Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovar Plzeň


Pivní.info

Pilsner Fest mění tradiční podobu

[pondělí, 13. srpen 2007]

Tradiční plzeňský Pilsner Fest mění podobu. Nepotrvá jen tři dny od pátku do neděle, ale začne už ve středu. Zároveň se přesune i za brány Plzeňského Prazdroje. Místo jediné vyrostou tři hudební scény. Po festivalu Na Ulici největší akce v Plzni s návštěvnostní až 60.000 lidí má ambice oslovit nejen konzumenty piva, ale stát se multikulturním svátkem určeným komukoliv. V rámci doprovodného programu zazní například v katedrále varhanní koncert, v Pivovarském muzeu autorská čtení známých spisovatelů. Řekl to Marek Hlavica, manažer firemní komunikace Plzeňského Prazdroje, jenž festival organizuje.

Scény, na nichž se v pátek a během víkendu od 5. do 7. října představí legendy, jako Žlutý pes, Blue Effect, Monkey Business, skupina Michala Pavlíčka, Olympic a další, vyrostou v pivovaru, na fotbalovém stadionu FC Viktoria Plzeň a na náměstí Republiky. Kromě toho už ve středu 3. října bude festival slavnostně zahájen soutěží v koulení sudů a "Šťastnou hodinkou" v deseti plzeňských hospodách, které nejlépe udržují pivní kulturu. V každé z nich zahrají kapely a vyčepuje se jeden sud zdarma.

"Brány pivovaru se otevřou v pátek odpoledne a vypukne zde tradiční hudební program na scéně Pilsner Urguell. Pivovar ale nabídne i zvláštní prohlídky," dodal Hlavica. Cestou z pivovaru k Pivovarskému muzeu, jež také počítá s rozšířeným programem prohlídek, si budou moci lidé odskočit do adrenalinového nafukovacího městečka nebo soutěžit v netradičních disciplínách. Chybět nebude vzkazovník nebo pivní labyrint, při němž mohou ochutnat i další značky, jako Kozel, Radegast nebo pivní koktejly. "Zlatým hřebem, který možná skončí v knize rekordů, by mohl být koncert skupiny bubeníků Jumping Drumps. Ti mají mimořádnou schopnost navázat kontakt s publikem. Vzniknout by tak mohl velký bubenický happening," dodal Hlavica.

V ulicích se také vůbec poprvé objeví takzvané pivomaty neboli prodejní automaty na pivo. Z nových občanských průkazů umějí přečíst kód a osobě starší 18 let nápoj vydají. K dispozici návštěvníkům budou hlídky nabízející testery na zjištění alkoholu. Organizátoři také chtějí přitvrdit v kontrole nezletilých. Prodejci v případě pochybností pošlou zákazníka na jedno ze tří stanovišť, kde po předložení průkazu dostane nepřenosnou identifikační pásku dokládající jeho zletilost.

Předzvěstí akce by měla být unikátní výstava nejlepších celosvětových fotografií soutěže Lucie Award, která se do ČR dostane vůbec poprvé.

Pilsner Fest je oslavou piva a města, v jehož pivovaru byla první várka uvařena před 165 lety. Partnerem se stalo také město Plzeň. Podle Kristiny Štěpánové z magistrátu počítá radnice také s finanční podporou. Uvolnit by mohla až jeden milion korun. Konkrétní sumu musí schválit zastupitelé. "Pivo je vedle historických a kulturních památek hlavním lákadlem Plzně. Najdeme ho i v logu města, proto festem chceme oslovit nejen pivní znalce, ale i všechny Plzeňany a turisty," dodala náměstkyně primátora Marcela Krejsová. Cílem je, aby do Plzně lidé nesměřovali jen na jeden den, ale zůstali tu déle.(Region Plzeň)


Pivovar má zálusk na plzeňské podzemí

[pátek, 13. červenec 2007]

Do Plzeňského historického podzemí se možná už nebude vstupovat Perlovou ulicí jako dosud, ale přímo z Pivovarského muzea ve Veleslavínově ulici. Plzeňský Prazdroj totiž požádal město o převod provozu podzemí na svou společnost s tím, že prohlídkový okruh by začínal právě v Pivovarském muzeu a navazoval by na jeho činnost. O možnosti tohoto záměru bude ve čtvrtek rozhodovat městská rada.

„Zatím budeme jednat o prověření této možnosti. Osobně se domnívám, že je to dobrý nápad. Vstup do podzemí je totiž nyní z domu v Perlové ulici, který není ve vlastnictví města, a platíme tu nájem,“ uvedla náměstkyně primátora Marcela Krejsová (ODS). Pokud se město s pivovarem domluví, proboural by se nyní zazděný vchod do historických podzemních chodeb z muzea a současný by se naopak zazdil. Celá akce je předem spočítána na zhruba 800 tisíc korun. „Kdo by ji zaplatil, je otázkou dalších jednání,“ dodala Krejsová.

Manažerka Prazdroje Jindřiška Eliášková uvedla, že rozšíření pivní expozice by mělo v podzemí svoje opodstatnění. „Pivovarské muzeum sídlí ve středověkém domě a má omezenou kapacitu. Přesunutím části expozice do okolních sklepů není od věci, souvisí s várečným právem,“ vysvětlila Eliášková.

Odbor kultury plzeňského magistrátu však se změnou provozovatele nesouhlasí a doporučuje zachovat současný stav, kdy podzemí provozuje městská příspěvková organizace Esprit. „Vlastně by se sloučily dvě turistické atrakce pod jednu adresu a to není pro podporu cestovního ruchu příliš dobré,“ míní vedoucí odboru kultury Roman Černík. Krejsová to však nepovažuje za argument. „Nezměnil by se vlastník, tím by dál bylo město. Expozici podzemí by to naopak zatraktivnilo,“ dodala. (Plzeňský deník)


Město a pivovar se doslova propojí

[pátek, 13. červenec 2007]

Podporovat rozvoj města a propagovat ho jako významný turistický cíl, a to titulem Plzeň–hlavní město piva se dnes dohodli představitelé Plzeňského Prazdroje a vedení města Plzně. Generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short podepsal společně s primátorem Pavlem Rödlem prohlášení o spolupráci.

Dokument a jeho přílohy se věnují takovým tématům, jako je rozvoj turistického ruchu a prezentace města, pořádání významných kulturních a společenských akcí nadregionálního významu, výměna informací v oblastech společného zájmu, ochrana životního prostředí a také řešení mimořádných situací. V rámci dohody o spolupráci byly rovněž ustaveny pracovní orgány, které se budou konkrétně zabývat realizací projektů uvedených v textu prohlášení.

Příkladem počínající spolupráce byla například výstava fotografií na téma trvale udržitelného rozvoje „Země krásná neznámá“, která je k vidění v Křižíkových sadech v Plzni.

"Náš historický pivovar v Plzni se stal jedním z nejvýznamnějších symbolů města i regionu, patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle v ČR a je také živým kulturním a společenským centrem. Plzeňský Prazdroj proto zcela přirozeně sdílí společné cíle, zájmy a potřeby Plzeňanů", zdůraznil Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje. "Věříme, že se nám společným úsilím podaří vytvořit a upevnit v české i světové veřejnosti povědomí o Plzni jako skutečném hlavním městě piva."

Plzeňský primátor Pavel Rödl při podpisu deklarace uvedl: „Plzeňský Prazdroj je jednou z nejvýznamnějších společností, se kterou město spolupracuje. Nyní to bude na základě deklarace dlouhodobějšího charakteru se zaměřením na spolupráci v oblasti cestovního ruchu a vzájemnou podporu významných akcí. Věřím, že se plán společně podporovaných aktivit podaří naplnit ke spokojenosti obou subjektů, ale především ke spokojenosti občanů města Plzně i jeho návštěvníků.“

Některé společné projekty uvedené v příloze Prohlášení o spolupráci:

• Zpracování společné strategie a plánů pro rozvoj turistiky

• Součinnost při tvorbě prezentačních materiálů a vzájemná přiměřená propagace v prezentačních materiálech obou subjektů

• Spolufinancování vybraných prezentací pro české i zahraniční novináře a odborníky v oblasti cestovního ruchu; společná propagace turistických cílů v českých i zahraničních médiích

• Společná účast na vybraných výstavách a veletrzích cestovního ruchu v ČR a zahraničí

• Příprava záměru k propojení prohlídek Pivovarského muzea s prohlídkovou trasou plzeňského historického podzemí

• Koordinovaný postup Plzně a Plzeňského Prazdroje při rozvoji okolí pivovaru a průmyslově nevyužívaných historických částí areálu

• Rozvoj odpočinkové zóny ve Štruncových sadech

• Přítomnost Plzeňského Prazdroje na důležitých turistických akcích města a přítomnost Plzně na důležitých turistických akcích pivovaru

• Využití areálu Plzeňského Prazdroje pro významné akce Plzně – např. Slavnosti svobody

• Možnost slavnostního zakončení významných akcí v prostorách Pivovarského muzea a pivovaru

• Propojení obou internetových prezentací – Plzeňského Prazdroje a města Plzně

• Zajištění volného přístupu k informacím o Plzni v areálu pivovaru a v Pivovarském muzeu (např. letákový servis na propagačních stojanech Plzně, vysílání spotů o Plzni v návštěvnickém centru – Plzeňský Prazdroj začlení informace o Plzni na počátek svých prohlídkových tras)

• Společné oficiální zahájení Pilsner Festu

• Usilování o zařazení historických objektů - symbolů Plzeňského Prazdroje na seznam kulturních památek

• Součinnost při řešení silničních a drážních projektů, které mohou ovlivnit chod pivovaru a města.

• Spolupráce při rozvoji dopravy a logistiky na území Plzně včetně řešení přístupu do pivovaru (křižovatka - přechody).

• Vzájemné doplňování informací v legislativním monitoringu EU, ČR a Plzeňského kraje, především v oblasti nových možností získávání finančních zdrojů, a zprostředkování kontaktů k tomu potřebných. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Průzkum TNS AISA*: Obyvatelé Plzně pivovar dobře znají, mimo region je potřeba větší propagace. Pivovar Plzeňského Prazdroje a Pivovarské muzeum v Plzni patří k největším lákadlům pro obyvatele města i regionu, stejně jako pro přijíždějící turisty. Během roku 2006 do obou míst zavítalo 160 916 turistů, o 3 % více než v roce 2005. Za prvních šest měsíců roku 2007 to bylo už přes 80 000 návštěvníků. Průzkumy mezi veřejností však ukazují potřebu širší propagace této atraktivní destinace v jiných regionech ČR. Téměř 94 % Plzeňanů ví o možnosti prohlídky pivovaru, u obecné populace ČR dosahuje tato znalost pouze 55 %. Přitom největší potenciál rozvoje cestovního ruchu je mezi tuzemskými turisty, kteří tvoří plnou třetinu návštěvníků.

Jako nejzajímavější místo přímo v Plzni uvádí pivovar 46 % Plzeňanů a 43 % obyvatel ČR; o zážitkově srovnatelném Pivovarském muzeu totéž soudí 27 % Plzeňanů, nicméně mezi obyvateli ČR je to pouze 6 %. Turistickému ruchu v Plzni i v Plzeňském kraji tedy určitě prospěje větší propagace pivovaru i Pivovarského muzea po celé České republice.

„Postoje a znalosti Plzeňanů nás samozřejmě potěšily, jsme na ně hrdí a děkujeme za tuto podporu. V celostátní propagaci nás ale čeká ještě hodně práce. Příležitosti k dalšímu rozvoji turistického ruchu pro pivovar a Pivovarské muzeum vidíme v těsnější spolupráci s městem a krajem. Již několik let vyvíjíme řadu společných aktivit a společně oslovujeme partnery v ČR i v zahraničí, účastníme se specializovaných veletrhů a výstav. Do budoucna uvažujeme o hlubší provázaností většiny kulturních a společenských aktivit Plzeňského Prazdroje s akcemi pořádanými regionem. Pevně věříme, že vyřešení dopravní a stavební situace kolem pivovaru, stejně jako nárůst ubytovacích kapacit v Plzni, přispěje k vyšší návštěvnosti, a tím k dalšímu rozvoji cestovního ruchu,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka odboru turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji

Návštěvnická trasa v Plzeňském Prazdroji se v posledním období významně rozšířila i díky novým investicím v pivovaru. Nejvýznamnější novinka přišla v závěru roku s otevřením nejmodernější stáčírny ve střední Evropě, kam návštěvníky vozí speciální „pivovarský“ autobus. V nově otevřené Hale slávy se návštěvníci seznamují s tím nejdůležitějším a nejzajímavějším z historie Plzeňského Prazdroje. Podařilo se zpřístupnit velkou část okruhu i pro handicapované návštěvníky. Také Pivovarské muzeum podstatně obohatilo své sbírky, například o kompletní dobové zařízení hospody z první poloviny 20. století. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Ve čtvrtek 5. července 2007 začíná na nádvoří plzeňského pivovaru série koncertů nazvaná Léto s Prazdrojem. Během osmi čtvrtečních večerů v průběhu celého léta se na nádvoří Plzeňského Prazdroje představí celkem 16 kapel. Každý hudební večer se ponese v jiném stylu. Návštěvníci se mohou těšit na hudbu od stylu funky, latino nebo ska & reggae přes klasický rock až po gipsy music nebo večer ve stylu celtic & irish. Vstup na všechny akce v rámci Léta s Prazdrojem je zdarma!

„Letošní třetí ročník Léta s Prazdrojem je výjimečný novou koncepcí. Oproti dřívějším ročníkům jsme se rozhodli nabídnout návštěvníkům při každém večeru jiný hudební styl. Každý tak může zažít večery plné cizokrajných rytmů patřících neodmyslitelně k létu. Co jsme se naopak rozhodli i přes narůstající zájem zachovat, je bezplatný vstup na koncerty,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka Tourism & Heritage Plzeňského Prazdroje.

Program Léta s Prazdrojem 2007:

5. 7. Funky - My Music a Buster Nixon

19. 7. Latino - Mediterian a Son Caliente

26. 7. Ska & Reggae - Švihadlo a Fastfood Orchestra

2. 8. World music - Neboysa a Burana Orffchestr

9. 8. Gipsy music - Le Čhavendar a Gipsy.cz

16. 8. Rock - Sarin a Replay

23. 8. Bluesrock - Blueberry a Krausberry

30. 8. Celtic & Irish - Jan Hrubý & Kukulín a České srdce

Začátky všech koncertů jsou v 19:30. (Tisková zpráva Plzeňskýho Prazdroje)


V Plzni mají pestrou tramvaj

[středa, 13. červen 2007]

Nejhezčí plzeňskou tramvají se stala včera ta s číslem 297. Je zvenku i uvnitř pomalovaná v barvách a logu Plzeňského Prazdroje. Pivovarská nízkopodlažní tramvaj je první z řady KT8, které prošly omlazovací kúrou v Krnovských opravnách a strojírnách.

"To je rarita, kterou jinde nemají," tvrdí dopravněprovozní ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Václav Zikmund. Pivní tramvaj uveze 50 sedících a 166 stojících pasažérů a má jezdit v ulicích pět let.

Foto zde ... (Blesk)


Slogan „To pravé bohatství se skrývá uvnitř“ shrnuje nový marketingový koncept značky Pilsner Urquell. Od 1. června začne v českých televizích běžet nová televizní reklama s Emilem Holubem, která bude dále doplněna kampaní využívajících známých a uznávaných osobností, které vyjevují své vnitřní bohatství s trefným dvojsmyslem k Pilsner Urquell – režisér Miroslav Ondříček, horolezec Josef Rakoncaj a kytarový virtuos Lubomír Brabec. Realizací nejnovějšího provedení televizní reklamy byl pověřen anglický režisér Andy Moravan, kameramanem byl Skot John Mathieson, který nasnímal filmy jako Gladiátor či Hanibal.

„Nejde o žádnou revoluci, největší posun v naší marketingové strategii je to, že dříve jsme hráli pouze na poněkud neosobní strunu národní hrdosti. Teď je středem pozornosti vyjádření opravdových a ušlechtilých hodnot konkrétního člověka, známé české osobnosti, jež paralelně vyjadřuje svůj vztah k Pilsner Urquell, přičemž důležitý element české národní hrdosti pochopitelně nezmizel. Míříme tak mnohem blíž ke spotřebiteli. Co se týká nového reklamního spotu s Emilem Holubem, je originální nejen prostředím, ale i svou nebývalou stopáží (90, 60 a 40 vteřin). Zůstáváme však opět v historickém prostředí a držíme se významné osobnosti nebo činu. Důležitá je vždy i autenticita celé události,“ říká Petr Polák, manažer značky Pilsner Urquell.

Druhá větev zaváděcí kampaně, která bude zahrnovat venkovní reklamu na různých nosičích (billboardy, bigboardy, citylighty), tiskovou a online reklamu vychází ze shodné myšlenky a točí se kolem současných českých osobností. Také ty objevují své vnitřní bohatství s paralelním vyznáním k pivu Pilsner Urquell – režisér Miroslav Ondříček, horolezec Josef Rakoncaj a kytarový virtuos Lubomír Brabec.

Reklamní spot určený výhradně pro český trh vyvinula agentura Leo Burnett a natočila jej ve spolupráci s produkční společností Starlite Productions. Spot bude v pátek nasazen v délce 90 vteřin – ve 21:53 před pořadem Uvolněte se, prosím, na programu ČT 1, pro další nasazení se počítá s kombinací 40- a 60vteřinových verzí.

Pár zajímavých informací z natáčení:

Emila Holuba si zahrál herec Karel Dobrý. Celkem se natáčení zúčastnilo 60 komparsistů, včetně 25 domorodých bojovníků ve stylu kmene Zulu a tanečníků, kteří ovládají původní domorodé tance

Celkem se točilo na 6 lokacích ve dnech 11.–14. května 2007 v Jihoafrické republice a v Zambii, pro zachování maximální autentičnosti cesty Emila Holuba po Africe.

Veškeré kostýmy a rekvizity byly vyrobeny dle dobových referencí a dochovaných artefaktů, štáb navštívil i muzeum Emila Holuba pro získání všech informací

Historie vzniku spotu

Na začátku celé výroby bylo potřeba rozhodnout, kde se má celá reklama natočit. Připadalo v úvahu několik zemí které mají zajímavé scenérie připomínající Afriku – ve storyboardu (podrobném návrhu příběhu reklamy) najdete africkou buš, džungli, hornatou krajinu, velký vodopád. Důležitou roli hrála také snaha o autenticitu: např. africké slony najdete jen v Africe, opravdu velkých vodopádů najdete na světě málo a Viktoriiny vodopády jsou také právě v Africe. Z produkčního hlediska padla volba na Jihoafrickou republiku, kde společnost Starlite Productions zrealizovala natáčení. Shodou okolností se tak točilo v zemi, kde Emil Holub působil jako lékař před svými výpravami a odkud se vydával směrem na sever. Mimochodem, trasa z Johannesburgu na sever Jihoafrické republiky až k Viktoriiným vodopádům, kudy se ubírala cesta výrobního štábu není nepodobná trase jedné z Holubových výprav.

Pro celkové vyznění spotu bylo důležité aby divácký vjem měl blízko k pocitu diváka, který právě viděl upoutávku na velký, epický film. Režisér Andy Morahan nabídnutý Starlite Productions doporučil na projekt kameramana Johna Mathiesona, kterého znají z kina ti jenž viděli filmy jako Gladiátor, Hanibal, Švindlíři, Svět podle Prota či Království nebeské. Z několika kol castingu jak v Čechách tak i na Slovensku byl vybrán český herec Karel Dobrý. Vznikla tak reklama která na první pohled působí epicky a velmi se vymyká běžné reklamní produkci nejen v České republice. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Plzeňské pivo bude i nadále hlavní zbraní hejtmanství při propagaci Plzeňského kraje. Hejtman Petr Zimmermann (ODS) a generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short prodloužili smlouvu o vzájemné spolupráci.

Poprvé podobnou dohodu podepsali v květnu 2004. Týkala se rozvoje turistického ruchu a kultury v regionu. Současné znění navazuje na loňský model, kdy se obě strany dohodly na spolupráci i v rámci bruselské kanceláře Plzeňského kraje. Kraj si se společností také vyměňuje zprávy z oblasti ochrany životního prostředí nebo dopravy.

„Jsem rád, že spolupráce bude pokračovat nejen na poli cestovního ruchu a kultury, ale také s evropskou kanceláří kraje v Bruselu nebo i při výměně informací z oblasti veřejné správy,“ uvedl Zimmermann. Loni například kraj představil pivovarnictví při otevření bruselské kanceláře, pivovar začal nabízet čínskou verzi propagačních materiálů kraje v návštěvnickém centru, Prazdroj a kraj se společně představily na veletrhu Holiday World nebo na půdě českého velvyslanectví v Paříži.

„Spolupráce se dostává i na úroveň expertů řešících konkrétní situace a konkrétní projekty. Velký význam přikládáme jejímu evropskému rozměru,“ komentoval dohodu Short. (Právo)


V úterý 1. května se uskuteční již tradiční prvomájová vyjížďka motorek z nádvoří Plzeňského Prazdroje. Sraz je v 9:00 na nádvoří pivovaru a do 11:30, kdy je odjezd na vyjížďku, je možné prohlédnout si stroje účastníků akce. Sériové motorky, veterány i stroje postavené individuálně se zpět na nádvoří plzeňského pivovaru vrátí po přibližně 90 km dlouhé vyjížďce mezi 14:30 až 15:00 a v restauraci Na Spilce bude následovat motorkářská veselice. Zváni jsou všichni, motorkáři i diváci.

Motorkářské setkání v plzeňském pivovaru se koná pravidelně od roku 2004, vždy na Prvního máje a na Sv. Václava. Akce oficiálně zahajuje nebo ukončuje motorkářskou sezonu, která ale pro většinu jezdců na silných strojích stejně nikdy nekončí. Akce je určena nejširší motorkářské veřejnosti, bez rozdílu věku, pohlaví nebo značky či obsahu motorky. K vidění budou malé motocykly, nejsilnější sériové stroje i „stavby“, motocykly postavené na zakázku. Na své si přijdou majitelé i obdivovatelé tříkolek, které se těší stále větší oblibě. Pomalu stejnou pozornost s trochou nostalgie dnes vzbuzují i Jawy a “ČZety“, vyfešákované, jako by zrovna vyjely z výrobního pásu.

„Na setkání motorek má každý možnost prohlédnout si stroje v klidu a pokochat se detaily. Popovídat si budete moci s jejich majiteli, „odmaskovanými„ a bez přileb. Setkání je vhodným místem k získání objektivního názoru na motorkáře, jejichž pověst často nezaslouženě trpí kvůli několika nezodpovědným a bezohledným jedincům,“ říká k akci Jeroným Táborský, jeden z organizátorů vyjížďky.

V areálu Plzeňského Prazdroje se bude v průběhu akce čepovat nealkoholické pivo Birell. V rámci akce proběhnou soutěže, do kterých poskytl ceny v podobě nealkoholického piva Birell Plzeňský Prazdroj. Soutěžit se bude například o nejvzdálenějšího nebo nejstaršího účastníka. Restaurace Na Spilce pak bude hostit večerní motorkářskou veselici.

Vstupné na celou akci včetně veselice je zdarma

***

Jaké to bylo na poslední vyjížďce:

• sjelo se 317 motorek

• nejstarší motorka byla z roku 1952

• nejsilnější motorka by dokázala jet rychlostí přibližně 300 km/h

• nejstaršímu účastníkovi bylo 67 let a jel na motorce Kawasaki 650

• na svých strojích přijela řada bývalých sportovců, umělců a celebrit

(Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Zcela novou expozici připravuje Plzeňský Prazdroj. Už příští turistickou sezónu chce zpřístupnit budovu bývalé varny.

Nová atrakce bude stát dvacet miliónů korun. Je to však jen zlomek investic, které pivovar v tomto roce chystá do rozšiřování výroby má jít dalších šest set miliónů.

„V objektu staré varny zůstane část původního zařízení a vyrostou zde nové expozice,“ řekl Právu mluvčí Plzeňského Prazdroje Vladimír Jurina.

„Jedna bude názorným způsobem představovat proces výroby piva Pilsner Urquell, druhá bude věnována surovinám používaným při výrobě piva,“ uvedl mluvčí a připomněl, že pivovar patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle v Plzeňském kraji.

„Loni prohlídku absolvovalo rekordních 160 tisíc návštěvníků,“ dodal Jurina.

S historickou budovou kontrastuje prosklený komplex nové varny, která už je součástí prohlídkového okruhu pivovarem. Moderní zařízení vyšlo společnost mezi lety 2003 a 2004 na tři sta miliónů korun, letošní investice ale budou dvojnásobné.

„Do roka chceme rozšířit varnu, stavbou nových tanků dojde ke zvýšení kvasné kapacity, v plánu jsou i další přetlačné tanky, počítáme s dobudováním skladů a modernizací chlazení,“ shrnul Jurina. Důvodem nových investic jsou podle něj stoupající požadavky na export piva Pilsner Urquell.

„Uvedené kroky by měly zvýšit výrobní kapacitu o zhruba deset procent, ze současných 128 tisíc hektolitrů týdně na 140 tisíc hektolitrů,“ poznamenal Jurina.

V loňském roce vyrostla v areálu podniku nová stáčírna za miliardu korun, jednalo se o historicky největší investici v plzeňském pivovaru. Od listopadu se zde rozjely dvě linky - jedna s kapacitou až šedesát tisíc lahví za hodinu, druhá, určená na plnění plechovek, má výkon až 38 tisíc kusů za hodinu. Vlastník pivovaru, společnost SABMiller, chce v dalších letech investovat například do nové haly na plnění KEG sudů. (Právo)


Muzeum si koleduje

[pátek, 13. duben 2007]

Pivovarské muzeum v Plzni připravilo pro návštěvníky během Velikonoc speciální program. Tradiční prohlídka bude zpestřena hrou, do níž se bude moci zapojit každý. K dispozici bude navíc dřevěný trojrozměrný model Plzně. Ti nejhravější jistě ocení možnost si z modelu postavit Plzeň ve zmenšeném měřítku.

Každý návštěvník Pivovarského muzea v Plzni bude mít o nadcházejícím velikonočním víkendu možnost zažít netradiční prohlídku. Její součástí bude od soboty do pondělí (7. 4. – 9. 4.) hra, do které bude mít každý možnost se zapojit.

„Každoročně se při různých příležitostech snažíme zpestřit návštěvníkům prohlídku netradičními prvky. Po podzimních nočních prohlídkách nyní přichází na řadu speciální Velikonoční program. Jako pozornost jsme navíc připravili na dobu trvání akce speciální zvýhodněné vstupné,“ říká Jitka Matějovicová, referent speciálních projektů Pivovarského muzea v Plzni.

Soutěžící bude v průběhu prohlídky plnit několik zajímavých úkolů, které budou mít souvislost s exponáty. Připravena budou i stanoviště vyžadující zručnost a přesnost. „Půjde například o určování zvyků spojených s Velikonocemi nebo hledání velikonočních motivů schovaných do expozice. Pro fyzicky zdatné je připraveno „dobývání hradeb“. Celý program je připraven tak, aby pobavil a zpestřil prohlídku Pivovarského muzea návštěvníkům všech věkových kategorií. Na každého, kdo se do hry zapojí, čeká malý dárek s motivem Pivovarského muzea. Poprvé bude veřejnosti zpřístupněn i unikátní 3D model historického jádra Plzně,“ doplnila Jitka Matějovicová.

Cena zvýhodněného velikonočního vstupného:

Dospělí 60 Kč

Děti 30 Kč

Rodinné 120 Kč (2 dospělí a 2 děti)

Rezervace:

Tel.: 377 235 574 (denně od 10:00 – 18:00)

(Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Prestižní americký Beverage Testing Institute, který provádí nezávislé odborné hodnocení piva, vína a lihovin pro koncové spotřebitele, ohodnotil chuťové kvality Pilsner Urquell rekordními 93 body. To je historicky nejvyšší ocenění, které kdy bylo uděleno ležáku plzeňského typu. Český ležák Pilsner Urquell tímto výsledkem porazil všechny známé importované značky.

Hodnocení probíhalo formou odborného hodnotícího panelu sestávajícího ze zkušených odborníků Beverage Testing Insitute (BTI). „Naše zavedené a uznávané testy vyhodnotily Pilsner Urquell jako nejlépe chutnající pivo ze všech deseti vzorků,“ řekl Jerald O’Kennard, ředitel testovacích programů BTI a zároveň i Světového pivního šampionátu (World Beer Championship). „Pilsner Urquell je klasickým zástupcem ležáku plzeňského typu. Prokázal tak bohatou a pestrou chuť i tělo, že s ním ostatní piva nemohla soutěžit. Devadesát tři bodů je nejvyšším skóre, které kdy ležák dostal. Tento výsledek potvrzuje, že Pilsner Urquell je měřítkem kvality pro kategorii importovaných ležáků,“ dodal O’Kennard.

Beverage Testing Institute podrobil testu celkem 10 ležáků, přičemž každý z nich prošel třemi kvalitativními hodnoceními. Všechny vzorky byly zakoupeny v supermarketu v Chicagu, vychlazeny na optimální teplotu, podávány ve shodné sklenici, pochopitelně bez uvedení značky. Pilsner Urquell zvítězil ve všech třech hodnoceních.

„Výsledek testu nám udělal obrovskou radost. Před rokem jsme v Plzeňském Prazdroji rozjeli projekt na zvýšení chuťové stability Pilsner Urquell, právě s ohledem na odolnost při dopravě na vzdálené exportní trhy. Ocenění amerických znalců piva potvrzuje, že se nám to podařilo,“ říká Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Projekt mimo jiné zahrnoval i výstavbu nové stáčecí haly s nejmodernější technologií filtrace a plnění. Ta zajišťuje, že plzeňské pivo vyrobené tradiční metodou podle původních receptur doputuje i na vzdálená místa ve skvělé kondici.

Popularita Pilsner Urquell přímo mezi spotřebiteli v USA je vysoká. V roce 2006 se ho v USA prodalo 160 tisíc hl a jen v New Yorku nabízí točený Pilsner Urquell téměř 500 restaurací. Je mezi nimi třeba Michael Jordan Restaurant nebo klub v legendární newyorské Carnegie Hall.

Odborníci Beverage Testing Institute hodnotí Pilsner Urquell jako:

? bohatě jantarově zlatý

? s bohatým aroma čerstvé bagety, karamelizovaných ořechů, citrusové marmelády a zemitého chmele

? s plným tělem medových ořechů a znatelných citrusových tónů

? pozoruhodně bohatý v chuti i plnosti a zcela osvěžující.

Další značky světově proslulých piv, které byly v panelu hodnoceny a které Pilsner Urquell nechal za sebou, naleznete např. na: http://beeradvocate.com/news/stories_read/f-965566

http://www.brewblog.com/brew/2007/03/pilsner_urquell.html

http://www.thebarleyblog.com/2007/pilsner-urquell-tops-import-lagers-in-taste-test/

Beverage Testing Institute byl založen v roce 1981 s cílem zajistit objektivní a nestranná hodnocení vín pro koncové spotřebitele. Dnes v rámci svých hodnocení pokrývá i oblast piva a lihovin. Nákupní průvodci Beverage Testing Institute se objevují v časopisech Wine Enthusiast, Restaurant Hospitality, The New Yorker Magazine, Wine & Spirits, International Wine Review, Epicurlos.com a v mnoha dalších. V roce 1994 představil Beverage Testing Institute svého nákupního rádce All About Beer (Vše o pivu) - klíčový časopis pro spotřebitele, kteří kupují pivo. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Město dobrého piva?

[pátek, 13. duben 2007]

Jsem milovník piva, který se při svých cestách po republice nechá často a rád zlákat k ochutnání piva i z jiných z pivovarů, než je ten náš plzeňský.

Ale o plzeňském pivovaru jsem byl dlouho přesvědčený, že je nejlepší, a pokud jsem ochutnával i jiná piva, jen jsem se v tomto názoru utvrzoval. Poslední dobou se ale musím přiznat, že jsem skeptický a svůj názor začínám přehodnocovat. Samozřejmě, pivo dělá i hospodský, ale to by mělo být pro Plzeň samozřejmostí, že ve městě, kde dokážou pivo dobře uvařit, umějí ho i dobře podávat.

Bohužel to tak často není, zdá se mi, že my Plzeňáci si to, že máme nejlepší pivo, často jenom namlouváme ze setrvačnosti.

Však se podívejte do svých sklenic a buďte trochu objektivní. Desítka je vyčpělá, bez pěny, samá bublina, nadýmá, kouše to v krku při polykání... V lecjaké vesnické hospodě, zavážené regionálním pivovarem, nad kterým se Plzeňák ošklíbne, dostanete již od pohledu krásně připravený nápoj.

Plzeň nepřestává být městem piva, ale přestává být městem dobrého piva. Stává se snad městem pivařů, kterým je jedno, co pijí, a nevšímají si, jak se celková kvalita desítky horší a horší? Nebo je to jenom můj dojem? Rád bych se zde brzy dočetl, že není. (Plzeňský deník)


320 piv? To za rok vypiju

[úterý, 13. únor 2007]

Jeden rok si nebude muset kupovat pivo Tomáš Císler z Plzně. Včera se totiž stal vítězem soutěže plzeňského pivovaru Znáte svoji plzeň?, kde hlavní cenou bylo 320 půllitrů piva Pilsner Urquell. Pivo vyhrál díky tomu, že si nejpřesněji tipnul, kolik lidí v loňském roce navštívilo Pivovarské muzeum a pivovar. Císlerův tip byl 160 938 návštěvníků. Jejich skutečný počet byl jenom 20 lidí menší.

Číslo jsme si přibližně spočítali. Při návštěvě muzea říkali, že návštěvníků je za rok okolo 500 denně. Tak jsme tam s rodinou něco napsali,ô říká vítěz. Jeho cena se odvíjí od průměrné spotřeby piva v zemi. Ta už roky kolísá kolem 160litrů na osobu a rok.

Já jsem takový průměrný pivař. Výhra mě potěšila. Za rok ji určitě vypiju, říká vítěz s tím, že popíjet bude i s manželkou. Nejpřesnější tip byl totiž z její hlavy, přiznal. Do soutěže bylo možné vstoupit od počátku roku do konce ledna. Stačilo navštívit právě pivovar a muzeum a vyplnit anketní lístek.

Pivovar akci připravil proto, že jej v zimě navštěvuje méně zahraničních turistů a také u příležitosti čerstvého zprovoznění nové stáčírny. Platilo také mimořádné zvýhodněné vstupné. Díky velkému zájmu jsme se rozhodli, že soutěž příštím roce znovu zopakujeme, uvedla za pivovar Markéta Formanová. (Plzeňský deník)


Několikrát týdně srovnávají čtyři ochutnávači Plzeňského Prazdroje kvalitu piva Pilsner Urquell, vyrobeného tradičním kvašením a zráním v dřevěných nádobách, s moderní technologií velkých nerezových tanků. Něco takového žádný z velkých konkurentů na světě nedělá.

"Pijí a měří parametry nejznámějšího českého piva vzniklého různými výrobními postupy a vychází jim to stejně," řekl poslední ze dvou sklepmistrů největšího českého pivovaru Jiří Koranda.

"Pivo vyrobené klasickou cestou mohou lidé pít jen v našich sklepích. V plzeňské restauraci Parkán ochutnají nefiltrované a nepasterizované pivo, vyrobené ale novoumetodou. V podstatě je stejné jako tohle," dodal.

Prazdroj je jediný z velkých pivovarů světa, který si tradiční, staletími osvědčenou výrobu v kádích a sudech zachoval právě proto, aby měl možnost srovnání, zda nové technologické postupy nemění chuť piva a jeho kvalitu.

To se zjišťuje ochutnávkou, ale hlavně v laboratořích. Vzorky se berou z kádí i ze sudů, jejichž obsah se degustuje každý den. Stará technologie se neobejde bez styku člověka s nápojem, kdežto v moderním procesu je tento kontakt po celou výrobní dobu zcela vyloučen.

Do spilky, kde je třináct dřevěných kádí, přijde z varny mladina, zchlazená na pět stupňů Celsia. Otevřené nádoby s objemem 27 hektolitrů se naplní až po okraj. Poté tam sklepmistři nasypou kvasnice, půl litru na jeden hektolitr.

Mok se poté musí tři dny prohrabovat speciálním dřevěným hrablem, aby kvasnice lépe pracovaly. Kvašení trvá osm až deset dnů. Pak sklepmistři kádě narazí a pivo odvedou do ležáckých sudů.

"Dva dni se vymazávají pěnou s hořkými látkami z chmele," vysvětil Koranda. V uzavřeném sudu pivo dozrává až 60 dní. Po 30 dnech už se ale sud navrtá a pivo se dává ochutnávat návštěvníkům. Teplota ve sklepě musí být trvale mezi dvěma až čtyřmi stupni. (iDnes)


Pivovarské muzeum v Plzni a pivovar Plzeňského Prazdroje jsou největšími lákadly pro turisty přijíždějící do Plzeňského kraje. Během roku 2006 tato místa navštívilo 160 916 turistů, o 3 % více než v roce 2005. Nejvíce návštěvníků je z tuzemska – 46 720 (+15 %), na druhém místě jsou Němci – 40 650. Ochutnat pivo do ležáckých sklepů a dozvědět se něco

o historii pivovarnictví přijeli ovšem i turisté z Papui Nové Guineje nebo Belize.

„Návštěvnická trasa v Plzeňském Prazdroji doznala v uplynulém roce řadu změn. Nejvýznamnější novinka přišla v závěru roku s otevřením nové stáčírny. Turisté tak nyní mohou vidět i nejmodernější plnící linku ve střední Evropě. Otevřeli jsme Halu slávy, kde návštěvníky seznamujeme s tím nejdůležitějším a nejzajímavějším z historie Plzeňského Prazdroje. Podařilo se nám zpřístupnit velkou část okruhu i pro handicapované návštěvníky. Pro další roky bychom byli rádi, kdyby se i další Češi přijeli podívat na historii a současnost našeho nejpopulárnějšího piva, které je bez nadsázky součástí české kultury,“ říká Mgr. Markéta Formanová, manažerka turistických služeb Plzeňského Prazdroje.

Co do počtu, po Češích a Němcích přijíždělo nejvíce návštěvníků z Ruska – 12 tisíc

(+37 %), Taiwanu – 10 tisíc (+13 %), Francie, Anglie, USA a Číny. V první polovině roku poznamenal návštěvnost horký červen, ve kterém se rozhodlo pro výlet do plzeňského pivovaru a Pivovarského muzea méně lidí než obvykle. Na druhou stranu, díky probíhajícímu mistrovství světa ve fotbale, přijeli turisté z „exotických“ zemí jako Brazílie, Argentina, Kostarika a z Afriky.

Významné osobnosti na návštěvě v Plzeňském Prazdroji

Do nejnavštěvovanějšího pivovaru v zemi zavítala v uplynulém roce také celá řada významných osobností. Mezi jinými třeba kytarový virtuos Lubomír Brabec, zpěvačka Gabriela Beňačková, režisér, herec a scénárista Ladislav Smoljak, architekt Bořek Šípek, desetibojař Roman Šebrle nebo hokejisté Martin Straka a Jaroslav Špaček. Vzácným zahraničním hostem byl slovenský prezident Ivan Gašparovič. Při otevření stáčírny si prohlédl pivovar i prezident republiky Václav Klaus. Někteří z nich napsali poselství dalším generacím, která byla před nedávnem zazděna v pivovarském sklepě jako odkaz pro budoucí pokolení. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Plzeňský Prazdroj dnes ve svých historických sklepích zazdil speciální pouzdra, do nichž byly v láhvích Pilsner Urquell uloženy písemnosti vypovídající o dnešní době a vzkazy současných významných osobností budoucím generacím. Mezi nimi jsou např. poselství prezidenta České republiky Václava Klause, předsedy Akademie věd ČR Václava Pačese, biskupa plzeňského Františka Radkovského, herců Ladislava Smoljaka

a Zdeňka Svěráka, primátora města Plzně Pavla Rödla, hejtmana plzeňského kraje Petra Zimmermana a dalších.

„Navazujeme na tradici, která vznikla současně se založením pivovaru v roce 1842 – jeho majitelé obvykle při dokončení důležitých staveb uložili do základů významné dobové dokumenty, aby zůstaly zachovány příštím generacím,“ říká Vladimír Jurina, mluvčí Plzeňského Prazdroje, a dodává: „Nejdůležitějším odkazem úspěšných majitelů, sládků a všech pivovarníků minulosti dnešním generacím však byla nadčasovost jejich počínání, snaha o využití nejmodernějších poznatků vědy a současně úzkostlivá péče o zachování špičkové kvality a původního charakteru plzeňského piva. Na tuto tradici navazují plzeňští pivovarníci dneška, mimo jiné uvedením do provozu jedné z nejmodernějších stáčíren Evropy.“

Novým prvkem tradice jsou poselství osobností dneška dalším pokolením. Své vzkazy poslali např. primátor města Plzně Pavel Rödl, hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann, plzeňský biskup František Radkovský, předseda Akademie věd ČR Václav Pačes, herci Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák, pěvkyně Gabriela Beňačková a další.

„Milí vzdálení potomci, zajímalo by mě:

a) jestli se ve Vaší době v Čechách ještě mluví česky

b) jestli jsou u Vás pořád tak hezké holky jako v našich časech

c) jestli bylo vynalezeno něco ještě lepšího než pivo

Zdeněk Svěrák

Dobové dokumenty (kopie plánů nové stáčírny, denní tisk, prezentační materiály Plzeňského Prazdroje a vzkazy osobností) byly nejprve uloženy do nově designovaných láhví a plechovek na legendární ležák Pilsner Urquell, který sjíždí z nové stáčecí linky. Poté byly ve speciálních vzduchotěsně uzavřených pouzdrech slavnostně zazděny v historických sklepích Plzeňského Prazdroje, na místě označeném tabulkou s pamětním nápisem. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Návštěvnické centrum plzeňského pivovaru a Pivovarské muzeum poprvé za posledních pět let nezaznamenaly výrazný nárůst návštěvnosti. Ta se stejně jako předloni pohybovala kolem 155 tisíc lidí. Zřejmý byl větší nárůst českých hostů.

Na vývoj a strukturu návštěvnosti mělo vliv víc faktorů. Kvůli horkému počasí a mistrovství světa ve fotbale bylo slabší léto. Lidé je trávili více u vody a řada cizinců sledovala buď doma, nebo na stadionech fotbal, uvedl včera Tomáš Raboch z pivovaru, podle kterého byl také kvůli počasí v návštěvnosti naopak zajímavý podzim.

I přesto vše zůstali nejčastějšími návštěvníky samotného pivovaru Němci (35,1 tisíc). Čechů přišlo 25 tisíc a třetích Tchajwanců deset tisíc. Následovali je Rusové, Američané a Francouzi. Přesnou návštěvnost pivovaru a muzea zveřejní Prazdroj na konci ledna, kdy skončí soutěž o pivo na celý rok zdarma. (Plzeňský deník)


Plzeňané poznají "plzeň"

[středa, 13. prosinec 2006]

Plzeňský Prazdroj reaguje na zvýšený zájem veřejnosti o prohlídkové trasy pivovaru, které od 20. listopadu vedou přes nově otevřenou stáčírnu. Od zítřka do konce ledna proto zavádí speciální program "Znám svou plzeň", což je zlevněná souhrnná vstupenka k prohlídce Pivovarského muzea a pivovaru. V něm Prazdroj přidává nové časy prohlídek.

"Cílem je zpřístupnit obě místa lidem z regionu v době, kdy se tam nepohybuje tolik zahraničních turistů," uvedla manažerka turistiky Plzeňského Prazdroje Jindřiška Eliášková, podle níž stojí souhrnná vstupenka 50 korun. Toto číslo má symbolizovat počet zemí, kam se vyváží pivo světoznámý ležák Pilsner Urquell, takzvaná "plzeň". V ceně je i jeho ochutnávka ve sklepích, pivní známka, certifikát o návštěvě stáčírny a dárek. "Vložená padesátikoruna se návštěvníkům v plné výši vrátí. Samotná prohlídka bude vlastně zdarma," nadnesl mluvčí pivovaru Vladimír Jurina.

Pivovarské muzeum je otevřeno denně od 10 do 18 hodin. Prohlídky pivovaru začínají ve 12.30, 14 a nově i v 16 a 17 hodin. (Plzeňský deník)


Spilka, obr mezi restauracemi

[středa, 13. prosinec 2006]

Podnik v areálu Prazdroje si zakládá na kvalitním čepování, hutná pěna tu kreslí kroužky na sklenici

Největší pivnice v Čechách je otevřena již čtrnáctým rokem na nádvoří Plzeňského Prazdroje. Restaurace Na Spilce nabízí tradiční českou kuchyni, plzeňské pivo a doplněk zážitku z návštěvy pivovaru. Hosté se tu mohou také připojit na internet pomocí bezdrátové sítě nebo zhlédnout tematický film o pivovarnictví. Restauraci otevřel pivovar v roce 1992, v rámci oslav 150. výročí svého založení. Umístil ji do bývalého kvasného sklepa, tak zvané spilky. Donedávna restauraci také provozoval. „Od léta 2005 provozuje Spilku soukromý nájemce,“ vysvětluje mluvčí Plzeňského Prazdroje Vladimír Jurina. „Vyplynulo to ze strategie naší společnosti, která se chce soustředit na výrobu, distribuci a prodej piva. Restaurace má jiný způsob řízení, a tak jsme ji přenechali odborníkům,“ dodává Jurina.

Současný nájemce Richard Marek se zavázal zachovat úroveň stylového prostředí i služeb a také orientaci na turisty. Ti tvoří dvě třetiny návštěvníků, vedle Němců hodně přijíždějí rovněž Asiaté.

Prostor restaurace se dělí na dvě části, z nichž větší pojme 330 a menší 220 hostů. V létě ještě přibývají místa na zahrádce. „Denně k nám přijde v průměru 550 lidí,“ uvádí vedoucí Kateřina Beranová. Během dne tak vlastně na každou židli usedne host.

Stylové prostředí a blízkost pivovaru přivádí do restaurace Na Spilce také významné osobnosti. Z poslední doby lze připomenout slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče.

Plzeňský Prazdroj tu stojí 27 korun. Čepuje se nepasterovaný z velkokapacitních tanků. „Toto uskladnění zachová původní množství oxidu uhličitého z výroby a díky tomu, že pivo neprojde pasterizací, je jeho chuť téměř shodná s pivem vařeným původní technologií,“ říká Richard Marek.

Pivo se v podniku čepuje na hladinku, čímž vzniká hutná mokrá pěna, která při pití kreslí kroužky po obvodu sklenice. Právě to je známkou dobře načepovaného a ošetřeného piva.

Spilka si na kvalitním čepování zakládá. Důkazem jsou také dobré výsledky jejích výčepních na mezinárodních soutěžích. Nejoblíbenější českou specialitou Na Spilce jsou pečené vepřové špalky na pivě s červeným zelím a chlupatými knedlíky. (MF Dnes)


«« « Strana 22 z 25 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI