Křížem krážem tříkrajově

A máme tu opět jaro, začíná sezóna pivních festivalů a výletů všeho druhu. Jaká bude ta vaše letošní? Po našem klubovém výletu a dvoudenní soukromé pivní ochutnávce Bratislavy (fotky zde... ), jsme naplánovali poněkud narychlo a intuitivně menší pivní vandr, jehož hlavním cílem byla exkurze ve svijanském pivovaru. No vandr, už nežijeme v době vandrovníků a poutníků, pěšky to bohužel nešlo všechno stihnout, takže pro mě opět podle hesla „nasucho, aneb někdo to odřídit musí“. Svijanský pivovar slavil 450 let své existence a při té příležitosti lákal na volné prohlídky pivovaru. Využili jsme pracovního volna v den státního svátku a naše očekávání se naplnilo měrou vrchovatou.

U Grobiana

Úvodní zastavení proběhlo v Kokořínském Dole, kde se na prostranství před restaurací U Grobiana konal další Podkováň fest, čili komornější a mně jedna z příjemnějších akcí tohoto typu. Přítomny byly stánky regionálních pivovarů a pivovárků, z těch větších Klášter, Rakovník, Podkováň, z minipivovarů Novoměstský, exotický Svatý Kopeček, dále stánek benešovské ex Melodie nabízející Vítka z Prčice a Au/Hallertau a stánek mělnické hospůdky Němý medvěd. Zkouším malé svatokopecké, jedenáctka mi chutná, ostatní si pochutnávají nejvíc na podkováňském světlém ležáku a melanoidním Vítkovi.

Stánky v Kokořínském Dole

I Podkováňští oslavují kulaté výročí, tentokrát 580 let od první zmínky týkající se vaření piva při Skalském potoku. Pivovar navařil jistě zajímavou světlou čtrnáctku s historizující etiketou, avšak takové speciální pivo si dle mého názoru zaslouží být stočeno spíš v exkluzivní skleněné třetince s patentním uzávěrem než ve dvoulitrovém plastovém obalu, určeném pro masovou spotřebu. Je zataženo, tu a tam sprchne, tu a tam vysvitne sluníčko, lidé přicházejí a přijíždějí, žádné davy, prostě tak akorát. A my se přemisťujeme na Svijany.

Neumann Vtelno

Projíždíme ovšem Mělnickým Vtelnem, a tak zastavujeme na jedno rychlé. V dolní restauraci zastihujeme rodinu majitele s tím, že Neumann junior právě vaří. Domlouváme si krátký rozhovor s mladým sládkem a pomalu se chystáme k odjezdu s vědomím, že ve Vtelně je vše v pořádku.

Před svijanským pivovarem, kam přijíždíme přesně na čas, to již houstne. Naštěstí jsou zde na větší množství lidí připraveni, vždyť podobných akcí tu v minulosti proběhlo dost, takže organizace na jedničku. Na recepci o nás vědí a za malou chvilku se již dostáváme na řadu. Fasujeme rozlišovací vesty a vyrážíme s mladou průvodkyní do pivovarských útrob.

Pivovarské nádvoří

Procházíme moderní varnou, která je neustále v provozu a která chrlí den co den obrovské množství mladiny, až se člověk diví, že se to všechno vypije. Následuje podvarní, kde můžete v nasvícených vitrínách obdivovat zvláštní poháry a trofeje z nejrůznějších pivních soutěží. Přes dvůr přicházíme k budově nové spilky s propagační stanicí, jde o jakousi moderní nevzhlednou halu evokující příměstské montované velkosklady. Úhlopříčně přes dvůr v podobné lego - krabici je situován obří ležácký sklep. Prohlídka pokračuje na robotizovanou stáčírnu sudů, stáčírna lahví je pak přístupná již bez služeb průvodce.

Svijanská varna

Na závěr dostává každý účastník exkurze od pivovaru dárek v podobě duopacku piva Svijany 450, což je žhavá novinka uvařená právě ke kulatému výročí – jde o slabší variantu jedenáctky, dle mého názoru dost vodová a nicneříkající záležitost. Pivovar ještě přidává poukázku na jedno čepované či točené, chcete-li. Myslím, že je to od pivovaru dobrý přístup, který konzumenty rozhodně osloví.

Spilka přes sklo

Na konci exkurze jsme bohužel svědky trapné situace, kdy při odevzdávání rozlišovacích vest jedna chybí, čecháčkovsky ubohé. Docela by mě zajímalo, kolik se jich toho dne „ztratilo“. Ke cti svijanským budiž udržování osvědčeného postupu varna - spilka - sklep, žádná „cékáčka“ tu nenajdete. Mediálně propírané používání isoextraktů pochopitelně průvodkyně nezmiňovala.

Ležáckký sklep

Ve Svijanech doporučuji ještě navštívit pivovarskou prodejnu s bohatým sortimentem od piv přes módní doplňky až po sběratelské předměty, ale raději až někdy jindy, bez náporu tlačících se lidí.

Před výjezdem jsem nosil v hlavě tajný plán, jehož uskutečnění jsem dával mizivou šanci na úspěch. A přece, někdy to prostě může vyjít. Další zastávkou na trase se měly stát Sezemice. Místo, kde se již dovařilo. Místo tajemné, které navštívil jen málokdo. I tady, na Pivním.infu, se to v diskusi hemží marnými pokusy. A jelikož Sezemice leží nedaleko Svijan, vyrážíme. Pivovárek po drobném zaváhání objevujeme a máme i to pověstné štěstíčko, kterému jsme vyšli naproti. Zastihujeme zde pana majitele, který nás ochotně bere dovnitř. Škoda jen toho pivečka, sezemické už asi neochutnáme, i když naděje umírá poslední.

V Sezemicích na varně

Po krátkém pobytu v Sezemicích pokračujeme na Kost, kde by se mělo v budoucnu také začít vařit. Jsem přesvědčen, že pivovárek v podhradí je smysluplný projekt, hlavně v období turistické sezóny. Zatím tu v restauraci zřízené v budově bývalých štoků a spilky nabízejí svoje pivo vařené v Chotěboři. Sedí se tu ale krásně, na jedné straně pohled na starý pivovar, na druhé rybník, skály a les. Idylka.

Kost - varna

Ještě nám zbývá poslední cíl, kde se pivo vaří, a to pivovar Dětenice, o němž už toho bylo napsáno dost, je to tu stále stejné, zaplněné hlavně hosty z východu. Při tolika zákaznících zjevně malý dětenický pivovárek nestíhá vařit. A tak nás ani nepřekvapuje informace „JPP-jedna paní povídala“, že si zde pomáhají dokvášením svijanské mladiny. Zda je to fakt či fáma, nevím – budu rád za případné doplnění informací.

Dětenický pivovar

Celou fotogalerii autora naleznete zde...

---

[Jan Pechánek] [Zobrazeno 6960x] [26. květen 2014]
[Pivní cesty] [comments: 2] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře