Horké letní počasí, více peněz v peněženkách lidí a především větší vývoz. Tak vysvětlují odborníci růst tržeb jihomoravských pivovarů, kterým právě skončila úspěšná letní sezona.

„Tržby za leden až srpen nám vzrostly o čtrnáct procent oproti stejnému období vloni,“ potvrdila trend Kateřina Eliášová z pivovaru Starobrno. Konkrétní výši tržeb ale kvůli konkurenci nechtěla uvést. Starobrno patří mezi silnou sedmičku největších pivovarů u nás. „Řada menších jihomoravských společností ale dokáže výrazně konkurovat i těm velkým,“ myslí si analytik portálu Finance.cz Michal Ruml.

Jako příklad uvedl pivovar Černá Hora na Blanensku. „Dá se označit jako kultovní – má své stabilní příznivce a konzumenty. Je to osobitý pivovar s netradiční nabídkou, například limonád,“ dodal Ruml. Právě prodejnost nealkoholických nápojů stoupla v Černé Hoře oproti loňsku o více než dvacet procent. Pivovar prodal přes šestatřicet tisíc hektolitrů limonád.

„Celkově jsou tržby o dvanáct procent vyšší než loni. Prodali jsme o sedm procent piva víc, tedy téměř sto deset tisíc hektolitrů,“ dodal ředitel pivovaru Jiří Fusek. Naopak s neúspěchem se potýkají ve Vyškově. Pivovar ztratil stovky odběratelů. Nedokáže totiž konkurovat agresivní prodejní politice soukromých pivovarů. „Hledáme ale způsob, jak vyhovět požadavkům místních hospodských. Vidíme i možnosti v zahraničí. Máme dobré předpoklady pro odbyt v Itálii, Slovensku a Maďarsku,“ uvedl ředitel pivovaru Zdeněk Řehák.

Právě ve vývozu se dalším jihomoravským pivovarům daří. „Odbyt Starobrna stoupl na zahraničních trzích o sedmadvacet procent,“ uvedla Eliášová. O stovky procent se za poslední roky zvedl i export Černé Hory. „Přestože je náš pivovar malý, stává se důležitým vývozcem. Letos jsme vyvezli patnáct tisíc hektolitrů piva, nejvíce na Slovensko, do Itálie a Lotyšska. Teď připravujeme významný export do Číny a Turecka,“ řekl Fusek. Tam předpokládají, že uspějí s novinkou letošního roku – nealkoholickým pivem Forman.

„Předpokládáme, že v zemích, kde konzumace piva nemá tradici nebo ji zakazuje náboženství, můžeme uspět,“ uvedl Fusek. Právě při destilaci nealkoholického piva vzniká další novinka Černé Hory – čtyřicetiprocentní destilát Pivní režná. Kromě toho mělo letos na pultech premiéru i Moravské sklepní pivo. „Má stoprocentní obsah kvasných buněk. Bylo riziko uvést takový výrobek na trh, nakonec se ale ujal a dnes patří mezi pravidelné výrobky pivovaru,“ uvedl Fusek.

Novinky ale nechystá černohorský pivovar jen v sortimentu. V létě firma vybudovala penzion a v Krhově na Blanensku zas staví značkovou prodejnu a restauraci. Pivovar připravuje i pěstitelskou pálenici a moštárnu. Příští sobotu navíc čeká milovníky černohorských piv a limonád i pivní pouť s pestrým programem.

Na zákazníky nezapomíná ani Starobrno. Zlepšit produkci pomůže například nová varna. „Je to zásadní investice ve stovkách milionů korun. Bude to nejmodernější systém v Evropě, který zvýší výrobní kapacitu,“ řekla mluvčí Starobrna Eliášová. Pro milovníky piva na jihu Moravy mají pivovary další dobrou zprávu: zatímco ostatní výrobci chmelového moku v České republice zdražují, jihomoravské pivovary s cenami, alespoň v následujících několika měsících, hýbat nehodlají. (Deník)

Humpolecký pivovar Bernard uvařil od ledna téměř devadesát tisíc hektolitrů a předstihl tak výrobce jihlavského Ježka.

Necelých devadesát tisíc hektolitrů piva vyrobil od ledna do července Rodinný pivovar Bernard v Humpolci. V tomto ohledu je na prvním místě mezi svými konkurenty na Vysočině. Na druhém místě je jihlavský pivovar s pětašedesáti tisíci hektolitry. Následují Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (prodal 48,5 tisíce) a pivovar Poutník v Pelhřimově (15,7 tisíc hektolitrů).

„Letošní rok je pro nás velice uspěšný,“ pochvaluje si Zdeněk Mikulášek, mluvčí Bernarda. Od dubna do července zažívali v Humpolci rekordní měsíce, jaké nepamatovali od roku 1992. „Velkou měrou se na tom podílí export a naše nealkoholické novinky,“ vysvětluje Mikulášek. Nárůst zaznamenávají v Humpolci pravidelně od roku 2001.

Bernard vyváží do více než desítky zemí, nejvíce na Slovensko. Výrobky z Humpolce se pijí i v Rusku, Švédsku, Velké Británii, či Řecku. „Pivo Bernard, když jde na export, nemá tak obrovské objemy. Na zahraniční trhy ale vstupuje jako jedno z nejdražších piv, ne-li jako vůbec nejdražší z České republiky. My jsme stejně drazí jako plzeň, nebo dokonce dražší. Takový export je mnohem cennější, než vyvážet do supermarketů jako privátní značku,“ vysvětluje Mikulášek.

V loňském roce prodal nejvíc hektolitrů (273 tisíc) mezi krajskými konkurenty Pivovar a sodovkárna Jihlava, výrobce ježka. V současnosti vyváží do Rakouska, Chorvatska, Slovenska nebo Řecka. „Loni jsme měli hodně vývozu, letos to trochu padlo. Nyní sháníme nové odbytiště. Uvidíme, jak to bude na konci roku. Doufám, že zůstaneme na vysočinské špici,“ věří Jan Kylberger, ředitel jihlavského pivovaru.

Obrat k lepšímu zažívají letos Havlíčkobrodští s pivem Rebel. „Prodej v tuzemsku jsme oproti stejnému období minulého roku zvýšili o dvě procenta a export o 56 procent. Celkově je náš prodej však na osmdesáti čtyřech procentech, neboť jsme ukončili výrobku privátní značky pro Diskont Plus,“ vysvětlil Jiří Hušek, ředitel Měšťanského pivovaru. Nejvíc exportuje na Slovensko, dále do USA a Dánska.

Pivovar Poutník prodává čtyři pětiny své produkce na Vysočině. „Zbytek na Olomoucku, kde máme zastoupení a sklad. Asi jedno procento vyvážíme na Slovensko,“ objasnil Jiří Vacek, obchodní manažer Poutníka.

Loni vyprodukovaly pivovary na Vysočině celkem 535 tisíc hektolitrů. Podíl kraje na celorepublikové produkci představoval necelá tři procenta. V regionu fungují čtyři větší pivovary a tři minipivovary v Dalešicích, Velkém Meziříčí a Želivě. Další se brzy otevře v Pelhřimově. (MF DNes)

Možnost ochutnat oblíbené pivo přímo tam, kde vzniká, a ještě nahlédnout do tajemství jeho výroby mohou příznivci piva na Vysočině. Všechny velké pivovary nabízejí exkurze do svých provozů

Jihlava, Pelhřimov - Může to být dárek, nebo jen tip na neobvyklý výlet. Všechny větší pivovary na Vysočině otevírají své brány lidem, kteří si je chtějí prohlédnout. Za přijatelné poplatky nabízejí návštěvníkům i ochutnávky. Do pivovarů jezdí nezřídka plné autobusy turistů. Najdou se milovníci piva, kteří podobnou exkurzi berou jako součást oslavy svých narozenin.

Zájem o prohlídky je velký. „Třeba na dnešek se nám předem ohlásilo 128 osob,“ říká Martina Horáková z jihlavského pivovaru. Kdo chce na vlastní oči vidět, jak a kde se pivo Ježek vyrábí, měl by se ohlásit zhruba týden dopředu.

„Cena exkurze zahrnuje ochutnávku piva a po skončení prohlídky je možné navštívit naši Pivovarskou restauraci,“ láká Horáková. Za exkurzi se platí v krajském městě v rozpětí od 50 do 150 korun. Kdo si zvolí dražší variantu, má v ceně i dárek v podobě piva a reklamních předmětů. Procházka po jihlavském provozu trvá okolo pětačtyřiceti minut.

Na konec dostanou návštěvníci sud piva

Do svých útrob pouští zájemce i pelhřimovský pivovar Poutník. Týdně se v něm vystřídají průměrně dvě skupiny návštěvníků. V srpnu si sem kupříkladu udělali výlet vinaři z Čejkovic. Viděli varnu, stáčírny i ležácké sklepy. Kdo si zaplatí v Pelhřimově exkurzi s ochutnávkou, zavítá v závěru do společenské místnosti.

„Návštěvníci dostanou k dispozici sud piva a záleží na nich, jestli si dají jedno, tři nebo čtyři piva. Hodinku s nimi posedíme a vyprávíme jim dál o pivovaru. Je to příjemné zakončení exkurze. Někteří nás přemlouvají, abychom tam s nimi vydrželi o hodinku déle. Když to je možné, vydržíme,“ popisuje Jiří Vacek z pelhřimovského pivovaru. Nedávno zde dokonce na speciální přání dělali oslavu narozenin pro dvanáct lidí. Takové akce se ale musí v Poutníku důkladně předem dohodnout. V Pelhřimově jsou připraveni i na sběratele pivních suvenýrů. Výběr mají velký - od triček až po otvíráky.

Rovněž vyznavači brodského piva Rebel můžou poznat, jak se jejich pochoutka rodí. „Exkurze bývají spojeny s návštěvou naší restaurace. K prohlídce patří ochutnávka půllitru kvasnicového piva,“ zve ředitel Měšťanského pivovaru Jiří Hušek.

V Havlíčkově Brodě je nejčastější dobou pivních výprav páteční odpoledne a podvečer. Když přijede autobusem víc jak pětadvacet návštěvníků, rozdělí se prohlídka na dvě skupiny. Jedna si prohlíží provoz a druhá zatím posedí v restauraci. V ní si mohou koupit dárkové balení Rebelu, nebo kšiltovku s logem.

Rodinným pivovarem Bernard v Humpolci prošlo za srpen osm exkurzí, v červenci dokonce deset. Skupiny chodí většinou po dvaceti lidech. Pivovar si můžou prohlédnout komplet celý. Pak se turisté posadí na půl hodiny až hodinu do útulných prostor a ochutnávají humpolecké pivo. „Součástí exkurze s ochutnávkou jsou dvě piva na osobu,“ popsal mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Do svých výrobních prostor pouští své hosty i Malostránský pivovar, výrobce piva Velkomeziříčský Harrach. „Exkurze v našem minipivovaru poskytujeme ve skupinách hostům, kteří využívají služby našeho hotelu či restaurace. Mohou to být i účastníci školení, hromadných oslav a podobně,“ objasnila zvyklosti Veronika Králová z hotelu Jelínkova vila ve Velkém Meziříčí.

Typické měděné kotle, ve kterých se varný proces odehrává, jsou přímo ve stylové restauraci. V současné době zde můžete ochutnat tři druhy Velkomeziříčského Harracha.

***

* Návštěvy pivovarů

Pivovar a sodovkárna

Jihlava

Exkurzi je dobré ohlásit týden

dopředu

Prohlídku je možné domluvit

na pondělí až pátek

od 7.30 do 14.00 hodin

cena exkurze:

děti do 10 let zdarma

studenti, důchodci, mládež 50

dospělí 100

exkurze s dárkem 150

kontakt: 567 564 161

Rodinný pivovar Bernard

Humpolec

pondělí až pátek od 08 do 13 hod.

ceník prohlídek:

bez ochutnávky 50

s ochutnávkou 100

nahlášení exkurze minimálně

týden dopředu

minimální počet osob

na prohlídku: 10, maximálně

20 osob v jedné skupině

Objednávka exkurze:

prohlidka@bernard.cz nebo

na tel. 565 532 511

Měšťanský pivovar

Havlíčkův Brod

exkurze pořádá celoročně

po předchozí domluvě

tel. 569 495 111

cena prohlídky: 50 nebo 100 Kč

spojeno s ochutnávkou

kvasnicového piva

maximální počet lidí: 25

Pivovar Poutník

Pelhřimov

Prohlídku je možno sjednat

telefonicky na číslech 565 323

020 nebo 602 140 244;

podmínkou je pouze dosažení

minimálně pětičlenné skupiny

ceny:

prohlídka 50

prohlídka s pohoštěním 100

(MF Dnes)

Pivovary v Libereckém kraji si pochvalují letošní léto. Spotřeba piva jim meziročně vzrostla o desetinu až pětinu.

Odbyt piva přitom stoupá od začátku letošního roku, pokud trend vydrží, dodají na trh do konce roku přes 410 tisíc hektolitrů piva, což bude o 17 procent více než loni.

Zatímco Pivovary Rohozec a Hols Vratislavice vděčí za výrazný růst odbytu hlavně exportu, největší Pivovar Svijany zvyšuje odbyt na domácím trhu. Výroba ale roste i nejmenším pivovarům.

Svijanský pivovar dodá podle ředitele Františka Horáka do konce roku na trh přes 260 tisíc hektolitrů piva, což bude ve srovnání s loňským rokem zhruba patnáctiprocentní nárůst.

„V srpnu jsme uvařili rekordní množství piva - přes 28 tisíc hektolitrů,“ řekl Horák. Svijany přitom nevyvážejí, ale daří se jim nacházet nová odbytiště v Česku. Letos začaly dodávat pivo do jižních Čech a také na Moravu. Odbyt ale roste i v Libereckém kraji, o který se firma dělí s dceřiným Pivovarem Rohozec z nedalekého Turnova a konkurenčním Pivovarem Hols Vratislavice.

Vratislavický pivovar letos zvýšil výrobu zhruba o desetinu. „Do konce roku dodáme na trh přes 100 tisíc hektolitrů,“ řekl jeho ředitel Petr Hostaš.

Za růst výroby ale podle něj firma vděčí hlavně exportu. Za hranice totiž putuje už 60 procent produkce. Firma, která v říjnu oslaví 135. výročí svého založení, vyváží hlavně do Německa, Francie, Španělska, Portugalska a Itálie.

Export pomáhá zvyšovat výrobu také v Pivovaru Rohozec. Firma, jež loni na trh dodala 32 tisíc hektolitrů piva, letos vyrobí kolem 40 tisíc hektolitrů, což představuje nárůst o čtvrtinu. „Roste nám zhruba stejnou měrou odbyt v tuzemsku jako export,“ uvedl ředitel František Jungmann. O růst odbytu se podle něj zaslouží zřejmě i letošní jarní novinka - řezaný jedenáctistupňový ležák, který se prodává lépe, než firma čekala.

Podobně jako velké firmy, ale zaznamenal růst odbytu i malý pivovar firmy Novosad a syn v Harrachově na Semilsku. (MF Dnes)

Nemilá zpráva čeká na české milovníky pěnivého moku v jejich hospůdkách. Zřejmě všechny pivovary v několika nejbližších měsících zdraží pivo a budou tak následovat Plzeňský Prazdroj.

„Zvýšení cen našich výrobků bude bohužel nezbytné. Důvodem je výrazné meziroční zvýšení cen chmele a sladu,“ uvedl včera Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n. p.

Zdražení zmíněných surovin se pohybuje u Budvaru v rozmezí 15% – 46%. „Kvůli zachování trvale špičkové chuti a kvality našeho piva se nechceme uchýlit k nákupu lacinějších náhražek nejlepších českých surovin,“ zdůraznil Samec.

Podle mluvčího Budějovického Budvaru, n. p., rostou i ceny energií a dalších materiálů. Nárůst cen energií se ale snaží pivovar mírnit tím, že průběžně zavádí energeticky úsporné stroje.

„V minulém roce to byla renovace pasterizačních zařízení. Díky tomu nemusíme nárůsty cen energií promítat do konečných cen v plné výši,“ zmínil Samec a poukázal na to, že se tak zmírňuje dopad na spotřebitele. Budvar nové ceny ještě nezná, protože stále vede jednání s klíčovými dodavateli. Mluvčí pivovaru ale nevyloučil, že by zdražení mohlo přijít ještě letos.

Vyšší cenu začne účtovat i druhý českobudějovický pivovar. „Budějovický měšťanský pivovar je stejně jako ostatní pivovary nucen reflektovat rapidní nárůst cen surovin pro výrobu piva. Zdražení piva provedeme do konce roku 2007,“ vyjádřil se za Budějovický měšťanský pivovar, a. s., Daniel Dřevikovský. (Deník)

Nový svetový rekord v hromadnom pití piva dnes vytvorili návštevníci veľtrhu Agrokomplex v Nitre. Päťdesiatlitrový sud piva načapovaný do 166 pohárov v objeme 0,3 litra dokázali vypiť za 14,59 sekundy.

Uvedeným časom o 2,79 sekundy prekonali doterajší rekord vytvorený v tomto roku v Bratislave na pivnom festivale Junifest. Dobrovoľníkov spomedzi návštevníkov veľtrhu na vytvorenie rekordu sa podarilo organizátorom nájsť v priebehu 10 minút.

Rekord by mal byť podľa slov zástupcu Slovenských rekordov Romana Farkaša zaevidovaný v Guinnessovej knihe rekordov. O zápis do svetovej knihy rekordov požiada ročne zhruba 70-tisíc rekordérov v rôznych oblastiach. Proces registrácie trvá približne dva až tri roky.

Súťaž o najlepšie pivo

Pivo Corgoň od výrobcu Heineken Slovensko sa stalo najlepším pivom vyrábajúcim sa na Slovensku v kategórii 10-percentné svetlé pivo, 12-percentné svetlé pivo i v kategórii tmavé pivá. Rozhodli o tom dve odborné degustačné komisie, zložené zo zástupcov všetkých pivovarov na Slovensku.

Ocenenie Slovenská pivná korunka 2007 odovzdal víťazom počas dnešného veľtrhu Agrokomplex v Nitre minister pôdohospodárstva SR Miroslav Jureňa. Súťaž o najlepšie slovenské fľaškové pivá vyhlásilo Slovenské združenie výrobcov piva a sladu (SZVPS). Všetky pivovary prihlásili do súťaže 33 vzoriek piva, ktoré súťažili v troch kategóriách.

Odbornú komisiu tvorilo osem mužov a osem žien, pričom posudzovali čistotu chuti a vône, dojem po napití, lahodnú chmeľovú horkosť a rezkosť spôsobenú oxidom uhličitým. Podľa slov výkonného riaditeľa SZVPS Romana Šustáka o poradí vzoriek v súťaži často rozhodoval i tzv. rozstrel medzi vzorkami s rovnakým počtom bodov. (Sme)

V Topoľčanoch, hlavnom meste piva, ako hrdo hlása tabuľa pri vstupe do mesta, zúri vojna pivovarov o krčmy. Topvar, ktorý od vlaňajška vlastní gigant SABMiller, nalial pivo do novej fľaše, zmodernizoval etiketu. A v pivovare začal variť okrem Topvaru aj českého Kozla. Časť Topoľčancov a ľudí z okolia zmeny šokovali.

Topvar, ktorý roky bezpečne ovládal územie okolo svojho fabrického komína, odrazu odráža útoky konkurenta Heineken priamo v meste a najbližších dedinách. A na dôvažok rovno za jeho humnami v Nemčiciach mladý pivovarník Robert Ondrej začal variť Starotopoľčianske pivo. Darí sa mu, už ho predáva v 40 krčmách od Topoľčian až po Prievidzu.

Krčmári na zneistenie zákazníkov reagovali svojsky - začali prebiehať ku konkurentom. "Roky som čapoval Topvar, ale už to nie je to pivo, čo prv," hovorí krčmár Štefan Bartošek z Čeľadiniec. Topvar podľa neho nedrží penu, zmenila sa aj chuť. Teraz predáva Starotopoľčianske. "Moji zákazníci sú spokojní. Pivá sa na seba čoraz viac ponášajú a teraz si opäť našli to svoje," hovorí Bartošek.

"Samozrejme, že nie sme radi, ak tu a tam stratíme výčap piva, ale my ich aj získavame," reaguje hovorkyňa Pivovarov Topvar Drahomíra Mandíková. Zdôrazňuje, že u časti zákazníkov zmena fľaše a etikety vyvolala dojem aj zmeny chuti. Nejde o nič viac, ako o sprievodný psychologický efekt.

"Receptúru sme nemenili, naopak, dbáme, aby sa dodržiavali najvyššie štandardy kvality a každá várka bola rovnako vyrovnaná," zdôrazňuje Mandíková. Priznáva však, že pivovar mal problémy s penivosťou piva. "Spôsobilo to minuloročné počasie, ktoré ovplyvnilo kvalitu sladovníckeho jačmeňa." Zádrh s penou sa už podľa hovorkyne podarilo odstrániť.

Hostinský Peter Filo z Dvorca pri Bánovciach nad Bebravou je tiež jeden z tých, čo prestal čapovať Topvar. "Viete, prečo čapujem Starotopoľčianske? Pretože ľuďom chutí a je lacnejšie. Beriem aj čierne pivo, ktoré sa výborne reže s horkejším svetlým. Okrem toho dostávam z Nemčíc aj bezplatný servis spojený s čistením rúrok, ktorý Topvar spoplatnil," zhŕňa dôvody Filo.

Ľudia z Topoľčian a ich okolia milujú dve veci - dobrý chlieb a pivo. Je tu najväčšia hustota a konkurencia pekární na Slovensku. A vždy sa tu varilo dobré pivo, ktorému miestni rozumeli.

Keď v Topvare uvarili licenčný Kozel, Topoľčanci povedali, že je dobrý, porovnateľný s Velkopopovickým. Miestni sú však hrdí najviac na svoje pivo. S tým sa nedá nič robiť.

Robert Ondrej vyšiel so Starotopoľčianskym na trh v pravej chvíli. Siahol po receptúre pôvodných topoľčianskych pív a jeho sládek Ernest Šimun, človek s 27-ročnou topvaráckou školou, sa trafil do miestnej chuti. Pivo je horkejšie, so zreteľnou chlebovinkou plnej chuti. "Nijaká riedka európska sódovka, ale také pivo, ako má byť, s iskrou a rezom ako britva," smeje sa spokojný majster.

Z Nemčíc sa teraz predáva denne dvesto súdkov piva. "Pre nijaký veľký pivovar nemôžeme byť s touto výrobou konkurenciou. Sme iba obohatením trhu. A ukážkou toho, že tradícia topoľčianskeho piva vyrábaného od trinásteho storočia stále žije," hovorí o poslaní malého pivovaru jeho majiteľ Robert Ondrej. (Pravda)

Majstrovstvá Slovenska vo fľaškovom pive majú nového kráľa. Absolútnym víťazom sa stalo pivo Corgoň. Pivo spoločnosti Heineken Slovensko získalo zlatú Slovenskú pivnú korunku v súboji svetlých desiatok aj dvanástok a porazilo konkurentov aj v tmavých pivách.

Heineken Slovensko potvrdil postavenie lídra trhu, keď v anonymnej degustácii 33 pív získal sedem z deviatich medailových umiestení. V dvanástkach sa medzi zlatý Corgoň a bronzový Zlatý Bažant vklinil iba banskobystrický Urpiner. V tmavých pivách získal bronzovú korunku tmavý Šariš z Pivovarov Topvar, striebro má Zlatý Bažant.

Pivá hodnotili degustátori z každého z ôsmich slovenských pivovarov. V dvoch osemčlenných porotách ochutnávalo pivá osem žien, viedli ich odborníci z Fakulty chemickej a potravinárskej technológie Slovenskej technickej univerzity Daniela Šmogrovičová a Ernest Šturdík, predsedal štátny radca pre nápoje Eugen Miko.

Pivovarnícke majstrovstvá fľaškových pív sa nerobia náhodne. Zo všetkého predaného piva pripadá na fľaškové 48 percent, na sudové 43 percent, zvyšných 8 percent tvoria plechovky. V predaji jasne prevažuje desiatka so 65-percentným zastúpením, nasledovaná kedysi kráľom trhu dvanástkou - 26 percent. Tmavé pivo je iba doplnkom - tvorí len dve percentá z celkovej slovenskej výroby piva.

Čitatelia Pravdy si zvolili za kráľa Zlatý bažant

Nie je pivo ako pivo. Vie to nielen odborník, ale aj laik. Názor náročného znalca, špecialistu, sa môže líšiť od názoru bežného milovníka piva. A nie je na tom nič zlé. Napokon čitateľ-pivár môže byť aj fanúšik a lokálpatriot, ktorý je ochotný nejakú tú technologickú nedokonalosť obľúbenému nápoju prepáčiť. Na hlasovaní sa to prejavilo aj tak, že čitatelia volili najmä značky, stupňovitosť piva uviedol málokto. Výsledky oboch hlasovaní preto nemožno porovnávať. Čitateľskú sms súťaž Hľadáme najlepšie pivo Pravda vyhlásila minulý štvrtok v papierovom vydaní aj na www.pravda.sk. Skončila sa v utorok popoludní.

Poradie na prvých piatich miestach

1. Zlatý Bažant 63 hlasov

2. Šariš 43 hlasov

3. Topvar 41 hlasov

4. Budvar 30 hlasov

5. Corgoň 24 hlasov

(Ne)dozerné sú hranice piva

Pivo je na Slovensku najpredávanejší nápoj. S vyše 80 litrami priemernej ročnej spotreby na hlavu nemá konkurenciu. Sme pivu zasľúbená krajina, s bohatou tradíciou, kde ľudia vedia pivo variť, pivu rozumejú a radi ho pijú. V posledných rokoch síce klesla spotreba o vyše desať litrov priemerne na obyvateľa, ale má to prozaické vysvetlenie. Za prácou do zahraničia ročne odchádza okolo 300-tisíc prevažne mladých ľudí, ktorí našim pivovarom chýbajú.

Keby na Slovensku kvitol turistický ruch ako v Česku a keby Bratislava bola lákadlom pre cudzincov ako Praha, potom by sme pokles spotreby piva na Slovensku možno ani nezaznamenali. Do Čiech a do Prahy sa totiž nechodí len pre Hradčany, Karlov most a staromestský orloj, ale aj na pivo a na prehliadku chýrneho plzenského či budějovického pivovaru.

Aj Slovensko by v horúcom lete mohlo ponúknuť pivnú turistiku. Veď taký Steiger Vyhne je jeden z mála európskych pivovarov, kde sa varí pivo nepretržite 500 rokov. Atraktívny mohol byť aj Stein, ale na mieste historického pivovaru bude stáť hotel...

Aká je teda budúcnosť slovenského piva? Sotva možno rátať, že ľudia budú výrazne zvyšovať spotrebu. Nedovolí im to práca, nový striedmejší životný štýl. Napriek tomu pivo určite zostane veľkým priateľom Slovákov aj Sloveniek, tí však budú požadovať vysokú kvalitu a väčšiu pestrosť. A to je hodená rukavica nielen pre giganty, ktoré koncentrujú výrobu a sústreďujú sa na produkciu licenčných pív. Je to výzva aj pre malé pivovary - v Rožňave, Šuranoch či Nemčiciach pri Topoľčanoch. (Pravda)

Letné horúčavy volajú ľudí na pivo a Slováci si ho aj dožičia. Spotreba v porovnaní s vlaňajškom stúpa každý mesiac asi o päť percent, čo je pre pivovary dobrá správa. Od roku 2003 až do vlaňajška sa totiž predávalo každý rok menej piva. Počas horúcich dní ťahajú predaj výčapy, v obchodoch sú pred dovolenkami hitom plechovky a jedenapollitrové maxifľaše.

Počasie je buď spojencom, alebo nepriateľom pivovarníkov. „Ak je teplé, stáva sa spojencom, no a vtedy dvíha spotrebu asi o päť percent," hovorí šéf Združenia výrobcov piva sladu Roman Šusták. „Pravidelní „štamgasti", ktorí skonzumujú denne okolo štyroch pív, zvyšujú po nástupe horúčav svoju spotrebu o jedno až dve pivá," tvrdí Jozef Nemec, ktorý si v Topvare odkrútil 44 rokov.

Najväčší obrat dosahujú teraz kúpaliská, letné záhrady či rôzne občerstvovacie miesta na trase turistov. „Najviac žiadané sú menej stupňové pivá, teda desiatka, ale aj osmička," popisuje predaj piva obchodný riaditeľ bratislavského Steinu Dušan Pfeifer. Dvanástky a štrnástky sa v hlavnom meste predáva menej.

Slovensko bolo dlhé roky baštou dvanásťstupňového piva. Tak ako pivo postupne draželo, začal sa zvyšovať predaj desiatky, ktorý má teraz nadpolovičný podiel. Spoločnosť Heineken Slovensko dosiahla mimoriadny úspech, keď na jar vstúpila na trh s Keltom desiatkou. „Za tri mesiace sa jej predalo 50-tisíc hektolitrov, čo sa nepodarilo po zavedení desiatkového piva ešte ani jednému pivovaru," povedal hovorca spoločnosti Roman Krajniak.

Konkurenčné pivovary to komentovali tým, že Heineken vytiahol do boja s Keltom, ktorý sa dovtedy vyrábal ako prémiová dvanástka. Slovensko sa však regionálne v spotrebe viac a menej stupňových pív dosť líši. „Kým v Žiline a jej okolí ide dobre desiatka, v Liptovskom Mikuláši a Poprade letia viac ležiaky - jedenástka a dvanástka, ktoré tiež dominujú v bezprostrednom okolí pivovarov," upozorňuje na spotrebiteľské rozdiely Emil Mihálik z vyhnianskeho Steigra, ktorý už ako jediný vyrába 51 percent ležiakových pív.

Darí sa aj malým pivovarom. V Nemčiciach pri Topoľcanoch začali variť Starotopoľcianske pivo. Malý pivovar zásobuje už 40 hostincov a týždenne získava ďalších päť-šesť nových zákazníkov.

„Robia u nás starí topoľčianski pivovarníci, ktorí varia svetlé a tmavé pivo podľa pôvodných receptúr," vysvetľuje úspech majiteľ Robert Ondrej. (Pravda)

Mimořádně teplé počasí a nové pivní láhve výrazně zvyšují pivovarům prodej. Právu to potvrdili zástupci ostravského pivovaru Ostravar ze skupiny Staropramen a nošovického pivovaru Radegast, který je součástí Plzeňského Prazdroje.

„Dobré počasí žene nahoru prodeje všem pivovarům. Nám se daří nad celorepublikovým průměrem,“ řekl vrchní sládek Ostravaru Robert Kužela. Dodal, že vliv na růst prodeje má jednak teplé počasí a také nové láhve, do nichž začal Ostravar stáčet pivo od ledna. Podle Kužely prodej lahvového ostravského piva už meziročně stoupl o 16 procent. Pivovar tak letos vyrobí více piva než loni, kdy výstav Ostravaru činil 574 tisíc hektolitrů piva. „Letos to bude zcela určitě přes 600 tisíc hektolitrů,“ dodal Kužela.

Z nárůstu prodeje piva se může těšit i nošovický Radegast. „Za duben a květen se prodej v meziročním srovnání zvýšil o zhruba dvacet procent. Je to jednak novou lahví a marketingovou podporou a určitě také teplým počasím,“ řekl Právu Pavel Sobol z agentury, která pivovar Radegast mediálně zastupuje. (Právo)

Kdyby pivovar Starobrno nalil všechno pivo, které prodal letos v květnu, do venkovních bazénů na Kraví hoře, musel by to udělat pětkrát a ještě by mu troška zbyla.

Za nebývale zvýšený odbyt chmelového moku vděčí pivovarníci hlavně bleskovému nástupu letního počasí. „Letošní jaro a začínající léto byly nadprůměrně teplé. Právě to napomohlo vyšší spotřebě piva,“ hodnotí mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová. Starobrno prodalo v červnu o 12 tisíc hektolitrů piva více než loni. Podle Eliášové je to rekordní nárůst.

Až se ochladí, spotřeba klesne „Za posledních deset let jsme takovou spotřebu nezaznamenali a samozřejmě nás to těší. Otázka je, jak konzumenti zareagují na chladnější počasí. Pravděpodobně spotřeba klesne,“ uvažuje mluvčí Starobrna.

Zvýšenou spotřebu zlatavého nápoje přičítají v černohorském pivovaru v Černé Hoře na Blanensku také exportu do zahraničí. „Zejména na Slovensku je o naše pivo zájem,“ upřesnil mluvčí pivovaru Hubert Adámek.

Na horké léto připravili oba pivovary novinky. Starobrno chce potěšit zahraniční novinkou firmy Heineken. „Jedná se o speciálně vychlazené pivo na minus dva až nula stupňů. Bude se podávat v nočních klubech a jeho cena v Brně se bude pohybovat okolo 30 korun, záleží na prodejci,“ upřesňuje mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Černá Hora naopak připravila nealkoholický speciál. „Forman je jediné pivo v České republice, které má nula procent alkoholu. Mysleli jsme také na nový silniční zákon, protože víme, že odolat pivu v horkých dnech je hodně složité,“ dodává mluvčí Černé Hory Adámek.

Nejen pivní speciály, ale hlavně chmelový mok šesti značek chystají organizátoři prvního pivního festivalu v Hrušovanech u Brna na sobotu 30. června. Piva-fest odstartuje v tamější sokolovně ve dvě hodiny odpoledne. Pořadatelé kromě piva slibují také hudební produkci a vstup ženám zdarma. (MF Dnes)

Letošní teplé a suché jaro pomáhá pivovarům na Vysočině. Humpolecký Rodinný pivovar Bernard prodal v dubnu nejvíce piva ve své historii. Lepší výsledky než ve stejném období loňského roku hlásí i ostatní výrobci piva v kraji. „Hezké počasí nás těší. A jsme rádi, že prodejně začalo léto takhle brzo,“ řekl mluvčí humpoleckého pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Bernard za první tři měsíce tohoto roku uvařil 30 191 hektolitrů piva, o jedno procento více než za loňské první čtvrtletí. V dubnu ale bylo prodáno 12 330 hektolitrů a díky tomu uvařili za první čtyři měsíce roku o více než šest procent více piva než vloni.

Se začátkem sezony je spokojen i ředitel havlíčkobrodského Měšťanského pivovaru Jiří Hušek. „Duben dopadl výborně. První čtyři měsíce jsou nejlepší za posledních pět let,“ zhodnotil. Podle něj se nyní v regionu prodává o 13 procent více piva než než loni touto dobou. Za celý minulý rok ho pivovar uvařil 90 tisíc hektolitrů.

Zákazníci v těchto týdnech přibývají i pelhřimovskému pivovaru Poutník, který loni uvařil bezmála 27 tisíc hektolitrů zlatavého moku. O něco vyšší zájem zaznamenal jihlavský pivovar. „Prodej v tuzemsku je o trochu lepší než loni, ale že by to bylo rekordní, to se říci nedá,“ konstatoval generální ředitel Jan Kylberger.

Teplé jaro prospívá minipivovaru v Dalešicích. „Jen v dubnu jsme se dostali přes deset procent loňského výstavu,“ řekla ředitelka zařízení Jaromíra Hanáčková. V Dalešicích se pivo začalo vařit v roce 2002, po čtvrt století. V uplynulém roce se výstav pohyboval kolem 2 500 hektolitrů. V pivovaru filmových Postřižin funguje i muzeum pivovarnictví a restaurace. Díky teplému jaru se letos turisté začali objevovat už v březnu. (MF Dnes)

Podnikatelé obnovují tradici zájezdních hospod a výrobu vlastního zlatého moku.

V Chyši vaří Prokopa, ve Velichově Formana a Karlovy Vary se vrátí k tradici Karla IV. Čepovat hostům vlastní pivo ve vlastní hospodě je mezi podnikateli na Karlovarsku stále populárnější a pivní byznys na vzestupu. Na rozdíl od let devadesátých, kdy karlovarský pivovar nadobro uzavřel své brány. „Vymýšleli jsme, jak oživit areál zámečku v Doubí a napadlo nás postavit pivovar.

Vlastně tady už kdysi byl. A v Karlových Varech není žádná zájezdní hospoda pro pět set lidí. To rozhodlo,“ vysvětluje podnikatel Karel Holoubek, který chce do čtyř let vařit pivo pod názvem Karel IV. „Proč Karel IV? Je to dárek synovi do vínku. Můj děda byl Karel, otec Karel a já jsem Karel. Takže můj syn je skutečně Karlem IV.,“ dodává se smíchem podnikatel. V Chyši se vlastním pivem mohou osvěžovat už rok.

Domácí pivovar se zde před dvěma lety rozhodl obnovit podnikatel Vladimír Lažanský, majitel místního zámku. „Neznám lepší pivo, než je Prokop. Je speciální kvasnicové bez chemických přísad,“ uvedla Simona Králová z Karlových Varů. Prokop se totiž čepuje i v krajském městě. Před dvěma lety zahájil výrobu piva ve Velichově i Bohuslav Novák.

Desetistupňový ležák nazval Velichovský forman a místním prý chutná více než pivo od velkovýrobců. „Musím dělat slabé pivo, protože velké pivovary deklasovaly výrobu na pivní limonády. Za měsíc uvařím bez potíží čtyřicet sudů,“ uvedl podnikatel, který si vlastním pivem splnil svůj podnikatelský sen. Ve Velichově ovšem vaří pivo i pro Loket. Jedná se o jedenáctistupňový ležák, který je speciálně určený pro toto starobylé město. Foto zde ... (Karlovarský deník)

Pivovarom na Slovensku sa prvý štvrťrok darilo. Očakávajú, že po štyroch rokoch výroba porastie. Prvý štvrťrok tohto roka sa vyvíja pre pivovarníkov priaznivo. Po štyroch rokoch poklesu výroby piva, ktorý pivovarníci zdôvodňujú zvýšenou spotrebnou daňou, by sa produkcia mala tento rok ustáliť a vzrásť. Podľa hovorcu spoločnosti Heineken Romana Krajniaka sa spotreba piva zvyšuje aj vďaka peknému a teplému počasiu. Pivovarníci tiež v posledných mesiacoch investovali do nových produktov a balení.

Oproti minulému roku klesol výrazne, až o takmer 70 percent, export piva zo Slovenska. Pokles spôsobila aj licenčná výroba niektorých slovenských pív v zahraničí. Zo slovenských značiek sa v cudzine vyrába napríklad plechovkové pivo Šariš či Zlatý Bažant. Výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták odhaduje, že v zahraničí sa vyrobilo okolo 450–tisíc hektolitrov slovenského piva.

Na Slovensku dlhodobo klesá aj spotreba piva v prepočte na jedného obyvateľa. Minulý rok to bolo 80 litrov. Zvýšiť spotrebu a obľubu piva by mala aj produkcia nealkoholického piva.

Presuny v pivovarníctve

Na Slovensku má najväčší podiel (46 percent) Heineken Slovensko. Konsolidované tržby spoločnosti boli minulý rok vo výške viac ako päť miliárd korún. Na druhom mieste sú Pivovary Topvar (39 percent), ktoré patria do nadnárodnej spoločnosti SABMiller. Pivovary Topvar vznikli minulý rok zlúčením pivovarov v Topoľčanoch a vo Veľkom Šariši. Ich tržby z predaja dosiahli vlani viac ako 2,5 miliardy korún. Ďalších päť pivovarov na Slovensku má dokopy len 23–percentný podiel. (Sme)

Okrem bystrického Urpínu ostali na trhu len dva pivovary so slovenským kapitálom. Bytčiansky Popper a popradský Pilsberg. Popper patrí známemu bystrickému podnikateľovi Karolovi Konárikovi, ktorý pôvodne zamýšľal budovať menšie pivárske impérium. V súťaži o privatizáciu Urpínu ho síce svojou ponukou prebil Pavel Čupka, no K. Konárik okrem Bytče kúpil aj pivovary v Martine, Rimavskej Sobote a Ilave. V Ilave dnes nechal len výrobu nealkoholických nápojov, pivovary Martiner a Gemer predal Heinekenu. Ako dodáva, Heineken išiel len po veľkých pivovaroch, o malé podniky v Bytči a Ilave sa nezaujímal.

Myšlienka predať Popper nie je K. Konárikovi celkom cudzia. Musela by podľa neho prísť veľmi výhodná ponuka. Inak pivovar momentálne nie je na predaj. Jeho finančná situácia je stabilizovaná, pivo z Bytče sa predáva po celom Slovensku, exportuje sa do Maďarska, Poľska a Ruska. Podobne ako Urpín, aj Popper si zakladá na jedinečnej chuti svojich dvoch značiek – Popper a Palatín.

K. Konárik dodáva, že v konkurencii veľkých hráčov sa presadzuje ťažko. Myslí si, že štát by mal ich praktiky viac kontrolovať. Naráža na najnovšiu situáciu, keď Protimonopolný úrad SR prešetruje postup Heinekenu a SABMilleru pri získavaní majiteľov pohostinstiev. Rozhodnutie úradu bude známe pravdepodobne až na jeseň.

Popradský pivovar vlastní spoločnosť Pilsberg podnikateľa Ladislava Lazara. Ako sa pre TREND vyjadril marketingový riaditeľ firmy Pavol Jeleň, aj Pilsberg si zakladá na originálnej chuti, vďaka ktorej sa uchytil najmä vo väčších slovenských mestách vrátane Košíc a Bratislavy. Rozbieha sa export do Ruska, Maďarska, Poľska a Rumunska. No Pilsberg expanduje predovšetkým do obchodných reťazcov. Možnosť viac pracovať s cenou výrobku považuje P. Jeleň za hlavnú konkurenčnú výhodu voči veľkým hráčom. Majitelia podľa jeho slov neuvažujú o predaji Pilsbergu, skôr zvažujú možnosť vstupu do ďalšej pivovarníckej spoločnosti. (E-Trend)

Pivovary na Vysočině se snaží oslovit zákazníky v regionu i turisty. Svoji značku propagují prostřednictvím pivních slavností a exkurzí, během nichž se lidé mohou seznámit s výrobou a zlatavý mok na místě i ochutnat. Včetně minipivovarů vaří v kraji pivo sedm podniků. V některých byly otevřeny restaurace a v dalešickém pivovaru budou moci návštěvníci i přenocovat. Pravidelné exkurze od června nabídne Měšťanský pivovar v Havlíčkově Brodě. „Osobní kontakt se spotřebitelem považuji za účelnější než draze placenou reklamu,“ zdůvodnil ředitel Jiří Hušek. Lidé mohou přicházet každý pátek od 16 do 18 hodin. Prohlídky s průvodcem se budou konat do podzimu, pokud se sejde alespoň 15 lidí. Vstup bude zdarma. „Chceme to spojit s návštěvou restaurace,“ doplnil ředitel. V pivovarské restauraci, zprovozněné v minulém roce, je 90 míst. Dalších více než 100 lidí může pivo značky Rebel ochutnávat na venkovní zahrádce. Hušek podotkl, že dosud se exkurze pro veřejnost konaly jednou ročně, při slavnosti piva.

Exkurze, při nichž mohou návštěvníci pivo také ochutnat, pořádá i Rodinný pivovar Bernard v Humpolci. „Loni pivovar navštívilo kolem 2 500 lidí,“ přiblížil mluvčí Zdeněk Mikulášek. Zájemci si musejí návštěvu předem domluvit, mělo by jich být alespoň deset. Pivovarskou restauraci Bernard nemá, nyní upřednostňuje investice do výroby. „Restaurací, kde se točí naše pivo, je v Humpolci celkem dost,“ podotkl Mikulášek.

Na prohlídku mohou i stoupenci jihlavského pivovaru, i zde je nutná předchozí domluva. „Nebráníme se tomu, ale že bychom ze sebe chtěli dělat skanzen, to nechceme,“ řekl generální ředitel Jan Kylberger. Po rekonstrukci byla v areálu nedávno opět otevřena pivovarská restaurace. Naopak výrobu pelhřimovského piva Poutník lidé sledovat nemohou. „Velké pivovary k tomu mají možnosti, my na to nejsme zařízeni,“ vysvětlil Lubor Jedlička, ředitel družstva DUP, kterému pivovar patří. Uvedl, že podnik se snaží o to, aby jeho pivo mohli turisté ochutnat ve stále větším počtu hospod.

V dalešickém pivovaru najdou lidé kromě minipivovaru a restaurace i muzeum rakousko-uherského pivovarnictví. Od letošního června mohou v dějišti filmových Postřižin také přenocovat. V hotel se 47 lůžky se s podporou Evropské unie přeměnila stará pivovarská půda a podkroví dobového areálu. (MF Dnes)

Budějovický Budvar neuspěl v Řecku před tamním nejvyšším soudem ve sporu s konkurenčním Budějovickým měšťanským pivovarem (BMP). Budvar o tom informovala v tiskové zprávě. Pivovary se přely o označení Budweiser Bürgerbräu na etiketách, v překladu budějovický měšťanský var.

Pivo s touto etiketou vyrábí a v Řecku prodává BMP. Budvar způsob užívání značky považuje za nekalou soutěž a tvrdí, že BMP klame spotřebitele. Jeho dovolání ale soud s konečnou platností zamítl.

Podle právničky Budvaru Heleny Lejtnarové je verdikt řeckého tribunálu překvapující. Soudy v jiných zemích, například v Německu, v Rusku, v Chorvatsku, ale i v Česku, se totiž ve stejných případech klonily na stranu Budějovického Budvaru a nekalou soutěž zakázaly.

"Zatím nemáme k dispozici odůvodnění rozsudku a nevíme, proč soud neuznal naše argumenty. Z průzkumů trhu víme, že zákazníci jsou mateni a výrobky označené jako Budweiser Bürgerbräu považují za pivo z našeho pivovaru," uvedla Lejtnarová.

Měšťanský pivovar má podle svého předsedy představenstva Miroslava Leštiny označení Budweiser Bürgerbräu chráněno v EU a zároveň i jako součást ochranných známek registrovaných v České republice, Rakousku, Švýcarsku, Slovensku a nyní i v Řecku. Registrační řízení se podle něj konají i v dalších státech. Po rozhodnutí řeckého soudu nabídl Leština Budvaru smír.

Oba pivovary jsounositeli označení Budweiser Bier

Oba pivovary jsou prý uživateli chráněného zeměpisného označení Budweiser Bier, které je registrováno v Evropské unii. Zpochybnit se jej snaží tradiční rival Budvaru, americký Anheuser-Busch.

"Přes naše vítězství na významném řeckém pivním trhu stále nabízíme konkurenčnímu státnímu pivovaru koexistenční smlouvu, která by tak jako v historii umožňovala společné užívání značky Budweiser Bier oběma budějovickými pivovary, a tím posílila postavení značky proti americkému konkurentovi," uvedl Leština.

Spory od počátku 90. let

Pře mezi oběma českobudějovickými pivovary se odvíjejí již od roku 1991. Budvar za posledních 16 let uspěl ve 14 z celkem 17 soudních sporů a správních řízení.

Při jednom z posledních sporů vyhrál Budějovický měšťanský pivovar. Loni, po dlouhých šesti letech, dostal povolení Polsku prodávat svůj prémiový ležák pod označením BB Budweiser Bürgerbräu. Budějovický Budvar má u našich východních sousedů zemi zaregistrované čtyři ochranné známky včetně té vlajkové Budweiser. Zatímco ale měšťanský pivovar tvrdí, že jde o rozhodnutí konečné, Budvar to zpochybňuje. (Novinky)

Chuť banánová, višňová, kávová, borůvková, mandlová... Ne, nepostáváme se nad vaničkami se zmrzlinou v dobře zásobené cukrárně, ale čteme si položky v dosavadním sortimentu ochucených piv v Pivovarském domě v Ječné ulici v Praze.

Také chuť kopřivová, limetková, eukalyptová, pivní sekt. I barvou se tyto pivní kuriozity liší od místního klasického světlého a tmavého ležáku - a lákají hlavně dámy.

Věci se skutečně dávají do pohybu. Jinak bychom asi v metropoli nenarazili na X-Beer 33 z minipivovaru U Medvídků, tuzemský příspěvek do spontánní soutěže všetečných sládků o nejsilnější pivo na světě.

Marně bychom hledali třeba pšeničné pivo vařené podle starobavorského receptu a kvašené pomocí bavorských svrchních kvasnic v libeňském Richtrově Pivovaru u Bulovky.

Ječmen na pivo, pšenice na koláče, oves pro koně.

Na vzniku českého pivního konzervatismu se paradoxně podepsal i proslavený sládek František Ondřej Poupě (1753-1805), významný pivovarský reformátor a inovátor.

Do vaření piva zavedl vědecké postupy (naučil například sládky používat teploměr) a jeho zásluhou se pověst českého pivovarnictví rozlétla po světě.

Nicméně jeho zásada vtělená do okřídlené věty "ječmen na pivo, pšenice na koláče, oves pro koně" natolik podpořila dominantní postavení ječného sladu, že ostatní suroviny byly na téměř dvě století z českého pivovarnictví až na výjimky vytlačeny.

A tak pšeničná piva, v některých zemích poměrně běžná, začali pivní hledači vychutnávat ze štíhlých kónických sklenic teprve v posledním desetiletí.

Pivovarský dům v Ječné ulici vaří pšeničný kvasnicový ležák, na točené pšeničné z Březnice lze příležitostně narazit například v Pivní galerii v Holešovicích. Z šesté pípy Pivovarského klubu v Karlíně teče každodenně pšeničný speciál z Pivovaru Náchod.

Stranou nezůstává ani žito

Z žita uvařil Pivovarský dům specialitu před dvěma lety. A koňům "ujídáme" z pytle třeba díky podílu nesladovaného ovsa v English Pale Ale, polotmavé novince Pivovaru Náchod, jež je k mání dokonce i v pražských supermarketech.

Co se zahraničních pivních značek týče, ty po dlouhá desetiletí v nabídce zcela chyběly. Že se situace mění, pozná i nezainteresovaný člověk při pohledu na vývěsní štíty značného počtu běžných restaurací.

Avšak kromě tmavého stoutu Guinness, vehementně šířeného irskými národními "pivozvěsty" takřka po celém světě, jde většinou opět o pivo plzeňského typu.

Jinak je tomu v pražských specializovaných podnicích a obchodech. Vedle nejrozšířenějších českých značek nabízejí v lahvích či soudcích nejen kompletní sortiment piva z tuzemských malých a středních pivovarů, ale milovníky rozmanitých stylů a chutí piva potěší i desítkami pivních rarit ze zahraničí.

Mnozí místní konzumenti chmeloviny by neobvyklou chuť těchto zahraničních specialit stěží ocenili. Znalců ale přibývá, a tak se před měsícem v karlínském Pivovarském klubu například zásilka lahvového "uzeného" piva z německého Bamberku nestačila ohřát v regálu, případně orosit v chladicím boxu. A je to přitom pivo velice svérázné příchuti, kterou mu dodává slad sušený v kouři bukového dřeva.

"V naší hospodě točí dva druhy piva. Desítku... a ta buď je, nebo není". Tento sarkasmus koloval v českých zemích počátkem osmdesátých let. Spolu s řadou anekdot a bonmotů odrážejících dobový marasmus přestal být aktuální.

Nabídka pivních lákadel rok od roku košatí, což vede mnohé k poznání, že české pivo dovede být výtečné, ale není na světě samo. (Gurmán)

Okolo dvoch miliárd korún vynaloží spoločnosť Global Group na výstavbu polyfunkčného komplexu Cassovar v Košiciach, ktorý bude stáť na mieste niekdajšieho rovnomenného pivovaru blízko historickej časti mesta. Dnes na stavbe slávnostne odhalili a poklepali základný kameň. Ako povedal predstaviteľ spoločnosti Global Group Miroslav Marynčák, dnešný deň, keď sa začína výstavba komplexu, je symbolický, lebo pred stopäťdesiatimi rokmi na tomto mieste položili základný kameň pivovaru. Výstavba komplexu, ktorý patrí čo do rozsahu medzi najväčšie investície nielen v Košiciach, ale aj na Slovensku, potrvá do konca roka 2010.

Dominantnou komplexu bude starý pivovarský komín, ktorý sa investor rozhodol ponechať na mieste a ešte zvažuje jeho využitie. „Zrekonštruujeme aj historickú administratívnu budovu, ktorá bola postavená pred 150 rokmi. Pri búracích prácach sme objavili aj štyri staré klenbové pivnice, ktoré chceme tiež zrekonštruovať. Takže symbolická pamiatka na starý pivovar ostane zachovaná,“ povedal Marynčák.

Ako uviedol Marynčák, v komplexe bude 400 nadštandardných bytov, hotel s 250 lôžkami, administratívna budova pre približne tisíc ľudí, kongresové centrum, obchody, reštaurácie a podzemné parkovisko s kapacitou 1 000 miest. (Sme)

Protimonopolný úrad SR (PMÚ) začal správne konanie voči spoločnostiam Pivovary Topvar a Heineken Slovensko za obmedzovanie hospodárskej súťaže. "Úrad začal správne konanie voči obom podnikateľom za možné porušenie zákona o ochrane hospodárskej súťaže pri uzatváraní zmlúv s reštauračnými a ubytovacími zariadeniami," uviedla pre agentúru SITA hovorkyňa PMÚ Alexandra Bernáthová. Ako pokračovala, jeden z účastníkov si ešte neprebral oznámenie o začatí konania. Úrad sa k predmetu prípadu a k jeho účastníkom nechce bližšie vyjadrovať. Rozhodnutie vydá PMÚ do šiestich mesiacov odo dňa začatia konania. "Predseda úradu môže lehotu na vydanie rozhodnutia v zložitých prípadoch pred jej uplynutím primerane predĺžiť, a to aj opakovane, spolu najviac o 24 mesiacov," doplnila Bernáthová.

V minulom roku predali slovenské pivovary celkovo 3,8 mil. hektolitrov piva, čo predstavuje medziročný pokles o 4 %. Vo vlaňajšom roku sa lídrom na slovenskom trhu s pivom stala opäť spoločnosť Heineken Slovensko so 45,6-percentným podielom na predaji, druhé miesto s 39,2-percentným podielom pripadlo spoločnosti Pivovary Topvar, ktorá vznikla spojením pivovaru vo Veľkom Šariši s topoľčianskym Topvarom. (24 hodín)