Slovenskí pivovarníci si po hrozivom prvom kvartáli čiastočne vydýchli. V porovnaní s minulým rokom si totiž spotrebitelia doprajú stále menej zlatistého moku, no pokles už nedosahuje ani desať percent. Hoci prichádza vrchol letnej sezóny, počasie, ktoré má na spotrebu piva výrazný dosah, stále nie je ideálne. V kombinácii s vyššími cenami surovín by chladné mesiace mohli spôsobiť zdražovanie v druhej časti tohto roka.

Z najhoršieho vonku

„Predaj je stále nižší, ale už to nie je také tragické,“ hovorí Emil Mihálik, marketingový manažér pivovaru Steiger, ktorý je momentálne medzi pivovarníckymi skupinami na Slovensku na tretej priečke. Predajná bilancia Steigera sa v druhom kvartáli v porovnaní s prvým zlepšila, no medziročne predal aj tak o šesť percent menej piva. Pritom počas prvých troch mesiacov zaznamenal dokonca až 14-percentný pokles. „Prvý kvartál bol svojím prepadom výnimočný a korešpondoval aj s celou Európou, pretože všetky európske krajiny v tomto období zaznamenali pokles od štyroch do pätnástich percent. V druhom kvartáli sa už situácia stabilizovala,“ vraví výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták. V posledných mesiacoch sa tak predaj opäť zvýšil, no k úrovni z minulého roka sa stále nepriblížil. „Druhý štvrťrok je vďaka priaznivejšiemu počasiu a sezónnym vplyvom tradične silnejší z hľadiska predaja piva, tento trend sa prejavil aj v tomto roku. Celkovo je predaj piva na Slovensku v tomto roku medziročne nižší v priemere približne o desať percent,“ vysvetľuje Hana Šimková, manažérka korporátnych vzťahov spoločnosti Heineken. Pritom medzi hlavnými problémami, ktoré trápia slovenských výrobcov, ostáva nákupná turistika a import lacného piva, hlavne z Českej republiky. „V súčasnosti sa výraznejšie prejavuje dovoz lacných českých pív najmä z malých českých pivovarov z prihraničných oblastí, ktorý má priamy vplyv na nižší predaj slovenského piva,“ dodáva Šimková.

Ceny budú závisieť od surovín

Veľké výkyvy a skoky v cenách surovín zo začiatku roka sa stabilizovali a v súčasnosti výrobcovia čakajú na novú úrodu sladu a chmeľu. Podľa Šimkovej sa bude vyvíjať cenová hladina v druhej polovici roka. Milovníci piva sú však na jeho cenu citliví. „Dôležité sú vstupy. Ak sa nepohnú, ceny udržíme, tak ako v druhom kvartáli, keď sme zdražovali len časť sortimentu, aj to len o tri percentá,“ tvrdí Mihálik.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Miroslav Hargaš

Pivní speciály malých výrobců mají v metropoli stále více příznivců

Pivařům v Praze a okolí dlouho nebylo lépe. Přestávají totiž být odkázáni na nabídku velkých pivovarských společností, z jejichž kádí putuje do hostinců a restaurací pár standardních značek. Trendem poslední doby jsou malé pivovary, které pivní labužníky lákají na svá speciální piva.

V hlavním městě a nejbližším okolí je v současnosti deset malých pivovarů s vlastní restaurací. Jejich boom dobře ilustruje Sousedský pivovar u Bansethů v Nuslích, jeden z nejmladších. Ten si majitel založil předloni, protože ho neuspokojovala nabídka velkých pivovarů. „Za tu dobu se k nám naučila chodit spousta lidí, spotřeba nám roste každý měsíc,“ řekl sládek pivovaru Jan Kroužek. Lidé chtějí pestrost a malé pivní domy jsou na ní založeny. Každý rok produkují velké množství speciálních značek. Někde pět, jinde klidně třikrát tolik. „Snažím se dělat každých pár týdnů nějaké nové pivo, za rok jich vyrobíme asi 16 druhů,“ vyčíslil sládek Pivovarského dvora v Chýni u Prahy Tomáš Mikulica. Ani na jeho rostoucí spotřebě se ekonomická krize vůbec neprojevila. Momentálně malým producentům piva trubkami protékají letní speciály. Sládci se shodují na jednom: k období prázdnin patří pšenice. „Pšeničné pivo se k létu hodí, v teplém počasí je osvěžující díky své nakyslé ovocné chuti,“ popsal důvod obliby pšeničných piv Kroužek. Sezonní pšeničná piva můžete ochutnat jak u Bansethů a v Chýni, tak například v restauracích Klášterního pivovaru Strahov či v Pivovaru u Bulovky.

Pět kopřivových? Sotva

Jiným směrem zaměřili svoje snažení v Pivovarském domě v centru Prahy. Tady nabízejí hostům kromě pšeničného piva a dalších speciálů také velké množství piv s ovocnou příchutí, od banánového přes višňové až po borůvkové pivo.

„Přivedli jsme tahle piva na náš trh, lidé je rádi ochutnávají, denně jich však od každého druhu vytočíme jen několik litrů,“ řekl spolumajitel pivovaru Václav Potěšil. „Že někdo vypije třeba pět kopřivových piv, to je velká výjimka,“ dodal.

Ochucená piva se však ve většině malých pivovarů nechytla. Někteří sládci je považují pouze za lákadlo na zahraniční turisty, lokálním pivařům by je nenabízeli. „Když je pivovar směřován na zahraniční klientelu, tak prosím, ale já taková piva nedělám, většinu našich zákazníků tvoří lidi z Prahy a okolí. Ochucené pivo je tak na jedno ochutnání,“ tvrdil sládek Mikulica z Chýně.

Dodávají i na Žižkov

Zatímco některé z pražských minipivovarů fungují tradičně pouze jako dodavatelé piv do své přilehlé restaurace, jiné zásobují svými speciály i některé z podniků mimo svou lokalitu. Postupný nárůst těchto hostinců svědčí o tom, že netradiční piva opravdu táhnou. „Nejdřív jsme vyráběli jen pro sebe, teď již dodáváme do restaurací v Nuslích a na Žižkově, tam lidi chodí na piva z malých pivovarů čím dál víc,“ řekl Mikulica. A kdo by chtěl všechny malé pivovary navštívit a ochutnat rozdíly jejich piv, může si koupit speciální pivní mapu.

***

* Malé pivovary: Klášterní pivovar Strahov, Novoměstský pivovar, Pivovarský dům, Pivovarský dvůr Chýně, Pražský most U Valšů, Sousedský pivovar u Bansethů, U Bezoušků Průhonice, U Bulovky Richter Pub, U Fleků, U Medvídků

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Kupec

Tradiční Den otevřených dveří, letos pod názvem KRUŠOVICE NAŽIVO, nabídne 2 hudební scény a již tradičně bohatý doprovodný program. Brány pivovaru se návštěvníkům otevřou ve 12 hodin a otevřeny zůstanou až do 23 hodiny. Hlavní scéna zahájí ve 13:30 vystoupením Michala Hrůzy a pak se můžeme těšit například na Miro Žbirku, Marka Ztraceného, Mig 21 nebo Tata Bojs. Na malé scéně vás pobaví Jiří Schitzer, skupina Škwor či X-Left to die.

Až do 19,30 si budete moci zasoutěžit o pivovarské ceny v Pivovarském víceboji. Pivovarské pípy nabídnou široký sortiment krušovického piva, pivo Heineken, nealkoholické pivo a k ochutnání nabídneme i další pivní značky patřící do skupiny Heineken ČR. Připravena bude také pestrá nabídka teplého i studeného jídla. KRUŠOVICE NAŽIVO ukončí po 23 hodině ohňostroj. Pro všechny návštěvníky je vstup ZDARMA.

Zdroj: Som v Prahe.sk

Ojedinělá soutěž Miss zlatého moku České republiky vyvrcholí v září. Své finalisty mají i oba pivovary z rakovnického regionu: královský pivovar Krušovice a rakovnický Bakalář.

V soutěži Miss zlatého moku České republiky, která odstartovala v polovině května v Žatci, se objeví také dvaadvacetiletá Kateřina Eva Krejsová z Prahy, která bude prezentovat rakovnické pivo Bakalář a rovněž jedenadvacetiletá Petra Vostrovská z Kutné Hory, která naopak reprezentuje královský pivovar Krušovice.

Desítka finalistek bude v soutěži prezentovat pivo našich regionálních a malých pivovarů a český chmel a slad. Do této ojedinělé soutěže se přihlásilo 220 adeptek z celé České republiky. Finálový galavečer je připraven na 11. září v žateckém Městském divadle a bude ho moderovat herec Jan Čenský.

Mediálním partnerem soutěže je Deník, na jehož stránkách mohou čtenáři hlasovat pro svoji Miss sympatie. Záštitu nad soutěží převzal také senátor Marcel Chládek.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Miroslav Elsnic | Foto: Jan Vraný

Z pivovarů v Česku proudilo v prvním čtvrtletí letošního roku méně piva. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven klesla výroba oproti loňsku o osm procent. Středočeští sládci se však vesměs shodují, že kvůli krizi odliv zákazníků ani propad výroby nepociťují. Většina si dokonce pochvaluje, že výroba stoupla.

Pětačtyřicetiletý Zbyšek Klail z Berounska sice přišel v únoru o práci, do hospody s kamarády ale chodí dál. „Nechodím tam tak často, jen v pátek na karty. Neumím si však představit, že bych si na pivo nezašel. I když teď musím víc šetřit,“ přiznal. Nymburský pivovar nyní prodává o necelých deset procent více piva než loni. „Je ale pravda, že v druhé polovině května byla situace horší,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Krize by podle něj mohla mít i opačný efekt. „V době krize ve 30. letech totiž spotřeba piva dokonce stoupla. Lidé možná u piva často diskutují o tom, co bude,“ řekl Benák. Pivovar se proto nechystá zvyšovat ceny.

Ani benešovský pivovar Ferdinand zatím nepocítil úbytek zájmu a nechystá zdražení. „Leden a únor byl na úrovni loňského roku. V březnu a dubnu byl prodej v průměru o devět procent vyšší,“ potvrdil předseda představenstva pivovaru Jiří Kubovič.

Jiří Kubovič má za to, že důsledky hospodářské krize dopadnou na Česko a západoevropské země v plné síle až na podzim. „Vidím určité nebezpečí, že by poptávka po pivu pak mohla klesnout,“ dodal. Podle benešovského sládka Josefa Lebedy se pokles výroby dotýká zejména velkých pivovarů.

Tříprocentním nárůstem prodeje v prvním čtvrtletí letošního roku se může pochlubit i další středočeský pivovar, a sice Velkopopovický Kozel. „Je to úspěšný výsledek, zvláště když zvážíme, že celkový prodej piva na českém trhu poklesl ve stejném období téměř o 10 procent,“ řekl za velkopopovický pivovar Vladimír Jurina.

Snížení poptávky způsobilo chladné počasí

Pokles, ale jen nepatrný, zaznamenal Pivovar Klášter na Mladoboleslavsku. „Některé měsíce jsou lepší než loni, jindy se piva vyrobí méně. Celkově se domnívám, že pokles zřejmě bude,“ řekl marketingový manažer Pivovaru Klášter Petr Božoň. Domnívá se, že na poklesu se mohla odrazit i ekonomická krize. „Lidé mají hlouběji do kapes, proto méně chodí do hospod,“ podotkl Božoň.

Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý za poklesem výroby piva vidí však něco jiného. „Způsobilo ho zejména mimořádně chladné počasí v lednu a únoru, nikoliv hospodářská krize. Lepší počasí v březnu pokles poptávky v tuzemsku prakticky zastavilo a podle předběžných údajů v dubnu již byly prodeje piva o 2,7 procenta vyšší než v loňském roce,“ poznamenal.

Krize však zapříčinila snížení zájmu o české pivo v zahraničí. Export poklesl o 11,6 procenta. Mok z českých zemí je zde totiž uznáván jako velice kvalitní, čemuž odpovídá také jeho cena. Podle Veselého v dobách krize pak spotřebitelé šetří spíše na dražším, pro ně zbytném zboží.

Středočeským pivovarům se zatím ve světě celkem daří. Vyvážejí do mnoha zemí světa, mimo jiné do Číny, USA, Austrálie, Finska, Švédska či Dánska. A pivovary si tam nevedou vůbec špatně.

Nymburský pivovar do světa vyváží hned několik speciálů. A i díky tomu se mu daří v době krize prodej dál navyšovat.

„Zvýšení prodeje bylo způsobeno především větší poptávkou po Postřižinském pivu v zahraničí, a to zejména v Německu a ve skandinávských zemích. Díky vzrůstající oblibě nymburského piva u zahraničních pivařů se export zvýšil o patnáct procent a nyní tvoří asi pětinu z celkového výstavu,“ řekl mluvčí nymburského pivovaru Václav Klain.

Zprávy iDnes.cz | Autor: Pavla Švédová a Eva Kučerová

Ačkoliv se některé podniky už dlouhé měsíce potýkají s poklesem výroby kvůli krizi, dva pivovary na Českobudějovicku si nestěžují.

Nezájem zákazníků netrápí ani skutečného obra na trhu – Budějovický Budvar, n. p., ani malý rodinný podnik Pivovarský dvůr Lipan v Dražíči.

Vyšší tržby v Budvaru například stačily vyrovnat i nepatrný pokles výroby.

Pivovar vystavil během čtyř měsíců letošního roku celkem 374 538 hektolitrů piva. To je sice v meziročním srovnání oproti loňsku o 1,6 % méně, ale tržby za uvedené období ve srovnání s minulým rokem o 2,28 % vzrostly. „Je to hlavně díky exportu a příznivému kursu koruny,“ řekl k ekonomickým výsledkům tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec. Snížení produkce bylo způsobeno menším prodejem v lednu a únoru. Od března však pivovar výrazně zvyšuje výrobu. V březnu prodal Budějovický Budvar o čtyři procenta piva více a v dubnu dokonce o osm procent piva více, než ve stejných měsících loňského roku.

Úspěšný měsíc

Duben 2009 tak byl nejúspěšnějším dubnem v historii pivovaru. K rekordnímu výsledku výrazně přispěl export, který se zvýšil o 20 % ve srovnání s rokem 2008.

„Věříme, že výpadek prodeje ze začátku roku se nám podaří nahradit. Dubnové výsledky exportu i prodeje v tuzemsku signalizují dobrý start do nadcházející sezóny,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

Stáčecí linky Budvaru pracují od dubna na plný výkon ve třech směnách a některé další provozy mají od počátku dubna nepřetržitý provoz. „S obdobným provozem se počítá i během následujících měsíců. Z důvodu výrazného zvýšení výroby bylo do výrobního úseku pivovaru přijato jedenáct pracovníků,“ poznamenal Samec.

Duben byl nadprůměrný i pro Pivovarský dvůr Lipan v Dražíči, který ale ve srovnání s Budvarem připomíná příslovečného Davida. „Na přelomu března a dubna jsme rozšiřovali výrobu,“ poukázal na jednoduchý důvod lepšího výsledku sládek Jan Papula s tím, že zvýšená kapacita by mohla roční výstav přiblížit metě 1000 hektolitrů.

Hlavní sezonu v Lipanovi očekávají v létě. „V létě prodáme třikrát víc piva než přes zimu,“ dodal Papula a připojil, že ve vesnických restauracích je podle jeho zkušenosti odbyt hlavně v létě, zato ve městech spíše v zimě.

Celkový roční výsledek si ale pro letošek zatím troufne předpovědět málokdo.

„Na odhad celkových letošních výsledků je opravdu příliš brzy,“ říká Robert Chrt. „Prodejně nejdůležitější období je teprve před námi. Přesto jsme rádi, že jsme na počátku roku neztratili tempo nárůstu prodejů z loňského roku,“ dodává obchodní ředitel Budvaru.

Klíčovým produktem pivovaru zůstává světlý ležák Budweiser Budvar, který se v letošním roce podílí z 53 % na celkových prodejích.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta

Bez výraznějších potíží zatím proplouvají obdobím celosvětové finanční krize dva největší pivovary v Libereckém kraji.

Díky teplému jaru hlásí nárůst své produkce. A ve Svijanech budou dokonce vzhledem k expanzi společnosti do dalších regionů přijímat nové zaměstnance.

„Krize nás zatím výrazněji netrápí. Na spotřebě našeho piva se neprojevila. V dubnu jsme měli dokonce historicky největší měsíční výstav, když jsme uvařili přes 36 tisíc hektolitrů piva,“ sdělil Deníku ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. Rovněž oznámil, že v průběhu roku hodlá vedení společnosti investovat do zvýšení kapacity pivovaru.

„Potřebujeme nové studené prostory, na kterých je způsob, jakým pivo vyrábíme, závislý,“ konkretizoval záměr Roman Havlík. Skutečnost, že se ekonomická krize zatím na prodeji piva příliš nepodepisuje, potvrdil Deníku i sládek vratislavického pivovaru Petr Hostaš. „Není to tak drsné, jak jsme očekávali,“ uvedl.

Také v jejich firmě si uvědomují vliv teplého dubna na měsíční prodej. „Výstav nám stoupl asi o 10 procent. Naším cílem je udržet výrobu pivovaru na hodnotách, které jsme měli v minulém roce. Když bude něco navíc, bude to jen dobře. Velkým pivovarům se ovšem přibližovat nehodláme,“ dodal Petr Hostaš. Pivovar chce v letošním roce vsadit kromě klasické produkce také na speciální pivo pro „fajnšmekry“.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Foto: Libor Jakubec

Lze si koupit „pravé“ brněnské pivo, když bude Starobrno oficiálně sídlit v Krušovicích? Možnost stále existuje. Podle registru ekonomických subjektů totiž v Brně sídlí kromě Starobrna další dva pivovary.

Oba jsou však výrazně menší než gigant ze Starého Brna - jedním je pivovar Pegas v Jakubské ulici, uvedený do provozu před sedmnácti lety, a druhým pivovar U Richarda sídlící v Ríšově ulici v Brně-Žebětíně. Ten funguje od roku 2004 a zásobuje například tamní restauraci.

Řeč statistiky říká, že v České republice se výrobou piva zabývá 148 subjektů. V Jihomoravském kraji jich působí dvanáct a v městě Brně podle údajů Českého statistického úřadu tři.

Pivovary v Brně: dříve jich byly desítky Historicky Brno mělo pivovarů mnohem více. „Historicky se to ale měnilo, najdeme tu právovárečné domy, jejichž nástupci byly pivovary, samozřejmě fungující na jiné technologii než ty nynější,“ připomíná Karel Altman, který se zabývá dějinami pohostinství v Brně. Navíc pivovary fungovaly nejen v samotném Brně, ale také v obcích, které se postupně staly jeho součástí - své pivo tak vyráběli v Králově Poli, v Jehnicích a na dalších místech.

Historie starobrněnského pivovaru sahá zřejmě až do 14. století. Na konci 18. století stál v jeho čele František Ondřej Poupě, který se řadí k průkopníkům moderního pivovarnictví, začal používat například teploměr či pivní váhu. Název Starobrněnské pivo se objevuje na konci 19. století po stavbě nového pivovaru na Hlinkách. Po roce 1945 byl pivovar znárodněn, stal se součástí státního podniku a ten se po privatizaci v roce 1994 stal součástí rakouské pivovarnické skupiny BBAG, v níž v roce 2003 posílil svůj podíl koncern Heineken.

Zdroj: Lidovky.cz

I přes rostoucí náklady se pivovary v Libereckém kraji rozhodly, že od dubna ceny piva zvyšovat nebudou.

V uplynulých třech letech vždy v dubnu Pivovar Rohozec u Turnova měnil ceny. „Tentokrát od dubna zdražovat nebudeme, o zvýšení ale uvažujeme,“ řekl ředitel pivovaru František Jungmann. Podle něj je možné, že ceny zvýší od května. „Zatím nedokážu odpovědět o kolik,“ popsal. K úvahám o zvýšení cen vede pivovar neustálý nárůst cen za elektřinu, uhlí i vody. „Dražší jsou i lahve či etikety,“ dodal. Loni pivovar prodal 53 600 hektolitrů.

Minimálně do léta zůstanou stejné ceny také v Pivovaru Hols ve Vratislavicích nad Nisou, kde loni uvařili 134 tisíc hektolitrů. „Ceny vstupů sice rostou, ale zatím ke zdražení nechceme přistupovat. Ceny bychom měnily nejdříve od července,“ uvedl ředitel obchodního oddělení Pivovaru Hols Jaroslav Toman. Ve Vratislavicích naposledy zdražovali v listopadu roku 2007.

Stejné ceny, minimálně do konce května, zachová i největší pivovar v kraji Svijany, který se řadí mezi deset největších pivovarů v zemi. Loni zde uvařili 317 600 hektolitrů.„O případném zvýšení cen jsme zatím nerozhodli,“ konstatoval ředitel pivovaru Roman Havlík. Naposledy ceny ve Svijanech zvyšovali loni na jaře.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Finanční krize nedopadá na všechny podniky stejně. Výrazně lépe než třeba automobilový průmysl jsou na tom výrobci českého tekutého zlata. Pivo se na východě Čech pije pořád a podle některých dokonce více než před hromadným propouštěním.

Zdroj: RTA.cz

Čtenáři z Ostravy, položím vám jednu otázku: které pivo je nejlepší? Vsadím se, že většinová odpověď bude znít Radegast. S podobně „překvapivým“ výsledkem jednoho průzkumu se před nedávnem pochlubil i sám nošovický pivovar.

„(…) téměř tři čtvrtiny obyvatel Ostravy vnímají Radegast jako pivní značku, která nejvíce symbolizuje moravskoslezský region. Více než 80 % dotázaných se navíc vyjádřilo, že Radegast je nejlepším pivem vyráběným na Moravě,“ říká lednová tisková zpráva pivovaru o výsledcích loňského průzkumu (k přečtení zde).

Tahle informace jistě potěší nejen vlastníky pivovaru, ale i každého místního patriota. Když se však podíváme trochu hlouběji, jiný výsledek podobně zaměřeného průzkumu nebyl reálný. Stačí si projít pár restaurací v centru a zaměřit na výčep: většinu zlatých píp zdobí hlava boha Radegasta a ten jakoby strážil bary před všemi ostatními značkami. Samozřejmě že pozorný návštěvník narazí i na jiná piva, ovšem Nošovice jsou prostě v ostravských a severomoravských restauracích vůbec hegemonem.

A je to zvláštní, když v Česku existuje přes devět desítek pivovarů. Většina z nich jednoduše nemá takové možnosti, aby přebila nabídky několika velkých výrobců sdružených v nadnárodních koncernech a majitelům barů nabídla třeba i něco navíc. Mnoho hospodských vám potvrdí, že už dávno nejde jen o prodej moku, ale i o „věrnostní dárky“. Ostatně, podívejme se znovu do restaurací na loga na slunečnících, markýzách či ubrusech a koneckonců i na pípy.

Nechci samozřejmě nijak shazovat kvalitu nošovického piva, jeho prodejnost také náležitě podporuju. Ovšem holedbat se tím, že Radegast je u Ostraváků nejoblíbenější a nejprodávanější, když jinou možnost nám výčepní vesměs ani nedají, působí přinejmenším lacině.

Zdroj: Ostrava Blog.cz | Autor: Ondřej Stratilík

S finanční krizí se na jihu Moravy potýkají už i malé pivovary. Výrobcům zlatavého moku sice bankrot ještě nehrozí, musí ale hledat nové odběratele v zahraničí. V kraji jim totiž klesá odběr hlavně u jednorázových akcí – jako jsou třeba firemní plesy.

Zdroj: RTA.cz

V Žatci vyroste třetí pivovar. Dosud se pivo ve městě vaří v Žateckém pivovaru a Pokusném pivovaru Chmelařského institutu, nově přibude turisticky atraktivní pivovar v rámci projektu Chrámu chmele a piva.

V Žatci vznikne třetí místo, kde se bude vařit pivo. Vedle Žateckého pivovaru a pokusného minipivovaru ve Chmelařském institutu bude malý pivovar také v ulici Prokopa Malého.

Vyroste tam v rámci projektu Chrámu chmele a piva, který má v letech 2009 až 2010 tuto lokalitu přeměnit na turisticky atraktivní oblast s tématikou chmele a piva.

Pivovar má vyrůst v objektu, kde bylo hospodářské zázemí skladu chmele. „Hospodářské zázemí chmelového skladu je unikátně dochovaným objektem, který dokumentuje rozvoj žateckého chmelařství. V objektu sídlila před osmdesáti lety firma, která zabezpečovala přepravu a skladování chmele po celém regionu. Jsou dochovány úložné prostory i stáje, kterými formanství disponovalo,“ uvádí se v informacích o projektu Chrámu chmele a piva. Malý vzorkový pivovar bude mít roční výstav maximálně tisíc hektolitrů, je připravován na vaření tří druhů piv – na 10°, 12° a 14°. Vařit se tam mají piva z různých odrůd Žateckého chmele.

Vzorky piva z minipivovaru budou výhradně určeny pro návštěvníky objektu, neuvažuje se s prodejem piva v sudech ani v lahvích. Vzorky budou nabízeny pouze jako ochutnávka návštěvníkům v rámci prohlídky expozice a exkurse v minipivovaru. Při ochutnávce bude promítán instruktážní film. Ten bude o postupu vaření piva z aromatického Žateckého poloranného červeňáku. Na degustační místnost naváže místnost, kde se mají připravovat jídla – specialty z chmele a piva. Pro děti budou připraveny limonády s přídavkem žateckého chmele.

Velký projekt a spousta zajímavostí

V rámci projektu Chmele a piva bude zrekonstruována řada objektů kolem náměstí Prokopa Velkého. Vznikne tam 40 metrů vysoká vyhlídková věž v podobě kvádru s minichmelnicí na nejvyšším místě. Návštěvníky bude na vrchol vozit atypický výtah. Věž bude propojena 12 metrů dlouhou lávkou se sousedním objektem, po které budou návštěvníci přes Miléniovou ulici přecházet do regionálního informačního centra, které vyroste z bývalého skladu a balírny chmele. Poblíž vyroste dětské hřiště s motivy chmelnice a venkova přístupné také z ulice Komenského alej.

V sousedství chmelařského muzea, v místě kde dnes jsou plechové garáže, bude expozice česacích strojů chmele. V lokalitě dojde k rekonstrukci inženýrských sítí a komunikací. V rámci projektu dojde také k renovaci klášterní zahrady podle dochovaných historických pramenů tak, aby tam vzniklo odpočinkové místo pro obyvatele města. V Masarykově ulici bude přestavěn objekt historické renesanční sladovny. Vzniknout tam mají výstavní a přednáškové sály.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt

Pivovarům v okrese Louny produkce neklesá, upozorňují ale, že lidé pijí méně

Světová hospodářská krize se dotýká i tradiční české výkladní skříně, pití piva. Přestože výstav dvou pivovarů v okrese Louny neklesá, že mají lidé méně peněz a tím i méně pijí alkohol, je už prý patrné. Firmy bojují získáváním nových zákazníků.

I v době krize vaří Pivovar Louny stejné množství piva. „Finanční krize zatím na lounský pivovar přímo nedopadla. Zájem spotřebitelů o naše pivo je vyrovnaný,“ sdělil Deníku Josef Vejlupek, mediální zástupce společnosti Drinks Union, do jehož skupiny lounská značka patří.

Pivovar založený roku 1892, který dodává na trh pět druhů piv, nechystá zatím ani žádné personální opatření. „V současné době máme 156 zaměstnanců,“ přiblížil Vejlupek.

Také Pivovar Žatec problémy s odbytem nemá, dokonce zvyšuje výstav. V roce 2008 uvařili v Žatci 28 tisíc hektolitrů zlatavého moku. „Letos se výstav zvýší, ale jen díky tomu, že se nám daří získávat nové zákazníky,“ potvrdil Radek Vincík, obchodní ředitel Pivovaru Žatec.

Že je krize je ale přesto podle něj už patrné i v pivovarnictví. „Zaručená“ informace, že lidem, když je hůře, pomůže více alkoholu a tím budou i pivovary více vydělávat, je prý nesmyslná. „Už je znát, že lidé pijí méně. Mají méně peněz, kupují méně lahvového i točeného piva. První to poznají majitelé restaurací. Nám se zatím pokles ve spotřebě na trhu daří překlenout právě získáváním nových zákazníků,“ vysvětlil Vincík.

Žatecký pivovar, jež byl založen v roce 1801, vyrábí pro tuzemský trh pět druhů piv. Velkou část produkce ale také vyváží.

„Vyvážíme přibližně dvacet procent naší roční produkce. Žatecké pivo pijí například v USA, Anglii, Austrálii, Finsku, Švédku nebo Rusku. Nově vyvážíme také na exotické Bermudy,“ dodal Vincík.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý

Výrobcom piva v malých nezávislých pivovaroch na Slovensku obmedzenia dodávok plynu vážnejšie škody nespôsobili. Ako pre TASR uviedol zástupca malých nezávislých pivovarov v prezídiu Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Ján Šimonovič, vážnejšie problémy by výrobcom nastali, keby sa dodávky plynu obmedzili v jarných mesiacoch.

"Keby to bolo v marci, tak je zle a to by boli škody," dodal Šimonovič, výrobný riaditeľ a hlavný sládek pivovaru Steiger. Podľa pivovarníckeho odborníka zo stredoslovenskej obce Vyhne by väčšie škody nemali mať ani dvaja najvýznamnejší výrobcovia piva na Slovensku. Následky poklesu dodávok plynu pocítili viac v sladovniach. "U nás sme limitujúci objem dodávok plynu vyriešili presunom výroby aj na sobotu a nedeľu a tak sme si udržali výrobu bez vážnejších strát, v sladovniach je výrobný proces viac odkázaný na dodávky plynu," dodal Šimonovič.

Pivovarníkom paradoxne pomohlo v plynovej kríze počasie. Povianočné obdobie a nízke denné teploty začiatkom januára sa podpísali pod znížený dopyt po penivom moku. "V našom sektore, keď budem hovoriť za malých výrobcov piva, v uplynulých dňoch k veľkým škodám neprišlo," skonštatoval Šimonovič.

Zdroj: Ekonomika SME.sk | Autor> TASR

Pro 18. ročník mezinárodního veletrhu turistických možností v regionech Regiontour 2009, který byl zahájen ve čtvrtek 15. ledna na brněnském Výstavišti, připravil Plzeňský kraj opět jedinečnou a netradičně pojatou prezentaci svého stánku. Námětem respektuje tradici pivovarnictví v kraji, která má silné historické kořeny právě v našem kraji.

Celkové téma podtrhuje i vlastní motto „Kde se pivo vaří…“. Návštěvníci expozice Plzeňského kraje č. 016 v pavilonu „V“ tak mohou kromě řady zajímavých propagačních materiálů o kraji získat i informace z „Pivníku aneb Pivní jízda Plzeňským krajem“, z materiálu, který je pouze k nahlédnutí na stánku Plzeňského kraje a který zájemce provede celým naším kraje po malých i větších pivovarech, jejichž pivo budou moci ochutnat přímo i na výstavišti v Brně. Tento materiál je vydaný právě při příležitosti prezentace kraje na tomto veletrhu.

„Dnešní turista se již nespokojí pouze s návštěvou historických měst, starobylých památek, procházkou naučných tras po přírodních zajímavostech, ale k dotvoření té správné nálady potřebuje cosi navíc, něco netradičního a zajímavého. Což může být právě návštěva menšího pivovaru, kde může před samotným ochutnáním pozorovat uvaření várky piva. A to nabízejí četná místa v našem kraji“, řekla hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová.

Široká nabídka velkých i malých pivovarů přímo nabízí k poznávání Plzeňského kraje z pohledu tohoto specifického odvětví stále populárnější gastroturistiky. Návštěvníci stánku Plzeňského kraje zde budou moci ochutnat nejenom světově proslulé pivo Pilsner Urquell, ale porovnat i řadu produktů z regionálních pivovarů, které se zde budou prezentovat - jako je např. pivní mok z rodinného pivovaru Chodovar z Chodové Plané, Purkmistr z Pivovarského dvora Plzeň, pivo uvařené v rodinném pivovaru U rybiček ve Stříbře, v železnorudském pivovaru Belveder, v pivovaru Groll či dobřanské pivo z pivovaru Modrá hvězda.

Plzeňský kraj vytvořil v omezeném počtu kusů jako sběratelskou kuriozitu i originální pivní tácek - z jedné strany je motto prezentace kraje, z druhé strany loga všech pivovarů v kraji.

Samotná expozice kraje je provedena v jednotném stylu, dominantu tvoří dřevěný pivovarnický sud větších rozměrů, kde bude ukryto zázemí vystavovatelů.

Nová prezentace Plzeňského kraje pro následující léta 2009 a 2010 mohla vzniknout i díky finanční podpoře Evropské unie z Regionálního operačního programu v rámci úspěšně podaného projektu „Komplexní propagace PK“.

Zdroj: Region Plzeň.cz

Slovenské pivovary varia z roka na rok menej piva. Vlani vyrobili pivovarníci takmer 3,6 milióna hektolitrov piva, čo je najmenej od rekordného roku 2002. Vtedy z rámp pivovarov odišlo k zákazníkom 4,85 milióna hektolitrov piva.

Pivovarníci tvrdia, že za poklesom výroby bolo prudké zvýšenie spotrebných daní v roku 2003, ktoré sa zhoduje s meniacim sa životným štýlom ľudí.

"Vzťah ľudí k pivu sa mení. Vyjadruje to v posledných rokoch rastúci podiel desaťpercentných pív oproti kedysi bezkonkurenčne vládnucej dvanástke," povedal riaditeľ Združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták. Vlani sa podľa údajov združenia vyrobilo 67 percent desiatky, zvyšok pripadol na jedenástku a dvanástku.

"Za rastúcou spotrebou menejalkoholického desaťpercentného piva je jeho vyššia kvalita, ale aj snaha ľudí o zdravší životný štýl. Voľbu spotrebiteľov ovplyvňuje aj to, že desiatka je lacnejšia ako dvanástka, preto ide viac na odbyt," uviedla hovorkyňa Pivovarov Topvar Drahomíra Mandíková.

Minulý rok potvrdil aj dlhodobý trend poklesu predaja čapovaného piva. "Pivo v sklených fľašiach, plechovkách a najmä plastových fľašiach má už väčší ako 50-percentný podiel z celkového predaja," ilustroval situáciu na trhu s pivom hovorca spoločnosti Heineken Slovensko Roman Krajniak.

Pivo naplnené do plastových fliaš sa stalo vlani hitom sezóny. "Zabodovalo tým, že netreba platiť štvorkorunovú zálohu za sklenú fľašu a odpadli aj starosti s vracaním obalu," povedal predseda COOP Jednoty Bratislava Adrián Ďurček.

Na Slovensku sú stále populárne licenčné české pivá, ktoré má vo svojom sortimente tak spoločnosť Pivovary Topvar (Kozel a Gambrinus), ako aj Heineken Slovensko (Starobrno). Podiel dovozových pív, medzi ktorými jednoznačne prevažuje české pivo, sa udržal ako v predchádzajúcich rokoch na úrovni vyše pol milióna hektolitrov piva.

"Na Slovensko sa nedovážajú len tradičné značky, ako je Plzenský Prazdroj či Budvar, ale prúdi sem najmä sudové pivo z malých českých pivovarov," konštatovala Mandíková. Česi využívajú nižšiu spotrebnú daň na pivo vyrobené v malých pivovaroch, čo im umožňuje v krčmách konkurovať cenou nadnárodným pivovarníckym spoločnostiam.

Jednotkou na trhu s pivom zostáva aj po vlaňajšku spoločnosť Heineken Slovensko. Hurbanovský pivovar vyrobil vlani 53 percent zo všetkého piva. Nasledujú Pivovary Topvar s 36 percentami. Zvyšných 11 percent si rozdelili malé pivovary, kde je jednotkou Steiger Vyhne (5,5 percenta), úspešne rozvíjajúci pivnú turistiku. Rebríček uzatvára Popper Bytča a Banskobystrický pivovar.

Zdroj: Tvoje Peniaze Pravda.sk | Autor: Jozef Sedlák

Nevraživost budějovických výrobců piva se projevuje nejen známkovými boji například o „B. B.“ či „Budweiser“. Zasáhla i archivy.

Budějovický Budvar, n. p., a Jihočeské pivovary, a. s., uzavřely 17. října 2000 dohodu, kterou snad lze laicky označit jako „o vypořádání společné minulosti“.

Podle ní se Jihočeské pivovary zavázaly vyklidit nebytové prostory s archivem v přízemí budovy u areálu Budějovického Budvaru.

Co předat?

Budějovickému Budvaru měly dále do 30. listopadu 2000 předat část archivních dokumentů, týkající se výhradně činnosti tohoto pivovaru.

Má jít například o veškerou dokumentaci jeho známkoprávních sporů. Z listin týkajících se let, kdy byl Budějovický Budvar jen výrobním závodem Jihočeských pivovarů, má mít Budvar možnost na vlastní náklady si pořídit kopie.

Dohoda se opírala o rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR z 15. prosince 1994, které navazovalo na „delimitační“ jednání v rámci kontroly sekce archivní správy ministerstva vnitra v archivu Budějovického Budvaru.

Tehdy bylo rozhodnuto, že archivní fond Budvaru do roku 1948, uložený v podnikovém archivu Jihočeských pivovarů, bude předán Státnímu oblastnímu archivu v Třeboni a následně depozitní dohodou uložen v archivu Budějovického Budvaru.

Rozhodnuto bylo i o předisponování dalších archiválií, jak to později vyjádřila zmíněná dohoda pivovarů ze 17. října 2000.

Spor o pokutu

V této dohodě pak bylo dále sjednáno, že při prodlení v jejím plnění má Budvar právo žádat smluvní pokutu ve výši 500 korun za den do 31. března 2001, od 1. dubna 2001 pak 1000 korun za den.

V červnu 2001 Budvar konkurentovi nafakturoval podle těchto sazeb první smluvní pokuty za 272 dnů prodlení. BMP je v lednu 2002 zaplatil.

Plnění dohody pak „zamrzlo“. Budvar uplatil v lednu 2005 žalobou na Budějovický měšťanský pivovar jako právního nástupce Jihočeských pivovarů nárok na zaplacení další smluvní pokuty za období od 1. května 2002 do 30. září 2003.

„Měšťani“ namítali neplatnost dohody pro její neurčitost. Mluví sice o „veškeré dokumentaci“ a „veškerých písemnostech“, ale žalobce prý přes opakované výzvy nespecifikoval, jaké konkrétní dokumenty požaduje vydat.

Dohoda je tak prý absolutně neplatná

Budějovický Budvar oponoval, že text dohody je oběma stranám zcela srozumitelný, a pro případ potřeby upřesnění konkrétních listin navrhoval umožnění návštěvy archiváře Budvaru v archivu „měšťanů“ k pořízení jejich výčtu.

Okresní soud v Českých Budějovicích v listopadu 2005 Budvaru nárok na plnění ve výši 426.000 Kč přiznal a krajský soud odvolání zamítl. Oba soudy označily zmiňovanou dohodu o předání archiválií dostatečně určitou a platnou.

Mezi tím v roce 2004 Budvar začal rivalovi fakturovat další sjednanou smluvní pokutu.

Budějovický měšťanský pivovar platit odmítl a naopak požadoval vrácení dosud vyplacených částek. Ty prý při absolutní neplatnosti dohody představují obohacení Budvaru bez právního důvodu.

Opět k soudu

Budvar tedy loni v únoru znovu zažaloval.

Za navazující období od 1. října 2003 do konce roku 2005 uplatňuje nárok na 823.000 korun zmíněné pokuty.

Krajský soud mu 30. listopadu nárok znovu přiznal. Mimo jiné poukazoval na to, že v předchozí již pravomocně rozsouzené obdobné věci obou účastníků byla kladně vyřešena jako předběžná otázka platnost zmiňované dohody, podle níž je pokuta účtována. Mínil, že toto vyřešení je závazné i pro projednávání sporu o plnění ze smlouvy v dalším období.

Vrchní soud v Praze ale tentokrát rozsudek krajského soudu zrušil a přikázal mu, aby se zabýval platností zmíněné smlouvy z namítaného hlediska její (ne)určitosti.

Právní zástupci znesvářených pivovarů tedy znovu stanuli před českobudějovickým soudcem – se zakonzervovanými stanovisky.

Žalovaný tvrdil, že text dohody o předání dokumentů ze 17. října 2000, připravené Budvarem, nevyjadřoval vůli žalovaného.

K tezi o nemožnosti popsat přesně jednotlivé listiny dodal, že archivář žalobce měl ve společném archivu vždycky přístup k veškerým dokumentům a mohl tedy ty požadované přesně určit...

Pod nátlakem?

Podepsání dohody o vydání části archivu zarámoval předseda představenstva BMP Miroslav Leština do doby finanční krize společnosti, které hrozil konkurz. Tehdy byl BMP nucen prodat nemovitost v Ulici Karoliny Světlé,v níž se nacházel také archiv Jihočeských pivovarů. Kupující Budvar prý souhlas vázal podpisem dohody o archivu.

„To jsem řešil jen okrajově, prioritní bylo odvrátit konkurz,“ uvedl Leština. Dohodu prý podepsal, „aniž se zabýval samotnou možností požadované věci vydat“.

Zmiňované smluvní pokuty pak prý platili „v omylu“. Až následné šetření v archivu údajně ukázalo, že požadované dokumenty nejsou nezaměnitelně určeny.

Nechali si udělat právní rozbor a dozvěděli se, že dohoda je neplatná pro neurčitost. Tedy včetně ujednání o smluvní pokutě.

Soudce vyslechl tehdejšího finančního ředitele BMP Martina Trešla. I ten dohodu o předání archiválií podepsal.

Potvrdil, že se tehdy v tíživé situaci snažili prodat majetek nikoliv nezbytný pro provoz a mezi ním byla i bývalá budova ředitelství Jihočeských pivovarů v sousedství Budvaru.

Ten „z pozice silnějšího“ v té souvislosti mj. připravil i onu dohodu o archiváliích. Jejím uzavřením prý Budvar podmiňoval dohodu o koupi nemovitosti za 25 milionů korun. Kupní smlouva i dohoda byly podepsány ve stejný den.

Svědek sám se v této části dohody neangažoval.

Zástupce Budvaru u soudu zopakoval, že BMP bylo „za účasti orgánů veřejné moci“ (ministerstva vnitra) uloženo, aby vydal Budvaru jeho archiv, který spravoval.

To, že BMP dobrovolně uhradil 232.000 korun smluvní pokuty za období do 30. prosince 2001, podle Budvaru potvrzuje, že si byl vědom, že porušuje dohodu, jíž se zavázal archiválie vydat.

BMP v závěrečném návrhu zopakoval názor, že dohoda o vydání archivu je neurčitá a tedy absolutně neplatná. Nezavinil to žalovaný, ale Budvar, který dohodu zpracoval. Žalobce měl do archivu dlouhá léta přístup, mohl tedy vyhotovit přesný seznam toho, co požaduje.

První pokuty platil BMP

v omylu a proto, aby mu v době existenčního ohrožení nevznikaly další závazky k případnému vymáhání.

Dnes prý není možné určit, co se má z dokladů vydat. A je–li některá položka ve výčtu přece jen určitější, pak stanovená smluvní pokuta kryje celý závazek a bude–li BMP zavázán k nějakému plnění z ní, měla by prý být výše poměrně redukována.

Dohoda platí

Krajský soud poté vynesl rozsudek, jímž uložil BMP zaplatit Budějovickému Budvaru požadovaných 823.000 korun s úroky z prodlení.

Soud tedy rozhodl stejně jako v listopadu. Na pokyn Vrchního soudu se přitom znovu zabýval (ne)platností zmíněné dohody o archiváliích ze 17. října 2000.

„Na první pohled se zdá, že je neplatná pro neurčitost, když se v ní hovoří o ,všech´ dokladech, ,všech´ propagačních předmětech a tak dál,“ řekl soudce v odůvodnění.

Otázkou však podle něho je, zda je toto ujednání neurčité jako celek, nebo jen částečně. „A nelze říci, že by bylo neurčité ve svém celku,“ řekl soudce. BMP podle něho rozhodně mohl vydat alespoň některé z požadovaných věcí.

Soudce upozornil příkladmo na požadavek vydat archiválie týkající se výhradně problematiky Budvaru či jeho známkoprávních sporů. „To je jednoznačné vymezení, nelze říci, že by žalovaný nevěděl, o jaké konkrétní věci se jedná,“ pokračoval. Obdobně požadoval–li Budvar doklady o činnosti do roku 1948, kdy byl samostatným subjektem.

„Je možné, že by došlo k tomu, že žalovaný by tvrdil, že to či ono nemá k dispozici, a prokazoval to třeba seznamy svých archiválií. Možná by vznikly pochybnosti, zda vydal opravdu vše, co měl. O to tu ale nejde – on žalobci nevydal nic. Dohoda je přitom dostatečně určitá, aby věděl, co z ní má plnit...“

Nad rámec rozhodnutí soudce poznamenal, že by v atypické věci byla potřebná vstřícnost žalovaného k tomu, aby se ledy pohnuly. „Jenže nebyla dobrá vůle, v tom je problém,“ uzavřel.

Od věci by také nejspíš nebyl nějaký prostředník, nezávislá osoba, která by situaci v archivu prověřila. To už je ale nad kompetence a zadání soudu...

Rozhodnutí není pravomocné.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer

Budějovický měšťanský pivovar (BMP) lepí na své pivo už alespoň šest let označení Budweiser Bürgerbräu. K nelibosti Budějovického Budvaru jako vlastníka ochranné známky Budweiser.

K jeho námitkám zakázal v roce 2004 firmě BMP krajský soud užívání tohoto pojmu a Vrchní soud v Praze v roce 2007 uložil „měšťanům“ zaplatit Budvaru za toto užití odškodné 350.000 korun

BMP mezitím doplnil etiketu o dominantní písmena B. B. Ostatně už 7. června 2002 přihlásil na Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) k zápisu do rejstříku ochranných známek kombinované označení „B.B. ORIGINÁL SVĚTLÝ LEŽÁK Budweiser Bürgerbrau“.

Budweiser dál vadí

K námitkám Budvaru ÚPV 27. listopadu 2003 návrhu nevyhověl. Dospěl k závěru, že navrhované označení by bylo zaměnitelné se známkami Budvaru.

Předseda ÚPV 21. listopadu 2005 ale rozhodnutí změnil. Podle něho přihlašované barevné kombinované označení dostatečně identifikuje BMP jako výrobce a má rozlišovací způsobilost i přes shodný slovní prvek “Budweiser“, který tvoří slovní ochrannou známku Budvaru.

Ten je v označení BMP užit jako součást označení místa původu, a tudíž neplní funkci značky piva. Tu v přihlašovaném označení plní slovní prvek „B.B.“ Neexistuje prý tedy pravděpodobnost záměny u veřejnosti.

Budvar poté zažaloval u Městského soudu v Praze o zrušení tohoto rozhodnutí.

Shrnul, že je majitelem prioritně starších ochranných známek obsahujících slovní prvek „Budweiser“, z nichž dvě byly od února 1989 a od září 1991 prohlášeny za proslulé. Pojem Budweiser je v povědomí veřejnosti spjat s Budvarem.

B. B. je neodliší?

Prvek Budweiser obsažen i ve všech navrhovaných ochranných známkách BMP. Je situován v centrální části a tudíž nejnápadněji, jako dominanta. K odlišení pak nepostačí ani písmena „B.B.“.

Rozhodnutí předsedy ÚPV je podle Budvaru v rozporu se zákonem o ochranných známkách. Předseda ÚPV prý odmítl zkoumat, zda užívání přihlašovaného označení by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jí bylo na újmu.

Budvar připomněl minulé již pravomocné rozhodnutí o zamítnutí přihlášky BMP pro označení Budweiser Bürgerbräu.

Předseda ÚPV k žalobě namítl, že každé přihlašované označení je nutno posuzovat jako jeden celek a nelze z něho tedy vytrhávat jeho jednotlivé části. Slovo „Budweiser“ v posuzovaném návrhu není použito samostatně, nýbrž jako součást označení původu. Funkci značky piva v přihlašovaném označení plní slovní prvek „B.B.“

Pivař se prý vyzná

BMP tvrdí, že „Budweiser“ znamená v překladu „budějovický“ a je jen přídavným jménem, které k získání plného smyslu vyžaduje přiřazení podstatného jména.

V praxi si spotřebitel kupuje i objednává „Budvar“ (od žalobce) nebo „B.B.“, „bébéčka“ či „bíbíčka“ od přihlašovatele. Obě piva jsou vnímána jako „budějovická“.

Průměrného českého spotřebitele prý nelze podceňovat do té míry, že by nevěděl, jaké pivo pije, a že by si pletl výrobky Budvaru a BMP.

Je prý logické, že pocházejí-li oba konkurenti z jednoho místa, mají oba stejně silné právo na užívání názvu geografického místa. BMP pak za předpokladu, že dostatečně své označení odliší dalšími prvky.

Má zato, že dominantním prvkem jeho označení je „B.B.“ v horní části etikety uvedené největším písmem. Je prý víc než pravděpodobné, že spotřebitel při nákupu tohoto piva užije pouze první, nejvýraznější slovní prvek, a ten pak vysloví nejspíše jako „bé bé“ či „bíbíčko“.

O pravděpodobnosti

Městský soud v Praze připomněl zavedení institutu známky s dobrým jménem do českého právního řádu.

Dobré jméno je u ochranné známky vyjádřením toho, že veřejnost známku zná, spojuje ji s dobrými vlastnostmi a má k ní důvěru.

To zvyšuje hodnotu takové známky. Je jí poskytována vyšší, silnější ochrana.

K pojmu zaměnitelnosti soud zdůraznil, že zákon o ochranných známkách hovoří jen o „pravděpodobnosti záměny“. Za tu se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou.

Posuzované (přihlašované) označení je pokládáno za schopné vyvolat pravděpodobnost záměny, jestliže je natolik podobné ochranné známce s dřívějším právem přednosti, že spotřebitel může být uváděn v omyl, pokud jde o původ těchto výrobků.

Písmena B. B. mohou asociovat u průměrného spotřebitele vjem, že jde o zkratku označení Budvaru. V jeho známkách se vyskytuje spojení „Budweiser Budvar“ v různých obměnách, a B. B. tedy nemusí logicky vždy evokovat zkratku spojení „Budweiser Bűrgerbräu“.

Zpět na úřad

Posouzení této okolnosti ale ředitel ÚPV ve svém rozhodnutí blíže nerozvedl.

Dle soudu nevyhodnotil účinek ochranných známek Budvaru na povědomí veřejnosti, její známost a vžitost jako identifikátora výrobků namítatele. Nedošlo k vyhodnocení všech faktorů pro vyslovení existence či neexistence pravděpodobnosti záměny na straně veřejnosti. Proto soud shledal rozhodnutí ředitele ÚPV v tomto směru nepřezkoumatelným a zrušil je pro vady řízení.

Soud uzavřel, že BMP je oprávněn označovat své výrobky zapsaným označením zeměpisného původu. Způsob tohoto označení však nesmí jít na újmu majitele starší ochranné známky. Označení původu může být užito jen způsobem, který nebude u průměrného spotřebitele iniciovat možnost záměny se starší známkou Budvaru.

Nic BMP nebrání, aby označení zeměpisného původu na výrobku uváděl mimo okruh prvků přihlášených k ochraně jako ochrannou známku.

Soud uznává nárok BMP na registraci jeho ochranné známky. Je pouze na něm, jaký stupeň originality zvolí tak, aby výrobky takto označované nevyvolávaly možnost záměny s výrobky jeho konkurenta.

To, že vzhledem k příznačnosti označení „Budweiser“ pro výrobky Budvaru a k přiznání proslulosti jeho známkám je pro přihlašovatele obtížnější volba varianty skutečně originálního a nezaměnitelného označení pro sebe, není možno považovat za zkrácení jeho práv, uzavřel loni v březnu Vrchní soud v Praze. Věc vrátil ÚPV k novému rozhodnutí.

Kasační stížnost BMP proti tomuto rozhodnutí Vrchního soudu zamítl letos 23. prosince Nejvyšší správní soud.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer

Na Strahově mohou fajnšmekři ochutnat 20stupňový tmavý speciál, v Nuslích tmavé medové a v Pivovarském domě vanilkové s rohlíčkem.

Před Vánocemi obecně stoupá výstav piva ve všech pivovarech a společně s ním se zvyšuje chuť lidí více experimentovat a dopřát si něco výjimečného, co nemohou po zbytek roku ochutnat. Takoví lidé vyhledávají vánoční piva.

„Zákazníci si na vánoční pivo již zvykli a sami ho vyžadují,“ říká Zuzana Sklenářová z Klášterního pivovaru na Strahově.

„Speciální vánoční pivo Svatý Norbert nabízíme již pátým rokem a stalo se již tak oblíbeným, že na něj před Vánocemi chodí i hosté, kteří k nám obvykle nezavítají,“ pokračuje Sklenářová. Na Strahově tak od 4. prosince mohou návštěvníci ochutnat speciální tmavé 20stupňové pivo.

Vánoční koření i med

Příchod vánočních piv je v pivařsky vyspělých státech vždy velikou událostí. Na Vánoce se připravují piva silnější, často s netradičními příchutěmi, ale vždy z těch nejkvalitnějších surovin. V pivovaru U Bulovky se od začátku prosince čepují hned dvě polotmavá 17stupňová piva s jemnou příchutí vánočního koření a bylinek, například skořice.

V pivovaru U Bansethů v Nuslích uvařil sládek Jan Kroužek polotmavé 15º a tmavé medové pivo. „Na rozdíl od našich běžných piv, při jejichž vaření se používá směs chmelů, jsem na výrobu vánočního piva použil výhradně speciální poloraný červeňák ze Žatecka,“ popisuje své pivo Kroužek.

Uvaří vanilkové i tokajské

V Pivovarském domě v Ječné ulici uvařili již tradiční vanilkové pivo, které se podává s vanilkovým rohlíčkem. „Po zkušenostech z minulých let jsme nechali upéct více než tři tisíce vanilkových rohlíčků,“ říká spolumajitel Pivovarského domu Václav Potěšil.

„Letošní premiérou bude výjimečné tokajské pivo, vyrobené z tokajské esence a akátového medu,“ pokračuje Potěšil. Neobvyklá piva se tady točí od 1. prosince až do konce adventu.

V sesterském Pivovarském klubu v Karlíně se kromě vanilkového ležáku budou v předvánoční době čepovat i speciální vánoční piva z dalších tuzemských i zahraničních pivovarů, například 17stupňový Opat z Broumova, 18stupňový Bakalář z Rakovníka nebo Delirium Christmas z Belgie.

Pražské minipivovary lákají hlavně rozmanitostí chutí

Česká republika je šampionem ve spotřebě piva na počet obyvatel a Pražané netvoří výjimku. Konce socialistického hospodaření se v metropoli dočkaly tři velké a jeden restaurační pivovar.

Z těch velkých pivovarů přečkal do dnešní doby jen jeden, pivovar Staropramen na Smíchově. Zde se dnes vyrábějí i piva dříve vařená v pivovarech Braník a Měšťan v Holešovicích.

Lidé chtějí rozmanitost

Na rozdíl od velkých průmyslových pivovarů, jejichž počet se po razantním úbytku v první polovině 90. let ustálil až před několika lety, roste již více než 15 let počet restauračních mikropivovarů.

Dříve jediný restaurační mikropivovar v Praze i v celém tehdejším Československu U Fleků doplnilo v metropoli dalších osm pivovárků. Těm ještě sekundují minipivovary těsně za hranicí Prahy v Chýni a v Průhonicích.

„Lidé žádají větší rozmanitost a kvalitu, a proto roste počet malých pivovarů,“ říká Václav Potěšil z Pivovarského domu v Ječné ulici, kde je stabilně na čepu osm druhů piva a každý měsíc ještě další speciál.

„Malé restaurační pivovary navíc zaručují čerstvost piva, které netrpí převozem a většinou je na pípu vedeno přímo z ležáckých tanků,“ pokračuje Potěšil.

Sládkové mohou často měnit chutě

Kromě Výzkumného a výukového pivovaru Suchdolský Jeník při České zemědělské univerzitě v Suchdole, který slouží hlavně k výuce studentů, ostatní minipivovary vznikly jako zajímavé zpestření na gastronomickém trhu. Nabídka vlastního specifického piva, které nemůžete ochutnat nikde jinde, láká do restauračních pivovarů turisty i stálé zákazníky.

Samozřejmě i minipivovary se mezi sebou liší, ať již rozmanitostí sortimentu nebo nabídkou restaurace. Některé metropolitní mikropivovary jsou zaměřeny hlavně na zahraniční klientelu, většinu ale navštěvují pravidelní tuzemští zákazníci. Aby si je sládkové udrželi, často mění sortiment vařených piv a vaří piva příležitostná, například vánoční a velikonoční.

Ženy experimentují raději

Specifickou skupinou zákazníků jsou ženy, které navštěvují mikropivovary stále častěji. Preferují však sladší piva s příchutí nebo piva pšeničná. „Ženy mají také mnohem větší chuť k experimentům,“ říká Potěšil a dodává: „Počet pražských minipivovarů určitě není konečný,“ tvrdí.

Historie zlatého moku je stará jako město samo

První písemná zmínka o vaření piva v Praze a v celém státu pochází z roku 1088, ale pivo se vařilo již dříve. K vaření se využívaly různé druhy obilí a divoce rostoucí chmel.

Cechovní řád

Pivo bylo považováno za základní potravinu a jako takové se vařilo skoro v každém měšťanském domě.

Panovníci i šlechta brzy pochopili finanční potenciál vaření piva a právo vařit pivo bylo nadále udělováno. Měšťané, kteří toto právo získali, pak vyráběli piva více, než spotřebovali, a proto ho začali prodávat. Tak vznikaly první pivnice.

Roku 1407 vznikl Pražský sladovnický cechovní řád, do něhož od druhé poloviny 15. století museli povinně vstupovat všichni měšťané s právem várečným a podřizovat se tak určité regulaci.

Různé časy, různá kvalita

Později začaly měšťanským pivovarům konkurovat šlechtické a církevní pivovary, které měly jistotu odběratelů v poddaných, povinně odebírajících pánovo pivo.

Kvalita, chuť a vzhled pražských piv byly v minulosti různé, často se stávaly terčem sarkastických stížností, například z pera Bohuslava Balbína. Situace se však nelišila od ostatních českých měst.

Zlaté časy devatenáctého století

Desítky malých pivovárků začaly ve druhé polovině 19. století doplňovat a postupně nahrazovat nově vznikající průmyslové pivovary.

Malým pivovarům v mnoha případech zlomily vaz potíže v průběhu obou světových válek a za ekonomické krize. Další pak zanikly za komunistické éry.

Z pivovarů jsou luxusní byty

Cenné technické stavby bývalých pivovarů posléze chátraly, v lepším případě byly využity jako skladiště. Až po revoluci pochopili mnozí developeři výjimečnost těchto staveb, a tak jsou dnes mnohé přestavovány na exkluzivní lofty, byty a kanceláře.

Příkladem může být areál pivovaru v Holešovicích a podobný osud možná potká i dnes už bývalý branický pivovar.

Video zde...

Zdroj: Pražský deník.cz | Autor: Jan Piroch