Zatímco počet malých pivovarů na jižní Moravě stále roste, jejich nabídka většinou nepřináší nic překvapivého. Nabízejí zejména světlé ležáky, které jsou ve střední Evropě nejrozšířenějším druhem piv. I přesto si na nezájem lidí nestěžují.

Poptávka po pivu z malých pivovarů se začala zvyšovat zhruba před třemi lety. „Lidi už přestalo bavit pít takzvaná europiva z velkých pivovarů, které patří nadnárodním společnostem. Díky tomu se otevřel prostor pro malé pivovary a jejich domácí produkty,“ uvedl Lukáš Provazník, který pracuje v pivnici v Brně zaměřené právě na malé pivovary a zároveň jejich činnost mapuje. Podle jeho propočtů vzniklo těchto podniků v České republice asi sto dvacet. Na jižní Moravě se za poslední rok otevřely minimálně tři nové a v současnosti jich je v kraji dvanáct. Za malé považuje pouze ty pivovary, které ročně uvaří nanejvýš deset tisíc hektolitrů piva.

Bez chemie

Jeden z nich vznikl začátkem prázdnin v brněnské Líšni. „Lidé si k nám rychle našli cestu. Snažíme se jim nabídnout poctivé pivo bez chemických přísad. V současnosti vytočíme asi čtyři tisíce litrů měsíčně. Předpokládáme, že toto číslo poroste,“ uvedla provozovatelka pivovaru Iva Kremitovská.

Podle Provazníka někteří majitelé malých pivovarů této popularity zneužívají. „Pivo často vaří lidé bez patřičného vzdělání. Kvantita bohužel vyhrává nad kvalitou. I přesto vidím rád, když lidé upřednostňují nápoje z malých pivovarů. Za těmi je vždy vidět kus lidské práce,“ tvrdí Provazník. Podle něj navíc v Česku chybí větší rozmanitost nabízených produktů. „Pivo je možné vyrobit na sto různých způsobů. U nás všichni nabízejí jen klasický ležák vytvořený spodním kvašením,“ kritizuje znalec

Taková piva prodává například pivovar Richard v brněnském Žebětíně. „Nemá smysl začít vyrábět například svrchně kvašená piva. Lidé u nás na ně nejsou zvyklí. Navíc v současnosti jsme rádi, že stíháme uspokojit poptávku. Výrobu proto plánujeme rozšířit. Uvažujeme i o vaření takzvaného Radleru, což je pivo smíchané s citronovou limonádou,“ uvedl sládek žebětínského pivovaru Milan Trávníček. Ten nabízí také piva s ovocnou příchutí.

Podobný názor má i sládek Zámeckého pivovaru v Oslavanech na Brněnsku Petr Žák. „Vaříme tři druhy piva. O Vánocích a Velikonocích nabízíme i speciály. Poptávka je veliká,“ uvedl Žák.

Konkurence velkým

Jihomoravané jsou s nabídkou malých pivovarů spokojení. „Jsem moc rád, že se tento trend chytl. Majitelé velkovývařoven piv si snad uvědomili, že jejich podniky jsou nahraditelné,“ podotkl například Miroslav Slunéčko z Brna.

To, že je doba minipivovarům nakloněná, potvrzují i odborníci. „Lidé měli pivo vždy v oblibě. V současnosti s ním často experimentují a žádají pestrý výběr. Malé pivovary jsou navíc úspěšné i vývozem do zahraničí. Velkým podnikům sice zánik nehrozí, ale musí začít situaci sledovat,“ řekl ekonom Tomáš Maršálek.

Zájem velkých pivovarů už vnímá i Kremitovská z Líšně. „Začínají nám házet klacky pod nohy. Například Plzeňský Prazdroj nedávno zrušil prodej svých kvasnic, které využíváme při výrobě. Přitom je to pro ně obyčejný odpad, kterého se musí zbavovat. Chtějí tím prostě ukázat, jak jsou silní,“ myslí si Kremitovská.

Zdroj: Brněnský deník | Autor: Jan Spěšný

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/o-male-pivovary-je-zajem-nestihaji-vyrabet20110916.html

O víkendu se v Žatci uskutečnila tradiční Dočesná a v jejím rámci vyhodnotila porota ve třinácti kategoriích nejlepší piva republiky. V pěti kategoriích uspěla piva z Vysočiny.

Mezi oceněnými pivovary byl také Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s., porota vybrala jako nejlepší Czech Rebel beer v kategorii jedenáctistupňových piv. „Jedná se o světlé výčepní pivo s intenzivnější hořkostí, výrazně plné chuti a bohatou pěnou. Vaříme ho tradiční technologií, kvasí v otevřených spilkách a zraje při nízké teplotě v ležáckých sklepích,“ popsal Milan Janírek, vedoucí obchodu brdského pivovaru. Ve své kategorii porazil druhý Hostan Hradní z pivovaru Starobrno a Zlatopramen z pivovaru Krásné Březno.

V minulosti dosáhl Czech Rebel beer i mezinárodního ocenění, když v roce 2001 obdržel stříbrnou cenu na soutěži World Beer Cup v USA, kam se mimo jiné vyváží.

Ve čtyřech kategoriích uspěl také humpolecký Rodinný pivovar Bernard, a. s. Jeho Bernard Jantarový ležák s jemnými kvasnicemi si odvezl stříbro mezi polotmavými pivy, mezi nealkoholickými pivy skončilo třetí Bernard - Free Jantarové pivo, v kategorii výčepní světlé vyhodnotili odborníci Bernard světlé pivo jako nejlepší a mezi světlými ležáky vybojovalo humpolecké pivo bronz.

Zdroj: Vysočina News.cz | Autor: Milan Pilař

http://www.vysocina-news.cz/clanek/nejlepsi-pivo-vari-i-na-vysocine/

Obliba piv stáčených do PET lahví v České republice roste. Některé pivovary na to zareagovaly. Vratislavský Konrad, druhý největší pivovar v Libereckém kraji, kupříkladu letos před prázdninami začal do "petek" stáčet své světlé výčepní pivo. Pivovar Svijany se však tomuto trendu brání.

Podle statistiky bylo loni v České republice do PET lahví stáčeno každé třicáté pivo. Letošní výsledky budou, třeba kvůli nárůstu televizních reklam, podstatně lepší. To pochopili v plzeňském pivovaru, kde před několika dny dali do provozu novou stáčecí linku na pivo v PET lahvích. Stočí jich 18 tisíc za hodinu.

Pivovar Svijany však stáčet do plastu nechce. "Všechno má na trhu své místo, krabicové víno i pivo v PET obalech. Podle mě ale nejsou 'petky', i když už jsou vyráběné z kvalitního materiálu, důstojný obal pro naše tradiční a poctivé pivo. Takže jeho stáčení do PET obalů nechystáme," prozradil sládek Pivovaru Svijany Petr Menšík.

Zcela jinak k novému trendu přistoupili v Konradu, kde začali do PET lahví stáčet před letošními prázdninami svoji populární výčepní desítku. Do konce srpna tímto způsobem distribuovali 200 hektolitrů piva.

"Chtěli jsme vyhovět hlavně těm lidem, kteří jsou zvyklí na naše pivo a chtěli si ho vzít na dovolenou. Překvapilo nás, že o to je docela zájem. Máme zatím samé kladné odezvy," uvedl sládek pivovaru Konrad Petr Hostaš.

PET lahve jsou kvalitnější

Ve Vratislavicích nad Nisou stáčejí pivo do dvoulitrových PET lahví a z pivovaru ho prodávají za 33 korun. Podle Hostaše je pivo v PET obalech stejně kvalitní díky novým materiálům a také tomu, že lahve nepropouštějí dovnitř kyslík. Nedoporučuje však pít pivo z "petek" starších než tři měsíce, přestože je pasterizované a vydrží rok.

Na slova o kyslíku slyší i bývalý sládek a ředitel pivovaru ve Svijanech František Horák. "Kyslík je velký nepřítel piva. Proto jsem byl ještě před několika lety zásadně proti "petkám". Jenže dnešní materiály jsou už úplně někde jinde a kyslík dovnitř nepustí," říká Horák.

"Stáčení do PET lahví je moderní trend a já v tom nevidím nic špatného. Je to výborné, když lidi jedou na chalupu nebo na dovolenou. Nicméně klasické lahvové pivo bude vždycky vítězit," dodává ředitel.

Stejně smířlivě mluví o ochucených pivech, jejichž výroba prudce stoupá. "Nic proti nim nemám, ale neumím si představit, že by někdo vydržel sedět celý večer u ostružinového piva," dodává Horák.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Jan Šebelka

http://liberec.idnes.cz/petky-nejsou-pro-nase-pivo-dustojny-obal-rika-svijansky-sladek-psc-/liberec-zpravy.aspx?c=A110830_183929_liberec-zpravy_oks

Aké pivá varia slovenské a české malé pivovary? Koľko za ne zaplatíte? Ako sa k nim dostanete? Kde si na nich môžete pochutnať alebo ich kúpiť? Odpovede prináša Leto s HN.

Pivovar Sessler, Trnava

Rok založenia: 2008

Ponuka: spodne kvasené, neobsahuje stabilizátory ani chemické prísady, nepasterizované

Druhy: Sessler svetlé 10° a 11,5°; Sessler tmavé 10° a 11,5°; Sessler kvasinkové 10° a11,5°; Sessler polotmavé 20°. Ceny sa pohybujú od 80 centov po jedno euro. Odporúčaná teplota skladovania 2 až 7 stupňov.

Čo vás zaujme: Celý objekt slúžil od konca 19. storočia ako sladovňa, keď v ňom Jozef Sessler založil Prvú trnavskú sladovňu. Pivo sa predáva v pivovarskej reštaurácii, ktorá sa nachádza v objekte pivovaru.

Buntavar, Svit

Rok založenia: 2010

Ponuka: nepasterizované, nefiltrované pšeničné kvasinkové svetlé a polotmavé pivá, aj horkejšie pivo anglického typu

Druhy: Dvanásťstupňové pivá Buntavar Weizen svetlý, Weizen-Markus a Michael Blanche a 14° horkejšie Buntavar Epa-Jane.

Čo vás zaujme: V priestoroch, kde sa nachádza v súčasnosti reštauračný pivovar, sa v minulosti nachádzal diskoklub. Minipivovar Buntavar má v reštaurácii presklenú stenu, cez ktorú môžete vidieť naživo varenie, kvasenie a stáčanie piva.

Pivovar Amadeus, Šurany

Rok založenia: 1997

Druhy: Šuriansky ležiak svetlý 11,5° a Šuriansky ležiak tmavý 13°. Ceny piva sa pohybujú okolo jedného eura.

Čo vás zaujme: Súčasťou skutočne maličkého pivovaru je Pivovarský dvor, ide o výčap, kde sa nenajete. Nikde inde toto pivo nekúpite, nachádza sa na cestnom ťahu z Levíc.

Perla, Banská Bystrica

Rok založenia: 1992

Ponuka: Varia iba dva druhy piva, plzenského a bavorského typu

Druhy: svetlá 12° Zlatá perla a tmavé pivo bavorského typu Perla špeciál 14°

Čo vás zaujme: Podnik, ktorý je spojený s pivovarom, vznikol ako prvý reštauračný pivovar na Slovensku. Pivo predáva výlučne vo svojej reštaurácii.

Turčiansky pivovarnícky dom Victoria, Martin

Rok založenia: 2010

Ponuka: Pivá classic a špeciál

Druhy: Victoria Pils 12°; Victoria tmavé 13°; k špeciálu patria Victoria Weizen 13°, Victoria red Ale 14°, Victoria Doppelbock 15°, Victoria Porter 18°

Čo vás zaujme: Minipivovar Victoria je súčasťou hotela Victoria

Pivovar Kaltenecker, Rožňava

Rok založenia: 1997

Ponuka: Stály sortiment, sezónne špeciality, ochutené, nepasterizované

Druhy: Kaltenecker Kras 10° a 11,5° a zázvorové 12°; Märzen polotmavé 13°; Brokát 13° a 27°; medzi sezónne pivá patria Mai Bock, Winter Bock a Brokát prémium 16°; Rauchweizen (polotmavé), Weizen Dunkel (tmavé), Weizen (svetlé) 12°; Rauchbier 13°; ochutené majú napr. s príchuťou čili, vanilky či kávy. Jeho cena sa pohybuje od jedného eura.

Čo vás zaujme: Patrí medzi najstaršie minipivovary na Slovensku. Pivovar je súčasťou pivovarskej reštaurácie Kaltenecker.

Pivovar Sandorf, Prievaly

Rok založenia: 2011

Ponuka: pšeničné a ovocné, nepasterizované

Druhy: svetlý ležiak 10° a 11°; polotmavý a tmavý ležiak 12°; medový, zázvorový, čučoriedkový, capuccino a višňový špeciál 12°. Odporúčaná teplota skladovania 5 až 10 stupňov. Cena za veľké čapované je okolo 80 centov, za fľaškové dve eurá.

Čo vás zaujme: Pivovar predáva aj pivnú kozmetiku – pivný šampón, sprchový gél a balzam. Tá však priamo nepochádza zo Sandorfu. Pivo sa vyrába v pivničných priestoroch Šandorfského šenku, kde sa čapuje aj predáva vo fľaškách či v tankoch. Prievaly sa nachádzajú na Záhorí pri Senici.

Pivovar Dobrovar, Dobrá Niva

Rok založenia: 1994

Druhy: Jednenásťstupňový Dobrovar, nefiltrovaný, svetlý kvasinkový, ktorý plnia do fliaš priamo v pivovare

Čo vás zaujme: Dobrá Niva sa nachádza pri Zvolene a pivovar stojí v objekte roľníckeho družstva, kde sa v minulosti skladovala výpočtová technika. Minipivovar a reštaurácia sú v spoločnom objekte. Na jeho vybudovanie inšpiroval majiteľov pivovar Perla v Banskej Bystrici.

Golem, Košice

Rok založenia: 2002

Ponuka: kvasinkové nefiltrované pivo plzenského typu

Druhy: 11,5° Golem svetlý, miešaný a tmavý. Cena za malé pivo sa pohybuje od jedného eura.

Čo vás zaujme: Piváreň sa nachádza v zrekonštruovanej 500-ročnej historickej budove a pri vstupe víta zákazníkov robot v podobe sluhu Golem. Pivo vyrobené v košickom pivovare sa podáva iba v pivárni Golem

Zdroj: hnonline.sk | Autorka: Marta Hilkovičová

http://hnonline.sk/c1-52632800-kde-uhasite-v-lete-smad-prehlad-slovenskych-minipivovarov

První ročník pivních slavností zkloubili pořadatelé s tradiční poutí.

V Radimovicích u Želče se letos poprvé konaly pivní slavnosti. Během dvou dnů mohl každý z příchozích ochutnat pivo z jedenácti pivovarů (pozn. PI: mj. i z Pacova a Dražíče) s nabídkou 35 druhů tradičních i netradičních piv. Z těch netradičních bylo možné okoštovat například pivo mandarinkové, švestkové, višňové nebo pivo s limetkou.

Pivní degustace se mohli účastnit například i ti, kteří na akci přijeli autem. K mání zde byla i piva nealkoholická.

V průběhu slavností se pořádalo i několik soutěží. „Proběhlo jich asi šest typů. Z těch nejzajímavějších byla soutěž degustátorská, při které soutěžící poznávali značky piv. Dále takzvaná exáda. V níž šlo o to, kdo z mužů vypije nejrychleji půllitr piva na ex. Dámy měly zase vypít třetinku piva brčkem na ex. Zajímavou soutěží byl také souboj v držení tupláku a jeho následného vypití, také na čas," popsal pivní soutěžní disciplíny jeden z organizátorů Petr Blažek.

„Přiznám se, že nejsem sice pivař, ale nedalo mi to a ochutnala jsem. Nejvíce mi asi chutnalo černé pivo, jelikož je sladší a to mám ráda," prozradila starostka Radimovic, Jana Hnojnová.

„Je tady moc fajn atmosféra a myslím si, že se lidé skvěle baví. Nejvíce asi u těch pivních soutěží. I moje dcera se zúčastnila pití piva brčkem a umístila se na prvním místě," říká radostně starostka Jana Hnojnová, která je spolu s Petrem Boháčem a Petrem Blažkem organizátorem celé akce.

Kromě slavností piva se v Radimovicíh konala i tradiční pouť. Uvnitř v kulturním domě se tedy konala prezentace a degustace zlatavého moku a venku na návsi byly pouťové atrakce a řemeslné trhy. Součástí doprovodného programu bylo i hudební vystoupení rockových kapel Ruleta a Big Papa. Celé slavnosti moderoval DJ Vladimír "Kosťa" Kostínek.

Fotogalerii k tomuto článku naleznete zde...

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: Michala Nováčková

http://taborsky.denik.cz/zpravy_region/v-radimovicich-teklo-pivo-proudem20110820.html

Projekt Brána do Čech, který prezentuje Ústecký kraj jako turistickou destinaci a bude v budoucnu sdružovat čtyři destinační agentury (České Švýcarsko, České středohoří, Krušné hory a Dolní Poohří), získává stále více příznivců.

Jeho nositel, internetové stránky www.branadocech.cz, se pomalu, ale jistě dostává do povědomí veřejnosti.

„Chci vás srdečně pozvat k návštěvě oblasti Dolní Poohří, která se návštěvníkům při plánování výletu zatím možná nevybaví jako jedna z prvních destinací v Čechách, ale podle reakcí mnohých turistů, kteří k nám každoročně zavítají, si dovolím tvrdit, že budete naší nabídkou mile překvapeni,“ říká místostarosta Žatce Jan Novotný.

Co tedy očekávat od návštěvy Dolního Poohří?

Páteří další z turisticky zajímavých míst v Ústeckém kraji je řeka Ohře, na níž leží historická města Klášterec, Kadaň, Žatec a Louny.

Ti, kdo rádi poznávají krásy Česka na kole, mohou využít cyklotrasu Klášterec nad Ohří – Kadaň – Nechranická přehrada – Žatec – Louny – Lovosice.

Zastávkou, kterou by nyní v létě rozhodně neměli vynechat, je Nechranická přehrada. Vodní dílo Nechranice leží na řece Ohři mezi městy Kadaň a Žatec. Vyznačuje se nejdelší sypanou hrází ve střední Evropě dlouhou 3 280 metrů. Samotná vodní plocha má rozlohu přibližně 1 300 hektarů.

Jižní břeh Nechranické přehrady v lokalitě Vikletice nabízí v současné době 7 kempingových zařízení s možností ubytování v bungalovech a chatkách, ale i ve vlastních stanech a karavanech s veškerým zázemím.

Jsou tu bohaté možnosti rekreace, rybolovu a vodních sportů. Vodní hladina je z důvodů mimořádně příznivých povětrnostních podmínek vyhledávána zejména jachtaři a surfaři.

Tradice chmelařství a pivovarnictví

Chmelařství na Žatecku ovlivňuje ráz krajiny i obyvatelstvo již 800 let. V Žatci se téměř 800 let pěstuje a zpracovává nejkvalitnější aromatický chmel na světě. Žatecký chmel (Zatec Hops, nebo také Saaz Hops) se stal základem pro piva světových značek, jakými jsou např. Pilsner Urquell, Budweiser Budvar, Stella Artois, Guiness, Žatec, Zlatopramen a další.

„S trochou nadsázky lze říct, že kdekoliv na světě si budete vychutnávat vynikající pivo, tak je vysoce pravděpodobné, že obsahuje alespoň malé množství žateckého chmele. Žateckému chmelu byl udělen statut chráněného označení původu „Protected Designation of Origin“ Evropské unie, právě jako klíčovému elementu pro výrobu mnoha nejlepších světových piv. V rámci Ústeckého kraje se jedná o jediné takové chráněné označení původu,“ zdůrazňuje jedinečnost místostarosta Žatce.

V současnosti v oblasti fungují tři pivovary: Žatecký pivovar (založen 1801) s produkcí 8 druhů piv a výstavem 30 000 hl ročně, minipivovar U Orloje v areálu Chrámu Chmele a Piva se třemi druhy piv včetně piva Žatecký samec a minipivovar v Chmelařském institutu.

Nová mekka všech pivařů

Tradice chmelařství a pivovarnictví totiž dala vzniknout celé čtvrti centra města Žatce, kde se zpracovával a skladoval chmel. Tato zóna technických památek chmelařství v současnosti kandiduje na zařazení na seznam památek UNESCO.

Projekt Chrám Chmele a Piva, který vznikl v autentických prostorách této zóny, představuje historii i současnost světoznámé Žatecké chmelařské oblasti. Najdete zde restauraci a pivovar s produkcí regionálních pivních a gastronomických specialit, vyhlídkovou věž, orloj s chmelovou tematikou i naučnou a relaxační část expozice.

„Chrám Chmele a Piva v Žatci se stává mekkou pivařů, kterou by tudíž měl každý milovník zlatavého moku alespoň jednou za život navštívit,“ je přesvědčen Jan Novotný.

Návštěvnická karta 3K

Dalším produktem, který dokazuje, jak lze vyjít turistům v oblasti Dolního Poohří vstříc, je Návštěvnická karta 3K. Jejím držitelům umožňuje čerpání volných vstupů i slev ve vybraných turistických místech severozápadních Čech i saského příhraničí. Existuje v zimní (listopad-březen) a letní variantě (duben-září). Dále je připravena pro individuální i organizované turisty s platností dva až šest dní. Kartu lze využít vždy v době platnosti, která začíná první návštěvou libovolně zvoleného cíle, pouze pro jednu návštěvu dané atraktivity. Opakovaný vstup není možný.

„Spojením této nabídky byla dosažena součinnost mezi městy a podnikatelskými subjekty. 3K kartu lze zakoupit na všech vyznačených prodejních místech (infocentra, hrady, zámky, muzea), které navíc v drtivé většině kopírují místa akceptační,“ informuje zástupce žateckého starosty.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Ivo Chrástecký | Kráceno

http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20110812_ich_brana_do_cech_program.html

Čtvrtý ročník pivních slavností se v sobotu bude konat v Bohumíně. Nabídne k ochutnání zhruba 45 druhů piv, informovala agenturu Mediafax mluvčí města Lucie Balcarová.

"K ochutnání budou piva světlá, tmavá i kvasnicová. Letošní novinkou budou i piva višňová a mandlová. Letos bude o 15 druhů piv více než loni," uvedla Balcarová s tím, že akce odstartuje ve 14 hodin v Hobbyparku v parku Petra Bezruče.

Slavnosti doprovodí několik koncertů i speciální pivní soutěže.

Loni navštívily pivní slavnosti v Bohumíně 4 tisíce lidí, kteří vypili dohromady 8,5 tisíce piv. Výběr byl přitom hned ze třiceti druhů piva.

"Letos jsme pivní menu ještě rozšířili. Lidé se mohou těšit na skutečně bohatý výběr chutí a druhů piva z Čech i Moravy. Momentálně máme domluveno 44 druhů čepovaného piva a jeden nečepovaného. Ale možná se nabídka ještě rozšíří. Na čepu budou piva osmi, deseti, jedenácti, dvanácti i třináctistupňová a dokonce i jedno osmnáctistupňové,“ řekla Radana Vozňáková z pořadatelské organizace K3 Bohumín.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Ivana Gračková

http://www.mediafax.cz/regiony/3265935-V-Bohumine-se-uskutecni-pivni-slavnosti-bude-se-na-nich-pit-pivo-visnove-i-mandlove

Legendární soutěž Okrouhlecký tuplák má od neděle nové vítěze.

Půllitr nejsvižněji zdolal na ex domácí hráč Martin Staffa. Chmelový nápoj polkl za 2,09 sekund. Staffa rozdrtil své soupeře také v další disciplíně, tuplák do sebe kopl za 4,07 sekund. S mázem si poradil nejlépe Petr Kraus z Újezda. Vypil jej za 9,95 vteřin. Klání se nezalekly ani ženy. Tuplák nerychleji spořádala Michaela Kovářová z Okrouhlé, a to za 18,48 vteřin. Bavorák pokořila nejlépe opět domácí favoritka Kristýna Puklová, zvládla jej za 3,01 sekund. Na závěr spojili všichni síly ve štafetě. Sto lidí vypilo půllitr piva na ex za 15 minut a 7 sekund.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Karolína Opatřilová

http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/v-okrouhle-pili-pivo-na-ex-20110807.html

Někteří lidé už o tom trochu spekulovali, až dosud však tuto zprávu nikdo nepotvrdil. Budou se letos konat oblíbené slavnosti pivovaru Ostravar? Deník se rozhodl zjistit jasnou odpověď. Ta zní: Bohužel ne.

„Je to pro mě nejlepší festival, jaký se na Ostravsku koná. Mám to blízko, vstupné není vysoké, hrají kvalitní české kapely, které mám rád, a k tomu si můžu dát dobré kvasnicové pivo.“

Těmito slovy hodnotí tradiční slavnosti pivovaru Ostravar Martin Palkovský z Ostravy-­Zábřehu, pravidelný účastník této akce. Na zprávu o tom, že letos se do areálu pivovaru na jednodenní festival plný hudby a piva nepodívá, reaguje s neskrývaným zklamáním. „Cože, letos slavnosti nebudou? Tak to mě opravdu hodně mrzí,“ říká Palkovský.

Podle Martiny Bučkové, manažerky značky Ostravar, změnilo plány pivovaru na pořádání vlastních slavností uzavření nového partnerství s festivalem Colours of Ostrava a s ním spojeným Festivalem v ulicích. Na těchto dvou souběžných čtyřdenních akcích se Ostravar čepoval letos poprvé, když vystřídal po devíti letech Radegast.

„Tyto festivaly se konaly v polovině července, a slavnosti pivovaru konané na konci léta by tak byly třetí akcí podobného charakteru v průběhu necelých dvou měsíců. Proto jsme se rozhodli v letošním roce slavnosti pivovaru neorganizovat a místo nich pozvat všechny příznivce Ostravaru na Bazaly,“ vysvětluje Bučková.

Její pozvánka míří na amatérský fotbalový turnaj, který se uskuteční první zářijový víkend na stadionu na Bazalech. Ostravar tam uspořádá finále svého amatérského turnaje, kterého se v základních kolech zúčastnilo přes sto part z celého Moravskoslezského kraje.

„Ve finálovém klání nastoupí dvanáct nejlepších týmů, které si to rozdají o unikátní fotbalový pohár Ostravar a finanční prémii třicet tisíc korun,“ doplňuje Martina Bučková s tím, že součástí této akce bude také doprovodný program, jehož obsah organizátoři upřesní v průběhu srpna.

Klasické slavnosti ale letos bude opět pořádat v Nošovicích Pivovar Radegast, který letos přišel o spojenectví s Colours of Ostrava. Radegast den se uskuteční už podeváté, a to v sobotu 10. září. Tuto tradiční akci každoročně navštěvuje přes dvacet tisíc lidí.

„Letošní ročník se jmenuje Radegast svolává svůj kmen k překonání rekordů. Toto téma se bude prolínat všemi čtyřmi scénami umístěnými na různých místech v Nošovicích. Scény nabídnou vystoupení českých hudebních hvězd, adrenalinovou podívanou, ale i chlapské souboje,“ přibližuje Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Nošovičtí sládci uvaří u příležitosti Radegast dne také správně hořký nefiltrovaný ležák. „Detailně budeme o programu informovat v průběhu srpna. Už teď ale můžeme říct, že na fanoušky Radegastu čeká hned několik velkých překvapení,“ dodává Mareček.

Zdroj: Moravskoslezský deník | Autor: Martin Pleva

http://moravskoslezsky.denik.cz/kultura_region/slavnosti-ostravaru-letos-nebudou20110730.html

Pivovar Podkováň u Mladé Boleslavi, jehož pivo bylo díky chuti i přijatelné ceně oblíbené především ve vesnických hospůdkách, začal po téměř třech letech nečinnosti stáčet pivo. Vlastní ho Rusové, kteří do zastaralé technologie investovali desítky milionů.

"Všechno zařízení se vyhodilo do kovošrotu a nakoupili jsme nové," říká ředitel pivovaru Antonín Červený, který v čele firmy zůstal i po změně vlastníka. Stejná bude i receptura, která patří právě Červenému. Jinak se obměnilo vše včetně sládka.

Odborníci se domnívají, že Rusové skupují české pivovary proto, aby uspokojili svou domácí spotřebu. "Chtějí pivo vozit do Ruska, kde je hodně oblíbené," myslí si Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Domácí trh je podle Veselého přesycen a znovu se uchytit nebude lehké. Antonín Červený tvrdí, že pivo budou pít hlavně domácí spotřebitelé.

"Devadesát pět procent výroby zůstane doma. Export je jen třešinka na dortu, ale je fakt, že ruští zákazníci už zájem projevili. České pivo je totiž v okolí Moskvy oblíbené už od minulého režimu," říká Červený, který se nyní chce soustředit hlavně na restaurace a hospody. "Začneme brzy také s PET lahvemi na jeden litr," prozradil.

S Bakalářem do Ruska

V ruských rukou je i pivovar Bakalář z Rakovníka. Ten se naopak svými exportními ambicemi netají. "Ano, většina produkce půjde na export, ruští majitelé koupili pivovar právě proto," říká Eva Hůlová z personálního oddělení pivovaru.

Pivovar vlastní skupina kolem Andreje Brajlovského. Informovaly o tom Hospodářské noviny. Brajlovský podle listu ovládá čtvrtinu veškerého dovozu piv do Ruska.

I z tohoto dříve zadluženého pivovaru chtějí Rusové udělat prosperující firmu. "Obnovila se komplet výroba, máme opravené budovy. Chuť piva je stejná, jen máme nové lahve a marketing," dodává Hůlová.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Jan Charvát

http://praha.idnes.cz/stredoceske-pivo-zacali-varit-rusove-do-vyroby-investuji-miliony-106-/praha-zpravy.aspx?c=A110702_1613304_praha-zpravy_bor

Ruští investoři objevují české pivo a české pivovary. Chtějí zvýšit dovoz do Ruska, ale i prodávat na českém trhu. Do obnovy a rekonstrukce tuzemských pivovarů investovali už desítky milionů korun.

Největší podíl z toho připadá na skupinu kolem Andreje Brajlovského v rakovnickém průmyslovém pivovaru Bakalář. Od loňské koupě Bakaláře investovala dosud 60 milionů korun do rekonstrukce.

Na třicet milionů investovali Rusové do totální obnovy Pivovaru Podkováň na Mladoboleslavsku, třicet milionů chce vložit do obnovy pivovaru v Kynšperku na Karlovarsku ruský podnikatel Sergej Černičkin.

Bakalář – pod novým názvem Tradiční pivovar v Rakovníku – představí nové lahve s novými etiketami, plněné na novém výrobním zařízení teď během června.

Skupina ruských investorů koupila pivovar za nezveřejněnou cenu loni ve zbědovaném stavu od ruského majitele Alexandra Olenina. Po loňské chabé produkci 13 tisíc hektolitrů byl letos zaznamenán nárůst na 60 tisíc a v budoucnu se očekává 150 tisíc hektolitrů. Pivo se má prodávat nejen doma, ale významná část má putovat i za hranice, především do Ruska.

„Pivovar byl v hluboké platební neschopnosti, která narušila vztahy s dodavateli, limitovala možnosti pivovaru pracovat s kvalitními surovinami a přinášela spoustu dalších problémů,“ popisuje situaci generální ředitel Pavel Gregorič. Pod jeho vedením Rusové dosud štědře investovali do rekonstrukce 60 milionů a vyšperkovali pivovar do moderních parametrů.

Ruský gigant sází na Česko

Brajlovskyj není na českém trhu žádným nováčkem. Jako spolumajitel největšího ruského importéra piv, společnosti Russian Tradition Group, ovládá čtvrtinu veškerého dovozu piv do Ruska. Společnost zásobuje 1500 supermarketů a 500 restaurací v Moskvě, navíc využívá 1500 distribučních zprostředkovatelů v celém Rusku. Roky dováží piva od největších pivovarů v Česku. V budějovickém Samsonu si nechává vařit výhradně pro ruský trh značky Pražečka a Černovar.

S dalšími investory nyní v případě Bakaláře vsadili na renomovaného pivovarnického manažera.

Kterého špičkového českého manažera si ruští podnikatelé vybrali do svých řad? A jak využili investované peníze v Pivovaru Podkováň? Odpovědi na tyto otázky naleznete v pondělním vydání Hospodářských novin.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-52020180-rusove-se-rozpinaji-v-ceskych-pivovarech-do-jejich-obnovy-investovali-desitky-milionu?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed

Banskoštiavnický pivovar Erb expanduje. Kým doteraz svoje pivo podával len vo svojich priestoroch, v najbližších mesiacoch má pokryť aj ostatné kúty Slovenska. „Momentálne uzatvárame zmluvy asi s tridsiatkou luxusných hotelov a reštaurácií. Ide však minimálne o štvorhviezdičkové hotely a reštaurácie najvyššej kategórie,“ prezrádza Eduard Rada, majiteľ pivovaru Erb.

Najdrahší na Slovensku

Štiavnický pivovar Erb začal písať svoju históriu pred necelým rokom. V júni 2010 otvoril jeho brány Eduard Rada, bývalý majiteľ pivovaru Steiger. „Vo Vyhniach sme pivovarnícky vyrástli, ďalej sme však chceli ísť cestou luxusnejšieho segmentu,“ vysvetľuje dôvody svojho smerovania Rada, ktorý stále vlastní 11 percent pivovaru Steiger. „Kúpili sme najdrahšiu technológiu na trhu a začali variť pivo z najdrahších surovín,“ konštatuje majiteľ.

Smerovanie pivovaru sa odrazilo aj na cenách. Priemerná cena zlatistého moku sa pohybuje na sume 1,5 eura. „Nechceme zvyšovať kapacitu. Skôr pôjdeme cestou zvyšovania kvality aj ceny,“ zamýšľa sa Rada. Aj preto chce pivo distribuovať len vybraným podnikom. „Máme vytypované zariadenia. Ale bude ich len 33,“ hovorí majiteľ.

Výrobu spustili aj v Prievaloch

Kým ostatné malé pivovary sa snažia zaujať netypickými chuťami, v Štiavnici je situácia iná. „Filozofiou pivovaru nie je vyrábať ovocné pivá, chceme sa profilovať ako klasickí pivovarníci,“ prezrádza Rada a dodáva, že ich jedinou anomáliou je pivo vyrábané z údeného sladu. Okrem neho v ponuke nájdete pšeničné pivo Weizenbier alebo klasický ležiak plzenského typu. „Každý druh piva má špeciálny pohár, vytvorený dizajnérmi,“ vykresľuje Rada.

O narastajúcej popularite malých pivovarov sa presvedčili aj v Prievaloch, kde koncom apríla otvoril svoje brány pivovar Sandorf. „Zaznamenali sme obrovský záujem. Len za prvý deň nás navštívilo okolo 1 500 ľudí,“ hovorí Milan Bílik, spolumajiteľ pivovaru Sandorf. Na Záhorí plánujú vyvážať pivo aj do ostatných zariadení, zatiaľ im to však situácia nedovoľuje. „Už sa nám ohlásilo aj niekoľko krčiem, no všetko pivo, ktoré sme uvarili, sme predali v našom podniku,“ vysvetľuje spolumajiteľ. V Prievaloch začali okrem piva predávať aj pivnú kozmetiku. Pivný šampón, sprchový gél či balzam však nevyrábajú vo vlastnej réžii. „Robí to na našu zákazku jedna firma v Česku,“ vysvetľuje Bílik a dodáva, že v budúcnosti sa môžu vybrať aj touto cestou.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Tomáš Vašuta

Tradici pivovarnictví v Třebíči hodlá v budoucnu obnovit nový majitel lihovarnického areálu nad bazilikou. Tím se stala místní firma Variant plus.

V části hlavní budovy bývalého lihovaru nyní provozuje restauraci Centrum Lihovar. Manažerka centra Laura Uherčíková Deníku prozradila: „Na přestavbu hospodářských budov v lihovarnickém areálu se nám podařilo získat dotaci z evropských fondů. Přestavujeme je na minipivovar. Předpokládáme, že první várku piva bychom tu mohli uvařit už za rok a půl.“

Uherčíková přiblížila důvod, proč se firma rozhodla zřídit vlastní pivovar: „Byla to náhlá myšlenka. Myslím si, že ten prostor lihovaru si něco takového přímo vyžaduje. Říkali jsme si, co s těmi budovami dál? Nechat je chátrat, to se nám zdálo jako ohromná škoda.“ Například bývalá sladovna a bramborárna byly podle Uherčíkové ve velmi dezolátním stavu.

„Bez dotace bychom se nejspíš do takového projektu nepouštěli,“ přiznala.

V hlavní budově areálu by podle ní měla vzniknout ještě další restaurace, větší a s prostorem, který by se dal využívat i pro kulturní účely – výstavy či koncerty.

Bohaté zkušenosti s vařením piva mají v Dalešickém pivovaru. Marketingový manažer Dalešického pivovaru Petr Voneš vzpomněl na historii: „Původně byl Dalešický pivovar ruina, než se přestavěl. Pivo se tu začalo vařit v roce 2002.“

Od té doby se prý mnohé změnilo. „Momentálně předěláváme kompletně celou pivovarskou technologii, aby do konce dubna bylo vše hotové,“ tvrdil Voneš.

Co tato novinka v Dalešickém pivovaru znamená pro štamgasty, manažer objasnil: „Piva bude prostě víc. Způsob vaření piva zůstane zachován. Na jeho kvalitě se nic nezmění.“

Ročně v pivovaru v Dalešicích vyrobí na čtyři tisíce hektolitrů piva.

Za komunistické éry produkoval zdejší pivovar pod hlavičkou brněnských Jihomoravských pivovarů až 30 tisíc hektolitrů piva ročně.

Na letošní sezonu připravili v Dalešickém pivovaru celou plejádu doporovodných akcí.

„Už na konci května proběhne duatlon pětičlenných týmů, na červen se chystá výstava veteránů a Postřižinské slavnosti. V červenci proběhne Dětský den a koncerty Evy a VCaška, Ondřeje Havelky a Melody Makers a také koncert Věry Špinarové,“ prozradil Voneš část programu na turistickou sezonu.

Už nyní přitom je možno vychutnat si v Dalešickém pivovaru pivo v prostřední kulis filmových Postřižin. Jak bude chutnat první třebíčské pivo, k tomu Laura Uherčíková řekla: „Určitě půjde o domácí kvasnicové pivo, nikoliv o pivo, jaké vyrábí současné velké pivovary.“ Podle jejích informací se právě nyní firma rozhoduje nad dodavatelem pivovarské technologie, kterých je v současnosti na českém trhu značné množství.

Z historie vaření piva ve městě Třebíči:

V roce 1454 získali třebíčští měšťané od krále Ladislava Pohrobka várečné právo, které bylo součástí každého měšťanského domu. Na vzdálenost jedné míle nikdo jiný nesměl vařit pivo na prodej.

V šedesátých letech 15. století bylo povoleno vozit do města Třebíče piva pražská a svídnická. V roce 1635 bylo v Třebíči 39 várečníků, v roce 1688 jich bylo už 46. Zhruba v polovině 16. století nastaly spory mezi vrchností a třebíčskými měšťany skrze vaření piva, spor musel řešit nakonec soud.

V Třebíči byl vystavěn pivovar v roce 1818 v místě, kde je dnešní náměstí J. A. Komenského, v místě bývalého vodního příkopu. V roce 1873 pivovar vyhořel a poté byl znovu postaven, po roce 1948 byl znárodněn. Poslední várka piva se v něm uvařila v roce 1972. (zdroj: kniha Historie a současnost podnikání na Třebíčsku)

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autorka: Eva Bártíková

Slovenské združenie výrobcov piva a sladu pripustilo, že ak rezort financií nezmení svoj názor na zvýšenie spotrebnej dane z piva, zvážia aj nepopulárne kroky z minulosti, akými boli petície a protesty.

Slovenské združenie výrobcov piva a sladu podľa jeho výkonného riaditeľa Romana Šustáka nerozumie, prečo sa ministerstvo financií opätovne vrátilo k myšlienke zvýšenia spotrebnej dane z piva. Združenie si uvedomuje, že štátu chýbajú peniaze, no podľa Šustáka treba hľadať komplexné riešenie. „Cena piva už teraz rastie, keďže cena jačmeňa, ako kľúčovej komodity, stúpla vlani o 40 %. Ak sa k tomu pridá aj zvýšenie spotrebnej dane zo strany štátu, pivovarníkov to výrazne zaťaží,“ uviedol pre agentúru SITA Šusták.

Ministerstvo financií v návrhu východísk rozpočtu verejnej správy na roky 2012 až 2014 opätovne oprášilo myšlienku zvýšenia spotrebnej dane z piva, ktoré by do štátneho rozpočtu mali v nasledujúcich troch rokoch priniesť celkovo takmer 37 mil. eur. Rezort uvažuje o zvýšení sadzieb na približne rovnakej úrovni, ako vlani, keď chcela vláda zvýšiť spotrebnú daň pri malých pivovaroch o 22 % a pri veľkých o 27 %. Tento návrh však parlamentom neprešiel, keď sa hlasovania zdržali štyria poslanci KDH.

Slovenské združenie výrobcov piva a sladu taktiež očakáva, že k ohlasovanému zvyšovaniu spotrebných daní ešte prebehne diskusia. „Určite chceme rokovať. Už teraz však musím povedať, že nie sme nadšení. Z nášho hľadiska nevidím veľký priestor na kompromis,“ upresnil Šusták. Podľa neho je navyše otázna aj výška sadzieb, keďže podľa prepočtov združenia by muselo ministerstvo zvýšiť spotrebnú daň o 17 až 18 %, aby v budúcom roku získalo do štátneho rozpočtu avizovaných 8,2 mil. eur. Pripustil taktiež, že ak rezort financií nezmení svoj názor, zvážia aj nepopulárne kroky z minulosti, akými boli petície a protesty.

Slovensko by podľa Šustáka nemalo ísť cestou zvyšovania daní, keďže to so sebou prináša zníženie spotreby a celkový prepad príjmov do rozpočtu. Ako príklad uviedol radikálne zvýšenie spotrebnej dane z roku 2003, ktoré spôsobilo prudký prepad spotreby. „Spotrebná daň na pivo je na Slovensku 2,5-krát vyššia ako minimálna sadzba v EÚ. Aj v porovnaní s Českou republikou je takmer dvojnásobne vyššia, a to sme v roku 1989 začínali na rovnakej úrovni,“ dodal Šusták.

Zdroj: O peniazoch Zoznam.sk | SITA

Konec zimy s sebou přináší patnácté výročí technické novinky, kterou oceňují především milovníci piva. Právě před patnácti lety se totiž v brněnském Restaurantu na Piavě začal pěnivý mok točit z takzvaných tanků.

Novinka se na jihu Moravy uchytila a počet pivnic s tanky stále roste. „Před šestnácti lety bylo pivo z tanků absolutní novinka. Ovšem zdálo se mi, že právě tudy vede cesta. Tanky totiž umožňují čepovat nepasterované pivo. Je sice filtrované, ale zachovává si původní kvalitu,“ zdůvodnil svoje rozhodnutí spolumajitel restaurace Vladimír Bartoš.

Dražší provoz

Nelituje jej ani přesto, že čepování plzeňského z tanků je náročnější než z klasických pivních sudů. „Nepasterované pivo má záruku jen jednadvacet dní a vyžaduje chlazený a pravidelně sanovaný sklep. Vzhledem k tomu, že cena tankového piva je stejná a péče o něj dražší, prakticky jej dotujeme. Ale kvalita piva je diametrálně odlišná, proto svého rozhodnutí nelitujeme,“ usmíval se Bartoš.

Čepování starobrněnského piva z tanků si zase pochvaloval majitel brněnského sportbaru Arena Jaromír Chmelař. Ten využívá počítačem řízený čepovací systém. „Personál nemusí manipulovat se sudy, tanky šetří místo a nemáme ztráty běžné při narážení sudů. Řízení počítačem navíc umožňuje nastavit teplotu piva,“ řekl Chmelař.

Podle mluvčí pivovaru Starobrno Ludmily Čechové počet restaurací s tankovým pivem na jižní Moravě strmě stoupá. „Sice je stále víc restaurací, kde se čepuje ze sudů, ale meziroční nárůst nových tankových systémů je kolem sta procent. Do budoucna v zavádění tanků do dalších restaurací hodláme pokračovat,“ uvedla Čechová.

Čepování piva z tanku je novinkou, která se zatím mimo Brněnska ujala jen na Hodonínsku. I tam se ale prosazuje zatím jen pomaleji. Pokud si tam lidé chtějí dát speciální pivo, zavítají spíše do některého z minipivovarů, které tam zažívají boom. Například tamní minipivovar Kunc čepuje Šviháka ve své vlastní restauraci od roku 1994 a vaří i takové speciality jako višňové, zázvorové, citrónové či malinové pivo.

Vloni začala s vařením vlastního piva také restaurace Na Mlýně v Ratíškovicích na Hodonínsku. Majitel pivovaru Jiří Fanta měl nadšení, pro vaření piva mu však chybělo vzdělání. „Abych do vaření trochu pronikl, absolvoval jsem kurz. Viděl jsem, že pivo lze skutečně dělat doma,“ říká Fanta.

Od roku 2007 už funguje i třetí pivovar na Hodonínsku. Minipivovar v Bzenci. Majitel Radomil Paták vaří Kněžihorské pivo doma v garáži a dodává je pouze známým a na speciální akce. Ostatní malé pivovary za konkurenci nepovažuje. „Pro lidi se stává domácí pivo přirozenějším a to je dobře,“ myslí si Paták.

Zaslíbeným okresem pro minipivovary je vedle Hodonínska také Brněnsko. Přímo krajské město nabízí dva minipivovary, další dva pak jsou v Senticích a v Oslavanech. Ve zbytku kraje však chybí. „Čepuje se tu především Černá Hora, ta postupně začíná do hospod dodávat i různé speciály. Ale na piva z jiných pivovarů a zvláště těch menších se tu dá narazit jen zřídka,“ přemítal Radim Buřík z Blanska.

Natoč si sám

Vedle tankových piv a minipivovarů jsou pro Jihomoravany stále atraktivnější také takzvané pivní samoobsluhy. Tedy pivnice, kde si každý zákazník točí piva sám. Vedle Brna fungují dvě například ve Znojmě. Jednou z nich je hospoda U Šneka. „Nabízíme přes třicet druhů piv, z toho pět točených. Všechna pocházejí ze středních a malých pivovarů. Na dvou stolech máme nainstalované samoobslužné výčepní zařízení,“ řekl majitel pivnice Petr Vachek.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Petr Jeřábek

Podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven se v loňském roce snížil export piva z České republiky o 12 procent. Některé jihočeské pivovary si naopak připsaly nejúspěšnější roky.

Nejvyšší export za celou dobu své 115 let dlouhé existence zaznamenal v roce 2010 Budějovický Budvar, n. p. Pivovar vyvezl celkem 604 791 hektolitrů pěnivého moku, což je meziroční navýšení o 4,3 procenta. Úspěšné byly i jiné jihočeské podniky v oboru.

Sice v nesrovnatelně menších objemech, ale přesto úspěšně exportoval v minulém roce i třeboňský pivovar. „Loni se export maličko pohnul kupředu,“ uvedla za pivovar Bohemia Regent manažerka exportu Hana Průšová. Firma vyvezla 10 700 hektolitrů, což je asi 14 procent celkové produkce. Předloni vyvezli z Regentu 8700 hektolitrů. Nejvíce to bylo ležáku. Do Itálie, Anglie, Finska nebo Francie ale směřoval i další sortiment. Zhruba dvě třetiny vývozu byly v lahvích.

Budějovický Budvar si loňský rok pochvaluje i proto, že výrazně posílil svou pozici předního českého exportéra. Jeho produkce směřovala do 58 států světa.

„Vlajkovým produktem exportu je prémiový ležák Budweiser Budvar, který se v některých teritoriích prodává také pod označeními Budějovický Budvar nebo Czechvar,“ uvedl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec. Ležák se na celkovém exportu podílel z 90 procent. Největšími zahraničními trhy byly v roce 2010 Německo, Spojené království, Slovensko, Rakousko a Rusko.

Rekord v Německu

„Naším největším úspěchem je nárůst prodejů v Německu, které je naším nejdůležitějším exportním teritoriem. Dosáhli jsme tam nejvyššího objemu prodeje v historii na úrovni 214 408 hektolitrů,“ říká Renata Pánková, vedoucí exportního oddělení Budvaru. Spotřeba piva v Německu přitom klesá – v roce 1990 vypili Němci 142 litrů piva na hlavu, předloni jen asi 106 litrů.

„V Německu máme mimořádně věrné zákazníky, kteří naši značku považují za prémiovou, důvěryhodnou a s vynikající image,“ doplnila Pánková.

Firma si vede dobře i na Slovensku, kde její vývoz vykazuje trvalý růst od roku 2004. „Během šesti let se zvýšil téměř o polovinu,“ zmínila Pánková. Budweiser Budvar zůstává nejprodávanějším českým pivem v Rakousku a například do Polska vzrostl vývoz o 69 procent, do Austrálie o 32 procent a do Ruska o 20 procent.

V roce 2010 byl nově zahájen vývoz piva do Indie a Budějovický Budvar například také realizoval historicky první dodávky tmavého ležáku do Číny a Austrálie nebo speciálního silného piva Budějovický Budvar Premier Select (16° s obsahem alkoholu 7,6 % a dobou zrání 200 dnů) do Indie, Itálie a Austrálie.

Vývoz loni vzrostl i u Budějovického měšťanského pivovaru (BMP). „U exportu došlo k nárůstu o 30 procent,“ uvedl generální ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Jiří Oubrecht. Vývoz činil u menšího budějovického pivovaru zhruba 90 000 hektolitrů, což je poloviční podíl na celkovém výstavu.

„Export nejvíce směřuje do Evropské unie a Ruska,“ doplnil Oubrecht. Konkrétně se pivo vyváží do Rakouska, Anglie, Německa, Skandinávie, Slovenska nebo do Kanady či Brazílie. Nejvíce zastoupeným produktem je i u BMP prémiový ležák.

Spíše symbolických 100 hektolitrů piva vloni vyvezl do ciziny Měšťanský pivovar Strakonice. „V roce 2010 jsme exportovali přibližně 100 hektolitrů piva do Rakouska, což odpovídá exportu roku 2009,“ uvedl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma.

„Náš pivovar se orientuje výhradně na tuzemský trh. O rozšíření exportu se uvažuje až po realizaci investic do výroby, které zajistí prodloužení trvanlivosti piva minimálně na šest měsíců,“ dodal na vysvětlenou Tůma.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta

Najväčší výrobca piva na Slovensku spoločnosť Heineken Slovensko predáva oddnes drahšie pivo. Ohlásené päťpercentné zvýšenie ceny zdraží na pulte pollitrovú fľašu piva o dva centy. Ostatné pivovary zatiaľ držia staré ceny, ale najneskôr do troch mesiacov budú zrejme nasledovať príklad hurbanovského pivovaru.

Zopakoval sa tak scenár spred dvoch rokov, keď došlo k poslednému zdraženiu piva. Z pivovarníckeho peletónu opäť nabral odvahu na zdraženie líder trhu. Heineken Slovensko naposledy zvýšil cenu piva k prvému marcu 2009 o sedem percent. Spotrebiteľ si vtedy priplatil za fľašu tri centy.

Heineken Slovensko odôvodnil zdraženie piva prudkým rastom cien surovín, najmä sladovníckeho jačmeňa. Ten v dôsledku vlaňajšej mimoriadne nízkej úrody zdražel o 40 percent.

"Čelíme historicky najnižšej úrode jačmeňa, a to z hľadiska nielen množstva, ale aj kvality," povedala generálna riaditeľka Heineken Slovensko Door Plantenga. Vzhľadom na rast cien ďalších surovín, obalov a energií bolo zdraženie piva podľa šéfk y pivovaru nevyhnutnosťou.

Jačmeň sa skutočne v tejto chvíli predáva za rekordných 190 eur za tonu. Ani z novej úrody nebude lacný, kontrahuje sa totiž za cenu blízku 200 eurám za tonu.

"Lacné pivo na Slovensku bude onedlho minulosťou," myslí si šéf Sladovne Michalovce Milan Lapišák. Cena poľnohospodárskych komodít na svetových trhoch stále rastie a podľa Lapišáka sa nedá predpokladať, že "pivo sa v novom desaťročí vráti k cenám pred veľkou ekonomickou krízou".

V obchodoch sa pivo ešte dopredáva za staré ceny. Pollitrová fľaška dvanástky stojí vo veľkých obchodných reťazcoch od 45 centov (Steiger) do 63 centov (Zlatý Bažant). Cena desiatky sa pohybuje v rozmedzí od 35 centov do 55 centov. "Máme ešte niekoľkodňové zásoby, ale ani po ich minutí nemusí pivo zdražieť," predpokladá šéf obchodného reťazca Coop Jednota Bratislava Adrián Ďurček.

Dvojcentové zdraženie by totiž mohli obchodníci aspoň na istý čas utlmiť. Zima, ako pripomína Ďurček, nie je hlavnou sezónou piva. "Hrať sa s cenou piva v čase, keď silno mrzne, je nebezpečné." Tón v zdražovaní piva udajú podľa Ďurčeka veľké reťazce. "Ohlásené zdraženie sa nemusí hneď odzrkadliť v obchodoch. Máme možnosť hýbať s maržou," pripustil aj takýto cenový vývoj hovorca spoločnosti Kaufland Martin Gärtner.

Pivo zdraželo aj v Česku, kde najväčší pivovar Plzenský Prazdroj zvýšil cenu vlani v januári najprv o 4,6 percenta a tohto roku v januári o ďalšie dve percentá. Čechom tak dovedna pivo zdraželo viac ako o jednu českú korunu. Pravda, českí pivári si z platu môžu dovoliť nakúpiť stále viac piva ako slovenskí. Predvlani si Slováci pri plate 744 eur zarobili na 1 241 fliaš piva s priemernou cenou fľašky 60 centov. Česi s priemerným ročným platom 23 488 Kč si mohli kúpiť 1 935 fliaš s priemernou cenou fľašky 12 Kč.

Zdroj: Peniaze Pravda.sk | Autor: Jozef Sedlák

26. ledna je v v Žatci ve znamení třetího ročníku barmanské soutěže Žatecké pivo cup 2011. Tentokrát své prostory propůjčil Chrám chmele a piva a od deseti do sedmnácti hodin mohou návštěvníci sledovat, jak se mladým adeptům barmanského umění daří – všechno začíná už u skladby míchaného nápoje, který musí obsahovat žatecké pivo, jež dalo soutěži i svůj název.

Ostatně zdejší Baronka Premium se může pyšnit prestižní značkou Regionální potravina. Je to světlý ležák 12%, obsah alkoholu 5,3%, má jemně zlatou barvu, plnou chuť a čistou vůni s jemnou chmelovou hořkostí, bohatou pěnivost a vysoký říz. Je to pivo vařené tradičním způsobem za použití pouze tří základních surovin: vody, sladu a chmele. A porota ocenila i to, že k výrobě byly použity suroviny, které mají původ v tuzemsku a podíl regionální práce je 100%.

Zdroj: Rozhlas.cz

Hoteliéři v Plzeňském kraji zažívají nejhorší sezonu za poslední roky. Stále více jim totiž konkurují jejich pražští kolegové. V mnoha případech totiž nasadí tak nízkou cenu ubytování, na kterou regionální hotely jít nemohou. Klienti navíc začínají odhlašovat pobyty kvůli chystanému sjednocení DPH, které by se mělo činit 19 procent, a počítá se tak například s růstem cen potravin.

„Tato sezona je nejhorší za posledních 30 let. Lidé ruší pobyty a svádí to na to, že se nyní vláda chystá sjednotit DPH a oni na to nebudou mít. Teď v zimě tu mám hlavně dětské lyžařské kurzy, ale rodiče děti odhlašují z důvodu, že kvůli vládě a jejímu zdražování nemají peníze. Zrušením pobytů přijdu tento rok o čtvrt milionu korun. Tato sezona je katastrofa,“ řekl František Strnad, vedoucí hotelů Belvedér a Grádl v Železné Rudě na Šumavě.

Potíže zaznamenali i v hotelu U Sládka v areálu pivovaru Chodovar v Chodové Plané. „Krize se projevila ve všech oblastech, ani my jsme se jí nevyhnuli, ale nesnažíme se ji řešit cestou snižování cen. To je populistický krok a mohl by vést ke snižování kvality služeb, čehož dosáhnout nechceme. Naopak se snažíme hostům vyjít vstříc sestavením individuální nabídky,“ řekl ředitel hotelu Mojmír Prokeš.

Zdroj: Deník.cz | Kráceno

Regiontour 2011 - 20.ročník mezinárodního veletrhu turistických možností – startuje dnes na brněnském výstavišti, kde bude probíhat do neděle 16. ledna. Expozice Plzeňského kraje opět nabídne mnoho zajímavostí a stejně jako loni je její dominantou velký dřevěný pivovarnický sud, jak uvádí mluvčí plzeňského hejtmanství Petra Jarošová.

Plzeňský kraj představí především svoji dlouhou a bohatou pivovarnickou tradici. Expozice na ploše 200 m2má stejně jako loňský rok jednotný styl. Dominantou je velký dřevěný pivovarnický sud. Část expozice je pojata jako pivovar s řadou výčepů, kde mohou návštěvníci veletrhu ochutnat produkty různých výrobců, ve zbývajícím prostoru jsou soustředěny pulty ostatních vystavovatelů. Své místo zde najdou kromě Plzeňského kraje a Města Plzně i mikroregiony, města či informační centra.

Návštěvníci expozice si i letos odnesou vedle propagačních materiálů i malé překvapení. Pro tuto příležitost byly vyrobeny speciální hrací minikarty. Připraveny jsou i brožurky s s názvem Pivník aneb Pivní jízda Plzeňským krajem, která popisuje produkci pivovarů v našem regionu.

Zdroj: Rozhlas.cz