V Topoľčanoch môže prísť o prácu až tristo Slovákov. Spoločnosť Pivovary Topvar totiž podľa kuloárnych zdrojov uvažuje o zrušení výroby piva v tomto meste. Podľa informácií HN by sa tak malo stať do konca tohto roka.

"Rozhodnutie o zastavení výroby padlo koncom leta,“ potvrdzuje zdroj z pivárenského biznisu, ktorý si neželal byť menovaný. Značka ako taká však ostane zachovaná. "Produkciu pravdepodobne presunú do druhého výrobného závodu firmy vo Veľkom Šariši,“ vysvetľuje náš zdroj. Firma tieto informácie oficiálne nepotvrdila, ale ani nevyvrátila.

Dostatok kapacít v Šariši

Pivovary Topvar majú dostatočné kapacity na výrobu rovnomenného piva na východnom Slovensku. "Vo Veľkom Šariši vyrábajú pivo Šariš, Smädný Mních a Velkopopovický Kozel. Ročne by tu mohli vyprodukovať asi jeden milión hektolitrov, momentálne však idú zhruba len na polovicu,“ tvrdí spomínaný zdroj. V Topoľčanoch pritom za rok vyrobia viac ako 350-tisíc hektolitrov piva.

Úrady o ničom nevedia

O možnom prepúšťaní nevedia zatiaľ nič ani miestni ľudia z Topoľčian. HN oslovili viacerých pracovníkov závodu, no tí týmto správam neveria. O presúvaní výroby nevedel nič ani mestský úrad či úrad práce.

Viac istoty do situácie zatiaľ nevnášajú ani samotné Pivovary Topvar, ktorých majiteľom je svetová pivovarnícka skupina SABMiller. "Naša spoločnosť pravidelne spracúva detailné analýzy a na ich základe pripravuje firemnú stratégiu. Žiaľ, situácia na slovenskom pivnom trhu nie je v posledných rokoch jednoduchá - čo môže potenciálne do budúcnosti ovplyvniť aj naše podnikanie,“ reagovala hovorkyňa spoločnosti Drahomíra Mandíková.

Ako ďalej hovorkyňa Pivovarov Topvar Drahomíra Mandíková dodala, v tomto momente je ťažké presne špecifikovať vplyv nepriaznivej situácie na trhu na ich spoločnosť v budúcnosti.

Vyvážame menej

Neslávne sme na tom aj s exportom tohto alkoholu. "Kým pred niekoľkými rokmi sme vyvážali do zahraničia viac ako 100-tisíc hektolitrov, v súčasnosti to nie je ani tretina,“ vysvetľuje Roman Šusták, výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu.

Dôvodom pre taký rapídny pokles exportu je totiž rast výrobných licencií. V praxi to znamená, že vývoz konkrétnej značky piva nahradila jeho výroba v danej krajine, kde sme pred tým dovážali. Napríklad originálne české pivo Kozel sa licenčne vyrába u nás, na oplátku náš Zlatý Bažant sa vyrába v susednom Česku.

Keď cudzincom chutí naše pivo

Na druhej strane, niektorým podnikom sa začína dariť aj v tomto smere. Opäť vyvážať slovenské pivo do zahraničia sa podarilo aj firme Banskobystrický Pivovar, ktorá vlastní napríklad značku Urpiner. "Za niečo vyše roka sme exportovali 3,5 percenta produkcie, čo predstavuje asi 2 500 hektolitrov piva,“ hovorí Branislav Cvik, predseda Predstavenstva Banskobystrického Pivovaru a dopĺňa, že objem exportu narastá aj v tomto období. "Do okolitých štátov exportujeme najmä sudové pivo, do vzdialených destinácií ako Fínsko či Kanada je to fľašové pivo,“ reaguje Cvik.

Ďalšie exportné teritórium získal aj Steiger Vyhne. "Za tri štvrťroky tohto roku sme vyviezli asi 5 200 hektolitrov piva, čo bolo o tretinu viac ako pred rokom,“ povedal vedúci marketingu spoločnosti Emil Mihálik. Plus si v tomto smere pripísal aj Zlatý Bažant. "V tomto roku sa značke Zlatý Bažant podarilo expandovať na trh vo Švédsku, zároveň sme na poľský trh v tomto roku začali vyvážať Zlatý Bažant tmavý,“ uzatvára hovorkyňa spoločnosti Heineken Slovensko Hana Šimková.

Zdroj: HN Online.sk | Autorka: Petra Jamrichová

Príde Slovensko o svoje hlavné mesto? Nie, neobávajte sa, Bratislava má tento štatút istý... Túto otázku si však oprávnene začínajú klásť obyvatelia Topoľčian a ich okolia. Zásluhou tamojšieho pivovaru Topvar si totiž toto mesto vyslúžilo rovnaký prívlastok ako Bratislava. Len s tým rozdielom, že Topoľčany získali vďaka zlatistému moku titul „hlavné mesto piva". Tak to hlása aj jeden z pútačov vítajúci jeho návštevníkov. Osud Topvaru je však teraz neistý.

Fámy, či nová stratégia?

„Prečo vás to trápi?“ reagoval jeden z pracovníkov Topvaru, keď sme sa ho včera pýtali, či ich vedenie spoločnosti informovalo o problémoch. „Veď nie ste z Topoľčian,“ dodal, keď si všimol poznávaciu značku na našom aute. „Nie, ale zaujíma nás to, lebo podniky dnes ,padajú‘, a pivovaru, ktorý tento rok oslávil štyridsiate piate výročie vzniku, by nám bolo ľúto," odvetili sme. Podľa jeho kolegu, ktorý tiež neprezradil svoje meno, sú reči o skončení varenia piva na strednom Ponitrí len fámami, ktorým neverí.

Zníženie odbytu tohto nápoja však podľa informácií HN môže viesť k zániku pivovarníckej tradície v Topoľčanoch. Hovorkyňa Topvaru Drahomíra Mandíková však hovorí, že spoločnosť „pripravuje analýzy a novú stratégiu“. Preto je teraz ťažké špecifikovať „vplyv trhu na ďalšie fungovanie spoločnosti“.

Mesto informácie nemá

O hrozbe zatvorenia pivovaru včera ešte nevedeli ani na mestskom úrade. Jeho pracovníkov, s ktorými sme sa rozprávali, však táto informácia až tak nezaskočila. V minulosti, keď pivovar ešte nevlastnila nadnárodná spoločnosť SABMiller, sedemnásť percent akcií patrilo mestu. „Predali sme ich pod pdmienkou, že dva roky sa v ňom nebude prepúšťať,“ povedal jeden z predstaviteľov úradu. Podľa neho dva roky už uplynuli, takže „možno preto sa zahraniční vlastníci rozhodli, že...“ – nedokončil vetu. Asi z obavy, že to, čo by povedal, nemusí byť pravda.

O málo viac vedeli na topoľčianskom úrade práce. Počuli, že sa „s pivovarom niečo deje“, ale to je všetko. Hromadné prepúšťanie zatiaľ nahlásené nemajú. V meste je teraz 10,9-percentná miera nezamestnanosti. Ak by stratilo prácu všetkých zhruba tristo zamestnancov Topvaru, úroveň nezamestnanosti by sa v meste zvýšila o niekoľko desatín percenta.

Doteraz investovali...

„Mám informácie len o tom, že sa v Topvare investuje do technológií,“ reagoval na našu otázku o budúcnosti Topvaru jeho bývalý generálny riaditeľ Peter Vendelín. O problémoch pivovarov, ktorým klesol predaj, vie, ale k tomu, čo bude s topoľčianskym, sa nechcel vyjadriť. Podrobnejšie informácie získa asi až na budúci týždeň. O ťažkostiach pivovaru nepočuli ani čašníci pohostinstiev medzi Topoľčanmi a Hlohovcom. Naše otázky sa však zrejme stali včera „pivnou témou“. Lebo mnohé „krčmy“ v regióne čapujú práve Topvar.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Vladimír Turanský

Krajský soud v Brně dnes rozhodl o zahájení insolvenčního řízení se společností Zámecký pivovar Oslavany s.r.o.. Návrh na insolvenci podaly soudu firmy Templářská společnost a G&C PACIFIC NIUE LIMITED.

Oběma společnostem zámecký pivovar dohromady dluží necelé 2 miliony korun. Firmy proto požadují, aby soud postupoval podle paragrafu 153 insolvenčního zákona a rozhodl o řešení úpadku dlužníka konkurzem. Pivovar se s problémy potýká již delší dobu, v létě dokonce musel na čas zastavit i samotnou výrobu piva.

Zdroj: Podnikatel.cz

Z rukou předsedy Sdružení přátel piva Tomáše Erlicha převzal sládek pivovaru Herold František Pinkava prestižní ocenění "Pivovar roku". Tomáš Erlich zavzpomínal na dobu, kdy prvně předával toto ocenění pivovaru Svijany, který od té doby dosáhl skvělých obchodních úspěchů a stále zachovává vysokou kvalitu piva. Popřál pivovaru Herold, aby tento příklad následoval.

Pšeničné pivo Herold chutnalo

Součástí slavnostního vyhlášení byla i ochutnávka oceněných piva a piva z vítězného pivovaru Herold. Podsládek Alois Blahna nabídl pivním labužníkům polotmavé speciální pivo Bohemian Granát Lager, letos oceněné "Zlatou pivní pečetí" a světlý kvasnicový pšeničný ležák Herold. Pšeničné pivo ze zámeckého pivovaru Herold už se stává pojmem, u výčepu bylo stále živo. Pšeničný Herold se dokonce umístil na pátém místě v soutěži klasických dvanáctek, stal se Skokanem roku.

Skokan roku: Herold wheat v kategorii dvanáctek. (Z nulové pozice, kdy se po několika letech pivovar k výrobě pšeničného piva vrátil, až k pátému místu v letošním roce ) Členové SPP hlasovali celkem pro rekordních 198 různých značek.

Sdružení přátel piva oceňuje od roku 2000 nejlepší pivovar, piva a uděluje i další ocenění. Sdružení je členem European Beer Consumers Union, Evropského sdružení pivních spotřebitelů.

Z tiskové zprávy SPP:

Pivovar roku

Rovněž v tomto případě vlastní SPP ochrannou známku na označení Pivovar roku, a proto ji považuje za jednu z nejprestižnějších. Vítězný pivovar získává cenu od SPP po dlouhých mnoha letech, avšak o to zaslouženěji. Někdo by možná mohl namítat, proč se jeho piva neumístila na stupních vítězů v jednotlivých kategoriích. Ten čas jistě brzy přijde, protože již nyní a trochu smolně, zůstaly na „bramborových“ místech tmavý 13% Herold, či pšeničný Herold wheat, kdy jde navíc o skokana roku v rámci všech kategorií a všech piv v naší soutěži.

Celkové pořadí v kategorii Pivovar roku:

1. Pivovar Herold

2. Pivovar Svijany

3. Rodinný pivovar Bernard

Zdroj: Pivovar Herold.cz

Marketing Pilsner Urquell využívá na webu a na Facebooku nový nástroj – aplikaci Pojď na pivo, která umožňuje lidem sjednávat srazy a setkání. O úspěchy Čechů z různých oblastí od vynálezů, přes sport a kulturu až k rekordům a kuriozitám se pak opírá nová on-line komunikace značky nazvaná České úspěchy.

Chcete jít s přáteli na pivo, zahrát si fotbálek, uspořádat oslavu narozenin nebo jakýkoli jiný společenský sraz? Usnadnit by to měla internetová aplikace Pojď na pivo, ve které navrhnete termíny, odešlete je přátelům a aplikace najde nejvhodnější datum a doporučí místa setkání – samozřejmě taková, kde se točí dobrá „Plzeň“. Aplikace běží na webu a na Facebooku.

Facebook aplikaci ve svém marketingu využil pivovar již dříve, s úspěchem se setkala zejména zábavná aplikace „Pošli plzničku“. Ta slouží k přeposílání virtuálního osvěžení. Během pěti měsíců provozu ji použilo již 636 494 uživatelů.

Na webu Pilsner Urquell a v sociálních sítích Facebook a Twitter byl spuštěn také projekt České úspěchy, kde systematicky vzniká obsah promující tuto typicky českou značku piva.

Přípravu obsahu zajišťuje bloger, který se věnuje vyhledávání zajímavých zpráv souvisejících s úspěchy Čechů a České republiky v různých oblastech.

Obě řešení připravila internetová agentura SYMBIO.

Zdroj: iDirekt.cz

V roce 1564 založený Pivovar Svijany pokračuje ve velké jízdě. Zatímco v roce 1998 ho chtěl tehdejší vlastník (Pivovary Staropramen) zavřít, loni se stal už šestým největším pivovarem v České republice. Svým způsobem nejúspěšnější tuzemský výrobce piva meziročně zvýšil zisk po zdanění z 66 na loňských 97 milionů korun. Obrat vyskočil z 393 na 539 milionů.

Pivovar Svijany za pouhých deset let navýšil výstav z 43 tisíc na 319 tisíc hektolitrů. Letos by číslo mělo stoupnout na 330 tisíc. Zajímavostí Svijan je, že plných 75 procent výstavu tvoří jedenáctistupňové pivo Svijanský máz. V českých poměrech jde o unikátní údaj. Češi jsou zvyklí spíše na slabou desetistupňovou břečku typu Gambrinus.

Firmu vlastní z 55 procent liberecká LIF Trade, zbytek drží skupina K Brewery Group. Loni se dařilo i dceřiné společnosti Pivovar Svijany – Distribuce, která utržila 672 milionů a vydělala dvacet milionů po zdanění.

Mezi spolumajitele velmi úspěšného pivovaru patřila v minulosti Jiřina Bohdalová. Známá herečka vlastnila solidní čtyři procenta, což představovalo majetek v řádu desítek milionů korun.

Zdroj: Motejlek.com

Václav Mayer vlastník pivovaru Berounský medvěd

Václav Mayer se svou manželkou obnovil tradici vaření piva v Berouně, v roce 1998 totiž založili soukromý rodinný pivovar Berounský medvěd. V Berouně se narodil, ale až do roku 1999 žil ve Zdicích.

Své rodné město má rád. „Okolí Berouna je krásné, a když má člověk trochu času, je perfektní si vzít kolo a vyrazit. Já osobně mám několik tras kolem Berounky. Samozřejmě jezdím rekreačně a hlavně dbám na to, aby na trase byly hospůdky,“ popisuje.

A jak se dostal jako vyučený zámečník a vystudovaný právník k vaření piva? „Jako malému klukovi mi moje babička vyprávěla, jak u nich na statku v Hostímě vždycky před dobou žní vařili pro chasu, která jim pomáhala na poli, pivo. A já jsem babičku pořád přemlouval, že bychom taky mohli pivo doma uvařit. Bohužel jsme to nestačili, babička zemřela, ale mně ta myšlenka hodně utkvěla v paměti a pořád jsem si říkal, že jednou si postavím vlastní pivovar,“ vypráví.

Vařit pivo ho nakonec nenaučila babička, ale kamarád, který dělal sládka v Krušovicích. Svůj sen si splnil v roce 1997, když zrekonstruoval jednu vyhořelou budovu v bývalém cukrovaru v Berouně.

„Dnes už má naše pivo poměrně hodně příznivců, na pivo k nám jezdí hodně lidí třeba z Prahy a v létě spousta cyklistů. Bohužel u místních pivařů je vidět, že jsou hodně ovlivněni gambáčem,“ dodává Mayer.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Hanušovické pivo Holba Premium získalo zlato na švédském Beer and whisky festivalu. Je to již čtvrtá medaile, kterou Holba letos získala, uvedla ve čtvrtek mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Stockholmský festival patří mezi čtyři největší přehlídky piva na světě a ve Švédsku se koná od roku 1992. Letos jej navštívilo sedmadvacet tisíc lidí. Pravidelně se na něm prezentuje až 600 druhů piv světoznámých značek. Piva jsou rozdělená do více než dvou desítek kategorií, ve kterých jednotlivé vzorky hodnotí světoví odborníci z oboru pivovarnictví.

Značka Holba se této světové přehlídky zúčastnila letos počtvrté a získala dvě medaile. Ležáku Holba Premium, který získal zlato, se ročně vyrobí 40 tisíc hektolitrů, což je zhruba deset procent celkové produkce. Část produkce jde na vývoz, především do Evropy, kde k exportním zemím patří právě Švédsko, Maďarsko nebo Polsko.

"Zásada je na pivo nespěchat a tu dnes někteří velkovýrobci zdaleka nedodržují, protože čas jsou peníze. Zatímco u nás pivo opouští brány pivovaru nejdřív za šest týdnů, europiva jsou hotová za 14 dní a na jejich kvalitě je to znát," řekl výkonný ředitel Vladimír Zíka. Důležitou roli hraje v kvalitě a chuti i samotná horská voda, kterou pivovar čerpá z vlastních hloubkových vrtů. Její výhodou je složení, ideální právě pro výrobu piva českého typu. Pivo Holba se vaří standardně na dva rmuty, takže má čas a stačí si vzít to nejlepší ze sladu i chmele. Kvasí i zraje odděleně při nízkých teplotách. Prokvašení se dá díky tradičním postupům lépe řídit a výsledkem je méně prokvašené pivo s vyšším obsahem zbytkového extraktu a typickou plnou chutí. Není třeba je dále dobarvovat, dosycovat ani jinak chemicky upravovat a vylepšovat.

Letos se Holba zúčastnila pěti soutěží, z toho ve čtyřech získala medaile a na výsledek mezinárodní European Beer Star teprve čeká.

Zdroj: Mediafax.cz | Autorka: Ivana Šlapalová

Do kopule vodárenské věže v areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj ve výšce 50 metrů uložili ve středu večer horolezci speciální pouzdro obsahující důležité údaje k výrobě nejproslulejšího piva. Přesně před 167 léty sládek Josef Groll narazil první sud s legendárním pivem, řekl sládek Václav Berka.

"Bavorský sládek Josef Groll uvařil v Plzni první várku piva, které dostalo název Pilsner Urquell 5. října 1842. První sud s lahodným mokem narazil potom 11. listopadu 1842 během martinských oslav na plzeňském náměstí," popsal historickou událost, kdy se zrodila legenda, sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Lidé byli tehdy podle jeho slov překvapeni zlatou barvou piva i jeho bohatou bílou pěnou. Dříve byli lidé zvyklí na piva tmavé barvy a zcela jiné chuti.

Přesně podle receptury sládka Josefa Grolla se v Plzeňském Prazdroji pivo stále vaří. Jedna várka byla uvařena 5. října 2009 a sládek Berka narazil sud z této várky podobně jako sládek Groll 11. listopadu na Martina. "Chceme, aby měli lidé i do budoucna možnost vědět, jak chutná naše pivo. Proto jsme do tubusů vložili rmutovací diagram a záznam kvasného listu, aby i budoucí sládci podle těchto údajů jednoduše poznali, jak vařit naše pivo a aby chutnalo stále stejně," řekl Berka. Tubusy by měly zůstat v kopuli vodárenské věže minimálně 50 let.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Richard Beneš

Spoločnosť Pivovary Topvar, a. s., údajne uvažuje o ukončení výroby piva v Topoľčanoch. TASR to potvrdil zdroj, ktorý si neželá byť menovaný. Vedenie spoločnosti túto informáciu nepotvrdilo, ale ani nevyvrátilo.

"Naša spoločnosť v rámci štandardných interných procesov pravidelne spracováva detailné analýzy a na ich základe pripravuje firemnú stratégiu. Žiaľ, situácia na slovenskom pivnom trhu nie je v posledných rokoch jednoduchá, čo môže do budúcna ovplyvniť aj naše podnikanie. V tomto momente je však ťažké presne špecifikovať vplyv nepriaznivej situácie na trhu na našu spoločnosť v budúcnosti," uviedla v stanovisku firmy manažérka pre vzťahy s verejnosťou Drahomíra Mandíková. Hromadné prepúšťanie zamestnancov firma na Úrade práce, sociálnych vecí a rodiny v Topoľčanoch nenahlásila, čo potvrdil René Schmizing z úradu práce.

Pivovar Topvar bol založený v roku 1957, sladovňu sprevádzkovali v roku 1960. Prvú várku piva uvaril pivovar v roku 1964. V januári 2007 sa spoločnosť Topvar, a. s., zlúčila s Pivovarom Šariš, a. s., a vznikla firma Pivovary Topvar, a. s., ktorá je členom jednej z najväčších svetových pivovarníckych spoločností SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell. Pivovary Topvar, a. s., zamestnávajú na Slovensku vyše 900 pracovníkov.

V marci tohto roka vedenie spoločnosti informovalo, že hospodárske výsledky Pivovarov Topvar kopírujú výsledky celého odvetvia. V minulom roku predali slovenské pivovary 3,56 milióna hektolitrov piva, čo je najmenej od roku 2002. Medziročný pokles predstavoval 3,4 %. Podiel Topvaru na trhu predstavuje približne jednu tretinu. "Vlani sme zaznamenali zhruba päť- až šesťpercentný pokles predaja. V januári tohto roka sme zaplakali a nielen my. Spotreba naďalej klesá. Kríza vplýva na ľudí aj z psychologického hľadiska, obmedzujú výdavky," uviedla v tom čase Mandíková.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: TASR

Jeden typ belgických speciálních piv s podílem alkoholu nad 10 procent se v hantýrce znalců označuje jako ječná vína. Nenapadlo by mě, že bychom tak jednou mohli říkat všem pivům u nás.

Ano, je to už trochu na revoluci nás pivařů. Jak dlouho si necháme líbit tu strašlivou diskriminaci? Vinaři žádnou spotřební daň neplatí a ještě dostávají dotace z prostředků daňových poplatníků. Pivovary si o nějaké podpoře mohou nechat jen zdát a ještě platí z každého litru spotřební daň jako jakýsi trest za „ošklivý“ zvyk pití piva.

A ještě to nestačí: tato spotřební daň se od příštího roku má zvednout. Řeknete si, že pár desetníků na půllitru nikoho nezabije. Budete mít ale pravdu jen zčásti. Pivovarské giganty to nezničí. Ty už dnes vyrábějí nápoj, který se pivu jen podobá, protože výše jeho výrobních nákladů se podařilo stlačit až skoro k nule a podle toho taky ta tekutina chutná. Mikropivovarům o výstavu pár stovek, maximálně tisícovek hektolitrů ročně zvýšení spotřební daně také možná moc neublíží, protože konzumenti jejich produktů jdou po kvalitě a malé zvýšení ceny je snad neodradí.

Jenže existuje strašně důležitá skupina takzvaných okresních, regionálních pivovarů s výstavem několik desítek tišíc hektolitrů ročně. Tato skupina se u nás za posledních deset let ohromně zvedla, umí až na výjimky poskytnout skutečně kvalitní a osobité pivní kousky, v menších městech je zajímavým zaměstnavatelem a hodně se podílí na zdravém lokálním patriotismu. Tyhle pivovary bojují o přežití v nelítostném boji s obry, jejichž dealeři jsou často schopni nabídnout hospodám podmínky, které se jen těžko odmítají. A do toho má přijít zdražení. To může několik desítek malých českých pivovarů úplně zruinovat.

Proto se nedivím nápadu českých sládků, že začnou svému nápoji říkat sladové víno. No co by ne. Pivo stejně jako víno vlastně vzniká tím, že se nějaký zemědělský produkt zpracuje, nechá se zkvasit a pak se ještě nějak upraví. Vím, že nápad s přejmenováním piva je jen cestou, jak zákonodárcům, polopatě sdělit, že pro zcela rozdílné podmínky pro pivo a víno není žádné opodstatnění, že je to jen věcí zvykového práva.

Ale pokud budou daně naše pivo dusit víc a víc, klidně přestanu pít pivo a začnu pít sladové víno.

Zdroj: EU portál.cz | Autor: Ladislav Jakl

Zisk AB InBev před splátkou úroků, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) dosáhl za čtvrtletí 3,55 miliardy dolarů (zhruba 60 miliard Kč). Analytici podle agentury Reuters čekali v průměru výsledek 3,52 miliardy USD.

Základní ziskovost největší světové pivovarské společnosti Anheuser-Busch InBev vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 12 procent, což bylo poněkud více, než se čekalo. Nepříznivý dopad nižší spotřeby piva vyvážily vyšší ceny a snižování nákladů, sdělila ve čtvrtek společnost, která nyní své operace ve východní Evropě včetně České republiky prodává investiční společnosti CVC Capital Partners.

Zisk AB InBev před splátkou úroků, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) dosáhl za čtvrtletí 3,55 miliardy dolarů (zhruba 60 miliard Kč). Analytici podle agentury Reuters čekali v průměru výsledek 3,52 miliardy USD. Firma očekává, že v posledním letošním čtvrtletí dosáhne podobného meziročního nárůstu.

Odbyt piva za čtvrtletí klesl o 3,2 procenta a nižší byl ve všech regionech kromě brazilského trhu. Ke zlepšení marží však vedla přísná kontrola nákladů spolu s pozitivními efekty loňského převzetí americké jedničky Anheuser-Busch. Belgický InBev získal americkou společnost za 52 miliard dolarů a vytyčil cíl dosáhnout díky tomu za tři roky úspor 2,25 miliardy dolarů. Mezi hlavní značky skupiny nyní patří Budweiser, Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma.

Pokles odbytu u konkurence

Světová pivovarská jednička SABMiller zaznamenala za pololetí do konce září pokles odbytu o jedno procento. Světové trojce Heineken se objem prodeje snížil ve třetím čtvrtletí o 4,7 procenta a čtvrtému Carlsbergu klesl o pět procent. Všechny velké skupiny však co do zisku těžily z růstu cen a snižování nákladů.

AB InBev se minulý měsíc dohodl s CVC Capital Partners na prodeji svých východoevropských aktivit za 2,2 miliardy USD. CVC tím získá pivovary v České republice, na Slovensku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku a Srbsku.

V České republice patří skupině AB InBev společnost Pivovary Staropramen. Na českém trhu s pivem má AB InBev se značkami Staropramen, Braník a Ostravar zhruba patnáctiprocentní podíl a skupina v Česku prodává také značky Stella Artois či Hoegaarden.

Zdroj: FinWeb iHNed.cz

Z opraveného školního statku se má stát centrum zelených vědomostí

Ochutnat čerstvě uvařené pivo z místního chmelu. Načesat košík jablek v sousední aleji stromů a nechat si z nich vylisovat mošt. I takové plány má bystřická radnice se školním statkem, který chce přetvořit na centrum zelených vědomostí.

„Varna piva, moštárna, ale i kovárna, skanzen, muzeum zemědělské techniky a další věci by měly návštěvníkům aktivně sloužit. Chceme, aby se lidé mohli sami zapojit do činnosti řemeslníků, aby jenom nekoukali, ale všechno i vyzkoušeli,“ říká o projektu bystřický místostarosta Josef Vojta. Zchátralý statek, bývalý zámeček, využívá ke své výuce bystřická zemědělská škola. Její studenti by i po rekonstrukci měli v objektu vykonávat svou praxi, hlavně v oboru cestovního ruchu.

Vedle statku vyroste moderní třípatrový nízkoenergetický ekopavilon, jehož patra budou věnována vodě, energii a vzduchu. Střecha bude pokryta fotovoltaickými a solárními panely. Radnice musí do ledna připravit projekt a bude se ucházet o dotaci. Celá rekonstrukce včetně pavilonu by měla stát sto padesát milionů korun, dotace by mohla být až 92,5 procenta. „Pokud bychom dotaci nedostali, projekt bychom jako město sami nedělali,“ dodal Vojta.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Vzácnu fľašu piva zo vzducholode Hindenburg, ktorá havarovala v roku 1937, vydražia tento víkend! Očakáva sa, že vynesie až 5 500 eur (takmer 166-tisíc Sk).

Fľaša je dodnes neotvorená, piť z nej sa však neodporúča. Pivo je totiž vyše 70 rokov po záruke, časť z neho sa odparila a zvyšok je úplne skazený. Historická hodnota je však obrovská. Nemecká vzducholoď Hindenburg zhorela pri pristávaní v New Jersey. Požiarnik Leroy Smith pri odpratávaní trosiek našiel šesť neporušených fliaš piva, boli len trochu očadené dymom. Zakopal ich, aby mu ich úrady nezhabali, a neskôr sa po ne vrátil. Päť fliaš rozdal kolegom, jedna z nich v roku 1977 skončila v múzeu pivovaru Löwenbräu. Spolu s fľašou ide do dražby aj strieborný džbánik z Hindenburgu, ktorý Smith našiel pri fľašiach. Za ten sa očakáva vyše 13-tisíc eur (391 638 Sk).

Zdroj: Pluska.sk

Husársky kúsok sa podaril pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne, keď so svojou produkciou prenikol do tradičnej pivárskej krajiny - Írska. Íri sú hrdí na svoj svetoznámy tmavý, zvrchu kvasený Guiness, ale STEIGER obohatil ich trh o spodne kvasený, 12° svetlý ležiak plzenského typu. Prvý kamión naložený vyhnianskym pivom odišiel v septembri a keďže Írom zachutilo, v týchto dňoch sa pripravuje expedícia ďalšieho kamióna. Informuje o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Pivovar STEIGER v tomto roku sľubne rozšíril svoje exportné aktivity. V máji začal expedovať po prvý raz vo svojej histórii pivo STEIGER určené pre francúzsky trh, pre zákazníka v Marseille dodal svetlú 12-tku. Zároveň rozšíril aj exportnú ponuku pre ruský a fínsky trh. K doterajšiemu tmavému 11° pivu pribudlo pre ruský Kaliningrad fľaškové 10° pivo a pre fínske Helsinki, tiež k tmavému 11° pivu, pribudlo fľašové 11° svetlé pivo STEIGER. Lídrom pre vývoz STEIGRA je však Maďarsko, nasledujú ho ČR, Rakúsko, Litva, Fínsko, Rusko a Francúzsko. Za 3 štvrťroky tohto roku STEIGER vyviezol 5164 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o takmer 35 percent viac ako pred rokom. Kým v roku 2007 exportoval pivovar len symbolických 47 hl, vlani už vyviezol 3671 hl piva a v roku 2010 sa chce dostať vo vývoze cez hranicu 10.000 hl“, konštatoval E.Mihálik.

Pre Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne je vývoz je zatiaľ iba doplnkom k domácemu predaju, ale rastúci záujem v zahraničí pripisuje aj tomu, že tamojší zákazníci vedia oceniť kvalitu tradične vyrobeného piva. ,,Nielen zahraniční, ale predovšetkým domáci zákazníci vedia, že kvalita sa nedá dosiahnuť reklamou, ale len dostatočne dlhým ležaním piva, ktoré musí byť uvarené z kvalitných surovín. Moderné výrobné zariadenia v STEIGRI, s dokonalou čistotou zaručujú, že pivo už pri zrode dostane to, čo potrebuje. Najmodernejšia várňa, nerezové potrubia, nové spilky a klasické ležiacke pivnice, umožňujú v STEIGRI variť klasické pivo moderne. Práve spojenie tradícií a moderných technológií garantuje kvalitu piva STEIGER“, uzavrel E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Gambrinus 11° Excelent dnes slaví první výročí svého uvedení na český trh. Za pouhý rok své existence se stal důležitým hráčem na poli českých „jedenáctek“ a v prémiovém segmentu lahvových a čepovaných 11° piv obsadil dokonce příčku nejvyšší. Významně tak Gambrinus 11° Excelent přispívá k vzrůstající oblibě a stoupajícímu trendu 11° piv v České republice, které tvoří již 11% podíl na českém pivním trhu.

„Trend konzumace 11° piv v České republice nepopiratelně stoupá, o čemž svědčí i rozšiřující se nabídka tohoto vícestupňového piva napříč značkami. Gambrinus 11° Excelent již dnes tvoří zásadní podíl v prémiovém segmentu, očekáváme, že jeho obliba bude i nadále vzrůstat,“ uvedl Jiří Rákosník, brand manažer značky Gambrinus.

Za tajemstvím úspěchu Gambrinus 11° Excelent stojí především unikátní plná chuť a intenzivní chmelová vůně, které jsou dány přídavkem karamelového sladu a především unikátním dávkováním chmele. Díky těmto přednostem obsadil Gambrinus 11° Excelent během několika prvních měsíců své existence na trhu i zlatou příčku v soutěži Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka 2009 v kategorii pivo. Neméně důležitý je zisk oprávnění používat chráněné zeměpisné označení České pivo.

Gambrinus 11° Excelent

Typ kvašení: spodní

Chuť: bohatá a plná chuť s výrazným chmelovým aroma

Stupňovitost: 11,3° (tj. 11,3 % zkvasitelného extraktu v původní mladině)

Obsah alkoholu: 4,7 % obj.

Balení: Láhve 0,5 l, (přepravky a multipacky á 8 ks), KEG sudy 50 a 30 l

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Hráči jihlavského prvoligového hokejového týmu se v listopadu a prosinci mění na hospodské. Každý čtvrtek čepují v Rádiu Jihlava v City parku pro veřejnost jedenáctistupňové pivo Ježek. Poprvé začínají hokejisté Dukly čepovat ve čtvrtek 12. listopadu od 16 do 18 hodin a ve stejném čase budou pokračovat všechny následující čtvrtky (s výjimkou Štědrého dne) až do konce roku.

Čepování Ježka zdarma v rámci ochutnávky je spojené s autogramiádou hráčů Dukly. Poprvé se pípy v Rádiu Jihlava chopí hokejisté Krupka, Man a Suk. „Postupně se v průběhu listopadu a prosince u výčepu vystřídá celý tým,“ slibuje obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý. Rádio Jihlava, které má své studio v obchodně zábavním centru City Park Jihlava, bude na frekvenci 101,1 FM vysílat živé vstupy z akce. „Podporujeme jihlavské hokejisty i naše jihlavské pivo, proto máme z tohoto spojení radost,“ uvedl programový šéf rádia Petr Zettner. Čerstvě načepovaného Ježka dostane od hokejistů Dukly každý, komu bylo 18 let.

Zdroj: Česká média.cz | Autor: Tisková zpráva Rádia Jihlava

Pivovary Staropramen navazují na několikaletou tradici a opět uvádí na trh limitovanou vánoční edici prémiového ležáku Stella Artois. Kromě prémiového piva obsahuje i unikátní sklenici Stella Artois na stopce. Pro ležák Stella Artois jsou Vánoce časem velmi příznačným. První ležák tohoto jména byl totiž uvařen právě o Vánocích.

Letošní limitované dárkové obsahuje čtyři 0,5l lahve prémiového ležáku Stella Artois a unikátní 0,33l sklenici Stella Artois na stopce. „Při rozhodování o obsahu tohoto balení jsme vycházeli z našich průzkumů, podle kterých je sklenice Stella Artois mezi spotřebiteli velmi oblíbená, a to zejména díky atypickému a elegantnímu designu“, říká Martin Jahoda, brand manažer pro prémiové značky společnosti Pivovary Staropramen.

Vzhled celého balení již na první pohled evokuje období, pro které je určeno. Stává se tak ideálním dárkem pro blížící se vánoční svátky. Spojení mezi značkou Stella Artois a vánočním obdobím má svůj historický původ. První sklenice prémiového ležáku Stella Artois byla uvařena právě o Vánocích, a to v belgickém Leuvenu. Zářivě zlatá Stella Artois dostala jméno podle své barvy, která ji na první pohled odlišovala od všech tehdy běžných tmavých piv. „Stella“ totiž znamená v latině hvězda.

Dárkové balení prémiového ležáku Stella Artois navazuje na tzv. Gurmánskou kolekci, která slavila úspěch v loňském roce. Tato kolekce obsahovala kromě ležáku Stella Artois například také osvěžující Hoegaarden White s vůní po pomerančích a koriandru nebo tmavé klášterní pivo Leffe Bruin s karamelovou příchutí.

Vánoční dárkové balení Stella Artois bude v prodeji od začátku prosince v řetězcích Ahold, Tesco, Interspar, Globus, Billa, Makro, Kaufland a Lidl. Doporučená cena tohoto balení je 99 Kč.

Ve stejném vizuálním stylu jako limitovaná edice budou kromě vánočního balení upraveny také webové stránky www.stellaartois.cz, odkud budou moci návštěvníci zasílat personalizovaná video přání svým blízkým.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Pivo, které navařil plzeňský sládek Josef Krýsl, je teď k ochutnání v 730 anglických hospodách. Jako prvního sládka z východní Evropy si jej totiž jedna síť britských restaurací vybrala k navaření várky pivního speciálu na devatenáctidenní pivní festival.

„Každý rok si zvolí čtyři sládky z celého světa. Letos tam se mnou byl Japonec, Novozélanďan a Američan. Byla to pro mě velká pocta,“ říká sládek.

Pro Angličany si připravil tmavé pivo s názvem Bohemian Schwarzbier. "Původně jsem chtěl zvolit anglický název, ale to být nesmělo. No a češtinu Angličané nejsou schopni přečíst, proto jsem se rozhodl pro němčinu,“ vysvětluje.

Pivo s chutí kávy a fíků

Jedná se o takzvaný stout, což je hutné pivo vyráběné svrchním kvašením, typické pro Velkou Británii. V Čechách je to naopak spíše rarita. „Tenhle typ piva charakterizují tři slova: káva, čokoláda a fíky,“ doplňuje Krýsl. Podle jeho slov to byla především velká škola. Přesto věří, že v hlasování anglických pivařů, které je součástí festivalu, uspěje. „Čím více hlasů sládek získá, tím větší je šance, že se bude moci příští rok zúčastnit znovu,“ zdůrazňuje.

Várka piva vyšla na svátek svatého Václava. Společně se synem Petrem, který je rovněž sládek, na ostrovech strávili několik dní. Našli si čas i na návštěvu místních pivovarů a pubů.

„Samozřejmě tam jsou poněkud jiné zvyklosti než u nás. V každé z hospod mají vždycky velké množství druhů piv. V jedné jsme například narazili na osmdesát pivních kohoutů, z toho osmadvacet bylo v provozu,“ vypráví sládek. Podle něho kolem tři čtvrtě druhů piv, která v Anglii čepují, by čeští pivaři akceptovali. „Zbytek už by přijali maximálně fajnšmekři,“ dodává.

V hospodách vznikají přátelství

A k dobru přidává jednu příhodu, která prý hospodskou kulturu v Británii výborně vystihuje. „V jednom pubu seděl pán a četl si knížku. Za chvíli si k němu přisedl druhý, které ho zjevně neznal. Když ten nově příchozí dopil, zeptal se čtenáře, jestli mu má dojít pro další pivo. Ten kývl, a když se jeho soused vrátil, odložil knihu a začali si povídat. Nejspíše vzniklo nové kamarádství. A takhle by to mělo v hospodách fungovat,“ domnívá se.

Netradiční pro něho byl i fakt, že poté, co pivo uvařil, bylo pivo posláno v sudech ke zrání přímo do sklepů jednotlivých hospod. „V Čechách se to teď nedělá. Ale kdysi to bylo běžné i tady,“ doplňuje.

Kromě vaření piva se věnuje také stavbě minipivovarů. „Mezi ty nejnovější, na kterých jsem se podílel, patří pivovary v Kladně, Sokolově, Mostě či Pacově,“ vyjmenovává. Chystají se prý také projekty v Arménii a Rusku.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

V Číně stoupá zájem o české a moravské pivo. A pivovary hledají netradiční cestu, jak ho přiblížit obyvatelům nejlidnatější země světa.

Pivovarníci z Černé Hory na jihu Moravy začali vysvětlovat Číňanům, jak se dělá „to pravé“ pivo. Letos do Pekingu, Šanghaje a okolí putuje každý šestnáctý litr piva, který v pivovaru vyrobili - a teď jako jeden z prvních podniků zprovoznili své internetové stránky připravené v čínštině.

„Mezi našimi a čínskými pivy je rozdíl, chtěli jsme jim vysvětlit, jak vlastně naše pivo vzniká a jaké je,“ popsal LN důvod vzniku stránek Hubert Adámek z černohorského pivovaru. Pravé čínské pivo je podle těch, kteří ho chutnali, méně výrazné a nasládlejší.

Už sama čínsko-černohorská internetová adresa www.jiekepijiu.com skrývá podle Adámka čínský výraz pro pivo. „Čte se zhruba pičjů,“ dodal. První dodávka měla ještě etikety v češtině, které si Číňané přelepovali, nyní se snaží vyjít Číňanům vstříc. „S překladem nám pomohla spolupracující firma,“ dodal Adámek. Číňané přitom mají zájem o piva takový, že jsou za dovezené speciály ochotni zaplatit podstatně více než naši konzumenti, rádi mají ale i „běžné“ pivo. „Stránky o pivovaru Černá Hora a naší produkci v čínštině nám mají pomoci pozici upevnit, příští rok hodláme vývoz nejméně zdvojnásobit,“ dodal Adámek.

Budějovický Budvar, který začal pivo do Číny vyvážet přibližně před rokem, volí jinou strategii. „O zřízení internetových stránek v čínštině v tuto chvíli rozhodně neuvažujeme. Jako podnik nehodláme totiž oslovovat čínské zákazníky přímo,“ vysvětlil mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec. Podnik více sází na svého čínského importéra. „Spoléháme na to, že on bude na místě vyvíjet obchodní činnost,“ doplnil Samec.

Lahve určené do Číny ale hned od počátku vybavil budějovický pivovar speciálními etiketami v čínštině, jejichž příprava trvala několik měsíců. Protože běžný čínský zákazník nedokáže přečíst slova psaná latinkou, ekvivalentem ochranné známky Budějovický Budvar se stal čínský výraz, který se čte Bai De Fu a znamená Mít mnoho štěstí nebo Všichni mají mnoho štěstí.

Podle odborníků je Čína už několik let největším pivním trhem, výsadu jí ale dává především počet obyvatel. Průměrná spotřeba na hlavu však vytrvale stoupá. V Číně se z tuzemských pivovarů snaží už několik let prosadit také Klášter Hradiště nad Jizerou.

Čína je přitažlivá nejen pro podnikatele. Zhruba před rokem a půl spustila webové stránky v čínštině například Masarykova univerzita. Do Evropy podle jejích představitelů míří stále více čínských studentů a není důvod, proč by se trend měl vyhnout České republice.

Zdroj: Lidovky.cz | Autoři: Miloš Šenkýř a Jiřina Veselá

Malým pivovarům se nepodaří obelstít daňové úředníky nápadem prodávat pivo pod názvem "sladové víno". Drobní výrobci považují vyšší daň z alkoholu za likvidační a chtěli se takto vyhnout jejímu placení. Víno je od ní totiž osvobozeno. Ministerstvo jejich nápad považuje za nesmysl.

Úmysl přejmenovat pivo oznámil minulý týden Český svaz malých nezávislých pivovarů. Změny v takzvaném Janotově balíčku od příštího roku zvyšují spotřební daň za litr piva o 50 haléřů. Malé pivovary se bojí, že je vyšší daň poškodí, přišly proto s nápadem nápoj "maskovat".

Ať už to byl vážný úmysl nebo jen střelba do vzduchu, ten, kdo by své pivo prodával jako sladové víno, by porušil zákon a zřejmě by mu hrozilo, že bude stíhán za daňový únik. "Není to možné, pouhým přejmenováním se nezmění podstata nápoje," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Každý nápoj je kromě toho, že jej zákon řadí do určité kategorie, také slovně specifikován. A víno se mimo jiné musí vyrábět z hroznů.

"To, co vám řekli, nepopírám. Budeme v nejbližších dnech jednat s panem ministrem, kdy bychom s ním rádi projednali rozumnou úpravu, která by nás udržela při životě. To, co se se zákonem stalo, je likvidační pro celý průmysl, který je českou dvojkou na lákání turistů," řekl prezident svazu malých pivovarů Jiří Fusek.

V případě neúspěchu bude hledat "jakoukoliv cestu" pomoci. "Budeme se odvolávat u všech možných institucí," dodal.

Vinařů je hodně, daň by se prý nevyplatila

I kdyby chtěly, pivovary nemohou nazvat pivo vínem. Pojem "sladové víno" už totiž v české legislativě existuje. Označuje nápoj vyrobený alkoholovým kvašením sladových výluhů pomocí sulfitových kvasinek, zatímco pivo je vyráběno za použití jiných kvasinek. V případě používání zmíněného pojmu pro pivo by docházelo ke klamání spotřebitele.

Daňovou výjimku pro víno povolují evropské zákony. Vinařům vyšlo podobně jako v Česku vstříc také Německo, Rakousko, Slovensko nebo Maďarsko. V ČR platí od roku 1992.

"U vína existuje obrovské množství drobných výrobců, takže náklady na správu daně by byly nadměrně vysoké v porovnání k jejímu výběru," odůvodňuje zákon Ondřej Jakob. Dočasné zrušení tohoto zákona podle něj vinařům neprospělo.

Ministerstvo argumentuje i tím, že příprava novely, která by tuto nerovnost odstranila, by byla komplikovaná. Neznamenala by jen navýšení sazeb, ale změnu celého systému zdaňování vína.

Ondřej Jakob: "Pokud by subjekt vyráběl pivo a uváděl ho v daňovém přiznání nesprávně jako tiché víno, jednoznačně by mu byla doměřena spotřební daň z piva. Další postihy by pravděpodobně hrozily subjektu ze strany jiných orgánů, například Obchodní inspekce nebo Státní zemědělské a potravinářské inspekce."

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Filip Horáček

Přinášíme rozhovor s ředitelem pivovaru v Nové Pace o dalších plánech podniku

Vydařilo se léto podle vašich představ?

Samozřejmě vždy by mohlo být lépe (současně i hůře), ale nestěžujeme si. To, co jsme si naplánovali pro letošní rok, jsme sice nesplnili na 100%, ale z druhé strany loňskou skutečnost jsme překročili, takže vezmeme-li do úvahy obecně pokles spotřeby piva u nás a nepříliš optimistické vyhlídky na obecnou ekonomickou stabilitu, raději s vynecháním té politické…, mohlo být i hůře.

Co táhne ekonomiku pivovaru?

Myslím, že prostá, ale smysluplná diverzifikace našich aktivit. Podniková ekonomika není založena jednostranně. Výkyvy v jedné části našich aktivit, které mohou být zapříčiněny čímkoli, a narovnání v daném směru do původního nastavení, je-li to vůbec možné, resp. vyplatí-li se to vůbec, není pak otázkou přežití či nepřežití firmy jako celku, ale „jen“ přijetím vhodných opatření k posílení jiných aktivit, které se podílejí na prosperitě podniku.

Je možno to konkretizovat?

Samozřejmě, v loňském roce jsme ztratili značnou část vývozu do USA, ne proto, že by snad za louží naše pivo přestalo chutnat, ale proto, že volatilita české koruny působí jako magnet pro spekulace s ní a zároveň likviduje pozice našich výrobků v zahraničí, v tomto případě v dolarových oblastech. Trendové pozvolné posilování domácí měny je přirozeným procesem, je-li opřeno o vyšší produktivitu práce, skokové změny likvidují plánování, dávají možnost vydělat jiným subjektům a znamenají leckdy vyklizení pozic těch, kteří je step by step budovali po dlouhá léta, což v případě amerického trhu je náš konkrétní případ.

Vzpomínám si, že v našem posledním rozhovoru jste „vyrazili“ s novopackým pivem do Číny (vložený snímek). Jak se vám tam daří?

Vzali jsme to jako velkou výzvu a podařilo se nám celý obchodní případ dotáhnout do finální realizační podoby. Cesta k výsledku byla dlouhá a vůbec ne jednoduchá, jiná mentalita lidí, zcela odlišné přístupy k věcem, které by nejen u nás, ale i v rámci Evropy byly považovány za standardní. Za základní a zásadní moment považuji naši cestu do Číny, kde s dovozcem proběhla jednání, jejichž alternativní formu si nedovedu představit. Právě naše fyzická přítomnost a detailní projednání všech nuancí obchodu na místě umožnilo následně bezproblémovou realizaci zakázek. Ke dnešku jsme vyvezli 500 hl piva, do konce roku máme objednávky na 600 hl, což hodnotím v prvním roce spolupráce jako slušný výsledek.

Nelze si nevšimnout rozšíření obalového sortimentu u konkurence o plastové obaly...

Víte, když jsme s plastem před deseti lety začínali, byli jsme považováni za blázny, a některé komentáře, které máme založeny v našem archívu, byly nejen dosti zajímavé, ale řekl bych některé až za hranicí vkusu, a dnes se to na regálech obchodů plastovými lahvemi jen hemží…

Poslední otázka, jestli dovolíte, bude směřovat k vašim plánům pro rok 2010.

Zůstat malým nezávislým pivovarem a vařit dobré české pivo, myslím, že v této větě je vše podstatné.

Děkuji za rozhovor

Zdroj: Jičínský deník.cz | Autorka: Pavlína Krejčová, Pivovar Nová Paka | Foto: Alena Kaňková

Plzeňský Prazdroj získal pro svůj podnikový archiv akreditaci Ministerstva vnitra ČR pro výkon působnosti soukromého archivu. Odbor archivní správy a spisové služby MV ČR zároveň Prazdroji vyjádřil uznání za péči a ochranu archiválií jako součásti Národního archivního dědictví.

„Archiv představuje paměť pivovaru a má pro Prazdroj, ale i pro celé české pivovarství ohromný význam. Udělením akreditace vyvrcholilo naše pětileté úsilí o získání statutu Soukromého archivu,“ říká Jindřiška Eliášková z oddělení Tourism and Heirtage v Plzeňském Prazdroji.

V průběhu řízení o udělení akreditace příslušná ministerská komise mj. archiv Plzeňského Prazdroje navštívila a vyhodnotila jako řádně vedený a vyhovující po stránce péče o archiválie, vedení fondů i zajištění provozu. Dle rozhodnutí komise archiv splňuje předpoklady pro řádný výkon předmětu činnosti a působnosti jako soukromý archiv.

„Za vhodné považujeme vyjádřit uznání za pozornost Vaší společnosti, kterou věnujete péči a ochraně archiválií jako součásti Národního archivního dědictví,“ říká Jiřina Prokopová z Odboru archivní správy a spisové služby MV ČR.

Vzácná svědectví doby i dodnes užitečné zdroje informací

Plzeňský Prazdroj je tradiční pivovar, jehož historie se kontinuálně zpracovává v archivu vedeném odborným archivářem. Dokumenty jsou součástí dědictví po předcích, ale také cenným zdrojem informací o historických technologiích a recepturách. Vzácné jsou záznamy o sledování jakosti piva od prvních let vzniku pivovaru. Uchovávají zde i historicky cenné fotografie, ty nejstarší se datují k roku 1845). Nejstarší archivní písemnosti jsou jen o dva roky mladší.

V archivu je řada unikátů, např. album odběratelů Měšťanského pivovaru, reprezentativní velkoformátová kniha v kožené vazbě, která pokrývá období od roku 1842 do 1992. Nyní se album restauruje a poté bude vystaveno v Pivovarském muzeu.

Archiválie se ukládají do kartonů a měří se na běžné metry, kterých se v archivu Prazdroje nachází 342. Archiv je členěn na 90 tematických celků, tzv. fondů, jako např. Gambrinus, Měšťanský pivovar, Světovar, Prior, Národní podnik, Plzeňské pivovary, Západočeské pivovary atd. Fondy pokrývají i nejnovější období a současné archiválie.

Veřejnost a badatelé mají do archivu přístup na základě pravidel stanovených badatelským řádem, který je obsažen v zákoně o archivnictví.

Zdroj: regionplzen.cz

Společnost K Brewery letos poprvé vystupuje oficiálně jako skupina šesti pivovarů. Možná se brzy rozroste o sedmého člena, výrazného nejen svými žlutočernými firemními barvami. Naznačují to dokumenty uložené ve sbírce listin obchodního rejstříku. Dlouhá jednání zřejmě spějí k tomu, že portfolio tuzemské pivovarnické skupiny K Brewery obohatí Pivovar Černá Hora. „Mohu potvrdit, že máme zájem stát se jeho stoprocentními vlastníky. Jednáme o koupi, zatím ale není nic podepsáno,“ uvedl Zdeněk Radil, generální ředitel a předseda představenstva K Brewery Group. Zádrhel, na němž celá transakce vázla, se ale již zřejmě podařilo rozuzlit.

Hotel jako komplikace

Pivovar Černá Hora byl úplně prvním nákupem tuzemské skupiny čtyř investorů – majitele Lázní Luhačovice Martina Burdy, finančníka Grzegorze Hóta a menších akcionářů Zdeňka Radila a Evy Kropové. Ti předloni společně převzali podíl od Zdeňky Schmidtové a postupně se dostali na 50 procent. Později celý balík prodali, pojistili si ho však opcí. O tom, že K Brewery se ale úplně nevzdalo účasti v prosperujícím moravském pivovaru, svědčí i to, že vlastníci uskupení zůstali v jeho statutárních orgánech. Černohorský pivovar nadále plně, bez jakékoli vazby na K Brewery, řídí spolumajitel Jiří Fusek, původně největší akcionář. A úspěšně. Zatímco pivovarnický průmysl se jako celek letos propadá, Černé Hoře prodeje v porovnání s loňskem rostou a rozšiřuje se i vývoz.

Několikaměsíční jednání o odkoupení podílu Fuska a jeho syna Daniela ztroskotávala na tom, že K Brewery mělo zájem pouze o pivovar. Fusek ovšem trval na tom, že pokud má své „dítě“ prodat, tak zároveň s hotelem a dalšími aktivitami spojenými s pivní turistikou. Tuto překážku se už nejspíše podařilo překonat. Společnost Pivovar Černá Hora se může rozdělit na dvě části. Pivovarnická divize, jejíž jmění bylo oceněno na 232 milionů korun, zřejmě přejde na firmu Danio Reiro, jak plyne ze zmíněné sbírky listin. Za Danio Reiro vystupuje Zdeněk Radil a v dozorčí radě jsou lidé spojení s K Brewery. Fuskovým zůstane hotelová divize. Na projekt nazvaný Hotel Sladovna mají přislíbeny evropské dotace, což dělení firmy také komplikuje.

„Hotel neumíme provozovat, proto jsme chtěli jen pivovarnickou část. Pivovar s hotelem by ale měly nadále fungovat v symbióze,“ představuje si Radil. Dobře ví, že má-li být lákadlem pro hotelové hosty pivovar, odrazí se to i v konzumaci piva. „Každopádně znovu zdůrazňuji, nic není definitivní. K celé záležitosti se rovněž musí vyjádřit financující peněžní ústavy,“ dodává.

Sbohem daňovým úlevám

V minulém roce společnost K Brewery ještě tvrdila, že není skupinou ovládající šest regionálních pivovarů. Hlásí se k tomu až od letoška. Tím také končí nezávislost malých pivovarů a jejich daňové úlevy. Majitelům se pochopitelně nelíbí zvýšení spotřební daně, které od příštího roku zavádí Janotův úsporný balíček. „Z vína se žádná daň neodvádí a všechno má odnést pivo. Kdyby šlo o dočasný krok reagující na kritický stav veřejných financí, dalo by se to pochopit. Ale nárůst o 42 procent je příliš vysoký,“ namítá Radil. Věří, že jejich skupina se s nepopulárním opatřením vypořádá. „Malé pivovary s vysokým podílem sudového piva si mohou vyšší daň promítnout do ceny. Hůř na tom budou výrobci závislí na prodeji lahvového piva v obchodních řetězcích. Může je to existenčně ohrozit,“ očekává šéf K Brewery.

Prodeje nového uskupení jako celku v porovnání s loňským rokem stoupají. Od začátku roku představuje meziroční zvýšení prodejů v tuzemsku 5,2 procenta, za říjen dokonce 12,9 procenta. „Bylo by špatně, kdybychom neměli takové nárůsty. S loňským rokem se nemůžeme srovnávat. Investovali jsme totiž do marketingu a začali koordinovat obchodní politiku,“ vysvětluje Radil. Pro pivovarnické uskupení, které dohromady zaměstnává kolem 600 lidí, pracují desítky bývalých obchodníků z Plzeňského Prazdroje. Klíčovým člověkem je obchodní ředitel Otakar Binder. Prodej probíhá přes novou síť distribučních center, která jsou v Praze a v šesti pivovarech. „Obchodní ředitelé v regionech mají poměrně volné ruce. Vždycky je dominantní prodej piva, které se v místě vaří. Pro zpestření nabízejí i jiné značky z naší skupiny,“ popisuje Radil. Díky tomu se značky regionálních pivovarů, jako jsou Ježek, Rychtář nebo Janáček, objevují v místech, kde předtím nikdy nebyly. Společná obchodní politika spočívá především v jednotném jednání s obchodními řetězci.

Radikální obměna

Nemalé úspory přinesl menším pivovarům společný nákup surovin, který také dělá K Brewery skupinou. „Řádově se takto uspoří desítky milionů korun,“ vypočítává šéf K Brewery. Nedošlo na jeho dřívější slova, že noví majitelé nebudou v převzatých pivovarech radikálně měnit management a budou věřit odborníkům. Nakonec se obměna nedotkla jenom hlinského Rychtáře. Sehnat nové lidi prý nebyl problém. „Česká republika by odborníky na pivo mohla vyvážet do zahraničí. Vzhledem k tomu, jak se v České republice koncentruje výroba, není problém sehnat zkušené lidi,“ dodává Radil.

Do konce roku bude mít strategický plán rozvoje pivovarů na příštích pět let. I to má být dalším z důkazů, že čeští investoři neskoupili malé pivovary k tomu, aby je jako ucelený balíček dál prodali. „Chceme investovat stovky milionů korun především do technologií ve všech pivovarech,“ plánuje ředitel. Za letošní rok nalijí noví majitelé do modernizace pivovarů necelých sto milionů korun z vlastních zdrojů i bankovních úvěrů. Začali v Platanu Protivín a v jihlavském Ježkovi, nejdynamičtěji rostoucím z celé šestice. Za deset měsíců letošního roku jeho prodej vzrostl o 77 procent. Kupříkladu Pivovar Janáček zvýšil výstav o pět procent, některým pivovarům naopak prodej klesl. Podobně jako velcí hráči, kteří přestali poskytovat profesnímu svazu údaje o svých prodejích, nechce úplně odkrývat karty ani K Brewery. „Budeme zveřejňovat jen celková čísla. Nebudeme informovat o výsledcích jednotlivých pivovarů, abychom nebyli v konkurenční nevýhodě,“ říká šéf uskupení.

Zatímco se prodeje na českém trhu za celou skupinu zvyšují, vývoz se meziročně snížil. Od ledna do října klesl o 40 procent. Vedení K Brewery to vysvětluje především omezením neefektivního exportu lahvového piva pod privátními značkami do Německa. „Zachovali jsme jen obchody za rozumnou cenu. Vývoz bude vždy jen něco navíc, primární je pro nás český trh,“ poznamenává Radil. Tuzemskou nabídku nově obohacuje ležákem Lobkowicz Premium, který má být vlajkovou lodí K Brewery s celostátní distribucí. Pivaři mají slyšet na tradiční postupy a původní recepturu. U mnohých regionálních piv jim návrat k tradici zachutnal.

Pivovary skupiny K Brewery:

Pivovar Ježek Jihlava

Pivovar Janáček Uherský Brod

Pivovar Platan Protivín

Pivovar Rychtář Hlinsko

Pivovar Vysoký Chlumec

Pivovar Klášter Hradiště nad Jizerou

K Brewery má také pětačtyřicetiprocentní podíl v pivovaru Svijany

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová

Jako by pro ně žádná ekonomická krize neexistovala. Oběma pivovarům na Liberecku se letos daří náramně. Jejich loňská produkce oblíbeného zlatavého moku byla rekordní, ta letošní ji přesto překoná o parník.

„Proti loňskému roku čekáme až dvacetiprocentní nárůst,“ potvrdil ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Pivovar, který patří co se týče produkce mezi top deset pivovarů v České republice, letos nejspíš uvaří až 380 tisíc hektolitrů. V loňském, do té doby rekordním roce, to bylo o neuvěřitelných šedesát tisíc hektolitrů méně. Výroba nejstaršímu pivovaru Libereckého kraje postupně roste již od roku 1998.

Svijany se soustředí na Čechy

Svijany své pivo nevyváží a soustředí se na domácí trh. Pivo zde totiž nepasterují, a proto má kratší trvanlivost. Při vývozu musí mít pivo trvanlivost minimálně půl roku.

Opačnou filosofii má Vratislavický pivovar, který vyrábí pivo značky Konrád. Také on však letos na trhu výrazně uspěl. Znatelně mu totiž vzrostl právě odbyt do zahraničí. Do Německa, Rakouska, Francie a dalších evropských zemí míří více než dvě třetiny jeho pivní produkce. „Například ve Francii se poptávka po našem pivu zvedla o plných 100 procent,“ pochlubil se náměstek ředitele pivovaru Jaroslav Toman. Kvůli novým zakázkám pivovar dokonce musel zakoupit novou plnicí linku.

Vypadá to, že pivovar letos překoná magickou hranici 150 tisíc uvařených hektolitrů piva. Oproti loňskému roku je to zlepšení o více než 15 tisíc hektolitrů. Ještě před čtyřmi lety přitom pivovar vyprodukoval pouhých 50 tisíc hektolitrů osvěžujícího nápoje.

Ve Vratislavicích vzniká nové pivo

Pivovar ve Vratislavicích v minulém týdnu navštívili představitelé Libereckého kraje a města Liberec. A sami byli překvapeni, jak dobře se ve složité době pivovaru daří. „Potěšilo mě, že navzdory krizi se soukromému českému pivovaru daří i letos zvyšovat výrobu. Je dobře, když česká firma proniká díky rostoucímu odbytu do zahraničí,“ ocenil pivovar krajský radní Jaroslav Podzimek.

Sám ochutnal i nové devítistupňové pivo Reichenberg, které pivovar již brzy uvede na trh. Právě o levnější nízkostupňová piva je v době krize největší zájem. „Zaujala mě i myšlenka nazvat pivo sladovým vínem, což by znamenalo pro malé pivovary neplatit spotřební daň. Tak jako to platí v evropské unii pro vinaře,“ podotkl Podzimek.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Aleš Vávra

Na začátku července se v severokorejské televizi objevily první reklamy na pivo nebo sponky a odborníci začali spekulovat o tržních reformách. Vůdce KLDR Kim Čong-il jim ale rychle udělal přítrž a vyhodil šéfa státního výboru pro vedení televize. Reklamy prý představují příliš velký vliv kapitalismu.

"Co to je?" zeptal se prý zděšeně "milovaný vůdce" Kim Čong-il po zhlédnutí prvních severokorejských reklam. "Něco takového se objevovalo, když Čína před třiceti lety začínala se svými reformami," dodal nazlobeně.

A od slov k činům nebylo daleko. Na kobereček šel jeho blízký spolupracovník šéf vládního výboru pro vedení televize Čcha Song-so. Za odvysílání série reklam na pivo, sponky do vlasů, ženšen nebo křepelčí maso okamžitě dostal padáka.

Kim sám chtěl program ozvláštnit

Reklamy přitom Čcha do programu zařadil na přání samotného vůdce, který si stěžoval, že je program nezajímavý. Historicky první reklamu na pivo prý televize odvysílala 2. července. "Kapitalistické novum" ale podle odborníků z televize zmizelo s posledním srpnovým dnem.

Severokorejské televizní programy běžně neobsahují reklamy a jejich těžiště tvoří přísně filtrované zprávy či dokumenty o Kimovi a jeho zesnulém otci Kim Ir-senovi. S příchodem reklam proto odborníci usuzovali na náznak tržních reforem.

Kapitalistických vlivů, které by rozkývaly židlemi severokorejských předáků, se ale KLDR bojí a veškeré ekonomické oblasti přísně střeží. Vzor si nebere ani od svého čínského chlebodárce, který tržní reformy přijal už na přelomu 70. a 80. let.

Malé náznaky trhu se ale do totalitního zřízení přesto vetřely. Letos v červnu byla v Pchjongjangu otevřena první restaurace rychlého občerstvení. V prosinci údajně byla v Severní Koreji na příkaz Kim Čong-ila otevřena také první italská restaurace.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Štefan

Banská Štiavnica bude mať nezvyčajnú atrakciu. V kedysi chátrajúcom a rozpadnutom dome v centre mesta vniká malý mestský pivovar. Časť peňazí na rekonštrukciu budovy poskytla nórska vláda. Prispela tak k záchrane pamiatky, ktorá je súčasťou kultúrneho dedičstva.

Zdroj: TA3.com

Dolná komora ruského parlamentu Štátna duma dnes v prvom čítaní schválila návrh zákona počítajúci so strojnásobením spotrebnej dane z piva. Toto opatrenie je jedným z tých, ktorými chce vláda znížiť deficit štátneho rozpočtu. Podľa producentov piva to však môže znamenať zatváranie závodov.

Návrh zákona zvyšuje spotrebnú daň z piva z terajších 3 rubľov (6,96 eurocentu = 2,10 Sk) na 9 rubľov, čím podľa vlády môže štát získať v roku 2010 do štátnej pokladnice dodatočných 65 miliárd rubľov.

Dánska pivovarnícka spoločnosť Carlsberg, ktorá pôsobí niekoľko rokov na ruskom trhu, však varovala, že po takomto zvýšení daní nevylučuje zatvorenie niekoľkých závodov. Zároveň varovala, že Rusko by mohlo pre vyššie dane z piva prísť zhruba o 100.000 pracovných miest.

Kedy bude v parlamente kľúčové druhé čítanie, počas ktorého sa rozhoduje o väčšine pozmeňovacích návrhov, zatiaľ nie je známe.

Zdroj: Pluska.sk | Autor: TASR

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne podporuje kroky českých pivárov na zrovnoprávnenie daní z piva a vína. Seriózne argumenty však nezaberajú a tak by mala verejnosť prejaviť porozumenie aj pre netradičnú humornú nadsádzku - švejkovinu.

Českí pivári sa uchýlili k zveličeniu, keď v snahe upozorniť na zvýšenie spotrebnej dane v ČR na pivo o tretinu, začali kampaň ,,Dosť bolo piva!“ a žiadajú patentové inštitúcie, aby sa pivu začalo hovoriť sladové víno. Víno totiž na rozdiel od piva má nulovú daň a tak aj ,,sladové víno“ by nebolo zaťažené žiadnou spotrebnou daňou, čo by znížilo jeho cenu o 2,50 -3,0 Kč na polliter. Návrh je podľa autora Jiřího Fuseka, šéfa Zväzu malých nezávislých pivovarov, ,,švejkovinou“, ktorá ma upozorniť na to, že si vláda robí z ľudí ,,srandu“. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,STEIGER sa pripája k prebiehajúcej snahe upozorniť na nespravodlivý dvojaký meter pri podobných produktoch - pive a víne. Zrovnoprávnenie daní na čo najnižšej úrovni by pomohlo zákazníkom a viedlo k zníženiu cien. Prvoradé je, aby zákazník dostal za primeranú cenu kvalitný produkt uvarený z najkvalitnejšieho jačmenného sladu, chmeľu zo žateckej oblasti a čistej pramenitej vody a poctivo uležaný v ležiackej pivnici - a taký je STEIGER ochotný ponúkať svojim zákazníkom naďalej“, vyhlásil E.Mihálik.

Poukázal na to, že slovenské pivovary – na rozdiel od českých, ktoré to ešte len teraz čaká od budúceho roka, už doplatili na príliš horlivé zvyšovanie spotrebnej dane piva. V roku 2002 vtedajšia vláda drasticky zdvihla dane na pivo, na úroveň vyššiu než bola požadovaná v EU a vyššiu aj ako v ČR. Dôsledkom toho nastalo každoročné znižovanie spotreby, ktoré sa stále nezastavilo! Priemerne na hlavu sa na Slovensku vypije už len okolo 80 litrov piva, kým v roku 2002 to bolo 92 litrov. Pivovarom to prinieslo zníženie výroby o viac ako jeden milión hektolitrov a niekoľko z nich bolo zatvorených.

,,Solidarizujeme s iniciatívou našich českých kolegov za zrovnoprávnenie spotrebných daní piva a vína. Veď kto by si nedal radšej dobre načapované pivo za cenu o desať centov nižšiu?“, uzavrel E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Podle odborníků je kvalita chmele je ve srovnání s rokem 2008 mírně lepší.

Milovníci piva si můžou vydechnout. I přes mírný pokles objemu sklizeného ječmene pro sladovnické účely oproti roku 2008 zůstává kvalita ječmene neohrožena.

Podle pivovarníků je letošní ječmen vyzrálý a má optimální vlhkost na uskladnění. Chmel si naopak na své jakosti polepšil. Nejdůležitější odrůda, Žatecký červeňák, je pěstována na 87 procentech chmelnic, a zvýšila za posledních patnáct let obsah alfa-kyselin o 6 procentr. I další odrůdy chmele Sládek a odrůdy Premiant mají obsah uvedených kyselin vyšší nežli v loňské sklizni. Pro pivovarníky je to radostná zpráva.

Letos se sklidilo zhruba 1,45 milionů tun ječmene, co je oproti loňskému roku mírně nižší množství. Letošní ječmen má průměrný obsah bílkovin 11,6 procent a mírně nadprůměrný obsah škrobu – 63,9 procent.

Asi 10 procent ploch chmelnic bylo letos poškozeno nebo zničeno kroupami a větrem. I přes to se z českých chmelnic sklidilo zhruba 6250 tun chmelu. Podle odborníků je kvalita chmele je ve srovnání s rokem 2008 mírně lepší.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Zuzana Kaňuchová

Na pultech obchodů se v těchto dnech začíná objevovat speciální vánoční balení světlého ležáku Budweiser Budvar.

Kartónová krabice s plastovým uchem obsahuje osm půllitrových lahví a originální pivní sklenici zdarma.

Od počátku listopadu se na pultech vybraných obchodů objeví speciální vánoční balení světlého ležáku Budweiser Budvar. V praktické krabici s plastovým držadlem najdou zákazníci osm půllitrových lahví prémiového ležáku a také dárek zdarma: originální sklenici s vánočním motivem. Vánoční multipack tak pod stromečkem potěší nejen všechny milovníky dobrého a kvalitního piva, ale i sběratele pivních sklenic. O konkrétních místech prodeje a cenách budou spotřebitele informovat akční letáky.

„S prodejem akčních multipacků piva máme již několik let dobré zkušenosti, protože poptávka zákazníků po tomto velmi praktickém typu balení se dlouhodobě zvyšuje,“ říká Ing. Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje Budějovického Budvaru. V letošním roce proto postupně nasadil Budějovický Budvar do prodeje další čtyři akční balení piva (2x světlý ležák, výčepní a nealkoholické pivo).

Vánoční balení se bude prodávat v České republice a také v dalších 8 zemích – například na Slovensku, v Rakousku nebo v Řecku.

Zdroj: GastroProfesor.cz

Jedním z faktorů, které ovlivňují oblíbenost piva, je jeho specifická příjemná hořkost. Ta je způsobena zejména přítomností skupin látek, tzv. iso-alfa-hořkých kyselin, které mají svůj původ ve chmelu. Během varného procesu přecházejí do mladiny a následně hotového piva.

V současné době je možno pro výrobu piva použít nejen přírodních, minimálně upravených chmelových výrobků, ale také velké množství preparátů, obsahujících široké spektrum sloučenin, které se v původní pivovarské surovině, chmelu, vůbec nevyskytují. Tyto chemicky modifikované látky poskytují při výrobě celou řadu technologických výhod, např. zlepšení pěnivosti, hořkosti a senzorické stability. Na druhou stranu jejich použitím ztrácí pivo svůj charakter “přírodního” nápoje.

V souvislosti s těmito skutečnostmi probíhá v současné době široká diskuse týkající se zařazení těchto preparátů do legislativního rámce výroby nápojů tak, aby bylo jednoznačně stanoveno, zda se jedná o modifikované chmelové výrobky, nebo o potravinářská aditiva.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Alexandra Kvasničková

Globalizovaná, spodně kvašená piva Brity začínají nudit. Na festivalu pivních specialit se blýsknul poprvé i český sládek.

V stovkách britských restauracích firmy Wetherspoon vrcholí nyní pivní festival. Se svým pivem Purkmistr – Bohemian Schwarzbier v něm boduje i český zástupce - známý plzeňský pivovarník Josef Krýsl z minipivovaru Purkmistr. 530 hektolitrů tohoto britsko-českého piva prodává v 726 středostavovských restauracích a až do 15. listopadu bude bojovat o hlasy konzumentů.

"Britové si nás všimli před dvěma lety, kdy jsme na festivalu Pivo Whisky ve Stockholmu dostali třetí cenu za tmavého Purkmistra," vypráví Josef Krýsl. Prestižní britská skupina CAMRA (Campaign for Real Ale), která bojuje proti globalizaci pivovarů a podporuje menší tradiční výrobce, zejména vrchně kvašených piv typu "ale" a "stout", o něm napsala článek, díky čemuž ho festival oslovil. Porota letos v červnu jeho vzorky přijala a požádala ho, aby měsíc před festivalem navařil své pivo přímo v Británii.

Češi na jeden den obsadili birminghamský pivovar

Festival nabízí 50 značek piv, z toho čtyři navařili zahraniční sládci, kterým Wetherspoon pronajal na jeden den pivovar u Birminghamu. Kromě Krýsla a jeho syna Petra tam byli sládci z japonské Jokohamy, novozélandského Oaklandu a amerického San Diega.

"Domluvili jsme recepturu, poručili si české slady, žateckým i jejich hořkým chmelem jsme chmelili čtyřikrát. Tým pod vedením hlavní sládkové na nás byl perfektně připraven," pochvaluje si Krýsl.

Plzeňští sládci přiznali, že přesně vyrobit britská piva neumí. "Oni od nás ale nečekali kopie jejich piv, ale česká svrchně kvašená piva, protože chtějí něco nového a nechtějí vyrábět pivní hamburgery," uvedl Krýsl. Jak v soutěži uspěje, se ukáže v polovině listopadu. Zatím jsou však na sedmé příčce.

Zákaz kouření britským hospodám prospěl

Britové tvrdí, že jejich trh, podobně jako český, "válcují" spodně kvašené ležáky od nadnárodních koncernů. Díky organizaci CAMRA se to ale začíná otáčet a pivaři se opět vracejí k tradičním pivům typu ale a stout, která tam mají třetinový podíl na trhu.

V Británii se podle Krýsla chodí do hospod daleko více než v Česku. "Každý správný chlap, když jde z práce, se nezapomene na jedno zastavit, protože v hospodě zjistí, jak dopadl fotbal, co, kdo, kde, s kým a jak a pak pokračuje domů k manželce," dodal. Majitelé restaurací si velmi pochvalují, že už se v hospodách nekouří. Říkají, že ti, co tam nechodili kvůli kouři, teď začali, a kuřáci stejně kouří venku a vrátí se zpátky.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz

Gambrinus odstartoval v pondělí 2. listopadu novou kampaň s názvem „Vezmi kámoše do EGypta“. Promo, které volně navazuje na předešlý úspěšný koncept „Vezmi kámoše na baráG“, potrvá do 30. listopadu 2009 a je zaměřené na off-trade.

Pro účast v soutěži stačí zaslat formou sms nebo přes webové rozhraní 10 kódů ze soutěžních lahví Gambrinus. Každý den vyhrává první 1000. řádně doručená soutěžní zpráva týdenní letecký zájezd do Egypta pro výherce a tři jeho kamarády, každá 50. zpráva vyhrává termotašku na přepravku piv Gambrinus a každá 20. zpráva vyhrává 5l soudek piva Gambrinus Světlý. V posledních dvou případech vždy do vyčerpání denního limitu výher. Celkem vyšle Gambrinus na týdenní pobyt all inclusive v egyptské Hurghadě 120 osob, rozdá 1000 termotašek a 5000 soudků Gambrinus.

Kampaň, kterou zajišťuje opět agentura Draft Prague, bude komunikována v místě prodeje na etiketách lahví Gambrinus, multibaleních Gambrinus a POS materiálech, dále v rozhlase a na microsite http://www.gambrinus.cz/vezmi-kamose-do-egypta/.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Aj keď pre Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne je vývoz je zatiaľ iba doplnkom k domácemu predaju, vyhnianskych pivovarníkov tešia dvojciferne rastúce percentá exportu. Za 3 štvrťroky tohto roku STEIGER vyviezol 5164 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o takmer 35 percent viac ako pred rokom. Výsledky sú o to zaujímavejšie, že ich nesprevádza žiadna aktívna propagácia značky STEIGER na zahraničných trhoch. Informoval o tom vedúci marketingu Emil Mihálik.

,,Rastúci záujem v zahraničí pripisujeme aj tomu, že tamojší zákazníci vedia oceniť kvalitu tradične vyrobeného piva. Maďarsko sa pre nás stalo nosnou exportnou krajinou, kde sme zaznamenali za prvých deväť mesiacov tohto roka predaj na úrovni 3144 hl, čo predstavuje viac ako 10 percentný medziročný nárast. Maďarom chutí hlavne tmavé pivo STEIGER 11% a pozitívne ohlasy sú aj na nealko STEIGER FREE. Tento rok sa STEIGER čapoval okrem iného aj na športovom podujatí Formula 1. Tohtoročnou novinkou je predaj v obchodných reťazcoch po celom území Maďarska“, povedal E.Mihálik.

Maďarsko sa stalo číslom jedna pre export STEIGRA už v roku 2008, nasledujú ho ČR, Rakúsko, Litva, Fínsko, Rusko a Francúzsko. Kým v roku 2007 exportoval pivovar len symbolických 47 hl, vlani už vyviezol 3671 hl piva. V roku 2010 sa chce STEIGER dostať vo vývoze cez hranicu 10.000 hl.

Pivovar STEIGER Vyhne, a.s., vďaka vykonaným opatreniam, dokázal aj v tohtoročných sťažených podmienkach hospodárskej krízy a všeobecného poklesu spotreby piva, vylepšiť svoje hospodárenie. Za prvých 9 mesiacov 2009 v STEIGRI zvýšili tržby o 1,1 percenta na úroveň 11,464 mil. €. Hospodársky výsledok sa za porovnávané obdobie zvýšil o takmer 40% a dosiahol 1,044 mil. €. Pivovar od začiatku roka predal na Slovensku spolu 231 176 hl piva vlastného i distribuovaného pre české pivovary, čo bolo iba o 6 % menej ako za rovnaké obdobie roku 2008. Vo Vyhniach varia značky STEIGER, SITŇAN, KACHELMANN, STEIN, ale aj privátne značky obchodných reťazcov. Pivovar STEIGER zároveň zabezpečuje distribúciu Budejovického Budvaru, Zubra a Litovelu. Hospodárenie firmy vylepšuje aj výroba a predaj vlastného úspešného a obľúbeného nealkoholického nápoja KolaLoka a licenčnej Kofoly. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001 a zamestnáva cca 181 pracovníkov.

,,STEIGER si už tretí rok s prehľadom udržiava v SR tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami. Tohtoročný výstav piva zo STEIGRA je lepší ako u väčšiny konkurencie, čo sa prejavilo zvýšením trhového podielu na cca 8 percent. Spotrebiteľ sa už naučil rozoznávať kvalitné piva a trendom sa stáva pivná klasika. Zákazníci si uvedomujú, že poctivé pivo musí dostatočne dlho ležať a byť uvarené z kvalitných surovín a to pri zachovaní prijateľného pomeru ceny a kvality. Len moderné výrobné zariadenia s dokonalou čistotou zaručujú, že pivo už pri zrode dostane to, čo potrebuje. Najmodernejšia várňa, nerezové potrubia, nové spilky a klasické ležiacke pivnice, umožňujú v STEIGRI variť klasické pivo moderne. Práve spojenie tradícií a moderných technológií garantuje kvalitu piva STEIGER“, uzavrel E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Co budeme pít? Přesně takto se ptají už několik týdnů milovníci lounského piva při společných posezeních v hospůdkách u orosené sklenice.

Jistě, značek je na výběr řada, ale pro patrioty prostě „Louny jsou Louny“...

A za to všechno mohou zprávy, které se šíří přímo z pivovaru, samozřejmě šeptem, že se značka ruší. Dokonce už i někteří hostinští přemýšlejí, ke kterému pivu budou mít jejich štamgasti asi nejblíž.

Někdo „ví“, mnozí „slyšeli“, ale zda pivo skutečně končí, to zdaleka tak jisté není. Po dotazu na majitele, společnost Heineken, se nám dostala řada informací, jen ne přímá odpověď.

Milovníci pěnivého moku se bát nemusí. Hurá, pivo tedy bude! No jo, ale jaké?

Pivo v Lounech snad zůstane

Mezi lidmi ve městě ovšem v posledních týdnech kolovaly zprávy, že tradiční značka má zmizet z trhu.

Tradiční produkt, lounské pivo, už na trhu nebude. Produkce v Pivovaru Louny se ruší, budou se tam však stáčet jiné značky. Takové spekulace kolují v posledních několika týdnech mezi lidmi v Lounech.

Bylo jich tolik, že jsme se nakonec pro jistotu obrátili s dotazem na společnost Heineken, která Pivovar Louny vlastní, jak je to doopravdy.

Jasné a úplně jednoznačné odpovědi, zda se značka Louny ruší či zůstane dál, se nám z úst mluvčí Kateřiny Eliášové nedostalo. Z jejího vyjádření se dá ale vyvodit, že lounské pivo se bude vyrábět i nadále. Alespoň prozatím.

„Značka Louny zaujímá i nadále významné místo v našem portfoliu značek jako regionální podporovaná značka. Má své nezastupitelné místo v regionu, je součástí místního kulturního, sociálního a sportovního života,“ odpověděla K. Eliášová.

Je faktem, že lounský pivovar podporuje ve městě řadu akcí, například Letní lounské vábení, slavnost rozsvícení vánočního stromu a další. Letos se k nim přidala také podpora fotbalového klubu; smlouva o sponzorské spolupráci dosahuje výše 800 tisíc korun. Také už existuje smlouva mezi firmou a radnicí na další spolupráci v roce 2010.

Problémů je dost a dost

Jedním dechem však Kateřina Eliášová shrnula celkovou situaci na pivním trhu, která moc důvodů k optimismu nedává. I toto odvětví totiž drtí ekonomická krize. „Ta ovlivňuje pokles pivního trhu všeobecně a tedy i naše prodeje. Má také značný dopad na export našich značek,“ uvedla mluvčí Heinekenu. Firma tedy bude muset na tuto situaci nějakým způsobem dříve či později reagovat.

Mluvčí připomněla i navrhovaný nárůst spotřební daně na pivo a daně z přidané hodnoty, což prodejům také nepomůže. Navíc se v ČR stále více začíná pít pivo doma, lahvové, místo konzumace v hospodách a restauracích. To bylo přitom považováno za jistý unikát. Jinde lidé tolik do veřejných zařízení za účelem konzumace piva nechodí.

Jasná odpověď chybí

„Tyto vnější faktory společně se silnou konkurencí mají přímý vliv na naše operace a celkovou situaci naší skupiny,“ dodala Kateřina Eliášová.

Na další doplňující přímý dotaz, zda společnost Heineken uvažuje či neuvažuje o zrušení pivní značky Louny, už odpověď neposlala. Stát se teoreticky může ledacos, ale vzhledem k již zmíněným aktivitám Pivovaru Louny, který je schopen a ochoten podporovat život v regionu, se zrušení této značky přinejmenším aspoň v příštím roce snad nedá očekávat.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Zdeněk Plachý

Firmy ProLeiT a Rockwell Automation se dohodly na součinnosti při využití kontrolního systému procesu brewmaxx do Rockwell Automation Logix. Jsou jím řízeny základy systému, který slouží ke specifickému použití v pivovarském průmyslu. První krok tohoto vývoje směřující k jeho uvedení do praxe, přinesl základní funkční formu brewmaxx, která je v současné době k dispozici pro plně funkční a zcela automatizovaný minipivovar. Tento minipivovar byl na výstavě drinktec 2009 v Mnichově představen návštěvníkům prostřednictvím sítí stánků organizací, které se na jeho výrobě podílely.

Minipivovar se skládá ze dvou pivovarských kotlů se dvěma kvasnými tanky. Může vyrobit 20 litrů piva v jedné várce.

Spojený projekt pro využití v minipivovaru demonstroval způsob, jak mohou být rychle jednoduše realizovány řídící systémy procesu za využití velice dobře vyladěných komponentů od různých výrobců technologií určených k automatizaci. Jedinečný plně automatizovaný miniaturní pivovar je vybaven výkonným hardwarem a softwarem, standardními sadami pro kontrolu moderního procesu realizovaném v pivovarském průmyslu. Jeho vývoj je u konce, takže je možné, aby se uplatnil na trhu. V současné době byl minipivovar instalován na Technické univerzitě Mnichov ve Weihenstephanu, kde slouží k výukovému programu studentů.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Nový televízny spot značky Zlatý Bažant z dielne agentúry Istropolitana Ogilvy pokračuje v úspešnom komunikačnom koncepte Svetové slovenské pivo.

Odľahčeným spôsobom reaguje na novodobý fenomén: „stále skoršie Vianoce“ všade okolo nás. V rámci čo najväčšej aktuálnosti spotu bol do príbehu zaradený aj postup našich futbalistov na MS.

Formálne je spot riešený projekciou na fľašu, pričom použité obrázky sú kombináciou viacerých animačných techník so snahou čo najviac sa odlíšiť od iných značiek.

Zdroj: Stratégie.sk | Autor: Istropolitana Ogilvy

Tento rok sa značka českého piva Krušovice po prvýkrát stala hlavným partnerom Festivalu českého divadla. Jeho šestnásty ročník sa začína v utorok 3. novembra v bratislavskom štúdiu L+S. Okrem partnerstva formou sponzoringu značka podporí svoju vizibilitu na festivale promo akciou s historickou postavou Rudolfa II. a samplingom. Nové partnerstvo je súčasťou marketingovej stratégie značky podporovať českú kultúru a umenie na Slovensku.

„Naším cieľom je podporiť vnímanie značky ako kvalitného českého piva s kráľovskou tradíciou. Krušovice nesú označenie kráľovské pivo vďaka svojmu pôvodnému majiteľovi - českému cisárovi a uhorskému kráľovi Rudolfovi II., ktorý bol takisto veľkým milovníkom kultúry a umenia. Festival Českého divadla má u nás už dlhoročnú tradíciu, a preto je pre Krušovice zaujímavým podujatím, na ktorom môžeme prepojenie s českou kultúrou efektívne podporiť,“ hovorí Natalia Ormandy, brand manager značky Krušovice.

Svoju stratégiu podpory českej kultúry a umenia na Slovensku odštartovala značka Krušovice už na začiatku tohto roku. V prvom polroku partnersky podporila dve kultúrne podujatia Českého centra v Bratislave – Noc literatúry a expozíciu českého sochára Antonína Kašpara v rámci letnej výstavy Socha a objekt. V tomto roku boli Krušovice aj hlavným partnerom Bratislavských korunovačných slávností a v podpore českej kultúry a umenia na Slovensku značka plánuje pokračovať aj v budúcnosti.

Značka Krušovice je súčasťou koncernu Heineken od roku 2007, kedy sa stala jednou z deviatich značiek pív distribuovaných spoločnosťou Heineken Slovensko. Na Slovensku patrí medzi najobľúbenejšie české pivá, vyrába sa v českom pivovare v Krušoviciach a nesie tak chránené zemepisné označenie „české pivo“ pridelené Európskou úniou.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Heineken

Vídeňský ležák Kounic – novinka z pivovaru Janáček

Pivovar Janáček obohacuje český pivní trh o další speciál, tentokrát ležák vídeňského typu – tzv. březňák. Pro výrobu těchto druhů piv se používá speciální, lehce natažený slad (sladovaný o něco déle za vyšších teplot – slad tím získá tmavší zabarvení). Dnes se všeobecně používá označení pojmenování „vídeňský slad“.

Jak říká sládek pivovaru ing. Jaromír Horehleď: „Celý výrobní proces se velmi blíží klasickému ležáku s poněkud nižším chmelením. Pivo se vyznačuje jantarově - měděnou barvou, charakteristicky jemně nahořklou, sametově hebkou chutí s oříškovými podtóny a příjemným kořeněným dozníváním“.

Vídeňský ležák Kounic budete moci již brzy ochutnat ve vybraných hostincích a restauracích v regionu jižní Moravy a věříme, že si velmi brzy získá přízeň milovníků tradičního a kvalitního piva.

Pan Rostislav Výstup (druhý zleva), vítěz ankety „Staň se kmotrem nového piva z pivovaru Janáček“, převzal poukázku PIVO NA JEDEN ROK od obchodního ředitele pivovaru p. Tibora Nechaly (druhý zprava).

Zdroj: Pivovar Janáček.cz

Pivovar Ostravar uspořádal ve čtvrtek 29. října v Ostravě premiérový ročník projektu Community Day. Zúčastnilo se ho 40 zaměstnanců ostravského pivovaru, kteří zvelebovali sídliště Ostrava Fifejdy.

„Cílem tohoto komunitního projektu je zlepšit stav prostředí, ve kterém žijeme,“ vysvětluje vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas. „Doposud jsme pomoc tomuto regionu realizovali jinak,“ vysvětluje Kornas. „Zatímco v minulosti jsme investovali do péče o životní prostředí hlavně finance – Ostravar například financoval úpravu parku u základní školy v Ostravě- Bartovicích, jelikož zdejší obvod patří k ekologicky nejznečištěnějším v zemi - letos jsme sami přiložili ruku k dílu. Pro mnohé to byla zajímavá zkušenost.“

Prvního ročníku Ostravar Community Day se zúčastnilo 40 zaměstnanců ostravského pivovaru. Od časných ranních hodin na sídlišti Ostrava-Fifejdy uklízeli travnaté plochy a přilehlé komunikace. „Po dohodě s úředníky z magistrátu Moravská Ostrava a Přívoz jsme se zaměřili na bezprostřední okolí ulic Hornopolní, Sládkova, generála Píky a Oskara Motyky. Sbírali jsme zde odpadky, čistili chodníky, upravovali zeleň a natírali ploty,“ popisuje náplň Ostravar Community Day Richard Kornas.

Přestože pivovarníkům ve čtvrtek v Ostravě nepřálo počasí, podařilo se jim během 8 hodin vyčistit 1,3 km komunikací a jejich okolí. „Premiérový ročník Ostravar Community Day splnil svůj účel. Příští rok proto plánujeme akci v Ostravě zorganizovat znovu,“ říká závěrem Richard Kornas vrchní sládek pivovaru Ostravar.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Dopis byl zaslán kanceláři ministra 23. září 2009 a je podepsaný prezidenty nezávislých pivovarů tří států Evropy. Kancelář ministra financí se neobtěžovala na tento dopis reagovat. I takové úředníky si platíme z vlastních daní.

"Vážený pane ministře,

Association of small and independent breweries in Europe (S.I.B.) je organizace zastřešující malé nezávislé evropské pivovary. V asociaci je sdruženo více než 1 000 členských podniků. Jménem našeho členského sdružení, Českého svazu malých nezávislých pivovarů, se na Vás tímto dopisem obracíme kvůli zvýšení spotřební daně z piva při současném zvýšení sazby daně z přidané hodnoty plánovaném vládou České republiky.

Podle plánů, které máme k dispozici, navrhuje vláda České republiky zvýšit platnou spotřební daň z piva v České republice přibližně o 50 %. Navíc se má navýšit daň z přidané hodnoty u piva o 2 procentní body.

Jménem Českého svazu malých nezávislých pivovarů Vás naléhavě žádáme, abyste od těchto plánů upustili. Zvýšení daně z piva o 50 % by nutně vedlo k úpadku malých nezávislých pivovarů v České republice a ke ztrátě tisíců pracovních míst v pivovarnictví, gastronomii, zemědělství a dodavatelském průmyslu. Taková ale nemůže politika vlády České republiky být.

Česká republika a české pivo jsou navzájem neoddělitelně spojeny. České pivo požívá po celém světě vynikající pověst. Čeští občané mohou být hrdí na několik set let starou tradici svých pivovarů a považují pivo za jakousi základní potravinu. Pokud by došlo ke zvýšení daně z piva o 50 %, vedlo by to nutně k drastickému zvýšení cen piva, a tím k silnému poklesu jeho odbytu. Malé nezávislé pivovary v České republice by se ale s takovým krokem nevypořádaly a přivedl by je do konkurzu. V této souvislosti je rovněž nutné zohlednit skutečnost, že velké mezinárodní pivovarnické koncerny, které ovládají trh s pivem v České republice, mají finanční zdroje na to, aby mohly zvýšení daně z piva při tvorbě konečné ceny pro spotřebitele alespoň částečně kompenzovat úsporami v nákladech, popř. dočasnými subvencemi v rámci mezinárodních koncernů, což pro malé rodinné pivovary v České republice není možné. Plánované zvýšení spotřební daně z piva by proto vedlo k další koncentraci na trhu a zániku malých nezávislých pivovarů, a tím současně i ke zničení piva jako kulturního statku v České republice. Malé nezávislé pivovary kvůli své velikosti a zaměstnávání mnohem více pracovníků na hektolitr výstavu piva produkují podstatně dráž než mezinárodní pivovarnické koncerny. Tyto souvislosti jsou obecně známy, takže Evropská unie směrnicí č. 92/83/EHS otevřela také možnost zavést pro malé nezávislé pivovary snížené sazby spotřební daně z piva, aby alespoň částečně posílila jejich konkurenceschopnost oproti mezinárodním pivovarnickým koncernům.

Na tomto místě není nutné dále rozvádět, že plánované další zvýšení daně z přidané hodnoty o 2 procentní body by ještě více přispělo ke zničení existence malých nezávislých pivovarů. Pivo je zdaněno dvakrát - spotřební daní a daní z přidané hodnoty. Současné zvýšení spotřební daně z piva a daně z přidané hodnoty proto působí efektem „daně z daně“ dvojnásobně negativně a mělo by nevyhnutelně za následek zavření malých nezávislých pivovarů.

Proto Vás ještě jednou naléhavě žádáme, abyste plánované zvýšení daně z piva stáhnul a nepodnikl kroky ke zničení malých nezávislých pivovarů a tím piva jako českého kulturního statku."

Pro Pivovar Černá Hora zvýšení spotřební daně a DPH znamená, že z čistých tržeb (základu pro DPH) bude v roce 2010 odvedeno na dani z přidané hodnoty o 2.116.606,25 Kč více než v předešlém roce. Zákonodárci schválené zvýšení spotřební daně znamená absolutní nárůst SD celkem 10.318.397,88 Kč. Přičemž 20 % daň z přidané hodnoty z absolutního narůstu spotřební daně je dalších 2.063.679,58 Kč.

Suma sumárum páni poslanci a senátoři způsobí za rok 2010 pivovaru újmu 14.498.683,70 Kč. Vážení páni senátoři a poslanci, asi si neuvědomujete, že je to likvidační krok vůči českému pivovarnictví. Kolik českých pivovarů přežije tuto těžkou ránu? To si zřejmě neuvědomujete, protože k těmto problémům přistupujete laicky a neprofesionálně. Navíc, jak předvedly média, jste ze strany různých lobbujících stran bezostyšně úplatní.

Vážení poslanci a senátoři, kolik zaplatí státu na spotřební dani vinaři? Nebo raději povolíte nátlaku sázkařské lobby.

Zdroj: Pivovar Černá Hora.cz

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) udělila nejoblíbenějšímu českému pivu Gambrinus oprávnění používat chráněné zeměpisné označení České pivo. Certifikaci předcházely důkladné audity a kontroly použitých surovin, způsobu výroby i hotového výrobku dle přísných kritérií, a to přímo ve výrobě - v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a v Nošovicích.

„Zisk certifikovaného oprávnění užívat chráněné zeměpisné označení České pivo je bezesporu potvrzením, že pivovar Gambrinus, díky využití moderních pivovarských zařízení ve spojení s tradiční recepturou, vaří vysoce kvalitní pivo. Zároveň je označení České pivo velkým zahraničním úspěchem českého pivovarnictví a věřím, že přispěje k zachování českého pivního fenoménu v jeho tradičním pojetí,“ říká Jan Hlaváček, vrchní sládek pivovaru Gambrinus.

České pivo je podle odborníků jedinečné, a to jak díky používání vysoce kvalitních surovin pocházejících z přesně vymezených oblastí, tak i díky klasické technologii výroby. Pro tuzemské pivo je proti jiným pivům charakteristický vyšší podíl nezkvašeného extraktu, větší množství polyfenolů, vyšší pH, výraznější barva, chuť, vůně, hořkost i říz. Gambrinus je typický představitel českého piva plzeňského typu. Vaří se klasickým dvojrmutovým způsobem z čistě přírodních surovin. Vyznačuje se zlatavější barvou, jemnou, neulpívající hořkostí a typickým příjemným dozvukem sladové chuti, která podtrhuje plnost tohoto piva.

Termín „České pivo“ je oficiálním chráněným zeměpisným označením (CHZO), které je zapsáno u Evropské komise na základě žádosti Českého svazu pivovarů a sladoven. Systém ochrany názvů zemědělských a potravinářských výrobků zavedla Evropská unie v roce 1993 s cílem ochránit výrobce před konkurencí produkující plagiáty a spotřebitele před nežádoucím klamáním. Chráněná označení zároveň slouží i jako propagace kvality.

Inspektoři SZPI prověřovali doklady o původu surovin a jakostní parametry surovin, kontrolovali průběh výroby (např. složení sypání a chmelení, teplota a čas rmutování, záznamy o chmelovaru, záznamy o použitých kvasnicích, teplota kvašení atd.), v laboratorním prostředí analyzovali parametry výroby mladiny (zákal, extrakt, hořkost, dosažitelné prokvašení) i hotového výrobku (alkohol, extrakt, barva, hořkost, PH atd.).

Podmínky pro užívání označení České pivo jsou:

• místo výroby: v pivovaru na území České republiky

• místo původu a složení základních surovin (včetně procentuálních obsahových specifikací): slad (ze schválených odrůd ječmene), chmel (z oblastí Žatecko, Úštěcko, Tršicko, odrůd Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Premiant), voda (z místních zdrojů specifické tvrdosti), kvasinky (pivovarské kvasnice pro spodní kvašení piva)

• klasický způsob výroby piva dle specifikace – tj. dekokční jedno až třírmutový proces rmutování, scezování, chmelovar. Po dokončení chmelovaru proběhne zchlazení na zákvasnou teplotu, provzdušnění a jsou přidány pivovarské kvasnice. Kvašení musí probíhat dvoufázově. Po dokončení druhé fáze kvašení je pivo zfiltrováno a stáčeno. Lze vyrábět i nefiltrovaná piva

• kvalitativní ukazatele konečných produktů

Osvědčení České pivo udělila SZPI i dalším značkám ze tří domácích pivovarů z portfolia Plzeňského Prazdroje, a.s. – tj. Pilsner Urquell, Velkopopovický Kozel a Radegast.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Stanovení protiplísňového orthofenylfenolu v pivu baleném do plechovek.

V současné době jsou veškeré kovové plechovky používané pro balení potravin a nápojů potažené slabým polymerovým filmem proto, aby se zabránilo migraci kovových iontů z obalu do výrobku. Na přítomnost orthofenylfenolu, složky, která má protiplísňové a antibakteriální vlastnosti, bylo testováno velké množství vzorků různých druhů piva uváděného do oběhu v plechovkách. Sledování ukázalo, že použití této látky se v průběhu několika uplynulých let výrazně zvýšilo.

Prvotní záměr balení potravin je poskytovat ochranu proti mikroorganismům stejně tak jako proti kontaminaci z prostředí jako je vzduch, vlhkost a světlo. Není třeba diskutovat o tom, že spotřebitelé vyžadují stále vyšší kvalitu výrobků. Na druhé straně zde existuje případ, že složky přítomné v obalových materiálech samotných se uvolňují do potravin a tím je kontaminují.

Jako příklad může sloužit migrace kovů z plechovek používaných pro balení potravin. Aby se zamezilo tomuto způsobu migrace, jsou moderní plechovky potahovány výše uvedenou tenkou polymerovou vrstvou, která je často vyrobena z epoxidové pryskyřice. Testy ukázaly, že jeden monomer obsažený v této pryskyřici, bisfenol A diglycid ether (BADGE) (2,2-bis(4-(2,3-epoxypropyl) fenylpropan) a jeho deriváty mohou migrovat a kontaminovat potraviny, které jsou baleny do takto upraveného materiálu.

V nedávné době byl stanoven další kontaminant orthofenylfenol, který byl nalezen v mnoha druzích piva baleného do plechovek.

Orthofenylfenol, stejně jako mnoho dalších fenolů, vykazuje fungicidní a baktericidní charakteristiky. Z tohoto důvodu je k tomuto účelu často používán. Dezinfekční prostředky obsahující orthofenylfenol jsou používány pro úklid domácností a průmyslovou a lékařskou aplikaci. Citrusové plody jsou konzervovány ošetřením kůry orthofenylfenolem nebo jeho sodnou solí. Orthofenylfenol má nízkou toxicitu pro teplokrevná zvířata.

Studie přehledně zpracovává výsledky jeho stanovení v pivu.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Optimalizace procesu v novém rakouském pivovaru.

Část konstrukčních prací na zařízení pro automatické dávkování chmele v novém rakouském pivovaru Schwechat, je dalším krokem vedoucím k plánované komplexní automatizaci celého systému. Za uvedení této části systému do provozu byla odpovědná firma Rudolf Mörth z rakouského Feldkirchenu.

V průběhu projektování a realizace zařízení, které slouží k automatickému dávkování chmele, měla nejvyšší prioritu následující kritéria:

· Bezporuchovost

· Zaznamenávání veškerých operačních dat a poruch procesu

· Přesné časování dávkování chmele, aby byla zajištěna stálost míry hořkosti v konečném výrobku (pivu)

· Snižování ztrát hořkých složek v porovnání s předcházejícími metodami dávkování

· Zlepšení účinnosti výrobní linky díky vyšší opakovatelnosti

· Individuální měření a dávkování každé dávky chmele podle předem dané receptury

Dodatečně se také projevila nutnost skladovat chmelové výrobky připravené k dávkování v násypce, skladovacích tancích nebo v bubnech v řízené atmosféře oxidu uhličitého.

Výhody automatického systému určeného pro dávkování chmele jsou účinným prostředkem pro další optimalizaci procesu. Dávkovací systém neumožňuje pouze přesné časování dávek chmele, ale snižuje i ztráty hořkých směsí, jejichž výsledkem je úspora 10-15 procent u chmelových pelet a 7-12 procent u chmelového extraktu.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Stříbrská Barbora Hebrová patří v umění točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois mezi nejlepší na světě

Čtyřiadvacetiletá Barbora Heborvá, která byla v New Yorku reprezentovat Českou republiku v soutěži světového mistrovství v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois se umístila na skvělém 4. místě. Dějištěm soutěže se stala New York Public library, největší veřejná knihovna ve Spojených státech amerických, a to ve čtvrtek 29. října 2009. Ač byla 4., na diváky zapůsobila tak, že v jejich hodnocení skončila na třetím místě. Jedná se o historicky nejlepší výsledek pro Českou republiku v této soutěži.

Barbora Hebrová se v umění správného čepování a servírování belgického piva Stella Artois zdokonaluje již několik let v restauraci svých rodičů ve Stříbře. Tomuto koníčku se věnuje hlavně ve svém volném čase, neboť přes den vyučuje angličtinu. Účast na světovém finále v New Yorku a skvělé 4. místo v této soutěži považuje za velký úspěch. "Konkurence byla obrovská a jsem šťastná, že jsem se dostala mezi nejlepší. Možnost zúčastnit se světového mistrovství s dalšími národními vítězi z šestadvaceti zemí světa považuji za ohromnou zkušenost," říká Barbora Hebrová.

Brand manažer značky Stella Artois Martin Jahoda Barboru velmi opěvoval. „Velice si ceníme toho, že se v prestižní soutěži s mezinárodní účastí podařilo Barboře tak skvěle reprezentovat Českou republiku. Rozhodně to neměla jednoduché, neboť zvládnout na výbornou celý rituál servírování ležáku Stella Artois je otázkou dlouholeté a pečlivé přípravy. V minulosti byl tento obor spíše doménou mužů, nicméně v posledních letech se čím dále, tím více prosazují ženy a nutno podotknout, že mají skvělé výsledky," okomentoval výkon Barbory Hebrové Martin Jahoda.

Barboru doprovázela sestra, největší radost měla maminka

Barboru doprovázela také její starší sestra Michaela. „Jela jsem ji podpořit, a ačkoliv jsem ji při soutěži moc neviděla, protože pořád odcházela do zákulisí, tak jsem pořád na ni myslela. Držela jsem se u Martina Jahody a Romana Michlíka, kteří zastupovali Stellu Artois a ani nemůžu říct do éteru, jaká slova radosti tam křičeli,“ smála se Michaela Hebrová. „Mně se úplně rozklepala kolena, už jsem ani nevěděla, co všechno točím, a až doma jsem zjistila, že jsem vlastně netočila,“ přiznala Michaela rozrušení, které ji postihla při natáčení domácí kamerou.

Největší radost ale měla maminka Miluše, a to z jejich návratu domů. „Já se o ně moc bála, věděla jsem, že se bojí letět a sama letadla nemusím, měly jsme všechny panickou hrůzu z letu, celou noc jsem nespala,“ říká, teď už s úsměvem Miluše Hebrová. „Do toho nám onemocněl kuchař, takže celých šest týdnů v jednom kuse pracuji a jak jsme se s manželem míjeli, tak jsme se pořád jeden druhého ptali – nepřišla Ti sms? – a po zprávě, jak Barbora dopadla, jsme obvolali hned všechny, kteří nám drželi palce,“ směje se hebrová, která dodala, že je na holky moc pyšná a jejím největším štěstím je, že už jsou obě doma.

Letos se mezinárodního mistrovství v servírování prémiového ležáku Stella Artois konalo již po třinácté. Barmani musí předvést servírovací rituál, který je složený z celkem devíti kroků, zahrnujících například správné seříznutí pěny nebo obětování několika prvních kapek piva, které již přišly do styku se vzduchem. Kromě základních kroků servírování se hodnotí i styl a rychlost čepování a nemalou roli hraje i charisma soutěžících.

První místo na světovém mistrovství získala Avril Maxwell z Nového Zélandu, kterou teď čeká celosvětová tour, při níž navštíví více než 20 zemí na světě jako ambasadorka značky Stella Artois s cílem předat své umění precizně natočeného a perfektně naservírovaného ležáku. V rámci soutěže byla vyhlášena i cena o sympatie diváků, kde se Barbora Hebrová umístila na třetím místě.

A my jsme Barboru museli také vyzpovídat

Jaký je New York?

Byly jsme tam se sestrou pár dní a všechno jsme si prohlédnout nestihly. Ale hned první den jsme si zaplatily autobus a vydaly se na výlet, i když pršelo. Je tam pořád živo, ve dvě ráno stejně jako ve dvě odpoledne a lidé jsou velmi ochotní a milí.

Jak dlouho jste tam byla?

Vyšlo skoro na čtyři dny. Ale stejně jsem nejvíce byla na tréninku a na soutěži, která se přenášela v přímém přenosu.

Takže před soutěží jste se ještě zacvičovali?

Všichni jsme měli půl dne trénink. Šlo o to, že jsme se sešli s loňským vítězem a ten nás na soutěž každého připravil. Mým nejkrásnějším poznatkem tam bylo neskutečné přátelství, které mezi všemi vládlo, moc jsem se tam spřátelila s jednou Řekyní, tam se všechny národnosti k sobě chovají stejně.

Času nazbyt nebylo, viděla jste i nějaká známá místa a jak na vás zapůsobila?

Mimo jiné jsem se byla podívat i na místo, kde stávala „dvojčata“. Působilo to na mne depresívně. Teď momentálně je ten prostor oplocen a vyrůstá tam památník a nové budovy.

Pak nastal den D, jak probíhal?

Sešli jsme se kolem 13. hodiny tamního času. Nejdříve proběhly kamerové zkoušky, vše bylo výborně připravené a v zákulisí se o nás moc pěkně starali. Devětadvacet soutěžících rozdělili do osmi skupin a z každé postoupil jeden do finále.

A vy jste postoupila.

No, vlastně hned ne a byla jsem velmi zklamaná, i když i to, že tam jsem, byl úspěch. Z osmi skupin postoupilo osm nejlepších, ale ve finále jich mělo být deset, a tak vybrali ještě dva s nejlepším ohodnocením, a to jsem teprve přišla na řadu. Byl to úžasný pocit, ani jsem nestihla brečet radostí, na to nebyl čas, všechno probíhalo strašně rychle.

Takže jste byla v první desítce, jak soutěž pokračovala?

Já už víc nepotřebovala, to mi stačilo. Ale přišla důležitá otázka, a to, proč bych chtěla být světovou velvyslankyní piva Stella Artois. Odpověděla jsem – pocházím z českého hornického města, kde máme restauraci, a myslím si, že máme mnoho společného, vy znáte našeho Antonína Dvořáka a Jaromíra Jágra, proč bychom nemohli mít i společného velvyslance? Tohle kolo hodnotilo z pětatřiceti procent publikum, které mělo hlasovací zařízení a hodnotilo body od jedničky po devítku, díky divákům jsem postoupila jako třetí, ale konečné umístění s porotou bylo čtvrté.

Jaká byla reakce rodiny?

Přiletěly jsme se sestrou v sobotu a čekalo nás velké rodinné uvítání s oslavou, z jejich strany bylo vidět, že jde o velký pocit úlevy, že jsme se ve zdraví vrátily. Samozřejmě hned jsme musely všechno vyprávět.

Chtěla byste něco někomu vzkázat?

Přesně o to jsem chtěla právě poprosit. Moc děkuji Míše za obrovskou podporu, ačkoliv jsme spolu nemohly být a chci ji pochválit, že i když neumí anglicky, tak se sama dokázala vydat do města a dokonce i do metra.

Zkusíte to znovu?

Mě to baví, tak asi ano. Je to úžasný adrenalin. Všichni mě podporují.

A co váš přítel?

Ten je spokojen, že jsem se mu vrátila a hned jsme to šli oslavit, i když jsem byla unavená.

Zdroj: Tachovský deník | Autorka a foto: Martina Sihelská

Tvarůžky na různý způsob si v sobotu dopřávali návštěvníci minipivovaru v hukvaldské části Dolní Sklenov.

„Tyto hody pořádáme už delší dobu a bývají většinou jednou za měsíc. Tento nápad jsem kdysi dostal v jedné hospodě ve Staříči, kde tyto hody dělávali,“ prozradil Vít Lanča z minipivovaru v Dolním Sklenově s tím, že hody si hned od začátku získaly svou popularitu. „Proto míváme problém s kapacitou míst v pivovaru, ale těžko pokryjeme i poptávku. Na přípravu zde jsou omezené prostory a po výrobcích se většinou rychle zapráší,“ doplnil Lanča.

V sobotu byl tvarůžkový výběr pestrý. „Je to vlastně taková klasika. Od tvarůžkové pomazánky, salátu, štrúdlu, rolády, aspiku až po smažené tvarůžky. Na této akci jsme sortiment doplnili i o netvarůžkovou věc, servírovali jsme i smažené korbačíky,“ vypočetl Lanča s tím, že největší optávka je vždy po štrúdlu. „Po něm se jenom zapráší,“ smál se Lanča, který na akci měl připravených šestnáct štrúdlů.

O atmosféru se na hodech starala i hudební formace Tvargl trio. „Ti hrají styl country. Vždycky se snažíme mít nějaký hudební doprovod, aby si lidé mohli zazpívat, ale i zatančit,“ vysvětlil Lanča.

Za roky trvání této tradice si již hody získaly skalní návštěvníky. „Větší část jsou pravidelní návštěvníci, kteří si chodí i s miskami a speciality si pak kupují i domů. Jinak se stavují i turisté, kteří jsou na Hukvaldech na výletě, nebo zde lidé z okolí jezdí právě kvůli tvarůžkům,“ řekl Lanča. „My jsme tady už několikrát byli. Já i manželka tvarůžky můžeme, navíc mi chutná zdejší pivo, tak jsme tady. Pochopitelně si nějakou specialitku koupíme i domů, asi to bude salát,“ řekl Jaromír Míček z Příbora.

Na tuto akci v minipivovaru nakoupili 22 kilogramů tvarůžek. „Když k tomu připočteme další ingredience, tak jsme připravili přes třicet kilogramů jídla plus pečivo,“ uzavřel Lanča.

Video a foto zde...

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Tomáš Machálek