26. ledna je v v Žatci ve znamení třetího ročníku barmanské soutěže Žatecké pivo cup 2011. Tentokrát své prostory propůjčil Chrám chmele a piva a od deseti do sedmnácti hodin mohou návštěvníci sledovat, jak se mladým adeptům barmanského umění daří – všechno začíná už u skladby míchaného nápoje, který musí obsahovat žatecké pivo, jež dalo soutěži i svůj název.

Ostatně zdejší Baronka Premium se může pyšnit prestižní značkou Regionální potravina. Je to světlý ležák 12%, obsah alkoholu 5,3%, má jemně zlatou barvu, plnou chuť a čistou vůni s jemnou chmelovou hořkostí, bohatou pěnivost a vysoký říz. Je to pivo vařené tradičním způsobem za použití pouze tří základních surovin: vody, sladu a chmele. A porota ocenila i to, že k výrobě byly použity suroviny, které mají původ v tuzemsku a podíl regionální práce je 100%.

Zdroj: Rozhlas.cz

Hoteliéři v Plzeňském kraji zažívají nejhorší sezonu za poslední roky. Stále více jim totiž konkurují jejich pražští kolegové. V mnoha případech totiž nasadí tak nízkou cenu ubytování, na kterou regionální hotely jít nemohou. Klienti navíc začínají odhlašovat pobyty kvůli chystanému sjednocení DPH, které by se mělo činit 19 procent, a počítá se tak například s růstem cen potravin.

„Tato sezona je nejhorší za posledních 30 let. Lidé ruší pobyty a svádí to na to, že se nyní vláda chystá sjednotit DPH a oni na to nebudou mít. Teď v zimě tu mám hlavně dětské lyžařské kurzy, ale rodiče děti odhlašují z důvodu, že kvůli vládě a jejímu zdražování nemají peníze. Zrušením pobytů přijdu tento rok o čtvrt milionu korun. Tato sezona je katastrofa,“ řekl František Strnad, vedoucí hotelů Belvedér a Grádl v Železné Rudě na Šumavě.

Potíže zaznamenali i v hotelu U Sládka v areálu pivovaru Chodovar v Chodové Plané. „Krize se projevila ve všech oblastech, ani my jsme se jí nevyhnuli, ale nesnažíme se ji řešit cestou snižování cen. To je populistický krok a mohl by vést ke snižování kvality služeb, čehož dosáhnout nechceme. Naopak se snažíme hostům vyjít vstříc sestavením individuální nabídky,“ řekl ředitel hotelu Mojmír Prokeš.

Zdroj: Deník.cz | Kráceno

Regiontour 2011 - 20.ročník mezinárodního veletrhu turistických možností – startuje dnes na brněnském výstavišti, kde bude probíhat do neděle 16. ledna. Expozice Plzeňského kraje opět nabídne mnoho zajímavostí a stejně jako loni je její dominantou velký dřevěný pivovarnický sud, jak uvádí mluvčí plzeňského hejtmanství Petra Jarošová.

Plzeňský kraj představí především svoji dlouhou a bohatou pivovarnickou tradici. Expozice na ploše 200 m2má stejně jako loňský rok jednotný styl. Dominantou je velký dřevěný pivovarnický sud. Část expozice je pojata jako pivovar s řadou výčepů, kde mohou návštěvníci veletrhu ochutnat produkty různých výrobců, ve zbývajícím prostoru jsou soustředěny pulty ostatních vystavovatelů. Své místo zde najdou kromě Plzeňského kraje a Města Plzně i mikroregiony, města či informační centra.

Návštěvníci expozice si i letos odnesou vedle propagačních materiálů i malé překvapení. Pro tuto příležitost byly vyrobeny speciální hrací minikarty. Připraveny jsou i brožurky s s názvem Pivník aneb Pivní jízda Plzeňským krajem, která popisuje produkci pivovarů v našem regionu.

Zdroj: Rozhlas.cz

Ať už se časy mění, jak chtějí, jedna věc určitě zůstane – chuť zajít občas takzvaně na jedno. Objem výroby pivovarů v Libereckém kraji ukazuje, že ani v roce 2010 lidé nepohrdnou žejdlíkem.

Největší pivovar v kraji, Pivovar Svijany, například už na začátku prosince hlásil, že překročil plán výroby na tento rok. „Plánovali jsme vyrobit 400.000 hektolitrů piva, dodali jsme na trh přes 385 tisíc hektolitrů,“ řekl ředitel pivovaru Roman Havlík. „Počasí přitom konzumaci piva příliš nepřálo, jaro bylo studené a ve druhé polovině prázdnin přišly povodně,“ dodal. Odbyt pivovaru jde přesto nahoru.

Dobrý vývoj hlásí i vratislavický pivovar Hols, vyrábějící například pivo Konrád. Na rozdíl od Svijan jde převážná většina zdejšího piva – asi sedmdesát procent – na export. „Vyvážíme hlavně do Německa, do Maďarska a do jižní Evropy,“ uvedl Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru.

Na trh přišlo letos 155 tisíc hektolitrů vratislavického piva, to je o 3,5 procenta více než před rokem. Původní plán pivovaru počítal s navýšením výstavu až na 200.000 hektolitrů, zde ale zapracovalo chladné léto a této mety se dosáhnout nepodařilo.

O regionální piva je větší zájem

Více piva vyrobil i pivovar Rohozec, a to o celých šest procent. Vyrobil 67 tisíc hektolitrů piva. „Hlavním důvodem větší výroby je rostoucí zájem odběratelů o regionální značky a také vysoká kvalita piva z menších pivovarů,“ poznamenal ředitel rohozeckého pivovaru František Jungmann. Všechny pivovary v kraji dodají na trh letos přes 622.000 hektolitrů tekutého zlata, a to i přes to, že výroba v pivovarech v republice má stále klesat.

Zdroj: Krkonošský deník.cz

Kromě kapra a bramborového salátu nebude na většině českých svátečních stolů chybět ani pivo. Téměř všechny pivovary proto uvařily nějaký vánoční speciál. Výroba a zrání vánočních piv trvá někdy i pár měsíců. I když se často jedná jen o reklamní trik, najdou se i výjimky.

Češi si na pivo potrpí i o Vánocích. Ke zvláštní atmosféře ale také chtějí zvláštní chuť a na to sázejí hlavně menší regionální pivovary. Někdy se vánoční pivo od běžné produkce liší jen etiketou, někdy ale přicházejí se skutečnou novinkou. "Pivo, které vaříme na Vánoce, je od základů jiné. Vznikla nová technologie kombinací ležáků a ejlů," prohlásil Martin Vrba, hlavní sládek pivovaru ve Dvoře Králové nad Labem.

Speciální vánoční piva se vaří v malých objemech a jejich výroba a zrání často trvá i několik měsíců. U lidí pak mohou mít takový ohlas, že se po svátcích z výjimky stane pravidlo. "Většina piv, co jsme zkoušeli, se na trhu postupně etablovala a dodneška zůstávají v našem portfoliu," řekl Josef Hlavatý, ředitel pivovaru v Náchodě.

Pro menší pivovary to může být zároveň dobrá příležitost, jak na sebe přitáhnout pozornost zákazníků. Sami ale říkají, že s velkými značkami chtějí soutěžit hlavně kvalitou. "Nechceme používat žádné stabilizátory a chemii, ale vařit opravdové české pivo," konstatoval Nasik Kiriakovský, majitel pivovaru ve Dvoře Králové.

Celý článek a video naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Největší moravskoslezské pivovary se tvrdě přou o ostravské restaurace a hospody. U proslulou Stodolní ulice se pak svádí přímo nelítostný boj. Pivovarská téměř válka probíhá už řadu let.

V boji prý létají velké peníze. "Jak se třeba nějaká hospoda ocitne v problémech, hned se nad ní slétají zástupci velkých pivovarů a nabízejí peníze za to, že se jim hospodský upíše k odběru piva. A ty částky nebývají malé," popisuje situaci muž, který se v oblasti prodeje piva pohybuje. Kvůli svému zaměstnání si ale přál uchovat anonymitu.

Statisíce za výčep? Pivovaru se to vrátí

"Vím, že se nabízejí velké peníze za to, aby hospoda podepsala exkluzivitu pivovaru, nám se to naštěstí vyhýbá," vysvětluje Jiří Zahuta, majitel klubu Hudební bazar v Ostravě-Přívoze. Na rozdíl od většiny ostravských hospod nad jeho výčepem nedominují pípy Radegastu ani Ostravaru, ale malého pivovaru z dalekých Svijan v Libereckém kraji.

V Ostravě mezi sebou bojují dva největší regionální pivovary, místní Ostravar a nošovický Radegast. Zatímco Radegast od poloviny devadesátých let v Ostravě i dalších velkých městech dominoval a získával jednu pozici za druhou, v posledních letech se situace hlavně v Ostravě pomalu obrací.

"V posledních letech se nám daří svou pozici ve městě upevňovat, podle našich interních dat mírně převládá počet hospod a restaurací čepujících některé z piv značky Ostravar," popsal aktuální stav bitvy o Ostravu mluvčí ostravského pivovaru Pavel Barvík a dodal: "Je to ale stále velmi těsné, z řádově stovek restaurací v Ostravě se počet těch, které máme oproti Radegastu navíc, dá počítat v desítkách."

Přesná čísla navíc neexistují, ne všechny restaurace mají exkluzivní smlouvy a mohou čepovat více druhů piv.

Stodolní stále drží Prazdroj a Radegast

Svou pozici v Ostravě, tedy v místě na dohled od "pivovarského komína", kde by měl mít každý pivovar tu nejsilnější pozici, sice Ostravar vylepšuje, stále mu ale chybí pomyslná třešnička na dortu, a to Stodolní ulice. Tam má stále navrch Plzeňský pivovar, pod který patří i Nošovice. Zástupci nošovického pivovaru nechtěli počet restaurací v Ostravě, do kterých dodávají pivo, komentovat.

A na boji o Stodolní nejvíce vydělávají hospodští, které chtějí pivovary získat na svou stranu, nabízejí jim totiž za "převléknutí dresu" statisíce. "Přišli za mnou z Ostravaru a nabízeli mi 650 tisíc korun v hotovosti za to, abych odebíral jejich pivo," popsal majitel Cafe de la Ostrava na Stodolní ulici Marek Pazderník.

"Asi jim šlo hlavně o to dostat se na Stodolní, kde se zatím moc neuchytili. Peníze měly přijít normálně na účet, nebylo to tak, že by ta částka obsahovala třeba propagační předměty, ubrusy nebo sklo. Prostě by za to zaplatili. Ale za rok by to stejně měli zpátky. Ale já zůstal u Prazdroje. Plzeň je Plzeň," dodal.

Pivovar Radegast

Jeden z nejmladších pivovarů v zemi. Letos slaví čtyřicáté výročí, zažil na začátku devadesátých let prudký rozjezd výroby i zájmu pivařů. Nyní patří do pivovarské skupiny Plzeňský Prazdroj, každým rokem vyrábí okolo dvou milionů hektolitrů piva.

Pivovar Ostravar

První pivo se v "Českém akciovém pivovaru v Moravské Ostravě" uvařilo v roce 1898. Pivovar měl v komunistické éře velké problémy s kvalitou piva, v posledních deseti letech se ale vrací mezi oblíbené značky. Pivovar je ve skupině Staropramen společnosti StarBev.

Zdroj: Ostrava iDnes.cz | Autor: Darek Štalmach

Ještě po sametové revoluci byl hlinecký pivovar ve srovnání s pardubickým trpaslíkem, množstvím uvařeného piva za ním zaostával.

Malý pivovar v jižní výspě Pardubického kraje se ale nyní stal jasným lídrem, pardubický i poličský pivovar vaří podstatně méně piva.

Čím to je? V Hlinsku si myslí, že jednoduše dělají dobré pivo za slušnou cenu. Před dvěma roky se navíc pivovar stal součástí české pivovarské společnosti K Brewery, díky čemuž se pivní lahve s nálepkou Rychtář objevují po celé zemi.

Letos hlinecký pivovar Rychtář svoji pověst jedničky v Pardubickém kraji ještě posílil. Zatímco spotřeba piva šla letos dolů o dvanáct procent, Rychtář svůj prodej naopak za poslední půlrok o více než 20 procent navýšil, a to především díky prodeji sudového piva. V Hlinsku letos uvaří něco pod hranicí 100 000 hektolitrů. Větší odbyt sudového piva se dokonce odrazil i ve zvýšení počtu zaměstnanců z 56 na 62.

„Příčinu vidím v tom, že lidé více porovnávají poměr kvalita a cena - právě v tomto je Rychtář zajímavou alternativou velkých značek,“ řekla obchodní ředitelka pivovaru Lenka Vedrová.

Poličské pivo sbírá medaile. Výroba ale stále klesá

Dvojkou v kraji podle množství uvařeného piva zůstane letos Měšťanský pivovar v Poličce. Jeho ředitel Karel Witz očekává letos propad z loňských 69 tisíců hektolitrů o sedm procent. Přitom už loni svoji produkci snížil proti předcházejícímu roku o čtyři procenta.

Pivo mají v Poličce velmi dobré, například tmavé pivo v září získalo stříbrnou medaili při soutěži na žatecké Dočesné, ale pivovar příliš nerozšířil okruh zákazníků.

O to se poslední dobou snaží pardubický pivovar Pernštejn, například i větším exportem. Letos posílal kontejnery s pivem do Kanady, Švédska, Itálie i Německa, ještě do konce roku začíná posílat první větší dodávky na Slovensko a jeho vedení si hodně slibuje od vývozu piva na Ukrajinu, s nímž začne v lednu příštího roku.

Letošní produkce pivovaru by měla být opět kolem 55 tisíc hektolitrů jako loni, což ředitel Jan Kvasnička považuje vzhledem k obecnému trendu ještě za úspěch.

Zástupci všech tří velkých pivovarů v Pardubickém kraji tvrdí, že se zdražením piva nepočítají. Tedy alespoň ne hned od ledna.

Jeden z nich však přece jen ještě trochu váhá. „Zatím si netroufnu říci, zdali o nějakých 20 až 30 haléřů podražíme, musíme si to ještě přepočítat. Neradi bychom vybočovali z řady jiných pivovarů, které nezdraží, ale ještě nejsme zcela rozhodnuti. Pokud zdražíme, tak určitě ne od 1. ledna,“ řekl ředitel pardubického pivovaru Pernštejn Jan Kvasnička.

Od podzimu měl rodinu minipivovarů v Medlešicích a Žamberku navíc posílit další zástupce v Litomyšli. Majitel ho však otevře až na jaře příštího roku.

***

FAKTA

Produkce pivovarů v roce 2009: Rychtář Hlinsko 80 tis.hl; Pivovar Polička 69 tis. hl; Pivovar Pernštejn 55 tis.hl

Odhad roku 2010: Rychtář Hlinsko cca 100 tis. hl; Pivovar Polička cca 64 tis. hl; Pivovar Pernštejn cca 55 tis. hl

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Hubený

Pivovar Velké Březno, který patří do koncernu Heineken, začal vařit patnáctistupňový speciál s názvem Regenerator. Už před třemi měsíci ale ohlásil záměr vařit pivo stejné značky také nový ústecký minipivovar Na Rychtě. Spor pravděpodobně skončí u Úřadu průmyslového vlastnictví.

Pivo s názvem Regenerator se na Ústecku vyrábělo před osmdesáti lety. Na začátku 20. století ho vařil ústecký měšťanský pivovar. Bylo to čtrnáctistupňové pivo, které pivovar prezentoval jako "nejjemnější pivní speciál".

Osobitá etiketa s bodrým pivařem podobným slavnému Victoru Cibichovi z etikety Březňáku provázela milovníky tohoto piva až do třicátých let. Tehdy značka zanikla.

"Když jsem přišel do ústeckých pivovarů v roce 2002 dokumentovat historii místní výroby piva a narazil na značku Regenerator, hned jsem upozornil majitele, že je to zlatá hřivna, kterou by měli rychle zvednout ze země. Ale dalších osm let se nic nedělo," komentoval složitý proces znovuzrození Regeneratora historik české sekce společnosti Heineken Petr Žižkovský.

Osobitá značka pronikla do povědomí veřejnosti prostřednictvím replik historických reklamních cedulí, které nechaly ústecké pivovary vyrobit pro své hospody. Jakou sílu Regenerator má, se pak ukázalo letos v létě, když minipivovar Na Rychtě vyhlásil veřejnou anketu na pojmenování svého nového piva. Regenerator se umístil mezi předními návrhy.

Minipivovar zřejmě přišel pozdě

"Chtěli jsme samozřejmě vyhovět účastníkům ankety a vařit pivo pojmenované podle jejich přání. Proto jsme na Úřadu průmyslového vlastnictví požádali o registraci ochranné známky Regenerátor, aniž jsme věděli, že Heineken už velmi podobnou značku přihlásil dříve," vysvětluje majitel minipivovaru Martin Prachař.

Přestože ústecké pivovary doposud značku nepoužily, už ji zaregistrovaly v roce 2006. Teď bude muset Úřad průmyslového vlastnictví rozřešit, kdo má na značku nárok.

Značky se liší jen v detailu, Heineken má Regenerator s krátkým a minipivovar s dlouhým "a". Menší šance má minipivovar, jehož žádost o registraci ještě úřad nepotvrdil.

V souvislosti s ohlasem na Regeneratora se možná milovníci piva brzy dočkají obnovy i dalších historických značek ústeckých pivovarů, jakým byly například Zlatoslad, Korunní pivo, Doppelbock či Burgquell.

Nové pivo Regenerator

Patnáctistupňové pivo vaří pivovar ve Velkém Březně na Ústecku způsobem tradičním v českých zemích. K výrobě pivovar používá výhradně tuzemské ingredience. Pivo má sametovou pěnu, zlatavou barvu a skvělý říz s výraznou chmelovou chutí. Pivovar navařil okolo dvou tisíc hektolitrů, což představuje čtyři sta tisíc piv.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Martin Krsek | Foto: Martin Adamec

Výrobcovia piva zalobovali a podarilo sa im v našom parlamente presadiť svoje.

Vládny návrh podstatne zvýšiť spotrebnú daň z piva odrazu nemá dostatočnú podporu koaličných hlasov. Ukázalo sa to na finančnom výbore. Poslanci naznačili, že čierny Peter zrejme ostane v rukách výrobcov cigariet. Musia rátať s tým, že ich príspevok do štátnej kasy sa zvýši. Pôvodne mali prispieť rovnako ako pivovarníci - 15 miliónmi eur. Zmena pre konzumentov znamená, že pivo prakticky nezdražie. Zvýšenie ceny pollitra o jediný cent sa v obchodoch a reštauráciách nijako neprejaví. Naopak, fajčiari zdraženie každej škatuľky o dvadsať centov pocítia. Skúsenosti však naznačujú, že to môže byť aj inak. "Obchodníci sa predzásobia. Lacnejšie cigarety by im mohli vydržať tri až šesť mesiacov,“ upozorňuje Jozef Orgonáš, generálny sekretár Zväzu obchodu a cestovného ruchu. Veľkým rizikom je aj rozmach čierneho obchodu s tabakom. V tom prípade by sa diera v štátnej kase o zamýšľaných 30 miliónov eur nezmenšila. Štátny tajomník rezortu financií Vladimír Tvaroška preto žiada, aby politické strany pri návrhoch zmien v úspornom balíčku prichádzali aj s náhradnými riešeniami. Zatiaľ márne.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Ján Kováč

Zástupcovia Slovenského združenia výrobcov piva a sladu chcú na štvrtkovej schôdzi parlamentného výboru pre financie a rozpočet vysvetliť poslancom ich argumenty súvisiace s návrhom zvýšenia spotrebnej dane na pivo, ktorý je podľa nich diskriminačný.

Petíciou proti diskriminácii slovenského piva, ktorú podporilo viac ako 173 tisíc ľudí, sa budú zaberať poslanci parlamentného výboru pre financie a rozpočet. Zástupcovia Slovenského združenia výrobcov piva a sladu chcú na štvrtkovej schôdzi výboru vysvetliť poslancom ich argumenty súvisiace s návrhom zvýšenia spotrebnej dane na pivo, ktorý je podľa nich diskriminačný. "Masívna podpora občanov nám pomohla otvoriť širšiu odbornú diskusiu v parlamente s cieľom prehodnotiť pôvodný návrh na zvyšovanie dane," konštatuje výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu a člen petičného výboru Roman Šusták.

Vládou schválený návrh na zvýšenie spotrebnej dane z piva o 49 percent, ktorý už odsúhlasili v prvom čítaní aj poslanci parlamentu, by podľa pivovarníkov posunul Slovensko medzi krajiny s najvyšším spotrebnými daňami na pivo v Európskej únii. "Všetky okolité krajiny by tak konkurovali Slovensku nižšou daňou, čo by spôsobilo nekonkurencieschopnosť našich pivovarov v regióne a výrazne zvýšilo cezhraničnú turistiku, ale aj legálny a nelegálny import z okolitých krajín," uvádza združenie výrobcov piva. Petíciu proti zvyšovaniu spotrebnej dane vyhlásili výrobcovia piva s cieľom osloviť širokú verejnosť a získať tak podporu pre svoje argumenty. Plánované zvýšenie spotrebnej dane takmer o 50 % podľa pivovarníkov vážne ohrozuje nielen celý pivovarnícky priemysel, ale zároveň bude mať dopad aj na množstvo ďalších pracovných miest v napojených odvetviach.

Spotrebná daň z piva by mala vzrásť s účinnosťou od marca budúceho roka. Základná sadzba spotrebnej dane z piva by sa mala zvýšiť z 1,65 eura za hektoliter a stupeň plato na 2,45 eura. Znížená sadzba spotrebnej dane z piva by mala vzrásť z 1,22 eura na 1,82 eura za hektoliter a stupeň plato. Cena piva by pri zvýšenej sadzbe dane z pridanej hodnoty na úrovni 20 % a plnom premietnutí zvýšenia spotrebnej dane mala podľa rezortu financií stúpnuť o 8,7 %. V prípade realistického scenára, ktorý počíta s 80-percentným premietnutím zvýšenia daní do cien, by cena piva mala vzrásť o 6,9 %.

Zdroj: O Peniazoch Zoznam.cz | SITA

Neustále prepady predajnosti tradičného piva vedú pivovary k novým projektom. Už o pár mesiacov by sa tak mali na trhu objaviť nové netypické chute. „Pracujeme na vývoji nových produktov, a budúci rok by sme chceli obohatiť kategóriu ochutených pív o nové príchute ako napríklad cherry či mojito,“ hovorí Branislav Cvik, predseda Predstavenstva Banskobystrického pivovaru.

Snaha o zvrat

„Pripravujeme obohatenie sortimentu už na budúci rok,“ prezrádza riaditeľ pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil. Podľa jeho slov sa chcú zamerať na konkrétne vekové skupiny. Pivovar vo Vyhniach nie je jediný, ktorý chce prilákať menej tradičnú klientelu. V Banskej Bystrici chcú nadviazať na úspech „citrónového“ Radlera. „Prvé mesiace predaja prekonali všetky naše očakávania,“ konštatuje Cvik. Aj preto pripravujú ďalšie verzie ovocných pív.

Oproti minulým rokom rozšírenie nevylučujú ani najväčší hráči. „Neustále hľadáme spôsoby, ako zaujať konzumentov a budovať pivnú kultúru,“ povedala pre HN Zuzana Lošáková, manažérka firemnej komunikácie Pivovary Topvar.

Priestor na zmenu majú už tradične pred Vianocami. Na pultoch tak môžete nájsť špeciálne balenia pšeničného Zlatého Bažantu, „karamelového“ Šarišu Red či viacstupňové špeciály Urpinera a Steigra.

Pivo na doma

„Trh s pivom na Slovensku dlhodobo klesá. Aktuálne zaznamenávame približne šesťpercentný medziročný pokles predaja,“ vysvetľuje Hana Šimková, hovorkyňa Heineken Slovensko. Dôvody možno hľadať v nepriaznivom počasí, aj v šetrení. „Zákazníci konzumujú pivo viac doma, čím klesá podiel čapovaných pív,“ porovnáva Vysloužil.

Práve špeciály by mali pomôcť tento trend odraziť. „V porovnaní s minulým rokom sme zvýšili výrobu o 10 percent,“ hovorí Cvik. Podľa jeho slov nárastu pomohlo hlavne to, že sa chcú odlíšiť od tradičných europív, ktoré ponúkajú globálni výrobcovia. Veľké pivovary sa zase snažia zabojovať aj návratom nepasterizovaných pív do slovenských krčiem.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Tomáš Vašuta

Slovenskí pivári stále najviac pijú čapované pivo. Okrem neho si však čoraz väčšiu obľubu získava pivo plnené do PET fliaš.

Podiel čapovaného piva na Slovensku je podľa našich pivovarníkov a sladovníkov dlhodobo najvyšší spomedzi ostatných spôsobov jeho konzumácie. Tento ekologický spôsob spotrebovania pivného moku však začína vytláčať pitie piva v PET fľašiach. Balenie má na našom pivnom trhu už pätnásťpercentný podiel.

Približujeme sa tak v spôsobe konzumácie k Rusku, Ukrajine či Kazachstanu.

Zdroj: Pluska.sk

V predvianočnom období chcú pivovary lákať na špeciálne ponuky značiek Šariš a Zlatý Bažant.

Pivovary Topvar a Heineken dva mesiace pred vianočnými sviatkami začali komunikovať špeciálne edície svojich tradičných značiek.

Pivovar Topvar znovu uviedol edíciu Šariš Red s karamelovou arómou, ktorú odskúšal už vlani. Pre vlaňajšie pozitívne výsledky sa Topvar rozhodol Šariš Red - prémiový polotmavý 12-stupňový ležiak - uviesť na trh natrvalo. Spotrebitelia ho môžu nájsť v podnikoch po celom Slovensku a od novembra aj v predajniach v multipackoch.

Na podporu uvedenia tohto produktu na trh pripravil Topvar v spolupráci s agentúrou MUW Saatchi & Saatchi aj reklamnú kampaň. Hlavným nosičom kampane je nový 20-sekundový spot, v ktorom vyzdvihujú chuť tohto piva. Televíziu dopĺňajú printové a outdoorové vizuály, ktoré boli použité aj minulý rok. Ako sa uvádza v tlačovej správe, „cieľom kampane je vyvolať chuť vyskúšať túto pivnú špecialitu najmä u mladých mestských ľudí“.

Pozrite si spot: Šariš Red - novinka na trhu

Koncom októbra uviedol aj pivovar Heineken ďalšiu limitovanú edíciu piva Zlatý Bažant Bock s medovou arómou. Bažant tak nadväzuje na "tradíciu" sviatočných pivných špecialít - vlani Heineken uviedol Zlatý Bažant Porter, pred dvomi rokmi pšeničné pivo.

Zlatý Bažant Bock bude v tomto roku dostupný nielen v 0,33 litrových twist-off fľašiach, ale aj v čapovanej forme. Pivo bude dostupné v 400 prevádzkach na celom Slovensku. Pri tejto príležitosti Heineken vydal špeciálnu edíciu poštových známok Zlatý Bažant Bock 2010 v limitovanej edícii.

Zdroj: Mediálne ETrend.sk | Autorka: Vladimíra Orgoňová

Slovenská vláda chce zdražit pivo. Zatímco pivovarníci a zákazníci restaurací se bouří, výčepní zůstávají v klidu. I kdyby některý z místních pivovarů kvůli zdražení zkrachoval, zůstanou na vývěsních štítech značky od západních sousedů.

Hlučná slovenština se valí od masivních stolů a uprostřed velkého hospodského sálu se všechna témata hovorů srážejí do pestré směsi. Mluví se o neúspěšné kvalifikaci slovenských fotbalistů či o aféře s přidělováním bratislavských městských bytů politikům.

Protože do jedné z největších bratislavských restaurací Mamut na okraji Starého Města chodí lidé hlavně na pivo, vynořuje se každou chvíli téma, které momentálně hýbe slovenským pivařům žlučí. „Jestli zdraží, lidé si začnou kupovat levnější pivo v obchodech a v hospodách bude prázdno. Možná to udělám i já,“ krčí rameny padesátiletý stavební dělník Matúš Dubovský, před sebou na stole sklenici s Velkopopovickým Kozlem. Skupinka okolo stolu souhlasně přikyvuje. „Nebo si budeme jezdit kupovat pivo do Rakouska,“ přidává další repliku do černého scénáře jeden z Dubovského parťáků.

Téma, které rozohnilo všechny, kteří mají na Slovensku něco společného s pivem, otevřeli pár kilometrů odtud v parlamentu poslanci pravicové vládní koalice. V rámci úsporného balíčku chtějí zvednout spotřební daň z piva tak, že se cena za půllitr zvýší až o šest centů, tedy téměř o dvě slovenské koruny. To je rekordní zdražení.

Slovenští pivovarníci minulý týden přinesli do parlamentu bleskově vzniklou petici. Pivařům na ceně záleží, bylo pod ní přes 170 tisíc podpisů. „Když se daň zvyšovala v roce 2003, zavíraly se pivovary, dnes jich zbylo ze 14 jen 5, ztratila se tím více než tisícovka pracovních míst,“ varuje před další ranou pro slovenské pivovarnictví šéf asociace pivovarů Roman Šusták.

Zdražíme, ale nezahyneme

Při večerní procházce slovenskou metropolí se však představa krachujících restaurací těžko navozuje. V řadě podniků v centru mají výčepní napilno, spíše než o turistických restauracích s vyhřívanými zahrádkami to platí o hospodách a barech, kam chodí trávit večery místní. „Pokud zvednou daň, asi zdražíme, ale nemyslím, že by nám to nějak výrazně sebralo zákazníky,“ říká provozovatel restaurace Omama Café Viktor Půček.

Stejně sebejistě mluví i další hostinští, ať už v centru nebo mimo ně. Čepovaný půllitr se tu dá koupit i za euro a ani deseticentové zdražení prý hospody nepoloží.

Chcete-li pochopit, proč nesdílejí strach slovenských pivovarů, stačí na ulici zvednout hlavu. Pohled na vývěsní štíty každé druhé bratislavské restaurace je exkurzí do pivního místopisu země na západ od slovenských hranic. Staropramen, Velkopopovický Kozel, Plzeňský Prazdroj, Svijany, Černá Hora, Bernard nebo Budvar, to jsou české názvy, na které tu narazíte nejčastěji. „Nerad to říkám, ale české pivo je lepší. A mají ho pomalu v každé hospodě, takže spousta lidí to slovenské ani nepije,“ připouští prostovlasý muž se sklenicí staropramenu v kmenové restauraci smíchovského pivovaru Potrefená husa.

Ani slovenští pivní patrioti však nejspíš nebudou muset plakat nad prázdnou sklenicí. Velké pivovary sice mluví o hrozbě krachu a chátrající opuštěná budova bratislavského pivovaru Stein dokazuje, že lépe už bylo. Hlavním městem se ale šíří relativně nový fenomén: minipivovary. Jen za poslední dva roky tu vznikly tři. A o zákazníky prý nouzi nemají. „Pokud se zvýší daň, bude to diskriminace našeho podnikání. Ale doufáme, že nám to zákazníky nesebere, jsme tu sedm měsíců a lidé už si k nám zvykli chodit,“ říká spolumajitel Bratislavského měšťanského pivovaru Marian Madaj.

FAKTA Pivo v parlamentu Na Slovensku se ročně vypije 74 litrů piva na osobu, což je o 20 litrů méně než před posledním zvýšením spotřební daně v roce 2003. O dalším růstu daně bude hlasovat parlament, čeká se ještě tuhý boj, vedle opozice může být kvůli lobbingu pivovarníků proti i část poslanců vládní koalice.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Kupec

Odstupňovanie dane z piva podľa veľkosti výrobcov je rozumné riešenie. Záleží však na poslancoch Národnej rady (NR) SR, ako sa napokon rozhodnú, uviedla v diskusnej relácii Slovenskej televízie (STV) O 5 minút 12 premiérka Iveta Radičová (SDKÚ-DS).

Proti návrhu na zvýšenie dane z piva približne o 5 centov na fľašku vystúpili predstavitelia pivovarníckeho sektora, ktorí upozorňujú na negatívne dôsledky tohto kroku na fungovanie a zamestnanosť predovšetkým malých pivovarov. Tieto argumenty si osvojili aj niektorí koaliční poslanci, ktorí o zmenách v predloženej novele podľa Radičovej už hovorili aj s ministrom financií.

"O riešení, ktoré by malo napokon neutrálny dopad z hľadiska štátneho rozpočtu, majú istý typ dohody," pripustila šéfka kabinetu. Novela je súčasťou balíka úsporných opatrení zameraných na zníženie deficitu verejných financií, preto akákoľvek zmena nesmie znamenať jeho zvýšenie.

Úpravu pôvodného vládneho návrhu v parlamente pripustila tiež v oblasti tretieho dôchodkového piliera. "Odvody, ktoré by znamenali, že sa pre občanov zhorší situácia, sme pripravení riešiť tak, že môžeme uvažovať aj s mojou rezervou," avizovala Radičová. Určité peniaze by sa podľa nej mohli získať aj skrátením odkladu zavedenia registračných pokladníc s fiškálnou pamäťou. Tie mali byť pôvodne povinné už od začiatku budúceho roka, novela, o ktorej teraz rokuje parlament, však ich zavedenie posúva o dva roky.

Radičová v tejto súvislosti odmietla, že by vláda postupovala chaoticky a podliehala tlaku lobistov. Ide podľa nej iba o zlepšovanie pôvodných návrhov. "Na tieto pozitívne riešenia sme pripravení, nemyslím si, že to je prejav chaosu. Naozaj sme pripravení na rozumné pozmeňujúce návrhy reagovať," dodala s tým, že poslanci musia mať právo vlastnej iniciatívy, inak by bol parlament ako inštitúcia zbytočný.

Zdroj: Spravy Pravda.sk

Úsporný balík. Zmeny v ohlásených úsporných opatreniach vlády naberajú na obrátkach. Po ústupkoch v rodičovskom príspevku koalícia možno zachová aj odvodovú výnimku v treťom pilieri a spotrebnú daň na pivo nezvýši.

Je v tom lobing, tvrdí politológ

Pivári a pivovarníci majú novú nádej. K zdraženiu tohto zlatistého nápoja pre navrhované zvýšenie spotrebných daní nemusí dôjsť. Poslanci koaličného KDH chcú navrhnúť, aby sa sadzby nemenili a ostali na terajšej úrovni. "Pri takom radikálnom zvýšení dane z piva by šla zamestnanosť aj tržby dole. Boli by sme na úrovni Holandska, ktoré má úplne inú kúpnu silu,“ vysvetľoval zákonodarca Anton Marcinčin.

Tento krok sa zatiaľ nestretol s pochopením v SaS ani v Moste-Híd. Jeho šéf Béla Bugár v tom vidí víťazstvo lobistov. "Keď začneme takto argumentovať, tak za chvíľu rozpočet rozstrieľame.“ Predsedovi liberálov Richardovi Sulíkovi sa zasa nepáči, že sa každú chvíľu menia dohody koaličných lídrov.

Bez diskusie

Marcinčin je však presvedčený, že zvýšením spotrebných daní na pivo o 50 percent by hlavne malé pivovary utŕžili tvrdú ranu. "Už teraz platíme vyššiu spotrebnú daň ako Česká republika, ktorá je náš hlavný konkurent.“

Pivovarníci iniciatívu kresťanských demokratov uvítali. Sťažovali sa hlavne na to, že minister financií Ivan Mikloš (SDKÚ-DS) s nimi o návrhu zvýšiť dane nedebatoval. "Absentovala odborná diskusia. Zákon sme nedostali na pripomienkovanie,“ povedal pre HN Roman Šusták, riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu.

Rezort financií však nadšený nie je. "Sú to individuálne návrhy KDH, ale my momentálne stojíme za dohodou Koaličnej rady a za znením zákonov tak, ako ich schválila vláda,“ informoval Miklošov hovorca Martin Jaroš. Tento návrh by sa mal prediskutovať aj za prítomnosti ministra financií v najbližších dňoch na parlamentnom finančnom výbore.

Pivo chutí aj v SDKÚ

Niektorí poslanci zo samotného SDKÚ-DS však chcú ísť v podpore malých pivovarov ešte ďalej. U nás sú dva dominantné pivovary a niekoľko malých - to podľa zákonodarcu Ivana Štefanca nie je ideálne konkurenčné prostredie. "Je pravdou, že na Slovensku je veľmi zvláštny trh s pivom.“ Preto zvažuje napríklad aj zníženie daňových sadzieb pre malé pivovary. Momentálne má nižšie sadzby pivovar, ktorý vyprodukuje ročne menej ako 200-tisíc hektolitrov. "Mohli by sme tú hranicu posunúť na 100-tisíc hektolitrov a tam správne nastaviť tú sadzbu,“ načrtol Štefanec jeden z možných scenárov.

"Je to dosť populistické, ale malým pivovarom by to možno pomohlo,“ reagoval Roman Šusták zo združenia výrobcov piva a sladu.

Hľadá sa 66 miliónov

Mikloš chcel zo zvýšenia spotrebných daní na pivo dostať do rozpočtu vyše 66 miliónov eur v nasledujúcich troch rokoch. Marcinčin tvrdí, že dodatočné zdroje by sa dali získať zavedením fiškálnych pokladníc. To chce však rezort financií spraviť až v roku 2012. Podpredseda KDH si vie predstaviť aj to, že by namiesto drahšieho piva stúpla DPH až na 21 percent. Proti tomu sa naďalej stavia SaS. Poslanec KDH Július Brocka, ktorý o takejto možnosti nedávno hovoril, včera uviedol, že zvýšenie DPH iniciovať v parlamente nebude. "Zatiaľ na to nevidím najmenší dôvod.“

Aj lobing úraduje

Politický analytik Ján Baránek vidí za ústupkami tiež tlak záujmových skupín. "Ak vyhovejú všetkým požiadavkám lobistov, tak zo spotrebného balíčka nebude nič,“ zhodnotil. Pôsobenie lobingu vo vládnych kruhoch aj v Národnej rade potvrdil aj bývalý štátny tajomník rezortu financií a riaditeľ Inštitútu hospodárskej politiky František Palko. "Za každej éry skupiny, ktoré sa zaoberali vínami alebo pivom, boli aktívne pri každom návrhu na zvýšenie spotrebných daní.“

HN Online.sk | Autor: Marek Ročkár

Zvýšenie spotrebnej dane z piva o takmer 50 % vážne ohrozuje nielen celý pivovarnícky priemysel, ale bude mať zároveň dosah aj na množstvo ďalších pracovných miest v súvisiacich odvetviach.

"Tento nesystémový krok navyše zachováva nespravodlivé výnimky a stále viac diskriminuje pivo oproti vínu," uviedol na dnešnej tlačovej besede výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu (SZVPaS) Roman Šusták.

"Pivovarníctvo a naň naviazané odvetvia výroby sladu, poľnohospodárstvo, obchod a ďalšie služby dnes na Slovensku dávajú prácu takmer 21.000 zamestnancom. Na základe nedávnych skúseností predpokladáme a obávame sa, že ďalšie zvýšenie spotrebnej dane bude mať veľmi negatívny vplyv na zamestnanosť v našom sektore," konštatoval.

Už zvyšovanie spotrebných daní v roku 2003 totiž podľa Šustáka prinieslo postupné zníženie výroby o 1,5 milióna hektolitrov (hl), zatvorenie 7 (Bratislava, Trnava, Nitra, Poprad, Martin, Rimavská Sobota a Topoľčany) z 12 slovenských pivovarov a zánik až 1200 z 3166 pracovných miest priamo v pivovarníctve.

Informoval zároveň, že spotrebná daň na 1 hl 10-stupňového piva v súčasnosti od 1. augusta 2003 predstavuje 16,5 eura. Od 1. marca 2011 sa spotrebná daň má za 1 hl piva zvýšiť na 24,5 eura. Minimum požadované Európskou úniou je 7,48 eura. V roku 2002 štát na spotrebnej dani z piva vybral 44,5 milióna eur, v roku 2009 približne 59,2 milióna eur.

"Pivovarníkov zároveň mrzí, že taká zásadná zmena vzniká bez širšej odbornej diskusie a bez vypočutia si argumentov tých, ktorých sa priamo dotýka. Prekvapilo nás aj neštandardne krátke pripomienkové konanie, ktoré dokonca nebolo zverejnené ani na portáli právnych predpisov. Vďaka tomu viacerí zainteresovaní de facto nedostali možnosť vyjadriť sa k zmene," dodal.

"Zvýšenie spotrebnej dane sa navrhuje len pri pive, kým pri víne zostáva daň nulová. Cítime sa preto ako výrobcovia piva diskriminovaní. Chceme mať však férové zaobchádzanie v zdaňovaní alkoholu," zdôraznila generálna manažérka Heineken Slovensko, a.s., Door Plantenga.

Uviedla, že navrhovaná výška spotrebnej dane z piva je najvyššia vôbec v rámci krajín V4, keď napríklad ČR uplatňuje približne polovičnú výšku dane. Zvýšenie dane preto spôsobí nekonkurencieschopnosť slovenských pivovarníkov v regióne. Naštartuje cezhraničnú nákupnú turistiku, a tým odlev daní do susedných krajín. Reálnou je aj hrozba rozkvitnutia čierneho trhu s pivom.

Predstavitelia SZVPaS zaniesli 22. septembra 2010 premiérke SR Ivete Radičovej (SDKÚ-DS) otvorený list, pretože nechcú, aby spotrebná daň z piva stúpla. "Žiadame, aby vláda nediskriminovala pivo," konštatoval pre médiá prezident Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Štefan Karšay.

"Predpokladá sa, že navrhované zvýšenie základnej a zníženej sadzby dane na pivo bude mať priamo negatívny vplyv na domácnosti spotrebiteľov piva, a to zvýšením ceny pollitrového 10-stupňového piva o 5 centov," konštatuje rezort financií v materiáli k návrhu novelizácie zákona o spotrebnej dani z piva.

Slovenské združenie výrobcov piva a sladu je dobrovoľnou profesijnou stavovskou organizáciou, ktorá združuje právnické osoby podnikajúce vo výrobe sladu a piva. Združenie bolo založené 10. apríla 1991. V súčasnosti združuje všetkých producentov piva na Slovensku (okrem malých reštauračných pivovarov) a 99 % producentov sladu. Okrem pivovarov a sladovní združuje i servisné a obchodné organizácie, ktoré spolupracujú s výrobcami piva.

Zdroj: HN online.sk.cz | TASR

Pivovarníci zaniesli v stredu otvorený list premiérke SR Ivete Radičovej (SDKÚ-DS), nechcú aby spotrebná daň z piva stúpla. "Žiadame, aby vláda nediskriminovala pivo," konštatoval pre médiá prezident Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Štefan Karšay.

Ako vysvetlil, spotrebná daň na pivo, ktorej rast medzitým vládni ministri odklepli, sa za posledných 10 rokov zvýšila o 221 %. "Spotrebná daň z vína sa nepohla a napríklad spotrebná daň z liehu išla za posledných 10 rokov hore o 30 %. V tomto vidíme tú diskrimináciu," uviedol Karšay.

Spotrebná daň na pivo sa naposledy zvyšovala v roku 2003, a to o 100 %. O prácu v dôsledku toho podľa neho prišlo 1200 ľudí a zaniklo sedem pivovarov, ako napr. bratislavský Stein či nitriansky Corgoň. "Za tých sedem rokov výroba piva na Slovensku klesla o 1,5 milióna hektolitrov, teda o 33 %," podotkol prezident združenia. Zároveň dodal, že pivovarníci sa aktuálne dopady "boja vôbec odhadnúť".

Podľa výkonného riaditeľa združenia Romana Šustáka by sa cena piva v krčmách či obchodoch mohla zvýšiť približne o 7 %. V tom je započítaná nielen rastúca spotrebná daň, ale aj daň z pridanej hodnoty a obchodné prirážky.

"Aj my môžeme samozrejme znížiť náš zisk, ale keď my znížime náš zisk a nepremietne toto do ceny, samozrejme, že to ovplyvní naše ďalšie zámery z hľadiska investícií," upozornil Šusták. Za posledných desať rokov predstavovali investície v tomto odvetví podľa neho viac ako 330 miliónov eur.

Zdroj: Dnes Atlas.sk | TASR

Tohtoročná súťaž o Slovenskú pivnú korunku bola úspešná najmä pre pivné značky spoločnosti Pivovary Topvar.

Podarilo sa jej získať päť z deviatich medailových pozícií. Rovnako ako vlani bodoval aj tento rok Topvar 11 % tmavý výčapný ležiak, ktorý sa v kategórii tmavých pív umiestnil na prvom mieste.

Ďalšie zlato získal Šariš, a to v kategórii 12 % svetlých pív. V kategórii 10 % svetlých pív dominoval Urpiner, spomedzi svetlých pív z minipivovarov získalo prvenstvo Bratislavské pivo z Bratislavského meštianskeho pivovaru a v kategória tmavých pív z minipivovarov zabodoval Brokát 13 % DARK pivovaru Kaltenecker, Rožňava.

V nesúťažnej kategórii nealkoholické pivá bol zlatý Zlatý Bažant Nealko.

Zdroj: ETrend.sk

Malým pivovarníkom hrozí zánik. Podľa Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska zlikvidovať by ich mohla zvýšená spotrebná daň z piva z 1,65 eura na 2,45 eura za hektoliter (hl) a v prípade malých pivovarov z 1,22 eura na 1,82 eura/hl.

"Malé nezávislé pivovary sú dnes na Slovensku niečo ako ohrozený druh. Ak ich nebudeme spoločne chrániť, hrozí, že slovenskí zákazníci definitívne prídu o tradičnú chuť piva vareného klasickým spôsobom bez urýchľovania a o rozmanitosť chutí," konštatuje v stanovisku pre médiá predseda asociácie Ľubomír Vančo z Banskobystrického pivovaru.

V súčasnosti viac ako 90 percent slovenského trhu s pivom ovládajú nadnárodné spoločnosti. "Na rozdiel od susedných krajín, kde zažívajú malé pivovary zlaté časy, na Slovensku postupne vymierajú," pripomenul Vančo. Asociácia tak navrhuje zaviesť novú kategorizáciu spotrebných daní z piva pre malé podniky.

Momentálne zvýhodnená sadzba platí pre výrobcov do 200.000 hl piva ročne. "Chceli by sme zaviesť novú kategorizáciu spotrebnej dane tak, že výrobcovia do 200.000 hl by mali 30-perentnú zľavu na spotrebnej dani, výrobcovia do 100.000 hl 50-percentnú, výrobcovia do 50.000 hl 70-percent a minipivovary do 2000 hl 90-percentnú zľavu," vysvetľuje zámer asociácie Vančo. Vplyv na štátny rozpočet by po zmene bol podľa neho malý.

Predseda odborového združenia OZ KOVO Emil Machyna pre TASR uviedol, že pri poslednom zvýšení spotrebnej dane z piva prišlo v tomto segmente o prácu približne 1200 ľudí. "Zatvorili sa pivovary. Takže toto sú pohľady, ktoré sa nám nezdajú celkom rozumné, pokračovať v navyšovaní dane takýmto spôsobom," dodal.

Zdroj: Dnes Atlas.sk | TASR