Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Dění v krajích

Dění krajích


Stavebnicové minipivovary

Slovenské tradičné pivo je vraj v ohrození. Podľa Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska viac ako 80 percent slovenského trhu s pivom totiž ovládajú nadnárodné pivovary. "Ak nebudeme chrániť malé pivovary, Slováci čoskoro nebudú mať možnosť ochutnať slovenské pivo tradičnej horkej chuti, varené klasickým spôsobom,“ uviedol predseda Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska Ľubomír Vančo.

Podľa asociácie malé pivovary na Slovensku vymierajú. Zákon malým pivovarom podľa novovzniknutej asociácie nepriznáva žiadne výhody, ktoré by im umožňovali obstáť v trhovej konkurencii veľkých hráčov s niekoľkomiliónovými rozpočtami. "Budeme bojovať najmä za zmiernenie dopadov legislatívy, ktorá vytvára takmer rovnaké podmienky malým aj veľkým hráčom na trhu s pivom, čo je pre mnohých malých likvidačné,“ povedal pri podpise zmluvy o založení

Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska jej podpredseda Ladislav Kovács.

Zakladajúcimi členmi Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska sú štyri malé nezávislé pivovary Banskobystrický pivovar, a. s. (výrobca piva Urpiner), reštauračné minipivovary Pivovar Kaltenecker, s.r.o. a Pivovar Golem, s. r. o. a hostinský Pivovar Perla. Malé nezávislé pivovary sú podľa zákona výrobcovia piva s ročnou produkciou do 200 tisíc hektolitrov.

Zdroj: Spravy Pozri.sk | Autor: SITA


Pivovary v kraji kvůli dani zdraží

[sobota, 26. září 2009]

Svijanské i vratislavické pivo bude zřejmě od nového roku dražší

Milovníci točeného svijanského nebo vratislavského piva si možná od příštího roku budou muset připlatit. Závisí to na schválení návrhu rozpočtu na příští rok, jehož součástí je zvýšení spotřební daně.

Zvýšení spotřební daně se přímo promítne do výrobních nákladů pivovaru,“ říká Roman Havlík, ředitel Svijan, které jsou s necelými tři sta dvaceti tisíci hektolitry největším producentem piva v Libereckém kraji. Zvýšení cen by se podle Havlíka projevilo u sudového piva, naopak u lahvového by to kvůli tlaku řetězců na cenu bylo složitější, což zase poškozuje pivovar. „V současnosti se asi pětina celkové produkce váže na nevypověditelné smlouvy, takže i přes větší výrobní náklady bychom dostávali stejné výkupní ceny,“ vysvětluje Havlík. Ve Svijanech se obávají i růstu cen piva v restauracích, který je se spotřební daní také svázán. „V českém kontextu jsme menší střední pivovar a naše pivo už nyní není zrovna nejlevnější, proto se každého zdražení obáváme,“ dodává ředitel.

Zástupci druhého největšího producenta v kraji s ročním výstavem přes sto třicet tisíc hektolitrů, vratislavického pivovaru Konrád, se existenčních problémů neobávají, nicméně ze zvýšení daně nadšeni nejsou. „Celé to považuji v podstatě za boj mezi státem a koncovým zákazníkem, kterého se celá záležitost dotkne nejvíc, my hrajeme pouze roli jakéhosi prostředníka, který nemá v podstatě na nic vliv,“ říká ředitel pivovaru Konrád Petr Hostaš. „Co se týče nás, myslím si, že se nás koncové zdražení příliš nedotkne, protože naše ceny zatím nejsou takové, aby plánované zdražení zákazníky odradilo,“ uvažuje o následcích Hostaš.

Ačkoli podle předpovědí mají na zvýšení daně doplatit zejména menší pivovary, v harrachovském minipivovaru to tak zle nevidí.

Jako minipivovar máme spotřební daň poloviční a vzhledem k tomu, že se zaměřujeme na specifické druhy piva, které jsou na české poměry dražší, tak si myslím, že nás zvýšení ceny, dejme tomu o korunu, příliš neohrozí", předpovídá Zdeněk Palán, ekonom harrachovského minipivovaru Novosad a syn.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pivovarníci na Slovensku se pokoušejí o vzkříšení malých a nezávislých pivovarů. Dnes zakládají svoji asociaci, aby mohli jednat s úřady, se zahraničními kolegy a chránit svoje práva.

Největší a zároveň jediný pivovar v Bratislavě má rozlohu 35 metrů čtverečních. Jeho majitel Ján Tribulko vaří pár set litrů piva týdně a vznik asociace vítá.

"Čekám, že bude podporovat malé pivovarnictví. Jak co se týče daní, tak i propagace. Je také dobré, měnit si informace mezi sebou," řekl Tribulko.

Pivovarníci se snaží oživit pivní kulturu a ubránit svoje pozice pod tlakem nadnárodních společností. Na Slovensku je k dnešku 10 minipivovarů a 3 nezávislé pivovary.

Zdroj: Zprávy Rozhlas.cz | Autoři: Ľubomír Smatana a Igor Maňour


Jak se degustuje pivo v Bruselu

[středa, 16. září 2009]

Belgie je pro milovníky pivních speciálů zemí zaslíbenou – vyrábí se tu na 750 druhů piva a událostí sezony je první zářijový pivní víkend na bruselském hlavním náměstí. Ve 30 stáncích se čepovalo přes 270 druhů piva ze 44 místních pivovarů.

Pijte pivo podle katalogu

Na čepu bylo i 56 druhů ovocného, včetně piva z mirabelek, meruněk, kokosu a kaktusů. Dalšími skupinami piv byla ta vařená v klášterech – většinou silně chmelená či trapistická. Dlouhou a slavnou tradici výroby piva v Belgii podtrhl program prvního dne, kdy starosta Bruselu spolu s rytířem cechu belgických pivovarníků pasoval nové pivovárečné rytíře.

V Bruselu sázejí na prezentaci pivních speciálů a na akci nechtějí vydělávat. Třetinka stojí mezi dvěma až čtyřmi eury, což je pod úrovní ceny v běžné bruselské restauraci. Návštěvníci se mohli naučit, jak správně načepovat hladinku a vyzkoušet svou chuť poznáváním různých druhů piva podle vzorků. Pivním degustátorům sloužil tištěný katalog a bylo opravdu vidět nadšence s bloky v podpaží, kteří si poctivě psali poznámky o chuti a barvě vzorků. Zájem byl jako vždy obrovský: návštěvníků přišlo 65 tisíc.

Bilance dvou dnů: 27 vzorků

V průběhu dvoudenního maratonu se ne všichni degustátoři drželi hesla akce „Pivo uvařené s péčí a láskou konzumujte zodpovědně“. Museli jsme vyzkoušet ultrasilné pivo s všeříkajícím názvem Malheur – má 12 procent alkoholu, tedy jako víno. Silné, ale dobré. Ve stánku pivovaru Super des Fagnes nás zaujalo pivo Griottes, ale můj dotaz, zda jde o pivo na bázi griotky, výčepního rozčílil: „Nikdy! Základem je pivo, až k němu se přidávají třešně.“ Načepoval nám ještě jejich blonde, tedy silné světlé, a svěřil se: „Tohle pivo je částí téhle země… a také částí mého života!

K favoritům se zařadil ležák Saison z pivovaru St. Feuillien, silné hořké pivo, které letos obdrželo World Beer Award. Na závěr jsme si nechali nejsilnější takzvaná trapistická piva, která se vaří většinou v klášterech. Jejich obsah alkoholu kolísá mezi sedmi a deseti procenty alkoholu, chuťově jsou většinou nahořklá jako Chimay nebo i podle názvu „silný“ (Straffe) Hendrik.

Naším favoritem a takzvaným „šláftruňkem“ se stal Waterloo Tripple Blonde, vynikající pivo se silnou příchutí chmele.

Tipy pro návštěvu pivního víkendu:

- příjemně nakyslá pšeničná – Grisette Witbier, Gauloise

- lambická fermentovaná – brugse Zot, Bourgonge de Flenders, Gueze

- tmavá nasládlá fermentovaná – Val Dieu Grand Cru

- ovocná – třešňový Kriek, malinový Petrus

- trapistická silná – Chimay, Straffe Hendrik

- Pale Ale – Martins, Petrus » Stouty – Buffalo, Maredsous

Zdroj: E15.cz | Autor: Aleš Hudský


Kvasar ze Sentic, či černohorský?

[sobota, 12. září 2009]

Nedávno byli jedna ruka. Teď si nemohou přijít na jméno a přou se o to, jestli je Kvasar sentický, nebo černohorský. Spor vedou u patentového úřadu, respektive Úřadu pro průmyslové vlastnictví. Na jedné straně stojí majitel rodinného minipivovaru Jiří Jelínek, který vymyslel medové pivo a před třinácti lety ho pod značkou Kvasar začal prodávat, na druhé straně pivovar Černá Hora, který si značku pronajímal. Za licenci a za to, že medový Kvasar vařil ve velkém, platil donedávna jeho vynálezci.

Problém v jinak fungujícím obchodním vztahu nastal před rokem. „Černá Hora přestala za pronájem značky Kvasar panu Jelínkovi platit a požádala si u patentového úřadu o registraci takzvané kombinované ochranné známky na značku Kvasar,“ řekl právník Miroslav Pokorný, který ve sporu zastupuje Jelínka. Ochranná známka, kterou se snaží Černá Hora zaregistrovat, má podobu etikety, pod kterou černohorský Kvasar prodává. „Zároveň podali návrh na výmaz slovní ochranné známky na značku Kvasar, kterou má u patentového úřadu registrovanou pan Jelínek a která má vyšší účinnost než kombinovaná,“ dodal Pokorný s tím, že na něco takového Černá Hora nemá právo.

Podle právničky Černé Hory Lenky Příkazské nejsou ale nároky protistrany podloženy ničím relevantním. „Černá Hora veškerá označení ve své obchodní činnosti užívá v souladu s právními předpisy. Současný postup pana Jelínka je pouze dalším z kroků, jak pivovar donutit k finančnímu plnění, na které však nemá žádný právní nárok,“ uvedla.

Vynálezce medového piva Kvasar je ukřivděný. „Není to fér. To není o penězích, jde o to, že někdo něco vymyslí, jiný to s jeho souhlasem používá a pak řekne dost, přestane platit a pivo vaří a prodává dál a nerespektuje přitom pravidla fér hry,“ poznamenal Jiří Jelínek.

Ve věci napadení slovní ochranné známky už patentový úřad jednou rozhodoval a návrh Černé Hory zamítl. Ta se proti tomu odvolala. „Řízení dosud nebylo pravomocně ukončeno, teď řešíme odvolání. Slovní ochranná známka Kvasar, jejímž majitelem je pan Jelínek, je tedy platným dokumentem,“ uvedla Iva Koutná z Úřadu průmyslového vlastnictví.

Podle advokáta Iva Telece, který se problematikou známkoprávních sporů zabývá, se žádosti o výmaz značky u nás staly folklorem. „Vždy jsou to odborné spory a často finančně náročné. Když někdo přijde o značku, je to pro něj hospodářská katastrofa. Mnohdy je to totiž na podniku to nejcennější,“ řekl. Jakou hodnotu má značka Kvasar, by dokázal podle něj vyčíslit pouze znalec. Díky velkoprodukci černohorského pivovaru se ale značka výrazně zviditelnila.

V Senticích se ročně uvaří 800 hektolitrů piva, což je podle odborníků bez vlastní restaurace úspěch. Černá Hora za rok uvaří medového piva sedmkrát více. „Hodně jsme do jeho propagace investovali. Dneska už se dostalo mezi rentabilní druhy,“ řekl mluvčí pivovaru Černá Hora Hubert Adámek.

Ani jedna strana nechce ustoupit. Spolumajitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek si myslí, že Jelínek má vůči nim morální dluh. „Pokud bychom tuto značku neprosadili, byla by neznámá,“ hájí se Fusek.

Vypadá to, že se na stará kolena budu muset soudit,“ míní Jelínek.

***

* Ochranná známka

jaké u nás existují - obrazová (grafická) - slovní (textová) - kombinovaná (obrazová i slovní) Například známá sportovní značka Nike je známka slovní. Fajfka, kterou se prezentuje, je známka obrazová. Fajfka s textem Nike je známka kombinovaná.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pivovary lákají k návštěvě

[středa, 19. srpen 2009]

Vařilo se tam pivo za středověku a vaří se i dnes. Historický dům číslo 5 na štramberském náměstí, v němž se nachází Městský pivovar Štramberk. Když se kdysi tamní sklepení vyklízelo narazili tam dokonce na středověké zlomky keramických pivních pohárů.

Dnes je tam jeden z nejstarších pivovárků na severní Moravě a čepují se tam dva druhy piva vyráběné podle staré receptury výhradně z českých a moravských surovin. Příležitostně tu načepují i pivo švestkové.

Pivovary navazují na tradice předků Na dávné tradice dbají například také v jednom z nejmenších minipivovarů - Biovar v Ostravě. Podle staré receptury z 16. století tu totiž vyrábějí desítku Kunětický hejkal. „Recepturu jsme samozřejmě přizpůsobili dnešním možnostem,“ říká místní sládek Jiří Štverka. Jak dodává, Kunětický hejkal se dlouhá léta nevařil, avšak recept se zachoval a před dvěma lety se pivo znovu začalo točit.

Všechny čtyři druhy piva z Biovaru dostanete jen v Klubu Hobit v Ostravě na Přívozské ulici. „Kromě toho vaříme pivo taky pro restaurace Garage,“ dodává sládek.

V dlouholeté tradici vaření piva na Hukvaldech pokračuje od roku 2003 minipivovar Hukvaldy v tamní části Dolní Sklenov. Výroba piva tu navazuje na tradici bývalého hukvaldského pivovaru, který vznikl v roce 1597. Řada místních si ještě dnes pamatuje na třináctistupňové pivo Ondráš. To se tu vařilo až do roku 1972. Současní majitelé pivovaru chtěli název piva převzít, ale značku už měly zaragistrované pražské pivovary.

Přesto o štamgasty nemají na Hukvaldech nouzi. Když začínali, velký zájem lidí je prý překvapil. Od loňského roku tu mají nového sládka Petra Neumanna, který minulý měsíc uvařil lidem na Cyrila a Metoděje speciální Medové pivo.

Pivo speciálně pro ženy A kam se ještě vydat za malými pivovary? Například do zámeckého pivovaru v Ostravě-Zábřehu. Letos v květnu tam začali vyrábět speciální "Ženské" pšeničné pivo. To je zatím posledním - dvanáctým speciálem a zároveň prvním nového sládka Tomáše Huba. Ten se při jeho výrobě zaměřil na jemnější chuťové buňky žen a vytvořil zcela novou recepturu. Na Bruntálsku v jediném pivovaru můžete ochutnat kvasnicové pivo, Světlý ležák Excelent a Polotmavý speciál Excelent v hostinském pivovaru v Rýmařově. Zřejmě do nejmladšího pivovaru v kraji by se zájemci mohli vydat do vesničky Karpentná, která je součástí Třince. Loni tam začali vyrábět Třinecké kvasnicové pivo.

Některé pivovary nabízejí i možnost exkurze, například ten štramberský, kde rádi seznámí s tradiční výrobou piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Iva Jalůvková


Trubač, Qásek, Valašský vojvoda, Kunětický hejkal, Ryzák, Netopýr, Čmelák, Pikard, Slezan, Excelent... Z bohaté nabídky piv malých pivovarů v Moravskoslezském kraji si stačí jen vybrat.

Nepasterizovanému pivu z malých výroben holduje čím dál více pivařů, a tak není divu, že malých pivovárků v posledních letech stále přibývá.

Ochutnat všechny druhy z jednotlivých pivovarů by ale dalo poměrně velkou práci. V kraji totiž funguje jedenáct minipivovarů. Nejvíc jich se jich přitom nachází na Frýdecko-Místecku.

Zavítat tu lze například na Valašského vojvodu či Kozlovického fojta do obce Kozlovice. O jejich výrobu se tu stará sládek Marek Pietoň, který ještě nedávno vařil pivo i pro zřejmě nejmenší pivovárek v Letohrádku ve Frýdlantu nad Ostravicí. Ten ale nyní v provozu není. „Do budoucna by se ale možná mohl obnovit pro ukázkové vaření,“ říká Pietoň s tím, že do penzionu Letohrádek ve Frýdlantu teď dovážejí pivo z kozlovického pivovaru.

Pivo ale vaří sládci těchto minipivovarů v noci. „Jsou to totiž malé pivovary a ve Štramberku je varna umístěna přímo u výčepu, takže přes den bychom se tam s personálem nevešli,“ vysvětluje Pietoň. Po zavírací době tak pivovar patří sládkům, kteří se pouštějí do výroby piva. „Doba přípravy trvá asi osm až deset hodin,“ říká Pietoň. Letos už prý mají za sebou přibližně 100 hektolitrů uvařeného piva.

V kozlovickém pivovárku, který je podstatně větší než ten štramberský, vznikají taky speciální piva.

Tím nejnovějším, které mohli v sobotu a neděli ochutnat návštěvníci štramberských pivních slavností, bylo vanilkové pivo. „Vždycky se snažím vyrobit nějaký speciálek pro různá roční období,“ říká sládek Marek Pietoň.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Chacharek, Řízek, Klaďas, Lašský Vulkán, Březňák, Trubač a další. To je jen malý výčet pivních specialit, které o víkendu představili sládkové regionálních minipivovarů na pátém ročníku Pivních slavností ve Štramberku. Událost si nenechaly ujít tisíce lidí, kteří si mohli pochutnat na medovém, mátovém nebo třeba švestkovém pivě.

Pivní slavnosti poskytly příležitost devíti regionálním minipivovarům ukázat, svá nejlepší zlatavá díla. „Pivovarů se zúčastňuje rok od roku více a návštěvnost je také pokaždé větší. V dnešní době je poměrně hodně pivovarů, kteří podnikají v malém a jsou známy především v tom svém městečku nebo obci, jinak se o nich moc neví. Chtěli jsme proto veřejnost seznámit s těmito pivovary,“ sdělila Simona Grznárová z pořadatelské firmy Relax v podhůří Beskyd. Na štramberském náměstí se tak představily pivovary z Kozlovic, Příbora, Vojkovic, Ostravy nebo Kopřivnice. Jen v sobotu se podle informací Relaxu v podhůří Beskyd mělo vypít na dvanáct tisíc litrů zlatého moku. Specialitou Městského pivovaru Štramberk na těchto slavnostech bylo vanilkové pivo. „Dočkalo se poměrně příznivého ohlasu. Lidé si to samozřejmě dávali spíše na ochutnání, není to konzumní pivo, takže spíše ze zvědavosti,“ dodala Grznárová.

Nečekanou komplikaci vyvolala právě obrovská účast milovníků piva. Některé pivovary zřejmě lehce podcenily žízeň návštěvníků, a tak v neděli už neměli co rozlévat. „Návštěvnost byla tak veliká, možná i rekordní vůbec jakékoli akce, která kdy byla na štramberku. Všechny pivovary měly problém se zásobami. V neděli zřejmě nebude přímo devět pivovarů, bude jich méně, některým totiž došly zásoby piva,“ svěřila Grznárová.

Kromě piva byl k jídlu servírován také pivní guláš, připravovaný na rekordní pánvi. Jedním z největších lákadel festivalu pak bylo vystoupení legendární skupiny Turbo. K poslechu zahrál v sobotu Městský dechový orchestr Kopřivnice a Stanley´s Dixie Street Band. V neděli pak rozeznělo náměstí uskupení .. X .. Band, Šuba Duba Band anebo revivalová skupina Princess – Queen Revival Band. Pro děti byl připraven pivní šašek a pro dospělé různé pivní soutěže.

Video a fotogalerie zde...

Zdroj: Novojičínský deník.cz | Autorka: Věra Růčková


Krize? Pivo se pije čím dál víc

[sobota, 15. srpen 2009]

Krize se pivovarů v kraji nedotkla, vyrábějí více než loni.

Za posledních sedm měsíců jsme vyrobili o devatenáct procent piva více než minulý rok. Přitom červenec byl pro nás měsíc s historicky největším výstavem,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Pivovar v červenci uvařil 41,2 tisíc hektolitrů. Havlík odhaduje, že za celý rok to bude 360 tisíc hektolitrů. „Loni jsme vyprodukovali tři sta osmnáct tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík. Pivovar za sedm měsíců vyrobil téměř 214 tisíc hektolitrů. Ve stejném období loni to bylo 180 tisíc hektolitrů. Ředitel Svijan přičítá úspěch tomu, že se pivovaru daří rozšiřovat distribuci piva i do jiných regionů, kde získává další zákazníky. Svijanské pivo znají už lidé na Moravě, ve středních i jižních Čechách, ale třeba i na Plzeňsku. Pivovar nepasterizuje pivo, sudy ani lahve. To také ředitel přičítá jeho zvyšující se oblibě.

Lidé se zajímají o levnější piva

Kvůli větší produkci musel letos pivovar rozšířit své prostory. V únoru nechal vybudovat nový sklep s kvasnými káděmi a ležáckými tanky. „Ve Svijanech přibylo dvanáct ležáckých tanků. Každý má kapacitu 630 hektolitrů,“ uvedl Ondřej Paclt, mluvčí společnosti Syner. Po přestavbě pivovar rozšířil svoji výrobní kapacitu na 400 tisíc hektolitrů.

Také libereckému pivovaru Hols Vratislavice stoupl letos prodej. Také tam v červenci pokořili rekord. Vyrobili 16,5 tisíc hektolitrů. „Byl to výjimečný měsíc. Výstav byl mnohem větší než za celý půlrok, když jsme v roce 2000 začínali,“ přiblížil ředitel vratislavického pivovaru Petr Hostaš.

Podle něj se krize projevuje v tom, že lidé mají větší zájem o levnější nízkostupňová piva. Přesto ani méně obvyklá piva nezavrhují. Pivovar například vůbec poprvé expedoval polotmavé pivo v sudech. „Překvapilo mě, že mají lidé zájem o zajímavé chuti i v restauracích,“ doplnil Hostaš.

Vyšší produkci hlásí také Pivovar Rohozec. „Ve srovnání s loňskem o deset procent větší. Kdyby nebyla krize, vyrobili bychom ještě víc,“ uvedl ředitel pivovaru František Jungmann. Předpokládá, že pivovar za rok vyrobí 60 tisíc hektolitrů. Loni to bylo o 7 tisíc hektolitrů méně.

Zatímco podle statistik v zemi roste poptávka po lahvových pivech, ve Svijanech tento trend zatím nepozorují. Ze 62 procent expedují pivo v sudech, ve 37 procentech v lahvích a zbytek připadá na plechovky a soudky. Podle ředitele pivovaru Hols se krize projevuje zejména ve skutečnosti, že si restaurace stěžují na menší zájem o točená piva. „Myslím si také, že stagnace sudového piva je daná tím, že ty klasické hospody už nejsou tak časté,“míní ředitel Hostaš. „Lidé možná více šetří, ale potřeba si o problémech popovídat u piva stále trvá,“ doplnil ředitel Svijan.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Adam Pluhař


S jedinečnou službou pro pivaře přišel na trh Jan Jaroščák ze Zlína-Prštného. Nejen že se coby obchodník zaměřuje na prodej často nedostupných piv malých českých pivovarů, ale také na požádání sud piva zdarma vychladí. V tropických vedrech je to pro zákazníky služba více než vítaná.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Aleš Fuksa


Jeseník se těší na Den piva

[pátek, 7. srpen 2009]

Dvoudenní zábavou s příchutí piva bude žít město Jeseník. Den piva otevře v pátek v areálu firmy Astur hudební minifestival.

Páteční koncert odstartuje už v 18 hodin jesenický Not Gravit(d). O hodinu později čeká posluchače bonbónek v podání čerstvé držitelky Anděla Kláry Výtiskové, která spolu s Nerezem vzdá poctu Zuzaně Navarové. Šumperští O5&Radeček představí nový singl "Máš mě na svědomí".

Kdo má rád pivo, přijde do areálu Asturu i v sobotu, kdy tady od deseti hodin začínají pivní dny s různými soutěžemi. Návštěvníci budou moci ochutnat desítky druhů pěnivého moku, protože účast přislíbili přední české a slovenské pivovary. V sobotu nebudou chybět ani soutěže v pití piva na čas, silácká klání a koncert dalších osmi kapel.

Letošní pivní slavnosti mají příchuť nedávných povodní, které postihly dvacet ze čtyřiadvaceti obcí Jesenicka. V každém stánku dostane žíznivý zákazník ke každému pivu přirážku jedné koruny, která půjde do sbírky. Její výtěžek si převezmou rodiny z Bernartic, kde povodně napáchaly největší škody.

Zdroj: Šumperský a jesenický deník.cz | Autor: Danuše Krčová


Gulášové a pivní slavnosti začnou v Zámecké zahradě ve Velkém Týnci v sobotu ve 13 hodin. Na návštěvníky čeká patnáct druhů piv, součástí programu je soutěž ve vaření guláše. O hudební doprovod se postarají skupiny Rangers a Žízeň.

Zdroj: iDNES.cz


Z prieskumu spoločnosti Tesco vyplýva, že najlepšie sa predáva pivo v plechovkách, najobľúbenejšia značka je Kelt 1,5 l v PET balení a z hľadiska obsahu alkoholu je stále favoritom desiatka.

Predaj piva za minulý mesiac počas letných horúcich dní stúpol o 75 percent nad celoročný priemer. Tento záujem motivuje hlavne fakt, že Slováci šetria a pivo si dnes už radšej vypijú doma. "Pivo v plechovke v posledné roky stále vyhráva pred sklom, je to vďaka dnes už nepatrnému cenovému rozdielu medzi plechovkou a sklom ako aj jednoduchšej manipulácii s obalom," vyhlásil Karel Jedlička, nákupca piva a liehovín spoločnosti Tesco Stores SR/ČR.

Predaje v sieti Tesco hovoria, že pivo v plechovkách tvorí 44 % z celkového objemu, sklenené fľašky 31 %, PET fľaše 24 % a jedno percento patrí pivu v súdkoch.

"Predaj piva v našej sieti počas horúcich týždňov stúpne niekoľko násobne dokonca aj o 75 percent nad celoročný priemer. Pivo pri teplote 7 až 10 stupňov je totiž uznávané ako vynikajúci nápoj proti teplote a únave z nej," pokračuje nákupca Jedlička a dodáva: "Aj keď je ešte skoro hovoriť o trendoch počas Vianoc, druhé najsilnejšie obdobie v roku z hľadiska spotreby piva doposiaľ vždy boli práve vianočné sviatky. Rozdiel je len ten, že kým v lete sa pijú skôr ľahšie výčapné pivá, na Vianoce sú to ležiaky."

"Ak sa pýtate, ktorá značka sa najlepšie predáva, tak v Tesco obchodoch určite Kelt jeden a pol litrový v PET fľašiach. Druhá priečka patrí pivu Corgoň a tretia značke Kozel. Zaujímavým zistením je aj fakt, že z hľadiska zákazníckych preferencií dominuje z tri štvrtiny predaja 10 % pivo už niekoľko rokov, potom nasleduje 11 a 12-tka a zvyšných tvorí 5 % z celkovej spotreby tvorí nealko pivo. Nealkoholické pivo patrí k nápojom, ktoré zaznamenáva stúpajúcu tendenciu na trhu, čo súvisí so zmenou životného štýlu – pribúda vozidiel na cestách a tak vodiči si môžu dopriať len pivo s takmer nulovým obsahom alkoholu."

A ako je to s čiernym pivom? Jeho spotreba je na Slovensku minimálna, v súčasnosti tvorí 3 percentá z celkovej spotreby, pretože konzumácia piva sa profilovala na báze klasického svetlého ležiaku.

Tesco má aj svoju privátnu značku a to pivo Pandúr, do 7 % ide o konzumné pivo, ktorého sa aj najviac predáva, do 10 % ide o svetlé výčapné pivo a napokon nealko, jeho predaj vzhľadom k pomeru kvality a dobrej ceny má okruh svojich stálych priaznivcov.

Tesco má v súčasnosti v ponuke 75 značiek piva, celkovo 185 druhov položiek a predáva ich v miliónových množstvách - domácej i zahraničnej výroby, s rôznym množstvom extraktu v pôvodnej mladine, ale aj nealko, kvasinkové, vo fľaši i plechovke, svetlé i tmavé – podľa chute aj toho najnáročnejšieho zákazníka.


O ponuke piva v sieti Tesco obchodov v skratke:

- Najpredávanejšou značkou v Tesco obchodoch je pivo Kelt 1,5 l v PET balení, potom nasleduje značka Corgoň a tretie miesto patrí pivu Kozel

- Najfavorizovanejší obal piva je plechovka /44 %/, potom sklená fľaša /31 %/, PET fľaše tvoria 24 % a zvyšok 1 % tvorí predaj piva v súdkoch

- Z hľadiska obsahu alkoholu sa najlepšie predáva pivo desiatka

- V horúcich letných dňoch stúpne predaj piva aj o 75 % nad priemer v rámci roka

- Druhou najsilnejšou sezónou na predaj piva sú Vianoce

- Predaj nealko piva predstavuje 5 % a čierneho piva 3 %

- V susednom Česku je najsilnejšou značkou v Tesco obchodoch Gambrinus, ktorého obľuba na Slovensku je skôr okrajová, a potom nasleduje Pilsner Urquell, Braník, Zlatopramen a Staropramen

Zdroj: Infoline.sk & Tesco


Asi patnáct druhů piv a přesně stejný počet vystupujících nabízí už čtrnáctý ročník Slavností piva, který o tomto víkendu ovládne rekreační a sportovní areál Kamínka u Roštína.

Letos jsme rozšířili prodejní místa, máme jich po regionu hned šest. I proto se možná zatím prodalo víc lístků, než například loni,“ pochvaluje si za pořadatele Jarmila Dozbabová.

Důvodem jsou pak podle ní samozřejmě také vystupující interpreti a široká pivní nabídka. Milovníci zlatavého moku budou moct okusit například i kvasnicové nepasterované a nefiltrované pivo. „Už v pátek to mohou zkusit třeba za zvuků hlavních hvězd: Tří Sester a Horkýže Slíže,“ láká pořadatelka.

S pivem pak budou propojené také nejrůznější soutěže, kterými diváky navíc provede přímo oblíbenec z televizního seriálu Comeback. „Martin Dejdar jakožto Ozzák vystoupí v sobotu od jedenácti dopoledne. Z hudebních formací pak v sobotu láká určitě také David Koller, Doga nebo Clou,“ vyjmenovala Dozbabová.

Dalšími účinkujícími jsou například My Wave, Reflexy, Tublatanka revival, Kosovci nebo Zabillow.

Všechny tyhle formace si milovníci rocku a středního proudu na Kamínce užijí po celý pátek a sobotu.

Zdroj: Zlínský deník.cz | Autor: Šárka Vavříková


Sobotínský den plný piva a zábavy vypukne v sobotu 8. srpna od 14 hodin v novém areálu Senior pod kostelem. Kromě široké nabídky různých druhů piv včetně speciálů je pro návštěvníky připraven velký doprovodný program. Jeho vrcholem bude rajčatová bitva o soudek piva.

Klání se bude konat v blátě, proto pořadatelé účastníkům doporučují si vzít ručník a náhradní spodní prádlo.

Na programu bude také pokus o největší kofolovou štafetu na světě, pořadatelé sobotínské akce už před časem zorganizovali pivní štafetu a 2672 pivařů v nepřetržité řadě vypilo půllitr českého piva.

Přemýšleli jsme o dalším národním nápoji, se kterým bychom vytvořili světový rekord. Zvolili jsme kofolu, účastníci štafety vypijí 0,4 litru kofoly, přiťuknou si a následuje další kofolák. Zvládnout to chceme 1140krát, protože to číslo je počet obyvatel Sobotína," vysvětlil organizátor Petr Hradil.

Návštěvníci mohou zažít uprostřed léta také sněhovou koulovačku, na kterou bude připraveno dvě a půl tuny sněhu. Pánské osazenstvo zase kromě feferonkového minifestiválku také potěší odvážné dámy, které budou zápasit v bazénku plného piva. Těchto soutěží se zápasnice zpravidla účastní bez svrchního oděvu.

Zdroj: Šumperský a jesenický deník.cz | Autor: Hana Kubová


Rozšířený program, dvě scény s velkokapacitními stany nebo pouť u kostela. Takové novinky pro letošek připravili organizátoři Krkonošský pivních slavností ve Vrchlabí.

Dvanáctý ročník populární akce je na programu už tuto sobotu od 9 hodin. Hlavní změnou jsou dvě pódia. Kromě osvědčené scény na náměstí diváci mohou zavítat do areálu zámeckého parku „Za konírnou“, kde dostanou prostor alternativní hudební směry. „Původně malá městská slavnost dnes patří mezi nejvyhledávanější regionální události. Loňská návštěvnost značně přesáhla číslo pět tisíc, a proto jsme se rozhodli, že rozšíříme areál slavností o další místa k vyžití,“ vysvětlil organizátor Vladimír Paulů.

Další letošní novinkou je vrchlabská pouť „U kostela“, hlásící se k tradici vrchlabské Vavřinecké pouti.

Hlavní hvězdou slavností bude kapela Žlutý pes, diváky rozparádí i legendární Kreyson, rock´n´roll v podání The Peripeties, místní High Fever nebo Milan Schelinger.

Zajímavé hudební menu ale nabídne také druhá scéna v zámeckém parku. „Velkým lákadlem je fenomenální funky – jazzové trio – 123 min., exotickým zpestřením bude skupina Al Yaman s jemenskou zpěvačkou Ashwaq a brazilská bubenická show kapely Batukatum. Kapela Fast Food Orchestra rozdovádí příznivce skáčka,“ dodává Paulů.

V pivním referendu se letos o přízeň návštěvníků utká hned dvanáct pivovarů.

Zdroj: Krnonošský deník.cz | Autor: Tomáš Plecháč


Letošní první pololetí českým pivovarům nepřálo. Podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého poklesl meziroční výstav o 6,5 procenta.

Tak výrazná krize ale pivovary na Vysočině nezasáhla. A co víc, v červenci se jim dařilo náramně. Několik pivovarů v kraji pokořilo letité či dokonce historické rekordy.

Nejlepším marketingovým nástrojem je sluníčko. Vliv počasí se nám ve výrobě projeví okamžitě,“ vysvětluje mluvčí humpoleckého Bernardu, proč byl letošní červenec dosud nejúspěšnějším měsícem v historii rodinného pivovaru. U Bernarda se uvařilo bezmála 23 tisíc hektolitrů, o plných 24 procent více než loni v červenci.

Bernard byl navíc jedním z mála pivovarů v Česku, kterým se krize vyhnula úplně. Za první pololetí uvařil stejně piva, jako za celý rok 2001. „Meziroční výstav stoupl o více než pět procent,“ prohlásil Mikulášek. Důvody vidí ve zvyšujícím se podílu lahvového piva i zájmu o nealkoholické pivo Bernard free.

Od srdce zasmát řečem o poklesu výstavu se může management jihlavského pivovaru Ježek. Zatímco v loňském prvním pololetí pivovar uvařil necelých 48 tisíc hektolitrů, letos to bylo hodně přes 71 tisíc.

Potvrzuje to trend nárůstu, který začal už loni v září,“ pochvaluje si obchodní ředitel Miloš Vostrý. Ježek za tu dobu zvedl výstav tankového a sudového piva až o 180 procent, počet odběratelů stoupl na dvojnásobek.

Také havlíčkobrodský Rebel hlásí nadmíru úspěšný červenec. „Byl to zatím nejlepší měsíc za posledních pět let,“ raduje se ředitel měšťanského pivovaru Jiří Hušek. I když jeho podnik vyrobil v pololetí asi o dvě a půl procenta piva méně než před rokem, červencový výstav 13 procent nad loňskými čísly schodek rychle srovnal. „Pokud počasí vydrží, vyrobíme během léta o desetinu více piva než loni,“ rychle propočítává ředitel.

Zavedeným pivovarům před měsícem přibyl nový konkurent. Od počátku července pivo do hospod, restaurací a barů dodává i pivovar Chotěboř. A zájem o něj je nad očekávání jeho majitelů. První dodávky štamgasti vypili během několika hodin.

Lidé nám ho doslova trhali pod rukama. Dokonce jsme byli chvilku vypití, ale to bylo jen pár dní, než dozrály další várky,“ vysvětluje sládek Oldřich Záruba. O žádné pivní krizi podle něho nemohla být vůbec řeč.

V Chotěboři se hned první den, kdy se nové pivo čepovalo, vypilo za pár hodin v jediném podniku přes tisíc piv. Během prvního červencového víkendu pak vyprázdnili pivaři na chotěbořském Festivalu fantazie 44 sudů, tedy 4400 piv, a jejich enormní zájem o Chotěboř stále trvá. Na konci července bylo dopředu prodáno již 100 ze 150 sudů nové várky dvanáctistupňového Originálu. Ten pivovar začne dodávat do hospod v polovině srpna.

Podle Českého svazu pivovarů byly letošními nejslabšími měsíci jako obvykle leden a únor. Chladné a deštivé počasí ale nejvíce ovlivnilo červnovou produkci. Ta letos oproti loňsku poklesla o dvanáct procent. Za to v teplém dubnu se piva vypilo o téměř čtyři procenta více.

Zdroj: iDNES.cz | Autor: Martin Vokáč


V Bosonohách váleli sudy. Od piva

[úterý, 4. srpen 2009]

Sedmnáctý ročník závodů ve válení pivních sudů zpestřil sobotní odpoledne v Bosonohách u Brna. Zapotili se ale všichni, závodníci i publikum.

Těm, kdo si mysleli, že sudy se dají válet jen z kopce, vyvrátila představy letošní soutěž Sudoval 2009. Závodníci totiž na čas tlačili sudy od piva do kopce. „Cílem závodu je doválet prázdný stolitrový pivní sud do kopce v co nejkratším čase,“ vysvětlil pravidla hlavní rozhodčí a zakladatel soutěže Miloslav Dočekal.

Netradiční zábava přilákala k myslivně v Bosonohách zástupy lidí. Někteří hlasitě fandili závodníkům se sedmnácti kily hliníku pod rukama, další si v odpoledním horku hleděli spíše obsahu pivních sudů.

Sudoval je naprosto ojedinělá akce. Jsou to jediné závody v České republice, kdy soutěžící tlačí sudy do kopce a ne po rovině. Sudy od piva jsou prázdné, ale přesto jsou poměrně těžké,“ řekl jeden z organizátorů a mluvčí celé akce Vladimír Koudelka.

Zatímco většina návštěvníků vychutnávala pivo ve stínu lesa, na štěrk pětapadesátime­trové závodní trasy začalo okolo druhé hodiny odpoledne nemilosrdně pálit slunce. I přesto se však k pořadatelskému stolu chodili hlásit stále noví zájemci o pokoření rekordu. David Ďurkech totiž loni vyběhl do kopce se sudem za 12,75 vteřin a stal se tak absolutním vítězem. Letos rekord nikdo nepřekonal.

Po druhé hodině odpolední odstartovala soutěž Polkou pivního sudu. První přišli na řadu závodníci z kategorie mužů. Přihlásilo se jich dvanáct. Největším favoriten a současně nejstarším mužem na startu, byl dvaaosmdesátiletý Josef Holubář z Brna. Do prudkého kopce v třicetistupňovém horku poslal sud za necelou minutu. „Závodilo se mi dobře. Nepřišel jsem vyhrát, ale pobavit se s kamarády a užít si nějakou legraci. Terén byl dobrý a počasí příjemné,“ šokoval zpocené přihlížející za cílovou páskou Josef Holubář s kelímkem piva v ruce.

Jako další závodily ženy, které se nejprve trochu ostýchaly do soutěže přihlásit. Odvaha však nechyběla ženskému štafetovému týmu Brno Girls, kterým tropická vedra nedovolila více oblečení. Nejrychlejší ženou na trati se letos stala Darina Červeňáková s časem 24,41 vteřin.

Soutěž pokračovala štafetami, kdy si závodníci předávají sud jako pomyslný startovní kolík. „Po dosažení cíle pak musí tým společně, nebo jen jeden z nich naráz a do dna vypít litr piva,“ upřesnil rozhodčí Dočekal. Nejvíce se dařilo týmu FC NON-STOP, kteří nelehký úkol zvládli za 34,24 vteřin.

Závěrečná disciplína patřila jízdě na trakaři. V takzvané Rudliádě letos nejvíce zabodoval rekordman loňské kategorie mužů David Ďurkech s Michaelou Pokornou. Za 19,34 vteřin byla dvojice v cíli a se spokojeným výrazem na tváři se přesunula k výčepu.

Fotogalerie zde.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autor: Andrea Žáčková


Pivní slavnosti v Hylvátech

[úterý, 4. srpen 2009]

Prázdné pivní sudy a soudky létaly vzduchem v sobotu odpoledne v ústeckých Hylvátech hned vedle požární zbrojnice.

Organizátoři Mini beer festu tu všechny návštěvníky lákali i k hodu plechovkami a k pití piva na čas. Na co je však příliš lákat nemuseli, bylo hašení žízně čtyřmi druhy piva a pro řidiče čtyřmi druhy nealkoholické varianty moku. Na trávníku před zbrojnicí mohly zejména děti ocenit několik pouťových atrakcí, které tu kolotočáři postavili, a stánek se sladkostmi.

Fotogalerie zde.

Zdroj: Orlický deník.cz


Pije sa menej piva aj tvrdého alkoholu. Dôvodom sú ceny a kvalita služieb v krčmách.

Pivo

Kým v minulosti sme bežne chodili večer do krčmy na pivo, dnes chceme zdravo žiť a prednosť dávame nealko nápojom. Taký je všeobecný trend na Slovensku. Na nižšiu spotrebu vplývajú aj veľké regionálne rozdiely v cenách alkoholických nápojov v krčmách či baroch.

Kým v dedinkách kúpime pollitrák piva ešte stále bežne za 70 centov, v centrách miest je to spravidla dvojnásobok tejto sumy, podobne je to aj s vínom a tvrdým alkoholom.

Oproti minulému roku je pivo drahšie približne o 7 %. Dvaja najväčší slovenskí výrobcovia zdražovali naposledy v marci. Hoci teraz zvyšovať ceny nechystajú, škrt cez rozpočet im môže urobiť štát, a to plánovaným zvýšením spotrebnej dane.

Vodka

Spolu s pivom klesá aj spotreba tvrdého alkoholu. Tento rok sme ho vypili približne o 10 % menej ako vlani.

Hana Šimková, hovorkyňa Heineken Slovensko: "Počet priaznivcov nealko piva z roka na rok rastie a tak je tomu aj v tomto roku. Prispieva k tomu aj fakt, že v mnohých prevádzkach sa dnes nealko pivo aj čapuje. V prípade, že by došlo k zvýšeniu spotrebnej dane na pivo, samozrejme, že by sa toto zvýšenie prejavilo aj na konečnej cene piva."

Ľubomír Drahovský, agentúra na prieskum trhu Terno: "Aj kvalita poskytovania v pohostinstve spôsobuje to, že ľudia strácajú postupne záujem o vysedávanie v našich klasických krčmách. Je na škodu veci, že na Slovensku sú dvaja dominantní výrobcovia piva a stratil sa regionálny kolorit, tak ako to je napríklad v Nemecku alebo Česku."

DVAJA NAJVÄČŠÍ

Na Slovensku pivo vyrába holandský Heineken (napr. Zlatý Bažant, Corgoň) a juhoafrický SABMiller (napr. Topvar, Šariš), najväčším z najmenších je vyhniansky Steiger.

EXTRÉMY V CENÁCH

Ak si chcete vychutnať vychladený 12-stupňový pivný polliter, v jednotlivých regiónoch vás môžu prekvapiť niekedy až desaťnásobné rozdiely v cenách.

Pravda, Slovensko je, čo sa týka barov či pubov, stále omnoho lacnejšie než iné krajiny EÚ azda s výnimkou Česka, ktoré má ceny pohostinských služieb tiež relatívne nízke.

Michal Wagner, portál kamnapivo.sk: "Najdrahšie pivo je v Bratislave, kde pol litra piva je možné kúpiť za takmer 5 eur. Najlacnejšia je obec Malé Zlievce, kde cena je zhruba 53 centov za pol litra 12-stupňového piva."

Zdroj: Markiza.sk


«« « Strana 21 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň