Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Dění v krajích

Dění krajích


Pivovary Braumeister

Teplé jaro svědčí producentům piva

[pondělí, 18. červen 2007]

Letošní teplé a suché jaro pomáhá pivovarům na Vysočině. Humpolecký Rodinný pivovar Bernard prodal v dubnu nejvíce piva ve své historii. Lepší výsledky než ve stejném období loňského roku hlásí i ostatní výrobci piva v kraji. „Hezké počasí nás těší. A jsme rádi, že prodejně začalo léto takhle brzo,“ řekl mluvčí humpoleckého pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Bernard za první tři měsíce tohoto roku uvařil 30 191 hektolitrů piva, o jedno procento více než za loňské první čtvrtletí. V dubnu ale bylo prodáno 12 330 hektolitrů a díky tomu uvařili za první čtyři měsíce roku o více než šest procent více piva než vloni.

Se začátkem sezony je spokojen i ředitel havlíčkobrodského Měšťanského pivovaru Jiří Hušek. „Duben dopadl výborně. První čtyři měsíce jsou nejlepší za posledních pět let,“ zhodnotil. Podle něj se nyní v regionu prodává o 13 procent více piva než než loni touto dobou. Za celý minulý rok ho pivovar uvařil 90 tisíc hektolitrů.

Zákazníci v těchto týdnech přibývají i pelhřimovskému pivovaru Poutník, který loni uvařil bezmála 27 tisíc hektolitrů zlatavého moku. O něco vyšší zájem zaznamenal jihlavský pivovar. „Prodej v tuzemsku je o trochu lepší než loni, ale že by to bylo rekordní, to se říci nedá,“ konstatoval generální ředitel Jan Kylberger.

Teplé jaro prospívá minipivovaru v Dalešicích. „Jen v dubnu jsme se dostali přes deset procent loňského výstavu,“ řekla ředitelka zařízení Jaromíra Hanáčková. V Dalešicích se pivo začalo vařit v roce 2002, po čtvrt století. V uplynulém roce se výstav pohyboval kolem 2 500 hektolitrů. V pivovaru filmových Postřižin funguje i muzeum pivovarnictví a restaurace. Díky teplému jaru se letos turisté začali objevovat už v březnu. (MF Dnes)


Vařit pivo je v kurzu

[středa, 13. červen 2007]

Podnikatelé obnovují tradici zájezdních hospod a výrobu vlastního zlatého moku.

V Chyši vaří Prokopa, ve Velichově Formana a Karlovy Vary se vrátí k tradici Karla IV. Čepovat hostům vlastní pivo ve vlastní hospodě je mezi podnikateli na Karlovarsku stále populárnější a pivní byznys na vzestupu. Na rozdíl od let devadesátých, kdy karlovarský pivovar nadobro uzavřel své brány. „Vymýšleli jsme, jak oživit areál zámečku v Doubí a napadlo nás postavit pivovar.

Vlastně tady už kdysi byl. A v Karlových Varech není žádná zájezdní hospoda pro pět set lidí. To rozhodlo,“ vysvětluje podnikatel Karel Holoubek, který chce do čtyř let vařit pivo pod názvem Karel IV. „Proč Karel IV? Je to dárek synovi do vínku. Můj děda byl Karel, otec Karel a já jsem Karel. Takže můj syn je skutečně Karlem IV.,“ dodává se smíchem podnikatel. V Chyši se vlastním pivem mohou osvěžovat už rok.

Domácí pivovar se zde před dvěma lety rozhodl obnovit podnikatel Vladimír Lažanský, majitel místního zámku. „Neznám lepší pivo, než je Prokop. Je speciální kvasnicové bez chemických přísad,“ uvedla Simona Králová z Karlových Varů. Prokop se totiž čepuje i v krajském městě. Před dvěma lety zahájil výrobu piva ve Velichově i Bohuslav Novák.

Desetistupňový ležák nazval Velichovský forman a místním prý chutná více než pivo od velkovýrobců. „Musím dělat slabé pivo, protože velké pivovary deklasovaly výrobu na pivní limonády. Za měsíc uvařím bez potíží čtyřicet sudů,“ uvedl podnikatel, který si vlastním pivem splnil svůj podnikatelský sen. Ve Velichově ovšem vaří pivo i pro Loket. Jedná se o jedenáctistupňový ležák, který je speciálně určený pro toto starobylé město. Foto zde ... (Karlovarský deník)


Pivovarníci očakávajú rast

[úterý, 22. květen 2007]

Pivovarom na Slovensku sa prvý štvrťrok darilo. Očakávajú, že po štyroch rokoch výroba porastie. Prvý štvrťrok tohto roka sa vyvíja pre pivovarníkov priaznivo. Po štyroch rokoch poklesu výroby piva, ktorý pivovarníci zdôvodňujú zvýšenou spotrebnou daňou, by sa produkcia mala tento rok ustáliť a vzrásť. Podľa hovorcu spoločnosti Heineken Romana Krajniaka sa spotreba piva zvyšuje aj vďaka peknému a teplému počasiu. Pivovarníci tiež v posledných mesiacoch investovali do nových produktov a balení.

Oproti minulému roku klesol výrazne, až o takmer 70 percent, export piva zo Slovenska. Pokles spôsobila aj licenčná výroba niektorých slovenských pív v zahraničí. Zo slovenských značiek sa v cudzine vyrába napríklad plechovkové pivo Šariš či Zlatý Bažant. Výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták odhaduje, že v zahraničí sa vyrobilo okolo 450–tisíc hektolitrov slovenského piva.

Na Slovensku dlhodobo klesá aj spotreba piva v prepočte na jedného obyvateľa. Minulý rok to bolo 80 litrov. Zvýšiť spotrebu a obľubu piva by mala aj produkcia nealkoholického piva.

Presuny v pivovarníctve

Na Slovensku má najväčší podiel (46 percent) Heineken Slovensko. Konsolidované tržby spoločnosti boli minulý rok vo výške viac ako päť miliárd korún. Na druhom mieste sú Pivovary Topvar (39 percent), ktoré patria do nadnárodnej spoločnosti SABMiller. Pivovary Topvar vznikli minulý rok zlúčením pivovarov v Topoľčanoch a vo Veľkom Šariši. Ich tržby z predaja dosiahli vlani viac ako 2,5 miliardy korún. Ďalších päť pivovarov na Slovensku má dokopy len 23–percentný podiel. (Sme)


Poslední domáci hráči

[úterý, 22. květen 2007]

Okrem bystrického Urpínu ostali na trhu len dva pivovary so slovenským kapitálom. Bytčiansky Popper a popradský Pilsberg. Popper patrí známemu bystrickému podnikateľovi Karolovi Konárikovi, ktorý pôvodne zamýšľal budovať menšie pivárske impérium. V súťaži o privatizáciu Urpínu ho síce svojou ponukou prebil Pavel Čupka, no K. Konárik okrem Bytče kúpil aj pivovary v Martine, Rimavskej Sobote a Ilave. V Ilave dnes nechal len výrobu nealkoholických nápojov, pivovary Martiner a Gemer predal Heinekenu. Ako dodáva, Heineken išiel len po veľkých pivovaroch, o malé podniky v Bytči a Ilave sa nezaujímal.

Myšlienka predať Popper nie je K. Konárikovi celkom cudzia. Musela by podľa neho prísť veľmi výhodná ponuka. Inak pivovar momentálne nie je na predaj. Jeho finančná situácia je stabilizovaná, pivo z Bytče sa predáva po celom Slovensku, exportuje sa do Maďarska, Poľska a Ruska. Podobne ako Urpín, aj Popper si zakladá na jedinečnej chuti svojich dvoch značiek – Popper a Palatín.

K. Konárik dodáva, že v konkurencii veľkých hráčov sa presadzuje ťažko. Myslí si, že štát by mal ich praktiky viac kontrolovať. Naráža na najnovšiu situáciu, keď Protimonopolný úrad SR prešetruje postup Heinekenu a SABMilleru pri získavaní majiteľov pohostinstiev. Rozhodnutie úradu bude známe pravdepodobne až na jeseň.

Popradský pivovar vlastní spoločnosť Pilsberg podnikateľa Ladislava Lazara. Ako sa pre TREND vyjadril marketingový riaditeľ firmy Pavol Jeleň, aj Pilsberg si zakladá na originálnej chuti, vďaka ktorej sa uchytil najmä vo väčších slovenských mestách vrátane Košíc a Bratislavy. Rozbieha sa export do Ruska, Maďarska, Poľska a Rumunska. No Pilsberg expanduje predovšetkým do obchodných reťazcov. Možnosť viac pracovať s cenou výrobku považuje P. Jeleň za hlavnú konkurenčnú výhodu voči veľkým hráčom. Majitelia podľa jeho slov neuvažujú o predaji Pilsbergu, skôr zvažujú možnosť vstupu do ďalšej pivovarníckej spoločnosti. (E-Trend)


Pivovary lákají návštěvníky

[pátek, 18. květen 2007]

Pivovary na Vysočině se snaží oslovit zákazníky v regionu i turisty. Svoji značku propagují prostřednictvím pivních slavností a exkurzí, během nichž se lidé mohou seznámit s výrobou a zlatavý mok na místě i ochutnat. Včetně minipivovarů vaří v kraji pivo sedm podniků. V některých byly otevřeny restaurace a v dalešickém pivovaru budou moci návštěvníci i přenocovat. Pravidelné exkurze od června nabídne Měšťanský pivovar v Havlíčkově Brodě. „Osobní kontakt se spotřebitelem považuji za účelnější než draze placenou reklamu,“ zdůvodnil ředitel Jiří Hušek. Lidé mohou přicházet každý pátek od 16 do 18 hodin. Prohlídky s průvodcem se budou konat do podzimu, pokud se sejde alespoň 15 lidí. Vstup bude zdarma. „Chceme to spojit s návštěvou restaurace,“ doplnil ředitel. V pivovarské restauraci, zprovozněné v minulém roce, je 90 míst. Dalších více než 100 lidí může pivo značky Rebel ochutnávat na venkovní zahrádce. Hušek podotkl, že dosud se exkurze pro veřejnost konaly jednou ročně, při slavnosti piva.

Exkurze, při nichž mohou návštěvníci pivo také ochutnat, pořádá i Rodinný pivovar Bernard v Humpolci. „Loni pivovar navštívilo kolem 2 500 lidí,“ přiblížil mluvčí Zdeněk Mikulášek. Zájemci si musejí návštěvu předem domluvit, mělo by jich být alespoň deset. Pivovarskou restauraci Bernard nemá, nyní upřednostňuje investice do výroby. „Restaurací, kde se točí naše pivo, je v Humpolci celkem dost,“ podotkl Mikulášek.

Na prohlídku mohou i stoupenci jihlavského pivovaru, i zde je nutná předchozí domluva. „Nebráníme se tomu, ale že bychom ze sebe chtěli dělat skanzen, to nechceme,“ řekl generální ředitel Jan Kylberger. Po rekonstrukci byla v areálu nedávno opět otevřena pivovarská restaurace. Naopak výrobu pelhřimovského piva Poutník lidé sledovat nemohou. „Velké pivovary k tomu mají možnosti, my na to nejsme zařízeni,“ vysvětlil Lubor Jedlička, ředitel družstva DUP, kterému pivovar patří. Uvedl, že podnik se snaží o to, aby jeho pivo mohli turisté ochutnat ve stále větším počtu hospod.

V dalešickém pivovaru najdou lidé kromě minipivovaru a restaurace i muzeum rakousko-uherského pivovarnictví. Od letošního června mohou v dějišti filmových Postřižin také přenocovat. V hotel se 47 lůžky se s podporou Evropské unie přeměnila stará pivovarská půda a podkroví dobového areálu. (MF Dnes)


Budějovický Budvar neuspěl v Řecku před tamním nejvyšším soudem ve sporu s konkurenčním Budějovickým měšťanským pivovarem (BMP). Budvar o tom informovala v tiskové zprávě. Pivovary se přely o označení Budweiser Bürgerbräu na etiketách, v překladu budějovický měšťanský var.

Pivo s touto etiketou vyrábí a v Řecku prodává BMP. Budvar způsob užívání značky považuje za nekalou soutěž a tvrdí, že BMP klame spotřebitele. Jeho dovolání ale soud s konečnou platností zamítl.

Podle právničky Budvaru Heleny Lejtnarové je verdikt řeckého tribunálu překvapující. Soudy v jiných zemích, například v Německu, v Rusku, v Chorvatsku, ale i v Česku, se totiž ve stejných případech klonily na stranu Budějovického Budvaru a nekalou soutěž zakázaly.

"Zatím nemáme k dispozici odůvodnění rozsudku a nevíme, proč soud neuznal naše argumenty. Z průzkumů trhu víme, že zákazníci jsou mateni a výrobky označené jako Budweiser Bürgerbräu považují za pivo z našeho pivovaru," uvedla Lejtnarová.

Měšťanský pivovar má podle svého předsedy představenstva Miroslava Leštiny označení Budweiser Bürgerbräu chráněno v EU a zároveň i jako součást ochranných známek registrovaných v České republice, Rakousku, Švýcarsku, Slovensku a nyní i v Řecku. Registrační řízení se podle něj konají i v dalších státech. Po rozhodnutí řeckého soudu nabídl Leština Budvaru smír.

Oba pivovary jsounositeli označení Budweiser Bier

Oba pivovary jsou prý uživateli chráněného zeměpisného označení Budweiser Bier, které je registrováno v Evropské unii. Zpochybnit se jej snaží tradiční rival Budvaru, americký Anheuser-Busch.

"Přes naše vítězství na významném řeckém pivním trhu stále nabízíme konkurenčnímu státnímu pivovaru koexistenční smlouvu, která by tak jako v historii umožňovala společné užívání značky Budweiser Bier oběma budějovickými pivovary, a tím posílila postavení značky proti americkému konkurentovi," uvedl Leština.

Spory od počátku 90. let

Pře mezi oběma českobudějovickými pivovary se odvíjejí již od roku 1991. Budvar za posledních 16 let uspěl ve 14 z celkem 17 soudních sporů a správních řízení.

Při jednom z posledních sporů vyhrál Budějovický měšťanský pivovar. Loni, po dlouhých šesti letech, dostal povolení Polsku prodávat svůj prémiový ležák pod označením BB Budweiser Bürgerbräu. Budějovický Budvar má u našich východních sousedů zemi zaregistrované čtyři ochranné známky včetně té vlajkové Budweiser. Zatímco ale měšťanský pivovar tvrdí, že jde o rozhodnutí konečné, Budvar to zpochybňuje. (Novinky)


Chuť banánová, višňová, kávová, borůvková, mandlová... Ne, nepostáváme se nad vaničkami se zmrzlinou v dobře zásobené cukrárně, ale čteme si položky v dosavadním sortimentu ochucených piv v Pivovarském domě v Ječné ulici v Praze.

Také chuť kopřivová, limetková, eukalyptová, pivní sekt. I barvou se tyto pivní kuriozity liší od místního klasického světlého a tmavého ležáku - a lákají hlavně dámy.

Věci se skutečně dávají do pohybu. Jinak bychom asi v metropoli nenarazili na X-Beer 33 z minipivovaru U Medvídků, tuzemský příspěvek do spontánní soutěže všetečných sládků o nejsilnější pivo na světě.

Marně bychom hledali třeba pšeničné pivo vařené podle starobavorského receptu a kvašené pomocí bavorských svrchních kvasnic v libeňském Richtrově Pivovaru u Bulovky.

Ječmen na pivo, pšenice na koláče, oves pro koně.

Na vzniku českého pivního konzervatismu se paradoxně podepsal i proslavený sládek František Ondřej Poupě (1753-1805), významný pivovarský reformátor a inovátor.

Do vaření piva zavedl vědecké postupy (naučil například sládky používat teploměr) a jeho zásluhou se pověst českého pivovarnictví rozlétla po světě.

Nicméně jeho zásada vtělená do okřídlené věty "ječmen na pivo, pšenice na koláče, oves pro koně" natolik podpořila dominantní postavení ječného sladu, že ostatní suroviny byly na téměř dvě století z českého pivovarnictví až na výjimky vytlačeny.

A tak pšeničná piva, v některých zemích poměrně běžná, začali pivní hledači vychutnávat ze štíhlých kónických sklenic teprve v posledním desetiletí.

Pivovarský dům v Ječné ulici vaří pšeničný kvasnicový ležák, na točené pšeničné z Březnice lze příležitostně narazit například v Pivní galerii v Holešovicích. Z šesté pípy Pivovarského klubu v Karlíně teče každodenně pšeničný speciál z Pivovaru Náchod.

Stranou nezůstává ani žito

Z žita uvařil Pivovarský dům specialitu před dvěma lety. A koňům "ujídáme" z pytle třeba díky podílu nesladovaného ovsa v English Pale Ale, polotmavé novince Pivovaru Náchod, jež je k mání dokonce i v pražských supermarketech.

Co se zahraničních pivních značek týče, ty po dlouhá desetiletí v nabídce zcela chyběly. Že se situace mění, pozná i nezainteresovaný člověk při pohledu na vývěsní štíty značného počtu běžných restaurací.

Avšak kromě tmavého stoutu Guinness, vehementně šířeného irskými národními "pivozvěsty" takřka po celém světě, jde většinou opět o pivo plzeňského typu.

Jinak je tomu v pražských specializovaných podnicích a obchodech. Vedle nejrozšířenějších českých značek nabízejí v lahvích či soudcích nejen kompletní sortiment piva z tuzemských malých a středních pivovarů, ale milovníky rozmanitých stylů a chutí piva potěší i desítkami pivních rarit ze zahraničí.

Mnozí místní konzumenti chmeloviny by neobvyklou chuť těchto zahraničních specialit stěží ocenili. Znalců ale přibývá, a tak se před měsícem v karlínském Pivovarském klubu například zásilka lahvového "uzeného" piva z německého Bamberku nestačila ohřát v regálu, případně orosit v chladicím boxu. A je to přitom pivo velice svérázné příchuti, kterou mu dodává slad sušený v kouři bukového dřeva.

"V naší hospodě točí dva druhy piva. Desítku... a ta buď je, nebo není". Tento sarkasmus koloval v českých zemích počátkem osmdesátých let. Spolu s řadou anekdot a bonmotů odrážejících dobový marasmus přestal být aktuální.

Nabídka pivních lákadel rok od roku košatí, což vede mnohé k poznání, že české pivo dovede být výtečné, ale není na světě samo. (Gurmán)

[Praha] 12:22 [permalink] [reaguj]


Okolo dvoch miliárd korún vynaloží spoločnosť Global Group na výstavbu polyfunkčného komplexu Cassovar v Košiciach, ktorý bude stáť na mieste niekdajšieho rovnomenného pivovaru blízko historickej časti mesta. Dnes na stavbe slávnostne odhalili a poklepali základný kameň. Ako povedal predstaviteľ spoločnosti Global Group Miroslav Marynčák, dnešný deň, keď sa začína výstavba komplexu, je symbolický, lebo pred stopäťdesiatimi rokmi na tomto mieste položili základný kameň pivovaru. Výstavba komplexu, ktorý patrí čo do rozsahu medzi najväčšie investície nielen v Košiciach, ale aj na Slovensku, potrvá do konca roka 2010.

Dominantnou komplexu bude starý pivovarský komín, ktorý sa investor rozhodol ponechať na mieste a ešte zvažuje jeho využitie. „Zrekonštruujeme aj historickú administratívnu budovu, ktorá bola postavená pred 150 rokmi. Pri búracích prácach sme objavili aj štyri staré klenbové pivnice, ktoré chceme tiež zrekonštruovať. Takže symbolická pamiatka na starý pivovar ostane zachovaná,“ povedal Marynčák.

Ako uviedol Marynčák, v komplexe bude 400 nadštandardných bytov, hotel s 250 lôžkami, administratívna budova pre približne tisíc ľudí, kongresové centrum, obchody, reštaurácie a podzemné parkovisko s kapacitou 1 000 miest. (Sme)


Záverečná! Zatvárame...

[neděle, 22. duben 2007]

Za posledných zhruba pätnásť rokov miznú na Slovensku pivovary. V roku 1990 ich bolo ešte pätnásť. Dnes iba osem. Brány viacerých pivovarov sa zatvorili, areály zväčša zostali. Aký osud čaká niektoré z nich?

Holandská pivovarnícka spoločnosť Heineken počas troch rokov zatvorila tri pivovary. Pred štyrmi rokmi to bol martinský Martiner, o rok neskôr nasledoval Corgoň v Nitre a minulý rok aj rimavskosobotský Gemer. Nedávno kúpil bratislavský Stein realitný investor Orco Property Group. Pivovar v týchto priestoroch pravdepodobne tiež čoskoro skončí.

Nový majiteľ horkastý mok vo veľkom variť nechce, a tak hľadá záujemcu o jeho kúpu, ktorý by preň postavil objekty na inom mieste. V tomto areáli má vyrásť polyfunkčný objekt s rezidenčným bývaním, občianskou vybavenosťou a zrejme aj s hotelovým komplexom.

Sťahovanie pod jednu strechu

Prečo sa však brány pivovarov zatvárajú? Oficiálne vyhlásenia firiem sú jasné – slovenského piva sa pije menej. Svoju úlohu zohralo, ako sa domnievajú najmä pivovarníci, zvýšenie ceny tohto nápoja po náraste spotrebnej dane v roku 2003. Slovenský spotrebiteľ sa však v ostatnom čase orientuje viac aj na pitie vína.

Úspech na trhu zaznamenali aj pivá z niektorých malých českých pivovarov. „Tie šikovne využívajú nižšiu spotrebnú daň pre pivovary s objemom výroby do 200-tisíc hektolitrov ročne, čím získavajú konkurenčnú výhodu,“ vysvetľuje Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou pivovaru Šariš. Ďalší odborníci sa domnievajú, že pivovary zanikli aj preto, lebo produkcia zlatistého moku na malom Slovensku bola predimenzovná a paleta značiek príliš pestrá.

V súčasnosti sa pivovary snažia dosiahnuť vyššiu efektivitu modernizáciou a koncentráciou výroby nápoja. Touto cestou kráča Heineken. Stiahnutím produkcie piva iba do jednej prevádzky v Hurbanove si zníži náklady, a keďže má aj širokú distribučnú sieť, stratu regionálnych pivovarov oželie. Navyše, modernizáciou výroby dokáže nahradiť produkciu zatvorených podnikov. Potvrdzuje to aj hovorca Heinekenu Slovensko Roman Krajniak. „Po investíciách do hurbanovského pivovaru by mala byť jeho kapacita takmer dva milióny hektolitrov. Tým bude dostatočná na zásobovanie celého slovenského trhu,” vraví.

Čo však holandský koncern plánuje so zatvorenými pivovarmi? Nehnuteľnosti v Martine a Rimavskej Sobote podľa R. Krajniaka stále vlastní Heineken a využíva ich jeho distribučná spoločnosť. „Budovy po pivovare Corgoň v Nitre sme mali záujem predať, čo sa nám už aj podarilo,“ dodáva.

Dvojka na slovenskom trhu vo výrobe piva SABMiller zatiaľ neplánuje žiadne zmeny v počte svojich pivovarov. Od januára síce zlúčili závody v Topoľčanoch a vo Veľkom Šariši pod jednu spoločnosť – Pivovary Topvar, ale podľa D. Mandíkovej chce spoločnosť naplno využívať kapacity oboch prevádzok.

Z pivovarov bývanie

Dnes už nefungujúce pivovary spôsobili v regiónoch najmä problémy so zvyšujúcou sa nezamestnanosťou. Ich majitelia však nemuseli byť až takí zúfalí, lebo objekty sa zväčša nachádzali v širších centrách miest. A tieto lokality sa dnes rátajú. Nie však schátrané objekty, do ktorých sa investori nehrnú. Preto tieto technické stavby čaká zväčša demolácia.

Týka sa to aj niekdajšieho košického pivovaru Cassovar. Na jeho mieste plánuje bratislavská developerská spoločnosť Global Group začať ešte v tomto roku s výstavbou polyfunkčného komplexu. Jeho súčasťou má byť luxusný hotel, kongresové centrum, administratívne stredisko a súkromné byty. Dokončenie stavby plánuje developer do začiatku svetového šampionátu v hokeji v roku 2011.

Z pôvodného areálu sa podľa zámerov firmy zachová len kaplnka sv. Floriána, šesťdesiatmetrový komín, časť pôvodnej fasády pivovaru a podzemný klenbový priestor, kde by mala byť piváreň a múzeum košického pivovarníctva.

Podobný osud ako Cassovar čaká aj bratislavský pivovar Stein. Zmení sa na byty, reštaurácie a kancelárie. Nádej, že sa niečo z jeho areálu využije aj v novom projekte, je malá. I keď senior viceprezident spoločnosti Orco Property Group Aleš Vobruba pre portál etrend.sk pripustil, že by pivovar mohol zostať súčasťou komplexu aj po jeho prestavbe. „Išlo by však iba o malú výrobu pre reštauračné zariadenia, ktoré sa tam budú nachádzať,” uvádza.

Supermarket namiesto pivovaru

„Horšie” ako Cassovar dopadol michalovský pivovar Starý prameň. Z jeho budov nezostali na rozdiel od toho košického ani paberky. Tento pivovar doplatil na kombináciu zlého manažmentu, náhodných udalostí a zbytočných sporov o značku. Po privatizácii nedokázal dostatočne inovovať technológiu a presadiť na domácom trhu. Nasledovala problematická zmena názvu piva z tradičných značiek Šíravar a Zemplín na Starý prameň.

To nezostalo bez povšimnutia českého Staropramenu a nasledovali súdy o značku. V Michalovciach sa otvorene hovorilo, že zmena názvu sa urobila so zámerom preniknúť na ukrajinský trh. Našim východným susedom malo byť jedno, či pijú Staropramen alebo Starý prameň.

Napokon však orientácia na ukrajinský trh stála pivovar život. Keď Ukrajinci zvýšili dovozné clá na pivo, podnik prišiel zo dňa na deň o 60 percent svojho trhu. V roku 1999 zatvoril svoje brány a odvtedy chátral. Objavilo sa síce viacero projektov na jeho záchranu, ale ani jeden sa nakoniec neuskutočnil.

Odkúpiť skrachovaný pivovar chcelo aj mesto. „Našu ponuku majitelia neakceptovali a budovu predali komerčnej firme,” uvádza Viera Pakánová, hovorkyňa Mestského úradu v Michalovciach. Areál pivovaru napokon kúpila košická spoločnosť Minag. Tá o schátrané budovy záujem nemala, a tak nasledovala demolácia pivovaru. Na jeho mieste mali stáť dva obchodné domy s parkoviskami a viacúčelová kultúrna budova. Dnešnou realitou je zatiaľ len supermarket Kaufland.

Podľa V. Pakánovej však najnovšie o povolenie na výstavbu kultúrno-spoločenského a nákupného centra požiadala spoločnosť Zemplín market, za ktorou stojí developerská firma Spiller Farmer. Termín začiatku stavebných prác je tohtoročná jar. (O peniazoch)


Protimonopolný úrad SR (PMÚ) začal správne konanie voči spoločnostiam Pivovary Topvar a Heineken Slovensko za obmedzovanie hospodárskej súťaže. "Úrad začal správne konanie voči obom podnikateľom za možné porušenie zákona o ochrane hospodárskej súťaže pri uzatváraní zmlúv s reštauračnými a ubytovacími zariadeniami," uviedla pre agentúru SITA hovorkyňa PMÚ Alexandra Bernáthová. Ako pokračovala, jeden z účastníkov si ešte neprebral oznámenie o začatí konania. Úrad sa k predmetu prípadu a k jeho účastníkom nechce bližšie vyjadrovať. Rozhodnutie vydá PMÚ do šiestich mesiacov odo dňa začatia konania. "Predseda úradu môže lehotu na vydanie rozhodnutia v zložitých prípadoch pred jej uplynutím primerane predĺžiť, a to aj opakovane, spolu najviac o 24 mesiacov," doplnila Bernáthová.

V minulom roku predali slovenské pivovary celkovo 3,8 mil. hektolitrov piva, čo predstavuje medziročný pokles o 4 %. Vo vlaňajšom roku sa lídrom na slovenskom trhu s pivom stala opäť spoločnosť Heineken Slovensko so 45,6-percentným podielom na predaji, druhé miesto s 39,2-percentným podielom pripadlo spoločnosti Pivovary Topvar, ktorá vznikla spojením pivovaru vo Veľkom Šariši s topoľčianskym Topvarom. (24 hodín)


Minipivovarů rychle přibývá

[pátek, 13. duben 2007]

V Plzni i jiných městech kraje vznikají nové minipivovary. Jejich sládci tvrdí, že nechtějí konkurovat velkým pivovarům. Vařit budou speciály pro pivní fajnšmekry. Podnikatelský profil: Majitel dřevařské firmy se inspiroval v Německu

Pilsner Urquell nebo Gambrinus už v budoucnu nebudou jediné značky piv, které reprezentují Plzeň. Ve „městě piva“ totiž začínají růst další minipivovary.

Minipivovar Pivovarský Dvůr Plzeň, který začátkem června otevře v Černicích plzeňská firma Lukrécius, bude v novodobé historii už třetím výrobcem piva v Plzni. Kromě největšího českého pivovaru Plzeňský Prazdroj nyní v krajské metropoli pivo vaří ještě restaurační pivovar Lochota. Další minipivovar budují v památkově chráněném objektu Lautensakovského domu Na Rychtářce. Otevřít by měl koncem roku.

Plzeňský Prazdroj se vzniku nových minipivovarů v kraji neobává. „Tyto pivovary podle nás vhodně doplňují český pivní trh,“ řekl mluvčí Prazdroje Vladimír Jurina.

Černický minipivovar chce kromě čtyř druhů piva, s nimiž odstartuje, připravit během Vánoc některé další speciály, jako je například vanilkové, mandlové nebo banánové pivo. „Půjde ale pouze o takové zpestření nabídky,“ řekl vrchní sládek minipivovaru Josef Krýsl.

V Plzni minipivovary jako na Moravě sklípky?

Minipivovar nemá ambice konkurovat velkým pivovarům. S ostatními minipivovary chce pak firma spolupracovat. „Chceme pořádat degustace piv. Proto u nás budou mít prostor i ostatní výrobci a lidé tak budou moci ochutnat piva i z jiných minipivovarů. Budeme například spolupracovat s minipivovarem hotel Modrá Hvězda v Dobřanech nebo s připravovaným minipivovarem ve Stříbře,“ řekl Lubomír Krýsl, předseda představenstva firmy Lukrécius, která bude minipivovar provozovat.

Podle něj by měla být Plzeň plná minipivovarů, podobně jako jsou například pro Moravu charakteristické stovky malých sklípků. „Plzeň proslavilo nejvíc právě pivo. Proto si myslím, že by se tu pivní kultura měla co nejvíc rozvíjet,“ řekl Lubomír Krýsl.

Kromě Plzně je řada menších pivovarů také v ostatních částech kraje. Nejznámějším a největším z nich je pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku, malý pivovar v Koutě na Šumavě a restaurační minipivovar Modrá Hvězda v Dobřanech.

Chodovar vaří pivo pro vlastní restauraci, dodává ho také do řady restaurací a v lahvích do sítí obchodů. Loni uvařil 61 tisíc hektolitrů piva. Malý pivovar v Koutě na Šumavě otevřel loni podnikatel Jan Skala. Pivo dodává do restaurací v Plzni, Klatovech a na Domažlicku. Za loňský rok uvařil 4,5 tisíce hektolitrů piva.

Letos na podzim otevře další minipivovar plzeňský podnikatel David Ryba ve Stříbře, v červenci pak rozjede provoz také připravovaný minipivovar v hotelu Belveder v Železné Rudě. (MF Dnes)


Pivovary budú loviť pivárov na fľaše

[čtvrtek, 22. březen 2007]

Slovenské pivovary chcú tohto roku dosiahnuť obrat v predaji piva. Posledné štyri roky im nepretržite klesala spotreba piva, celkovo až o vyše 20 percent a predaj piva klesol o jeden milión hektolitrov na minuloročných 3,794 milióna hektolitrov. Pivovary teraz menia tvary fliaš a etikety, aby prilákali ľudí na pivo.

Zmeny odštartoval líder trhu Heineken Slovensko, ktorý pri svojej najpredávanejšej značke Corgoň mení typ fľaše i etiketu na nej. "Nová fľaša s oblým telom a zúženým krčkom bude od starej ľahšia o 60 gramov," povedal hovorca spoločnosti Roman Krajniak.

Heineken, ktorý na Slovensku ešte v roku 2002 uvaril dovedna 2,200 milióna hektolitrov piva, klesol vlani na 1,730 milióna hektolitrov. Po Corgoňovi je pripravený postupne v priebehu roka "prebaliť" všetky svoje značky vrátane svojho najlacnejšieho piva Gemer. Heineken chce tým výrazne odlíšiť svoje pivá od ostatných pív a Gemer najmä od lacných privátnych značiek. Tie totiž v ostatných dvoch rokoch významne konkurujú tradičným značkovým pivám.

Zmeny vo vizáži fliaš chystá aj spoločnosť Pivovary Topvar, majiteľom ktorej je SABMiller. "Stane sa tak v priebehu roka, pričom inovácia sa dotkne našej kľúčovej značky Topvar," povedala hovorkyňa spoločnosti Drahomíra Mandíková.

Topvar sa minulý rok prepadol vo výrobe piva pod hranicu 500-tisíc hektolitrov a noví majitelia budú mať čo robiť, aby v najbližších rokoch dosiahli špičku z roku 2002, keď sa v Topoľčanoch navarilo vyše 670-tisíc hektolitrov piva.

"Pivovary vedia, prečo naplnia pivo do nových fliaš. Každá inovácia prináša rast tržieb," reagoval na zmeny riaditeľ Coop Jednoty Terno Bratislava Tibor Tabery. Zmena fľaše či etikety ako takej však podľa neho ešte nič neznamená bez sprievodného silného marketingu a reklamy v médiách.

V Heinekene sú presvedčení, že nová fľaša Corgoňovi pomôže k získaniu nových zákazníkov práve tak ako v roku 2001 Zlatému Bažantovi. "Posilnilo to vtedy imidž značky, zvýšilo jej hodnotu a celkové vnímanie kvality produktu," povedal Roman Krajniak.

Väčšinu fľaškového piva predávaného v obchodných sieťach tvorí lacné pivo. Najpredávanejšia desiatka štartuje v akciách pri ôsmich korunách, potom nasledujú deväť- a desaťkorunové pivá. Corgoň sa napríklad v Kauflande predáva za 12,90, ale Zlatý Bažant stojí 14,50 Sk.

"Spotrebiteľa, ktorý siaha po lacných privátnych značkách, ako sú Pandúr, Grošák či Gazda, nová fľaša Corgoňa nezláka, preňho je kľúčová cena," povedal obchodný riaditeľ pivovaru Stein Dušan Pfeifer. Na Slovensku totiž stále prevažuje pri výbere piva cena.

Pivovary, ktoré ponúkajú odľahčené, tvarovo výrazné fľaše s príťažlivejšími etiketami, určite oslovia zákazníkov, ktorí idú po značke. "Takíto spotrebitelia sú však na Slovensku v menšine," tvrdí analytik obchodu s potravinami Ľubomír Drahovský. Z asi 40 percent piva, ktoré sa predá vo fľašiach, väčšina pripadá na lacné pivo, iba zvyšok tvoria značkové a prémiové pivá.

Pivovarníci by podľa Drahovského urobili lepšie, keby zverejnili odporúčané ceny piva. Dostali by tak predaj pod kontrolu zákazníkov, ktorí by videli, ako sa od nej jednotlivé siete odlišujú. Tibor Tabery zasa pripomína, že skutočný obrat v predaji piva nastane, až keď sa v pohostinstvách dosiahne česká úroveň podávania piva. Tá potom do výčapov pritiahne aj pivárov, ktorí tam inak nechodia. (tvojePeniaze)


Konkurovat velkým pivovarům výrobou klasického českého piva plzeňského typu podle domácích výrobců nejde. Sázejí spíše na nezvyklé příchutě a tradiční receptury.

Svá piva většinou nefiltrují a proto jsou kalná jako ve středověku, obsahují také více alkoholu. Fajnšmekry se malovýrobci snaží zaujmout třeba zázvorovou, vanilkovou nebo medovou příchutí.

Majitel a sládek minipivovaru Xaver v Blučině na Brněnsku Svatopluk Strava, který je současně jediným zaměstnancem pivovaru, vyrobí ročně kolem 150 až 200 hektolitrů piva. Sortiment jeho výroby tvoří patnáctistupňové polotmavé pivo vanilkové, osmnáctistupňové černé pivo s kardamomem a dvaadvacetistupňové světlé pivo se zázvorem.

Receptury ze šuplíku

"Dělám to jen pro radost, neživí mě to. Něco dám přátelům a co zbude prodám do tří hospod v Blučině, Rajhradu a Brně," říká Strava. První pivo vyrobil před osmi lety podle prvorepublikové receptury po babičce, kterou našel náhodou na půdě. Prvních pět várek se podle něj nedalo pít, postupem času ale přišel výrobě piva na chuť.

Pivo vaří v upravených hrncích, které původně sloužily k přípravě knedlíků. Na nákup profesionálního minipivovaru nikdy nepomýšlel. "Kdybych za tři miliony koupil minipivovar, musel bych bez přestání vařit pivo, aby se investice zaplatila. Pak už by to nebyl koníček, ale normální práce," dodal Strava, kterého živí autodoprava.

Stejně jako Strava začínal na počátku devadesátých let také Jiří Jelínek ze Sentice na Brněnsku, který je autorem patentu na výrobu medového piva - takzvaného Kvasaru. V průběhu dozrávání je do piva přidáván studenou cestou pravý včelí med. "Všechny zdraví prospěšné látky v medu obsažené zůstávají po celou dobu trvanlivosti v aktivní formě.

Cukry se v průběhu dokvašení mění na alkohol a kysličník uhličitý," říká Jelínek. Na rozdíl od Stravy ale Jelínek, který je vyučen jako sládek, začal výrobě piva věnovat veškerý svůj čas. V roce 1997 si nechal podle vlastních plánů postavit minipivovar, ve kterém vyrábí ročně kolem 630 hektolitrů piva.

Vyzrálé a uleželé pivo bez filtrace a pasterizace stáčí do 1,5 litrových PET lahví. Na přání zákazníků nebo hospodských je také plní do malých soudků. Na trhu s pivem je podle něj v současné době velká konkurence, ale o tom, že se v ní Kvasar neztratí, svědčí i skutečnost, že jej začal v licenci vyrábět pivovar Černá Hora na Blanensku. (Centrum)


O znojemském a brněnském pivu se nedávno mluvilo i v Evropském parlamentu.

A padala přitom dost ostrá slova na adresu pomalých úředníků Evropské komise. Za to, že jihomoravským pivům a dalším českým výrobkům dosud nevyřídili podobnou ochranu, jakou Brusel poskytne například Štramberským uším a dalším krajovým specialitám.

„Tyto žádosti se po bezmála dvou a půl letech od jejich podání nacházejí stále v bodě nula,“ hájil mimo jiné i znojemské a brněnské pivo Jan Březina, europoslanec za KDU-ČSL. A řekl, že pokud komise v dohledné době nesjedná nápravu, měla by vláda České republiky zvážit podání žaloby na nečinnost k Evropskému soudnímu dvoru.

Ochrana zeměpisného označení původu je totiž pro výrobce důležitá, protože tím získají exkluzivitu názvu v celé Evropské unii.

„Česká piva si takovou ochranu zaslouží,“ tvrdí generální ředitel a předseda představenstva pivovaru Starobrno František Krakeš, který je i předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven.

Přiznal, že schvalovací proces je opravdu náročný a i jemu se zdá, že se dlouho vleče. „Musíme odpovídat na mnoho dotazů, které přicházejí od různých pracovníků Evropské komise,“ uvedl Krakeš.

Čeští výrobci podali pětadvacet žádostí a z jižní Moravy je v seznamu kromě Znojemského a Starobrněnského piva Pohořelický kapr a limo a pivo Černá Hora.

To, že o ochranu nežádají jiné pivovary, si František Krakeš vysvětluje tím, že spousta výrobců piva spoléhá na to, že až se vyřídí ochrana označení původu České pivo, budou ji moci využívat také.

„My však chceme ochranu i našich regionálních piv,“ vysvětlil Krakeš a současně tak uklidnil i některé příznivce Hostanu, který se vaří ve Znojmě. „Počítáme s tím, že tam pivovar zachováme a bude tam dál vyrábět znojemské pivo,“ dodal.

„Nevím, v jakém stadiu vyřizování je tato záležitost, ale o ochranu našich výrobků máme zájem. Zvyšuje to význam naší značky i její proslulost,“ uvedl obchodní ředitel Pivovaru Černá Hora Ivo Štorek. (MF Dnes)


Pivovary dodaly na trh méně piva

[neděle, 18. březen 2007]

Třem větším pivovarům v Pardubickém kraji minulý rok klesla produkce určená pro domácí trh, když vyrobily 221 331 hektolitrů piva oproti 230 607 hektolitrům o rok dříve.

Konzumaci piva ovlivnila podle zástupců pivovarů především loňská dlouhá zima, zdražování nebo špatná úroda chmele a ječmene.

„Vloni jsme měli, a dosud máme, s neúrodou chmele potíže. Chmel se dožil nejslabšího období za posledních 60 let. To samé nám udělala příroda s ječmenem," řekl předseda představenstva Měšťanského pivovaru v Poličce Karel Witz.

Přestože pivovar Pernštejn v Pardubicích v minulých letech rozšířil počet svých restaurací na Pardubicku, loni pro tuzemský trh vyrobil přibližně o pět procent méně piva. Předloňská produkce činila 60 717 hl. „Přikládáme to dlouhé zimě, která skončila v dubnu. Také jsme podražili lahvový světlý ležák Pernštejn. V obchodě stál původně 7,90 a nyní se prodává za 9,50 Kč,“ řekl manažer marketingu Miloš Flégr.

Celkové výsledky pardubickému pivovaru vylepšil export. Díky němu vyrobili v Pardubicích o 7,8 procenta více piva. Zatímco předloni mířilo za hranice, především do Německa, 22.708 hektolitrů piva, loni vyvezli z Pardubic 32.438 hl piva. „Německo je náš největší zákazník a prodeje zde za poslední tři roky rostou. V letošním roce očekáváme, že vyvezeme do zahraničí až 40.000 hl piva,“ uvedl Flégr.

Také Měšťanský pivovar v Poličce dodal na český trh méně piva. Loni vyrobil 82.631 hl, v roce 2005 jej uvařili 85 390 hl. „Výstav v minulém roce záporně ovlivnilo, že jsme pivovar bez exportu,“ řekl Witz. Aby mohl pivovar výrobky vyvážet, musí podle Witze nejdříve dostavět a obnovit původní ležácké sklepy a spilky. V budoucnu chce pivovar kapacitu sklepů téměř zdvojnásobit.

V hlineckém pivovaru Rychtář na konci roku 2006 uzavřeli produkci na 83 209 hl, byla tedy o necelé čtyři procenta nižší oproti roku 2005. „Export byl obdobný jako loni, dvě až tři procenta,“ uvedl ředitel pivovaru Milan Vedra.

Nejprodávanějším druhem piva, který všechny tři pivovary v Pardubickém kraji vyrábějí, je světlý ležák. V Pardubicích jej loni uvařili 43 procent z celkové výroby, v Poličce 83 procent a v Hlinsku 46 procent. (MF Dnes)


Malé pivovary vaří chuťově zajímavá piva klasickou českou technologií. Jsou proleželá, neředěná, obsahují víc alkoholu a mívají různé příchutě

Jihočeští zástupci si odnesli jedno druhé a dvě třetí místa z historicky první celonárodní soutěže o Jarní cenu českých sládků určené minipivovarům. Soutěž se uskutečnila v sobotu ve Zvíkovském Podhradí na Písecku.

Za Jihočechy bodoval Pivovarský dům Lipan Dražíč ve tmavých speciálech se čtrnáctistupňovým pivem, za které získal druhé místo a třetí za tmavý ležák. Třetí místo v extra speciálech náleží Pivovarskému dvoru Zvíkov.

„Je dobře, že soutěž bude i v příštích letech pokračovat, abychom si mohli vzájemně poměřovat síly. Konkurence je vždycky dobrá a věřím, že příště se do soutěže přihlásí víc minipivovarů,“ doufá sládek Jan Papula z Lipanu Dražíč.

V Česku dnes existuje více než padesát minipivovarů. Sládek Papula tvrdí, že minipivovarům na jihu Čech se nedaří příliš dobře.

Je téměř nemyslitelné prosadit se do obchodní sítě a restaurace také spíš dávají přednost větším distributorům. Pro malé pivovary je proto nutné mít i vlastní restaurační provoz kvůli odbytu vlastního piva,“ míní sládek čerstvými cenami ověnčeného Pivovarského domu Lipan Dražíč.

Všem, kteří by si chtěli zřídit vlastní minipivovar, doporučuje, aby se do takového projektu pustili jen v případě, že budou mít dostatek vlastních investic. „Vzít si úvěr, by byla sebevražda,“ tvrdí Papula. Návratnost investice je velmi dlouhá, a než se minipivovar dostane do povědomí lidí, trvá to dlouho.

Prvním držitelem Jarní ceny českých sládků pro rok 2007 v kategorii nejoblíbenějších světlých výčepních piv se stal Školní pivovar Podskalská z Prahy, v jehož provozu se například učí studenti pražské Střední průmyslové školy chemickotechnologické.

Soutěž navázala na mnohem větší pivní slavnosti v Táboře

V královské kategorii světlé ležáky vybojoval vavříny Pivovar Lomnice u Sokolova s pivem Permon. Celkem bylo vypsáno osm soutěžních kategorií.

Soutěž navázala na největší pivní slavnosti v Táboře. Zde ale není účast minipivovarů tak výrazná. Proto vznikla další soutěž, v níž organizátoři dali větší prostor minipivovarům, které zpestřují nabídku především pivy s vyšším obsahem alkoholu a s různými příchutěmi jako medu, višní a podobně.

„Minipivovary vaří chuťově zajímavá piva klasickou českou technologií, jsou proleželá a neředěná. Většinou nejsou pasterovaná a neprocházejí ostrou filtrací, takže musejí být během dvou týdnů zkonzumovaná. Ročně nevyrobí víc než pět tisíc hektolitrů,“ charakterizuje produkci minipivovarů Richard Crha z Pivního kurýra, který si vzal na starost organizaci soutěže.

Do Zvíkovského Podhradí se sjeli zástupci dvaadvaceti minipivovarů a přihlásili třiašedesát vzorků. Jejich kvalitu, chuť a úroveň hodnotilo dvaatřicet sládků s degustátorskou licencí. Vzorky byly rozlity do dvanácti set sklenic. (MF Dnes)


Zatímco provozovatele zimních areálů v Jizerských horách a Krkonoších teplé počasí letošní zimy ničí, výrobcům piva nahrává. Pivovary v Libereckém kraji zaznamenaly v lednu výrazný nárůst prodeje. Zatímco Soukromý pivovar Svijany zvýšenou spotřebu uskutečnil jen v rámci českého trhu, další dva výrobci - Pivovar Hols Vratislavice a Pivovar Rohozec vděčí za růst odbytu i vývozu.

"Za leden jsme na trh dodali 16.400 hektolitrů piva, což bylo o pětinu víc než před rokem, také únor bude výrazně lepší," řekl František Horák, ředitel největšího pivovaru v Libereckém kraji - soukromého Pivovaru Svijany. Svijanští přitom pivo prodávají jen na domácím trhu. "Nemáme důvod vyvážet, zájem o naše pivo je větší, než jsme schopni uspokojit, i proto jsme zahájili práce na dalším rozšíření spilky a ležáckých sklepů," dodal Horák. Rozšíření přijde podle něj pivovar na 22 milionů korun. Ještě výrazněji - více než dvojnásobně - vzrostla v lednu produkce Pivovaru Hols Vratislavice. Pivovar za leden prodal přes 8500 hektolitrů piva. "Za nárůst vděčíme hlavně exportu," řekl Hostaš. Zhruba polovinu produkce prodal pivovar do zahraničí. Právě díky exportu do Německa, Francie, Španělska, Portugalska a Itálie se loni podařilo pivovaru dosáhnout rekordního výstavu 95.000 hektolitrů piva. O polovinu vzrostl v lednu odbyt také Pivovaru Rohozec, který je z těchto tří nejmenší. Firma, která se musí vyrovnávat s konkurencí větších producentů, se rozhodla zaměřit na dobývání trhů i mimo Liberecký kraj, zejména na sousedním Ústecku. První dodávky ale loni zamířily také do sousedního Polska, Německa a na švédský trh a právě export se podle ředitele Františka Jungmanna podílel na růstu odbytu i v letošním roce. Větší zájem o pivo ale v prosinci zaznamenal například i malý pivovar v oblíbeném krkonošském středisku Harrachov. "Zájem je hlavně o lahvové pivo, v tom nám stoupl v lednu prodej na dvojnásobek," řekl majitel pivovaru a sklárny František Novosad. Větší spotřebě podle něj nahrává i rostoucí návštěvnost harrachovské sklárny. Kvůli nepříznivému počasí byla v některých lednových dnech srovnatelná s letními měsíci, kdy historickou sklárnou projde denně i více než 500 lidí. (iGenus)


Lidé, kteří si oblíbili piva z malých rodinných pivovarů, se mohou radovat. Už letos na podzim totiž podnikatel David Ryba rozjede ve Stříbře provoz dalšího minipivovaru. Podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého právě malých pivovarů stále přibývá.

Nápad postavit rodinný pivovar dostal plzeňský podnikatel David Ryba nedávno. Ve Stříbře nyní buduje rodinný, hostinský minipivovar U Rybiček, který chce otevřít už letos v září. Ze začátku pivovar nabídne hostům tři druhy piv: ječmenný kvasnicový ležák, pšeničný ležák Weissbier a černý kvasnicový ležák.

Host ochutná pšeničný ležák i banánové pivo

"Budeme pro hosty připravovat i speciality jako višňové či banánové pivo, černé pivo s příchutí bylinek či pivo medové," říká David Ryba.

"Zatímco v roce 1990 byl v Česku pouze jediný minipivovar v Praze U Fleků, nyní je jich v zemi sedmapadesát," konstatuje šéf svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Rodinné pivovary vyrábějí především speciální druhy piv, jejichž obliba stále roste. Některé z nich nabízejí své pivo přímo v restauracích, které jsou součástí pivovaru, jiné je prodávají do obchodní a restaurační sítě. Důvodů, proč se lidé do tohoto podnikání pouštějí, je podle Jana Veselého několik.

"Zčásti jde o určitý sentiment obnovit třeba už dávno zapomenuté pivovary, ale především je to obchod. Lidé si rodinné pivovary oblíbili, a i když jsou jejich speciální piva o něco dražší, jsou ochotni si připlatit. Jde jim především o zážitek," míní Jan Veselý.

Dalším důvodem boomu těchto pivovarů je podle Veselého poptávka zahraničních turistů. "Statistiky hovoří o tom, že právě pivo je druhým největším českým tahákem na turisty, hned po kulturních památkách," dodává Veselý.

V Plzeňském kraji je nyní několik rodinných pivovarů. Nejznámějším a největším z nich je pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku, malý pivovar v Koutě na Šumavě a restaurační minipivovary v Dobřanech a v Plzni.

Vaří i pro svou restauraci

Chodovar vaří pivo pro vlastní restauraci, dodává ho také do řady restaurací a v lahvích do sítí obchodů. Loni uvařil 61 tisíc hektolitrů piva a utržil 150 milionů korun.

Malý pivovar v Koutě na Šumavě otevřel loni podnikatel Jan Skala. Pivo dodává do restaurací v Plzni, Klatovech a Domažlicku. Za loňský rok uvařil zhruba 4,5 tisíce hektolitrů piva. Pivovar nyní vaří výčepní desítku, dvanáctistupňový ležák, čtrnáctistupňový a osmnáctistupňový speciál.

"Na trhu jsme se podle mého prosadili dobře. Letos chceme výstav zdvojnásobit. Na odbyt jde nyní nejlépe naše desítka," uvádí Jan Skala. (iDnes)


Středočeské pivovary slavily úspěch v soutěži Česká pivní pečeť v Táboře. Z jihu Čech si přivezly zlato, stříbro i bronz.

Letošního 17. ročníku se zúčastnil rekordní počet pivovarů – šedesát čtyři. Bylo mezi nimi i devět výrobců piv ze středních Čech. Šest zástupců mělo Slovensko, po jednom pak Rakousko a Itálie.

I když vítězství v hlavní kategorii světlých výčepních piv na slavnostech obhájil pivovar Starobrno, Středočeši nezůstali pozadu. Stříbro v této kategorii získal krušovický Mušketýr. Krušovický světlý ležák Jubilejní skončil ve své kategorii třetí.

Loňské vítězství mezi tmavými pivy si letos v degustační soutěži zopakoval Pivovar Kutná Hora s pivem Dačický.

„Je to vyznamenání pro všechny lidi ve výrobě, kteří se každý den starají o to, aby naše piva měla tu nejvyšší kvalitu,“ řekl kutnohorský sládek Jan Hejra.

„Obhájit vítězství v takovéto prestižní soutěži se podaří jen málokomu. O to víc mě letošní prvenství těší. Piva Dačický vaříme skutečně poctivě, klasickým způsobem a z těch nejlepších ingrediencí. Je vidět, že naše péče slaví úspěch,“ pochvaloval si ředitel kutnohorského pivovaru Zdeněk Siblík. Podle něj nejde o náhodný úspěch. „Vavříny na různých pivních soutěžích sbíráme prakticky pravidelně,“ řekl.

Podle Siblíka si kvality nevšímají pouze odborníci, ale také spotřebitelé. „Zaznamenáváme již delší dobu plynulý nárůst zájmu o naše pivo. Stále větší část naší produkce navíc směřuje do Německa,“ dodal.

Dvě stříbrné medaile v Táboře získal Postřižinský pivovar Nymburk.

Třináctistupňové pivo Bogan získalo ve světlých speciálech druhé místo. Shodou okolností je to přesně v době, kdy si veřejnost připomíná deset let od úmrtí spisovatele Bohumila Hrabala, po kterém je speciál pojmenovaný.

Druhou příčku si Postřižinský pivovar připsal i za tmavý ležák, kde ho předstihl pouze Havran z vyškovského pivovaru.

„Pravidelně se účastníme čtyř soutěží během roku a dá se říct, že každoročně ocenění získáme,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Benák s tím, že Postřižinské pivo soutěží v Českých Budějovicích, Trutnově a na Ceně českých sládků. Pivovar Nymburk v loňském roce prodal rekordní množství piva, 167 tisíc hektolitrů, což bylo o devět procent více než v roce předcházejícím.

Své vzorky na reprezentační slavnosti piva přivezly také středočeské pivovary z Rakovníka, Vysokého Chlumce, Mladé Boleslavi, Benešova, Březnice a Kácova. (MF Dnes)


Malé pivovary, ktoré sú soľou každého pivovarníckeho trhu, nemajú na Slovensku ustlané na ružiach. Z pôvodne štrnástich pivovarov v roku 1990 zostalo na začiatku roku 2007 siedmim majiteľom osem pivovarov. Na pivovarnícky cintorín sa odobrali napospol malé a niektoré stredne veľké pivovary.

Hoci štát vyšiel výrobcom piva v malých pivovaroch v ústrety nižšou spotrebnou daňou, tá im zďaleka nezaručuje prežitie. Z piatich malých pivovarov si vlani dva mierne polepšili - Stein Bratislava a Pilsberg Poprad, dva pohoršili - Steiger Vyhne a Popper Bytča a jeden - Urpín BB v Banskej Bystrici - sa nepohol ani o krok vpred. Zostalo im už len 15 percent trhu. Výhľad nie je ružový, pretože slovenský pivár nie je nemecký, ktorý lipne na regionálnych značkách pív.

"Hlavný problém je v tom, že malé pivovary nemajú vybudované značky, na ktorých by sa dalo zarobiť,“ hovorí Pavol Bekeš, ktorý do vlaňajška viedol Pilsberg Poprad. Skutočne celoslovensky známe značky sú podľa Bekeša len dve - Zlatý Bažant a Topvar, čiastočne Šariš. Pivo z malých pivovarov, hoci nie je horšie, sa predáva za nižšie ceny. Pivovarom potom chýbajú peniaze na rozvoj i podporu predaja. Práve preto sa malé pivovary začali nanovo predávať.

Rozdiel medzi cenami je skutočne neprehliadnuteľný. Napríklad v Kauflande stojí bytčiansky Popper desiatka 8,90 koruny, Grošák zo Steinu 9,90, kým Topvar sa predáva po 11,50 koruny, licenčný Kozel po 13,50 a Gambrinus, takisto licenčný, po 14,50 Sk.

V snahe prežiť vyrábajú malé pivovary pivá za supernízke ceny. Používajú napríklad vlastnú značku ako osmička Ambrosius z Bytče, ktorý stojí len 5,50 koruny. Cena však môže byť ešte nižšia, pivovary ju dosiahnu výrobou tzv. privátnych značiek pre obchodné reťazce, keď sa dá stlačiť cena v niektorých prípadoch až pod 4 koruny za fľašu.

COOP Jednota Slovensko napríklad vypísala verejnú súťaž na výrobu piva Gazda, ktoré predáva po 6,90. Stein, ktorý súťaž vyhral, má o výrobu postarané, pretože pivo sa výborne predáva."Magnetom je, samozrejme, cena, ale pivo nekupujú len ľudia, ktorí majú hlboko do vrecka, mnohým jednoducho chutí,“ povedal generálny riaditeľ sekcie obchodu v COOP Jednote Vladimír Švarc.

Výroba pív pod privátnou značkou sa rozbehla v Česku aj Poľsku."Keby sme ju neboli prijali, reťazce dovezú pivo z týchto krajín,“ povedal obchodný riaditeľ pivovaru Stein Dušan Pfeifer. Malé pivovary sa touto výrobou zachraňujú, pretože nemajú prakticky nijaké výdavky na marketing.

Veľkým pivovarom sa to však nepáči, privátne značky im kazia ceny."Je to fakt, s ktorým sa treba zmieriť. Kým bude dopyt spotrebiteľov po tomto pive, dovtedy ho bude vyrábať ten, kto je v ekonomickej núdzi,“ povedal riaditeľ českého Svazu pivovarov a sladovní Jan Veselý. (tvojePeniaze)


«« « Strana 28 z 29 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI