Plzeňský pivovar zahajuje už osmý ročník dárcovského programu Prazdroj lidem. Jeho cílem je podpořit projekty, které vedou ke zpříjemnění a zkvalitnění života obyvatel v Plzni.

I letos se budou zájemci z řad neziskových organizací a samosprávných orgánů města Plzeň ucházet o finanční dary v celkové výši tři milióny korun. O vítězných projektech rozhoduje hlasování veřejnosti. Žádosti o finanční příspěvek budou moct organizace zasílat od poloviny června do srpna a poté vstoupí do hry takzvaná Rada reprezentantů, která vybere projekty, které považuje za nejpotřebnější. Zajímavostí letošního ročníku je, že Radu reprezentantů rozšíří Martin Straka, známý český a plzeňský hokejista především. Jinak Rada reprezentantů je složena z významných představitelů regionu. Co se týče historie programu, ten už probíhá na Plzeňsku sedm let, v minulosti byl znám pod názvem Občanská volba.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

V neděli 17. května uplyne 140 let od založení Prvního plzeňského akciového pivovaru, pozdějšího pivovaru Gambrinus, v roce 1869. Za tuto dobu uvařil bezmála 102 milionů hektolitrů piva. Od samotného počátku až dodnes využívá pivovar při vaření piva pouze klasický postup, tedy výhradně za použití vody, ječného sladu a chmele, a nejnovějších poznatků lidského vědění. I díky tomu dnes nese každé čtvrté prodané pivo u nás jméno Gambrinus.

Historie dnešního Gambrinusu začala před 140 lety. Za 140 let si konzumenti mohli pochutnat na více než 20 miliardách půllitrů. Takové množství piva by jeden z nejlepších českých výčepních čepoval v kuse 4 528 let (1 pivo za 7 vteřin).

„Díky klasické technologii při výrobě, tedy vaření výhradně z ječného sladu, chmele a vody, a zaručení vysoké kvality piva díky použití moderních zařízení, si pivo získalo velkou oblibu a dnes každé čtvrté prodané pivo v Česku nese jméno Gambrinus,“ říká Jan Hlaváček, vrchní sládek Gambrinusu, jehož podpis nese každá láhev a plechovka s tímto nejoblíbenějším českým pivem.

Od loňského podzimu je na trhu nové pivo Gambrinus 11° Excelent, který je díky úspěchům příjemným dárkem ke 140. výročí. Gambrinus 11° Excelent se stal během prvních měsíců od svého uvedení na trh jedničkou v segmentu jedenáctistupňových piv a nedávno si odnesl vítězství ze soutěže Volba spotřebitelů v kategorii pivo.

Co k výročí Gambrinusu zaznělo:

„Nejsem pivovarský expert, ale jako ekonom věřím na firemní vizi a kvalitní produkt, třeba jako Plzeňský Prazdroj a jeho Gambrinus. Pokud nějaká firma ustojí hospodářskou depresi z třicátých let, znárodnění, vyšvihne se v tržní ekonomice a nezlomí ji ani současná finanční krize, pak její produkty musí stát za to! Mají můj obdiv a důvěru.“ Aleš Michl, ekonomický analytik Raiffeisenbank

„V mládí jsem jako starý žižkovák vyrostl na Kozlovi, později jsem přešel na Gambrinus a piji ho společně s Prazdrojem dodnes. Proto bych mu chtěl k jeho narozeninám popřát, aby pro něj kvalita zůstala předností před ryze obchodními prioritami a dělal nám svojí chutí radost i do budoucna.“, Aleš Brichta, kapela Aleš Brichta Band, někdejší zakladatel skupiny Arakain

„Gambrinus – chléb české kotlinky“, Lou Fanánek Hagen, kapela Tři sestry

„Značky Gambrinus i Škoda Auto začaly psát svou historii na konci 19. století, a za více jak stoletou historii si získaly velkou oblibu i významné pozice na českém trhu. Pivo, stejně jako auto, potřebuje kvalitní suroviny/díly a šikovné ruce, které se postarají o výsledek. To, že Škoda Auto i Gambrinus mají oboje, dokazuje jejich úspěšná historie.

Oba dva – automobilka i pivovar – si uvědomujeme, že naše výrobky nejde používat současně, na druhou stranu obchodní zástupci Gambrinusu jezdí po republice, jak jinak než ve škodovkách, takže kromě historie máme leccos společného i v současnosti. Přejeme Gambrinusu i do budoucna velkou oblibu u českých pivařů poté, co dojedou do cíle své cesty.", Jaroslav Černý, tiskový mluvčí Škoda Auto a.s.

"První zámky FAB vyrobili v roce 1911 až synové prvních konzumentů Gambrinusu, ale obě značky se dopracovaly na lídry svého trhu. Na rozdíl od automobilů, Gambrinus i zámky FAB může každý dospělý úspěšně používat současně a mít tak jistotu ochrany majetku i záruku, že ať si dá Gambrinus kdekoli, vždycky bude stejně dobrý. Ale nic se nemá přehánět, příliš mnoho Gambrinusů by vám mohlo při návratu domů použití našich zámků trochu zkomplikovat.", Martin Běhunek, Managing Director ASSA ABLOY Czech & Slovakia, distributor tradiční české značky

Press kit k tomuto výročí naleznete ve formátu .pdf zde...

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Cestovní ruch, propagace nebo výměna informací z oblasti veřejné správy. To jsou některé z oblastí, v nichž budou spolupracovat Plzeňský kraj a pivovar Plzeňský Prazdroj.

Tak to alespoň stojí v deklaraci, kterou v úterý pro letošní rok podepsala hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová a generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short.

„Spolupráce s Plzeňským Prazdrojem je při propagaci kraje nejen v Čechách, ale i v zahraničí velmi přínosná. Zakládáme si na tradici pivovarnictví a piva, které je reprezentativním typem tohoto nápoje na celém světě,“ uvedla hejtmanka Emmerová.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

Od jediné návštěvy císaře pána Františka Josefa I. v plzeňském Měšťanském pivovaru už utekla pěkná řádka let. V jeho stopách se teď vydali jeho následovníci: vojáci od 35. pěšího pluku, muzikanti, doboví šviháci a pan nadlesní, všichni vedeni nejoddanějším císařovým vojákem, Josefem Švejkem. Do pivovaru, dnes známého jako Prazdroj, se dostavili v neděli v 10 hodin dopoledne a vykonali inspekci po sklepích i varně s nezbytnou ochutnávkou.

„Přivítal nás vrchní sládek pan Berka, který nás pivovarem provedl a zevrubně nás o všem informoval. Nakonec si nás přezkoušel, zdali si sdělené informace, hlavně letopočty, pamatujeme,“ popisuje inspekci Josef Švejk, alias Přemysl Kubišta. Inspekční cesta jeho delegace skončila v pivovarské šalandě, kde na přítomné čekalo chutné občerstvení. „Prohlídka byla dvouhodinová, ale pivovar jsme opouštěli až v pět večer. S kvalitou vařeného moku jsme byli velmi spokojeni a hned jsme odeslali raport do Vídně,“ uzavírá dobrý voják Švejk.

Císař František Josef I. měl do Měšťanského pivovaru namířeno celkem dvakrát, ale návštěva proběhla nakonec jen jediná. Po ochutnávce piva se prý podivil, jak je možné, že tak dobré pivo nezkusil ještě nikdo napodobit - a od té doby to prý zkouší po světě leckdo.

Parta mužů v uniformách c. a k. 35. pěšího pluku pořádá během roku nejrůznější akce, mezi nimiž nechybí výlety na bojiště první světové války nebo rekonstrukce slavných bitev. Inspekce do pivovaru se má stát další z nich.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Mĕšťanský pivovar v Plzni si po uvaření první várky svého slavného svĕtlého ležáku v roce 1842 nechal zapsat nĕkolik značek. Plzeňské pivo se tak mohlo jmenovat například Prapramen, Mĕšťanské plzeňské nebo Plzeňský pravý zdroj. Sláva, kterou si pivo z Plznĕ rychle vydobylo doma i v zahraničí, začala lákat spousty napodobitelů, a proto si pivovar před 150 lety, 1. března 1859, nechal zapsat ochrannou známku Pilsner Bier (Plzeňské pivo).

Tehdejší konkurenti se ale i nadále snažili napodobovat novou plzeňskou technologii spodního kvašení i tĕžit z dobré povĕsti plzeňského piva, a pivovar si tak v roce 1898 nechal zapsat novou známku - Plzeňský Prazdroj a nĕmeckou variantu Pilsner Urquell, která mu vydržela dodnes.

O jedinečnost označení místa původu pivovar přestal postupnĕ usilovat, ale přívlastky pils nebo pilsner se staly označením druhu svĕtlého piva vařeného metodou spodního kvašení. Plzeňský ležák se tak stal pravzorem všem ostatním svĕtlým pivům a toto označení nese po celém svĕtĕ podle informací plzeňského pivovaru každé osmé pivo z deseti vypitých.

Pivovary se v Plzni začaly budovat údajnĕ již od 14. století, popudem pro produkci nového piva byla nespokojenost tamních radních s kvalitou zdejšího piva.

První várku spodnĕ kvašeného ležáku uvařil v Mĕšťanském pivovaru 5. října 1842 nĕmecký sládek Josef Groll. Tak jako u mnoha jiných geniálních objevů stála i u zrodu plzeňského piva údajnĕ náhoda. Mĕšťanský pivovar byl určen k výrobĕ tzv. bavorského piva, tedy piva vařeného metodou spodního kvašení, a především proto byl angažován Groll. To, co uvařil, však údajnĕ překvapilo i jeho samotného.

Ačkoli byl výsledný produkt prý úplnĕ jiným pivem, než jaké zamýšlel, rozhodnĕ nelitoval. Nové pivo, které se prodávalo pod označením "bavorské pivo z Mĕšťanského pivovaru v Plzni na Bubenči", mĕlo překvapivĕ skvĕlou chuť, což dokládá i zápis v kronice: "Jaký obdiv nastal, když zaskvĕla se zlatová jeho barva a snĕhobílá pĕna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivĕ dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek."

Podle expertů se na úspĕchu nového plzeňského ležáku podílela nejen Grollova šikovnost, ale i místní podmínky včetnĕ pískovcových sklepů a zejména zdejší voda. Pozdĕji k originální chuti přispĕl i český chmel.

Proti zneužívání své značky se pivovar poprvé ozval žalobou ve Švýcarsku v roce 1892. V roce 1899, rok po zaregistrování ochranné známky Pilsner Urquell, si pivovar stĕžoval na piva se značkou Pilsner Beer, která se dovážela z Nĕmecka do Británie. Úřady v Londýnĕ ale oznámily, že označení Pilsner Beer znamená zvláštní druh piva bez ohledu na místo původu. Další vývoj se pak ubíral v souladu s tímto rozhodnutí.

V současnosti je Plzeňský Prazdroj, nejvĕtší pivovarnická skupina v Česku i ve střední Evropĕ, členem druhé nejvĕtší svĕtové pivovarnické skupiny SABMiller. V ČR ovládá pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquel, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický kozel).

Loni pivovar prodal v Česku a v zahraničí 10,7 milionu hektolitrů piva, což bylo oproti rekordnímu předloňskému roku o dvĕ procenta ménĕ. Ochranná známka "Pilsner Urquell" je zaregistrována ve 120 zemích svĕta.

Zdroj: Finančník.cz

Jitrničky, ovárek a k tomu na zapití jednu ´plzeň´. Sen mnoho fajnšmekrů se dokonale splní už zítra na nádvoří Plzeňského Prazdroje. Právě zde se představí tradiční česká zabijačka. „Stejně jako v předešlých letech, i letos očekáváme, že masopust přiláká do pivovaru stovky lidí,“ věří Richard Marek z restaurace Na Spilce, která zajišťuje gastronomickou stránku programu.

Zabijačkové lahůdky ve stáncích na nádvoří budou dráždit čichové i chuťové buňky návštěvníků už od 11 hodin dopoledne. A zlatý hřeb dne – ukázka zabijačky – začne po páté hodině po skončení průvodu masopustních masek a maškar na náměstí Republiky.

„Dva řezníci předvedou na nádvoří zručnost, která se dědí po generace a která patří k životu českých lidí stejně jako plzeňské pivo. Řezníci okomentují porážku přibližně 120kilového prasete, ze kterého poté připravíme polévku, zabijačkový guláš a samozřejmě tradiční jídla, jako například jitrnice nebo prejt,“ láká Marek na hlavní bod programu – zabijačku.

Jitrnice či prejt nebudou chybět ani v Návštěvnickém centru na masopustní veselici. V teple restaurace Na Spilce si pak hosté z Čech i zahraničí budou moci vychutnat speciální zabijačkové menu skládající se například z jitrnicového a jelítkového prejtu podávaného s dušeným zelím a šťouchanými brambory. Menu bude obsahovat také ovarovou směs mas s hořčicí a křenem, ale také škvarkové a zelné placky. Jako dezert se bude tradičně podávat marcipán nebo krajová specialita – chodské koláče.

Gastronomický program doplní masopustní veselice v Návštěvnickém centru, kde vystoupí skupiny Mladina, Skanzen Škoda Plzeň, Plzenští heligonkáři a Okii Band Jana Vimra.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Evžen Zavadil

Veškeré pivo vyráběné v plzeňském pivovaru je nyní filtrováno výhradně na dvou linkách s membránovou filtrací.

Oproti filtraci pomocí křemeliny, což je zatím nejrozšířenější způsob filtrace piva v ČR, je membránová filtrace šetrnější k pivu i životnímu prostředí: pivo má lepší senzorickou stabilitu, tj. déle si udrží čerstvou chuť, což je velká výhoda zejména při exportu do vzdálených destinací. Zároveň při filtraci vzniká minimální množství odpadu.

Plzeňský pivovar nyní filtruje veškeré uvařené pivo na dvou linkách s membránovou filtrací s celkovým výkonem 1200 hl piva za hodinu, po odstavení dvou křemelinových filtračních linek. „Pivo filtrované pomocí membránové filtrace má lepší senzorickou stabilitu, tzn. déle si udrží čerstvou chuť. Při filtraci piva křemelinou nelze zcela vyloučit styk piva s kyslíkem, který negativně ovlivňuje chuťovou stabilitu piva. což je hlavní rozdíl v porovnání s filtrací membránou. Její vliv na kvalitu filtrovaného piva je prakticky nulový,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, který se s dalšími kolegy péči o kvalitu piva dlouhodobě věnuje.

„Jde o vysoce účinné zařízení, které podporuje vyrovnanou a dlouhodobou kvalitu piva, využívá technického pokroku a přitom je bez výhrad aplikovatelné v technologickém procesu výroby českého piva,“ doplňuje Václav Berka.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

Věhlas plzeňského piva, nová expozice a industriální pivovarská architektura lákají

Pivovar Plzeňský Prazdroj a Pivovarské muzeum navštívilo v loňském roce celkem 188 609 návštěvníků. Jedná se o historický rekord, který dokazuje rostoucí zájem o dědictví a současnost plzeňského piva. Zahraniční návštěvníci tvoří necelé dvě třetiny celého počtu, Češi se podílí na celkové návštěvnosti 35 %. Ze zahraničních turistů jsou nejpočetněji zastoupeni Němci, Rusové a Taiwanci. Meziročně vzrostla návštěvnost o 2,2%, za posledních 6 let se návštěvnost zvýšila o více než 55 %.

„Letos oslavíme 150 let od registrace značky Plzeňské pivo a 50 let od založení Pivovarského muzea. Tradice je pro nás zavazující, a to se netýká pouze receptury a postupů při vaření piva, ale také předvádění jeho historie. Návštěvníkům nabízíme nejen mimořádný zážitek, ale také vynikající servis. Plzeňské pivo vyvážíme do více než 50 zemí a rostoucí návštěvnost jeho rodiště je pro nás důkazem toho, že renomé Plzeňského pivovaru se neustále zvyšuje," říká Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje.

Návštěvníci z pěti kontinentů

V loňském roce tvořili domácí návštěvníci nejpočetnější skupinu s 35%. Počet Čechů v pivovaru je ale v porovnání s předcházejícím rokem na stejné úrovni, zatímco přijíždí stále více zájemců o plzeňské pivo ze zahraničí, například z Nového Zélandu (+214%), Afriky (+90%), Jižní Ameriky (+53%) nebo z Japonska (+22%). Druhou nejpočetnější skupinu návštěvníků tvoří Němci, také jejich počet meziročně stoupl o více než 5%. Třetí nejpočetnější národností navštěvující pivovar jsou Rusové.

V roce 2008 plně bez bariér a s novou expozicí surovin

Uplynulé roky byly bohaté na novinky. Například v roce 2006 se návštěvnická trasa rozšířila o zastávku na moderní stáčecí lince, kterou v té době Prazdroj otevřel. Tehdy také byla otevřena Hala slávy, která připomíná mimořádné úspěchy a ocenění plzeňského piva.

V loňském roce představil Prazdroj hned několik novinek. Přibyla nová smyslová expozice surovin, které společně s tradičním způsobem výroby dělají Pilsner Urquell jedinečným pivem již od roku 1842. Přístup do nové expozice navíc zajišťuje největší osobní výtah v České republice. Skutečnou perlou prohlídkového okruhu je zrekonstruovaná varna ze třicátých let minulého století. Celá prohlídka pivovaru pamatuje také na hendikepované návštěvníky, neboť je plně bezbariérová. Novinkou, která přiláká milovníky industriální architektury, je zařazení pivovaru na seznam Evropské cesty industriálního dědictví.

Pivovar jako centrum společenského dění v Plzni

Kromě návštěvnické trasy a stálých expozic nabízí plzeňský pivovar také další lákadla, jako jsou kulturní a společenské akce. Vloni proběhl tradiční Pilsner Fest, nebo například série koncertů Léto s Prazdrojem. Novinkou byl Gambrinus Den, který se odehrával částečně také za branami pivovaru. Mezi společenské akce se řadí také slavnostní přivítání plzeňské rodačky a olympijské medailistky Kateřiny Emmons na horním nádvoří pivovaru po návratu z Olympijských her v Číně.

Prohlídka Plzeňského pivovaru - představení světové pivní legendy

Pivovar představuje minulost pivovarských řemesel společně s tradičním výrobním postupem piva Pilsner Urquell. Návštěvníci se seznámí také se surovinami potřebnými k vaření prémiového plzeňského ležáku a zjistí, že pivovar byl vždycky na špičce pokroku. Nejmodernější způsoby dopravy a výroby usnadňovaly lidem tvrdou práci. Současně ale vždy byly a jsou přísně dodržovány tradiční receptury a technologie, které jsou zcela věrné odkazu prvního sládka Josefa Grolla.

Prohlídka pivovaru

* Návštěvnické centrum - zrekonstruovaná památka industriální architektury

* Nejmodernější stáčírna vČeské republice shodinovou kapacitou až 120 tisíc lahví.

* Expozice surovin - panoramatická projekce a otočné hlediště, moderní expozice zapojí nejen zrak, ale i další smysly návštěvníků

* Zrestaurovaná historická varna z30. let minulého století

* Současná varna Pilsner Urquell

* Historické sklepy - ukázka kvašení a zrání piva vdubových kádích a sudech, pro návštěvníky starší 18 let ochutnávka nefiltrovaného a nepasterovaného piva Pilsner Urquell

Podrobnosti k návštěvnické trase

* Základní doba prohlídky 90 minut, velikost jedné skupiny až 50 osob

* Maximální kapacita trasy 250 000 návštěvníků ročně

* Kombinované druhy vnímání, interaktivita

* Dobré příležitosti kpořizování fotografií

* Bezbariérové přístupy

* Parkování pro autobusy i individuální návštěvníky

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Po půl roce plánování renovačních prací a sedmi týdnech rekonstrukce se v ulicích Plzně opět objevují koně a historický povoz s pivními sudy. Vůz z roku 1942 byl pečlivě zrekonstruován podle historických dokumentů a na jeho kozlíku opět sedí Jana Míčová, pokračovatelka rodinné povoznické tradice.

Plzeňský pivovar používal koňské povozy k dopravě od svého založení. Po druhé světové válce do roku 1957 jezdily už jen po areálu pivovaru. Pak bylo užívání koní zrušeno a znovu se na plzeňských ulicích objevili až v roce 1990. Z pěti spřežení vydrželo jen jedno. Až do jara 2006 na jeho kozlíku seděl Jan Šůs, legendární plzeňská postava. Po jeho smrti uchopila opratě dcera Jana Míčová, která se rozhodla opustit práci ekonomky a pokračovat v tradici svého otce, známé po celé Plzni.

Čas se však nepříznivě podepsal na technickém stavu koňského povozu. Plzeňský Prazdroj proto za bezmála 400.000 korun zajistil kompletní rekonstrukci povozu.

Jak probíhala rekonstrukce povozu

Nejprve bylo nutné provést přesné zaměření povozu a detailně zpracovat grafický návrh nové podoby formou trojrozměrného modelu. Užitečné byly i historické podklady z pivovarského muzea. Design vychází z historických fotografií, co se nedohledalo v historických pramenech, bylo citlivě zrekonstruováno - např. plachta. Přípravy designu a konceptu trvaly 15 měsíců. Samotná renovace povozu začala letos v říjnu a sedm týdnů na ní nepřetržitě pracovalo několik řemesel - klempíř, kovář, umělecký truhlář a šičky autoplachet.

Při renovaci byl povoz "rozebrán do posledního šroubku". Při speciálním tlakovém čištění základní ocelové konstrukce s pomocí písku se ukázalo, že konstrukce byla natřena více než patnácti vrstvami laku. Na konstrukci bylo na několika místech také vyraženo výrobní datum - rok 1942. Vady na konstrukci vzniklé léty provozu byly opraveny a některé díly nově nahrazeny. Staré dřevěné části povozu nahradilo kvalitní dubové dřevo. Na voze jsou nově také výklopné bočnice a odnímatelné lavice, které umožňují po drobné úpravě i přepravu 8 osob v nákladovém prostoru povozu.

Pokračovatelkou povoznické tradice je Jana Míčová z rodiny Šůsů

Koncem listopadu byl zrenovovaný povoz předán majitelům, manželům Míčovým. Povoz, který táhnou kobylky Barna a Bajka, nyní jezdí třikrát do týdne s nákladem pivních sudů po trase "U Mansfelda" - radnice - "U Švejka" - "Pod Parkánem" - Františkánská zahrada, a udržuje tak v povědomí Plzeňanů již téměř zaniklou živnost a tradici.

"S novým valníkem se jezdí dobře, má teď dobré pérování a na novém polstrování se sedí pohodlněji. Ovládání povozu se ale nezměnilo, je to náš starý dobrý valník, i když zrekonstruovaný," říká Jana Míčová, která s povozem jezdí i na svatby, masopusty, folklórní slavnosti jako jsou akce baráčnických obcí, Svatováclavské nebo Tříkrálové jízdy, kdy vezla dokonce plzeňského biskupa Františka Radkovského.

Technický popis povozu a rekonstruovaných částí:

Před renovací byl dřevěný jen kozlík a ložná plocha, bočnice byly z kovových tyčí - nyní vše z trvanlivého dubového dřeva.

Dříve šlo vozit jen náklad, nyní dvě odnímatelné lavice pro 8 osob.

Lavice i kozlík jsou polstrované (šedostříbrná mikroplyš).

Původní pneumatiky byly zpuchřelé a tento rozměr již žádný výrobce dlouhá léta nevyrábí. Proto renovátoři použili malá kola od traktoru a do jejich středu umístili výměnnou poklici s imitací loukoťových kol.

Rezervní kolo i hever se nachází ve speciální bedničce pod povozem.

Povoz má ruční brzdu, jejíž páka je umístěna na pravé straně na kozlíku. Brzda je zpřevodovaná na zadní kola, ve kterých jsou bubnové brzdy.

U kozlíku je schránka na nářadí.

Na valník se vejde 30 KEG sudů.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Na oslavu prvního půlroku bez bariér pořádá plzeňský pivovar den otevřených dveří pro hendikepované spoluobčany. Akce se uskuteční 10. prosince, prohlídky budou celý den zdarma. První začíná v deset hodin.

Od června, kdy byly dokončeny poslední úpravy a trasu mohli začít absolvovat opravdu všichni zájemci díky technické vybavenosti i díky proškoleným průvodcům, navštívily pivovar už tři stovky zdravotně postižených. Kromě vozíčkářů zprostředkovává pivovar zážitek z historie a současnosti vaření piva Pilsner Urquell i zrakově, sluchově, tělesně či duševně znevýhodněným návštěvníkům.

"Bezbariérovost jsme slavnostně vyhlásili 14. června charitativní akcí Běh pro Paraple v Plzni. První stovku návštěvníků z řad hendikepovaných jsme oslavili už v polovině července. Nyní, po půlroce plně bezbariérového provozu, jsme se rozhodli oživit zájem hendikepovaných dnem otevřených dveří. Na 10. prosince zveme všechny hendikepované spoluobčany, aby se přišli seznámit s pivovarskými tradicemi i současností. Na telefonním čísle 377 062 888 se všichni zájemci dozví detaily ohledně termínů jednotlivých prohlídek,“ říká Jitka Matějovicová z Plzeňského Prazdroje.

Pivovar nabízí hendikepovaným spoustu služeb. Průvodce tištěný Braillovým písmem čeká na zrakově postižené. Ti si navíc mohou na prohlídce trasy a zejména ve smyslové expozici surovin osahat, ochutnat a přivonět si ke všem surovinám potřebným k vaření piva. Celá prohlídková trasa je samozřejmě bez bariér a autobus, který převáží návštěvníky kolem vodárenské věže na stáčírnu a zpět je také upraven na přepravu vozíčkářů. Pro neslyšící je připravený celý program v tištěné podobě, aby dostali všechny informace stejně jako slyšící občané.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová

Plzeňský Prazdroj dá více než 54 milionů korun do rozvoje pivovaru v Plzni. Hlavním cílem je zlepšit dopravní situaci v objektu.

Unikátní a pro Plzeňany velmi viditelným projektem bude také oprava Kroftových domů, které lemují Rokycanskou třídu. Domy dostanou nejen novou fasádu, ale budou opravena i všechna jejich historická okna včetně kování. „Abychom zachovali vzhled oken, opálíme a natřeme rámy i křídla oken,“ říká manažer Plzeňského Prazdroje Pavel Šemík.

Hodně úsilí věnuje Prazdroj změnám, které uleví provozu na Rokycanské třídě. Funkci dnešní kamionové brány převezme nový objekt hlouběji uvnitř závodu. V takto vzniklém prostoru přímo v pivovaru budou parkovat čekající kamiony. Pořadí jejich nakládky pak bude určovat informační systém, který také bude organizovat kontrolu naložených aut před výjezdem. Parkoviště bude mít 20 míst pro vjíždějící kamiony a 10 míst pro kamiony vyjíždějící.

Zdroj: Kurzy.cz

Sudy, ve kterých se uchovává plzeňský ležák, smolí ručně pivovarští bednáři. Dnes mezi sebe přijali nového kolegu.

"Držíme se tradice, podle které náš ležák musí být ve vysmolených sudech," řekl nám mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. A právě proto také pivovar v západočeské metropoli zaměstnává několik bednářů. Ti do svých řad dnes přijali dalšího kolegu.

"Je to neskutečně krásný pocit," řekl hned po pasování na bednáře pětatřicetiletý Jaroslav Zajíček. Ten, stejně jako další kolegové, má ke dřevu dlouholetý vztah. Vyučil se totiž truhlářem.

"Samotný učební obor bednář neexistuje, ale dělají jej truhláři. Ti, aby se stali bednáři, musí tři roky pracovat ve zkušeném kolektivu v pivovaru a pak dostanou stejný výuční list jako pan Zajíček. Ono to řemeslo není nikde sepsané a všechno jak se to má dělat, se traduje pouze v ústním podání," vysvětlil Mareček.

Mezi jednu z činností bednářů patří také smolení pivních sudů. Jak to vypadá můžete vidět na videu.

Sud bednáři nejprve nahřejí a pak do něj nalijí horkou smolu. Aby se smola dostala po celé nádobě, musí sud válet po betonovém plácku. Následně z něho zbytek smoly zase vylejí a do sudu se může lít pivo.

"Naši bednáři se spíše starají o staré sudy, ale letos jsme po pětatřiceti letech vyrobili dvě ležácké kádě a jeden ležácký sud. Všechno se dělá ručně podle staré tradice," dodal mluvčí pivovaru.

Zdroj: tn.cz | Autor: Jan Skala

Bývalá pivovarská vodárenská věž je od roku 1907 jednou z plzeňských dominant. Kulturní památkou se ale stala až v těchto dnech. Na seznam významných českých objektů ji doprovodila ještě pivovarská Jubilejní brána z roku 1892.

„O prohlášení obou staveb za kulturní památky jsme požádali sami. V žádném případě to ale nebylo kvůli tomu, že bychom je museli zachraňovat, jako tomu v mnoha případech bývá,“ informovala Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje. Jedním z důvodů, proč zástupci pivovaru žádost podali, je ten, že Prazdroj byl letos zařazen jako první v České republice do tzv. Evropské cesty industriálních památek.

A proč není kulturní památkou celý pivovar? „Podle pravidel bychom tu pak totiž museli ukončit výrobu. Což samozřejmě nepřipadá v úvahu,“ vysvětluje Eliášková.

Podle šéfa památkového odboru plzeňského magistrátu Petra Maroviče se jedná spíše o formalitu. „Jedná se o dva významné symboly města. Všechny generace pivovarníků si jich vážily a chovaly se k nim šetrně. Jejich celkovou rekonstrukci navíc pivovar zařídil už v první třetině devadesátých let minulého století. Jako šéf památkového odboru za to mohu být jen rád,“ doplňuje.

Na území města Plzně se v současné době nachází přes 400 nemovitých kulturních památek, u některých objektů se prohlášení plánuje. „U pivovarských staveb nebyly žádné pochybnosti, proces schvalování trval zhruba půl roku. Některé stavby takové štěstí nemají. Některé už čekají třeba osm let,“ říká dále Marovič.

Získání titulu uděluje památce a především jejím majitelům určitá privilegia i povinnosti. Na opravy například mohou čerpat z dotací a grantů. Zároveň ale nesmí provést zásahy, které by snížily kulturní hodnotu památky.

V procesu schvalování hrají roli posudky od Krajského úřadu, města i památkového ústavu. Poslední slovo má hodnotitelská komise Ministerstva kultury ČR.

Jedna z nových kulturních památek, pivovarská brána se objeví na pamětní minci ze série Kulturní památky technického dědictví. Její nominální hodnota je 2500, ale sběratelská cena se prý může vyšplhat několikanásobně výše.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška

Jubilejní brána plzeňského pivovaru z roku 1892 se stala motivem zlaté pamětní mince, kterou dnes vydala Česká národní banka. Mince vychází v sérii Kulturní památky technického dědictví jako šestá v pořadí a brána je na ní proto, že byla nedávno prohlášena kulturní památkou. Na seznamu se ocitla spolu s další historickou stavbou pivovaru - Vodárenskou věží z roku 1907. Pamětní mince má nominální hodnotu 2 500 Kč, jejím autorem je akademický sochař Zbyněk Fojtů.

"Cyklus Kulturní památky technického dědictví emitovaný ČNB v letech 2006 až 2010 má za cíl připomenout nejširší veřejnosti významné kulturní dědictví naší země. Celkem vydáme deset mincí, každý rok dvě," uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Vítězný návrh mince vzešel z anonymní soutěže, která se uskutečnila vloni v říjnu. Soutěže se zúčastnilo 27 výtvarníků a komise doporučila realizovat návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů, který v minulosti už jednou zlatou minci z této série navrhoval.

Česká Mincovna razí mince ze zlata o ryzosti 999.9 ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém, které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. Podle Tůmy bude vydáno přes 10 000 mincí ve špičkové kvalitě a přes 3000 v běžném provedení. "Často mince dosahují mnohonásobných hodnot, protože se stává, že lidé propásnou vydání těch prvních ze série a pak se je snaží získat," uvedl Tůma. Průměr mince je 22 mm, hmotnost 7,78 g a síla 1,6 mm.

"Je pro nás velkou ctí, že Česká národní banka vybrala jako jeden z motivů pamětních mincí právě Jubilejní bránu. Byla vybudována v roce 1892 u příležitosti 50. výročí založení Měšťanského pivovaru v Plzni," uvedla Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje. Vodárenská věž, druhá z prohlášených kulturních památek, je unikátní i svým stavem zachovalosti technologického zařízení.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová

Dvě desítky hudebních interpretů, gastronomické speciality, prohlídky pivovaru a muzea, to vše nabídl Pilsner Fest. 166. narozeniny piva Pilsner Urquell přijelo oslavit přibližně třicet tisíc lidí z Plzně, celých Čech, ale také ze zahraničí. Jedinou chybou byla zima, déšť a málo sluníčka.

V pátek ráno zavlály z vodárenské věže dvě vlajky na znamení začátku oslav. Odpoledne pak trubači i v pivovaru odtroubili začátek festivalu.

Dvoudenní festival představil kapely nejrůznějších hudebních žánrů. Velký úspěch a zcela nabité náměstí sklidila kapela Kryštof, zaplněné dolní nádvoří pivovaru ocenilo představení Bratří Ebenů nebo Dana Bárty & Illustratosphere.

Program se neodehrával jen na pódiích. V Pivovarském muzeu se za dva dny vystřídalo více než osm set návštěvníků, kteří zaplnili kapacitu prohlídek. Na dvoře muzea uvítal hosty harmonikář, program zpestřily i scénky sehrané herci v dobových kostýmech. V sobotu se sbíraly staročeské recepty, ochutnávala cmunda, lokše a pivo.

Rozšířená pivovarská trasa zavedla návštěvníky i do bednárny a nabídla ukázku výroby tradičních dubových ležáckých sudů. Prohlídka pivovaru, kterou doplnilo také bubenické vystoupení skupiny Muerta Menta, přilákala více než dva tisíce návštěvníků, což je čtyřnásobek běžné denní návštěvnosti.

Festival dobrého českého jídla nabídly ve stáncích na náměstí a v pivovaru tradiční plzeňské restaurace Na Spilce, U Salzmannů, Na Parkánu, Uctívaný Velbloud, Švejk Restaurant U Pětatřicátníků, Švejk U Zeleného stromu a Motorest Na Rozcestí. Mezinárodní kuchyni prezentoval v rámci Gastrofestu hotel Courtyard by Marriott.

"Jednou do roka Plzeň zvláštním způsobem ožije. To Češi slaví vznik svého národního nápoje, piva plzeňského typu. Zlatavou barvu a bílou pěnu, která plzeňské zdobí, ochutnali poprvé v Plzni 5. října 1842. Podle našich odhadů letos oslavilo 166. narozeniny našeho piva přibližně třicet tisíc návštěvníků,“ říká Jiří Mareček z Plzeňského Prazdroje.

Poklidné atmosféře festivalu přispěl i pivní kroužek. Novinka loňského Pilsner Festu i letos zjednodušila zábavu zletilým návštěvníkům, kteří vypadají mladistvě a museli by se při koupi piva prokazovat občankou.

Službu řidičům nabídly navíc dva infostánky sdružení Sananim a Besip, které nabízely kontrolní měření alkoholu v krvi. Na festivalu si mohli dopřát pivo i řidiči, ovšem pouze to nealkoholické.

Čepoval se samozřejmě prémiový ležák Pilsner Urquell, oslavenec celé akce, ale také pivní speciál Master 13° polotmavý a zmíněný Radegastu Birell.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová

Výčepní z celého světa včera předvedli své umění v Plzni. Poprvé v historii se totiž finále mezinárodní soutěže Master Bartender koná v České republice. Šestnáct soutěžících se v areálu Plzeňského Prazdroje zapotilo při třech disciplínách: vědomostním testu, pohovoru s porotou a samozřejmě samotném čepování zlatavého moku.

„Mám ze svého výkonu dobrý pocit,“ pochvaloval si český zástupce Václav Vanya. Zároveň ale brzdil optimismus. „Při regionálním kole jsem byl také spokojený, a nakonec jsem skončil až třetí,“ vzpomíná. Výčepní z Kadaně by se rád stal prvním českým vítězem této soutěže. Největším úspěchem zatím bylo v roce 2006 druhé místo Lukáše Svobody.

Mezi soutěžícími byla i osmadvacetiletá Mia Pesonen z Finska. „Jsem trochu nervózní, ale snad to dopadne dobře,“ svěřila se Deníku před tím, než předstoupila před porotu. Konkurence, která se v Plzni sešla, je prý opravdu velká. „Sjela se sem naprostá elita. Jsou tu výrazné individuality,“ konstatovala výčepní z helsinské restaurace Vastarannan Kiiski. Pivo je podle ní pevně zakořeněné ve finské kultuře. „Spousta lidí zajde po práci do hospody na jedno dvě. O víkendu je to pak samozřejmě divočejší,“ doplnila.

Jedním z nejexotičtějších účastníků byl Moses Ndhlovu z Jihoafrické republiky. Prozradil, že v jeho zemi je běžné, že lidé tu pijí pivo přímo z velkých lahví. „Ze sklenic to není tak časté,“ uvedl. V České republice byl vůbec poprvé. Plzeň jej zaujala.

Do soutěže se letos přihlásilo 1500 výčepních ze 16 zemí. Plzeňští zástupci skončili v celorepublikovém kole. Celkový vítěz bude vyhlášen dnes v rámci galavečera v areálu Pražského hradu. Ještě před tím čeká soutěžící od čtrnácti hodin veřejné čepování na Staroměstském náměstí v Praze.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Zdeněk Vaiz

Svátky hudby, dobrého jídla a samozřejmě piva se blíží: už 3. a 4. října potěší všechny své návštěvníky tradiční Pilsner Fest. Pivovarské muzeum na tyto dny připravuje speciální noční prohlídky, k vidění budou také divadelní představení a zajímavou příležitostí bude možnost vyzkoušet si přípravu takzvaného kynutého obřadního pečiva.

„Dvoudenní festival nabídne na dvou pódiích celkem devatenáct kapel nejrůznějších hudebních žánrů. Hudební akci doprovodí kulinářské zážitky vybraných plzeňských hospod v rámci Gastrofestu,“ říká Jiří Mareček, mluvčí pivovaru.

Hudební program se odehraje v pivovaru a na náměstí

Hudební program Pilsner Festu se bude odehrávat na dvou pódiích - na hudební scéně Pilsner Urquell v areálu pivovaru a hudební scéně města Plzně na náměstí Republiky. „Pilsner Fest zahájí v pátek 3. října v 16.30 hodin na scéně na náměstí Republiky a páteční večer vyvrcholí koncertem kapely Kryštof. Komornější scéna v areálu pivovaru v pátek uvede například zpěvačku Janu Lotu,“ doplňuje Jiří Mareček.

Milovníci hudby si budou moci vybrat z mnoha hudebních žánrů: od rocku přes jazz až k cikánským či kubánským rytmům. „Hudbu doplní gastronomie a jedinečný plzeňský ležák, čepovat se bude také pivní speciál Master polotmavý,“ upřesňuje Jiří Mareček.

Restaurace představí speciality v gastrostanech

Ve vyhlášených plzeňských restauracích se uskuteční také dvoudenní gastrofest. „Restaurace budou ve speciálních stanech na náměstí Republiky a horním nádvoří pivovaru prezentovat své kulinářské lahůdky,“ láká Jiří Mareček.

Festivalovou atrakci nabídnou také pivovarské sklepy, které ožijí vystoupením respektovaných bubeníků. Ti rozehrají své rytmy na nástroje, vyrobené z dubového dřeva a ležáckých sudů.

Vstup na festival je zdarma.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Markéta Sanalla

Pilsner Urquell oslaví 166. narozeniny dvoudenním festivalem

Ve dnech 3. a 4. října 2008 proběhne další ročník oslav plzeňského piva. Dvoudenní festival nabídne na dvou pódiích celkem devatenáct kapel nejrůznějších hudebních žánrů. Hudební akci doprovodí kulinářské zážitky vybraných plzeňských hospod v rámci tzv. gastrofestu.

Oslava 166 narozenin piva Pilsner Urquell, pravzoru a ikony všech piv plzeňského typu

Spolupořadatelem akce je Plzeň, kandidát na Evropské město kultury 2015

Festival prezentuje jedinečné plzeňské pivo, špičkovou gastronomii a kvalitní hudbu

Vstup na festival zdarma

"Pilsner Fest je oslavou umění sládků, kteří už 166 let pokračují ve vaření piva Pilsner Urquell. Ležáku, který dal název nejrozšířenější variantě piva na světě, piva plzeňského typu." říká Marek Hlavica, manažer komunikace Plzeňského Prazdroje.

Dva dny, dvě pódia, dvě desítky kapel

Hudební program Pilsner Festu se bude odehrávat na dvou pódiích - na Hudební scéně Pilsner Urquell v areálu pivovaru a Hudební scéně města Plzně na náměstí Republiky.

Pilsner Fest zahájí v pátek 3. října v 16.30 hodin na scéně na náměstí Republiky projekt Different D.I.S.C.O. Poté vystoupí Scissorhands, David Kraus Band a páteční večer vyvrcholí koncertem kapely Kryštof. Komornější scéna v areálu pivovaru v pátek uvede Janu Lotu, soubor Ondřej Pivec Organic Quartet, kapelu Ahmed má hlad a jako pomyslnou třešničku na dortu koncert Bratří Ebenů. V sobotu 4. října festivalové scény rozezní vystoupení Dana Bárty & Illustratophere, Wohnout, Priessnitz nebo žhavé kubánské rytmy Son Caliente.

Celkově zahraje 19 kapel, návštěvníci si budou moci vybrat od rocku přes jazz až k cikánským či kubánským rytmům.

Hudbu doplní gastronomie a jedinečný plzeňský ležák

Návštěvníci Pilsner Festu se budou moci osvěžit prémiovým ležákem Pilsner Urquell i v nefiltrované podobě, čepovat se bude pivní speciál Master polotmavý 13°. Řidiči si budou moci dopřát nejprodávanější nealko pivo v Česku, Radegast Birell. Stejně jako vloni budeme věnovat pozornost také odpovědné konzumaci alkoholu ve spoluprácí s občanským sdružením Sananim, městskou policií a BESIPem. Na náměstí bude umístěn prezentační stan, kde si lidé budou moci nechat změřit množství alkoholu v krvi a získat další informace.

Návštěvníky Pilsner Festu potěší dvoudenní gastrofest, který proběhne ve vyhlášených plzeňských restauracích Spilka, U Salzmannů, Na Parkánu, Uctívaný Velbloud, Švejk Restaurant U Pětatřicátníků, Švejk U Zeleného stromu a Motorest Na Rozcestí. Všechny tyto restaurace budou ve speciálních "gastrostanech" na náměstí Republiky a horním nádvoří pivovaru prezentovat své kulinářské lahůdky. Jedinečné ochutnávkové menu připraví hotel Marriott.

Pivovarské muzeum uvede speciální noční prohlídky, probíhat budou také divadelní představení. Zajímavou příležitostí je možnost vyzkoušet si speciální druh pečení tzv. kynutého obřadního pečiva. Festivalovou atrakci nabídnou také pivovarské sklepy, které ožijí vystoupením bubeníků, kteří rozehrají své rytmy na nástroje vyrobené z dubového dřeva a ležáckých sudů.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Restaurace Plzeň - více o restauracích Pilsner Pubs

Rozesmátí lidé, většinou s půllitrem piva v ruce, vůně grilovaných klobásek, zářící slunce a hudební všehochuť různých žánrů. Tak by se dala jednoduše popsat atmosféra, která v sobotu vládla v Plzni, kde se konal historicky první Gambrinus den.

U příležitosti tohoto pivního svátku dokonce vzniklo speciální pivo. Nepasterovaný a nefiltrovaný třináctistupňový Gambrinus Excelent, který prodejci návštěvníkům čepovali přímo z cisteren.

Gambrinus den doprovázel po celý den bohatý doprovodný program. Na náměstí Republiky dokonce organizátoři vytvořili písečnou pláž i s lehátky a pobřežní hlídkou. Právě tam si mohli lidé nejlépe vychutnat doušky osvěžujícího moku.

Neméně osvěžující byl i hudební program, který se rozjel hned na dvou scénách. Ta hlavní byla na náměstí Republiky, kde se vystřídaly kapely Turbo, Argema, Burma Jones nebo Hudba Praha. Před osmou pak vystoupil Vladimír Mišík a po něm program uzavřel první český vítěz soutěže X-factor Jiří Zonyga.

Také na druhé scéně, která vyrostla na nádvoří pivovaru, se hrálo až do pozdních nočních hodin. Na své si tam přišli zejména příznivci alternativní hudby a mladí posluchači. Jen pro ně hrály už od dopoledne kapely Different Disco, Landmine Spring, Bister Bizon nebo Nestel Postel. Po deváté večer pak nástroje rozezněly v rukou hudebníků kapel Sunshine a na dobrou noc zahrál návštěvníkům Gambrinus dne Pražský výběr II.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Petra Petříková

Již tuto sobotu 30. srpna proběhne v Plzni velká oslava nazvaná Gambrinus den. Gambrinus pro tuto příležitost připravil nejen koncerty zajímavých kapel, říznou zábavu na atrakcích či různé soutěže, ale také nepasterovaný a nefiltrovaný pivní speciál Gambrinus 13°. Fanoušci piva už teď rozhodli o jeho názvu, dle ankety na webu www.gambrinusden.cz se tento speciál bude jmenovat Gambrinus Excelent.

„Jde o silnější pivo s vyšším obsahem alkoholu (cca 5,6 % obj.) a výrazně plnou chutí. Je nefiltrované a chutná jemně po kvasnicích, což povzbuzuje dobré zažívání. Jeho chuť je vyvážená a zakulacená, sladká v souladu s jemnou chmelovou hořkostí a chmelovým aroma. Gambrinus 13° vyniká granátovou barvou, bohatou smetanovou pěnou a příjemným osvěžujícím řízem,“ popisuje pivní speciál Gambrinus 13° Jan Hlaváček, vrchní sládek piva Gambrinus. Toto pivo budou moci ochutnat pouze návštěvníci Gambrinus dne a čepovat se bude přímo z cisteren. Společně se spuštěním webových stránek www.gambrinusden.cz začalo i hlasování o název této pivní lahůdky. Nadšenci z řad veřejnosti nominovali různé názvy jako např. Jantar, Kanonýr, Zrzka či Generál, největší počet hlasů však získal návrh „Excelent“, který zaslal Luboš Balus z Kyjova.

Další informace najdete zde: http://www.gambrinus.cz/gambrinus-den/pivo-gastro/

Prožijte Gambrinus den aktivně

Gambrinus je největším sponzorem fotbalu v ČR. Nedávno byla podepsána i nová smlouva, díky níž se stává na dalších šest let sponzorem národní reprezentace, reprezentace do 21 let, Poháru ČMFS a samozřejmě také nejvyšší fotbalové soutěže, která už od roku 1997 nese název Gambrinus liga.

Proto v rámci Gambrinus dne budete mít možnost navštívit na stadionu ve Štruncových sadech ligové utkání domácí FC Viktoria Plzeň s FK Teplice, které se bude výjimečně konat právě v sobotu od 17.00 hodin. Vstupenky na zápas budete moci vyhrát v různých soutěžích.

Pokud se chcete aktivně zapojit do některé z fotbalových aktivit, neváhejte přihlásit svůj tým do některého z turnajů v plážovém fotbale, ve vodním fotbale, v lidském stolním fotbale či v klasickém stolním fotbálku. Atmosféru během televizních sportovních přenosů vždy vytváří i komentátor. Na Gambrinus dni se budete cítit opravdu jako na ligovém zápase, protože váš výkon okomentuje sportovní komentátorská legenda Karol Polák.

Do turnajů se můžete nominovat zde: http://www.gambrinus.cz/gambrinus-den/fotbal-fotbalek/

Gambrinus den se koná v Plzni poslední prázdninovou sobotu 30. 8. 2008 od 11.00 do půlnoci a vstup na všechna místa je zdarma. Všechny atrakce, soutěže a turnaje jsou určeny pouze osobám starším 18 let.

Další informace najdete na www.gambrinusden.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje