Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Dění v krajích

Dění krajích


Stavebnicové minipivovary

Tři z pěti hospod v regionu ovládá Plzeňský Prazdroj. Pivovarnická skupina K Brewery, pod niž spadá uherskobrodský Janáček, drží pět set ze tří tisíc míst, kde se ve Zlínském kraji točí pivo.

Když si vyjdete ve Zlínském kraji do hospody, s největší pravděpodobností v ní budete pít pivo vyráběné Plzeňským Prazdrojem - „plzeň“, Gambrinus, Radegast nebo „kozla“. Ale velkou šanci máte i na „domácí“ produkci z uherskobrodského Janáčku.

MF DNES zmapovala, jaká piva hospodští v kraji nejčastěji točí.

Plzeňský Prazdroj se svými značkami ovládá kolem 60 procent místního pivního trhu. To je o něco víc než celostátní průměr, ale zdaleka ne tolik jako v jiných regionech. Například v domovských západních Čechách dosahuje až 80 procent.

O zbylý podíl soupeří další hráči. Jejich přesný podíl nelze určit, většina pivovarů totiž odmítá uvést, kolik litrů piva loni ve Zlínském kraji vytočila.

Nejznámější regionální pivovar, uherskobrodský Janáček, dodává pivo asi do tří set z tří tisíc restaurací, hospod a barů v kraji. „Nejsilnější jsme v okruhu dvaceti kilometrů kolem Uherského Brodu. Ale už jsme se prosadili i jinde, třeba ve Zlíně,“ podotkl obchodní ředitel Pivovaru Janáček Tibor Nechala.

Pivovarnická skupina K Brewery, která uherskobrodskou výrobnu stoprocentně ovládá, má však podíl větší. Díky březnové akvizici jihomoravského Pivovaru Černá Hora jí patří šestina pivního trhu v kraji a pivo točí v pěti stovkách provozoven.

Podíl Janáčka na trhu loni vzrostl. Zatímco prodej piva se loni propadnul o 5,9 procenta, Janáček jej vytočil o sedm procent víc. Dohromady přes 83 tisíc hektolitrů, nejvíc jedenáctistupňového ležáku Patriot. Poměry na trhu se přitom celkem pružně mění. Pokud hospodský změní dodavatele, většinou o hosty nepřijde.

Podle hospodské Květoslavy Gurtlerové z Tečovic na Zlínsku se zákazníci dokážou rychle přeorientovat. „Pivovar jsem měnila dvakrát a pokaždé se dost lidí divilo. Ale po pár týdnech zjistili, že pivo není špatné a jeho cena je nižší,“ řekla majitelka hostince U Květy. O něco bezpečnější je měnit dodavatele piva na vesnici nebo v malých městech. Zjednodušeně řečeno: ve městě máte na výběr, kam zajít na pivo, které vám chutná.

Na vesnici je to jinak. „Řadu let jsem točil Gambrinus, ale lidé, kteří sem chodí, chtěli vyzkoušet něco jiného. Přešel jsem k Janáčkovi a testuju různé značky piva. Zařídím se podle toho, co bude štamgastům vyhovovat,“ uvedl Jiří Galetka, majitel hospody v Bratřejově, vesnici s osmi stovkami obyvatel.

I hospodští se totiž musí kvůli krizi víc snažit. „Rozmohl se trend, který lze označit jako garážové pití piva. Zákazníci si nakoupí lahvová piva, která pijí doma. Tržba hospodských jde dolů o dvacet až čtyřicet procent,“ podotknul Nechala.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Skácel


Zlatá devadesátá léta, mohou jen vzpomínat milovníci piva na Zlínsku. Na sklonku minulého tisíciletí fungovalo v regionu hned devět pivovarů. Ve třítisícových Slušovicích vznikly dokonce dva - Salvet a Bavor.

Zřejmě nejznámějším podnikem však byl Jarošovský pivovar, který v polovině 90. let přivedla místní rocková kapela Argema až na vrcholky hudebních hitparád.

Jarošovský pivovar se v předminulém století dostal až na císařský dvůr. V roce 1900 dokonce získal zlatou medaili na světové výstavě v Paříži. Přežil dlouhá léta, až v roce 1997 přišel šok - tehdejší majitel rozhodl, že kvůli ekonomickým problémům pivovar zavře.

Jako by to byla předzvěst blížícího se soumraku. Byznys s pivem se koncentroval na velké pivovary, které skupovaly nadnárodní koncerny. A malé pivovary, které byly navázané na místní odběratele, jejich tempu nestačily.

Konkurence je kosila hlavně na přelomu tisíciletí. V roce 1997 vedle Jarošova či Slušovic zanikl i pivovar ve Vsetíně nebo Rožnově pod Radhoštěm.

Minipivovarům v regionu přeje konec 90. let

V roce 2000 se přestalo pivo vařit v Uherském Ostrohu, rok poté došel dech pivovaru v Brumově-Bylnici, který vařil pivo Brumovský ležák, Gerhard nebo speciální Diesel s příchutí coly.

Krizi přežil uherskobrodský Janáček, hlavní hráč na pivním trhu v regionu. Od roku 2007 patří pod pivovarnickou skupinu K Brewery. V posledním desetiletí se ale začínají objevovat první minipivovary.

Už v roce 1998 vznikl v Uherském Brodě pivovar Balkán, který poté následovaly minipivovary na Valašsku. Vsetínský Valášek začal vařit kvasnicový ležák nebo pivo s kávovou, mandlovou, višňovou či borůvkovou příchutí, minipivovar Bonver v Zašové je známý svojí značkou Bon. Loni v listopadu se rozjel i pivovar U Černého orla v Kroměříži.

Na tradici pivovarnictví ve Zlíně, která se datuje až do 15. století, navazuje rodinný pivovar v Sazovicích, který vaří pivo Zlínský švec.

Málokdo přitom ví, že pivovar ve Zlíně fungoval v budově bývalého okresního soudu v centru Zlína. Šenkovalo se zde pivo z napajedelského pivovaru, který ovšem skončil v roce 1911. Ve Zlíně se usídlil Jarošovský pivovar. Budovu, ve které provozoval pivovar, však v roce 1921 koupilo město Zlín. Sloužila jako sídlo okresního soudu. Dnes je opuštěná a chátrá.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Skácel


Malé pivovary vymierajú

[pondělí, 22. březen 2010]

Malé pivovary majú aj na Slovensku svoju tradíciu. Boj o zákazníka s veľkými konkurentmi však zatiaľ prehrávajú a mnohé z nich zanikajú. Rozhodli sa preto zdvihnúť spadnutú zástavu slovenského pivovarníctva a bojovať za rôznorodú chuť zlatistého moku. Založili Asociáciu malých nezávislých pivovarov a rozbehli viacero aktivít za oživenie slovenského tradičného pivovarníctva.


Spotreba piva za minulý rok opäť klesla, už siedmy raz po sebe. Klesajúci trend spotreby nastal už v roku 2003, keď vláda dvakrát v jednom roku zvyšovala spotrebné dane.

Slovenské pivovary predali v roku 2009 o osem percent piva menej ako v roku 2008. Ide pritom o celoeurópsky trend.

Zaujímavý vývoj má aj zmena nálad milovníkov zlatého moku za posledné desaťročie, zatiaľ čo v deväťdesiatych rokoch dve tretiny spotrebovaného piva tvorili vysokostupňové dvanástky, trend sa obrátil v prospech nízkostupňovej desiatky.

Tri zo štyroch vypitých pív tak tvorí v súčasnosti desiatka. Takisto sa oproti deväťdesiatym rokom stalo oveľa obľúbenejším pivo z plechovky.

Každé desiate vypité pivo na Slovensku je práve plechovkové.

"Pokles, ktorý sme zaznamenali v roku 2009 kopíruje celoeurópsky priemer. Tento rok by mal byť už konečne trocha lepší. Znížený záujem súvisí aj so zavedením eura, hospodárskou krízou. Čiže Slovensko ovplyvnilo viacero prvkov, ktoré ovplyvnilo našu spotrebu. Rozhodne leto," povedal pre Aktuálne.sk Roman Šusták, výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu.

Záleží aj na počasí

Počasie v letnom období výrazne ovplyvňuje samotnú spotrebu piva. Platí pravidlo, že pri nižších teplotách v letných mesiacoch je aj nižšia spotreba piva.

Vyššej spotrebe piva nehrá do karát ani nestále počasie, ktoré sa často mení. K postupnému poklesu spotreby prispela aj vyššia cena piva v reštauračných zariadeniach a hospodárska kríza, ktorá má za následok menej návštevníkov krčiem.

Tá znížila aj množstvo predaného piva v čapovacích sudoch, konzumenti pri nákupe skôr preferujú lacnejšiu desiatku prípadne iné nízkostupňové pivo.

"Sme veľmi radi, že napriek negatívnemu vývoju v minulom roku sme v rámci našej spoločnosti vďaka optimalizačným opatreniam nemuseli siahnuť na žiadne pracovné miesto. Zároveň spoločnosť Heineken Slovensko v roku 2009 zvýšila základné platy svojich zamestnancov v priemere o 4,5 percenta," uviedla pre Aktuálne.sk Hana Šimková, hovorkyňa spoločnosti Heineken.

"Celkový pivný trh na Slovensku klesol za posledných 5 rokov o takmer 16 percent. Podobne to bolo aj minulý rok, keď celkový pivný trh klesol o zhruba 6-7 percent. Tento trend ovplyvnil aj našu spoločnosť. V tejto chvíli nie je možné presne predpovedať, ako bude vývoj na slovenskom trhu s pivom v budúcnosti pokračovať," uviedla pre Aktuálne.sk Drahomíra Mandíková, hovorkyňa spoločnosti Pivovary Topvar.

Štyri milióny hektolitrov

Významná časť zo skonzumovaného piva sa dováža zo zahraničia, najmä z Českej republiky, ktorá je pivárenskou veľmocou. Ostatok sa dováža najmä z Nemecka, Rakúska alebo Írska.

"Zahraničné pivá tvoria okolo šesťsto-sedemsto tisíc hektolitrov, čo by mohlo byť z celkovej spotreby pätnásť percent. Na Slovensku sa minulý rok spotrebovalo približne 78 litrov piva na osobu. Spolu s dovezeným pivom sa za minulý rok spotrebovalo približne štyri milióny hektolitrov piva," dodal Šusták.

V roku 2002 sa napríklad vypilo 94 litrov piva za rok na obyvateľa Slovenska, vrátane detí. V roku 2008 rok to bolo 82 litrov na osobu.

Zdroj: Aktuálne.sk | Autor: Andrej Onufer


O jednu ve světě z nejznámějších českých značek, název pro pivo Budweiser, nebojuje státní pivovarnický podnik Budvar jenom s americkým konkurentem, společností Anheuser-Busch.

Boj o názvy piv, ve kterých se značka Budweiser objeví, zuří totiž v samotných Českých Budějovicích. Usiluje o ně také Budějovický měšťanský pivovar.

A po několika letech, kdy boj o značky jako jsou B.B. Anno 1795 Original světlý ležák Budweiser Bier nebo B.B. Originál světlý ležák Budweiser Burgerbrau (jde celkem o pět názvů pro piva) řešily úřady a soudy, se celý spor znovu otevírá

Znovu to prozkoumejte

Úřad průmyslového vlastnictví totiž všech pět sporů mezi Budějovickým měšťanským pivovarem a Budvarem vrátil na začátek k novému projednání.

Budvar totiž nechce, aby jeho menší konkurent mohl ve svých názvech pro piva značku Budweiser jako dominantní prvek na etiketách využívat. "Slovní spojení Budweiser Bier je zaměnitelné s ochranou známkou ve znění Budweiser," napsali zástupci Budvaru úřadu.

Ten jim v první fázi sporu vyhověl a rozhodl, že značky pro Budějovický měšťanský pivovar, který vyrábí například pivo Samson, chránit nebude. "V daném případě existuje pravděpodobnost záměny těchto označení na straně veřejnosti," rozhodl úřad.

Pivovar se ale odvolal a obrátil i na soud. Podle zástupců měšťanského pivovaru mu už úřad chránil některé názvy piv, ve kterých se značka Budweiser objevila. A to, že v pěti posuzovaných případech značku Budweiser na etiketách zvětšil, nemůže být důvodem pro zamítnutí ochrany.

"Budvar nemůže mít jako jediný monopol k užívání slovního prvku ve znění "Budweiser". Měšťanský pivovar je rovněž českobudějovickým pivovarem s dlouholetou tradicí (od roku 1795), takže mu k uvedenému slovnímu prvku svědčí stejná práva," uvedli zástupci měšťanského pivovaru.

Podle zástupců měšťanského pivovaru jsou lidé v Česku, kteří pijí pivo, velmi dobrou orientaci na trhu a dokáží rozlišit výrobky jednotlivých pivovarů, k záměně tak dojít nemůže.

Soud a nyní i Úřad průmyslové vlastnictví námitkám Měšťanského pivovaru vyhověl a rozhodl, že se celý spor bude rozhodovat znovu.

Poznají lidé rozdíl?

Experti tak znovu musí rozhodnout, jestli si zákazníci obě značky, ve kterých se vyskytuje slovo Budweiser, mohou poplést a může dojít k záměně piv od obou výrobců.

Experti musí také posoudit průzkumy mezi spotřebiteli, kteří ve 40 procentech spojují slovo Budweiser s výrobky pivovaru Budvar.

Zatímco v Česku se o názvy piv, ve kterých se objevuje slovo Budweiser, stále bojuje, v Evropské unii je na tom rozhodně lépe Budvar. Druhý nejvyšší soud EU totiž loni na jaře definitivně potvrdil, že americký pivovar Anheuser-Busch nemá právo na zapsání ochranné známky Budweiser. Právo na užívání této značky totiž bylo podle soudu přiznáno v Německu a Rakousku českému pivovaru Budějovický Budvar.

Budvar vlastní ochranné známky, ochranná označení původu, zeměpisná označení a obchodní jména, jako jsou Budweiser Budvar, Budweiser, Budvar, Bud a Budějovický Budvar. Pivovar jich má celkem registrováno na 380 ve více než 100 zemích celého světa.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Tomáš Fránek


Minipivovary z kraje slaví úspěchy

[pondělí, 22. únor 2010]

Svatý Florian, Velkorybnický Hastrman, Permon, Velichovský forman, Jantar a Prokop - to jsou názvy piv, která vaří rodinné a domácí minipivovary v Karlovarském kraji.

Měšťanský minipivovar v Sokolově expeduje pivo Permon. Majitel pivovaru Ladislav Sás si v sobotu v Chebu nenechal ujít návrat Chebské Hradní 11°. Prozradil při tom i své podnikatelské plány. „Vaříme na nové varně. Loni jsme byli na šesti stech hektolitrech a letos chceme mít dvanáct set. Začínáme dodávat do restaurací. Připravujeme i nová lahvová piva. Do Chebu jsme se přijeli podívat, jak jim to tady půjde,“ prozradil podnikatel důvod své návštěvy. Na nejprestižnější tuzemské soutěži Česká pivní pečeť v Táboře získal sokolovský Permon minulý měsíc v kategorii světlá piva speciál Zlatou i Stříbrnou pečeť. Diplom Zlatá pivní pečeť putoval také do zámeckého minipivovaru Chyše.

Potvrdilo se, že minipivovary v Karlovarském kraji vaří nejlepší pivo. Zlatou pečeť jsme získali s pivem Permon 13 speciál. Stříbrnou pečeť s Permonem 16 speciál,“ uvedl Ladislav Sás. Pivo s chráněnou značkou Permon začal vařit v prosinci 2006. Pětatřicet konkurentů z celé republiky nechal za sebou v Táboře zámecký minipivovar Chyše. Zlatou pečeť si odvezl za jedenáctistupňové pivo Prokop.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Více než 420 vzorků piv v odborných degustacích z 92 pivovarů a minipivovarů, okolo pěti tisíc prodaných vstupenek.

Tak by se daly shrnout letošní jubilejní a opět rekordní Slavnosti piva a minerálních vod v Táboře, ve kterých bodovali i jihočeští výrobci.

Specialitou letošního jubilejního ročníku bylo dvanáctistupňové pivo Jublák. Pořadatelé jej nechali uvařit výhradně pro tuto příležitost.

Je to velice kvalitní, plný prémiový ležák. Chtěli jsme nabídnout výjimečné pivo vyrobené z českých surovin,“ popsal zakladatel slavností Alois Srb.

Návštěvníci si mohli v hotelu Palcát vybírat z více než stovky značek z produkce domácích i zahraničních pivovarů a minipivovarů. Dvaadevadesát ze 95 zúčastněných přihlásilo své vzorky do odborných degustací. V 16 kategoriích posuzovali degustátoři přes 420 vzorků piva.

V kategorii světlých výčepních piv získal Zlatou pivní pečeť Zlatopramen výčepní z pivovaru Krásné Březno. Mezi světlými ležáky nejvíce zaujal jedenáctistupňový Primátor z Pivovaru Náchod.

Sedmnáctou kategorií byla soutěž o Extra Zlatou pivní pečeť, kde velká porota složená z odborníků, novinářů a zástupců města, degustovala vítězná piva z jednotlivých kategorií,“ uvedla za organizátory Jana Kopřivová. Absolutním vítězem se stalo pivo Premium z pivovaru Litovel.

Z jihočeských pivovarů byl nejúspěšnější českokrumlovský pivovar Eggenberg, který vyhrál kategorii piv se sníženým obsahem cukru. V polotmavých pivech bodoval s druhým místem Měšťanský pivovar Strakonice s polotmavým ležákem Klostermann. Ostudu neudělal ani protivínský Platan, který v nealkoholických pivech obsadil třetí příčku.

V soutěži minerálních vod uspěl v ochucených minerálkách český výrobce Marienbad Waters z Mariánských Lázní s vodou Excelsior - višeň. V přírodních minerálkách byla úspěšná Brusnianka sýtená od slovenského výrobce Kapele Brusno.

Jublák nabídl to nejlepší a slavil úspěch

Je tomu už dvacet let, kdy se v Táboře uskutečnily pivní slavnosti poprvé. K tomuto jubileu nechali pořadatelé vyrobit speciální pivo s názvem Jublák. Více o něm prozradil zakladatel slavností Alois Srb.

Jaký vlastně Jublák je?

Je to velice kvalitní, plný prémiový ležák, kterým jsme chtěli naše hosty oslovit. Je to pivo uvařené opravdu jednorázově, výjimečně, z českých surovin a tím nejpracnějším postupem. Za tuto námahu dostanete výjimečné pivo.

Kolik a ve kterém pivovaru jste ho nechali uvařit?

Nechali jsme vyrobit deset hektolitrů v pivovaru Zvíkovské podhradí.

Bude možné ochutnat ho i jinde než na táborských pivních slavnostech?

Když se v takovém minipivovaru uvaří takhle malá dávka piva, je to jako když vám doma maminka uvaří guláš. Nikdy už chuť toho guláše, ani při použití stejných surovin a postupu, nebude stejná.

Podle čeho jste vybírali, jaké pivo uvařit?

Radil jsem se s odborníky, kterým důvěřuji a s majitelem a sládkem pivovaru. Nabídli mi několik možností a já se rozhodl pro jednu z nich.

Uvažovali jste o něčem odvážnějším? Třeba o silnějším pivě?

Ne, to jsou speciality, které mohou mít své příznivce, ale také odpůrce. Chtěli jsme, aby Jublák oslovil širší veřejnost.

Byl o něj velký zájem?

I když už jsme neměli místo na to umístit ho přímo v hlavním sále, lidé si ho našli a vyprodal se všechen.

Když tak chutnal, není škoda ho už nevyrábět?

Ta možnost tu samozřejmě je, ale to bych předbíhal. Ale už to nebude to samé, bude to jiné pivo.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Petra Šitnerová


Obavy, jestli budou lidé dál kupovat jejich nápoj, mají po zavedení vyšší spotřební daně pivovary Libereckého kraje.

Spotřební daň u piva se od ledna zvýšila o 50 haléřů na půllitr a především malé pivovary říkají: „Vyšší daň pro nás může být likvidační.

Za nespravedlivé považuje zvýšení daně Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany. „Nemyslím si, že je to správná cesta státu, jak snížit rozpočtový deficit. Pivo to velmi znevýhodňuje třeba oproti vínu,“ řekl Deníku.

Svijany patří mezi větší pivovary, přesto i zde vliv vyšší daně pocítí. „Ublíží nám to už jenom proto, že se ke koncovému zákazníkovi dostane dražší pivo. Očekávám, že se kvůli tomu propadne celý pivní trh a možná se bude muset i propouštět,“ svěřil se se svými obavami Havlík.

Malé pivovary

Malé pivovary na tom však opravdu mohou být ještě o poznání hůř. Jejich vyjednávací pozice s velkými obchodními řetězci je totiž často horší, než mají větší výrobci oblíbeného moku. Malý Vratislavický pivovar se nejhoršího neobává. Od větších potíží ho totiž uchrání fakt, že velká část jeho produkce míří do zahraničí.

Přesto nás to určitě negativně ovlivní, protože koncový zákazník bude mít zase o něco hlouběji do kapsy. Trápí nás to, připadáme si jako výběrčí daní pro stát. Na druhou stranu nemáme nejvyšší daň za pivo v Evropě. Jsou země, kde jsou na tom mnohem hůř,“ vysvětlil Petr Hostaš z pivovaru, který produkuje pivo značky Konrád.

Zvýšení spotřební sazby daně o 33 procent, tedy o 50 haléřů na půllitr, prosadila ODS s pomocí čtyř sociálních demokratů a dvou senátorů za TOP 09 v rámci vládního protikrizového balíčku. Senátoři však navrhují, aby se spotřební daň u piva snížila na loňskou úroveň. Otevřený dopis poslancům dokonce zaslala pivovarnická společnost K Brewery Group, pod níž patří šest malých nezávislých pivovarů v České republice.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Aleš Vávra


Ředitelé nechtějí propad výroby

[pondělí, 25. leden 2010]

Jak se bude v letošním roce zvyšovat, nebo snižovat produkce piva v regionu? Ptali jsme se zástupců pivovarů na Vysočině.

Všichni „velcí hráči“ mají prozatím - navzdory nárůstu spotřební daně u piva - jen pozitivní myšlenky. „Chtěli bychom, aby naše výsledky byly obdobné jako v roce minulém, nebo se zvyšovaly,“ prohlásil vedoucí obchodního oddělení pelhřimovského pivovaru Poutník Jiří Vacek.

Výstav pivovaru se pohyboval v minulých letech kolem 25 tisíc hektolitrů ročně. „Vloni jsme vyšli na trh s pivy speciálními. A s těmito pivy hodláme pokračovat i v tomto roce,“ dodal Jiří Vacek.

Výroba piva v Havlíčkově Brodě se vloni zvýšila o jedno procento na 83 tisíc hektolitrů. „Vzhledem k obecně předpokládanému poklesu tuzemské spotřeby piva v roce 2009 zhruba o deset procent považujeme náš výsledek za velmi pozitivní,“ zhodnotil ředitel Měšťanského pivovaru Jiří Hušek.

Letos by výroba piva Rebel měla vzrůst na 90 tisíc hektolitrů. „Na českém trhu plánujeme růst o pět procent, export piva bychom díky novým projektům chtěli zdvojnásobit,“ dodal Hušek.

Během prvního čtvrtletí tohoto roku hodlá havlíčkobrodský pivovar uvést na trh nové kartony po osmi a deseti lahvích - v celém sortimentu lahvového piva. Investice mají v Havlíčkově Brodě směřovat do podnikového informačního systému a do chlazení sklepů a spilek. „Celkově letos překročí 10 milionů korun,“ sdělil Jiří Hušek.

V Jihlavě bude pivovarská skupina K Brewery Trade investovat do nové lahvárenské linky, také přemístí linku sudovou. Naplánovány jsou investice přibližně za 25 milionů korun. „Pivovar má stále potenciál výrazného růstu,“ domnívá se obchodní ředitel skupiny K Brewery Otakar Binder. Letos by výstav mohl šplhat k hranici 200 tisíc hektolitrů. Vloni pivovar vyrobil 140,5 hektolitru piva, předloni zhruba 90 tisíc hektolitrů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Celková produkce pivovarů v České republice sice klesá, v Libereckém kraji přesto pivovary letos zřejmě překonají loňská rekordní čísla. Loni tři pivovary z kraje uvařily přes 505 tisíc hektolitrů, letos to bude kolem 580 tisíc hektolitrů.

"Jsme spokojení,“ shodli se ředitelé pivovarů v Liberci-Vratislavicích, Svijanech i Malém Rohozci. Produkce by neměla klesat ani letos, přestože pivovary v důsledku zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty zdražly půllitr piva zhruba o 70 haléřů.

Pivovar Svijany se svým výstavem řadí mezí desítku největších v zemi. Loni zde uvařili přes 385 tisíc hektolitrů, o rok dříve 318 tisíc. "Letos bychom rádi překonali hranici 400 tisíc," uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

O zhruba 10 procent lepšího výsledku dosáhl loni Pivovar Hols ve Vratislavicích nad Nisou. Loni zde uvařili 148 tisíc hektolitrů, o rok dříve 134 tisíc. "Předchozí dva roky byla produkce nadprůměrná," řekl ředitel pivovaru Pavel Hostaš. I proto jsou ve firmě v prognózách pro letošní rok opatrní a podobně jako v předchozích letech počítají s produkcí kolem jednoho sta tisíc hektolitrů.

Loni se dařilo i Pivovaru Rohozec u Turnova - jednomu z nejmenších pivovarů v republice, který byl před sedmi lety na pokraji krachu. Poté ho ovládl Pivovar Svijany a výroba každoročně roste. Loni pivovar v Rohozci prodal rekordních 63 tisíc hektolitrů, o rok dříve 53 600 hektolitrů. "Chceme dále růst, ale bude to těžké. Doba je zlá," konstatoval ředitel pivovaru František Jungmann.

Zdroj: Liberecko Regiony24.cz | Mediafax


Celková produkce pivovarů v České republice sice klesá, v Libereckém kraji přesto pivovary letos zřejmě překonají loňská rekordní čísla. Loni tři pivovary z kraje uvařily přes 505 tisíc hektolitrů, letos to bude kolem 580 tisíc hektolitrů.

"Jsme spokojení,“ shodli se ředitelé pivovarů v Liberci-Vratislavicích, Svijanech i Malém Rohozci. Produkce by neměla klesat ani letos, přestože pivovary v důsledku zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty zdražly půllitr piva zhruba o 70 haléřů.

Pivovar Svijany se svým výstavem řadí mezí desítku největších v zemi. Loni zde uvařili přes 385 tisíc hektolitrů, o rok dříve 318 tisíc. "Letos bychom rádi překonali hranici 400 tisíc," uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

O zhruba 10 procent lepšího výsledku dosáhl loni Pivovar Hols ve Vratislavicích nad Nisou. Loni zde uvařili 148 tisíc hektolitrů, o rok dříve 134 tisíc. "Předchozí dva roky byla produkce nadprůměrná," řekl ředitel pivovaru Pavel Hostaš. I proto jsou ve firmě v prognózách pro letošní rok opatrní a podobně jako v předchozích letech počítají s produkcí kolem jednoho sta tisíc hektolitrů.

Loni se dařilo i Pivovaru Rohozec u Turnova - jednomu z nejmenších pivovarů v republice, který byl před sedmi lety na pokraji krachu. Poté ho ovládl Pivovar Svijany a výroba každoročně roste. Loni pivovar v Rohozci prodal rekordních 63 tisíc hektolitrů, o rok dříve 53 600 hektolitrů. "Chceme dále růst, ale bude to těžké. Doba je zlá," konstatoval ředitel pivovaru František Jungmann.

Zdroj: Liberecko Regiony24.cz | Mediafax


Malých pivovarů, jejichž majitelé a provozovatelé přicházejí na trh s novými druhy piva, v poslední době nejen v našem kraji přibývá. Pivovary jsou schopny uspokojit i pivaře, kteří hledají neobvyklé nápoje vyrobené z rozmanitých surovin

Tmavé, světlé, bílé, černé, lehké, silné, kvasnicové, bezlepkové, medové, švestkové, vanilkové, puškvorcové, pšeničné, svrchně kvašené, spodně kvašené, filtrované, nefiltrované...

Řeč je o pivech z malých pivovarů - jejich nabídka v Moravskoslezském kraji je však ještě mnohem širší, štamgasti si zvykají na to, že mají ve „svém“ minipivovaru nejenom stálou nabídku piv, ale také speciály, které sládek čas od času vaří pro zpestření.

Z mapy malých pivovarů v kraji zmizel vloni v listopadu kopřivnický Rodinný minipivovar Vaněk a Vaněk, v němž sládek vařil piva s názvem Lašský vulkán, Chacharek, Řízek a Uhlo.

Otec a syn Vaňkovi, kteří minipivovar v Kopřivnici před lety založili, předali zhruba před dvěma roky svůj minipivovar do rukou jiného majitele, ten ale s vařením piva loni v listopadu skončil.

Zůstal jsem na výrobu piva zcela sám a už to dál nešlo. Ale naše pivo snad tak úplně ještě nekončí, protože nový majitel hodlá ve vaření pokračovat, snad letos v létě by měl začít někde v Ostravě. Momentálně údajně hledá vhodný objekt,“ řekl bývalý provozovatel kopřivnického pivovaru Jiří Vaněk.

Skončil také příborský minipivovar, kde se vařilo Freudovo pivo. „Našel jsem si jinou práci a dohodli jsme se s majitelem, že výrobu piva ukončíme. O nějakém obnovení výroby však asi nemůže být řeči, zařízení jsme totiž prodali,“ říká bývalý sládek příborského minipivovaru Juraj Prokeš.

Dalším malým pivovarem, který na nějakou dobu přerušil výrobu, je Minipivovar Arthur´s ve Frýdku-Místku.

Stěhujeme se z objektu bývalé firmy Seliko do nového areálu v Lískovecké ulici. Tady však budeme ve výrobě piva během několika následujících měsíců opět pokračovat,“ řekl majitel minipivovaru a také likérky Milan Kwaczek.

Malé pivovary

Pivovar provozuje společnost HEGAs - ENERGO. Varný kotel je unikátní tím, že je vytápěn peletkami. Kapacita pivovaru je 500 hektolitrů ročně.

Pivovar vaří například přírodní, nefiltrované, nepasterované pivo PIKARD světlý i tmavý ležák 11°, puškvorcový PIKARD a speciály.

Pivovar je v restauraci v části Hukvald Dolní Sklenov. Výstav je 300-500 hektolitrů piva. Na čepu je světlá a černá Hukvaldská 12° a světlá Hukvaldská 10° a 14°.

Hostinský pivovar a hotel Excelent v Rýmařově nabízí světlý ležák 11°, tmavý ležák 12° a polotmavý speciál Excelent 13°. Pivovar navázal na tradici z roku 1662.

Valašský pivovar v Kozlovicích vaří piva s názvem Valašský vojvoda -světlý kvasnicový ležák, Kozlovický fojt - tmavý kvasnicový ležák a Kozlovjan - polotmavý speciál.

Biovar Ostrava vaří piva: Hejkal 10°, Qásek 11°, 12° i 13°, Qásek MED 11°, Zeus 10° - se sníženým obsahem cukru a Garážmistr 11°.

Hostinec a Minipivovar U KONÍČKA leží ve Vojkovicích. Sládek vaří piva světlý Ryzák 11°, tmavý ležák Vraník 12° a polotmavý Grošák 14°.

Hlučínský pivovar Avar zahájil provoz již v srpnu roku 1993. Pivovar vaří dvanáctistupňová piva Avar světlý, Avar tmavý, kvasnicový Avar a také nealko Avar-colu.

Pivovar Slezan sídlí u Leskovce na Opavsku. Specializuje se na ječmenné, spodně kvašené pivo. Jde o ležáky 11°, 12° a 13° Slezan. Vaří také medové, višňové, švestkové a mandlové speciály.

Městský pivovar ve Štramberku byl založen v roce 2005, vaří zde světlý a tmavý Trubač - kvasnicové ležáky. Příležitostně i švestkové pivo.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Baďura


Pivovary zdražily pivo kvůli drahým surovinám i vyšší dani.

Pivaři na Děčínsku zatím nemusejí mít obavy z toho, že budou pít drahé pivo. Pivovary sice zdražovaly, ale hospodští v děčínských hospodách zatím vyčkávají.

V naší restauraci nevaříme, jsme závislí na prodeji piva a ostatních nápojů, ale zatím jsme nezdražili. Budeme bojovat o přežití,“ tvrdil František Líbal z restaurace Březinka v Děčíně Březinách.

Nezdražila ani hospoda Tropical v Jílovém. „Vyčkáváme. Budeme se snažit ceny udržet. Máme otevřeno od nového roku až do čtyř do rána, abychom nalákali více zákazníků,“ vysvětlila Ivana Matušková z restaurace Tropical v Jílovém.

Pivo zdraží všude

Přitom některé pivovary zdražily už před koncem roku. A to kvůli zvýšení cen surovin. Především současná cena jedné tuny ječmene se díky velké neúrodě blíží dvojnásobku ceny loňské. Od ledna se přidala ještě vyšší daňová zátěž.

Zdražování se dotklo také minipivovaru Kocour ve Varnsdorfu. „Ceny našeho piva budou vyšší z důvodů větší daňové zátěže. Ještě je upravujeme,“ řekl majitel pivovaru Josef Šusta. Kromě běžného piva vyrábí také speciální pšeničné pivo Wajtzbock a pivo anglického typu Ale. Většinu piva dodává do restaurací v české republice. Na Děčínsku je to například Pizzerie Sluníčko v Rumburku, Hotel Erlec ve Šluknově a především do varnsdorfské restaurace Noprosu.

Na tento rok také chystáme vybudování podnikové restaurace. Velký odbyt máme v Praze.“ dodal Šusta. Odběratel Kocoura hotel a restaurace Erlec ze Šluknova ke zdražení ještě nepřistoupil.

Budeme se snažit udržet ceny co nejdéle. Ale počítám s tím, že zdražovat budeme, ač neradi,“ uvedl majitel hotelu Josef Erlec.

Varnsdorfská restaurace Noprosu zatím pivo Kocour nezdražila, ale chystá se. „Zatím čekáme jak dopadnou výsledné ceny pivovaru,“ řekl vedoucí restaurace Noprosu.

Zájem je o pivo v plastových lahvích

Společnost Heineken, která vlastní značky Zlatopramen, Březňák a Louny zdražila od 1. ledna pivo také kvůli vyšší spotřební dani o 4,6 procenta. Cena za sud se zvedla o padesát korun.

Heineken letos počítá s velkým nárůstem prodeje piv v plastových obalech o objemu 1,5 litru. Ten již v loňském roce vzrostl pětinásobně a tvořil více než tři čtvrtiny produkce. Kromě domácího trhu získal velký ohlas i v Německu, kam se vyváží.

Na českém trhu začal pivo v plastových láhvích prodávat v létě například i Plzeňský Prazdroj, který se prodeji piva v plastových lahvích bránil řadu let. Začal do nich stáčet nejlevnější druhy piva Klasik a Primus.

Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice a loni se dohodl na koupi ústecké společnosti Drinks Union, která sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora. Heineken je trojkou na českém trhu a jeho zdejší pivovary loni vyrobily 2,8 milionu hektolitrů piva.

Zdroj: Děčínský deník.cz | Autorka: Lenka Kopsová


Kdo si oblíbil pivo Ferdinand z Benešova či Berounského medvěda, může být zatím klidný, protože majitelé těchto pivovarů zdražovat nebudou. Ke zvyšování ceny piva téměř o korunu ale přistoupila od ledna většina středočeských pivovarů kvůli nárůstu spotřební daně a DPH.

Máme stabilizované ceny energií na dva roky dopředu, což je největší úspora, a také ceny surovin máme nižší, a tak zdražovat nebudeme,“ vysvětlil ředitel benešovského pivovaru Jaroslav Lebeda, proč ke zvýšení ceny nedojde.

Dražší pivo nemá zatím ani berounský pivovar a do března vyčká i pivovar v Kácově na Kutnohorsku. Výrobu kácovského Hubertusu budou pokrývat zatím z marže. Přímo v pivovaru stojí půllitr desetistupňového piva 12 korun.

Ztráty zákazníků se nebojí „Uvidíme, jak to půjde. Když nám to bude vycházet dobře, tak bychom nejraději nezvyšovali vůbec,“ říká majitelka Berounského medvěda Hana Mayerová. V pivovarské hospodě stojí například jedenáctistupňové pivo 17 korun.

Naopak téměř o korunu více zaplatí ti, kteří pijí Krušovice, Velkopopovického Kozla, Herolda z Březnice, Klášter z Mnichova Hradiště či Postřižinské pivo z Nymburka. O ztrátu zákazníků se nebojí, i když ekonomická krize zasáhla i do pivovarnictví. Pivo pijí lidé méně. „Zákazníků neubývá, ale spotřeba v restauracích klesá. Ten, kdo dřív vypil třeba sedm piv, jich teď vypije pět. Pivo ale vyvážíme, nyní jsme získali nové partnery, a tak celková spotřeba spíš stoupá,“ řekl ředitel Postřižinského pivovaru Pavel Benák. „Věříme, že hostinští budou rozumní a ceny nezvýší ještě víc,“ doufá.

Jeho slova potvrzují majitelé restaurací. „Nechceme zdražovat moc, protože už takhle je znát, že lidí chodí méně. Odhadem nám mohly za minulý rok klesnout tržby zhruba o 20, 30 procent. Lidé méně v restauracích jedí a pomaleji pijí,“ podotkl Jindřich Neliba, majitel restaurace Pod červeným bukem v Kladně.

Zákazník si teď většinou dává to nejlevnější, třeba dražší kořalky už vůbec netáhnou. Také přibylo víc takzvaných hluchých dní. Teď lidé ve velkém počtu chodí jen ve čtvrtek a v pátek,“ doplnil Luboš Opava, majitel Pohoda baru v Benešově, kde točí Lobkowicze. Ten podraží také. „Ještě jsme se nerozhodli, jestli budeme zdražovat. Je teprve čtvrtého, myslím, že tak do konce měsíce se rozhodne,“ dodal Opava.

V Březnici na Příbramsku se dosud mohl koupit sud desetistupňového piva za 948 korun, nyní je to o 92 korun víc. „Nebojíme se, že bychom ztratili klientelu. Pivo máme kvalitní, jde o klasickou výrobu. Rozšířili jsme nyní sortiment o pšeničný kvasnicový ležák, který tolik pivovarů nevyrábí, takže se snažíme vyjít zákazníkům vstříc,“ vysvětlil Tomáš Kopřiva, obchodní ředitel březnického Heroldu s tím, že jim pomáhá export.

Právě novinky mají nalákat na pivo nové zákazníky. V Kácově doufají, že letos budou mít i lahvové pivo, které se může rozšířit do více míst. Dosud ho prodávali v sudech či PET lahvích. V Berouně bude po celý rok k dostání takzvaný Grizlly, osmnáctistupňové pivo. „Loni jsme ho zkusili jen na určité období, ale je po něm taková poptávka, že bude k dostání po celý rok,“ podotkla majitelka pivovaru Hana Mayerová.

Návrat k tradici

Úplně v novém bude Pivovar Klášter v Mnichově Hradišti na Mladoboleslavsku. Loni ho koupila česká skupina K Brewery, která vlastní i lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci na Příbramsku. Pivovary chtějí provozovat pod sloganem Návrat k tradici a na podzim uvedli na trh nový ležák Lobkowicz Premium. Koupí také nový stroj na etiketování lahví, který umožní lepit na lahve i stanioly. Výrazně se však změní etikety, které budou ve tvaru oblouku vstupní brány bývalého kláštera. Ten tady stojí dodnes. Na etiketu se vrátí po desetiletích také postava mnicha, kterou pivovar používal už ve třicátých letech minulého století. „Pivovar Klášter uvařil výrazně méně piva než v předchozích letech, což souvisí s převodem firmy na jiného vlastníka. Nyní ale počítáme s růstem,“ uvedl manažer pivovaru Petr Božoň. Pivo zdraží o šedesát až devadesát haléřů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Markéta Bušková


Pivovary na přelomu roku zdraží pivo

[úterý, 15. prosinec 2009]

Trvalo to trochu déle než vloni, ale pivaři se nakonec opět „dočkali“. Pivovary zdraží pivo, přestože ceny jiných produktů stagnují, nebo dokonce budou zlevňovat.

V minulých letech pivo zdražovaly jen některé pivovary a většinou následovaly obdobné kroky velkých pivovarů. Avšak teď je situace jiná.

Cenu piva zvýší všechny pivovary a všechny v tentýž den. Na Nový rok. Bude zajímavé sledovat, jak zareagují hospodští, zda zdraží pivo po silvestrovské půlnoci, či na Nový rok odpoledne. Nebo počkají se zdražením až do doby, kdy vyprodají zásoby z letošního roku?

Důvodem zdražení je zvýšení spotřební daně na pivo o 33 procent, které prosadil ministr financí Eduard Janota. Tato vládní úprava zdraží jeden půllitr podle druhu piva o šedesát haléřů až o korunu. Pivo zdraží i největší pivovar v kraji náchodský Primátor. „Změna daní bude na přelomu roku, a tak pivovary budou chtít upravit cenu co nejdříve. Nikdo nebude dlouhodobě podnikat se ztrátou,“ řekl ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý. Ten zatím neví, o kolik pivovar zdraží: „Nemáme to ještě přesně spočítáno, ale nechceme zdražit víc než o rozdíl způsobený zvýšením spotřební daně a daně z přidané hodnoty. U desetistupňového piva to bude méně, u dvanáctistupňového více.

Podle Hlavatého ke zdražení budou muset přistoupit všechny pivovary, které nechtějí snižovat u svého piva marže.

To potvrdil i ředitel pivovaru Krakonoš v Trutnově Karel Janko: „Trutnovský pivovar od 1. ledna 2010 zdraží pivo tak, aby nová cena pokryla rozdíl způsobený zvýšením spotřební daně.

Zdražení piva 1. ledna 2010 potvrdil i ředitel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek. „Zatím nevím, o kolik, ale určitě nemůžeme z marže, kterou na pivu máme, ještě dotovat stát. Asi se to nikomu nebude moc líbit, ale při tak velké spotřebě piva to státu možná pomůže,“ řekl Nosek.

Nový pivovar Tambor ve Dvoře Králové nad Labem, který úspěšně vstoupil na pivní trh letos, zatím se zdražením váhá. Manželka nemocného ředitele Nasika Kiriakovského sice v neděli vzkázala, že pivovar zdraží pivo o korunu, ale sám Kiriakovský si tím ještě včera jist nebyl. Poté, co viděl nedělní televizní debatu s ministrem financí Janotou, se domnívá, že o růstu spotřební daně ještě na sto procent rozhodnuto není.

Zdražují i minipivovary, například Městský podorlický pivovar v Rychnově nad Kněžnou. „Těžko bych zvládl zvýšení DPH i spotřební daně. Ještě jsem to nepočítal, ale bude to sedmdesát haléřů až koruna na pivo,“ řekl za rychnovský pivovar Tomáš Konvalina.

Pozadu nezůstane ani Pivovar v Nové Pace. „Zdražíme v průměru o šedesát haléřů. Cena nízkostupňového piva půjde nahoru méně, cena silnějšího více,“ řekla Pavlína Krejčová z marketingu novopackého pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Broulík


Tři z deseti nejlepších českých piv, jak je před nedávnem ohodnotily populární britské noviny The Times, se vaří ve východních Čechách. A patří mezi ně dokonce i jedno zdejší, medlešické!

Na pátém místě se umístil pardubický Pernštejn, na šestém novopacké pivo a na sedmém pivo z Medlešic, malého pivovaru u Chrudimě.

Zajímavé je, že až na plzeňský Prazdroj v prestižní desítce chybí velký pivovar.

Nu, proti gustu žádný dišputát. Jak je vidět, značky, nad kterými mnozí místní ohrnují nos, sbírají v cizině vavříny.

Zdroj: Chrudimský deník.cz


K výrobě oblíbeného nápoje stačí hrnec, teploměr, větší cedník, „petky“ a lednička

Vaření piva ve velkém vyžaduje nákladná zařízení, v malém si však pivo může každý uvařit doma. Pro vlastní potřebu si podle zákona může každý občan ČR uvařit ročně dvě stě litrů piva, plánované vaření je ovšem nutné nahlásit celní správě. Při větším objemu už se musí zaplatit spotřební daň.

Potřebné vybavení má většina lidí v kuchyni. „Stačí hrnec, teploměr a větší cedník. V hrnci se pivo uvaří i zkvasí, po zkvašení se stočí do sudu, ve kterém se nechá v ledničce zrát. Sud ovšem není nutný, zrát může třeba i v pet lahvích, pouze se pak musí po otevření vypít, ze sudu lze domácí pivo normálně čepovat,“ vyjmenoval potřebné „nádobí“ Petr Pavlas z klatovského pivního studia Modrý abbé, který vaření domácího piva několikrát vyzkoušel a který pravidelně podobným způsobem vaří domácí nealkoholické pivo.

Technologický postup vaření piva lze nalézt v odborné literatuře nebo na internetu, sehnat lze i potřebné suroviny – slad, chmel nebo chmelový extrakt a kvasnice. „Suroviny lze koupit například v pražské prodejně internetového serveru Svět piva, existují zásilkové obchody, někdy je lze i „vyškemrat“ v pivovaru,“ vysvětlil Pavlas.

Komu by nestačilo pivo uvařené v hrnci, může si pořídit domácí pivovar. Zařízení malého pivovaru lze koupit buď hotové, v tom případě se cena pohybuje zhruba od milionu korun výše, nebo si pivovar postavit. „Koncepci pivovaru jsem si podle literatury navrhl sám a s pomocí dvou místních firem, které mi něco svařily nebo pomohly s potrubím, jsem ho i postavil. Stavba trvala asi dva roky, pokud bych spočítal investice, bylo by to zhruba tři sta tisíc korun, plus mínus sto tisíc. Takže v podstatě pivovar lze pořídit místo nového auta,“ popsal stavbu pivovaru Jan Benada, který vaří pivo v Mačicích na Sušicku.

Foto

Mačický pivovar uvaří v jedné várce dvě stě litrů, Jan Benada své pivo nedodává do restaurací, vaří spíše pro pivní „fajnšmekry“, Mačické pivo lze také občas ochutnat na různých pivních slavnostech nebo soutěžích. „Pivo posíláme třeba na různé pivní festivaly, když nás někdo osloví, jsme schopni dodat třeba dva sudy. Někam do restaurace ani pivo dodávat pravidelně nechci, nedělám to na výdělek, pro mne je to koníček,“ vysvětlil Benada.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor a foto: David Kojan


Pivovary v kraji budou zdražovat

[čtvrtek, 3. prosinec 2009]

Lidé na Vysočině budou od Nového roku platit více za pivo. Pivovary v regionu, stejně jako například největší producent piva v České republice, plzeňský Prazdroj, totiž budou zdražovat.

Důvod je u všech stejný. Zvýšení daně z přidané hodnoty a spotřební daně, které jsou plánovány v úsporném balíčku ministra financí Eduarda Janoty.

Své ceníky na příští rok už upravili výrobci v Jihlavě, Havlíčkově Brodě a Chotěboři. Jak Ježek, tak i Rebel a Pivo Chotěboř by měly od prvního ledna stát v průměru o pět procent víc než v současné chvíli.

V praxi to znamená, že za půl litru jihlavského piva zaplatí zákazníci zhruba o padesát pět haléřů více než nyní. U havlíčkobrodské značky to může být až šedesát pět haléřů, u sudového piva dokonce koruna.

Myslím si, že nejde o rapidní zdražení,“ sdělil svůj názor ředitel Měšťanského pivovaru Rebel v Havlíčkově Brodě Jiří Hušek.

V Jihlavě pivo zdražovali naposledy téměř před dvěma lety – v únoru roku 2008.

I po zdražení v lednu příštího roku budeme patřit k nejlevnějším pivovarům v České republice a určitě na Vysočině,“ poznamenal obchodní ředitel jihlavského pivovaru Miloš Vostrý.

Další producenti zlatavého moku v regionu se také chystají na úpravu cen. O kolik víc jejich zákazníci zaplatí, však ještě přesně nevědí.

Cenu teprve tvoříme. Samozřejmě budeme dorovnávat rozdíl, který vzniká nejen zvýšením DPH o jednu korunu, ale i nárůstem spotřební daně. Přesnou sumu zatím neřeknu, věc není uzavřená,“ informoval stručně správce postřižinského pivovaru Dalešice Ladislav Urban.

Podobná situace vládne i v humpoleckém Bernardu. „Budeme zdražovat od poloviny ledna. Půjde o krok z nutnosti. Cenu nastavíme tak, že pivovar z toho nebude mít ani korunu,“ pronesl Zdeněk Mikulášek z marketingového oddělení.

Zcela jasno, o kolik zvednou ceny, nemají ještě ani v pelhřimovském Poutníku.

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autor: František Jirků


Slovenské pivo varíme aj v Poľsku

[úterý, 1. prosinec 2009]

Slovenský pivný trh tápa. Napriek tomu, že na pultoch predajní zostávajú tradičné značky, ich pôvod nemá s históriou nič spoločné. Pivné giganty - Heineken a Topvar - skúpili regionálne značky pod jednu strechu a varia pivo z jedného centra.

Pozícia malých hráčov je výrazne obmedzená. „Na rozdiel od susedných krajín, kde zažívajú malé pivovary zlaté časy, na Slovensku postupne vymierajú," hovorí o situácii na trhu Branislav Cvik, predseda Predstavenstva Banskobystrického pivovaru.

Domáci „štangasti" nešetria

Košický Cassovar, michalovský Starý prameň či bratislavský Stein. Regionálne značky, ktoré v lepšom prípade stratili svoj domov, v tom horšom zanikli úplne. Kým na začiatku 90. rokov pôsobila na Slovensku dvadsiatka pivovarov, od budúceho roka ich bude len päť.

Napriek dramatickým zmenám, na Slovensku prežívajú aj malé značky. „Malé pivovary majú šancu prežiť, musia sa však orientovať na špeciality, ktoré nie je možné vyrábať vo veľkých pivovaroch," vysvetľuje Roman Šusták, výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu. Kým Heineken a Topvar hovoria o poklesoch predaja, Banskobystrický pivovar hlási stabilizovanú pozíciu. Podľa Cvika, pivovaru pomohli snahy odlíšiť sa od veľkých hráčov na domácom trhu, aj keď bystrické pivo exportuje do Kanady či Fínska. Svoje pozície si udržiava aj vyhniansky Steiger.

Popradský Pilsberg z Poľska

Svoj tradičný domov stratil aj podtatranský Pilsberg. „Súčasná situácia na slovenskom trhu aj kvalitatívne podmienky výroby ukázali, že výhodnejšie je variť pivo v Poľsku," zhodnotil situáciu Peter Sabol, poverený vedením popradského Pilsbergu. Podľa jeho slov sú úvahy o návrate výroby pod Tatry skôr v rovine špekulatívnych úvah. K podobnému kroku pristúpil pred dvoma rokmi aj Stein, ktorý presunul výrobu sudového piva na Moravu.

Šusták nepredpokladá, že by v najbližšej budúcnosti malo na trhu dôjsť k výraznejším posunom. „Počet malých pivovarov je momentálne stabilizovaný," hovorí.

Osobitnou kategóriou slovenského trhu sú reštauračné minipivovary. „Na Slovensku je ich pomerne málo. Ponúkajú nepasterizované alebo kvasinkové pivá, ktoré majú na trhu svoje opodstatnenie," vysvetľuje Šusták. Väčšina z nich existuje v spojení s reštauračným zariadením. „Varíme svetlé a tmavé kvasinkové 11,5-percentné pivo, ktoré je čerstvé, napasterizované a nefiltrované, preto si uchováva všetky vitamíny B," hovorí o osobitosti reštauračného piva Beáta Murková, majiteľka košického pivovaru Golem.

Medzi vínom a pivom

Od roku 1997 varí osobité pivo aj rožňavský pivovar Kaltenecker. „Malé pivovary by nemali konkurovať veľkým. Od veľkých pivovarov sa chceme odlíšiť, nechceme s nimi súťažiť," vysvetľuje hlavnú filozofiu varenia piva Ladislav Kovács, riaditeľ pivovaru Kaltenecker. Do dnešného dňa ponúkol na trh 17 rôznych druhov piva či pivných špeciálov. „V rámci malého pivovarníctva sa dá veľmi veľa experimentovať, pripravovať zaujímavé chute," hovorí Kovács. Svetlo sveta tak uzrel pivný špeciál obohatený vínnym extraktom.

Kým veľké pivovary sú nútené ponúkať overené chute, ich miniverzie majú možnosť osloviť aj špecifické regionálne chute. „Priestor na experimenty tu stále je. Skúšali sme napríklad vyrábať zelené pivo, pre poľovníkov," hovorí o nezvyčajných pokusoch Ľubomír Švarc, zakladateľ pivovaru Dobrovar. Podľa jeho slov však zákazníci dávajú prednosť osvedčeným kvasinkovým pivám.

Pivovary na Slovensku

Heineken Hurbanovo

SABMiller Veľký Šariš

Steiger Vyhne

Popper Bytča

Banskobystrický pivovar

- prehľad zahŕňa malé a veľké pivovary, ktoré varia pivo na Slovensku

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Tomáš Vašuta


V Štiavnici bude pivovar

[středa, 25. listopad 2009]

Do Čačányho domu v centre Banskej Štiavnice sa vracia život a čulý ruch. Pod prísnym dohľadom pamiatkarov ho prestavujú na malý mestský pivovar, vôbec prvý v historickej pamiatke.

Foto

Do Čačányho domu, známeho aj ako Zelený dom, si už na budúci rok v apríli prídu posedieť na pivko solventnejší štamgasti. Dokonca cez sklo budú môcť „skontrolovať“, ako sa pivo s novou značkou Erb varí. Pochutia si na klasickej svetlej desiatke i dvanástke, no nosným bude pšeničné pivo typické pre Bavorsko či Tirolsko, ale aj údené. Ich cena však bude vyššia, než na akú sú pivkári zvyknutí.

Foto

Vráti tradíciu do Banskej Štiavnice

Pre známeho vyhnianskeho pivovarníka Eduarda Radu je pivo srdcová záležitosť a chuť variť ho pivného kráľa neprešla. Asi pred tromi rokmi sa stiahol z výslnia, keď predal väčšinový podiel v pivovare Steiger. „Priamo v Banskej Štiavnici bolo pred 300 rokmi 13 pivovarov. Každý banský ťažiar mal okrem bane aj pivovar. Chcem túto tradíciu vrátiť do historického mesta. Nemá žiadny pivovar, najbližší je vo Vyhniach,“ hovorí Rada, pôvodom banský inžinier. Pustil sa do obnovy chátrajúceho Čačányho domu, ktorej náklady sa vyšplhali na 1,66 milióna eur (50 miliónov Sk). Takmer polovicu na ňu prispieva nórska vláda.

Zdroj: Pluska.sk | Autor: Erika Krčová | Foto: Ján Šperka


«« « Strana 20 z 28 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň