Rastal

Dění v krajích

Dění krajích


Pivovary Braumeister

Pivovary v kraji: rekordní výroba

[sobota, 29. prosinec 2007]

V Libereckém kraji dodají letos pivovary na trh 416 tisíc hektolitrů piva

Pivovary v Libereckém kraji jsou s letošním rokem spokojeny. Podle předběžných informací dodají na trh zhruba 416 tisíc hektolitrů piva, což je o téměř 17 procent více než loni. Asi 63 procent piva uvaří v Pivovaru Svijany, který patří do desítky největších pivovarů v zemi. V předchozím roce vyrobily tři pivovary v Rohozci, Svijanech a Vratislavicích celkem 357 tisíc hektolitrů.

Rekordně, o 28 procent, vzrostla letos výroba Pivovaru Rohozec v Turnově. Podnik, který před čtyřmi lety koupil na pokraji krachu právě konkurenční svijanský pivovar, je na tom rok od roku lépe. Zatímco ještě v roce 2004 vyrobili v Rohozci pouhých 10 tisíc hektolitrů piva, loni už to bylo 32 tisíc hektolitrů a letos 41 tisíc.

Odbytu rohozeckého piva pomáhá podle Jungmanna zájem ze zahraničí. Pivovar vyváží zhruba 12 procent své produkce. „Vyvážíme hlavně do sousedního Německa a Polska a také do Finska,“ řekl Jungmann. Zájem o rohozecké pivo projevili ve Švédsku a Rusku a první kontejner piva putoval i do Austrálie. „Jak se zlepšuje kvalita, vracejí se k našemu pivu postupně i místní hospody a restaurace, a to nás těší,“ dodal.

Hlavně exportu vděčí za růst odbytu Pivovar Hols Vratislavice. Už loni díky odbytu hlavně do Německa a jižních zemí stoupla výroba na 98 tisíc hektolitrů. Letos ve Vratislavicích uvařili už přes 110 tisíc hektolitrů piva. „Do Německa, Francie, Itálie a Španělska jde zhruba 60 procent výroby,“ řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš, který věří, že i v příštím roce vývoz dál poroste.

Svijany se soustředí pouze na domácí trh Největší z pivovarů v Libereckém kraji se naopak soustředí pouze na domácí trh. Letos začali Svijanští dodávat pivo do jižních Čech a také na Moravu.

Odbyt však roste i v Libereckém kraji, o který se firma dělí s dceřiným Pivovarem Rohozec z nedalekého Turnova a konkurenčním Pivovarem Hols Vratislavice. „Do konce roku dodáme na trh zhruba 265 tisíc hektolitrů,“ řekl ředitel pivovaru František Horák. Ve srovnání s loňským rokem to představuje nárůst o 17 procent. Pro příští rok plánuje firma výrobu přes 270 tisíc hektolitrů. „V současné době máme kapacitu na 300 tisíc hektolitrů,“ dodal.

Podobně jako velké firmy zaznamenal růst odbytu i minipivovar firmy Novosad a syn v Harrachově na Semilsku. Zatímco loni prodal zhruba 70 tisíc litrů nefiltrovaného piva, letos překročí 90 tisíc litrů.

Zdroj: MFDnes.cz


Speciálně pro vánoční trh navařily chmelový nápoj oba pivovary v regionu, tedy kutnohorský a kácovský. Milovníci zlatavého moku si tak mohou vychutnat dva čtrnáctistupňové tmavé ležáky.

„Pivo značky Lorec, který zahřeje na těle a pohladí po duši, vaříme pouze jednou ročně. Je to jakési poděkování našim zákazníkům na konci roku za to, že si oblíbili naše výrobky,“ sdělil Jan Hejra, ředitel a zároveň vrchní sládek kutnohorského pivovaru.

Tmavé pivo Lorec se na trh poprvé dostalo v roce 1978, letošní várka čítá přibližně čtyři sta hektolitrů. „Pivo jsme uvařili ještě za horkých srpnových dnů. Jako tradičně ho stáčíme do lahví i do sudů. Naši zákazníci si jej proto mohou odnést domů z obchodu, ale i vychutnat si ho ve své oblíbené hospůdce,“ doplnil Jan Hejra.

Pozadu nezůstali ani pracovníci kácovského pivovaru. „Vánočního tmavého ležáku jsme navařili dost, aby zbylo na všechny. A pokud by to stejně nestačilo, mohou se naši zákazníci v hospodách těšit na velikonoční svátky, kdy si vše zopakujeme,“ řekl dobře naladěný ředitel pivovaru v Kácově David Hořejší.

On a jeho spolupracovníci totiž před týdnem úspěšně zprovoznili novou varnu, a tak lze nyní z jedné várky vyrobit osmdesát hektolitrů piva, zatímco předtím jen třicet. (Kutnohorský deník)


Němci chtějí lázně a pivovar

[středa, 19. prosinec 2007]

Potenciální německý zájemce o bílinské lázně přijel v pátek do Bíliny. Chce zachovat lázně a navíc v areálu zprovoznit pivovar.

Skupinka Němců se setkala s představiteli města a všichni jednali o možnostech, co si s lázněmi počít. Investor konzultoval své představy s vedením bílinské radnice. „Chtějí kombinaci lázní a pivovaru. Vše si prohlédli, nafotili a ještě tento týden by měli poslat vyjádření. Jejich zájem tedy rozhodně trvá,“ vysvětluje bílinský starosta Josef Horáček. Vysvětlil, že německý investor v současnosti opravuje i lázně v Náchodě a získal tak již mnoho zkušeností.

Řeč byla samozřejmě i o právní formě budoucích zprovozněných lázní. „V prvé řadě mají zájem na vytvoření akciové společnosti,“ přiblížil starosta zájmy investora, které korespondují se představami města. V každém případě má zájemce možnost vyjádřit se ke smlouvě o dlouhodobém pronájmu. Vše se teprve uvidí, až Němci pošlou svoje stanovisko. O lázně v Bílině se zajímají v posledních týdnech velmi intenzivně. Snad tedy konečně třeba jejich zájem bude novým odrazovým můstkem pro opuštěné bílinské lázně. (Teplický deník)


Pivovarnictví skomírá

[pondělí, 17. prosinec 2007]

Na Hodonínsku jsou pouze dva minipivovary, které dodávají dvěma hospodám. Skomírajícím oborem na Hodonínsku je pivovarnictví. Region, který měl ještě na přelomu devatenáctého a dvacátého století téměř deset pivovarů, má nyní jen dva minipivovary. Ty bojují v konkurenci velkovýrobců různými zbraněmi. „Čistou“ technologií nebo také prapodivnými příchutěmi.

„Višňové či malinové pivo si vyžádal trh. Jsou to druhy, kterým se velké pivovary nemohou věnovat,“ řekl sládek Minipivovaru Kunc z Hodonína Jaroslav Škrabal. Ovocná příchuť podle něj přilákala více žen. Speciální zázvorové pivo chutná zase především mužům. Pivovar vyrábí pěnivý mok jen pro vlastní potřebu a čepuje jej pouze v restauraci, která je součástí výroby. Kotle, kde se pivo vaří, jsou dokonce hned za barem.

Jen několik měsíců funguje druhý minipivovar okresu. Ten je o poznání menší než ten hodonínský a sídlí ve Bzenci pod tamním kopcem Kněží hora, jak se pivo také jmenuje. Domácí výrobce Radomil Paták dodává pivo zatím jen sousedům a známým a do restaurace, která sídlí přes ulici. Má ale vyšší ambice. Chystá se rozšířit výrobu a zvýšit kapacitu. Nové odběratele mu možná získají právě spokojení známí.

„Nepiji nic jiného. Pravidelně si dojíždím pro zásobu. Dělám vše pro to, abych měl i u nás hospodu, kam bych si mohl na Kněžihorské zajít,“ plánuje Miroslav Somr z Vracova.

Je možné, že dalšího pivovaru se okres Hodonín ani nedočká. Nejsou totiž kvalifikovaní pracovníci. Své o tom ví Bohumil Žandovský, který v devadesátých letech koupil budovu bývalého pivovaru v Kyjově.

„Původně jsem ji kupoval, abych tam obnovil výrobu. Ta tam skončila v šedesátých letech minulého století. Ale kromě jiných problémů jsem narazil na to, že v regionu nejsou lidé, kteří mají s touto výrobou zkušenosti,“ řekl Žandovský. (Hodonínský deník)


Jihočeské pivovary zvednou ceny

[pondělí, 12. listopad 2007]

Pivo v jihočeských hospodách, restauracích a obchodech bude už za několik týdnů dražší. Ceny chtějí zvýšit všechny významné pivovary v regionu. Jako první oznámil jejich nárůst Budějovický měšťanský pivovar.

„Od 1. prosince zdražíme půllitr o jednu až dvě koruny dle druhu piva. Ceny vzrostou u lahvového i točeného,“ oznámil předseda představenstva společnosti Miroslav Leština.

Podobný krok chystá v nejbližší době také nejvýznamnější jihočeský pivovar Budějovický Budvar. O kolik a kdy pivo zdraží, ale zatím tají. „Je to jen otázka času. Výrazně, zhruba o čtyřicet procent, stouply ceny sladu. Sladovnický ječmen se prodává okolo šesti tisíc za tunu, loni stál 3,5 tisíce. Dražší budou i energie. Tak vysoké náklady musíme do ceny piva promítnout. V listopadu to ale ještě nebude,“ uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Následují Prazdroj

I ostatní pivovary na jihu Čech chtějí dříve či později následovat největší českou pivovarnickou skupinu Plzeňský Prazdroj, která od včerejška prodává půllitr točeného piva Pilsner Urquell o jednu korunu dráž. Za nejprodávanější české pivo Gambrinus lidé zaplatí 12,20 koruny, jeho cena vzrostla o 70 haléřů.

„Čekali jsme na krok našeho největšího konkurenta. Předpokládáme mírné zdražení, ale až v novém roce,“ potvrdil ředitel protivínského Platanu Ladislav Rosmuller.

Naopak pivovar Regent zvýšil ceny už 1. září. Zákazníci za třeboňské pivo platí o několik desetihaléřů více. „Loni jsme nezdražovali vůbec, snažili jsme se držet ceny, ale už to nešlo. Další nárůst očekáváme příští rok na jaře,“ řekla obchodní ředitelka pivovaru Hana Hadačová. (MF Dnes)


Soukromý pivovar Hols uvařil letos už 100 tisíc hektolitrů piva, což je rekordní výstav v obnovené historii pivovaru.

Do konce roku firma předpokládá, že na trh dodá více než 112 tisíc hektolitrů piva. Pivovar, který letos oslavil 135 let od svého založení, vděčí za růst výroby hlavně exportu. Za hranice putuje 60 procent produkce, hlavně do Německa, Francie, Itálie a Španělska.

Prodeje rostou i pivovaru ve Svijanech

Letošní výstav pivovaru Hols bude zhruba o 14 procent vyšší než loňský, kdy firma dodala na trh 98 tisíc hektolitrů piva.

Podobný nárůst výroby předpokládá letos i konkurenční Pivovar Svijany, který podle ředitele Františka Horáka dodá do konce roku na trh přes 260 tisíc hektolitrů piva.

Zhruba o čtvrtinu vzroste výstav nejmenšího z těchto pivovarů v kraji - Pivovaru Rohozec. Do konce roku v něm uvaří asi 40 tisíc hektolitrů piva, když loni vyrobili 32 tisíc hektolitrů. Do konce roku tak místní pivovary uvaří přes 412 tisíc hektolitrů piva. Většina produkce se přitom vypije přímo v kraji. Vratislavický pivovar koupila v roce 1999 pražská společnost Hols od Pražských pivovarů, které ve Vratislavicích ukončily v roce 1998 výrobu. Součástí prodeje byla tehdy i část zařízení, nikoli ale ochranná známka.

Místní pivovar tak musel vytvořit vlastní značku - pivo firma pojmenovala po nástupci knížete Vratislava -Konradovi. Nová značka si přesto našla místo na trhu i v zahraničí. (MF Dnes)


Březnický pivovar Herold zdraží zřejmě příští rok, vysokochlumecký Lobkowicz chce udržet ceny. Podle pivařů, kteří se zdražení obávají, by cena desítky neměla přesáhnout dvacet korun.

Češi jsou pivařský národ. Spotřeba piva v České republice je nejvyšší na světě. V Česku se už skoro třicet let drží hranice 158 až 165 litrů vypitého piva za rok na jednoho obyvatele. Čechy jsou bezesporu pivní velmocí. Otázkou však zůstává, jestli se bude zlatavý mok v následujících měsících zdražovat. Příčin může být mnoho, ať už nízká úroda chmelu, nebo obilí, kterého se mimo jiné za posledních pětadvacet let urodilo nejméně. Dále to pak může být hamižnost nepoctivých výčepních, či vyšší náklady pivovarů na výrobu piva.

Každoročně začíná se zdražováním náš největší pivovar Plzeňský Prazdroj, výrobce značek Gambrinus a Pilsner Urquell, k němu se pak přidávají menší pivovary. Březnický pivovar Herold se letos pivo zdražit nechystá. „V příštím roce se tomu ale pravděpodobně nevyhneme, nezáleží na nás, ale na ceně surovin, takže konečná částka, o kterou bude pivo zdraženo, není známa,“ řekla Deníku Květuše Soldátová z obchodního oddělení pivovaru Herold.

Naopak pivovar Lobkowicz ve Vysokém Chlumci zdražení nechystá. „Hlavním cílem Lobkowiczkého pivovaru je razantní navyšování tržního podílu, tedy objemu prodejů, a to zejména v nejbližším regionu, kam dodáváme převážně sudové pivo do restaurací. Z tohoto důvodu budeme i nadále držet stejné ceny, ačkoliv meziroční nárůsty cen vstupů byly v tomto desetiletí pravděpodobně největší – ječmen přes 50 procent, chmelové produkty 15 až 30 procent, energie 15 procent a situace se opravdu pro většinu zejména menších pivovarů stává neudržitelnou a upravovat ceny musí,“ odpověděl majitel Lobkowiczkého pivovaru Rainer Schroth. „Chceme, aby lidé žijící v regionu pivovaru pochopili, že umíme uvařit minimálně stejně dobré pivo, jako největší giganti na trhu, ať už je jejich cenová politika řízena z Nizozemska, Belgie či Afriky, a že image a značka ne vždy přinesou takovou radost, jako dobré pivo z domácího regionu za perfektní cenu,“ dodal.

Reakce pivařů ale moc pochopení neskýtá. „Zdražení by nemělo nastat, jsem absolutně proti,“ říká jeden ze štamgastů Bowling baru Fialka Aleš Buben. „Pivo mám moc rád, rád si zahraji i stolní fotbálek, takže na pivo budu chodit i nadále,“ pokračuje. „Podle mě by ale neměla cena desítky přesáhnout dvacet korun. Čechy jsou jedna z mála zemí, kde stojí pivo méně, než nealko a nevidím důvod, proč by se to mělo do budoucna měnit,“ uzavírá Aleš Buben. (Příbramský deník)


Viac ako 2,7 milióna hektolitrov (hl) piva predali svojim konzumentom slovenské pivovary za prvých 8 mesiacov tohto roka. Medziročne to bolo zvýšenie o 2 %. Tradične silný mesiac august splnil očakávanie pivovarníkov - ponúkli na slovenský trh 434 000 hl piva, čo medzimesačne znamenalo zvýšenie o 6 %. Pod výsledok predaja za 8 mesiacov sa podpísal predovšetkým úspešný august, ktorý tradične pivovarníkov nesklamal, povedal pre TASR výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu (SZVPS) Roman Šusták.

Podľa jeho slov rastie tiež podiel produkcie slovenských značiek v zahraničí. Nahrádza sa tým priamy export piva zo Slovenska, ktorý v minulosti predstavoval 150 000 až 200 000 hl piva ročne. Zvýšený záujem u konzumentov tohto zlatistého moku badať najmä o pivá nižších stupňovitostí na úkor klasických ležiakov. "Kým pred 12 rokmi trhový podiel piva dvanástky tvoril 75 %, v súčasnosti je to iba 27 %. Trend je, že dlhodobo rastie spotreba piva 10-stupňového a nealkoholických pív v neprospech piva 12-stupňového," konkretizoval pohyby na relevantnom trhu Šusták.

Činili sa podľa jeho slov aj slovenské sladovne a do konca augusta vyrobili 167 000 ton sladu. Výroba sladu tak oproti 8 mesiacom roka 2006 mierne zaostáva, hoci je o túto základnú pivovarskú surovinu u pivovarov zvýšený záujem. "Pokles výroby sladu za prvých 8 mesiacov o 6 % možno pripísať nedostatku sladovníckeho jačmeňa z úrody v roku 2006, ktorý sa v týchto mesiacoch práve spracovával," vysvetlil okolnosti riaditeľ.

V súčasnosti SZVPS zastrešuje 17 členov, okrem výrobcov piva, sladu a chmeľu sú to aj výrobcovia pohárov, korunkových uzáverov, fliaš, výčapných sudov, vrátane servisu sudov. (Orange)


Mimořádně dobrou letní sezonu letos mají severomoravské pivovary Ostravar a Radegast. Prodeje oběma producentům zvyšují nejen nové pivní láhve, které letos uvedly na trh. Nahrálo jim i nadprůměrně teplé počasí na jaře. Sezonu ale zatím pivovary nebilancují, protože výroba zlatavého moku jede naplno i na sklonku léta. „Letní měsíce jsou dobré pokaždé, ale nadšeni jsme byli z počasí především v dubnu, květnu a červnu, očekávám několikaprocentní celkový nárůst,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák. Prodejní špičkou jsou letní měsíce také pro Ostravar ze společnosti Pivovary Staropramen. „Prodeje v tomto období jsou o desítky procent vyšší, než je celoroční průměr. Pivovar jede naplno. Týdně opouští brány pivovaru stovka kamionů,“ uvedl vrchní sládek ostravského pivovaru Robert Kužela. (MF Dnes)


Léto pomohlo pivovarům zvednout odbyt

[středa, 19. září 2007]

Horké letní počasí, více peněz v peněženkách lidí a především větší vývoz. Tak vysvětlují odborníci růst tržeb jihomoravských pivovarů, kterým právě skončila úspěšná letní sezona.

„Tržby za leden až srpen nám vzrostly o čtrnáct procent oproti stejnému období vloni,“ potvrdila trend Kateřina Eliášová z pivovaru Starobrno. Konkrétní výši tržeb ale kvůli konkurenci nechtěla uvést. Starobrno patří mezi silnou sedmičku největších pivovarů u nás. „Řada menších jihomoravských společností ale dokáže výrazně konkurovat i těm velkým,“ myslí si analytik portálu Finance.cz Michal Ruml.

Jako příklad uvedl pivovar Černá Hora na Blanensku. „Dá se označit jako kultovní – má své stabilní příznivce a konzumenty. Je to osobitý pivovar s netradiční nabídkou, například limonád,“ dodal Ruml. Právě prodejnost nealkoholických nápojů stoupla v Černé Hoře oproti loňsku o více než dvacet procent. Pivovar prodal přes šestatřicet tisíc hektolitrů limonád.

„Celkově jsou tržby o dvanáct procent vyšší než loni. Prodali jsme o sedm procent piva víc, tedy téměř sto deset tisíc hektolitrů,“ dodal ředitel pivovaru Jiří Fusek. Naopak s neúspěchem se potýkají ve Vyškově. Pivovar ztratil stovky odběratelů. Nedokáže totiž konkurovat agresivní prodejní politice soukromých pivovarů. „Hledáme ale způsob, jak vyhovět požadavkům místních hospodských. Vidíme i možnosti v zahraničí. Máme dobré předpoklady pro odbyt v Itálii, Slovensku a Maďarsku,“ uvedl ředitel pivovaru Zdeněk Řehák.

Právě ve vývozu se dalším jihomoravským pivovarům daří. „Odbyt Starobrna stoupl na zahraničních trzích o sedmadvacet procent,“ uvedla Eliášová. O stovky procent se za poslední roky zvedl i export Černé Hory. „Přestože je náš pivovar malý, stává se důležitým vývozcem. Letos jsme vyvezli patnáct tisíc hektolitrů piva, nejvíce na Slovensko, do Itálie a Lotyšska. Teď připravujeme významný export do Číny a Turecka,“ řekl Fusek. Tam předpokládají, že uspějí s novinkou letošního roku – nealkoholickým pivem Forman.

„Předpokládáme, že v zemích, kde konzumace piva nemá tradici nebo ji zakazuje náboženství, můžeme uspět,“ uvedl Fusek. Právě při destilaci nealkoholického piva vzniká další novinka Černé Hory – čtyřicetiprocentní destilát Pivní režná. Kromě toho mělo letos na pultech premiéru i Moravské sklepní pivo. „Má stoprocentní obsah kvasných buněk. Bylo riziko uvést takový výrobek na trh, nakonec se ale ujal a dnes patří mezi pravidelné výrobky pivovaru,“ uvedl Fusek.

Novinky ale nechystá černohorský pivovar jen v sortimentu. V létě firma vybudovala penzion a v Krhově na Blanensku zas staví značkovou prodejnu a restauraci. Pivovar připravuje i pěstitelskou pálenici a moštárnu. Příští sobotu navíc čeká milovníky černohorských piv a limonád i pivní pouť s pestrým programem.

Na zákazníky nezapomíná ani Starobrno. Zlepšit produkci pomůže například nová varna. „Je to zásadní investice ve stovkách milionů korun. Bude to nejmodernější systém v Evropě, který zvýší výrobní kapacitu,“ řekla mluvčí Starobrna Eliášová. Pro milovníky piva na jihu Moravy mají pivovary další dobrou zprávu: zatímco ostatní výrobci chmelového moku v České republice zdražují, jihomoravské pivovary s cenami, alespoň v následujících několika měsících, hýbat nehodlají. (Deník)


Humpolecký pivovar Bernard uvařil od ledna téměř devadesát tisíc hektolitrů a předstihl tak výrobce jihlavského Ježka.

Necelých devadesát tisíc hektolitrů piva vyrobil od ledna do července Rodinný pivovar Bernard v Humpolci. V tomto ohledu je na prvním místě mezi svými konkurenty na Vysočině. Na druhém místě je jihlavský pivovar s pětašedesáti tisíci hektolitry. Následují Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (prodal 48,5 tisíce) a pivovar Poutník v Pelhřimově (15,7 tisíc hektolitrů).

„Letošní rok je pro nás velice uspěšný,“ pochvaluje si Zdeněk Mikulášek, mluvčí Bernarda. Od dubna do července zažívali v Humpolci rekordní měsíce, jaké nepamatovali od roku 1992. „Velkou měrou se na tom podílí export a naše nealkoholické novinky,“ vysvětluje Mikulášek. Nárůst zaznamenávají v Humpolci pravidelně od roku 2001.

Bernard vyváží do více než desítky zemí, nejvíce na Slovensko. Výrobky z Humpolce se pijí i v Rusku, Švédsku, Velké Británii, či Řecku. „Pivo Bernard, když jde na export, nemá tak obrovské objemy. Na zahraniční trhy ale vstupuje jako jedno z nejdražších piv, ne-li jako vůbec nejdražší z České republiky. My jsme stejně drazí jako plzeň, nebo dokonce dražší. Takový export je mnohem cennější, než vyvážet do supermarketů jako privátní značku,“ vysvětluje Mikulášek.

V loňském roce prodal nejvíc hektolitrů (273 tisíc) mezi krajskými konkurenty Pivovar a sodovkárna Jihlava, výrobce ježka. V současnosti vyváží do Rakouska, Chorvatska, Slovenska nebo Řecka. „Loni jsme měli hodně vývozu, letos to trochu padlo. Nyní sháníme nové odbytiště. Uvidíme, jak to bude na konci roku. Doufám, že zůstaneme na vysočinské špici,“ věří Jan Kylberger, ředitel jihlavského pivovaru.

Obrat k lepšímu zažívají letos Havlíčkobrodští s pivem Rebel. „Prodej v tuzemsku jsme oproti stejnému období minulého roku zvýšili o dvě procenta a export o 56 procent. Celkově je náš prodej však na osmdesáti čtyřech procentech, neboť jsme ukončili výrobku privátní značky pro Diskont Plus,“ vysvětlil Jiří Hušek, ředitel Měšťanského pivovaru. Nejvíc exportuje na Slovensko, dále do USA a Dánska.

Pivovar Poutník prodává čtyři pětiny své produkce na Vysočině. „Zbytek na Olomoucku, kde máme zastoupení a sklad. Asi jedno procento vyvážíme na Slovensko,“ objasnil Jiří Vacek, obchodní manažer Poutníka.

Loni vyprodukovaly pivovary na Vysočině celkem 535 tisíc hektolitrů. Podíl kraje na celorepublikové produkci představoval necelá tři procenta. V regionu fungují čtyři větší pivovary a tři minipivovary v Dalešicích, Velkém Meziříčí a Želivě. Další se brzy otevře v Pelhřimově. (MF DNes)


Pivovary lákají na exkurze

[úterý, 18. září 2007]

Možnost ochutnat oblíbené pivo přímo tam, kde vzniká, a ještě nahlédnout do tajemství jeho výroby mohou příznivci piva na Vysočině. Všechny velké pivovary nabízejí exkurze do svých provozů

Jihlava, Pelhřimov - Může to být dárek, nebo jen tip na neobvyklý výlet. Všechny větší pivovary na Vysočině otevírají své brány lidem, kteří si je chtějí prohlédnout. Za přijatelné poplatky nabízejí návštěvníkům i ochutnávky. Do pivovarů jezdí nezřídka plné autobusy turistů. Najdou se milovníci piva, kteří podobnou exkurzi berou jako součást oslavy svých narozenin.

Zájem o prohlídky je velký. „Třeba na dnešek se nám předem ohlásilo 128 osob,“ říká Martina Horáková z jihlavského pivovaru. Kdo chce na vlastní oči vidět, jak a kde se pivo Ježek vyrábí, měl by se ohlásit zhruba týden dopředu.

„Cena exkurze zahrnuje ochutnávku piva a po skončení prohlídky je možné navštívit naši Pivovarskou restauraci,“ láká Horáková. Za exkurzi se platí v krajském městě v rozpětí od 50 do 150 korun. Kdo si zvolí dražší variantu, má v ceně i dárek v podobě piva a reklamních předmětů. Procházka po jihlavském provozu trvá okolo pětačtyřiceti minut.

Na konec dostanou návštěvníci sud piva

Do svých útrob pouští zájemce i pelhřimovský pivovar Poutník. Týdně se v něm vystřídají průměrně dvě skupiny návštěvníků. V srpnu si sem kupříkladu udělali výlet vinaři z Čejkovic. Viděli varnu, stáčírny i ležácké sklepy. Kdo si zaplatí v Pelhřimově exkurzi s ochutnávkou, zavítá v závěru do společenské místnosti.

„Návštěvníci dostanou k dispozici sud piva a záleží na nich, jestli si dají jedno, tři nebo čtyři piva. Hodinku s nimi posedíme a vyprávíme jim dál o pivovaru. Je to příjemné zakončení exkurze. Někteří nás přemlouvají, abychom tam s nimi vydrželi o hodinku déle. Když to je možné, vydržíme,“ popisuje Jiří Vacek z pelhřimovského pivovaru. Nedávno zde dokonce na speciální přání dělali oslavu narozenin pro dvanáct lidí. Takové akce se ale musí v Poutníku důkladně předem dohodnout. V Pelhřimově jsou připraveni i na sběratele pivních suvenýrů. Výběr mají velký - od triček až po otvíráky.

Rovněž vyznavači brodského piva Rebel můžou poznat, jak se jejich pochoutka rodí. „Exkurze bývají spojeny s návštěvou naší restaurace. K prohlídce patří ochutnávka půllitru kvasnicového piva,“ zve ředitel Měšťanského pivovaru Jiří Hušek.

V Havlíčkově Brodě je nejčastější dobou pivních výprav páteční odpoledne a podvečer. Když přijede autobusem víc jak pětadvacet návštěvníků, rozdělí se prohlídka na dvě skupiny. Jedna si prohlíží provoz a druhá zatím posedí v restauraci. V ní si mohou koupit dárkové balení Rebelu, nebo kšiltovku s logem.

Rodinným pivovarem Bernard v Humpolci prošlo za srpen osm exkurzí, v červenci dokonce deset. Skupiny chodí většinou po dvaceti lidech. Pivovar si můžou prohlédnout komplet celý. Pak se turisté posadí na půl hodiny až hodinu do útulných prostor a ochutnávají humpolecké pivo. „Součástí exkurze s ochutnávkou jsou dvě piva na osobu,“ popsal mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Do svých výrobních prostor pouští své hosty i Malostránský pivovar, výrobce piva Velkomeziříčský Harrach. „Exkurze v našem minipivovaru poskytujeme ve skupinách hostům, kteří využívají služby našeho hotelu či restaurace. Mohou to být i účastníci školení, hromadných oslav a podobně,“ objasnila zvyklosti Veronika Králová z hotelu Jelínkova vila ve Velkém Meziříčí.

Typické měděné kotle, ve kterých se varný proces odehrává, jsou přímo ve stylové restauraci. V současné době zde můžete ochutnat tři druhy Velkomeziříčského Harracha.

***

* Návštěvy pivovarů

Pivovar a sodovkárna

Jihlava

Exkurzi je dobré ohlásit týden

dopředu

Prohlídku je možné domluvit

na pondělí až pátek

od 7.30 do 14.00 hodin

cena exkurze:

děti do 10 let zdarma

studenti, důchodci, mládež 50

dospělí 100

exkurze s dárkem 150

kontakt: 567 564 161

Rodinný pivovar Bernard

Humpolec

pondělí až pátek od 08 do 13 hod.

ceník prohlídek:

bez ochutnávky 50

s ochutnávkou 100

nahlášení exkurze minimálně

týden dopředu

minimální počet osob

na prohlídku: 10, maximálně

20 osob v jedné skupině

Objednávka exkurze:

prohlidka@bernard.cz nebo

na tel. 565 532 511

Měšťanský pivovar

Havlíčkův Brod

exkurze pořádá celoročně

po předchozí domluvě

tel. 569 495 111

cena prohlídky: 50 nebo 100 Kč

spojeno s ochutnávkou

kvasnicového piva

maximální počet lidí: 25

Pivovar Poutník

Pelhřimov

Prohlídku je možno sjednat

telefonicky na číslech 565 323

020 nebo 602 140 244;

podmínkou je pouze dosažení

minimálně pětičlenné skupiny

ceny:

prohlídka 50

prohlídka s pohoštěním 100

(MF Dnes)


Pivovarům v kraji rostly prodeje

[neděle, 16. září 2007]

Pivovary v Libereckém kraji si pochvalují letošní léto. Spotřeba piva jim meziročně vzrostla o desetinu až pětinu.

Odbyt piva přitom stoupá od začátku letošního roku, pokud trend vydrží, dodají na trh do konce roku přes 410 tisíc hektolitrů piva, což bude o 17 procent více než loni.

Zatímco Pivovary Rohozec a Hols Vratislavice vděčí za výrazný růst odbytu hlavně exportu, největší Pivovar Svijany zvyšuje odbyt na domácím trhu. Výroba ale roste i nejmenším pivovarům.

Svijanský pivovar dodá podle ředitele Františka Horáka do konce roku na trh přes 260 tisíc hektolitrů piva, což bude ve srovnání s loňským rokem zhruba patnáctiprocentní nárůst.

„V srpnu jsme uvařili rekordní množství piva - přes 28 tisíc hektolitrů,“ řekl Horák. Svijany přitom nevyvážejí, ale daří se jim nacházet nová odbytiště v Česku. Letos začaly dodávat pivo do jižních Čech a také na Moravu. Odbyt ale roste i v Libereckém kraji, o který se firma dělí s dceřiným Pivovarem Rohozec z nedalekého Turnova a konkurenčním Pivovarem Hols Vratislavice.

Vratislavický pivovar letos zvýšil výrobu zhruba o desetinu. „Do konce roku dodáme na trh přes 100 tisíc hektolitrů,“ řekl jeho ředitel Petr Hostaš.

Za růst výroby ale podle něj firma vděčí hlavně exportu. Za hranice totiž putuje už 60 procent produkce. Firma, která v říjnu oslaví 135. výročí svého založení, vyváží hlavně do Německa, Francie, Španělska, Portugalska a Itálie.

Export pomáhá zvyšovat výrobu také v Pivovaru Rohozec. Firma, jež loni na trh dodala 32 tisíc hektolitrů piva, letos vyrobí kolem 40 tisíc hektolitrů, což představuje nárůst o čtvrtinu. „Roste nám zhruba stejnou měrou odbyt v tuzemsku jako export,“ uvedl ředitel František Jungmann. O růst odbytu se podle něj zaslouží zřejmě i letošní jarní novinka - řezaný jedenáctistupňový ležák, který se prodává lépe, než firma čekala.

Podobně jako velké firmy, ale zaznamenal růst odbytu i malý pivovar firmy Novosad a syn v Harrachově na Semilsku. (MF Dnes)


Suroviny zdraží pivo

[středa, 12. září 2007]

Nemilá zpráva čeká na české milovníky pěnivého moku v jejich hospůdkách. Zřejmě všechny pivovary v několika nejbližších měsících zdraží pivo a budou tak následovat Plzeňský Prazdroj.

„Zvýšení cen našich výrobků bude bohužel nezbytné. Důvodem je výrazné meziroční zvýšení cen chmele a sladu,“ uvedl včera Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n. p.

Zdražení zmíněných surovin se pohybuje u Budvaru v rozmezí 15% – 46%. „Kvůli zachování trvale špičkové chuti a kvality našeho piva se nechceme uchýlit k nákupu lacinějších náhražek nejlepších českých surovin,“ zdůraznil Samec.

Podle mluvčího Budějovického Budvaru, n. p., rostou i ceny energií a dalších materiálů. Nárůst cen energií se ale snaží pivovar mírnit tím, že průběžně zavádí energeticky úsporné stroje.

„V minulém roce to byla renovace pasterizačních zařízení. Díky tomu nemusíme nárůsty cen energií promítat do konečných cen v plné výši,“ zmínil Samec a poukázal na to, že se tak zmírňuje dopad na spotřebitele. Budvar nové ceny ještě nezná, protože stále vede jednání s klíčovými dodavateli. Mluvčí pivovaru ale nevyloučil, že by zdražení mohlo přijít ještě letos.

Vyšší cenu začne účtovat i druhý českobudějovický pivovar. „Budějovický měšťanský pivovar je stejně jako ostatní pivovary nucen reflektovat rapidní nárůst cen surovin pro výrobu piva. Zdražení piva provedeme do konce roku 2007,“ vyjádřil se za Budějovický měšťanský pivovar, a. s., Daniel Dřevikovský. (Deník)


Nový svetový rekord v hromadnom pití piva dnes vytvorili návštevníci veľtrhu Agrokomplex v Nitre. Päťdesiatlitrový sud piva načapovaný do 166 pohárov v objeme 0,3 litra dokázali vypiť za 14,59 sekundy.

Uvedeným časom o 2,79 sekundy prekonali doterajší rekord vytvorený v tomto roku v Bratislave na pivnom festivale Junifest. Dobrovoľníkov spomedzi návštevníkov veľtrhu na vytvorenie rekordu sa podarilo organizátorom nájsť v priebehu 10 minút.

Rekord by mal byť podľa slov zástupcu Slovenských rekordov Romana Farkaša zaevidovaný v Guinnessovej knihe rekordov. O zápis do svetovej knihy rekordov požiada ročne zhruba 70-tisíc rekordérov v rôznych oblastiach. Proces registrácie trvá približne dva až tri roky.

Súťaž o najlepšie pivo

Pivo Corgoň od výrobcu Heineken Slovensko sa stalo najlepším pivom vyrábajúcim sa na Slovensku v kategórii 10-percentné svetlé pivo, 12-percentné svetlé pivo i v kategórii tmavé pivá. Rozhodli o tom dve odborné degustačné komisie, zložené zo zástupcov všetkých pivovarov na Slovensku.

Ocenenie Slovenská pivná korunka 2007 odovzdal víťazom počas dnešného veľtrhu Agrokomplex v Nitre minister pôdohospodárstva SR Miroslav Jureňa. Súťaž o najlepšie slovenské fľaškové pivá vyhlásilo Slovenské združenie výrobcov piva a sladu (SZVPS). Všetky pivovary prihlásili do súťaže 33 vzoriek piva, ktoré súťažili v troch kategóriách.

Odbornú komisiu tvorilo osem mužov a osem žien, pričom posudzovali čistotu chuti a vône, dojem po napití, lahodnú chmeľovú horkosť a rezkosť spôsobenú oxidom uhličitým. Podľa slov výkonného riaditeľa SZVPS Romana Šustáka o poradí vzoriek v súťaži často rozhodoval i tzv. rozstrel medzi vzorkami s rovnakým počtom bodov. (Sme)


Pivovary zápasia o topoľčianske krčmy

[neděle, 22. červenec 2007]

V Topoľčanoch, hlavnom meste piva, ako hrdo hlása tabuľa pri vstupe do mesta, zúri vojna pivovarov o krčmy. Topvar, ktorý od vlaňajška vlastní gigant SABMiller, nalial pivo do novej fľaše, zmodernizoval etiketu. A v pivovare začal variť okrem Topvaru aj českého Kozla. Časť Topoľčancov a ľudí z okolia zmeny šokovali.

Topvar, ktorý roky bezpečne ovládal územie okolo svojho fabrického komína, odrazu odráža útoky konkurenta Heineken priamo v meste a najbližších dedinách. A na dôvažok rovno za jeho humnami v Nemčiciach mladý pivovarník Robert Ondrej začal variť Starotopoľčianske pivo. Darí sa mu, už ho predáva v 40 krčmách od Topoľčian až po Prievidzu.

Krčmári na zneistenie zákazníkov reagovali svojsky - začali prebiehať ku konkurentom. "Roky som čapoval Topvar, ale už to nie je to pivo, čo prv," hovorí krčmár Štefan Bartošek z Čeľadiniec. Topvar podľa neho nedrží penu, zmenila sa aj chuť. Teraz predáva Starotopoľčianske. "Moji zákazníci sú spokojní. Pivá sa na seba čoraz viac ponášajú a teraz si opäť našli to svoje," hovorí Bartošek.

"Samozrejme, že nie sme radi, ak tu a tam stratíme výčap piva, ale my ich aj získavame," reaguje hovorkyňa Pivovarov Topvar Drahomíra Mandíková. Zdôrazňuje, že u časti zákazníkov zmena fľaše a etikety vyvolala dojem aj zmeny chuti. Nejde o nič viac, ako o sprievodný psychologický efekt.

"Receptúru sme nemenili, naopak, dbáme, aby sa dodržiavali najvyššie štandardy kvality a každá várka bola rovnako vyrovnaná," zdôrazňuje Mandíková. Priznáva však, že pivovar mal problémy s penivosťou piva. "Spôsobilo to minuloročné počasie, ktoré ovplyvnilo kvalitu sladovníckeho jačmeňa." Zádrh s penou sa už podľa hovorkyne podarilo odstrániť.

Hostinský Peter Filo z Dvorca pri Bánovciach nad Bebravou je tiež jeden z tých, čo prestal čapovať Topvar. "Viete, prečo čapujem Starotopoľčianske? Pretože ľuďom chutí a je lacnejšie. Beriem aj čierne pivo, ktoré sa výborne reže s horkejším svetlým. Okrem toho dostávam z Nemčíc aj bezplatný servis spojený s čistením rúrok, ktorý Topvar spoplatnil," zhŕňa dôvody Filo.

Ľudia z Topoľčian a ich okolia milujú dve veci - dobrý chlieb a pivo. Je tu najväčšia hustota a konkurencia pekární na Slovensku. A vždy sa tu varilo dobré pivo, ktorému miestni rozumeli.

Keď v Topvare uvarili licenčný Kozel, Topoľčanci povedali, že je dobrý, porovnateľný s Velkopopovickým. Miestni sú však hrdí najviac na svoje pivo. S tým sa nedá nič robiť.

Robert Ondrej vyšiel so Starotopoľčianskym na trh v pravej chvíli. Siahol po receptúre pôvodných topoľčianskych pív a jeho sládek Ernest Šimun, človek s 27-ročnou topvaráckou školou, sa trafil do miestnej chuti. Pivo je horkejšie, so zreteľnou chlebovinkou plnej chuti. "Nijaká riedka európska sódovka, ale také pivo, ako má byť, s iskrou a rezom ako britva," smeje sa spokojný majster.

Z Nemčíc sa teraz predáva denne dvesto súdkov piva. "Pre nijaký veľký pivovar nemôžeme byť s touto výrobou konkurenciou. Sme iba obohatením trhu. A ukážkou toho, že tradícia topoľčianskeho piva vyrábaného od trinásteho storočia stále žije," hovorí o poslaní malého pivovaru jeho majiteľ Robert Ondrej. (Pravda)


Corgoň je kráľom slovenských pív

[neděle, 22. červenec 2007]

Majstrovstvá Slovenska vo fľaškovom pive majú nového kráľa. Absolútnym víťazom sa stalo pivo Corgoň. Pivo spoločnosti Heineken Slovensko získalo zlatú Slovenskú pivnú korunku v súboji svetlých desiatok aj dvanástok a porazilo konkurentov aj v tmavých pivách.

Heineken Slovensko potvrdil postavenie lídra trhu, keď v anonymnej degustácii 33 pív získal sedem z deviatich medailových umiestení. V dvanástkach sa medzi zlatý Corgoň a bronzový Zlatý Bažant vklinil iba banskobystrický Urpiner. V tmavých pivách získal bronzovú korunku tmavý Šariš z Pivovarov Topvar, striebro má Zlatý Bažant.

Pivá hodnotili degustátori z každého z ôsmich slovenských pivovarov. V dvoch osemčlenných porotách ochutnávalo pivá osem žien, viedli ich odborníci z Fakulty chemickej a potravinárskej technológie Slovenskej technickej univerzity Daniela Šmogrovičová a Ernest Šturdík, predsedal štátny radca pre nápoje Eugen Miko.

Pivovarnícke majstrovstvá fľaškových pív sa nerobia náhodne. Zo všetkého predaného piva pripadá na fľaškové 48 percent, na sudové 43 percent, zvyšných 8 percent tvoria plechovky. V predaji jasne prevažuje desiatka so 65-percentným zastúpením, nasledovaná kedysi kráľom trhu dvanástkou - 26 percent. Tmavé pivo je iba doplnkom - tvorí len dve percentá z celkovej slovenskej výroby piva.

Čitatelia Pravdy si zvolili za kráľa Zlatý bažant

Nie je pivo ako pivo. Vie to nielen odborník, ale aj laik. Názor náročného znalca, špecialistu, sa môže líšiť od názoru bežného milovníka piva. A nie je na tom nič zlé. Napokon čitateľ-pivár môže byť aj fanúšik a lokálpatriot, ktorý je ochotný nejakú tú technologickú nedokonalosť obľúbenému nápoju prepáčiť. Na hlasovaní sa to prejavilo aj tak, že čitatelia volili najmä značky, stupňovitosť piva uviedol málokto. Výsledky oboch hlasovaní preto nemožno porovnávať. Čitateľskú sms súťaž Hľadáme najlepšie pivo Pravda vyhlásila minulý štvrtok v papierovom vydaní aj na www.pravda.sk. Skončila sa v utorok popoludní.

Poradie na prvých piatich miestach

1. Zlatý Bažant 63 hlasov

2. Šariš 43 hlasov

3. Topvar 41 hlasov

4. Budvar 30 hlasov

5. Corgoň 24 hlasov

(Ne)dozerné sú hranice piva

Pivo je na Slovensku najpredávanejší nápoj. S vyše 80 litrami priemernej ročnej spotreby na hlavu nemá konkurenciu. Sme pivu zasľúbená krajina, s bohatou tradíciou, kde ľudia vedia pivo variť, pivu rozumejú a radi ho pijú. V posledných rokoch síce klesla spotreba o vyše desať litrov priemerne na obyvateľa, ale má to prozaické vysvetlenie. Za prácou do zahraničia ročne odchádza okolo 300-tisíc prevažne mladých ľudí, ktorí našim pivovarom chýbajú.

Keby na Slovensku kvitol turistický ruch ako v Česku a keby Bratislava bola lákadlom pre cudzincov ako Praha, potom by sme pokles spotreby piva na Slovensku možno ani nezaznamenali. Do Čiech a do Prahy sa totiž nechodí len pre Hradčany, Karlov most a staromestský orloj, ale aj na pivo a na prehliadku chýrneho plzenského či budějovického pivovaru.

Aj Slovensko by v horúcom lete mohlo ponúknuť pivnú turistiku. Veď taký Steiger Vyhne je jeden z mála európskych pivovarov, kde sa varí pivo nepretržite 500 rokov. Atraktívny mohol byť aj Stein, ale na mieste historického pivovaru bude stáť hotel...

Aká je teda budúcnosť slovenského piva? Sotva možno rátať, že ľudia budú výrazne zvyšovať spotrebu. Nedovolí im to práca, nový striedmejší životný štýl. Napriek tomu pivo určite zostane veľkým priateľom Slovákov aj Sloveniek, tí však budú požadovať vysokú kvalitu a väčšiu pestrosť. A to je hodená rukavica nielen pre giganty, ktoré koncentrujú výrobu a sústreďujú sa na produkciu licenčných pív. Je to výzva aj pre malé pivovary - v Rožňave, Šuranoch či Nemčiciach pri Topoľčanoch. (Pravda)


Skoršie leto vytiahlo ľudí na pivo

[pátek, 22. červen 2007]

Letné horúčavy volajú ľudí na pivo a Slováci si ho aj dožičia. Spotreba v porovnaní s vlaňajškom stúpa každý mesiac asi o päť percent, čo je pre pivovary dobrá správa. Od roku 2003 až do vlaňajška sa totiž predávalo každý rok menej piva. Počas horúcich dní ťahajú predaj výčapy, v obchodoch sú pred dovolenkami hitom plechovky a jedenapollitrové maxifľaše.

Počasie je buď spojencom, alebo nepriateľom pivovarníkov. „Ak je teplé, stáva sa spojencom, no a vtedy dvíha spotrebu asi o päť percent," hovorí šéf Združenia výrobcov piva sladu Roman Šusták. „Pravidelní „štamgasti", ktorí skonzumujú denne okolo štyroch pív, zvyšujú po nástupe horúčav svoju spotrebu o jedno až dve pivá," tvrdí Jozef Nemec, ktorý si v Topvare odkrútil 44 rokov.

Najväčší obrat dosahujú teraz kúpaliská, letné záhrady či rôzne občerstvovacie miesta na trase turistov. „Najviac žiadané sú menej stupňové pivá, teda desiatka, ale aj osmička," popisuje predaj piva obchodný riaditeľ bratislavského Steinu Dušan Pfeifer. Dvanástky a štrnástky sa v hlavnom meste predáva menej.

Slovensko bolo dlhé roky baštou dvanásťstupňového piva. Tak ako pivo postupne draželo, začal sa zvyšovať predaj desiatky, ktorý má teraz nadpolovičný podiel. Spoločnosť Heineken Slovensko dosiahla mimoriadny úspech, keď na jar vstúpila na trh s Keltom desiatkou. „Za tri mesiace sa jej predalo 50-tisíc hektolitrov, čo sa nepodarilo po zavedení desiatkového piva ešte ani jednému pivovaru," povedal hovorca spoločnosti Roman Krajniak.

Konkurenčné pivovary to komentovali tým, že Heineken vytiahol do boja s Keltom, ktorý sa dovtedy vyrábal ako prémiová dvanástka. Slovensko sa však regionálne v spotrebe viac a menej stupňových pív dosť líši. „Kým v Žiline a jej okolí ide dobre desiatka, v Liptovskom Mikuláši a Poprade letia viac ležiaky - jedenástka a dvanástka, ktoré tiež dominujú v bezprostrednom okolí pivovarov," upozorňuje na spotrebiteľské rozdiely Emil Mihálik z vyhnianskeho Steigra, ktorý už ako jediný vyrába 51 percent ležiakových pív.

Darí sa aj malým pivovarom. V Nemčiciach pri Topoľcanoch začali variť Starotopoľcianske pivo. Malý pivovar zásobuje už 40 hostincov a týždenne získava ďalších päť-šesť nových zákazníkov.

„Robia u nás starí topoľčianski pivovarníci, ktorí varia svetlé a tmavé pivo podľa pôvodných receptúr," vysvetľuje úspech majiteľ Robert Ondrej. (Pravda)


Mimořádně teplé počasí a nové pivní láhve výrazně zvyšují pivovarům prodej. Právu to potvrdili zástupci ostravského pivovaru Ostravar ze skupiny Staropramen a nošovického pivovaru Radegast, který je součástí Plzeňského Prazdroje.

„Dobré počasí žene nahoru prodeje všem pivovarům. Nám se daří nad celorepublikovým průměrem,“ řekl vrchní sládek Ostravaru Robert Kužela. Dodal, že vliv na růst prodeje má jednak teplé počasí a také nové láhve, do nichž začal Ostravar stáčet pivo od ledna. Podle Kužely prodej lahvového ostravského piva už meziročně stoupl o 16 procent. Pivovar tak letos vyrobí více piva než loni, kdy výstav Ostravaru činil 574 tisíc hektolitrů piva. „Letos to bude zcela určitě přes 600 tisíc hektolitrů,“ dodal Kužela.

Z nárůstu prodeje piva se může těšit i nošovický Radegast. „Za duben a květen se prodej v meziročním srovnání zvýšil o zhruba dvacet procent. Je to jednak novou lahví a marketingovou podporou a určitě také teplým počasím,“ řekl Právu Pavel Sobol z agentury, která pivovar Radegast mediálně zastupuje. (Právo)


Vedra zvedla pivovarům tržby

[úterý, 19. červen 2007]

Kdyby pivovar Starobrno nalil všechno pivo, které prodal letos v květnu, do venkovních bazénů na Kraví hoře, musel by to udělat pětkrát a ještě by mu troška zbyla.

Za nebývale zvýšený odbyt chmelového moku vděčí pivovarníci hlavně bleskovému nástupu letního počasí. „Letošní jaro a začínající léto byly nadprůměrně teplé. Právě to napomohlo vyšší spotřebě piva,“ hodnotí mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová. Starobrno prodalo v červnu o 12 tisíc hektolitrů piva více než loni. Podle Eliášové je to rekordní nárůst.

Až se ochladí, spotřeba klesne „Za posledních deset let jsme takovou spotřebu nezaznamenali a samozřejmě nás to těší. Otázka je, jak konzumenti zareagují na chladnější počasí. Pravděpodobně spotřeba klesne,“ uvažuje mluvčí Starobrna.

Zvýšenou spotřebu zlatavého nápoje přičítají v černohorském pivovaru v Černé Hoře na Blanensku také exportu do zahraničí. „Zejména na Slovensku je o naše pivo zájem,“ upřesnil mluvčí pivovaru Hubert Adámek.

Na horké léto připravili oba pivovary novinky. Starobrno chce potěšit zahraniční novinkou firmy Heineken. „Jedná se o speciálně vychlazené pivo na minus dva až nula stupňů. Bude se podávat v nočních klubech a jeho cena v Brně se bude pohybovat okolo 30 korun, záleží na prodejci,“ upřesňuje mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Černá Hora naopak připravila nealkoholický speciál. „Forman je jediné pivo v České republice, které má nula procent alkoholu. Mysleli jsme také na nový silniční zákon, protože víme, že odolat pivu v horkých dnech je hodně složité,“ dodává mluvčí Černé Hory Adámek.

Nejen pivní speciály, ale hlavně chmelový mok šesti značek chystají organizátoři prvního pivního festivalu v Hrušovanech u Brna na sobotu 30. června. Piva-fest odstartuje v tamější sokolovně ve dvě hodiny odpoledne. Pořadatelé kromě piva slibují také hudební produkci a vstup ženám zdarma. (MF Dnes)


«« « Strana 26 z 28 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28

Navštivte nás na Instagramu Pivní prodejna Pod Zelenou Horou