Sedm špičkových výčepních z Evropy a Izraele včera navštívilo plzeňský pivovar, aby se dozvěděli více o plzeňském pivu a jeho kultuře. Byli to vítězové národních kol soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, kterou pořádá Plzeňský Prazdroj.

"Přijeli vítězové soutěží z Finska, Belgie, Dánska, Norska, Izraele, Německa a Řecka. V Plzni předvedli exhibici," uvedl marketingový ředitel Prazdroje Luboš Kastner. Jednadvacetiletý Erik Jönsson z Norska vynikl při čepování piva obrovskou pečlivostí. Nedovolil, aby mu pivo přeteklo. Poté trefil správnou míru.

"Je opravdu pečlivý, záleží mu na každé kapičce," komentoval Kastner Jönssonův výkon. Jönsson pracuje jako barman v Oslu. Za měsíc vyčepuje dvanáct až patnáct sudů ležáku Pilsner Urquell.

"Pivo v sudech je u nás bráno jako hodně kvalitní zboží. Pivovary u nás totiž většinou pivo stáčejí do tanků," vysvětlil Erik Jönsson. Jeho zákazníci jsou prý hodně rozmazlení.

"Učím je, jak dobře jíst a pít, a také to, jaké pivo se hodí ke konkrétnímu jídlu," řekl výčepní. Stejně jako ostatní soutěžící, i mladý Nor, musel kromě praktické zkoušky v čepování zvládnout také písemný test a prokázat tak znalosti o plzeňském pivu. S přípravou na test prý neměl problém. "Učit se o tomhle pivu pro mne bylo spíš zajímavé a byla to výzva," prohlásil Erik Jönsson.

A jak se mu v plzeňském pivovaru líbilo? "Je to pro mne zážitek. Ochutnal jsem nepasterované pivo z místních sklepů a můžu říct, že je nejlepší, které jsem kdy pil"“ řekl Nor.

Na své kolegy se přišel podívat vítěz českého národního finále soutěže výčepních Jan Koreis z plzeňské restaurace Na Spilce. Stejně jako včerejší hosté bude soutěžit v říjnu v New Yorku ve světovém finále. Jak obstojí mezi konkurencí si netroufl odhadnout. "To se uvidí až na místě. Bude asi hodně záležet na tom, jak bude kdo nervózní," uvedl Jan Koreis.

Plzeňský Prazdroj pořádá soutěž o nejlepšího výčepního v zemích, kde se čepuje Pilsner Urquell. Cílem je zlepšit kvalitu piva. "Například Řekové šli v poslední době s kvalitou hodně nahoru," sdělil Luboš Kastner. Podmínkou účasti je značka Pilsner Urquell na čepu. (iDnes)

Tradiční oslava narozenin plzeňského piva se letos odehraje ve dnech 3.-7. října. Svátek bude mít letos zcela novou podobu – začne už ve středu 3.10 ve vybraných plzeňských klubech, hospodách a v Pivovarském muzeu. Vyvrcholí pak v pátek a během víkendu na třech scénách – v pivovaru, na fotbalovém stadionu FC Viktoria Plzeň a na scéně na náměstí Republiky. Vystoupí Money Business, Žlutý pes, -123 minut a další. Prostor dostane nejen hudba, pivo a gastronomie, ale také netradiční sportovní a adrenalinové disciplíny, tradiční pivovarská řemesla, literatura či chrámová hudba. Festival tentokráte ovládne celé historické centrum Plzně.

Pilsner Fest je oslavou piva a města, ve kterém se zrodil před 165 let slavný Pilsner Urquell – pivo, které dalo název nejrozšířenější variantě tohoto nápoje na světě – pilsner, pils. Festival bude slavnostně zahájen ve středu 3.10. „šťastnou hodinkou“ v deseti plzeňských hospodách. Také ve čtvrtek čeká na návštěvníky hospod hudební program a jeden sud plzeňského piva zdarma. Zvláštní program nabídne i Pivovarské muzeum – například autorská čtení známých spisovatelů (Michal Viewegh nebo Ivan Martin Jirous - Magor).

V pátek odpoledne se otevřou brány pivovaru a vypukne tradiční hudební program na scéně Pilsner Urquell. Pivovar nabídne mimo jiné i zvláštní prohlídky. Gambrinus scéna bude tentokrát umístěna na fotbalovém stadionu Viktoria Plzeň a scéna města Plzně na náměstí Republiky.

„Chceme posilovat povědomí o Plzni jako o hlavním městě piva. Plzeň je historicky kolébkou světově nejoblíbenějšího typu piva – světlého ležáku plzeňského typu. Pilsner Urquell exportuje Prazdroj do více než 50 zemí světa a na každé z milionů lahví je psáno, že tohle pivo se vaří v Plzni. Navíc 70 % všech piv na světě nese označení pilsner, pils. Proto je oslava uvaření první várky v roce 1842 svátkem piva i Plzně jako takové“, říká Marek Hlavica, manažer firemní komunikace Plzeňského Prazdroje.

Doprovodný program

Mimo hudebních vystoupení je připraven na víkend bohatý doprovodný program. Bude představena módní kolekce Pilsner Urquell Colection z dílny návrhářky Radany Ivančic, v pivovaru se budou míchat koktejly s příměsí piva, všechny značky Plzeňského Prazdroje můžete ochutnat v Pivním labyrintu a v ležáckých sklepích čeká na návštěvníky netradiční překvapení v podobě hraného představení.

Za branou pivovaru bude probíhat Pilsner Urquell olympiáda v netradičních disciplínách, na návštěvníky bude čekat adrenalinové nafukovací městečko G–city a v Pivovarském muzeu proběhnou ukázky starých řemesel.

Kontrola nezletilých

Organizátor přitvrdí také v kontrole nezletilých. V infostáncích budou po předložení průkazu totožnosti vydávány nepřenosné identifikační pásky těm mladým návštěvníkům, u kterých může být pochybnost o zletilosti. Všichni prodejci budou zavázáni při nejmenších pochybnostech odesílat zájemce o pivo k této identifikaci. Prazdroj bude na Pilsner Festu propagovat i službu SMS promile pro řidiče, kterou dlouhodobě podporuje. Do ulic vyšle také pivní anděle, kteří nabídnout návštěvníkům dechovou zkoušku. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Novou bednářskou dílnu v úterý slavnostně otevřeli zástupci Plzeňského Prazdroje v areálu plzeňského pivovaru. Bednárna se nachází v budově bývalé říční vodárny z počátku minulého století a její rekonstrukce přišla na 7,5 milionu korun.

"Rekonstrukce probíhala od dubna do září letošního roku. Při opravě jsme dbali na to, aby byla co nejvíce zachována původní podoba vodárny," uvedla vedoucí oddělení turismu a cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje Jindřiška Eliášková.

Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se bednářské řemeslo zachovává a dále se rozvíjí. V současné době zde pracuje devět bednářů, kteří mají na starosti pravidelnou údržbu sudů, kádí a sklepa. Před třemi lety zde také obnovili výrobu ležáckých sudů.

"Bednáři ročně vyrobí dva až tři nové sudy. V pivovarských sklepích je nyní celkem padesát sudů, z nichž některé jsou staré i osmdesát let," uvedla Eliášková.

Protože v Česku neexistuje pro bednáře žádný učební obor, Prazdroj si je vychovává sám. Adepty hledá v řadách zkušených řemeslníků, které pak služebně starší kolegové z bednářské dílny tři roky zaučují.

V současné době mají tři učně. Jedním z nich je čtyřiatřicetiletý Plzeňan Jaroslav Zajíček, který se bednářem učí už druhým rokem. Původně stavební truhlář se pro toto řemeslo rozhodl proto, aby ho pomohl zachránit.

"Myslím si, že je důležité toto řemeslo zachovat, aby i generace po nás viděly, jak výroba piva dříve probíhala," uvedl Zajíček.

Původní bednárna byla v plzeňském pivovaru zřízena hned při stavbě pivovaru v roce 1842. Na konci devatenáctého století zde pracovalo 150 bednářů, kteří pečovali o šest tisíc ležáckých sudů. Pivovar dříve vychovával bednářské učně v tehdejším závodním odborném učilišti, které zrušil v roce 1975. Foto zde ... (iDnes)

Speciální stolitrovou várku tmavého piva vařili v úterý v Plzeňském Prazdroji členové Divadla J. Cimrmana. Právě tímto pivem, které teď bude měsíc zrát, oslaví 5. října tři významná výročí.

Prvním bude 40 let Divadla Járy Cimrmana, druhým 165 let od uvaření piva Pilsner Urquell a třetím pravděpodobně 100 let od propuštění génia Cimrmana z Plzeňského Prazdroje. „Je to objev, který vzešel mimo náš kruh. Zjistili to pracovníci pivovaru ve svých archivech,“ řekl Ladislav Smoljak. K oslavám připravilo divadlo představení, které sehraje jen dvakrát – na své domovské scéně a v plzeňském Divadle M. Horníčka. Pivo, které včera „zachmelil“ Smoljak se Zdeňkem Svěrákem, bude hořké. „Bylo jen na nich, kolik chmele do něj použijí. Zvolili nejvyšší možnou míru,“ řekl obchodní sládek Václav Berka.

Smoljak a Svěrák: Pánové, brzdíme

Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák dělali v životě už leccos, pivo ale vařili poprvé. „Překvapilo mě trochu, že žatecký chmel, který jsme dostali, byl poněkud granulovaný,“ zamyslel se Zdeněk Svěrák nad pivním kotlem. „Každopádně to bude Cimrmanovo dobře nachmelené pivo,“ doplnil jej Ladislav Smoljak.

Členové Divadla Járy Cimrmana si v pivovaře odbyli i výroční schůzi divadla, kde Smoljak poněkud zatáhl za divadelní brzdu. „Jsme na vrcholu popularity. Kdyby mi to někdo řekl před 40 lety, kdy jsme začínali, nevěřil bych,“ řekl Ladislav Smoljak s tím, že v divadle má soubor neustále vyprodáno a členové jsou pořád zváni k nejrůznějším akcím. „Už ale cítíme, že je toho moc, a tak jsem navrhl členům zvolnění tempa. Mám totiž obavu o osud Cimrmana, protože míra jeho popularity se nesmí překročit,“ řekl Smoljak. Nerad by prý se dočkal toho, aby Cimrman začal lidi štvát a šel jim na nervy. „Jednoho dne bychom mohli poznat, že jsme lidem protivní, takže jsem zakončil svou řeč ke kolegům slovy Pánové, brzdíme!“ dodal Smoljak.

Připustil, že k jeho rozhodnutí přispěly i dvě kauzy – pamětní deska na Lomnickém štítě a expedice Altaj, které popularitě Cimrmana příliš nepřidaly. „Ze Slovenska jsem dostal spoustu sprostých dopisů a bylo marné vysvětlovat, že to nebyl náš nápad, my jsme jenom přikývli,“ řekl Smoljak.

Nadále budou členové divadla k vidění jen na své pražské domovské scéně. „Budeme muset ještě podstoupit oslavy čtyřiceti let výročí divadla, to se nedá opominout. Ale okamžitě potom začneme brzdit a stáhneme se jen do divadla. Omezili jsme i počet představení vzhledem k našemu stáří a zdravotnímu stavu. Chceme hrát čerství a neunavení,“ řekl Smoljak s tím, že chtějí v poklidu a skromně hrát „to svoje divadlo“ a už se nezúčastňovat žádných pojmenování ulic, naučných stezek, závodů, sportovních akcí. Foto zde ... (Plzeňský deník)

Pivovarské muzeum v Plzni představí zajímavý výběr ze sbírky pivních etiket, které zakoupilo z pozůstalosti MUDr. Antonína Hajšmana. Nadšený sběratel dokázal shromáždit více než 20 tisíc etiket z celého světa a z různých časových období. Zhruba 400 z nich, které ženu zobrazují nebo se ženskou postavou inspirují, je od pátku 24. srpna do konce listopadu 2007 k vidění na výstavě v prostorách původního právovárečného domu v historickém centru Plzně.

„Motiv ženy se na etiketě vyskytoval proto, aby muže inspiroval ke koupi piva s přitažlivým obalem. Jindy, zejména u tmavých a speciálních druhů piv, podtrhl vhodnost piva i jako nápoje pro ženy,“ říká Jiří Hána, historik Pivovarského muzea a kurátor výstavy. Etikety jsou nejrůznějších tvarů a provedení, s ilustracemi v podobě grafických symbolů, kreseb, ale i fotografií.

• Největší zastoupení mají v expozici etikety z českých a německých pivovarů

• Nejstarší z vystavených etiket je z 20. až 30. let minulého století a jde o etiketu budějovického akciového pivovaru

• Etiketa dnes zaniklého pivovaru Michalovce na východním Slovensku zdobila speciální pivo, které se v dobách masové rekreace prodávalo na Zemplínské šíravě

• Nejexotičtější etikety pocházejí z Mexika, Indie, Tahiti nebo z Tirany v Albánii.

Výstava potrvá od pátku 24.8. až do konce listopadu. Bude součástí standardního návštěvnického okruhu v Pivovarském muzeu, nebo ji bude možno navštívit samostatně, denně od 10 do 18 hodin - za vstupné 20 Kč.

O sběrateli Antonínu Hajšmanovi

MUDr. Antonín Hajšman (1927 – 2000) sbíral pivní etikety, tácky, odznaky a další předměty spojené s pivem. Zajímal se o historii piva i o jeho současnost. Rád navštěvoval burzy, kde se setkával s přáteli a získával přírůstky do své rozsáhlé sbírky. Sbírku pivních etiket Dr. Hajšmana čítající přes 20 tisíc etiket z celého světa zakoupilo z jeho pozůstalosti na podzim roku 2005 Pivovarské muzeum v Plzni. Tím vlastně uchránilo výsledek jeho celoživotního koníčku před zánikem a rozptýlením. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Deset tanků vkročilo v srpnu letošního roku do Plzně. Kovoví obři směřovali do pivovaru, kde posílili tankový svazek existující již od června loňského roku. Jsou to tanky cylindro-kónické, určené ke kvašení piva.

Stavební část rozsáhlého projektu za téměř 120 milionů korun je téměř u konce, dnes pokračují práce na montáží technologického zařízení. Předpokládaná kolaudace a uvedení do provozu celého komplexu je na přelomu září-října 2007.

Stavba navázala na předchozí etapu projektu z let 2005-2006. Tanky byly usazeny do připravené betonové „ementálové“ konstrukce v blízkosti historické varny Pilsner Urquell v areálu plzeňského pivovaru.

Každý tank má objem 2 400 hektolitrů, hmotnost prázdného tanku je 25 tun, výška je téměř 16 metrů a vnitřní průměr 6,5 metrů.

Díky této „invazi“ bude plzeňský pivovar schopen vyrábět až 140 000 hektolitrů piva týdne, což představuje roční výrobní kapacitu přes 6 milionů hektolitrů.

Na instalaci těchto 10 cylindro-kónických tanků naváže další rozvoj varny Pilsner Urquell (dva nové měděné kotle) a zprovoznění šesti nových ležáckých tanků, které se očekává na jaře roku 2008.

Hlavním cílem této investice je zvýšení výrobní kapacity pivovaru v návaznosti na očekávaný růst poptávky po prémiovém pivu Pilsner Urquell na zahraničních trzích. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO by se rád prosadil Plzeňský Prazdroj. Má ambiciózní plán. Na prestižní listinu nejcennějších památek zapsat vstupní bránu do pivovaru a část historických sklepů.

„Je to sice zřejmě otázka desetiletí, ale nyní už podnikáme první kroky. Jsme teprve na samém začátku cesty,“ přiznává Markéta Formanová, manažerka turistických služeb Prazdroje. Ani jeden z navrhovaných pivovarských objektů dosud není ani oficiálně uznanou památkou v rámci našich národních předpisů. To by se však mělo změnit už do konce letošního roku.

„Dostat nějakou památku na seznam UNESCO je velice složitý proces. Předně musí být objekt oficiálně zařazen mezi kulturní památky a až poté se může ucházet o zapsání na seznam UNESCO,“ vysvětluje Pavel Domanický z Národního památkového ústavu v Plzni.

Záměr pivovaru vítá. „Se zástupci Prazdroje jsme už předběžně jednali a vysvětlili jim postup při podávání návrhu na prohlášení objektů kulturní památkou. Chráněné měly být podle mého názoru už dávno. Prazdroj si konečně uvědomil, že jde o prestižní záležitost,“ míní Domanický.

Z hlediska péče o tyto historické objekty pivovaru se pro Plzeňský Prazdroj nic nezmění, i když se mu je podaří prosadit mezi kulturní památky. „Už nyní jsme se o ně starali tak, jako by byly oficiálně prohlášenými památkami. Všechny opravy jsme konzultovali s památkáři, abychom nepoškodili jejich architektonickou a uměleckou kvalitu,“ prohlašuje Formanová.

Po zoologické zahradě patří pivovar společně s Pivovarským muzeem k nejvyhledávanějším turistickým cílům Plzně. „Ročně nás navštíví 160 tisíc turistů. Z toho je sedmdesát procent zahraničních návštěvníků. Historické objekty si proto rozhodně zaslouží stát se oficiálními památkami. Určitě jim to dodá ještě většího lesku,“ dodává Formanová.

Myšlenka Prazdroje má i podporu města. „Unikátní je, že o prohlášení kulturní památkou stojí samotný vlastník. Za exkluzivní považuji zejména pivovarské sklepy, které dodnes slouží svému účelu a jsou významnou technickou památkou. Šanci dostat se na seznam UNESCO snad mají, ale povést by se to mohlo nejdřív tak za deset let. Pro město Plzeň by to byla velká čest. Rozhodně je to však běh na dlouhou trať a teď stojíme teprve na jejím startu,“ říká náměstkyně primátora Marcela Krejsová. Česká republika má zatím na seznamu památek UNESCO dvanáct zápisů. Historická jádra Prahy, Telče, Českého Krumlova, Kutné Hory, Olomouce, chrámy ve Ždáru nad Sázavou a Třebíči, zámky v Kroměříži a Litomyšli, vesnici Holašovice a brněnský sloup Nejsvětější Trojice i tamní vilu Tugendhat.

***

Pivovarské klenoty - Zapíše si je UNESCO?

Vstupní brána - proslulý symbol pivovaru se objevuje na každé etiketě piva. Pochází z roku 1892 podle návrhu stavitele E. Klotze. Historické sklepy - síť téměř devíti kilometrů chodeb ručně tesaných pískovcovém podloží v hloubce 12 až 21 metrů. S jejich výkopem se začalo roku 1840. (MF Dnes)

Po 17 letech v Plzni zřejmě přestanou rozvážet pivo koně. Včera 15. srpna na to upozornil závozník pivovarského povozu Jan Gula. Uvedl, že pivovar chystá pro majitelku koní a povozu Janu Míčovou smlouvu, podle níž by povoz sloužil už jen jako reklamní předmět. Do 12 restaurací, kam teď koně s pivem zajíždí, by nově jezdily pouze automobily.

Podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Alexeje Bechtina chce pivovar investovat do vývoje nového vozu s reklamou. „Chceme jej pak nabídnout za určitých podmínek paní Míčové k pronájmu. Připravovanou smlouvu považujeme za obousměrně výhodnou,“ uvedl Bechtin. To Gula zpochybňuje. Říká, že při představách, které pivovar zatím přednesl, bude muset žena na kozlíku nejspíše skončit.

Míčová se k podobě smlouvy a vůbec obchodním vztahům k pivovaru nechce vyjadřovat. Říká ale, že navrhovaný vůz není vhodný pro jízdu po silnici, protože z něj není vidět a objíždění města s prázdným povozem jako alegorickým vozem jí i tak přijde bezcenné.

„Zástupci pivovaru sice říkají, že si to otec dříve sám přál. Mně to ale před smrtí nikdy neřekl. Říkal, že jednou dvakrát v týdnu by město mohl objet jen tak, ale skončit s rozvozem úplně? To nikdy nechtěl,“ tvrdí žena, která prý už možné změny obrečela. „Kobylky jsou na pivovaru závislé. Neumím si představit, co bych s nimi udělala, kdybych musela skončit,“ dodává.

Bechtin dále poukazuje na to, že používat koně jako dopravní prostředek je v houstnoucí dopravě stále nebezpečnější. Míčová ale reaguje, že jízda s prázdným nebo naplněným vozem se od sebe neliší. „Navíc mám nově jezdit odpoledne, kdy je hustota dopravy největší,“ dodává žena.

Její otec Jan Šůs rozvážel pivo koňmo od roku 1990. Míčová zdědila řemeslo před rokem. Foto zde ... (Plzeňský deník)

Prohlídková trasa plzeňského pivovaru se rozšířila o další zajímavé zastavení, expozici věnovanou ledu a chlazení při výrobě piva. Informační panel je umístěn v původním prostoru takzvané lednice v pivovarských sklepech. Atmosféru „ledování“ přiblíží návštěvníkům pivovaru i veřejnosti také atraktivní tipovací soutěž Kdy roztaje ledový kvádr?

Informační zastávka věnovaná ledu a chlazení vhodně doplnila a tematicky uzavřela část prohlídkové trasy, která vede podzemními chodbami pivovarských sklepů. Podle Markéty Formanové, manažerky cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje, přispělo její vybudování také ke zpříjemnění prohlídky pro turisty. „Využitím prostoru bývalé lednice jsme trasu tzv. zokruhovali, takže se dnes skupiny při návštěvě sklepů nepotkávají. Mimochodem, při vysoké frekvenci návštěv a velikosti skupin to může být někdy vážný problém. Prohlídka tedy dnes zahrnuje všechno, co bychom chtěli návštěvníkům v tomto unikátním prostoru předvést. Samozřejmě ochutnávku nefiltrovaného a nepsaterizovaného piva z dubových sudů vyrobeného původní technologií kvašení a zrání. Dále pak ukázky práce bednářů, dopravu piva ze sklepů nahoru a dnes už i nesmírně zajímavé ledování a chlazení“, doplňuje Markéta Formanová.

Ledování je zajímavé také tím, že bylo funkční poměrně nedávno, v 80. letech minulého století. Část sklepů se tehdy používala pro výrobu piva, když Plzeňský Prazdroj ještě nezavedl kvašení a dokvašování piva v cylindro-kónických tancích. Podle pamětníků skutečně vydržel led v prostorách sklepů po celý rok. Jedním z nich je i sládek Václav Berka, který právě ve sklepech začínal svou kariéru v plzeňském pivovaru. „Ledové kvádry z Boleveckých rybníků, kde pivovar měl vybudovana zařízení na těžbu a dopravu ledu, často sloužily jako svérázné Ztráty a nálezy. Kromě nejrůznějšího odpadů, kterého postupně přibývalo, jsme v nich občas nacházeli třeba brusle“, přidává zajímavý postřeh Václav Berka.

Pro návštěvníky pivovaru i pro širokou veřejnost připravil Plzeňský Prazdroj tipovací soutěž, která s problematikou ledu a chlazení ve sklepech přímo souvisí. Koncem srpna bude dopraven do prostoru bývalé lednice ve sklepech ledový kvádr, podobný tomu, jaké se používaly v minulosti při ledování. Atraktivní cenu od výrobce piva obdrží ten, kdo nejpřesněji odhadne okamžik, kdy ledový kvádr zcela roztaje. Propozice soutěže budou vyhlášeny v médiích a na internetové stránce www.prazdroj.cz: ledový kvádr se nyní vyrábí v plzeňských mrazírnách. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Tradiční plzeňský Pilsner Fest mění podobu. Nepotrvá jen tři dny od pátku do neděle, ale začne už ve středu. Zároveň se přesune i za brány Plzeňského Prazdroje. Místo jediné vyrostou tři hudební scény. Po festivalu Na Ulici největší akce v Plzni s návštěvnostní až 60.000 lidí má ambice oslovit nejen konzumenty piva, ale stát se multikulturním svátkem určeným komukoliv. V rámci doprovodného programu zazní například v katedrále varhanní koncert, v Pivovarském muzeu autorská čtení známých spisovatelů. Řekl to Marek Hlavica, manažer firemní komunikace Plzeňského Prazdroje, jenž festival organizuje.

Scény, na nichž se v pátek a během víkendu od 5. do 7. října představí legendy, jako Žlutý pes, Blue Effect, Monkey Business, skupina Michala Pavlíčka, Olympic a další, vyrostou v pivovaru, na fotbalovém stadionu FC Viktoria Plzeň a na náměstí Republiky. Kromě toho už ve středu 3. října bude festival slavnostně zahájen soutěží v koulení sudů a "Šťastnou hodinkou" v deseti plzeňských hospodách, které nejlépe udržují pivní kulturu. V každé z nich zahrají kapely a vyčepuje se jeden sud zdarma.

"Brány pivovaru se otevřou v pátek odpoledne a vypukne zde tradiční hudební program na scéně Pilsner Urguell. Pivovar ale nabídne i zvláštní prohlídky," dodal Hlavica. Cestou z pivovaru k Pivovarskému muzeu, jež také počítá s rozšířeným programem prohlídek, si budou moci lidé odskočit do adrenalinového nafukovacího městečka nebo soutěžit v netradičních disciplínách. Chybět nebude vzkazovník nebo pivní labyrint, při němž mohou ochutnat i další značky, jako Kozel, Radegast nebo pivní koktejly. "Zlatým hřebem, který možná skončí v knize rekordů, by mohl být koncert skupiny bubeníků Jumping Drumps. Ti mají mimořádnou schopnost navázat kontakt s publikem. Vzniknout by tak mohl velký bubenický happening," dodal Hlavica.

V ulicích se také vůbec poprvé objeví takzvané pivomaty neboli prodejní automaty na pivo. Z nových občanských průkazů umějí přečíst kód a osobě starší 18 let nápoj vydají. K dispozici návštěvníkům budou hlídky nabízející testery na zjištění alkoholu. Organizátoři také chtějí přitvrdit v kontrole nezletilých. Prodejci v případě pochybností pošlou zákazníka na jedno ze tří stanovišť, kde po předložení průkazu dostane nepřenosnou identifikační pásku dokládající jeho zletilost.

Předzvěstí akce by měla být unikátní výstava nejlepších celosvětových fotografií soutěže Lucie Award, která se do ČR dostane vůbec poprvé.

Pilsner Fest je oslavou piva a města, v jehož pivovaru byla první várka uvařena před 165 lety. Partnerem se stalo také město Plzeň. Podle Kristiny Štěpánové z magistrátu počítá radnice také s finanční podporou. Uvolnit by mohla až jeden milion korun. Konkrétní sumu musí schválit zastupitelé. "Pivo je vedle historických a kulturních památek hlavním lákadlem Plzně. Najdeme ho i v logu města, proto festem chceme oslovit nejen pivní znalce, ale i všechny Plzeňany a turisty," dodala náměstkyně primátora Marcela Krejsová. Cílem je, aby do Plzně lidé nesměřovali jen na jeden den, ale zůstali tu déle.(Region Plzeň)

Do Plzeňského historického podzemí se možná už nebude vstupovat Perlovou ulicí jako dosud, ale přímo z Pivovarského muzea ve Veleslavínově ulici. Plzeňský Prazdroj totiž požádal město o převod provozu podzemí na svou společnost s tím, že prohlídkový okruh by začínal právě v Pivovarském muzeu a navazoval by na jeho činnost. O možnosti tohoto záměru bude ve čtvrtek rozhodovat městská rada.

„Zatím budeme jednat o prověření této možnosti. Osobně se domnívám, že je to dobrý nápad. Vstup do podzemí je totiž nyní z domu v Perlové ulici, který není ve vlastnictví města, a platíme tu nájem,“ uvedla náměstkyně primátora Marcela Krejsová (ODS). Pokud se město s pivovarem domluví, proboural by se nyní zazděný vchod do historických podzemních chodeb z muzea a současný by se naopak zazdil. Celá akce je předem spočítána na zhruba 800 tisíc korun. „Kdo by ji zaplatil, je otázkou dalších jednání,“ dodala Krejsová.

Manažerka Prazdroje Jindřiška Eliášková uvedla, že rozšíření pivní expozice by mělo v podzemí svoje opodstatnění. „Pivovarské muzeum sídlí ve středověkém domě a má omezenou kapacitu. Přesunutím části expozice do okolních sklepů není od věci, souvisí s várečným právem,“ vysvětlila Eliášková.

Odbor kultury plzeňského magistrátu však se změnou provozovatele nesouhlasí a doporučuje zachovat současný stav, kdy podzemí provozuje městská příspěvková organizace Esprit. „Vlastně by se sloučily dvě turistické atrakce pod jednu adresu a to není pro podporu cestovního ruchu příliš dobré,“ míní vedoucí odboru kultury Roman Černík. Krejsová to však nepovažuje za argument. „Nezměnil by se vlastník, tím by dál bylo město. Expozici podzemí by to naopak zatraktivnilo,“ dodala. (Plzeňský deník)

Podporovat rozvoj města a propagovat ho jako významný turistický cíl, a to titulem Plzeň–hlavní město piva se dnes dohodli představitelé Plzeňského Prazdroje a vedení města Plzně. Generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short podepsal společně s primátorem Pavlem Rödlem prohlášení o spolupráci.

Dokument a jeho přílohy se věnují takovým tématům, jako je rozvoj turistického ruchu a prezentace města, pořádání významných kulturních a společenských akcí nadregionálního významu, výměna informací v oblastech společného zájmu, ochrana životního prostředí a také řešení mimořádných situací. V rámci dohody o spolupráci byly rovněž ustaveny pracovní orgány, které se budou konkrétně zabývat realizací projektů uvedených v textu prohlášení.

Příkladem počínající spolupráce byla například výstava fotografií na téma trvale udržitelného rozvoje „Země krásná neznámá“, která je k vidění v Křižíkových sadech v Plzni.

"Náš historický pivovar v Plzni se stal jedním z nejvýznamnějších symbolů města i regionu, patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle v ČR a je také živým kulturním a společenským centrem. Plzeňský Prazdroj proto zcela přirozeně sdílí společné cíle, zájmy a potřeby Plzeňanů", zdůraznil Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje. "Věříme, že se nám společným úsilím podaří vytvořit a upevnit v české i světové veřejnosti povědomí o Plzni jako skutečném hlavním městě piva."

Plzeňský primátor Pavel Rödl při podpisu deklarace uvedl: „Plzeňský Prazdroj je jednou z nejvýznamnějších společností, se kterou město spolupracuje. Nyní to bude na základě deklarace dlouhodobějšího charakteru se zaměřením na spolupráci v oblasti cestovního ruchu a vzájemnou podporu významných akcí. Věřím, že se plán společně podporovaných aktivit podaří naplnit ke spokojenosti obou subjektů, ale především ke spokojenosti občanů města Plzně i jeho návštěvníků.“

Některé společné projekty uvedené v příloze Prohlášení o spolupráci:

• Zpracování společné strategie a plánů pro rozvoj turistiky

• Součinnost při tvorbě prezentačních materiálů a vzájemná přiměřená propagace v prezentačních materiálech obou subjektů

• Spolufinancování vybraných prezentací pro české i zahraniční novináře a odborníky v oblasti cestovního ruchu; společná propagace turistických cílů v českých i zahraničních médiích

• Společná účast na vybraných výstavách a veletrzích cestovního ruchu v ČR a zahraničí

• Příprava záměru k propojení prohlídek Pivovarského muzea s prohlídkovou trasou plzeňského historického podzemí

• Koordinovaný postup Plzně a Plzeňského Prazdroje při rozvoji okolí pivovaru a průmyslově nevyužívaných historických částí areálu

• Rozvoj odpočinkové zóny ve Štruncových sadech

• Přítomnost Plzeňského Prazdroje na důležitých turistických akcích města a přítomnost Plzně na důležitých turistických akcích pivovaru

• Využití areálu Plzeňského Prazdroje pro významné akce Plzně – např. Slavnosti svobody

• Možnost slavnostního zakončení významných akcí v prostorách Pivovarského muzea a pivovaru

• Propojení obou internetových prezentací – Plzeňského Prazdroje a města Plzně

• Zajištění volného přístupu k informacím o Plzni v areálu pivovaru a v Pivovarském muzeu (např. letákový servis na propagačních stojanech Plzně, vysílání spotů o Plzni v návštěvnickém centru – Plzeňský Prazdroj začlení informace o Plzni na počátek svých prohlídkových tras)

• Společné oficiální zahájení Pilsner Festu

• Usilování o zařazení historických objektů - symbolů Plzeňského Prazdroje na seznam kulturních památek

• Součinnost při řešení silničních a drážních projektů, které mohou ovlivnit chod pivovaru a města.

• Spolupráce při rozvoji dopravy a logistiky na území Plzně včetně řešení přístupu do pivovaru (křižovatka - přechody).

• Vzájemné doplňování informací v legislativním monitoringu EU, ČR a Plzeňského kraje, především v oblasti nových možností získávání finančních zdrojů, a zprostředkování kontaktů k tomu potřebných. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Průzkum TNS AISA*: Obyvatelé Plzně pivovar dobře znají, mimo region je potřeba větší propagace. Pivovar Plzeňského Prazdroje a Pivovarské muzeum v Plzni patří k největším lákadlům pro obyvatele města i regionu, stejně jako pro přijíždějící turisty. Během roku 2006 do obou míst zavítalo 160 916 turistů, o 3 % více než v roce 2005. Za prvních šest měsíců roku 2007 to bylo už přes 80 000 návštěvníků. Průzkumy mezi veřejností však ukazují potřebu širší propagace této atraktivní destinace v jiných regionech ČR. Téměř 94 % Plzeňanů ví o možnosti prohlídky pivovaru, u obecné populace ČR dosahuje tato znalost pouze 55 %. Přitom největší potenciál rozvoje cestovního ruchu je mezi tuzemskými turisty, kteří tvoří plnou třetinu návštěvníků.

Jako nejzajímavější místo přímo v Plzni uvádí pivovar 46 % Plzeňanů a 43 % obyvatel ČR; o zážitkově srovnatelném Pivovarském muzeu totéž soudí 27 % Plzeňanů, nicméně mezi obyvateli ČR je to pouze 6 %. Turistickému ruchu v Plzni i v Plzeňském kraji tedy určitě prospěje větší propagace pivovaru i Pivovarského muzea po celé České republice.

„Postoje a znalosti Plzeňanů nás samozřejmě potěšily, jsme na ně hrdí a děkujeme za tuto podporu. V celostátní propagaci nás ale čeká ještě hodně práce. Příležitosti k dalšímu rozvoji turistického ruchu pro pivovar a Pivovarské muzeum vidíme v těsnější spolupráci s městem a krajem. Již několik let vyvíjíme řadu společných aktivit a společně oslovujeme partnery v ČR i v zahraničí, účastníme se specializovaných veletrhů a výstav. Do budoucna uvažujeme o hlubší provázaností většiny kulturních a společenských aktivit Plzeňského Prazdroje s akcemi pořádanými regionem. Pevně věříme, že vyřešení dopravní a stavební situace kolem pivovaru, stejně jako nárůst ubytovacích kapacit v Plzni, přispěje k vyšší návštěvnosti, a tím k dalšímu rozvoji cestovního ruchu,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka odboru turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji

Návštěvnická trasa v Plzeňském Prazdroji se v posledním období významně rozšířila i díky novým investicím v pivovaru. Nejvýznamnější novinka přišla v závěru roku s otevřením nejmodernější stáčírny ve střední Evropě, kam návštěvníky vozí speciální „pivovarský“ autobus. V nově otevřené Hale slávy se návštěvníci seznamují s tím nejdůležitějším a nejzajímavějším z historie Plzeňského Prazdroje. Podařilo se zpřístupnit velkou část okruhu i pro handicapované návštěvníky. Také Pivovarské muzeum podstatně obohatilo své sbírky, například o kompletní dobové zařízení hospody z první poloviny 20. století. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Ve čtvrtek 5. července 2007 začíná na nádvoří plzeňského pivovaru série koncertů nazvaná Léto s Prazdrojem. Během osmi čtvrtečních večerů v průběhu celého léta se na nádvoří Plzeňského Prazdroje představí celkem 16 kapel. Každý hudební večer se ponese v jiném stylu. Návštěvníci se mohou těšit na hudbu od stylu funky, latino nebo ska & reggae přes klasický rock až po gipsy music nebo večer ve stylu celtic & irish. Vstup na všechny akce v rámci Léta s Prazdrojem je zdarma!

„Letošní třetí ročník Léta s Prazdrojem je výjimečný novou koncepcí. Oproti dřívějším ročníkům jsme se rozhodli nabídnout návštěvníkům při každém večeru jiný hudební styl. Každý tak může zažít večery plné cizokrajných rytmů patřících neodmyslitelně k létu. Co jsme se naopak rozhodli i přes narůstající zájem zachovat, je bezplatný vstup na koncerty,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka Tourism & Heritage Plzeňského Prazdroje.

Program Léta s Prazdrojem 2007:

5. 7. Funky - My Music a Buster Nixon

19. 7. Latino - Mediterian a Son Caliente

26. 7. Ska & Reggae - Švihadlo a Fastfood Orchestra

2. 8. World music - Neboysa a Burana Orffchestr

9. 8. Gipsy music - Le Čhavendar a Gipsy.cz

16. 8. Rock - Sarin a Replay

23. 8. Bluesrock - Blueberry a Krausberry

30. 8. Celtic & Irish - Jan Hrubý & Kukulín a České srdce

Začátky všech koncertů jsou v 19:30. (Tisková zpráva Plzeňskýho Prazdroje)

Nejhezčí plzeňskou tramvají se stala včera ta s číslem 297. Je zvenku i uvnitř pomalovaná v barvách a logu Plzeňského Prazdroje. Pivovarská nízkopodlažní tramvaj je první z řady KT8, které prošly omlazovací kúrou v Krnovských opravnách a strojírnách.

"To je rarita, kterou jinde nemají," tvrdí dopravněprovozní ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Václav Zikmund. Pivní tramvaj uveze 50 sedících a 166 stojících pasažérů a má jezdit v ulicích pět let.

Foto zde ... (Blesk)

Slogan „To pravé bohatství se skrývá uvnitř“ shrnuje nový marketingový koncept značky Pilsner Urquell. Od 1. června začne v českých televizích běžet nová televizní reklama s Emilem Holubem, která bude dále doplněna kampaní využívajících známých a uznávaných osobností, které vyjevují své vnitřní bohatství s trefným dvojsmyslem k Pilsner Urquell – režisér Miroslav Ondříček, horolezec Josef Rakoncaj a kytarový virtuos Lubomír Brabec. Realizací nejnovějšího provedení televizní reklamy byl pověřen anglický režisér Andy Moravan, kameramanem byl Skot John Mathieson, který nasnímal filmy jako Gladiátor či Hanibal.

„Nejde o žádnou revoluci, největší posun v naší marketingové strategii je to, že dříve jsme hráli pouze na poněkud neosobní strunu národní hrdosti. Teď je středem pozornosti vyjádření opravdových a ušlechtilých hodnot konkrétního člověka, známé české osobnosti, jež paralelně vyjadřuje svůj vztah k Pilsner Urquell, přičemž důležitý element české národní hrdosti pochopitelně nezmizel. Míříme tak mnohem blíž ke spotřebiteli. Co se týká nového reklamního spotu s Emilem Holubem, je originální nejen prostředím, ale i svou nebývalou stopáží (90, 60 a 40 vteřin). Zůstáváme však opět v historickém prostředí a držíme se významné osobnosti nebo činu. Důležitá je vždy i autenticita celé události,“ říká Petr Polák, manažer značky Pilsner Urquell.

Druhá větev zaváděcí kampaně, která bude zahrnovat venkovní reklamu na různých nosičích (billboardy, bigboardy, citylighty), tiskovou a online reklamu vychází ze shodné myšlenky a točí se kolem současných českých osobností. Také ty objevují své vnitřní bohatství s paralelním vyznáním k pivu Pilsner Urquell – režisér Miroslav Ondříček, horolezec Josef Rakoncaj a kytarový virtuos Lubomír Brabec.

Reklamní spot určený výhradně pro český trh vyvinula agentura Leo Burnett a natočila jej ve spolupráci s produkční společností Starlite Productions. Spot bude v pátek nasazen v délce 90 vteřin – ve 21:53 před pořadem Uvolněte se, prosím, na programu ČT 1, pro další nasazení se počítá s kombinací 40- a 60vteřinových verzí.

Pár zajímavých informací z natáčení:

Emila Holuba si zahrál herec Karel Dobrý. Celkem se natáčení zúčastnilo 60 komparsistů, včetně 25 domorodých bojovníků ve stylu kmene Zulu a tanečníků, kteří ovládají původní domorodé tance

Celkem se točilo na 6 lokacích ve dnech 11.–14. května 2007 v Jihoafrické republice a v Zambii, pro zachování maximální autentičnosti cesty Emila Holuba po Africe.

Veškeré kostýmy a rekvizity byly vyrobeny dle dobových referencí a dochovaných artefaktů, štáb navštívil i muzeum Emila Holuba pro získání všech informací

Historie vzniku spotu

Na začátku celé výroby bylo potřeba rozhodnout, kde se má celá reklama natočit. Připadalo v úvahu několik zemí které mají zajímavé scenérie připomínající Afriku – ve storyboardu (podrobném návrhu příběhu reklamy) najdete africkou buš, džungli, hornatou krajinu, velký vodopád. Důležitou roli hrála také snaha o autenticitu: např. africké slony najdete jen v Africe, opravdu velkých vodopádů najdete na světě málo a Viktoriiny vodopády jsou také právě v Africe. Z produkčního hlediska padla volba na Jihoafrickou republiku, kde společnost Starlite Productions zrealizovala natáčení. Shodou okolností se tak točilo v zemi, kde Emil Holub působil jako lékař před svými výpravami a odkud se vydával směrem na sever. Mimochodem, trasa z Johannesburgu na sever Jihoafrické republiky až k Viktoriiným vodopádům, kudy se ubírala cesta výrobního štábu není nepodobná trase jedné z Holubových výprav.

Pro celkové vyznění spotu bylo důležité aby divácký vjem měl blízko k pocitu diváka, který právě viděl upoutávku na velký, epický film. Režisér Andy Morahan nabídnutý Starlite Productions doporučil na projekt kameramana Johna Mathiesona, kterého znají z kina ti jenž viděli filmy jako Gladiátor, Hanibal, Švindlíři, Svět podle Prota či Království nebeské. Z několika kol castingu jak v Čechách tak i na Slovensku byl vybrán český herec Karel Dobrý. Vznikla tak reklama která na první pohled působí epicky a velmi se vymyká běžné reklamní produkci nejen v České republice. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Plzeňské pivo bude i nadále hlavní zbraní hejtmanství při propagaci Plzeňského kraje. Hejtman Petr Zimmermann (ODS) a generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short prodloužili smlouvu o vzájemné spolupráci.

Poprvé podobnou dohodu podepsali v květnu 2004. Týkala se rozvoje turistického ruchu a kultury v regionu. Současné znění navazuje na loňský model, kdy se obě strany dohodly na spolupráci i v rámci bruselské kanceláře Plzeňského kraje. Kraj si se společností také vyměňuje zprávy z oblasti ochrany životního prostředí nebo dopravy.

„Jsem rád, že spolupráce bude pokračovat nejen na poli cestovního ruchu a kultury, ale také s evropskou kanceláří kraje v Bruselu nebo i při výměně informací z oblasti veřejné správy,“ uvedl Zimmermann. Loni například kraj představil pivovarnictví při otevření bruselské kanceláře, pivovar začal nabízet čínskou verzi propagačních materiálů kraje v návštěvnickém centru, Prazdroj a kraj se společně představily na veletrhu Holiday World nebo na půdě českého velvyslanectví v Paříži.

„Spolupráce se dostává i na úroveň expertů řešících konkrétní situace a konkrétní projekty. Velký význam přikládáme jejímu evropskému rozměru,“ komentoval dohodu Short. (Právo)

V úterý 1. května se uskuteční již tradiční prvomájová vyjížďka motorek z nádvoří Plzeňského Prazdroje. Sraz je v 9:00 na nádvoří pivovaru a do 11:30, kdy je odjezd na vyjížďku, je možné prohlédnout si stroje účastníků akce. Sériové motorky, veterány i stroje postavené individuálně se zpět na nádvoří plzeňského pivovaru vrátí po přibližně 90 km dlouhé vyjížďce mezi 14:30 až 15:00 a v restauraci Na Spilce bude následovat motorkářská veselice. Zváni jsou všichni, motorkáři i diváci.

Motorkářské setkání v plzeňském pivovaru se koná pravidelně od roku 2004, vždy na Prvního máje a na Sv. Václava. Akce oficiálně zahajuje nebo ukončuje motorkářskou sezonu, která ale pro většinu jezdců na silných strojích stejně nikdy nekončí. Akce je určena nejširší motorkářské veřejnosti, bez rozdílu věku, pohlaví nebo značky či obsahu motorky. K vidění budou malé motocykly, nejsilnější sériové stroje i „stavby“, motocykly postavené na zakázku. Na své si přijdou majitelé i obdivovatelé tříkolek, které se těší stále větší oblibě. Pomalu stejnou pozornost s trochou nostalgie dnes vzbuzují i Jawy a “ČZety“, vyfešákované, jako by zrovna vyjely z výrobního pásu.

„Na setkání motorek má každý možnost prohlédnout si stroje v klidu a pokochat se detaily. Popovídat si budete moci s jejich majiteli, „odmaskovanými„ a bez přileb. Setkání je vhodným místem k získání objektivního názoru na motorkáře, jejichž pověst často nezaslouženě trpí kvůli několika nezodpovědným a bezohledným jedincům,“ říká k akci Jeroným Táborský, jeden z organizátorů vyjížďky.

V areálu Plzeňského Prazdroje se bude v průběhu akce čepovat nealkoholické pivo Birell. V rámci akce proběhnou soutěže, do kterých poskytl ceny v podobě nealkoholického piva Birell Plzeňský Prazdroj. Soutěžit se bude například o nejvzdálenějšího nebo nejstaršího účastníka. Restaurace Na Spilce pak bude hostit večerní motorkářskou veselici.

Vstupné na celou akci včetně veselice je zdarma

***

Jaké to bylo na poslední vyjížďce:

• sjelo se 317 motorek

• nejstarší motorka byla z roku 1952

• nejsilnější motorka by dokázala jet rychlostí přibližně 300 km/h

• nejstaršímu účastníkovi bylo 67 let a jel na motorce Kawasaki 650

• na svých strojích přijela řada bývalých sportovců, umělců a celebrit

(Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Zcela novou expozici připravuje Plzeňský Prazdroj. Už příští turistickou sezónu chce zpřístupnit budovu bývalé varny.

Nová atrakce bude stát dvacet miliónů korun. Je to však jen zlomek investic, které pivovar v tomto roce chystá do rozšiřování výroby má jít dalších šest set miliónů.

„V objektu staré varny zůstane část původního zařízení a vyrostou zde nové expozice,“ řekl Právu mluvčí Plzeňského Prazdroje Vladimír Jurina.

„Jedna bude názorným způsobem představovat proces výroby piva Pilsner Urquell, druhá bude věnována surovinám používaným při výrobě piva,“ uvedl mluvčí a připomněl, že pivovar patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle v Plzeňském kraji.

„Loni prohlídku absolvovalo rekordních 160 tisíc návštěvníků,“ dodal Jurina.

S historickou budovou kontrastuje prosklený komplex nové varny, která už je součástí prohlídkového okruhu pivovarem. Moderní zařízení vyšlo společnost mezi lety 2003 a 2004 na tři sta miliónů korun, letošní investice ale budou dvojnásobné.

„Do roka chceme rozšířit varnu, stavbou nových tanků dojde ke zvýšení kvasné kapacity, v plánu jsou i další přetlačné tanky, počítáme s dobudováním skladů a modernizací chlazení,“ shrnul Jurina. Důvodem nových investic jsou podle něj stoupající požadavky na export piva Pilsner Urquell.

„Uvedené kroky by měly zvýšit výrobní kapacitu o zhruba deset procent, ze současných 128 tisíc hektolitrů týdně na 140 tisíc hektolitrů,“ poznamenal Jurina.

V loňském roce vyrostla v areálu podniku nová stáčírna za miliardu korun, jednalo se o historicky největší investici v plzeňském pivovaru. Od listopadu se zde rozjely dvě linky - jedna s kapacitou až šedesát tisíc lahví za hodinu, druhá, určená na plnění plechovek, má výkon až 38 tisíc kusů za hodinu. Vlastník pivovaru, společnost SABMiller, chce v dalších letech investovat například do nové haly na plnění KEG sudů. (Právo)

Pivovarské muzeum v Plzni připravilo pro návštěvníky během Velikonoc speciální program. Tradiční prohlídka bude zpestřena hrou, do níž se bude moci zapojit každý. K dispozici bude navíc dřevěný trojrozměrný model Plzně. Ti nejhravější jistě ocení možnost si z modelu postavit Plzeň ve zmenšeném měřítku.

Každý návštěvník Pivovarského muzea v Plzni bude mít o nadcházejícím velikonočním víkendu možnost zažít netradiční prohlídku. Její součástí bude od soboty do pondělí (7. 4. – 9. 4.) hra, do které bude mít každý možnost se zapojit.

„Každoročně se při různých příležitostech snažíme zpestřit návštěvníkům prohlídku netradičními prvky. Po podzimních nočních prohlídkách nyní přichází na řadu speciální Velikonoční program. Jako pozornost jsme navíc připravili na dobu trvání akce speciální zvýhodněné vstupné,“ říká Jitka Matějovicová, referent speciálních projektů Pivovarského muzea v Plzni.

Soutěžící bude v průběhu prohlídky plnit několik zajímavých úkolů, které budou mít souvislost s exponáty. Připravena budou i stanoviště vyžadující zručnost a přesnost. „Půjde například o určování zvyků spojených s Velikonocemi nebo hledání velikonočních motivů schovaných do expozice. Pro fyzicky zdatné je připraveno „dobývání hradeb“. Celý program je připraven tak, aby pobavil a zpestřil prohlídku Pivovarského muzea návštěvníkům všech věkových kategorií. Na každého, kdo se do hry zapojí, čeká malý dárek s motivem Pivovarského muzea. Poprvé bude veřejnosti zpřístupněn i unikátní 3D model historického jádra Plzně,“ doplnila Jitka Matějovicová.

Cena zvýhodněného velikonočního vstupného:

Dospělí 60 Kč

Děti 30 Kč

Rodinné 120 Kč (2 dospělí a 2 děti)

Rezervace:

Tel.: 377 235 574 (denně od 10:00 – 18:00)

(Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)