Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Dění v krajích

Dění krajích


Pivovary Braumeister

Okolo dvoch miliárd korún vynaloží spoločnosť Global Group na výstavbu polyfunkčného komplexu Cassovar v Košiciach, ktorý bude stáť na mieste niekdajšieho rovnomenného pivovaru blízko historickej časti mesta. Dnes na stavbe slávnostne odhalili a poklepali základný kameň. Ako povedal predstaviteľ spoločnosti Global Group Miroslav Marynčák, dnešný deň, keď sa začína výstavba komplexu, je symbolický, lebo pred stopäťdesiatimi rokmi na tomto mieste položili základný kameň pivovaru. Výstavba komplexu, ktorý patrí čo do rozsahu medzi najväčšie investície nielen v Košiciach, ale aj na Slovensku, potrvá do konca roka 2010.

Dominantnou komplexu bude starý pivovarský komín, ktorý sa investor rozhodol ponechať na mieste a ešte zvažuje jeho využitie. „Zrekonštruujeme aj historickú administratívnu budovu, ktorá bola postavená pred 150 rokmi. Pri búracích prácach sme objavili aj štyri staré klenbové pivnice, ktoré chceme tiež zrekonštruovať. Takže symbolická pamiatka na starý pivovar ostane zachovaná,“ povedal Marynčák.

Ako uviedol Marynčák, v komplexe bude 400 nadštandardných bytov, hotel s 250 lôžkami, administratívna budova pre približne tisíc ľudí, kongresové centrum, obchody, reštaurácie a podzemné parkovisko s kapacitou 1 000 miest. (Sme)


Záverečná! Zatvárame...

[neděle, 22. duben 2007]

Za posledných zhruba pätnásť rokov miznú na Slovensku pivovary. V roku 1990 ich bolo ešte pätnásť. Dnes iba osem. Brány viacerých pivovarov sa zatvorili, areály zväčša zostali. Aký osud čaká niektoré z nich?

Holandská pivovarnícka spoločnosť Heineken počas troch rokov zatvorila tri pivovary. Pred štyrmi rokmi to bol martinský Martiner, o rok neskôr nasledoval Corgoň v Nitre a minulý rok aj rimavskosobotský Gemer. Nedávno kúpil bratislavský Stein realitný investor Orco Property Group. Pivovar v týchto priestoroch pravdepodobne tiež čoskoro skončí.

Nový majiteľ horkastý mok vo veľkom variť nechce, a tak hľadá záujemcu o jeho kúpu, ktorý by preň postavil objekty na inom mieste. V tomto areáli má vyrásť polyfunkčný objekt s rezidenčným bývaním, občianskou vybavenosťou a zrejme aj s hotelovým komplexom.

Sťahovanie pod jednu strechu

Prečo sa však brány pivovarov zatvárajú? Oficiálne vyhlásenia firiem sú jasné – slovenského piva sa pije menej. Svoju úlohu zohralo, ako sa domnievajú najmä pivovarníci, zvýšenie ceny tohto nápoja po náraste spotrebnej dane v roku 2003. Slovenský spotrebiteľ sa však v ostatnom čase orientuje viac aj na pitie vína.

Úspech na trhu zaznamenali aj pivá z niektorých malých českých pivovarov. „Tie šikovne využívajú nižšiu spotrebnú daň pre pivovary s objemom výroby do 200-tisíc hektolitrov ročne, čím získavajú konkurenčnú výhodu,“ vysvetľuje Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou pivovaru Šariš. Ďalší odborníci sa domnievajú, že pivovary zanikli aj preto, lebo produkcia zlatistého moku na malom Slovensku bola predimenzovná a paleta značiek príliš pestrá.

V súčasnosti sa pivovary snažia dosiahnuť vyššiu efektivitu modernizáciou a koncentráciou výroby nápoja. Touto cestou kráča Heineken. Stiahnutím produkcie piva iba do jednej prevádzky v Hurbanove si zníži náklady, a keďže má aj širokú distribučnú sieť, stratu regionálnych pivovarov oželie. Navyše, modernizáciou výroby dokáže nahradiť produkciu zatvorených podnikov. Potvrdzuje to aj hovorca Heinekenu Slovensko Roman Krajniak. „Po investíciách do hurbanovského pivovaru by mala byť jeho kapacita takmer dva milióny hektolitrov. Tým bude dostatočná na zásobovanie celého slovenského trhu,” vraví.

Čo však holandský koncern plánuje so zatvorenými pivovarmi? Nehnuteľnosti v Martine a Rimavskej Sobote podľa R. Krajniaka stále vlastní Heineken a využíva ich jeho distribučná spoločnosť. „Budovy po pivovare Corgoň v Nitre sme mali záujem predať, čo sa nám už aj podarilo,“ dodáva.

Dvojka na slovenskom trhu vo výrobe piva SABMiller zatiaľ neplánuje žiadne zmeny v počte svojich pivovarov. Od januára síce zlúčili závody v Topoľčanoch a vo Veľkom Šariši pod jednu spoločnosť – Pivovary Topvar, ale podľa D. Mandíkovej chce spoločnosť naplno využívať kapacity oboch prevádzok.

Z pivovarov bývanie

Dnes už nefungujúce pivovary spôsobili v regiónoch najmä problémy so zvyšujúcou sa nezamestnanosťou. Ich majitelia však nemuseli byť až takí zúfalí, lebo objekty sa zväčša nachádzali v širších centrách miest. A tieto lokality sa dnes rátajú. Nie však schátrané objekty, do ktorých sa investori nehrnú. Preto tieto technické stavby čaká zväčša demolácia.

Týka sa to aj niekdajšieho košického pivovaru Cassovar. Na jeho mieste plánuje bratislavská developerská spoločnosť Global Group začať ešte v tomto roku s výstavbou polyfunkčného komplexu. Jeho súčasťou má byť luxusný hotel, kongresové centrum, administratívne stredisko a súkromné byty. Dokončenie stavby plánuje developer do začiatku svetového šampionátu v hokeji v roku 2011.

Z pôvodného areálu sa podľa zámerov firmy zachová len kaplnka sv. Floriána, šesťdesiatmetrový komín, časť pôvodnej fasády pivovaru a podzemný klenbový priestor, kde by mala byť piváreň a múzeum košického pivovarníctva.

Podobný osud ako Cassovar čaká aj bratislavský pivovar Stein. Zmení sa na byty, reštaurácie a kancelárie. Nádej, že sa niečo z jeho areálu využije aj v novom projekte, je malá. I keď senior viceprezident spoločnosti Orco Property Group Aleš Vobruba pre portál etrend.sk pripustil, že by pivovar mohol zostať súčasťou komplexu aj po jeho prestavbe. „Išlo by však iba o malú výrobu pre reštauračné zariadenia, ktoré sa tam budú nachádzať,” uvádza.

Supermarket namiesto pivovaru

„Horšie” ako Cassovar dopadol michalovský pivovar Starý prameň. Z jeho budov nezostali na rozdiel od toho košického ani paberky. Tento pivovar doplatil na kombináciu zlého manažmentu, náhodných udalostí a zbytočných sporov o značku. Po privatizácii nedokázal dostatočne inovovať technológiu a presadiť na domácom trhu. Nasledovala problematická zmena názvu piva z tradičných značiek Šíravar a Zemplín na Starý prameň.

To nezostalo bez povšimnutia českého Staropramenu a nasledovali súdy o značku. V Michalovciach sa otvorene hovorilo, že zmena názvu sa urobila so zámerom preniknúť na ukrajinský trh. Našim východným susedom malo byť jedno, či pijú Staropramen alebo Starý prameň.

Napokon však orientácia na ukrajinský trh stála pivovar život. Keď Ukrajinci zvýšili dovozné clá na pivo, podnik prišiel zo dňa na deň o 60 percent svojho trhu. V roku 1999 zatvoril svoje brány a odvtedy chátral. Objavilo sa síce viacero projektov na jeho záchranu, ale ani jeden sa nakoniec neuskutočnil.

Odkúpiť skrachovaný pivovar chcelo aj mesto. „Našu ponuku majitelia neakceptovali a budovu predali komerčnej firme,” uvádza Viera Pakánová, hovorkyňa Mestského úradu v Michalovciach. Areál pivovaru napokon kúpila košická spoločnosť Minag. Tá o schátrané budovy záujem nemala, a tak nasledovala demolácia pivovaru. Na jeho mieste mali stáť dva obchodné domy s parkoviskami a viacúčelová kultúrna budova. Dnešnou realitou je zatiaľ len supermarket Kaufland.

Podľa V. Pakánovej však najnovšie o povolenie na výstavbu kultúrno-spoločenského a nákupného centra požiadala spoločnosť Zemplín market, za ktorou stojí developerská firma Spiller Farmer. Termín začiatku stavebných prác je tohtoročná jar. (O peniazoch)


Protimonopolný úrad SR (PMÚ) začal správne konanie voči spoločnostiam Pivovary Topvar a Heineken Slovensko za obmedzovanie hospodárskej súťaže. "Úrad začal správne konanie voči obom podnikateľom za možné porušenie zákona o ochrane hospodárskej súťaže pri uzatváraní zmlúv s reštauračnými a ubytovacími zariadeniami," uviedla pre agentúru SITA hovorkyňa PMÚ Alexandra Bernáthová. Ako pokračovala, jeden z účastníkov si ešte neprebral oznámenie o začatí konania. Úrad sa k predmetu prípadu a k jeho účastníkom nechce bližšie vyjadrovať. Rozhodnutie vydá PMÚ do šiestich mesiacov odo dňa začatia konania. "Predseda úradu môže lehotu na vydanie rozhodnutia v zložitých prípadoch pred jej uplynutím primerane predĺžiť, a to aj opakovane, spolu najviac o 24 mesiacov," doplnila Bernáthová.

V minulom roku predali slovenské pivovary celkovo 3,8 mil. hektolitrov piva, čo predstavuje medziročný pokles o 4 %. Vo vlaňajšom roku sa lídrom na slovenskom trhu s pivom stala opäť spoločnosť Heineken Slovensko so 45,6-percentným podielom na predaji, druhé miesto s 39,2-percentným podielom pripadlo spoločnosti Pivovary Topvar, ktorá vznikla spojením pivovaru vo Veľkom Šariši s topoľčianskym Topvarom. (24 hodín)


Minipivovarů rychle přibývá

[pátek, 13. duben 2007]

V Plzni i jiných městech kraje vznikají nové minipivovary. Jejich sládci tvrdí, že nechtějí konkurovat velkým pivovarům. Vařit budou speciály pro pivní fajnšmekry. Podnikatelský profil: Majitel dřevařské firmy se inspiroval v Německu

Pilsner Urquell nebo Gambrinus už v budoucnu nebudou jediné značky piv, které reprezentují Plzeň. Ve „městě piva“ totiž začínají růst další minipivovary.

Minipivovar Pivovarský Dvůr Plzeň, který začátkem června otevře v Černicích plzeňská firma Lukrécius, bude v novodobé historii už třetím výrobcem piva v Plzni. Kromě největšího českého pivovaru Plzeňský Prazdroj nyní v krajské metropoli pivo vaří ještě restaurační pivovar Lochota. Další minipivovar budují v památkově chráněném objektu Lautensakovského domu Na Rychtářce. Otevřít by měl koncem roku.

Plzeňský Prazdroj se vzniku nových minipivovarů v kraji neobává. „Tyto pivovary podle nás vhodně doplňují český pivní trh,“ řekl mluvčí Prazdroje Vladimír Jurina.

Černický minipivovar chce kromě čtyř druhů piva, s nimiž odstartuje, připravit během Vánoc některé další speciály, jako je například vanilkové, mandlové nebo banánové pivo. „Půjde ale pouze o takové zpestření nabídky,“ řekl vrchní sládek minipivovaru Josef Krýsl.

V Plzni minipivovary jako na Moravě sklípky?

Minipivovar nemá ambice konkurovat velkým pivovarům. S ostatními minipivovary chce pak firma spolupracovat. „Chceme pořádat degustace piv. Proto u nás budou mít prostor i ostatní výrobci a lidé tak budou moci ochutnat piva i z jiných minipivovarů. Budeme například spolupracovat s minipivovarem hotel Modrá Hvězda v Dobřanech nebo s připravovaným minipivovarem ve Stříbře,“ řekl Lubomír Krýsl, předseda představenstva firmy Lukrécius, která bude minipivovar provozovat.

Podle něj by měla být Plzeň plná minipivovarů, podobně jako jsou například pro Moravu charakteristické stovky malých sklípků. „Plzeň proslavilo nejvíc právě pivo. Proto si myslím, že by se tu pivní kultura měla co nejvíc rozvíjet,“ řekl Lubomír Krýsl.

Kromě Plzně je řada menších pivovarů také v ostatních částech kraje. Nejznámějším a největším z nich je pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku, malý pivovar v Koutě na Šumavě a restaurační minipivovar Modrá Hvězda v Dobřanech.

Chodovar vaří pivo pro vlastní restauraci, dodává ho také do řady restaurací a v lahvích do sítí obchodů. Loni uvařil 61 tisíc hektolitrů piva. Malý pivovar v Koutě na Šumavě otevřel loni podnikatel Jan Skala. Pivo dodává do restaurací v Plzni, Klatovech a na Domažlicku. Za loňský rok uvařil 4,5 tisíce hektolitrů piva.

Letos na podzim otevře další minipivovar plzeňský podnikatel David Ryba ve Stříbře, v červenci pak rozjede provoz také připravovaný minipivovar v hotelu Belveder v Železné Rudě. (MF Dnes)


Pivovary budú loviť pivárov na fľaše

[čtvrtek, 22. březen 2007]

Slovenské pivovary chcú tohto roku dosiahnuť obrat v predaji piva. Posledné štyri roky im nepretržite klesala spotreba piva, celkovo až o vyše 20 percent a predaj piva klesol o jeden milión hektolitrov na minuloročných 3,794 milióna hektolitrov. Pivovary teraz menia tvary fliaš a etikety, aby prilákali ľudí na pivo.

Zmeny odštartoval líder trhu Heineken Slovensko, ktorý pri svojej najpredávanejšej značke Corgoň mení typ fľaše i etiketu na nej. "Nová fľaša s oblým telom a zúženým krčkom bude od starej ľahšia o 60 gramov," povedal hovorca spoločnosti Roman Krajniak.

Heineken, ktorý na Slovensku ešte v roku 2002 uvaril dovedna 2,200 milióna hektolitrov piva, klesol vlani na 1,730 milióna hektolitrov. Po Corgoňovi je pripravený postupne v priebehu roka "prebaliť" všetky svoje značky vrátane svojho najlacnejšieho piva Gemer. Heineken chce tým výrazne odlíšiť svoje pivá od ostatných pív a Gemer najmä od lacných privátnych značiek. Tie totiž v ostatných dvoch rokoch významne konkurujú tradičným značkovým pivám.

Zmeny vo vizáži fliaš chystá aj spoločnosť Pivovary Topvar, majiteľom ktorej je SABMiller. "Stane sa tak v priebehu roka, pričom inovácia sa dotkne našej kľúčovej značky Topvar," povedala hovorkyňa spoločnosti Drahomíra Mandíková.

Topvar sa minulý rok prepadol vo výrobe piva pod hranicu 500-tisíc hektolitrov a noví majitelia budú mať čo robiť, aby v najbližších rokoch dosiahli špičku z roku 2002, keď sa v Topoľčanoch navarilo vyše 670-tisíc hektolitrov piva.

"Pivovary vedia, prečo naplnia pivo do nových fliaš. Každá inovácia prináša rast tržieb," reagoval na zmeny riaditeľ Coop Jednoty Terno Bratislava Tibor Tabery. Zmena fľaše či etikety ako takej však podľa neho ešte nič neznamená bez sprievodného silného marketingu a reklamy v médiách.

V Heinekene sú presvedčení, že nová fľaša Corgoňovi pomôže k získaniu nových zákazníkov práve tak ako v roku 2001 Zlatému Bažantovi. "Posilnilo to vtedy imidž značky, zvýšilo jej hodnotu a celkové vnímanie kvality produktu," povedal Roman Krajniak.

Väčšinu fľaškového piva predávaného v obchodných sieťach tvorí lacné pivo. Najpredávanejšia desiatka štartuje v akciách pri ôsmich korunách, potom nasledujú deväť- a desaťkorunové pivá. Corgoň sa napríklad v Kauflande predáva za 12,90, ale Zlatý Bažant stojí 14,50 Sk.

"Spotrebiteľa, ktorý siaha po lacných privátnych značkách, ako sú Pandúr, Grošák či Gazda, nová fľaša Corgoňa nezláka, preňho je kľúčová cena," povedal obchodný riaditeľ pivovaru Stein Dušan Pfeifer. Na Slovensku totiž stále prevažuje pri výbere piva cena.

Pivovary, ktoré ponúkajú odľahčené, tvarovo výrazné fľaše s príťažlivejšími etiketami, určite oslovia zákazníkov, ktorí idú po značke. "Takíto spotrebitelia sú však na Slovensku v menšine," tvrdí analytik obchodu s potravinami Ľubomír Drahovský. Z asi 40 percent piva, ktoré sa predá vo fľašiach, väčšina pripadá na lacné pivo, iba zvyšok tvoria značkové a prémiové pivá.

Pivovarníci by podľa Drahovského urobili lepšie, keby zverejnili odporúčané ceny piva. Dostali by tak predaj pod kontrolu zákazníkov, ktorí by videli, ako sa od nej jednotlivé siete odlišujú. Tibor Tabery zasa pripomína, že skutočný obrat v predaji piva nastane, až keď sa v pohostinstvách dosiahne česká úroveň podávania piva. Tá potom do výčapov pritiahne aj pivárov, ktorí tam inak nechodia. (tvojePeniaze)


Konkurovat velkým pivovarům výrobou klasického českého piva plzeňského typu podle domácích výrobců nejde. Sázejí spíše na nezvyklé příchutě a tradiční receptury.

Svá piva většinou nefiltrují a proto jsou kalná jako ve středověku, obsahují také více alkoholu. Fajnšmekry se malovýrobci snaží zaujmout třeba zázvorovou, vanilkovou nebo medovou příchutí.

Majitel a sládek minipivovaru Xaver v Blučině na Brněnsku Svatopluk Strava, který je současně jediným zaměstnancem pivovaru, vyrobí ročně kolem 150 až 200 hektolitrů piva. Sortiment jeho výroby tvoří patnáctistupňové polotmavé pivo vanilkové, osmnáctistupňové černé pivo s kardamomem a dvaadvacetistupňové světlé pivo se zázvorem.

Receptury ze šuplíku

"Dělám to jen pro radost, neživí mě to. Něco dám přátelům a co zbude prodám do tří hospod v Blučině, Rajhradu a Brně," říká Strava. První pivo vyrobil před osmi lety podle prvorepublikové receptury po babičce, kterou našel náhodou na půdě. Prvních pět várek se podle něj nedalo pít, postupem času ale přišel výrobě piva na chuť.

Pivo vaří v upravených hrncích, které původně sloužily k přípravě knedlíků. Na nákup profesionálního minipivovaru nikdy nepomýšlel. "Kdybych za tři miliony koupil minipivovar, musel bych bez přestání vařit pivo, aby se investice zaplatila. Pak už by to nebyl koníček, ale normální práce," dodal Strava, kterého živí autodoprava.

Stejně jako Strava začínal na počátku devadesátých let také Jiří Jelínek ze Sentice na Brněnsku, který je autorem patentu na výrobu medového piva - takzvaného Kvasaru. V průběhu dozrávání je do piva přidáván studenou cestou pravý včelí med. "Všechny zdraví prospěšné látky v medu obsažené zůstávají po celou dobu trvanlivosti v aktivní formě.

Cukry se v průběhu dokvašení mění na alkohol a kysličník uhličitý," říká Jelínek. Na rozdíl od Stravy ale Jelínek, který je vyučen jako sládek, začal výrobě piva věnovat veškerý svůj čas. V roce 1997 si nechal podle vlastních plánů postavit minipivovar, ve kterém vyrábí ročně kolem 630 hektolitrů piva.

Vyzrálé a uleželé pivo bez filtrace a pasterizace stáčí do 1,5 litrových PET lahví. Na přání zákazníků nebo hospodských je také plní do malých soudků. Na trhu s pivem je podle něj v současné době velká konkurence, ale o tom, že se v ní Kvasar neztratí, svědčí i skutečnost, že jej začal v licenci vyrábět pivovar Černá Hora na Blanensku. (Centrum)


O znojemském a brněnském pivu se nedávno mluvilo i v Evropském parlamentu.

A padala přitom dost ostrá slova na adresu pomalých úředníků Evropské komise. Za to, že jihomoravským pivům a dalším českým výrobkům dosud nevyřídili podobnou ochranu, jakou Brusel poskytne například Štramberským uším a dalším krajovým specialitám.

„Tyto žádosti se po bezmála dvou a půl letech od jejich podání nacházejí stále v bodě nula,“ hájil mimo jiné i znojemské a brněnské pivo Jan Březina, europoslanec za KDU-ČSL. A řekl, že pokud komise v dohledné době nesjedná nápravu, měla by vláda České republiky zvážit podání žaloby na nečinnost k Evropskému soudnímu dvoru.

Ochrana zeměpisného označení původu je totiž pro výrobce důležitá, protože tím získají exkluzivitu názvu v celé Evropské unii.

„Česká piva si takovou ochranu zaslouží,“ tvrdí generální ředitel a předseda představenstva pivovaru Starobrno František Krakeš, který je i předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven.

Přiznal, že schvalovací proces je opravdu náročný a i jemu se zdá, že se dlouho vleče. „Musíme odpovídat na mnoho dotazů, které přicházejí od různých pracovníků Evropské komise,“ uvedl Krakeš.

Čeští výrobci podali pětadvacet žádostí a z jižní Moravy je v seznamu kromě Znojemského a Starobrněnského piva Pohořelický kapr a limo a pivo Černá Hora.

To, že o ochranu nežádají jiné pivovary, si František Krakeš vysvětluje tím, že spousta výrobců piva spoléhá na to, že až se vyřídí ochrana označení původu České pivo, budou ji moci využívat také.

„My však chceme ochranu i našich regionálních piv,“ vysvětlil Krakeš a současně tak uklidnil i některé příznivce Hostanu, který se vaří ve Znojmě. „Počítáme s tím, že tam pivovar zachováme a bude tam dál vyrábět znojemské pivo,“ dodal.

„Nevím, v jakém stadiu vyřizování je tato záležitost, ale o ochranu našich výrobků máme zájem. Zvyšuje to význam naší značky i její proslulost,“ uvedl obchodní ředitel Pivovaru Černá Hora Ivo Štorek. (MF Dnes)


Pivovary dodaly na trh méně piva

[neděle, 18. březen 2007]

Třem větším pivovarům v Pardubickém kraji minulý rok klesla produkce určená pro domácí trh, když vyrobily 221 331 hektolitrů piva oproti 230 607 hektolitrům o rok dříve.

Konzumaci piva ovlivnila podle zástupců pivovarů především loňská dlouhá zima, zdražování nebo špatná úroda chmele a ječmene.

„Vloni jsme měli, a dosud máme, s neúrodou chmele potíže. Chmel se dožil nejslabšího období za posledních 60 let. To samé nám udělala příroda s ječmenem," řekl předseda představenstva Měšťanského pivovaru v Poličce Karel Witz.

Přestože pivovar Pernštejn v Pardubicích v minulých letech rozšířil počet svých restaurací na Pardubicku, loni pro tuzemský trh vyrobil přibližně o pět procent méně piva. Předloňská produkce činila 60 717 hl. „Přikládáme to dlouhé zimě, která skončila v dubnu. Také jsme podražili lahvový světlý ležák Pernštejn. V obchodě stál původně 7,90 a nyní se prodává za 9,50 Kč,“ řekl manažer marketingu Miloš Flégr.

Celkové výsledky pardubickému pivovaru vylepšil export. Díky němu vyrobili v Pardubicích o 7,8 procenta více piva. Zatímco předloni mířilo za hranice, především do Německa, 22.708 hektolitrů piva, loni vyvezli z Pardubic 32.438 hl piva. „Německo je náš největší zákazník a prodeje zde za poslední tři roky rostou. V letošním roce očekáváme, že vyvezeme do zahraničí až 40.000 hl piva,“ uvedl Flégr.

Také Měšťanský pivovar v Poličce dodal na český trh méně piva. Loni vyrobil 82.631 hl, v roce 2005 jej uvařili 85 390 hl. „Výstav v minulém roce záporně ovlivnilo, že jsme pivovar bez exportu,“ řekl Witz. Aby mohl pivovar výrobky vyvážet, musí podle Witze nejdříve dostavět a obnovit původní ležácké sklepy a spilky. V budoucnu chce pivovar kapacitu sklepů téměř zdvojnásobit.

V hlineckém pivovaru Rychtář na konci roku 2006 uzavřeli produkci na 83 209 hl, byla tedy o necelé čtyři procenta nižší oproti roku 2005. „Export byl obdobný jako loni, dvě až tři procenta,“ uvedl ředitel pivovaru Milan Vedra.

Nejprodávanějším druhem piva, který všechny tři pivovary v Pardubickém kraji vyrábějí, je světlý ležák. V Pardubicích jej loni uvařili 43 procent z celkové výroby, v Poličce 83 procent a v Hlinsku 46 procent. (MF Dnes)


Malé pivovary vaří chuťově zajímavá piva klasickou českou technologií. Jsou proleželá, neředěná, obsahují víc alkoholu a mívají různé příchutě

Jihočeští zástupci si odnesli jedno druhé a dvě třetí místa z historicky první celonárodní soutěže o Jarní cenu českých sládků určené minipivovarům. Soutěž se uskutečnila v sobotu ve Zvíkovském Podhradí na Písecku.

Za Jihočechy bodoval Pivovarský dům Lipan Dražíč ve tmavých speciálech se čtrnáctistupňovým pivem, za které získal druhé místo a třetí za tmavý ležák. Třetí místo v extra speciálech náleží Pivovarskému dvoru Zvíkov.

„Je dobře, že soutěž bude i v příštích letech pokračovat, abychom si mohli vzájemně poměřovat síly. Konkurence je vždycky dobrá a věřím, že příště se do soutěže přihlásí víc minipivovarů,“ doufá sládek Jan Papula z Lipanu Dražíč.

V Česku dnes existuje více než padesát minipivovarů. Sládek Papula tvrdí, že minipivovarům na jihu Čech se nedaří příliš dobře.

Je téměř nemyslitelné prosadit se do obchodní sítě a restaurace také spíš dávají přednost větším distributorům. Pro malé pivovary je proto nutné mít i vlastní restaurační provoz kvůli odbytu vlastního piva,“ míní sládek čerstvými cenami ověnčeného Pivovarského domu Lipan Dražíč.

Všem, kteří by si chtěli zřídit vlastní minipivovar, doporučuje, aby se do takového projektu pustili jen v případě, že budou mít dostatek vlastních investic. „Vzít si úvěr, by byla sebevražda,“ tvrdí Papula. Návratnost investice je velmi dlouhá, a než se minipivovar dostane do povědomí lidí, trvá to dlouho.

Prvním držitelem Jarní ceny českých sládků pro rok 2007 v kategorii nejoblíbenějších světlých výčepních piv se stal Školní pivovar Podskalská z Prahy, v jehož provozu se například učí studenti pražské Střední průmyslové školy chemickotechnologické.

Soutěž navázala na mnohem větší pivní slavnosti v Táboře

V královské kategorii světlé ležáky vybojoval vavříny Pivovar Lomnice u Sokolova s pivem Permon. Celkem bylo vypsáno osm soutěžních kategorií.

Soutěž navázala na největší pivní slavnosti v Táboře. Zde ale není účast minipivovarů tak výrazná. Proto vznikla další soutěž, v níž organizátoři dali větší prostor minipivovarům, které zpestřují nabídku především pivy s vyšším obsahem alkoholu a s různými příchutěmi jako medu, višní a podobně.

„Minipivovary vaří chuťově zajímavá piva klasickou českou technologií, jsou proleželá a neředěná. Většinou nejsou pasterovaná a neprocházejí ostrou filtrací, takže musejí být během dvou týdnů zkonzumovaná. Ročně nevyrobí víc než pět tisíc hektolitrů,“ charakterizuje produkci minipivovarů Richard Crha z Pivního kurýra, který si vzal na starost organizaci soutěže.

Do Zvíkovského Podhradí se sjeli zástupci dvaadvaceti minipivovarů a přihlásili třiašedesát vzorků. Jejich kvalitu, chuť a úroveň hodnotilo dvaatřicet sládků s degustátorskou licencí. Vzorky byly rozlity do dvanácti set sklenic. (MF Dnes)


Zatímco provozovatele zimních areálů v Jizerských horách a Krkonoších teplé počasí letošní zimy ničí, výrobcům piva nahrává. Pivovary v Libereckém kraji zaznamenaly v lednu výrazný nárůst prodeje. Zatímco Soukromý pivovar Svijany zvýšenou spotřebu uskutečnil jen v rámci českého trhu, další dva výrobci - Pivovar Hols Vratislavice a Pivovar Rohozec vděčí za růst odbytu i vývozu.

"Za leden jsme na trh dodali 16.400 hektolitrů piva, což bylo o pětinu víc než před rokem, také únor bude výrazně lepší," řekl František Horák, ředitel největšího pivovaru v Libereckém kraji - soukromého Pivovaru Svijany. Svijanští přitom pivo prodávají jen na domácím trhu. "Nemáme důvod vyvážet, zájem o naše pivo je větší, než jsme schopni uspokojit, i proto jsme zahájili práce na dalším rozšíření spilky a ležáckých sklepů," dodal Horák. Rozšíření přijde podle něj pivovar na 22 milionů korun. Ještě výrazněji - více než dvojnásobně - vzrostla v lednu produkce Pivovaru Hols Vratislavice. Pivovar za leden prodal přes 8500 hektolitrů piva. "Za nárůst vděčíme hlavně exportu," řekl Hostaš. Zhruba polovinu produkce prodal pivovar do zahraničí. Právě díky exportu do Německa, Francie, Španělska, Portugalska a Itálie se loni podařilo pivovaru dosáhnout rekordního výstavu 95.000 hektolitrů piva. O polovinu vzrostl v lednu odbyt také Pivovaru Rohozec, který je z těchto tří nejmenší. Firma, která se musí vyrovnávat s konkurencí větších producentů, se rozhodla zaměřit na dobývání trhů i mimo Liberecký kraj, zejména na sousedním Ústecku. První dodávky ale loni zamířily také do sousedního Polska, Německa a na švédský trh a právě export se podle ředitele Františka Jungmanna podílel na růstu odbytu i v letošním roce. Větší zájem o pivo ale v prosinci zaznamenal například i malý pivovar v oblíbeném krkonošském středisku Harrachov. "Zájem je hlavně o lahvové pivo, v tom nám stoupl v lednu prodej na dvojnásobek," řekl majitel pivovaru a sklárny František Novosad. Větší spotřebě podle něj nahrává i rostoucí návštěvnost harrachovské sklárny. Kvůli nepříznivému počasí byla v některých lednových dnech srovnatelná s letními měsíci, kdy historickou sklárnou projde denně i více než 500 lidí. (iGenus)


Lidé, kteří si oblíbili piva z malých rodinných pivovarů, se mohou radovat. Už letos na podzim totiž podnikatel David Ryba rozjede ve Stříbře provoz dalšího minipivovaru. Podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého právě malých pivovarů stále přibývá.

Nápad postavit rodinný pivovar dostal plzeňský podnikatel David Ryba nedávno. Ve Stříbře nyní buduje rodinný, hostinský minipivovar U Rybiček, který chce otevřít už letos v září. Ze začátku pivovar nabídne hostům tři druhy piv: ječmenný kvasnicový ležák, pšeničný ležák Weissbier a černý kvasnicový ležák.

Host ochutná pšeničný ležák i banánové pivo

"Budeme pro hosty připravovat i speciality jako višňové či banánové pivo, černé pivo s příchutí bylinek či pivo medové," říká David Ryba.

"Zatímco v roce 1990 byl v Česku pouze jediný minipivovar v Praze U Fleků, nyní je jich v zemi sedmapadesát," konstatuje šéf svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Rodinné pivovary vyrábějí především speciální druhy piv, jejichž obliba stále roste. Některé z nich nabízejí své pivo přímo v restauracích, které jsou součástí pivovaru, jiné je prodávají do obchodní a restaurační sítě. Důvodů, proč se lidé do tohoto podnikání pouštějí, je podle Jana Veselého několik.

"Zčásti jde o určitý sentiment obnovit třeba už dávno zapomenuté pivovary, ale především je to obchod. Lidé si rodinné pivovary oblíbili, a i když jsou jejich speciální piva o něco dražší, jsou ochotni si připlatit. Jde jim především o zážitek," míní Jan Veselý.

Dalším důvodem boomu těchto pivovarů je podle Veselého poptávka zahraničních turistů. "Statistiky hovoří o tom, že právě pivo je druhým největším českým tahákem na turisty, hned po kulturních památkách," dodává Veselý.

V Plzeňském kraji je nyní několik rodinných pivovarů. Nejznámějším a největším z nich je pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku, malý pivovar v Koutě na Šumavě a restaurační minipivovary v Dobřanech a v Plzni.

Vaří i pro svou restauraci

Chodovar vaří pivo pro vlastní restauraci, dodává ho také do řady restaurací a v lahvích do sítí obchodů. Loni uvařil 61 tisíc hektolitrů piva a utržil 150 milionů korun.

Malý pivovar v Koutě na Šumavě otevřel loni podnikatel Jan Skala. Pivo dodává do restaurací v Plzni, Klatovech a Domažlicku. Za loňský rok uvařil zhruba 4,5 tisíce hektolitrů piva. Pivovar nyní vaří výčepní desítku, dvanáctistupňový ležák, čtrnáctistupňový a osmnáctistupňový speciál.

"Na trhu jsme se podle mého prosadili dobře. Letos chceme výstav zdvojnásobit. Na odbyt jde nyní nejlépe naše desítka," uvádí Jan Skala. (iDnes)


Středočeské pivovary slavily úspěch v soutěži Česká pivní pečeť v Táboře. Z jihu Čech si přivezly zlato, stříbro i bronz.

Letošního 17. ročníku se zúčastnil rekordní počet pivovarů – šedesát čtyři. Bylo mezi nimi i devět výrobců piv ze středních Čech. Šest zástupců mělo Slovensko, po jednom pak Rakousko a Itálie.

I když vítězství v hlavní kategorii světlých výčepních piv na slavnostech obhájil pivovar Starobrno, Středočeši nezůstali pozadu. Stříbro v této kategorii získal krušovický Mušketýr. Krušovický světlý ležák Jubilejní skončil ve své kategorii třetí.

Loňské vítězství mezi tmavými pivy si letos v degustační soutěži zopakoval Pivovar Kutná Hora s pivem Dačický.

„Je to vyznamenání pro všechny lidi ve výrobě, kteří se každý den starají o to, aby naše piva měla tu nejvyšší kvalitu,“ řekl kutnohorský sládek Jan Hejra.

„Obhájit vítězství v takovéto prestižní soutěži se podaří jen málokomu. O to víc mě letošní prvenství těší. Piva Dačický vaříme skutečně poctivě, klasickým způsobem a z těch nejlepších ingrediencí. Je vidět, že naše péče slaví úspěch,“ pochvaloval si ředitel kutnohorského pivovaru Zdeněk Siblík. Podle něj nejde o náhodný úspěch. „Vavříny na různých pivních soutěžích sbíráme prakticky pravidelně,“ řekl.

Podle Siblíka si kvality nevšímají pouze odborníci, ale také spotřebitelé. „Zaznamenáváme již delší dobu plynulý nárůst zájmu o naše pivo. Stále větší část naší produkce navíc směřuje do Německa,“ dodal.

Dvě stříbrné medaile v Táboře získal Postřižinský pivovar Nymburk.

Třináctistupňové pivo Bogan získalo ve světlých speciálech druhé místo. Shodou okolností je to přesně v době, kdy si veřejnost připomíná deset let od úmrtí spisovatele Bohumila Hrabala, po kterém je speciál pojmenovaný.

Druhou příčku si Postřižinský pivovar připsal i za tmavý ležák, kde ho předstihl pouze Havran z vyškovského pivovaru.

„Pravidelně se účastníme čtyř soutěží během roku a dá se říct, že každoročně ocenění získáme,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Benák s tím, že Postřižinské pivo soutěží v Českých Budějovicích, Trutnově a na Ceně českých sládků. Pivovar Nymburk v loňském roce prodal rekordní množství piva, 167 tisíc hektolitrů, což bylo o devět procent více než v roce předcházejícím.

Své vzorky na reprezentační slavnosti piva přivezly také středočeské pivovary z Rakovníka, Vysokého Chlumce, Mladé Boleslavi, Benešova, Březnice a Kácova. (MF Dnes)


Malé pivovary, ktoré sú soľou každého pivovarníckeho trhu, nemajú na Slovensku ustlané na ružiach. Z pôvodne štrnástich pivovarov v roku 1990 zostalo na začiatku roku 2007 siedmim majiteľom osem pivovarov. Na pivovarnícky cintorín sa odobrali napospol malé a niektoré stredne veľké pivovary.

Hoci štát vyšiel výrobcom piva v malých pivovaroch v ústrety nižšou spotrebnou daňou, tá im zďaleka nezaručuje prežitie. Z piatich malých pivovarov si vlani dva mierne polepšili - Stein Bratislava a Pilsberg Poprad, dva pohoršili - Steiger Vyhne a Popper Bytča a jeden - Urpín BB v Banskej Bystrici - sa nepohol ani o krok vpred. Zostalo im už len 15 percent trhu. Výhľad nie je ružový, pretože slovenský pivár nie je nemecký, ktorý lipne na regionálnych značkách pív.

"Hlavný problém je v tom, že malé pivovary nemajú vybudované značky, na ktorých by sa dalo zarobiť,“ hovorí Pavol Bekeš, ktorý do vlaňajška viedol Pilsberg Poprad. Skutočne celoslovensky známe značky sú podľa Bekeša len dve - Zlatý Bažant a Topvar, čiastočne Šariš. Pivo z malých pivovarov, hoci nie je horšie, sa predáva za nižšie ceny. Pivovarom potom chýbajú peniaze na rozvoj i podporu predaja. Práve preto sa malé pivovary začali nanovo predávať.

Rozdiel medzi cenami je skutočne neprehliadnuteľný. Napríklad v Kauflande stojí bytčiansky Popper desiatka 8,90 koruny, Grošák zo Steinu 9,90, kým Topvar sa predáva po 11,50 koruny, licenčný Kozel po 13,50 a Gambrinus, takisto licenčný, po 14,50 Sk.

V snahe prežiť vyrábajú malé pivovary pivá za supernízke ceny. Používajú napríklad vlastnú značku ako osmička Ambrosius z Bytče, ktorý stojí len 5,50 koruny. Cena však môže byť ešte nižšia, pivovary ju dosiahnu výrobou tzv. privátnych značiek pre obchodné reťazce, keď sa dá stlačiť cena v niektorých prípadoch až pod 4 koruny za fľašu.

COOP Jednota Slovensko napríklad vypísala verejnú súťaž na výrobu piva Gazda, ktoré predáva po 6,90. Stein, ktorý súťaž vyhral, má o výrobu postarané, pretože pivo sa výborne predáva."Magnetom je, samozrejme, cena, ale pivo nekupujú len ľudia, ktorí majú hlboko do vrecka, mnohým jednoducho chutí,“ povedal generálny riaditeľ sekcie obchodu v COOP Jednote Vladimír Švarc.

Výroba pív pod privátnou značkou sa rozbehla v Česku aj Poľsku."Keby sme ju neboli prijali, reťazce dovezú pivo z týchto krajín,“ povedal obchodný riaditeľ pivovaru Stein Dušan Pfeifer. Malé pivovary sa touto výrobou zachraňujú, pretože nemajú prakticky nijaké výdavky na marketing.

Veľkým pivovarom sa to však nepáči, privátne značky im kazia ceny."Je to fakt, s ktorým sa treba zmieriť. Kým bude dopyt spotrebiteľov po tomto pive, dovtedy ho bude vyrábať ten, kto je v ekonomickej núdzi,“ povedal riaditeľ českého Svazu pivovarov a sladovní Jan Veselý. (tvojePeniaze)


Pivovary čakajú na lepšie časy

[pondělí, 22. leden 2007]

Od roku 2003 predaj piva klesá, ľudia presedlali na víno a nealkoholické nápoje. Koniec minulého roka však dáva pivovarníkom nádej.

Slovenskí pivovarníci veria, že rýchly rast ekonomiky sa tento rok prejaví aj vo vyššej konzumácii piva. Predaj slovenských pivovarov od roku 2003, keď sa zvýšila spotrebná daň z piva, neustále klesá, vlani ich odbyt klesol medziročne zhruba o štyri percentá na 3,79 milióna hektolitrov. Povedal to výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták.

Slováci však v posledných rokoch vraj čoraz viac uprednostňujú pred pivom víno a nealkoholické nápoje.

„Pokles predaja piva bol zapríčinený okrem zníženého exportu najmä slabšími výsledkami v prvom polroku 2006,“ povedal Šusták.

Optimizmus pivovarníkov do budúcnosti vychádza z mierneho zvýšenia predaja v druhej polovici vlaňajška, dodal. Pivovarom vlani výrazne nepomohlo ani priaznivé počasie v letných mesiacoch.

Minulý rok každý Slovák vypil v priemere okolo 80 litrov piva, zatiaľ čo v roku 2002 to bolo ešte 94 litrov. „Dovozcovia a výrobcovia vína jasnejšie a cieľavedomejšie oslovili spotrebiteľov,“ povedal Ľubomír Drahovský z agentúry Terno, ktorá sa zaoberá prieskumom trhu. Pivo prešlo podľa neho viac do kategórie reštaurácií a zariadení rýchleho občerstvenia.

Na zmene preferencií Slovákov v prospech vína, nealkoholických a miešaných nápojov sa podľa neho prejavuje aj silná propagácia zdravého spôsobu životného štýlu. (SME)


Rozdáním ocenění a titulů Česká pivní pečeť a Zlatý český pramen vyvrcholil v pátek závěrečný večer letošních táborských slavností piva. Pouze dvě pečetě zamíří k jihočeským výrobcům tohoto oblíbeného nápoje. Mezi minipivovary s tmavým pivem zvítězil nováček soutěže Pivovarský dvůr Zvíkov a třetí místo za tmavý ležák si odvezl Měšťanský pivovar Strakonice. (Českobudějovický deník)


V útulné pivovarské restauraci návštěvník přímo nasává atmosféru vaření piva. Na vlastní oči vidí, jak pivo vzniká. A pochutná si přitom na pivovarských specialitách, které by jinde nedostal. Minipivovary tak přitahují turisty i tam, kam by jinak neměli důvod jezdit. Pokud by tu přímo u nádraží náš minipivovar nestál, Beroun by určitě nenavštívilo množství lidí, kteří přímo putují po pivních zvláštnostech. U nás to pojmou jako pivní exkurzi, pochutnají si, napojí se, a pak vyrazí do města za skutečnými medvědy, říká spolumajitelka rodinného pivovaru Berounský medvěd Hana Majerová. O sílícím zájmu o pivní turistiku podle ní svědčí vysoká návštěvnost jejich webových stránek. Naše pivo je úplně jiné, nefiltrované a nepasterované, přírodní, vysvětluje Majerová. Právě proto se nedostává do konkurence se standardními europivy z průmyslových pivovarů. Nehrozí ani přetahování o zákazníky s ostatními minipivovary, protože s výjimkou Prahy jich po středních Čechách funguje snad jen desítka. Do Česka podle odborníka na cestovní ruch Jana Kalába přijíždí skoro sedm milionů turistů ročně, ale snad celá polovina zůstává výhradně v Praze. Pokud na tom malí pivovarníci náležitě zapracují, může se návštěva jejich podniku stát tímtéž, jako návštěva palírny ve Skotsku. Připomíná, že české pivovary vloni navštívilo kolem 350 tisíc zahraničních hostů a na prohlídky spojené s ochutnávkou přišel milion návštěvníků. Nechci se chlubit, ale kdybychom tu nevařili pivo, lidé by o Chýni sotva něco věděli. Zájem i ze zahraničí je velký, takže budeme muset vymyslet, jak výhledově zvětšit kapacity, dodává zástupce sládka Ladislav Pavlík z Pivovarského dvora v Chýni u Prahy, kde turista klidně nechá i tisícovou útratu za večer. Docela jinak to ale vidí Martin Karaivanov, který právě rozšiřuje svůj minipivovar Svatý Ján v Polepech u Kolína. Nemám to pro turisty. Vařím na akce, pro známé a hlavně způsobem, který mi vyhovuje. Náklady se musí vrátit, ale sama pivovarská činnost mě určitě neuživí. (Středočeské Deníky Bohemia)


Pivovary mají za sebou rekordní rok

[sobota, 16. prosinec 2006]

Plánují zvýšení výroby a export na východ. Rekordního výstavu dosáhly v letošním roce pivovary v Libereckém kraji. Pomohlo zejména teplé letní počasí a žízeň milovníků zlatavého moku.

Vratislavický pivovar Hols chce proto začít vyvážet své pivo do více evropských zemí. V současné době pivovar zásobuje trh nejen v tuzemsku, ale také v Německu, Portugalsku, Francii, Španělsku nebo v Itálii. "Chtěli bychom expandovat i do východních států, například na Ukrajinu," sdělil ředitel pivovaru Hols Petr Hostaš.

Svijanský pivovar, který je největším a zároveň nejstarším v kraji, uvařil letos o deset procent více piva než vloni. V tomto roce dodal podnik na trh 227 000 hektolitrů piva. Příští rok chce vyrobit zhruba o osm tisíc hektolitrů více. Plánuje proto rozšíření sklepů a spilky.

Pivovar Svijany prodává své pivo pouze na českém trhu, převážnou většinu v Libereckém kraji. Přibližně 20 procent výroby jde do dalších částí České republiky. "Vyvážíme do Prahy a západních Čech. Brzy se na naše pivo však mohou těšit i Jihočeši, kteří o něj projevili zájem," uvedl ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Rekordní dvanáctiprocentní nárůst výroby zlatavého moku zaznamenal i Pivovar Rohozec. "Letos jsme vyprodukovali více jak třicet

dva tisíc hektolitrů, což je v novodobé historii našeho pivovaru nejvyšší číslo," řekl ředitel pivovaru František Jungmann.

Pivovar začal s exportem do Německa, Polska a Švédska. "Prodej chceme rozšiřovat, ale podobně jako Svijany se soustředíme především na domácí trh," dodal František Jungmann.

Pivovary přebíraly mnohá ocenění

Pivovary v Libereckém kraji se mohou pochlubit i několika oceněními, která v letošním roce získaly.

Velký úspěch oslavil Pivovar Svijany, když se stal Pivovarem roku 2006.

Svoji produkci totiž zvýšil za posledních osm let více než čtyřnásobně. Dvě významná ocenění letos převzal i vratislavický pivovar Hols.

Dvanáctistupňový světlý ležák Konrad získal zlatou Evropskou pivní hvězdu. Stříbrnou Evropskou pivní hvězdu si z pivovarských slavností v Norimberku odnesl tmavý jedenáctistup ňový ležák Konrad. (Jablonecký deník)


Vlastné pivo si vyrába v otcovej pivnici

[středa, 22. listopad 2006]

Skúsili ste už niekedy okoštovať pravé Dubovské pivo? Že ešte nie? Ani sa nečudujeme... Za dva roky, ako je na svete, ho vyrobili asi tak 125 litrov, čo popri produkcii pivovarov možno nazvať sotva kvapkou. Ale tí, ktorí ho ochutnali, si ho vraj nevedeli vynachváliť!

Pivo vyrába jeden z nadšencov, člen klubu zberateľov pivovarských suvenírov z Banskej Bystrice Jaroslav Štofko. Zberateľská vášeň ho chytila hneď po vojenčine, ešte v roku 1982, keď sa mu do rúk dostala fľaša piva z pivovaru Nová Paka. Tak sa mu zapáčila, že sa rozhodol pozháňať si aj iné, a v súčasnosti patrí medzi najznámejších zberateľov pivných suvenírov v Bystrici. Nezostal však len pri etiketách.

„Pred dvoma rokmi som bol u kamaráta, tiež zberateľa, na Morave“ – hovorí Jaroslav - „a ponúkol ma pivom, aké som ešte v živote nepil. Volalo sa Karol. Až potom sa mi priznal, že si pivo vyrába sám! Chcel som si to vyskúšať aj ja a on mi prezradil recept.“ Keďže pivo vyrába v pivnici rodičovského domu v Dubovej, nazval ho Dubovské pivo.

Vraj to až taká veda nie je. Stačí na to špeciálny pivný extrakt (Jaro si ho dáva posielať od kamaráta z Moravy), pivné kvasnice, cukor a voda. Na tajomstvo výroby sme sa boli pozrieť priamo na mieste činu v Dubovej. Ukázalo sa, že Jaro si dokonca dal vytlačiť v tlačiarni vlastné etikety, ktoré, ako s hrdosťou poznamenal, mu navrhol krstný syn Marek z Martina. Má i vlastné zariadenie na korunkové uzávery, no používa aj fľaše s patentným uzáverom, aké poznáme z piva Kelt. Ba pochválil sa nám aj „firemným“ zapaľovačom s nálepkou Dubovského piva.

„Z jednej várky, z kila extraktu, vyrobím tak dvadsať až dvadsaťpäť pív“ – prezrádza Jaroslav. „Záleží od toho, koľko dám vody. Svoje pivo som si dal na rozbor do pivovaru Urpín a zistili, že mi vychádza asi taká jedenástka, dvanástka. No už mi namerali aj 5,8 stupňa alkoholu, čo znamená, že som vyrobil pätnásťstupňové pivo.“

Pivo Jaroslava Štofeka je nepredajné. Má ho len pre seba, prípadne s ním ponúkne kamarátov. Iba raz sa s ním predstavil na burze v Martine, kde zožalo úspech – ale ako rarita. Zopár fliaš bolo aj jednou z cien v tombole.

Pivo vo fľašiach sa kvasí podľa vonkajšej teploty niekoľko dní až týždeň. Jaro ho potom odkladá na dozretie. Várka, ktorú práve dorobil, vraj bude najlepšia okolo Vianoc. „Prinesiem vám do redakcie na ochutnanie“ – sľúbil na záver Jaro. Nuž uvidíme... (MY)


Pivovary před Vánocemi přidaly

[úterý, 21. listopad 2006]

Přípravy na vánoční svátky jsou v severomoravských pivovarech Radegast a Ostravar v plném proudu.

Závěr roku patří tradičně k obdobím, kdy si Češi dopřávají více piva. Oba pivovary, jak nošovický Radegast, tak ostravský Ostravar, už pracují na vánoční várce a také letos očekávají vysoké prodeje.

„Závěr roku znamená předzásobení domácností pivem a objem prodeje tak roste o 150 až 200 procent. Radegast očekává, že v druhé polovině prosince si spotřebitelé odnesou domů asi 8000 hektolitrů piva denně,“ sdělil pivovar.

Radegast se na pokrytí očekávaného nárůstu prodeje začal připravovat od začátku listopadu, od poloviny měsíce uvaří o 15 000 hektolitrů piva více.

„Posílena bude zejména stáčírna, které se nárůst produkce dotýká nejvíce,“ řekl manažer pivovaru Ivo Kaňák.

Sládek ostravského pivovaru Ostravar Robert Kužela potvrdil, že vánoční svátky jsou pro pivovary druhou největší špičkou po létě.

„Pivovar je v plném provozu, protože naše pivo zraje 25 až 30 dní ve sklepě, takže to, co půjde na vánoční trh, to se teď vaří ve varně a kvasí tak, aby mohlo odležet na vánoční svátky,“ řekl Kužela. Pracuje se také delší dobu než standardně.

Podle Dušana Holého, regionálního manažera Plzeňského Prazdroje, jehož je Radegast součástí, nechávají v posledních letech spotřebitelé nákup piva na poslední chvíli.

„Pár dnů před Vánocemi činí nárůst prodeje piva Radegast až 200 procent,“ uvedl Holý.

Firemní večírky a společné oslavy závěru roku pak podle něj nahradí pivovaru pravidelné hosty, kteří dávají ve větší míře přednost nakupování dárků či uklízení před návštěvou restaurací.

Pivovar Radegast vaří pivo od roku 1970, v současnosti je součástí největšího domácího producenta piva, společnosti Plzeňský Prazdroj, který vyrobí osm milionů hektolitrů piva. Zhruba čtvrtina z toho připadá na nošovický Radegast.

Ostravar se vyrábí ve stejnojmenném pivovaru od roku 1897. Je to severomoravská značka, která ročně uvaří asi půl milionu hektolitrů piva. Je součástí domácí dvojky ve výrobě piva, společnosti Pivovary Staropramen.

Ta loni prodala bez započtení zahraniční licenční výroby 2,88 milionu hektolitrů piva. (MF Dnes)


Piva z regionu chutnají lidem stále více

[čtvrtek, 16. listopad 2006]

Piva vyrobená v kraji chutnají lidem čím dál více. Svědčí o tom čísla o letošním odbytu pivovarů působících v kraji.

Největší nárůst výroby letos zaznamenává Pivovar Hols ve Vratislavicích. Výrobce Konrada už téměř polovinu vyváží a po letech, kdy se roční produkce pohybovala kolem 50 tisíc hektolitrů, letos prodá asi 75 tisíc hektolitrů. „Chceme ale zůstat mezi menšími pivovary,“ dodal ředitel Petr Hostaš.

Mezi menší pivovary už nepatří Pivovar Svijany. Loni poprvé překročil hranici 200 tisíc hektolitrů a daří se mu i letos. Výroba stoupla o více než desetinu a znovu se přiblížila navýšené kapacitě. „Chystáme na příští rok další investici do sklepů a spilky, abychom mohli vyrábět více,“ podotkl ředitel František Horák. Pak se kapacita pivovaru dostane až na 270 tisíc hektolitrů. Ještě v devadesátých letech přitom pivovar vyráběl pár desítek tisíc hektolitrů piva a hrozil mu konec. Od nadnárodní skupiny Bass tehdy koupili pivovar místní podnikatelé a dosavadní ředitel František Horák. Daří se i Pivovaru Rohozec, který Svijanští před dvěma lety koupili. Letošní výstav podle ředitele Františka Jungmanna stoupne zhruba o desetinu na 32 tisíc hektolitrů. Příští rok chtějí v Rohozci, kde vzkřísili značku Skalák, dát peníze hlavně do generální opravy linky na plnění KEG sudů. Sudové pivo se na odbytu rohozeckého pivovaru podílí necelou polovinou. Zhruba o pětinu vyšší prodeje má i minipivovar v harrachovské sklárně. Podle majitele Františka Novosada se letošní výroba dostane na hranici sta tisíc litrů. Na stejné úrovni jako loni zůstane minipivovar Vendelín v Liberci - Harcově. (MF Dnes)


«« « Strana 28 z 29 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI