického a historického potenciálu areálu pivovaru, který je situován přímo v srdci města mezi nejvýznamnějšími místními monumenty. Proto nám záleží na tom, aby se vlastníkem areálu stal subjekt, kterému bude historické hledisko ležet nejvíce na srdci, a bude areál spravovat a rozvíjet ku prospěchu obyvatel města a okolí. Tuto úlohu podle našeho názoru bude nejlépe plnit právě město Znojmo,“ uvedl již dříve generální ředitel Heinekenu Česká republika Lieven van der Borght.

Vedení města již začalo přemýšlet o možném využití nově nabytého majetku.

„V součinnosti s Heinekemen jsme už v minulosti díky renomovanému architektovi získali základní studii. Ten některé prostory doporučil zanechat, některé zrekonstruovat, některé zbourat. Podstatné však je, že si město může nechat jižní přístupovou cestu ke hradu a Hradní ulici případně bývalou Františkánskou zahradu,“ řekl Nezveda.

Město totiž před lety směnilo svůj podíl ve společnosti, která tehdy areál vlastnila, za stavbu jižní přístupové cesty, a nezajistilo si věcné břemeno na zachování průchodu na hrad. Proto Znojmo v současné době nemá žádný majetkový vztah ani k cestě, ani k Hradní ulici procházející pivovarem.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Dalibor Krutiš

Vinaři uhájili nulovou spotřební daň na víno. Prozatím. Někteří zástupci pivovarů hlasitě protestují. A vyhrožují Štrasburkem.

Výrobci piva vykopali válečnou sekeru. Proti vinařům. Důvodem je spotřební daň. Zatímco u vína zůstal i po posledním jednání v senátu nulová, pivovarníci musejí státu odvádět stále vyšší částky. A to se jim nelíbí.

„Chceme srovnatelné podmínky s ostatními nápoji. Z desítky piva platíme z hektolitru státu spotřební daň dvě stě čtyřicet korun, po novém tři sta dvacet. A vinaři nic. Přitom krabicové víno lze v supermarketech koupit litr za osmnáct korun. Bez obalu tedy za desetikorunu, takže je levnější než litr desítky,“ kroutí hlavou místopředseda Českého Svazu Pivovarů a Sladoven Jiří Fusek.

Senátor Jan Hajda z Pavlova to však vidí jinak. Právě on zorganizoval a řídil v Senátu jednání, na kterém se v minulém týdnu rozhodovalo o spotřební dani na víno. Vedle zástupců ministerstva financí se ho zúčastnili členové vinařského svazu, vinařského fondu i svazu zpracovatelů.

„Pokud není zavedena spotřební daň v rámci Evropské unie u všech členských států, kde se víno produkuje, nelze jednostranně zhoršit konkurenceschopnost našich vinařů,“ argumentoval senátor.

A přidal i další důvody, proč zatím u vína – na rozdíl od piva – zůstala nulová spotřební daň. „Pivovarníků je zhruba šedesát, naproti tomu vinařů, včetně těch drobných, několik tisíc. Výběr daně by byl proto velmi náročný. Navíc vinaři, kteří obdělávají vinice, se významně podílí na údržbě a kulturním vzhledu krajiny,“ připomněl Hajda.

Ve chvíli, kdy v senátu vedl důležité jednání, protestovali pivovarníci před ministerstvem financí proti zvýšení spotřební daně u piva. Zároveň požadovali zavedení spotřební daně u vína. Byť neuspěli, v tažení proti vínu jsou mnozí odhodlaní pokračovat.

„Jsem rozzuřený na poslance i senátory, že se rozhodli zničit české pivo. A nedám pokoj, dokud se to nenapraví,“ nechal se slyšet například Fusek, který si je připravený na nerovné podmínky stěžovat až ve Štrasburku.

Současnou situaci považuje za urážku českého piva jako nejlepšího artiklu, který dnes republika má. „Kvalitní české pivo pomalu zahyne, protože nám konkurují dovážené vinařské šmejdy. A naši vinaři na tom participují. To mi vadí. Není seriózní zatěžovat jeden nápoj nesmyslnými daněmi, zatímco jiné mají nulu,“ vyjádřil svůj názor spolumajitel pivovaru Černá hora, který paradoxně pochází z Kyjova.

Podle ředitele společnosti Patria Kobylí Josefa Čačíka se však jedná o klasický lobbing pivařů. „Spotřební daň by byla k tíži vinařů. Vzhledem k napjaté situaci na trhu by se navýšení jen stěží podařilo promítnout do ceny vín. Vezmeme–li v úvahu fakt, že menší daň než pět korun z litru se nevyplatí vybírat, zahnalo by to mnohé vinaře k nulovému zisku,“ míní Čačík.

Ten je přesvědčený, že zdanění piva vyvažuje zpoplatněný vinařský fond. „Spotřební daň z piva se platí všude ve světě, zatímco víno obvykle jen v zemích, kde se nevyrábí. Například v Polsku. V Německu nebo v Rakousku ale spotřební daň na víno není,“ poukazuje na zavedenou evropskou praxi.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Michal Šupálek

Na počátku listopadu společnost Heineken oficiálně spustila druhou celosvětovou kampaň týkající se zodpovědné konzumace alkoholu. Po úspěchu kampaně Enjoy Heineken Responsibly se Heineken rozhodl pokračovat v upozorňování na znamení, která mohou lidem napovědět, že jejich konzumace již přesáhla meze zodpovědnosti.

Uživatelům jsou díky této kampani poskytnuty nástroje, kterými mohou svým přátelům ukázat jejich chování při noční jízdě. Heineken umožňuje propojení mezi přáteli prostřednictvím Analyzátoru dechu (Breathalyzer) pro iPhone a prostřednictvím aplikace pro sociální sítě “Znamení hanby” (Tag of Shame). Všechny aplikace včetně webových stránek představují v těchto dnech i svou českou verzi. Heineken se touto rozsáhlou kampaní snaží redukovat škody napáchané přílišnou konzumací a upevnit pozici piv Heineken jako prémiového produktu, který dává přednost kvalitě před kvantitou.

Webové stránky spuštěné v minulém roce se setkaly s obrovským úspěchem v podobě více než 1 milionu návštěvníků. Na základě zpětné vazby od uživatelů se Heineken rozhodl, že stránky spustí znovu ve vylepšené verzi. Pět archetypů, které demonstrují znamení přílišné konzumace, v loňské kampani představovali šmátral, spáč, exhibicionista, ufňukánek a rváč. Letos k nim přibyly dva nové oblíbené archetypy – záletník a klopýtal. Vyvinuty byly také zbrusu nové aplikace pro iPhone a sociální sítě.

Na webových stránkách www.knowthesigns.com najdete vše, co potřebujete o kampani vědět, a to i s veškerými prvky kampaně, které jsou k dispozici, včetně videí, log, aplikace Analyzátor dechu (Breathalyzer) pro iPhone a aplikace Znamení hanby (Tag of Shame) pro sociální sítě. Všechny tyto aplikace byly vyvinuty na základě rozsáhlého průzkumu v devíti zemích světa.

Zdroj: Marketingové noviny.cz

Hostinský pivovar Moritz v těchto dnech slaví třetí rok existence. Málokterý z hostů hospůdky na Palachově náměstí si dnes připustí, že pivovar s nekuřáckým útulným hostincem funguje tak krátce. Možná je to tím, že když sejde po schodišti jakoby se náhle přesunul v čase o sto let nazpět. Anebo tím, že nádherné pendlovky odbíjejí čas navzdory uspěchané době o něco pomaleji.

Prvotní nápad se zrodil v autě na dálnici mezi Innsbruckem a Vídní.

„S kamarádem Milošem Kolomazníkem jsme tehdy navštívili útulnou hospůdku v rakouských horách. Měla podobnou atmosféru jako olomoucká hospoda U Kuděje, do které jsme také rádi chodili. Jenže se tam často nedalo najít volné místo. Rozhodli jsme se, že si zařídíme hospůdku v podobném duchu s poctivou kuchyní,“ vzpomíná jeden z majitelů Martin Řehák.

To bylo v únoru roku 2006. Od nápadu do slavnostního otevření hostince uběhlo devět měsíců. Cesta ke zrodu byla pro budoucí hospodské nezapomenutelným obdobím.

Když hospodu, tak proč ne taky pivovar, řekli si. A přizvali ke spolupráci další přátele: sládek Stanislav Nožka se pustil do vaření piva podle vlastní receptury, architekt Michal Giacintov se zase stal duchovním otcem stylového interiéru hospody.

Opuštěný zaprášený sklep začali nadšenci společnými silami přeměňovat v útulný prostor.

„Byla to nádherná doba, která se už nevrátí. Každý večer jsme viděli, jak práce postupně nese ovoce. Mohli jsme také začít ochutnávat naše pivo, které začínalo zrát,“ vzpomíná hostinský.

V té době ještě nemohlo osazenstvo přípravného týmu tušit, že britské Timesy později vyhlásí pivo Moritz třetím nejlepším rezavým mokem v České republice.

Moritz Fischer: podnikatel, který měnil město

Dům, v jehož suterénu hospůdka sídlí, nechal postavit muž veselé povahy, člen mnoha olomouckých spolků a ve své době význačný podnikatel Moritz Fischer. Rodák z Kojetína, jehož jméno hospůdka nese, v domě sám také bydlel.

Podnikatel Moritz Fischer vtiskl nejednomu místu v Olomouci secesní tvář. Jeho rukopis nese hned několik ulic – dnešní Komenského, 1. máje, Kosinova – a také čtvrť v okolí Terezské brány.

V Olomouci postavil na šedesát domů

V době Fischerova příchodu byla Olomouc pevnostním městem a na pozemcích v okolí hradeb platil stavební revers. To znamenalo, že pokud si tam někdo postavil nemovitost, musel ji v případě ohrožení strhnout, neboť obránci města potřebovali mít vetřelce pod patřičným dohledem.

Tomu odpovídala i mizivá lukrativita pozemků. Mladý Moritz však správně vytušil, že pevnost brzy skončí a průmysl se postěhuje do okolí. Za levné peníze nakoupil pozemky v okolí Olomouce.

Když padly hradby, stal se hlavním investorem. Spolupracoval s českými bankami a postavil na šedesát domů. Vybudoval i sladovnu v Holici. V dalším vývoji se však už Fischer přepočítal.

Počátkem 20. století v rakouském mocnářství prudce narostly daně a sladovník nezvládal splácet úvěry. Do konkurzu nakonec přivedl nejen svou firmu, ale i dvě české banky.

Po nepříjemnostech odešel do Vídně

V roce 1904 dokonce strávil čtrnáct dnů ve vězení pro dlužníky. Obžaloba jej vinila „z podvodů a zaviněného úpadku svých podniků, který velmi vážně poškodil celou řadu německých i českých investorů, nemluvě ani o důsledcích v rovině národnostní.“

Z nafouknuté aféry nakonec dokázali Fischerovi jen nepořádek v účetních knihách. Přesto se po těchto nepříjemnostech rozhodl odstěhovat do Vídně. Tam o dva roky později zemřel.

Hospodští pivovaru Moritz dům ve Vídni navštívili a rozhodli se ducha zapomenutého sladovníka vzkřísit. Fischer byl přes prožité životní peripetie podle všeho chlapík dobré mysli, který nikdy žádnou legraci nepokazil.

Dnes visí na obrázku na zdi, odkud pozoruje čilý hospodský ruch. Kdyby žil, určitě by uznale pokýval hlavou nad krásným příborníkem naproti vchodu nebo nad tím, že pivo v hospůdce netočí ze sudů, ale přímo z tanků. A s rozkoší by si vychutnal každé zazvonění půllitru o porcelánový tácek.

Zdroj: Fotogalerie zde...

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autor: Karel Páral

Dvouměsíční výstavu o historii pivovarnictví připravuje jihlavský pivovar. V příštím roce totiž oslaví 150 let. „V Muzeu Vysočiny budou tři expozice - o historii pivovarnictví, o současnosti pivovaru a současnosti všech pivovarů skupiny K Brewery Trade,“ přiblížila mluvčí firmy Eva Vařejčková. Vyzvala, aby se na vzniku expozice podílela i veřejnost. „Chtěli bychom požádat o zapůjčení věcí. Zkusme nashromáždit například staré sudy, pípy, lahve, vozíky nebo džbánky,“ doplnila Vařejčková, u níž se mohou zájemci o spolupráci na výstavě hlásit.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Pivovar Tambor ze Dvora Králové osvěží české jezdce při známé rallye Paříž Dakar, která se letos jede celá v Jižní Americe.

Expedici do Chile pořádá Martin Trojan, který zastupuje motocyklovou firmu KTM. Včera nakládali všechen potřebný materiál včetně auta, motocyklů a samozřejmě lahvového a sudového královédvorského piva Tambor do kontejneru.

Ten poputuje na lodi přes oceán. Jezdci do místa konání odletí na konci roku. Terénní automobil a pět motocyklů, speciálně upravených pro cestu pouští Atakama, pojede ve stopách českých závodníků během jejich cesty po Chile.

Vloni se chystali na zrušený závod

V letošním roce jede tým kolem Martina Trojana jako neoficiální doprovod. V loňském roce to mělo být jinak. „Byli jsme přihlášeni jako závodníci na Paříž – Dakar, ten byl ale těsně před startem zrušen. Absolvovali jsme náhradní závod, který vedl východní Evropou, myslím, že úspěšně,“ prozradil Martin Trojan.

Pivovar Tambor vybavil expedici nejen lahvovým, ale také sudovým pivem s výčepním zařízením. „Bylo třeba vymyslet způsob, jak všechno zabalit, aby pivo přečkalo cestu v kontejneru přes moře,“ doplnil Nasik Kiriakovský z pivovaru Tambor. Do ocelové bedny bylo třeba naskládat terénní auto, motocykly a kompletní vybavení na několikatýdenní pobyt v Jižní Americe. Bylo třeba vytvořit speciální dřevěné konstrukce, aby bylo využito každé místečko. Nakládání v Hradci Králové tak trvalo několik hodin.

Ke kontaktu pomohl Deník

Není bez zajímavosti, že ke spojení pivovaru Tambor a firmy Trojan došlo díky našemu Deníku, a to v jeho lóži během Velké pardubické. Další zajímavostí je dlouholetý kontakt firmy Trojan v Chile. Manželka majitele totiž pochází ze Dvora Králové. V Čechách se seznámili během studií. Pivovar ze Dvora Králové tak pokračuje v podpoře zajímavých aktivit, ke kterým patřil dar pro papeže nebo várka piva pro velvyslanectví v Makedonii. O cestě po Jižní Americe a průběhů rallye Paříž – Dakar budeme naše čtenáře informovat v několika dalších reportážích prostřednictvím Martina Trojana.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek

O koupi areálu znojemského pivovaru Hostan budou v pondělí jednat znojemští radní. Ke koupi ho radnici nabídli zástupci koncernu Heineken, který letos ve Znojmě ukončil výrobu a značku Hostan ponechal pro pivo vařené v Brně.

„Jsme si vědomi jedinečného turistického a historického potenciálu areálu pivovaru, který je situován přímo v srdci města mezi nejvýznamnějšími místními monumenty. Proto nám záleží na tom, aby se vlastníkem areálu stal subjekt, kterému bude historické hledisko ležet nejvíce na srdci, a bude areál spravovat a rozvíjet ku prospěchu obyvatel města a okolí. Tuto úlohu podle našeho názoru bude nejlépe plnit právě město Znojmo,“ uvedl generální ředitel Heinekenu Česká republika Lieven van der Borght.

Zástupci pivovarnického gigantu proto nechtějí pivovar prodávat ve veřejné dražbě přístupné developerským firmám.

Znojemský starosta Petr Nezveda upozornil, že město v současné době nemá žádný majetkový vztah k před devíti lety zbudované jižní přístupové cestě ke znojemské rotundě, ani k Hradní ulici procházející pivovarem.

„Znojemský pivovar je umístěn v historickém centru města v areálu hradu a v těsné blízkosti nejvýznamnější znojemské památky, rotundy sv. Kateřiny. Při rozhodování o budoucnosti pivovaru, ve kterém byl ukončen provoz, je proto pro nás velice důležité, aby byl prostor využit se zřetelem k jeho historické hodnotě a ve prospěch města a jeho občanů,“ konstatoval starosta.

Městští radní nabídku Heinekenu projednají v pondělí. Na čtyřiadvacátého listopadu pak starosta k celé záležitosti svolal mimořádné zasedání zastupitelstva.

Na jednání rady půjde starosta Nezveda s návrhem nabídku Heinekenu přijmout. „Město nyní na jižní přístupovou cestu k rotundě nemá ani věcné břemeno. Kdyby proto pivovar koupil někdo, s kým bychom se nemohli dohodnout, velmi by to zkomplikovalo přístup k této památce,“ upozornil.

Za areál Hostanu by město mělo Heinekenu zaplatit šestadvacet milionů. „Není to jistě málo peněz. Ale s ohledem na atraktivitu a rozlehlost lokality to není, myslím, ani přehnaná cena. V radě budeme samozřejmě diskutovat o tom, kde peníze získat. Své návrhy nejprve proberu s kolegy v radě,“ dodal starosta.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk | Foto: David Grossmann