Slovenská vláda chce zdražit pivo. Zatímco pivovarníci a zákazníci restaurací se bouří, výčepní zůstávají v klidu. I kdyby některý z místních pivovarů kvůli zdražení zkrachoval, zůstanou na vývěsních štítech značky od západních sousedů.

Hlučná slovenština se valí od masivních stolů a uprostřed velkého hospodského sálu se všechna témata hovorů srážejí do pestré směsi. Mluví se o neúspěšné kvalifikaci slovenských fotbalistů či o aféře s přidělováním bratislavských městských bytů politikům.

Protože do jedné z největších bratislavských restaurací Mamut na okraji Starého Města chodí lidé hlavně na pivo, vynořuje se každou chvíli téma, které momentálně hýbe slovenským pivařům žlučí. „Jestli zdraží, lidé si začnou kupovat levnější pivo v obchodech a v hospodách bude prázdno. Možná to udělám i já,“ krčí rameny padesátiletý stavební dělník Matúš Dubovský, před sebou na stole sklenici s Velkopopovickým Kozlem. Skupinka okolo stolu souhlasně přikyvuje. „Nebo si budeme jezdit kupovat pivo do Rakouska,“ přidává další repliku do černého scénáře jeden z Dubovského parťáků.

Téma, které rozohnilo všechny, kteří mají na Slovensku něco společného s pivem, otevřeli pár kilometrů odtud v parlamentu poslanci pravicové vládní koalice. V rámci úsporného balíčku chtějí zvednout spotřební daň z piva tak, že se cena za půllitr zvýší až o šest centů, tedy téměř o dvě slovenské koruny. To je rekordní zdražení.

Slovenští pivovarníci minulý týden přinesli do parlamentu bleskově vzniklou petici. Pivařům na ceně záleží, bylo pod ní přes 170 tisíc podpisů. „Když se daň zvyšovala v roce 2003, zavíraly se pivovary, dnes jich zbylo ze 14 jen 5, ztratila se tím více než tisícovka pracovních míst,“ varuje před další ranou pro slovenské pivovarnictví šéf asociace pivovarů Roman Šusták.

Zdražíme, ale nezahyneme

Při večerní procházce slovenskou metropolí se však představa krachujících restaurací těžko navozuje. V řadě podniků v centru mají výčepní napilno, spíše než o turistických restauracích s vyhřívanými zahrádkami to platí o hospodách a barech, kam chodí trávit večery místní. „Pokud zvednou daň, asi zdražíme, ale nemyslím, že by nám to nějak výrazně sebralo zákazníky,“ říká provozovatel restaurace Omama Café Viktor Půček.

Stejně sebejistě mluví i další hostinští, ať už v centru nebo mimo ně. Čepovaný půllitr se tu dá koupit i za euro a ani deseticentové zdražení prý hospody nepoloží.

Chcete-li pochopit, proč nesdílejí strach slovenských pivovarů, stačí na ulici zvednout hlavu. Pohled na vývěsní štíty každé druhé bratislavské restaurace je exkurzí do pivního místopisu země na západ od slovenských hranic. Staropramen, Velkopopovický Kozel, Plzeňský Prazdroj, Svijany, Černá Hora, Bernard nebo Budvar, to jsou české názvy, na které tu narazíte nejčastěji. „Nerad to říkám, ale české pivo je lepší. A mají ho pomalu v každé hospodě, takže spousta lidí to slovenské ani nepije,“ připouští prostovlasý muž se sklenicí staropramenu v kmenové restauraci smíchovského pivovaru Potrefená husa.

Ani slovenští pivní patrioti však nejspíš nebudou muset plakat nad prázdnou sklenicí. Velké pivovary sice mluví o hrozbě krachu a chátrající opuštěná budova bratislavského pivovaru Stein dokazuje, že lépe už bylo. Hlavním městem se ale šíří relativně nový fenomén: minipivovary. Jen za poslední dva roky tu vznikly tři. A o zákazníky prý nouzi nemají. „Pokud se zvýší daň, bude to diskriminace našeho podnikání. Ale doufáme, že nám to zákazníky nesebere, jsme tu sedm měsíců a lidé už si k nám zvykli chodit,“ říká spolumajitel Bratislavského měšťanského pivovaru Marian Madaj.

FAKTA Pivo v parlamentu Na Slovensku se ročně vypije 74 litrů piva na osobu, což je o 20 litrů méně než před posledním zvýšením spotřební daně v roce 2003. O dalším růstu daně bude hlasovat parlament, čeká se ještě tuhý boj, vedle opozice může být kvůli lobbingu pivovarníků proti i část poslanců vládní koalice.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Kupec