"A já pořád kdo to tluče, on to bednář na obruče." Tak tahle lidová píseň je od úterka v Plzni vysoce aktuální. Po téměř padesáti letech totiž místní slavný pivovar opět obnovil vlastní výrobu těchto dřevěných nádob. Po téměř padesátileté odmlce bednáři v Prazdroji staví zcela nový sud, ve kterém bude zrát plzeňské. Následovat mají další.

Po téměř padesátileté odmlce bednáři v Prazdroji staví zcela nový sud, ve kterém bude zrát plzeňské. Následovat mají další.

Nové velké bečky vlastní výroby nahradí vysloužilé sudy, které se v Plzeňském Prazdroji používají ke kontrolní výrobě piva tradiční metodou.

"Je třeba mít srovnání, zda naše pivo dělané nejmodernějším způsobem je stejné jako to, které vařili naši dědové a které třeba leželo v dřevěných sudech. A protože některé původní nádoby jsou starší sta let, je třeba pořídit nové," vysvětluje sládek Prazdroje Václav Berka.

Bednáři - ohrožený druh?

Parta bednářů Prazdroje - poslední své profese ve střední Evropě - čítá nyní deset členů. Někteří ještě pamatují doby slávy tohoto řemesla.

"I v roce 1957 jsem byl u toho, když jsme tady v pivovaru dělali poslední nový sud. No vidíte, stačilo čtyřicet osm let a je to tu znovu," říká s úsměvem hlavní bednář pivovaru Ladislav Bešťák.

Prazdroj se obnovením výroby ležáckých sudů vrací ke kdysi slavné tradici. Ještě v osmdesátých letech minulého století využíval na pět a půl tisíce těchto ležáckých nádob. Teď má pivovar ve sklepích pět desítek sudů. Zrání v dubových nádobách je nyní, v éře moderní výroby v kovových tancích, jen zlomkem celkové produkce.

Jak dlouho vzniká sud

Příběh nového sudu - v Prazdroji prvního po půlstoletí - začal před deseti lety. Právě tehdy se k zemi skácely duby v lese u Zbiroha na Rokycansku, jejichž dřevo si nakonec plzeňští bednáři vybrali ke stavbě nádoby.

"Jen materiál ke stavbě jednoho sudu přijde na padesát tisíc korun, plus samozřejmě další doplňky, třeba obruče, které si upravujeme na míru sami. A pak už jen práce," usmívá se hlavní bednář Plzeňského Prazdroje.

Samotná výroba sudu trvá plzeňským řemeslníkům asi tři týdny. Nejdůležitější je trpělivost, nic se nesmí uspěchat, aby se dřevo nepoškodilo," říká Ladislav Bešťák.

Ten už dnes ví, že obnovená tradice jedním sudem neskončí. "Ročně bychom rádi postavili tak tři další," říká hlavní bednář.

Pro budoucnost dnes už téměř zapomenutého řemesla je třeba, aby Prazdroj našel nové lidi, kteří převezmou zkušenosti svých kolegů. "Ale naše řemeslo se už nikde nevyučuje. Takže si musíme pomoci sami - prostě přeškolíme nějakého šikovného truhláře," dává recept na výchovu bednáře první muž plzeňské party. (iDnes)

Prodejcům občerstvení na festivalu Na ulici se nelíbí, že nemohou čepovat pivo. Prý se kvůli tomu stávají terčem kritiky návštěvníků, kteří prý často, když zjistí, že si nemohou dát pivo, nekoupí si ani nic k jídlu a jdou pryč.

"Tohle tu nikdy nebylo. Vždy se řeklo, jaké pivo se bude čepovat a za kolik, a mohl ho mít každý. Letos to není. Co když za rok nebudeme moci prodávat ani klobásy," láteří jeden z prodejců.

Podle ředitele pořadatelského servisu Esprit Hanuše Klůse je příklad z klobásami přehnaný.

"U piva to tak je, protože takovou podmínku měl jeden z hlavních sponzorů Plzeňský Prazdroj. Smlouva s ním je postavená jinak než loni. Záleží mu na tom, aby vidělal, proto si pivo prodává sám ve speciálních stanech a stáncích," vysvětlil Klůs. Podle něj na zákaz prodeje piva ostatní prodejci přistoupili, když se uzavíraly smlouvy s nimi.

"Komu se to nelíbilo, nemusel tu prodávat. Mohl jet jinam," dodal Klůs.

U scén festivalu se tak prodává jen pivo Pilsner Urquell za 27 korun půllitr. Výjimkou jsou prodeje do kelímků kamenných restaurací. Těm prodej piva zakázat nelze. Levnější pivo tak lze koupit například v Pizza Baru ve Smetanově ulici, Hifi klubu a Bistru na náměstí Republiky (Gambrinus10/20 korun) a U Mansfelda (Pilsner Urquell/25 Kč). (Plzeňský deník)

Představte si, že přijdete do restaurace, sednete si ke stolu, načepujete si své pivo, a kdykoli budete chtít, si budete moci půllitr opět sami naplnit, aniž byste museli vstávat od stolu. Že je to sen? Ne tak docela. V Plzni už totiž funguje restaurace, kde je na každém stolu výčepní zařízení a z něj si hosté čepují pivo podle vlastní libosti sami.

Tato restaurace je dnes otevřená přesně týden a o zákazníky nemá nouzi. Například na zítřejší večer je už zarezervována drtivá většina z desíti samooblužných stolů.

"Jsme zatím ve zkušebním provozu, ale každý večer je tu obrovský frmol," říká jeden z výčepních, který se představil jako Tomáš. A nával asi jen tak nepomine. Lidé jsou novinkou nadšeni.

"Nemusíme pro pivo chodit na bar, nemusíme čekat na obsluhu a nemusíme se ani rozčilovat, že nám udělali nízkou nebo vysokou pěnu. Stačí si jen při příchodu vyzvednout sklenici a pak už pijete jen to, co si sami vytvoříte," říká jeden z hostů Lukáš Němec.

Myšlenka postavit samoobslužnou restauraci napadla dva plzeňské podnikatele. K realizaci se připojil i Plzeňský Prazdroj.

"Je to novinka, k níž nemáme žádnou studii, kolik piva se v takové restauraci vytočí. Připadala nám ale velmi zajímavá, proto jsme zainvestovali technologii," říká za pivovar Vladimír Jurina.

Jedná se o to, že se pivo vede z tanku do chaldicí místnosti a odtud pak trubkami z pivního tanku ke každému stolu zvlášť. Na stole je výčep s jedním až třemi kohouty a nad nimi displej, kde se objevují informace o množství vyčepovaném z každého kohoutu. Když hosté dopijí poslední doušek, dají ovládáním na displeji obsluze znamení, že u stolu chce zákazník platit. Obsluze se pak na centrálním počítači zobrazí propitá částka. Ta se stanovuje přesně podle vyčepovaného množství. Měřidla mají přesnost na setinu litru. (Plzeňský deník)

Ve čtvrtek se od 19:30 koná letošní první koncert v tradiční sérii hudebních čtvrtků. Vstup na všechny koncerty je zdarma. Součástí Léta s Prazdrojem budou poslední červencový víkend i dvě vystoupení v rámci turistické Olympiády, kterou ve spolupráci s městem Plzeň a s Plzeňským Prazdrojem pořádá Svaz českých turistů. Léto s Prazdrojem vyvrcholí na začátku října již tradičním Pilsner Festem.

Plzeňský Prazdroj,a.s. i letos nabídne příznivcům hudby sérii koncertů populárních skupin pod společným názvem „Léto s Prazdrojem“. Jako první dnes na nádvoří pivovaru vystoupí Vypsaná Fixa a Pod Stolem, dále se fanoušci dobré hudby a skvělého piva mohou těšit například i na skupiny Replay, Znouzectnost nebo Semtex. I letos budou akce Léta s Prazdrojem obohacena o vystoupení mladých plzeňských kapel.

Poslední červencový víkend bude ve znamení turistické olympiády. „Plánujeme kromě jiného také prodlouženou otevírací dobu Návštěvnického centra i Pivovarského muzea, “ řekl Vladimír Jurina, manažer Plzeňského Prazdroje odpovědný za marketing návštěvnických aktivit, „prohlídky navíc budou probíhat každou půlhodinu, takže doufáme, že budeme moci přivítat co nejvíce zájemců - všichni jsou samozřejmě co nejsrdečněji zváni.“

Program koncertů na nádvoří plzeňského pivovaru:

30. 6. Vypsaná Fixa + Pod Stolem

7. 7. Neřež + Kasiopea

14. 7. Sarin + Replay

21. 7. Post-it + Antabus

28. 7. Pavla Kapitánová & BAND + Cofrum Marling

29. 7. Jiskra + host

30. 7. MHS

4. 8. Tři Sestry revival banda + Siláž

11. 8. Traband + Navzájem

18. 8. Znouzectnost + Bikini

25. 8. Lucie Revival + No exit

1. 9. Semtex + LSD

30.9. – 2.10. Pilsner Fest

Doprovodné akce a výstavy budou během celého léta probíhat jak v prostorách pivovaru a jeho Návštěvnického centra, tak i v Pivovarském muzeu, případně v jiných lokalitách Plzně. Koncerty se budou konat za každého počasí, jejich začátky jsou v půl osmé a vstup na ně je zdarma. Speciality na grilu a výborně ošetřené pivo od mistrů výčepních z Prazdroje poskytne letní zahrádka a v případě nepříznivého počasí restaurace Na Spilce. (regionplzen.cz)

Jak nezabloudit pod zemí? Putovat po proudu vody! Těžké dveře se otevírají, pár kroků za ně a před očima se nabízí pohled do jiného světa. A jiného času. Před námi se vine podzemní labyrint plzeňského pivovaru. Všudypřítomné vlhko, to je první poznávací znamení chodeb, kterých je pod areálem na devět kilometrů. Běžně přístupná je ale jen část, několik set metrů. „Zabloudit se ale v podstatě nedá, a to díky jednoduchému triku,“ říká Helena Emmerová z Prazdroje a ukazuje na mělký kanálek s pramínkem vody, který se vine podél stěny. „Chodby jsou totiž vyhloubeny s mírným sklonem, takže stačí jít po proudu. Prst do vody a hned víte, kudy ven,“ prozrazuje Helena Emmerová.

Chodby pod Prazdrojem měly jednoduchý účel - zrálo v nich mladé pivo v ležáckých sudech. A právě pískovcové podloží pod pivovarem bylo k hloubení sklepů ideální. Při pohledu na široké chodby kolem není třeba velké představivosti k tomu, aby člověk pochopil, jakou dřinu tehdejší „tuneláři“ podstoupili.

Dělníci se prvně chopili nářadí v roce 1839 a ručně se pustili do skály. A jejich dílo otevřelo podzemí. „Pozor, ať neuklouznete,“ přerušuje úvahy nad sysifofskou dřinou průvodkyně a míří do hloubi podzemí. Povrch země se v tu chvíli nachází asi patnáct metrů nad sklepením. „A tady je čert,“ sklání se průvodkyně ke stěně chodby a ukazuje na vytesaný reliéf. A opravdu - ze zdi se šklebí rohatý.

Chodby v pískovcové skále dodnes skrývají dávnou podobu řemesla sládků či bednářů. Tajemného čertíka do pískovcové zdi sklepa údajně vytesali italští trestanci, kteří byli odsouzeni k nuceným pracím při hloubení sklepů. „Prý se to stalo v roce 1845,“ vypravuje Helena Emmerová. Pár desítek metrů za tajemným místem svítí do sklepení kužel světla. Za chvilku je jasné proč - do stropu pískovcové chodby vede prostorná šachta, která ústí na povrchu. „Tudy se do sklepů dopravoval led, dříve nezbytná součást pivovarnické výroby a přepravy piva,“ vysvětluje průvodkyně. Fantazie kreslí úžasný pohled - jiskřící bloky ledu v setmělých chodbách, připravené chladit dílo plzeňských sládků. Přestože totiž ve sklepích panuje stálá teplota, k výrobě bylo třeba dosáhnout nižší než té přirozené. A tak pod zem putovaly kry z plzeňských řek či městských rybníků.

Kilometry a kilometry chodeb pod Prazdrojem nevybudovali stavitelé najednou. Do roku 1870 ruce dělníků vyhloubily prvních třináct sklepů. A pak následovaly další. „Pod pivovarem leží i Afrika a Sibiř,“ říká průvodkyně a hned reaguje na udivené pohledy. „Tak pivovarníci nazvali sklepy nejvzdálenější od hlavního vchodu,“ umívá se a pokračuje v pouti labyrintem, kam se běžný návštěvník nedostane.

Obrovské prostory jako by nekončily. Podzemí - to je 32 tisíc metrů čtverečných, dno chodeb leží v rozmezí od dvanácti do jedenadvaceti metrů pod povrchem. „Podíváme se k sudům. A můžeme ochutnat i pivo,“ zve k návštěvě největší atrakce pivovaru Helena Emmerová. V ležáckých sklepech Prazdroj seznamuje s tradiční výrobou unikátního piva. „To zde stále kvasí tradičním způsobem v dubových kádích a zraje v obrovských ležáckých sudech, přesně jako za časů našich pradědečků,“ připomíná Emmerová. Kdo dostane žízeň a je zvědavý, jak tradičně vyrobený Prazdroj chutná, toho sklepmistři dlouho trápit nebudou. Načepují třetinku přímo z dubového sudu. Dubové sudy stojí za zmínku a povšimnutí už jen proto, že plzeňský pivovar je jediným v Evropě, kde ještě žije bednářské řemeslo. Osm bednářů má i dnes velmi napilno. Musí se starat o všechny sudy, kterých je ve sklepeních okolo tří set. „Potřebují stálou péči. Smolení sudů, které k této péči patří, se každoročně stává oslavou jejich umění. Umění bednářů uvidí i lidé, kteří navštíví pivovar mimo dobu smolení. Poslední část expozice je věnována právě jim a všichni mají možnost se s jejich prací podrobně seznámit,“ připomíná Emmerová. Vycházíme z labyrintu. Denní světlo nás vrací do moderního světa. (MF Dnes)

Továrna na pivo jako vyhledávaný cíl turistů? Ano, podnik totiž zdaleka už není jen výrobnou pěnivého moku. Hosté mají možnost nahlédnout do tajemství vzniku slavného piva přímo při výrobě, připraveno je pro ně nové Návštěvnické centrum.

Pivovarské muzeum zase nabízí kromě mnoha expozic nově i rozsáhlou výstavu Příběh piva, která mapuje tisícileté dějiny oboru. A na konci trasy mají návštěvníci jedinečnou možnost usednout ke stolu a ve slavném historickém šenku Na Parkánu vychutnat točený Pilsner Urquell.

Nová varna Urquellu se otevře turistům

Pivovar po řadě změn chystá další novinky. „Budujeme přístup do zrekonstruované varny Pilsner Urquell a pracujeme na expozici věnované vaření piva. Do varny se bude vcházet z prostoru u historických sklepů a prohlídka bude obohacena o řadu novinek,“ říká mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. "Nemůžeme se spokojit s tím, co máme. Vždyť podle mnoha průzkumů mezi těmi, kdo do tuzemska přijíždějí, je pivo často na jednom z předních míst ve výčtu největších lákadel," říká mluvčí. Ještě více se zviditelnit, a to v zahraničí i doma. Tak zní plány Prazdroje ohledně cestovního ruchu.

"Možné návštěvníky chceme oslovit rozsáhlou reklamní kampaní a zúčastníme se vybraných turistických veletrhů doma i v zahraničí. Spolupracujeme i s magistrátem města Plzně i s Plzeňským krajem. Nejnovějším příkladem je naše účast v expozici kraje na výstavě Regiontour v Brně. Zatím největší stánek - plzeňskou hospodu - připravujeme na únorový veletrh Holiday World v Praze," sdělil Bechtin.

Kongresy v pivovaru? Máme na to, říká mluvčí. Prazdroj se chce do budoucna stát i místem, kde by se pořádaly odborné konference či velké kongresy. Máme na to prostory a zázemí, tvrdí pivovarští. "Náš záměr ale závisí na tom, jak se bude dařit plánovaná výstavba hotelů v Plzni," připomněl Bechtin, že metropoli zatím schází potřebné množství a kvalita ubytování. "Už teď víme, že bychom něketré kongresové akce mohli pořádat, není to jen nějaké zbožné přání," řekl. (iDnes)

První zásilka plzeňského ležáku zamířila do Spojených států v roce 1874. Slibný start přerušila světová válka. Na předválečnou úroveň se Prazdroj dostal až po osmdesáti letech, v roce 1994. Přestože se absolutní většina českých exportérů zaměřuje na evropský trh, mají české firmy šanci uchytit se i v USA. Jednou z nich, která za oceán vyváží už přes 130 let, je Plzeňský Prazdroj. Prvních zkušebních 15 věder, tedy asi osm hektolitrů, přepravila za oceán už v roce 1873.

Pivo zrálo na lodích. Regulérní export ale začal až o rok později. Zaledované lodě s pivem sloužily v počátcích jako prostředek přepravy, ale také jako místo, kde pivo dozrávalo. Export plzeňského ležáku do Spojených států se vyvíjel slibně. V roce 1913, tedy po necelých čtyřiceti letech od počátku vývozu, do Spojených států ročně mířilo kolem 40 tisíc hektolitrů piva. V té době byl Plzeňský Prazdroj s ročním výstavem přes milion hektolitrů největším pivovarem v Evropě.

Válka růst přerušila. Slibný vývoj ale ukončila první světová válka a prohibice ve Spojených státech. Plzeňský Prazdroj se poté dostal na úroveň exportu z roku 1913 až po více než osmdesáti letech, v roce 1994. Po skončení války přišly pro export další pohromy. Druhá světová válka znamenala, že se pivo z Plzně stalo německým zbožím. Pak přišla komunistická éra, kdy export vyloženě skomíral. To trvalo až do 80. let.

Když máte silného společníka, prodává se zboží samo. Pak už ale vývoz prudce stoupal. Ve druhé polovině 90. let se o distribuci začala starat dceřiná společnost Prazdroje, která nahradila zastupitelské firmy. Ty měly export do té doby na starosti. Výrazně roste vývoz od roku 1999, kdy do Prazdroje vstoupil zahraniční partner SAB. V roce 2001 se už za oceán prodalo přes 100 tisíc hektolitrů, což bylo víc než poloviční nárůst ve srovnání s předcházejícím rokem. V roce 2004 překonal Prazdroj další metu - 150 tisíc hektolitrů za rok. Úspěšnou expanzi pak už dovršilo spojení s americkou pivovarskou dvojkou, společností Miller, která poskytla tolik potřebné zázemí. Export Prazdroje podle zemí: Německo 27 %, Slovensko 24 %, USA 21 %, Velká Británie 6 %, Ostatní 22 % (Zdroj: Prazdroj, údaje za únor 2003 až březen 2004) "Stačí najít silného partnera, pak už se všechno prodává samo," tvrdí ředitel pro zahraniční výrobu Prazdroje Jan Hlaváček. Dnes je americký trh pro Plzeňský Prazdroj třetí nejvýznamnější. Směřuje tam 21 procent produkce.

České firmy vyvážejí do Evropy. Ne všechny české firmy mají ale na trhu Spojených států tak silnou pozici. "Pro české společnosti je pořád zdaleka nejvýznamnější Evropa. Spojené státy mají z tohoto pohledu zanedbatelný charakter, ale pro české firmy je důležité hlavně to, že tady mohou najít lukrativního partnera," soudí generální ředitelka agentury Czech Trade Jitka Hanzlíčková. Firmy se musí přizpůsobit. Firmy se podle ní dopouštějí několika chyb, které jim proniknutí za oceán ztěžují. Je to hlavně fakt, že neznají tamní prostředí a výrobky nepřizpůsobují americkému trhu. "Například nábytkáři musí přistoupit na to, že pokud budou chtít do Ameriky vyvážet, musí přizpůsobit třeba velikost zásuvek americkým poměrům. Totéž platí pro balení, Američané mají úplně jiný systém měření. Ten musí české firmy akceptovat," říká Hanzlíčková a dodává, že české společnosti často podceňují marketing nebo mají neprofesionálně připravené materiály pro potenciálního partnera. Přesto ale český export do Spojených států od vzniku České republiky nepřetržitě roste. Podle Hanzlíčkové je dnes na čtyřnásobku úrovně z roku 1993. (iDnes)

Sponzorem českého olympijského týmu bude i v příštím čtyřletém cyklu Plzeňský Prazdroj, který ve středu podepsal smlouvu s marketingovou společností Českého olympijského výboru a zůstává tak jedním ze čtyř generálních partnerů ČOV. Olympionici budou propagovat značku Pilsner Urquell. Předseda představenstva marketingové společnosti Česká olympijská Ladislav Malý uvedl, že příjmová část rozpočtu ČOV je tak naplněna ze 72 procent. Potvrdil, že přímé platby od sponzorů budou opět na úrovni 250 milionů korun.

Čtveřice generálních partnerů se na této sumě podílí rozhodující měrou. Už dříve své spojení s olympioniky prodloužila automobilka Škoda. Za velmi nadějné označil Malý i jednání s firmou ČEZ, jejíž partnerství pro ČOV zprostředkovává společnost Česká sportovní. Nejistá je prý zatím pozice Českého Telecomu vzhledem ke změnám, jimiž tato společnost prochází. "Do hry může vstoupit i jiný operátor," řekl Malý.

České olympioniky bude i v příštích čtyřech letech oblékat firma Adidas a do sponzorského portfolila postupně přibývají i další partneři. "Myslím, že nikdy v minulosti nebyl rozpočet zajištěn tak brzy. Často se smlouvy podepisovaly až ve druhém roce olympijského cyklu," pochvaloval si Malý. Spokojenost vyjádřil i generální ředitel Plzeňského Prazdroje Steve Woodward. "Pivo Pilsner Urquell je symbolem České republiky ve světě. Reprezentuje tuto zemi stejně tak jako nejlepší sportovci. Proto je naše partnerství naprosto přirozené," řekl Woodward po podpisu smlouvy. (iDnes)

Zdi Plzeňského Prazdroje skrývají tajné recepty. A nejde jen o pivo. Své speciality má i parta bednářů, která jako jedna z posledních v Evropě pečuje o dřevěné sudy. A právě včera pracovali na snad nejsložitějším úkolu každého roku - vysmolení sudů. "Nejdříve si připravíme smolu ze směsi pryskyřic a dalších příměsí. Sudy pak vyneseme ze sklepů ven, horkým vzduchem zbavíme vnitřky staré smoly. A začne být horko dvě stě stupňů horkou látkou sudy nově vysmolíme," usmívá se hlavní bednář pivovaru Ladislav Bešťák. Ten do pivovaru nastoupil před padesáti léty.

"Tehdy tu nás bednářů byly desítky a desítky. Jak šla doba, dřevěné sudy nahrazovaly ty moderní a práce ubývalo. Teď nás v Prazdroji dělá deset. Když teď chcete sehnat bednáře, nezbývá než přeškolit šikovného truhláře," vypráví Bešťák. Výuka bednářských učňů totiž v pivovaru skončila před téměř třiceti lety. Plzeňští pivovarníci používají v současné době k tradiční výrobě piva více než padesát čtyřicetihektolitrových sudů, přibližně stejný počet mají v zásobě pro případ potřeby. Zrání v dubových nádobách je však nyní, v éře moderní výroby v kovových tancích, jen zlomkem celkové produkce.

"Je to ale tradice, kterou udržujeme živou. Pivo vyráběné tradiční metodou například slouží k porovnávání s moderní produkcí. Chodby s dřevěnými káděmi a sudy, kde zraje pivo, jsou také součástí prohlídkové trasy v pivovaru," vysvětluje mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Podle něho bylo od roku 1892 i v době před druhou světovou válkou v pivovaru na sto padesát bednářů, kteří se starali o šest tisíc sudů. "Sládkové to neradi slyší, ale my bednáři říkáme, že pivo z vysmolených sudů je lepší," nedá na tradici a svou práci dopustit Bešťák. V nejbližších dnech začnou bednáři vracet ošetřené sudy zpět do podzemních sklepů. Staré sudy se smolí dvakrát ročně. "Na vysmolení každého sudu potřebujeme přibližně pětadvacet minut, pak si sudy odpočinou a tak za týden už budou připravené na další várku plzeňského piva," prohlašuje Ladislav Bešťák. (iDnes)

Víte, jak se vyrábí pivo? A už jste někdy ochutnali plzeňské přímo z dubového sudu? Pokud vás to láká, udělejte si o víkendu výlet do Plzně. Prohlídková trasa ve zdejším pivovaru je jednou z nejnavštěvovanějších atrakcí západních Čech. "Dominantou haly je model pivovaru z přelomu 19. a 20. století, zobrazující průřez pivovarnickým domem. Návštěvníci vidí, jakým způsobem se vyrábí pivo. Výtvarná expozice je doplněna figurami historických postav i autentickým zařízením pivovarnického domu," říká Olga Korandová z návštěvnického centra.

V kinosále návštěvníci zhlédnou film, který je provede historií pivovaru od dob jeho vzniku. Další cesta vede přes starobylé nádvoří do nově zrekonstruované varny, kde průvodci návštěvníkům představí technologii vaření pravého plzeňského piva. V pivovarských sklepích - skalních chodbách - se dodržuje tradiční výroba piva. Mladé pivo kvasí v dubových spilečných kádích a ležák Pilsner Urquell zraje ve velkých dubových ležáckých sudech. "Pivo načepované z těchto sudů mohou návštěvníci ochutnat," prozrazuje Olga Korandová. Fakt, že Plzeňský Prazdroj je turistickým lákadlem, dokládají i čísla: branou pivovaru ročně prochází na sto tisíc lidí. (iDnes)

Letošní ročník měl opět rekordní návštěvnost a pohodovou atmosféru. Pilsner Fest svým letošním pátým ročníkem dokázal, že již má pevné místo v plzeňském kalendáři kulturních a společenských akcí. Opět nabídl kvalitní program nejširšímu spektru diváků. Všichni návštěvníci se, i přes občasnou nepřízeň počasí, dobře bavili. Nejvíce lidí přilákalo páteční vystoupení skupiny Tři Sestry a sobotní slavnostní ohňostroj s následným koncertem skupiny Chinaski. Hlavní scéna, která byla i letos umístěna v prostoru mezi varnou a bývalým výstavem, během celého programu doslova praskala ve švech.

„Letošní koncepce festivalu, která vsadila na kvalitu programu, nabídky gastronomie a poznávacích aktivit v pivovaru i v muzeu, se ukázala jako krok správným směrem“, shrnul víkendové dění na nádvoří pivovaru Vladimír Jurina, marketingový manažer značky Plzeňský Prazdroj.“A jsme velmi rádi, že příznivci nejrůznějších hudebních žánrů, kteří letos během víkendu na Pilsner Fest zavítali, mají přeci jen alespoň jednu zálibu společnou – pivo Pilsner Urquell.“

Kromě hlavního programu měli návštěvníci možnost posedět ve Spilka stanu, kde probíhal vedlejší program festivalu, prohlédnout si ukázky historických řemesel nebo ochutnat tradiční staročeské pochoutky. Pro děti byla stranou od hlavního areálu festivalu připravena speciální dětská scéna, kde se mohly pobavit na nejrůznějších atrakcích, nebo sledovat kejklíře. Na letošní ročník si také našlo cestu i mnoho zahraničních návštěvníků. Potřebám návštěvníků výborně sloužil prostorný informační stánek a úspěšně šly na odbyt i suvenýry vyrobené u příležitosti Pilsner Festu.

Celý festival se obešel bez závažných problémů, incidentů či nehod. Fakta o Pilsner Festu 162: Návštěvnost v průběhu celého festivalu dosáhla rekordních 60 000 lidí. Vyčepovalo se téměř 300 hl piva Pisner Urquell. Oblíbená a pozorně sledovaná soutěž v hodu pivním táckem ani letos nepřekonala rekord z roku 2002 – nejlepším výkonem bylo „pouhých“ 29,5 metru. Na prohlídce pivovaru se vystřídalo více než 3 tisíce lidí Pivovarské muzeum navštívilo 1 300 lidí, z toho 370 si našlo cestu na speciální noční prohlídky „…kterak první várka Pilsner Urquell na svět přišla“. (Alexej Bechtin , tiskový mluvčí PP a.s.)

Unikátní sklepní systém Plzeňského Prazdroje by už neměla knokautovat ani stoletá povodeň. Ta minulá, která přišla před dvěma roky, zatopila nejen devět kilometrů podzemních chodeb, ale vyřadila i zdejší telefonní ústřednu, elektrorozvodnu a některé provozy. Linky nejslavnějšího českého pivovaru se zastavily na tři dny. "Nic takového by se už nemělo opakovat," ujistil Právo mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin, podle něhož podnik investoval do protipovodňových opatření desítky miliónů korun. "Ústředna i elektrorozvodna jsou přemístěné na bezpečnější místa, třeba rozvodna je tři a půl metru nad terénem," uvedl Bechtin a připomněl smůlu, kterou měl pivovar právě před dvěma lety. "Zeď, která vede kolem řeky Radbuzy, byla v té době zrovna rozestavěná a i kvůli tomu bylo parkoviště uvnitř pivovaru sedmdesát centimetrů pod vodou. Teď zeď svojí výškou o patnáct centimetrů přesahuje hranici povodně z roku 2002," podotkl Bechtin.

Sudová rozplavba. Zatímco na povrchu se už znovu pracovalo, stav pivovarských sklepů, které nemají svým rozsahem podle Bechtina u nás obdoby, vháněl místním fachmanům slzy do očí. "Chtělo se mi umřít," zavzpomínal sklepmistr Jan Bláha, "už jsem nemohl, nevěřili jsme, že se nám to tady ještě někdy podaří obnovit." V místech, která jsou mimo jiné hlavní atrakcí místního turistického okruhu, bylo i šest metrů vody. Pýchu pivovaru, staré dřevěné sudy, voda roznesla po sklepení. "Jeden obří sedmdesátihektolitrový odnesl proud asi o sto metrů," poznamenal Bechtin, podle něhož se nakonec sklepy podařilo zprovoznit po třech týdnech. Povodeň se do pivovarského podzemí vedrala jednak přes spodní kanalizaci a také přes vyplavené podzemní garáže. "Obě tyto cesty jsou již tak zabezpečené, aby jimi voda nemohla znovu proniknout," ubezpečil Bechtin.

Nebezpečné kanály. Poslední Achillovou patou Prazdroje, která však nemá vliv na bezpečnost sklepů, zůstává napojení na městskou kanalizaci. "Jde o čtyři body, kterými by voda mohla proniknout do našeho kanalizačního systému," připomněl mluvčí. "Teď připravujeme projektovou dokumentaci na opatření, která by odstranila i toto riziko," uzavřel Bechtin, podle něhož se bude jednat o investici opět v řádu desítek miliónů. Sklepmistr Plzeňského Prazdroje Jan Bláha už může nabízet turistům pivo přímo ze dřevěných sudů bez obav z toho, že mu zdejší sklepy opět zaplaví velká voda. (Právo)

Plzeňští sládci mohou vařit podstatně více značky Pilsner Urquell než dřív. Přibyla jim nová varna za 300 milionů korun. Díky ní je teď Prazdroj schopen vyrábět dva miliony hektolitrů tohoto prémiového piva ročně, což je o půl milionu více než dosud. Za potřebou zvýšit výrobní možnosti stojí zejména rostoucí prodej této prémiové značky v zahraničí, například v západní Evropě a USA. Pilsner Urquell je vlajkovou značkou celého uskupení SABMiller, pod které česká pivovarnická skupina spadá. Firma proto plánuje, že nynější rozšíření výroby Pilsner Urquell bude pokračovat.

Do roku 2009 by měl mít pivovar roční kapacitu čtyři miliony hektolitrů ročně, tedy dvojnásobek dnešní produkce. "V roce 2005 by měla začít další etapa rozšíření," potvrdil generální ředitel SABMiller Europe Alan Clark. Plzeňská značka se však nevyrábí jen v tuzemsku. Licenční výroba se jako první rozběhla v Polsku, poté v Rusku. V tamním pivovaru Kaluga začala výroba letos v květnu.

Na včerejší otevření nové varny v Plzni dorazil i premiér Stanislav Gross. Ten pochválil zahraniční majitele podniku. "Vlastnictví zavazuje a majitelé, kteří vstoupili do Plzeňského Prazdroje, ukázali, že svoje závazky myslí vážně," řekl Gross, když předtím s úsměvem prohlásil, že už před projevem stihl nějaké pivo na místě ochutnat. (iDnes)

Pivu Pilsner Urquell se podle vlastnické skupiny SABMiller vydařil vstup na trh v Jihoafrické republice. Právě tato země, kde je centrála pivovaru SAB, signalizuje největší letošní růst odbytu. Prémiové pivo, které SABMiller označuje jako svoji vlajkovou loď, se podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Alexeje Bechtina prodává v JAR zejména v dražších barech a restauracích.

Největší exportní potenciál prodeje Pilsneru Urquell vidí vlastnická skupina také v USA, Německu a Velké Británii. "S největší expanzí prodeje, kvůli níž jsme výrazně rozšířili varnu Pilsner Urquell v Plzni, počítáme právě v JAR a USA," řekl generální ředitel SABMiller pro Evropu Alan Clark.

"Vaše pivo už je v JAR populární," potvrdil jihoafrický velvyslanec v ČR Noel Lehoko. Podle něj je to jediné české pivo, které se zatím v Jižní Africe prosazuje. Prodej Pilsneru Urquell by měl podle velvyslance navíc podpořit světový šampionát ve fotbale, který bude v JAR v roce 2010.

Mluvčí Prazdroje je však k této prognóze skeptický. "Mezinárodní fotbalová federace FIFA má dlouhodobou smlouvu s americkým Budweiserem a na hřiště pravděpodobně nepustí ani jihoafrické pivo Castle," podotkl. Určitou šanci však vidí Bechtin v jednání o omezení exkluzivity amerického pivovaru AnheuserBusch, která nyní vede s FIFA německý fotbalový svaz a tamější podnikatelé. (Lidovky)

Nejznámější české pivo Pilsner Urquell poteče v českém olympijském domě a české olympijské vesnici v Aténách. První dodávka plechovkových piv s potiskem v řečtině už do centra olympiády 2004 z Plzně dorazila, další tam poputuje v příštím týdnu. Uvedla to Kateřina Louw z tiskového oddělení Plzeňského Prazdroje. "Do Atén dodáme 4000 plechovek o obsahu 0,33 litru," uvedla. Menší balení zvolila firma kvůli rychlejší konzumaci nápoje v parném létě, půllitrové obaly ani sklo firma do Řecka nepošle. Plechovky poputují do české vesničky - sídla olympioniků, v českém domě se bude čepovat sudový Pilsner Urquell, jehož dodávky zajišťuje sám výhradní řecký importér plzeňského piva. Pivo poskytuje Prazdroj olympionikům a jejich doprovodu zdarma, veřejnost si bude moci koupit točený Pilsner Urquell před českým olympijským domem. "Distributor počítá, že se tam vypije 70 až 100 sudů," řekla Louw. Podle ní není problém v případě vysoké poptávky dovézt z ČR prakticky okamžitě plechovky i sudy. (Lidovky)

Také plzeňský architekt Karel SVOBODA si myslí, že plzeňský Měšťanský pivovar, který byl základem akciové společnosti Plzeňský Prazdroj, je stále majetkem plzeňských právovárečníků. Podle nich bylo znárodnění pivovaru neplatné.

Proč soudní spor vedete? Pro peníze? Je to tak časově náročné a navíc s výsledkem v nedohlednu, že se nedá vést pro peníze. Pokud nějaké získám, stejně je věnuji na opravu církevních památek. Jde mi o princip. Mám závazek vůči svému dědovi, který byl předsedou sdružení Plzeňského právovárečného měšťanstva. Byl pracovitý a úspěšný jako jeho předkové, jenže znárodňovací dekrety je postavily na roveň kolaborantů.

Spory už probíhají několik let. Proč myslíte, že se o majetek zatím nesoudilo město, které je vlastníkem práva várečného k největšímu počtu domů? Město se chová diplomaticky, nemůže přece vykopat válečnou sekeru s největším pivovarem v zemi. Ale svého pozorovatele na valnou hromadu sdružení město vyslalo, protože kdybychom spor vyhráli, jeho odškodnění by nebylo zanedbatelné.

Co si mohu pod právem várečným představit a jaké výhody z tohoto práva plynuly? Plzeňských domů s právem várečným, které společně Měšťanský pivovar vlastnily, bylo původně 250, některé byly zbourány, nyní je jich přes dvě stovky. Podíl na právu várečném má 2500 lidí, protože právo várečné bylo vázané k domu, v některých případech se ale dělilo i mezi 35 podílníků. Fungovalo to přibližně na principu akciového podílu, z podílu na právu várečném vyplýval například adekvátní podíl na zisku pivovaru.

V Plzni byly původně čtyři pivovary, jak to, že před válkou už tu fungoval jen jeden? Prior a Světovar Měšťanský pivovar koupil a utlumil zde výrobu, Plzeňský akciový pivovar, který vařil pivo Gambrinus, se stal jeho součástí. (Plzeňský deník)

Hned několik novinek přichystalo na letošní sezonu Pivovarské muzeum v Plzni. Návštěvníci budou moci na konci prohlídky dokonce ochutnat nepasterované a nefiltrované pivo. Nový projekt muzea nese název Příběh piva a věnuje se historii zlatého moku.

"Expozice muzea nyní mapuje historii vaření piva od raných starověkých počátků přes český středověk až po vrcholné období našeho pivovarnictví koncem 19. a v první třetině 20. století," vysvětluje Markéta Formanová z muzea.

Lidé z muzea postupně předělali všech osm expozic muzea. Téměř vše, co nyní mají návštěvníci šanci spatřit, je nové. "Lidé tak spatří běh šesti tisíciletí, po které se pivo vaří," uvedl Pavel Jechort, který stojí za vznikem nejnovější expozice. Ta představuje historii toho, bez čeho by se pití zlatavého moku rozhodně neobešlo, tedy nádob.

K vidění jsou třeba pivní džbány z doby faraona Tutanchamona, či Julia Caesara, doplněné věrnou rekonstrukcí egyptského pivovaru královny Kleopatry. Nová výstava se zabývá i pivním sběratelstvím a kuriozitami, které mají k pěnivému nápoji vztah. Takovými exponáty jsou například nejmenší soudek na světě, džbánek měřící jeden centimetr, nebo obří korbel vydlabaný z jediného kusu dřeva na Sibiři.

Expozice Příběh piva vznikala postupně v průběhu uplynulých tří let a byla dokončena právě nyní společně s rekonstrukcí budovy Na Parkánu - právě v ní se nyní návštěvníkům výstavní trasy - ale i běžným zákazníkům - točí nefiltrovaný ležák z Plzeňského Prazdroje, který v jiné restauraci na světě k mání není.

V muzeu zkrátka nepřijdou ani milovníci tradičních středověkých řemesel a cechů. V unikátní gotické sladovně, která svým stavebním významem přesahuje rámec středoevropského regionu, lze najít množství ojedinělých exponátů, vztahujících se k bohatým dějinám plzeňského pivovarnictví.

Vzniku a rozvoji Měšťanského pivovaru, tedy dnešnímu Plzeňskému Prazdroji, je věnována samostatná část výstavy. A návštěvníci uvidí i to, jakým životem žil takový plzeňský právovárečný dům. "V komplexu Pivovarského muzea a šenku Na Parkánu jsme dokončili i nový právovárečný dvorek, který byl navrácen do své původní podoby, včetně kůlny, necek a králíkárny s živými králíky," vysvětlila Formanová. (iDnes)

Nejstarší a nejznámější plzeňská pivnice Parkán, která byla uzavřena v roce 1998, začne od pondělí znovu sloužit veřejnosti. Nový majitel Plzeňský Prazdroj, který před dvěma lety obnovil přerušenou přestavbu objektu, napojil staročeský šenk na sousední Pivovarské muzeum. Podle mluvčího společnosti Alexeje Bechtina dosáhly investice desítek milionů korun.

Interiéry pivnice, o níž jsou první písemné zmínky z roku 1511, jsou zcela rekonstruovány a měly byt mít charakter staročeské restaurace se stovkou míst v několika místnostech. Kuchyně nebude nabízet klasická jídla, ale pouze specifickou staročeskou gastronomii včetně studené pivní kuchyně. Do přízemí Parkánu byl přemístěn nejoblíbenější exponát muzea - model historické varny. Opravená budova, kam byla rozšířena část muzeální expozice, bude podle Bechtina sloužit pro pořádání besed, přednášek a promítání. V prvním patře pivnice bude ve dvou místnostech pokračovat expozice věnovaná sběratelství a kuriozitám, do dalších prostor přestěhoval majitel depozitář muzea.

Restaurace, která bude otevřena denně od 11 do 23 hod. a v pátek a v sobotu až do dvou v noci, nabídne zřejmě i nepasterizované a nefiltrované kvasnicové čepované pivo. "Musí se ještě udělat testy. Pokud dopadnou dobře, bude se pivo čepovat od června," dodal Bechtin.

Pivnice Parkán, v letech 1960 až 1998 jedna z nejoblíbenějších restaurací v Plzni, byla v 18. století vojenským špitálem, městskou věznicí a od roku 1824 sladovnou. Je součástí městské památkové rezervace. (Plzeňský deník)

Jedna z nejznámějších a nejstarších plzeňských pivnic, Parkán, znovu ožívá. Restauraci její majitel, Plzeňský Prazdroj, uzavřel v roce 1998 a po několikaletém chátrání ji příští týden otevře. O restauraci existuje písemná zmínka už z roku 1511, bude mít kapacitu zhruba sto míst.

"Parkán se stal součástí sousedního Pivovarského muzea. Kuchyně bude nabízet rozmanitá staročeská jídla včetně studené pivní kuchyně a specialit vhodných k pivu," řekl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Hospoda nabídne jako jediná v Plzni nepasterizované a nefiltrované kvasnicové točené pivo. "Vyrábíme ho v Prazdroji, pouze pro potřeby Parkánu," dodal Bechtin. Restaurace bude organizačně spadat pod další z podniků Prazdroje, kterou je plzeňská pivovarská Spilka - největší restaurace ve střední Evropě. Díky tomu, že Parkán bude cílovou stanicí prohlídky sousedního Pivovarského muzea, získá i některé exponáty - třeba model historické varny.

Podle mluvčího však bude Parkán přístupný i běžným hostům, nikoliv pouze návštěvníkům muzea. Opravená budova má sloužit také pro pořádání besed, přednášek, promítání a dalších podobných akcí. V prvním patře pivnice bude ve dvou místnostech pokračovat expozice věnovaná sběratelství a kuriozitám. Do dalších prostor se přestěhují depozitáře muzea. Pivnice Parkán, v letech 1960 až 1998 jedna z nejoblíbenějších restaurací v Plzni, byla v 18. století vojenským špitálem, městskou věznicí a od roku 1824 sladovnou. Je součástí městské památkové rezervace, ale zatím je pouze staveništěm uprostřed města. (iDnes)

Vyhlášený plzeňský podnik Na Parkánu je od pondělí opět v provozu. Pivnice, která patřila k nejznámějším v Plzni, byla zavřená od roku 1998 a z bývalých štamgastů by ji dnes už asi nikdo nepoznal. Tehdejší restaurace se totiž proměnila ve staročeský šenk, jehož vybavení navozuje atmosféru plzeňských hospod devatenáctého a první poloviny dvacátého století.

"Parkán začal sloužit nejen veřejnosti, ale zároveň se stal i součástí a vlastně poslední zastávkou prohlídkového okruhu po sousedícím Pivovarském muzeu," uvedla Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje, který muzeum i šenk provozuje.

Exponátem, na který budou návštěvníci asi zvědaví nejvíc, je zdejší rarita - nepasterizovaný a nefiltrovaný Pilsner Urquell. "Tedy kvasnicové pivo v podobě, v jaké chutnalo našim pradědečkům," podotkla Eliášková. Vizuální podobu zašlých časů navozují repliky dobového hospodského nábytku i originální předměty z depozitářů muzea včetně řady historických džbánů, tupláků a lahví. Jedno ze zákoutí je vyhrazeno unikátnímu modelu pivovarské varny, kterým se chlubilo Československo na světové výstavě Expo 1958 v Bruselu.

Staré časy i dle jídelníčku Staré časy by měl od června připomínat i zdejší jídelníček. "Naši kuchaři pátrají po starých receptech, možná se zde bude vařit i podle Magdaleny Rettigové," poznamenala Eliášková.

Zatím si zde mohou nad jídelníčkem zavzpomínat alespoň pamětníci starého Parkánu, tehdejší speciality - tatarský biftek a guláš Flamendr - jsou v nabídce i nyní.

Generální přestavba restaurace, kterou nechal pivovar zavřít pro její špatný technický stav, přišla na dvacet dva miliónů. "Vysoké náklady si vyžádalo například statické zajištění středověkých studní pod objektem," upozornila Eliášková. Ve zmíněné ceně jsou ale i zrekonstruované městské hradby v sousedství Parkánu, kde bude k vidění ukázka starého typu chmelnice, a také nové expozice umístěné v patře nad šenkem. "Zde se budou moci návštěvníci seznámit s historií nádob určených pro nápoje i s různými kuriozitami. Třeba s největším a nejmenším džbánem," přislíbila ředitelka muzea Markéta Formanová. Uvedené části muzea budou přístupné od 4. června. Kapacita staročeského šenku činí i s venkovní terasou sto míst, otevřeno je denně. (Právo)