Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Dění v krajích

Dění krajích


Pivní.info

Výrobcovia piva zalobovali a podarilo sa im v našom parlamente presadiť svoje.

Vládny návrh podstatne zvýšiť spotrebnú daň z piva odrazu nemá dostatočnú podporu koaličných hlasov. Ukázalo sa to na finančnom výbore. Poslanci naznačili, že čierny Peter zrejme ostane v rukách výrobcov cigariet. Musia rátať s tým, že ich príspevok do štátnej kasy sa zvýši. Pôvodne mali prispieť rovnako ako pivovarníci - 15 miliónmi eur. Zmena pre konzumentov znamená, že pivo prakticky nezdražie. Zvýšenie ceny pollitra o jediný cent sa v obchodoch a reštauráciách nijako neprejaví. Naopak, fajčiari zdraženie každej škatuľky o dvadsať centov pocítia. Skúsenosti však naznačujú, že to môže byť aj inak. "Obchodníci sa predzásobia. Lacnejšie cigarety by im mohli vydržať tri až šesť mesiacov,“ upozorňuje Jozef Orgonáš, generálny sekretár Zväzu obchodu a cestovného ruchu. Veľkým rizikom je aj rozmach čierneho obchodu s tabakom. V tom prípade by sa diera v štátnej kase o zamýšľaných 30 miliónov eur nezmenšila. Štátny tajomník rezortu financií Vladimír Tvaroška preto žiada, aby politické strany pri návrhoch zmien v úspornom balíčku prichádzali aj s náhradnými riešeniami. Zatiaľ márne.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Ján Kováč


Zástupcovia Slovenského združenia výrobcov piva a sladu chcú na štvrtkovej schôdzi parlamentného výboru pre financie a rozpočet vysvetliť poslancom ich argumenty súvisiace s návrhom zvýšenia spotrebnej dane na pivo, ktorý je podľa nich diskriminačný.

Petíciou proti diskriminácii slovenského piva, ktorú podporilo viac ako 173 tisíc ľudí, sa budú zaberať poslanci parlamentného výboru pre financie a rozpočet. Zástupcovia Slovenského združenia výrobcov piva a sladu chcú na štvrtkovej schôdzi výboru vysvetliť poslancom ich argumenty súvisiace s návrhom zvýšenia spotrebnej dane na pivo, ktorý je podľa nich diskriminačný. "Masívna podpora občanov nám pomohla otvoriť širšiu odbornú diskusiu v parlamente s cieľom prehodnotiť pôvodný návrh na zvyšovanie dane," konštatuje výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu a člen petičného výboru Roman Šusták.

Vládou schválený návrh na zvýšenie spotrebnej dane z piva o 49 percent, ktorý už odsúhlasili v prvom čítaní aj poslanci parlamentu, by podľa pivovarníkov posunul Slovensko medzi krajiny s najvyšším spotrebnými daňami na pivo v Európskej únii. "Všetky okolité krajiny by tak konkurovali Slovensku nižšou daňou, čo by spôsobilo nekonkurencieschopnosť našich pivovarov v regióne a výrazne zvýšilo cezhraničnú turistiku, ale aj legálny a nelegálny import z okolitých krajín," uvádza združenie výrobcov piva. Petíciu proti zvyšovaniu spotrebnej dane vyhlásili výrobcovia piva s cieľom osloviť širokú verejnosť a získať tak podporu pre svoje argumenty. Plánované zvýšenie spotrebnej dane takmer o 50 % podľa pivovarníkov vážne ohrozuje nielen celý pivovarnícky priemysel, ale zároveň bude mať dopad aj na množstvo ďalších pracovných miest v napojených odvetviach.

Spotrebná daň z piva by mala vzrásť s účinnosťou od marca budúceho roka. Základná sadzba spotrebnej dane z piva by sa mala zvýšiť z 1,65 eura za hektoliter a stupeň plato na 2,45 eura. Znížená sadzba spotrebnej dane z piva by mala vzrásť z 1,22 eura na 1,82 eura za hektoliter a stupeň plato. Cena piva by pri zvýšenej sadzbe dane z pridanej hodnoty na úrovni 20 % a plnom premietnutí zvýšenia spotrebnej dane mala podľa rezortu financií stúpnuť o 8,7 %. V prípade realistického scenára, ktorý počíta s 80-percentným premietnutím zvýšenia daní do cien, by cena piva mala vzrásť o 6,9 %.

Zdroj: O Peniazoch Zoznam.cz | SITA


Pivári chcú meniť chute

[úterý, 16. listopad 2010]

Neustále prepady predajnosti tradičného piva vedú pivovary k novým projektom. Už o pár mesiacov by sa tak mali na trhu objaviť nové netypické chute. „Pracujeme na vývoji nových produktov, a budúci rok by sme chceli obohatiť kategóriu ochutených pív o nové príchute ako napríklad cherry či mojito,“ hovorí Branislav Cvik, predseda Predstavenstva Banskobystrického pivovaru.

Snaha o zvrat

Pripravujeme obohatenie sortimentu už na budúci rok,“ prezrádza riaditeľ pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil. Podľa jeho slov sa chcú zamerať na konkrétne vekové skupiny. Pivovar vo Vyhniach nie je jediný, ktorý chce prilákať menej tradičnú klientelu. V Banskej Bystrici chcú nadviazať na úspech „citrónového“ Radlera. „Prvé mesiace predaja prekonali všetky naše očakávania,“ konštatuje Cvik. Aj preto pripravujú ďalšie verzie ovocných pív.

Oproti minulým rokom rozšírenie nevylučujú ani najväčší hráči. „Neustále hľadáme spôsoby, ako zaujať konzumentov a budovať pivnú kultúru,“ povedala pre HN Zuzana Lošáková, manažérka firemnej komunikácie Pivovary Topvar.

Priestor na zmenu majú už tradične pred Vianocami. Na pultoch tak môžete nájsť špeciálne balenia pšeničného Zlatého Bažantu, „karamelového“ Šarišu Red či viacstupňové špeciály Urpinera a Steigra.

Pivo na doma

Trh s pivom na Slovensku dlhodobo klesá. Aktuálne zaznamenávame približne šesťpercentný medziročný pokles predaja,“ vysvetľuje Hana Šimková, hovorkyňa Heineken Slovensko. Dôvody možno hľadať v nepriaznivom počasí, aj v šetrení. „Zákazníci konzumujú pivo viac doma, čím klesá podiel čapovaných pív,“ porovnáva Vysloužil.

Práve špeciály by mali pomôcť tento trend odraziť. „V porovnaní s minulým rokom sme zvýšili výrobu o 10 percent,“ hovorí Cvik. Podľa jeho slov nárastu pomohlo hlavne to, že sa chcú odlíšiť od tradičných europív, ktoré ponúkajú globálni výrobcovia. Veľké pivovary sa zase snažia zabojovať aj návratom nepasterizovaných pív do slovenských krčiem.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Tomáš Vašuta


Pijeme pivo z PET fliaš

[pátek, 5. listopad 2010]

Slovenskí pivári stále najviac pijú čapované pivo. Okrem neho si však čoraz väčšiu obľubu získava pivo plnené do PET fliaš.

Foto

Podiel čapovaného piva na Slovensku je podľa našich pivovarníkov a sladovníkov dlhodobo najvyšší spomedzi ostatných spôsobov jeho konzumácie. Tento ekologický spôsob spotrebovania pivného moku však začína vytláčať pitie piva v PET fľašiach. Balenie má na našom pivnom trhu už pätnásťpercentný podiel.

Približujeme sa tak v spôsobe konzumácie k Rusku, Ukrajine či Kazachstanu.

Zdroj: Pluska.sk


V predvianočnom období chcú pivovary lákať na špeciálne ponuky značiek Šariš a Zlatý Bažant.

Pivovary Topvar a Heineken dva mesiace pred vianočnými sviatkami začali komunikovať špeciálne edície svojich tradičných značiek.

Pivovar Topvar znovu uviedol edíciu Šariš Red s karamelovou arómou, ktorú odskúšal už vlani. Pre vlaňajšie pozitívne výsledky sa Topvar rozhodol Šariš Red - prémiový polotmavý 12-stupňový ležiak - uviesť na trh natrvalo. Spotrebitelia ho môžu nájsť v podnikoch po celom Slovensku a od novembra aj v predajniach v multipackoch.

Na podporu uvedenia tohto produktu na trh pripravil Topvar v spolupráci s agentúrou MUW Saatchi & Saatchi aj reklamnú kampaň. Hlavným nosičom kampane je nový 20-sekundový spot, v ktorom vyzdvihujú chuť tohto piva. Televíziu dopĺňajú printové a outdoorové vizuály, ktoré boli použité aj minulý rok. Ako sa uvádza v tlačovej správe, „cieľom kampane je vyvolať chuť vyskúšať túto pivnú špecialitu najmä u mladých mestských ľudí“.

Pozrite si spot: Šariš Red - novinka na trhu

Koncom októbra uviedol aj pivovar Heineken ďalšiu limitovanú edíciu piva Zlatý Bažant Bock s medovou arómou. Bažant tak nadväzuje na "tradíciu" sviatočných pivných špecialít - vlani Heineken uviedol Zlatý Bažant Porter, pred dvomi rokmi pšeničné pivo.

Zlatý Bažant Bock bude v tomto roku dostupný nielen v 0,33 litrových twist-off fľašiach, ale aj v čapovanej forme. Pivo bude dostupné v 400 prevádzkach na celom Slovensku. Pri tejto príležitosti Heineken vydal špeciálnu edíciu poštových známok Zlatý Bažant Bock 2010 v limitovanej edícii.

Zdroj: Mediálne ETrend.sk | Autorka: Vladimíra Orgoňová


Slovenská vláda chce zdražit pivo. Zatímco pivovarníci a zákazníci restaurací se bouří, výčepní zůstávají v klidu. I kdyby některý z místních pivovarů kvůli zdražení zkrachoval, zůstanou na vývěsních štítech značky od západních sousedů.

Hlučná slovenština se valí od masivních stolů a uprostřed velkého hospodského sálu se všechna témata hovorů srážejí do pestré směsi. Mluví se o neúspěšné kvalifikaci slovenských fotbalistů či o aféře s přidělováním bratislavských městských bytů politikům.

Protože do jedné z největších bratislavských restaurací Mamut na okraji Starého Města chodí lidé hlavně na pivo, vynořuje se každou chvíli téma, které momentálně hýbe slovenským pivařům žlučí. „Jestli zdraží, lidé si začnou kupovat levnější pivo v obchodech a v hospodách bude prázdno. Možná to udělám i já,“ krčí rameny padesátiletý stavební dělník Matúš Dubovský, před sebou na stole sklenici s Velkopopovickým Kozlem. Skupinka okolo stolu souhlasně přikyvuje. „Nebo si budeme jezdit kupovat pivo do Rakouska,“ přidává další repliku do černého scénáře jeden z Dubovského parťáků.

Téma, které rozohnilo všechny, kteří mají na Slovensku něco společného s pivem, otevřeli pár kilometrů odtud v parlamentu poslanci pravicové vládní koalice. V rámci úsporného balíčku chtějí zvednout spotřební daň z piva tak, že se cena za půllitr zvýší až o šest centů, tedy téměř o dvě slovenské koruny. To je rekordní zdražení.

Slovenští pivovarníci minulý týden přinesli do parlamentu bleskově vzniklou petici. Pivařům na ceně záleží, bylo pod ní přes 170 tisíc podpisů. „Když se daň zvyšovala v roce 2003, zavíraly se pivovary, dnes jich zbylo ze 14 jen 5, ztratila se tím více než tisícovka pracovních míst,“ varuje před další ranou pro slovenské pivovarnictví šéf asociace pivovarů Roman Šusták.

Zdražíme, ale nezahyneme

Při večerní procházce slovenskou metropolí se však představa krachujících restaurací těžko navozuje. V řadě podniků v centru mají výčepní napilno, spíše než o turistických restauracích s vyhřívanými zahrádkami to platí o hospodách a barech, kam chodí trávit večery místní. „Pokud zvednou daň, asi zdražíme, ale nemyslím, že by nám to nějak výrazně sebralo zákazníky,“ říká provozovatel restaurace Omama Café Viktor Půček.

Stejně sebejistě mluví i další hostinští, ať už v centru nebo mimo ně. Čepovaný půllitr se tu dá koupit i za euro a ani deseticentové zdražení prý hospody nepoloží.

Chcete-li pochopit, proč nesdílejí strach slovenských pivovarů, stačí na ulici zvednout hlavu. Pohled na vývěsní štíty každé druhé bratislavské restaurace je exkurzí do pivního místopisu země na západ od slovenských hranic. Staropramen, Velkopopovický Kozel, Plzeňský Prazdroj, Svijany, Černá Hora, Bernard nebo Budvar, to jsou české názvy, na které tu narazíte nejčastěji. „Nerad to říkám, ale české pivo je lepší. A mají ho pomalu v každé hospodě, takže spousta lidí to slovenské ani nepije,“ připouští prostovlasý muž se sklenicí staropramenu v kmenové restauraci smíchovského pivovaru Potrefená husa.

Ani slovenští pivní patrioti však nejspíš nebudou muset plakat nad prázdnou sklenicí. Velké pivovary sice mluví o hrozbě krachu a chátrající opuštěná budova bratislavského pivovaru Stein dokazuje, že lépe už bylo. Hlavním městem se ale šíří relativně nový fenomén: minipivovary. Jen za poslední dva roky tu vznikly tři. A o zákazníky prý nouzi nemají. „Pokud se zvýší daň, bude to diskriminace našeho podnikání. Ale doufáme, že nám to zákazníky nesebere, jsme tu sedm měsíců a lidé už si k nám zvykli chodit,“ říká spolumajitel Bratislavského měšťanského pivovaru Marian Madaj.

FAKTA Pivo v parlamentu Na Slovensku se ročně vypije 74 litrů piva na osobu, což je o 20 litrů méně než před posledním zvýšením spotřební daně v roce 2003. O dalším růstu daně bude hlasovat parlament, čeká se ještě tuhý boj, vedle opozice může být kvůli lobbingu pivovarníků proti i část poslanců vládní koalice.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Kupec


Odstupňovanie dane z piva podľa veľkosti výrobcov je rozumné riešenie. Záleží však na poslancoch Národnej rady (NR) SR, ako sa napokon rozhodnú, uviedla v diskusnej relácii Slovenskej televízie (STV) O 5 minút 12 premiérka Iveta Radičová (SDKÚ-DS).

Proti návrhu na zvýšenie dane z piva približne o 5 centov na fľašku vystúpili predstavitelia pivovarníckeho sektora, ktorí upozorňujú na negatívne dôsledky tohto kroku na fungovanie a zamestnanosť predovšetkým malých pivovarov. Tieto argumenty si osvojili aj niektorí koaliční poslanci, ktorí o zmenách v predloženej novele podľa Radičovej už hovorili aj s ministrom financií.

"O riešení, ktoré by malo napokon neutrálny dopad z hľadiska štátneho rozpočtu, majú istý typ dohody," pripustila šéfka kabinetu. Novela je súčasťou balíka úsporných opatrení zameraných na zníženie deficitu verejných financií, preto akákoľvek zmena nesmie znamenať jeho zvýšenie.

Úpravu pôvodného vládneho návrhu v parlamente pripustila tiež v oblasti tretieho dôchodkového piliera. "Odvody, ktoré by znamenali, že sa pre občanov zhorší situácia, sme pripravení riešiť tak, že môžeme uvažovať aj s mojou rezervou," avizovala Radičová. Určité peniaze by sa podľa nej mohli získať aj skrátením odkladu zavedenia registračných pokladníc s fiškálnou pamäťou. Tie mali byť pôvodne povinné už od začiatku budúceho roka, novela, o ktorej teraz rokuje parlament, však ich zavedenie posúva o dva roky.

Radičová v tejto súvislosti odmietla, že by vláda postupovala chaoticky a podliehala tlaku lobistov. Ide podľa nej iba o zlepšovanie pôvodných návrhov. "Na tieto pozitívne riešenia sme pripravení, nemyslím si, že to je prejav chaosu. Naozaj sme pripravení na rozumné pozmeňujúce návrhy reagovať," dodala s tým, že poslanci musia mať právo vlastnej iniciatívy, inak by bol parlament ako inštitúcia zbytočný.

Zdroj: Spravy Pravda.sk


Pivárom svitá na lacnejšie časy

[středa, 13. říjen 2010]

Úsporný balík. Zmeny v ohlásených úsporných opatreniach vlády naberajú na obrátkach. Po ústupkoch v rodičovskom príspevku koalícia možno zachová aj odvodovú výnimku v treťom pilieri a spotrebnú daň na pivo nezvýši.

Je v tom lobing, tvrdí politológ

Pivári a pivovarníci majú novú nádej. K zdraženiu tohto zlatistého nápoja pre navrhované zvýšenie spotrebných daní nemusí dôjsť. Poslanci koaličného KDH chcú navrhnúť, aby sa sadzby nemenili a ostali na terajšej úrovni. "Pri takom radikálnom zvýšení dane z piva by šla zamestnanosť aj tržby dole. Boli by sme na úrovni Holandska, ktoré má úplne inú kúpnu silu,“ vysvetľoval zákonodarca Anton Marcinčin.

Obr

Tento krok sa zatiaľ nestretol s pochopením v SaS ani v Moste-Híd. Jeho šéf Béla Bugár v tom vidí víťazstvo lobistov. "Keď začneme takto argumentovať, tak za chvíľu rozpočet rozstrieľame.“ Predsedovi liberálov Richardovi Sulíkovi sa zasa nepáči, že sa každú chvíľu menia dohody koaličných lídrov.

Bez diskusie

Marcinčin je však presvedčený, že zvýšením spotrebných daní na pivo o 50 percent by hlavne malé pivovary utŕžili tvrdú ranu. "Už teraz platíme vyššiu spotrebnú daň ako Česká republika, ktorá je náš hlavný konkurent.

Pivovarníci iniciatívu kresťanských demokratov uvítali. Sťažovali sa hlavne na to, že minister financií Ivan Mikloš (SDKÚ-DS) s nimi o návrhu zvýšiť dane nedebatoval. "Absentovala odborná diskusia. Zákon sme nedostali na pripomienkovanie,“ povedal pre HN Roman Šusták, riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu.

Rezort financií však nadšený nie je. "Sú to individuálne návrhy KDH, ale my momentálne stojíme za dohodou Koaličnej rady a za znením zákonov tak, ako ich schválila vláda,“ informoval Miklošov hovorca Martin Jaroš. Tento návrh by sa mal prediskutovať aj za prítomnosti ministra financií v najbližších dňoch na parlamentnom finančnom výbore.

Pivo chutí aj v SDKÚ

Niektorí poslanci zo samotného SDKÚ-DS však chcú ísť v podpore malých pivovarov ešte ďalej. U nás sú dva dominantné pivovary a niekoľko malých - to podľa zákonodarcu Ivana Štefanca nie je ideálne konkurenčné prostredie. "Je pravdou, že na Slovensku je veľmi zvláštny trh s pivom.“ Preto zvažuje napríklad aj zníženie daňových sadzieb pre malé pivovary. Momentálne má nižšie sadzby pivovar, ktorý vyprodukuje ročne menej ako 200-tisíc hektolitrov. "Mohli by sme tú hranicu posunúť na 100-tisíc hektolitrov a tam správne nastaviť tú sadzbu,“ načrtol Štefanec jeden z možných scenárov.

"Je to dosť populistické, ale malým pivovarom by to možno pomohlo,“ reagoval Roman Šusták zo združenia výrobcov piva a sladu.

Hľadá sa 66 miliónov

Mikloš chcel zo zvýšenia spotrebných daní na pivo dostať do rozpočtu vyše 66 miliónov eur v nasledujúcich troch rokoch. Marcinčin tvrdí, že dodatočné zdroje by sa dali získať zavedením fiškálnych pokladníc. To chce však rezort financií spraviť až v roku 2012. Podpredseda KDH si vie predstaviť aj to, že by namiesto drahšieho piva stúpla DPH až na 21 percent. Proti tomu sa naďalej stavia SaS. Poslanec KDH Július Brocka, ktorý o takejto možnosti nedávno hovoril, včera uviedol, že zvýšenie DPH iniciovať v parlamente nebude. "Zatiaľ na to nevidím najmenší dôvod.

Aj lobing úraduje

Politický analytik Ján Baránek vidí za ústupkami tiež tlak záujmových skupín. "Ak vyhovejú všetkým požiadavkám lobistov, tak zo spotrebného balíčka nebude nič,“ zhodnotil. Pôsobenie lobingu vo vládnych kruhoch aj v Národnej rade potvrdil aj bývalý štátny tajomník rezortu financií a riaditeľ Inštitútu hospodárskej politiky František Palko. "Za každej éry skupiny, ktoré sa zaoberali vínami alebo pivom, boli aktívne pri každom návrhu na zvýšenie spotrebných daní.

HN Online.sk | Autor: Marek Ročkár


Pivovary sa boja o svoju budúcnosť

[pondělí, 4. říjen 2010]

Zvýšenie spotrebnej dane z piva o takmer 50 % vážne ohrozuje nielen celý pivovarnícky priemysel, ale bude mať zároveň dosah aj na množstvo ďalších pracovných miest v súvisiacich odvetviach.

"Tento nesystémový krok navyše zachováva nespravodlivé výnimky a stále viac diskriminuje pivo oproti vínu," uviedol na dnešnej tlačovej besede výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu (SZVPaS) Roman Šusták.

"Pivovarníctvo a naň naviazané odvetvia výroby sladu, poľnohospodárstvo, obchod a ďalšie služby dnes na Slovensku dávajú prácu takmer 21.000 zamestnancom. Na základe nedávnych skúseností predpokladáme a obávame sa, že ďalšie zvýšenie spotrebnej dane bude mať veľmi negatívny vplyv na zamestnanosť v našom sektore," konštatoval.

Už zvyšovanie spotrebných daní v roku 2003 totiž podľa Šustáka prinieslo postupné zníženie výroby o 1,5 milióna hektolitrov (hl), zatvorenie 7 (Bratislava, Trnava, Nitra, Poprad, Martin, Rimavská Sobota a Topoľčany) z 12 slovenských pivovarov a zánik až 1200 z 3166 pracovných miest priamo v pivovarníctve.

Informoval zároveň, že spotrebná daň na 1 hl 10-stupňového piva v súčasnosti od 1. augusta 2003 predstavuje 16,5 eura. Od 1. marca 2011 sa spotrebná daň má za 1 hl piva zvýšiť na 24,5 eura. Minimum požadované Európskou úniou je 7,48 eura. V roku 2002 štát na spotrebnej dani z piva vybral 44,5 milióna eur, v roku 2009 približne 59,2 milióna eur.

"Pivovarníkov zároveň mrzí, že taká zásadná zmena vzniká bez širšej odbornej diskusie a bez vypočutia si argumentov tých, ktorých sa priamo dotýka. Prekvapilo nás aj neštandardne krátke pripomienkové konanie, ktoré dokonca nebolo zverejnené ani na portáli právnych predpisov. Vďaka tomu viacerí zainteresovaní de facto nedostali možnosť vyjadriť sa k zmene," dodal.

"Zvýšenie spotrebnej dane sa navrhuje len pri pive, kým pri víne zostáva daň nulová. Cítime sa preto ako výrobcovia piva diskriminovaní. Chceme mať však férové zaobchádzanie v zdaňovaní alkoholu," zdôraznila generálna manažérka Heineken Slovensko, a.s., Door Plantenga.

Uviedla, že navrhovaná výška spotrebnej dane z piva je najvyššia vôbec v rámci krajín V4, keď napríklad ČR uplatňuje približne polovičnú výšku dane. Zvýšenie dane preto spôsobí nekonkurencieschopnosť slovenských pivovarníkov v regióne. Naštartuje cezhraničnú nákupnú turistiku, a tým odlev daní do susedných krajín. Reálnou je aj hrozba rozkvitnutia čierneho trhu s pivom.

Predstavitelia SZVPaS zaniesli 22. septembra 2010 premiérke SR Ivete Radičovej (SDKÚ-DS) otvorený list, pretože nechcú, aby spotrebná daň z piva stúpla. "Žiadame, aby vláda nediskriminovala pivo," konštatoval pre médiá prezident Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Štefan Karšay.

"Predpokladá sa, že navrhované zvýšenie základnej a zníženej sadzby dane na pivo bude mať priamo negatívny vplyv na domácnosti spotrebiteľov piva, a to zvýšením ceny pollitrového 10-stupňového piva o 5 centov," konštatuje rezort financií v materiáli k návrhu novelizácie zákona o spotrebnej dani z piva.

Slovenské združenie výrobcov piva a sladu je dobrovoľnou profesijnou stavovskou organizáciou, ktorá združuje právnické osoby podnikajúce vo výrobe sladu a piva. Združenie bolo založené 10. apríla 1991. V súčasnosti združuje všetkých producentov piva na Slovensku (okrem malých reštauračných pivovarov) a 99 % producentov sladu. Okrem pivovarov a sladovní združuje i servisné a obchodné organizácie, ktoré spolupracujú s výrobcami piva.

Zdroj: HN online.sk.cz | TASR


Pivovarníci zaniesli v stredu otvorený list premiérke SR Ivete Radičovej (SDKÚ-DS), nechcú aby spotrebná daň z piva stúpla. "Žiadame, aby vláda nediskriminovala pivo," konštatoval pre médiá prezident Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Štefan Karšay.

Ako vysvetlil, spotrebná daň na pivo, ktorej rast medzitým vládni ministri odklepli, sa za posledných 10 rokov zvýšila o 221 %. "Spotrebná daň z vína sa nepohla a napríklad spotrebná daň z liehu išla za posledných 10 rokov hore o 30 %. V tomto vidíme tú diskrimináciu," uviedol Karšay.

Spotrebná daň na pivo sa naposledy zvyšovala v roku 2003, a to o 100 %. O prácu v dôsledku toho podľa neho prišlo 1200 ľudí a zaniklo sedem pivovarov, ako napr. bratislavský Stein či nitriansky Corgoň. "Za tých sedem rokov výroba piva na Slovensku klesla o 1,5 milióna hektolitrov, teda o 33 %," podotkol prezident združenia. Zároveň dodal, že pivovarníci sa aktuálne dopady "boja vôbec odhadnúť".

Podľa výkonného riaditeľa združenia Romana Šustáka by sa cena piva v krčmách či obchodoch mohla zvýšiť približne o 7 %. V tom je započítaná nielen rastúca spotrebná daň, ale aj daň z pridanej hodnoty a obchodné prirážky.

"Aj my môžeme samozrejme znížiť náš zisk, ale keď my znížime náš zisk a nepremietne toto do ceny, samozrejme, že to ovplyvní naše ďalšie zámery z hľadiska investícií," upozornil Šusták. Za posledných desať rokov predstavovali investície v tomto odvetví podľa neho viac ako 330 miliónov eur.

Zdroj: Dnes Atlas.sk | TASR


Kto získal Slovenskú pivnú korunku

[pondělí, 20. září 2010]

Tohtoročná súťaž o Slovenskú pivnú korunku bola úspešná najmä pre pivné značky spoločnosti Pivovary Topvar.

Podarilo sa jej získať päť z deviatich medailových pozícií. Rovnako ako vlani bodoval aj tento rok Topvar 11 % tmavý výčapný ležiak, ktorý sa v kategórii tmavých pív umiestnil na prvom mieste.

Ďalšie zlato získal Šariš, a to v kategórii 12 % svetlých pív. V kategórii 10 % svetlých pív dominoval Urpiner, spomedzi svetlých pív z minipivovarov získalo prvenstvo Bratislavské pivo z Bratislavského meštianskeho pivovaru a v kategória tmavých pív z minipivovarov zabodoval Brokát 13 % DARK pivovaru Kaltenecker, Rožňava.

V nesúťažnej kategórii nealkoholické pivá bol zlatý Zlatý Bažant Nealko.

Zdroj: ETrend.sk


Malým pivovarníkom hrozí zánik. Podľa Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska zlikvidovať by ich mohla zvýšená spotrebná daň z piva z 1,65 eura na 2,45 eura za hektoliter (hl) a v prípade malých pivovarov z 1,22 eura na 1,82 eura/hl.

"Malé nezávislé pivovary sú dnes na Slovensku niečo ako ohrozený druh. Ak ich nebudeme spoločne chrániť, hrozí, že slovenskí zákazníci definitívne prídu o tradičnú chuť piva vareného klasickým spôsobom bez urýchľovania a o rozmanitosť chutí," konštatuje v stanovisku pre médiá predseda asociácie Ľubomír Vančo z Banskobystrického pivovaru.

V súčasnosti viac ako 90 percent slovenského trhu s pivom ovládajú nadnárodné spoločnosti. "Na rozdiel od susedných krajín, kde zažívajú malé pivovary zlaté časy, na Slovensku postupne vymierajú," pripomenul Vančo. Asociácia tak navrhuje zaviesť novú kategorizáciu spotrebných daní z piva pre malé podniky.

Momentálne zvýhodnená sadzba platí pre výrobcov do 200.000 hl piva ročne. "Chceli by sme zaviesť novú kategorizáciu spotrebnej dane tak, že výrobcovia do 200.000 hl by mali 30-perentnú zľavu na spotrebnej dani, výrobcovia do 100.000 hl 50-percentnú, výrobcovia do 50.000 hl 70-percent a minipivovary do 2000 hl 90-percentnú zľavu," vysvetľuje zámer asociácie Vančo. Vplyv na štátny rozpočet by po zmene bol podľa neho malý.

Predseda odborového združenia OZ KOVO Emil Machyna pre TASR uviedol, že pri poslednom zvýšení spotrebnej dane z piva prišlo v tomto segmente o prácu približne 1200 ľudí. "Zatvorili sa pivovary. Takže toto sú pohľady, ktoré sa nám nezdajú celkom rozumné, pokračovať v navyšovaní dane takýmto spôsobom," dodal.

Zdroj: Dnes Atlas.sk | TASR


Päť zatvorených pivovarov, 1 200 ľudí vyhodených na dlažbu a pokles výroby piva o tretinu. Taký je účet zvýšenia spotrebných daní, ktoré v roku 2003 nariadil minister financií Ivan Mikloš.

Ten vtedy začal raziť princíp, že viac ľuďom zdaní spotrebu a menej príjmy. Mikloš je teraz opäť v úrade a znova sa chystá zvyšovať spotrebné dane na alkohol.

Pivovarníci tvrdia, že Mikloš sa už raz na nich popálil. "Ministerstvo financií rátalo, že zvýšenie spotrebných daní prinesie istý pokles spotreby piva, ale vyvážia ich vyššie daňové príjmy. Táto prognóza sa naplnila len čiastočne," hovorí riaditeľ Združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták.

V roku 2002, keď sa vyrobilo 4,85 milióna hektolitrov piva, vybral štát na spotrebných daniach za pivo 1,34 miliardy korún. O dva roky neskôr, keď klesla výroba o 600-tisíc hektolitrov, mal štát za pivo v pokladnici 2,04 miliardy korún. A vlani, keď klesla výroba na doteraz najnižšiu úroveň, sa znížil výber daní za pivo na necelých 60 miliónov eur (1,78 miliardy korún).

Keď pivovarníci počujú o možnom zvýšení daní, zmocňujú sa ich obavy z ďalšieho úpadku pivovarníctva. Pivovary prestali investovať, naopak, mnohé sa zatvorili. Naposledy na jar tohto roku bývalá trojka trhu Topvar Topoľčany. Zostala po ňom len slávna značka a sklady.

Ešte v roku 2002, v čase rekordnej výroby piva, sa ho na Slovensku vypilo priemerne 94 litrov na jedného obyvateľa. Vlani to bolo už len 79 litrov. Nečudo, veď pivo výrazne zdraželo. Polliter dvanástky, ktorý stál v roku 2003 priemerne 51 centov, sa vlani predával po 60 centov.

Zdroj: Správy Pravda.sk | Autor: Jozef Sedlák


Jsou v kraji i dražší pivovary

[středa, 18. srpen 2010]

Spravedlnost zdá se být někdy slepá nebo umanutá, ale padni komu padni. Prodej náchodského pivovaru byl poměrně otevřený, nabídky firem ucházejících se o koupi měly své háčky, policisté přesto mají už měsíce co na práci. Kolik let je asi čeká, až se začnou vrtat v pivovaru hradeckém, ze kterého je dnes nejdražší sídlo krajského úřadu v České republice? Když už se to nepovedlo s astronomicky předraženým nábytkem, začít by mohli třeba od doslova virtuálního navyšování ceny areálu zkrachovalého pivovaru, která se od správce konkursní podstaty přes další majitele neustále a notně navyšovala, až z toho nakonec byla moderní pohádka Jak daňový poplatník platil, až doplatil (a jiní zamlaskali). Také bychom se už konečně rádi dozvěděli, kolik to všechno opravdu stálo, a přečetli si ty údajně velevýhodné smlouvy ať už s dodavateli, nebo leasingové. Vladimír Derner, který za jejich zveřejnění léta bojoval, je teď náměstkem hejtmana, tak by je mohl vytáhnout ze šuplete.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Milan Dus


Slovákom zachutilo pivo bez alkoholu

[úterý, 17. srpen 2010]

Teplé počasie aj zmenené chute Slovákov sa výraznejšie prejavili pri predaji nealkoholického piva na Slovensku. Najväčší slovenský pivovar Heineken Slovensko zaznamenal v priebehu júna a júla medziročný 20-percentný nárast nealkoholického piva. „Pod nárast sa zrejme nepodpísalo len letné počasie, ale pravdepodobne aj postupné zmeny v spotrebiteľskom správaní, ktoré hovoria práve v prospech nápojov z prírodných surovín,“ hovorí Hana Šimková, manažérka pre korporátne vzťahy spoločnosti Heineken Slovensko.

Zvýšený záujem potvrdil aj druhý najväčší pivovar. „Segment nealkoholického piva nie je síce veľký z hľadiska objemu, jeho popularita však rastie,“ potvrdzuje Zuzana Lošáková, manažérka firemnej komunikácie spoločnosti Pivovary Topvar, ktorá ponúka na náš trh nealkoholické pivo pod značkou Birell.

Podľa riaditeľa Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Romana Šustáka rastie spotreba nealkoholického piva posledných päť rokov. „Ľudia sú zvyknutí piť pivo. V práci je toto pivo jedinou možnosťou,“ zamýšľa sa Šusták. Nealkoholické pivo ponúkajú aj pivovary Steiger a Banskobystrický pivovar.

Zdroj: HN online.sk | Autor: Tomáš Vašuta


Přímo ve městě nepůsobí žádný sládek. Přesto lze v okolí Boleslavi ochutnat místní pivo.

Vybíjel a drancoval vesnice. Na živu nechal jen mladé panny, s nimiž si se svou družinou užíval. Nejkrásnější z nich mu při úplňku musela uvařit speciální pivo. To rytíři Arturovi, který přišel do českých zemí ve 14. století odněkud ze severu, dodávalo nadlidskou sílu a zvyšovalo chuť na sex.

Recepturu chtěl získat kdekdo, ale družina byla silná. Když přitáhla do Dětenic, postavil se jí Beneš z Dětenic a Valdštejna. Artura porazil, uvěznil do sklepení a tak dlouho krutě mučil, až mu recept prozradil,“ vypráví kastelánka zámku Dětenice, pod který patří také krčma s vlastním druhem piva, Iva Fialová.

Benešovi mok uvařila jeho mladinká dcera. Zjistil, že funguje a teprve potom Artura zakopal za živa do země. Od té doby se podle pověsti v Dětenicích až do znárodnění vařilo pivo. Tradice pokračuje od roku 2003 podle staré receptury, takže do tamější krčmy přijíždí lidé právě na černé či světlé jedenáctistupňové pivo lásky. Údajně dodnes účinkuje.

Vzniká po dvě stě padesáti litrech na otevřeném ohni ve dvou replikách varny z 19. století. Pak kvasí v kádích a dozrává v dubových sudech.

Do žaludků tak jde měsíc potom, co jej uvařím,“ říká sládek s dlouhými kníry Aleš Žamlička. Pivo vyráběl devět let v Liberci, v Dětenicích je sedmý rok. „Stále ale člověk objevuje nové drobnosti a může zkoušet různé vychytávky,“ pochvaluje si Žamlička.

Naše kvasnicové a nefiltrované pivo je hutné a plné. Mně přijde také sladší. Někteří říkají, že nikdy tak dobré nepili. Ale přijedou samozřejmě skalní pivaři, podle kterých není nad Plzeň,“ říká Fialová, která v krčmě obsluhovala po otevření, když měla kapacitu osmdesát lidí. Nyní pojme tisícovku hostů, sládek se proto musí otáčet. V loňském roce vyrobil „na kamnech“ 1474 hektolitrů piva. Ochutnat se dá jedině v Dětenicích. A u toho kvůli příliš živému a reagujícímu pivu i zůstane.

To Pivovar Klášter vyváží dvacet procent produkce do Německa či Ruska. Ročně proteče trubkami podniku osmdesát tisíc hektolitrů piva. V lahvích či sudech se rozváží po celém Česku. Od nového roku také s novými etiketami, na které se vrátil tajemný mnich. S ním lidé lahve kupovali už v první polovině minulého století. Pak ho komunisté zakázali. Nyní opět odkazuje na obyvatele jednoho z největších středoevropských klášterů cisterciáků, na jehož místě vznikl zámeček později přestavěný na pivovar. Ten koncem 19. století patřil mezi sedm největších v českých zemích. Dnes se řadí k těm menším.

Do přípravy musíme dávat srdce. Pivo vyrábíme klasickou technologií. Z velkých pivovarů už nikdo nepoužívá třeba ležácké tanky, ale mají vše uzavřené v sedmnáct metrů vysokých nádobách, kde pivo kvasí pod obrovským tlakem,“ říká vrchní sládek Lukančo Trifončovski.

Naproti tomu v Klášteře pivo čtyřicet až osmdesát dní dokvašuje v ležáckém sklepě vytesaném do pískovcového masivu osmnáct metrů pod zemí. Kolem jsou nejvýše čtyři stupně Celsia. Nově jej také nepasterizují.

Od varny, do níž se vejde dvě stě padesát hektolitrů, tedy stokrát víc než v Dětenicích, urazí pivo přes spilku, sklep a filtraci až do stáčírny dlouhou cestu.

Bude to tak dvě stě metrů,“ počítá Jiří Zikmund. V Klášteře pracuje dvaatřicet let. Odvykl si tak chodit do hospody. „Když člověk vidí pořád pivo v práci, nemá na něj chuť,“ říká Zikmund.

V okolí fungují Svijany na Liberecku, Rohozec na Semilsku či Pivovar Nymburk. V Podkováni v Dolním Cetnu se stále nevaří. Od července 2008 podnik opravují.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Hana Kružíková


Za západním nádražím vyrostl klimatizovaný sklad, chmel z něj půjde hlavně do Prazdroje.

Největší pěstitel chmele v Evropě, společnost PP Servis, včera odpoledne slavnostně otevřel klimatizovaný sklad chmele za západním vlakovým nádražím v Žatci. Postavila jej tam spolu se společností Arix, která patří mezi největší obchodníky s chmelem v České republice. Klimatizace má zajistit, aby se kvalita chmele při skladování nesnižovala.

V objektu se bude od letošní sklizně skladovat hlavně surový chmel v hranolech dovezených přímo ze sušáren u česaček chmele, v menší míře pak zpracovaný chmel ve formě granulí. Většina chmele z nového skladu půjde do Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů v Evropě, Rusku a Africe společnosti SAB, která Plzeňský Prazdroj vlastní. PP servis je totiž dodavatelem chmele pro SAB.

Kapacita: přes tisíc tun chmele

Celková kapacita nového skladu je 750 tun surového a 320 tun zpracovaného chmele. „Teplota ve skladu bude dva stupně Celsia. Chceme, aby chmel po usušení byl nejpozději do 48 hodin umístěn v klimatizovaném skladu. Docílíme tím tak toho, aby se vlastnosti chmele nezměnily,“ uvedl Jiří Smetana, který spolu se Stanislavem Roháčkem společnosti PP Servis a Arix vlastní. „Z hlediska pivovarnictví je důležité, aby se při skladování zastavil únik alfa hořkých látek z chmele. Toho můžeme v klimatizovaném skladu docílit,“ dodal S. Roháček.

Podle jeho slov se celkové náklady na výstavbu skladu chmele za žateckým západním vlakovým nádražím vyšplhaly na zhruba 40 milionů korun. „Z toho stavba vlastního skladu a jeho vybavení stály 22 milionů korun. Podařilo se nám na to získat z programu rozvoje venkova dotaci ve výši padesáti procent těchto nákladů, tedy 11 milionů korun,“ vysvětlil S. Roháček. Návratnost investice je podle něj čtyři až pět let.

Kromě skladu byla v místě rozšířena silnice, počítá se rovněž s výstavbou administrativní budovy. Do ní se má přestěhovat z Blšan sídlo společnosti PP servis. Ta je největším pěstitelem chmele v Evropě, celkem obhospodařuje čtyři sta hektarů chmelnic na Žatecku a Podbořansku.

Ve skladu bude umístěn jak chmel z produkce společnosti PP servis, tak i chmel od jiných zemědělců, který koupí společnost Arix.

V Žatci už jeden klimatizovaný sklad chmele je. V roce 2004 jej dokončilo Chmelařství, družstvo Žatec. V třináctipatrové budově objektu Chmelařství jsou na místě starého skladu od 4. do 13. patra skladovací prostory, kde se dá udržet teplota kolem plus čtyř stupňů Celsia. Klimatizovaný sklad má kapacitu 1200 tun hranolovaného chmele. Náklady na jeho zřízení vyšly na 33 milionů korun, Evropská unie na něj přispěla 13 miliony korun. Nový sklad chmele za západním nádražím postavený „na zelené louce“ je modernější. Jeho majitelé uvažují, že by elektrickou energii na jeho provoz do budoucna získávali ze slunečního záření pomocí malé fotovoltaické elektrárny.

Zdroj: Žatecký a lounský deník | Autor: Petr Kinšt


V muzikálové verzi Postřižin se na nádvoří pivovaru v Třeboni představí Jan Rosák, Pavel Vítek či Pavel Landovský.

Živá zvířata na jevišti, stařičký náklaďáček, historickou stříkačku, koupel Maryšky v sudu, skok z pivovarského komína i zabijačkové pochoutky. To všechno slibuje muzikál Postřižiny, který hrají divadelníci z Berounska na nádvoří třeboňského pivovaru.

U jeho zrodu stál ochotnický soubor nadšenců z několika poberounských obcí. Ten nejprve v roce 2002 nazkoušel muzikál Noc na Karlštějně. „Bylo to hodně výpravné, se šermíři, koni a ohni. U diváků to mělo úspěch a pro náš soubor to znamenalo přelom,“ popisuje scénárista a režisér Miloslav Frýdl. O dva roky později se ochotníci rozhodli nazkoušet novou hru. Frýdl vybral Hrabalovu předlohu a během jedné jediné zimní noci podle ní napsal scénář.

I Postřižiny uvádí soubor v muzikálovém kabátě, autorem hudby je Jan Martínek. „Protože se muzikál Noc na Karlštejně lidem líbil, chtěli jsme i Postřižiny oživit písničkami. Nejprve jsme se inspirovali známými melodiemi, nyní je tam původní autorská hudba zcela v duchu doby, v níž se příběh odehrává,“ vysvětluje Frýdl.

V roce 2008 se ochotníci rozhodli Postřižiny ozvláštnit a spojit v nich své síly s profesionály. Důležité ale bylo, aby mezi účinkujícími byli stále jen lidé, kteří žijí okolo Berounky. „Zjistil jsem si, kdo tu bydlí. Zaťukal u všech na dveře a zeptal se, jestli s námi nechtějí hrát,“ vypráví Frýdl. Tímto způsobem se mu podařilo získat Jana Rosáka, Petra Jančaříka, Pavla Vítka či Pavla Landovského. „Tu nabídku nešlo odmítnout, pan Frýdl byl velmi vytrvalý a přestože jsem ho několikrát vyhodil, pokaždé se vrátil,“ vzpomíná s úsměvem Landovský, který v Postřižinách hraje člena správní rady pivovaru.

Nejprve napětí

První zkoušky ochotníků s profesionály však podle Frýdla provázelo napětí. „Ani jedna skupina nevěděla, co má od té druhé čekat. Obě party jsou navíc zvyklé zkoušet jinak,“ říká. Nakonec se ale herci dobře sehráli, což dokazuje také to, že Postřižiny společně uvádějí již třetí sezonu a téměř vždy mají vyprodáno.

Divadelníci hrají Postřižiny venku, nejčastěji v pivovarech, které se pro příběh nejvíce hodí.Dostali jsme spoustu nabídek do kamenných divadel, ale ty vždy odmítám. Je to typicky exteriérové představení,“ podotýká Frýdl. V třeboňském pivovaru se byl před představením podívat a je to podle něj jedno z nejmalebnějších míst, kde se budou Postřižiny hrát.

Kromě přirozených kulis zaplňují berounští divadelníci scénu technikou, objeví se motocykl z 20. let i více než sto let stará hasičská stříkačka. „K tématu hry se to nabízí, Hrabal byl velký poeta, knihu takovými věcmi zaplnil a já jsem se toho nechtěl vzdát,“ vysvětluje Frýdl. Na jevišti se objeví i zvířata. Francina na porouchané motorce například přitáhne koza.

Jediné, co by mohlo divácký zážitek trochu pokazit, je nepřízeň počasí. Podle Frýdla se ale lidé nemusí bát, že by o Postřižiny přišli. „Máme pro diváky připravené pláštěnky,“ říká. Pokud by ani ty nestačily, mají divadelníci v záloze nouzový plán. „Loni nás v Nymburku přepadla průtrž mračen. Lidé ale nechtěli odejít, tak jsme se přesunuli do sladovny a tam improvizací dohráli. Nakonec to bylo fantastické, vládla skvělá atmosféra. Takže to je druhá varianta,“ uzavírá Frýdl.

Představení je součástí Třeboňského divadelního festivalu, začíná ve 20 hodin. Vstupenky stojí 200 korun. Bližší info zde .

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Andrea Zajíčková


Babybox dostane 15 tisíc korun

[pátek, 6. srpen 2010]

Patnáctitisícová částka, tedy výtěžek Pivních slavností v Litoměřicích, bude odeslána na konto babyboxu, který má být v září vybudován v litoměřické nemocnici.

Pivní slavnosti, pořádané u příležitosti 290. výročí založení litoměřického pivovaru, navštívilo předposlední červencovou sobotu 1400 lidí, tedy vzhledem k nepřízni počasí poměrně překvapivě vysoký počet návštěvníků. Smyslem akce bylo navázat na tradici pivních slavností, a to i přesto, že pivo se v Litoměřicích již od roku 2002 nevaří.

Tradice Pivních slavností proto bude v Litoměřicích pokračovat. „Příští ročník se uskuteční poslední červencovou sobotu. Počítáme s rozšířením akce o další program, prostory i s početnějším zastoupením regionálních pivovarů,“ uvedla ředitelka Městských kulturních zařízení Litoměřice Věra Kmoníčková.

Veškeré náklady na organizaci Pivních slavností v Litoměřicích pokryly sponzoři, za což jim vedení města děkuje.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor: Eva Břeňová


V době od 3. září do 14. listopadu se uskuteční ve Vlastivědném muzeu v Nymburce výstava nazvaná Pivovarnictví na Nymbursku.

Uvedený výstavní projekt je tématicky rozčleněn do tří částí. První díl zahrnuje odkaz na historii vaření piva, jeho výrobu ve městě Nymburk a hlavně připomenutí letošního 115.výročí zdejšího novodobého pivovarnictví. Ve své další části výstava prezentuje průřez historií regionálního pivovarnictví.

Představují ho pivovary městské, císařské i šlechtické nebo podnikatelské. Vedle jediného vyrábějícího pivovaru v Nymburce existoval podnik či podniky v Poděbradech, Dymokurech, Křinci, Rožďalovicích, Ronově-Oskořínku, Loučeni, Vlkavě, Dobrovici, Lysé n. Labem, Přerově n. Labem, Kovanicích a nejhůře identifikovatelný v Chotěšicích.

V poslední části výstavy autoři prezentují ukázky ze světa našich hospod a restaurací formou dobových stáčecích zařízení, pivních nádob, fotografií, reklamy a dalšího materiálu, který k tomuto oboru patří. Značná pozornost zde bude věnována vzpomínce na významné nymburské hospody a restaurace.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: František Sýkora


«« « Strana 24 z 34 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI