Plzeňský pivovar slaví o víkendu 168 let od uvaření první várky piva Pilsner Urguell, v sobotu i v neděli se konají od 10 do 18 hodin oživené prohlídky pivovarských sklepů. Ve stejném čase se konají v pivovarském muzeu restaurátorské dílny a na Spilce vaří knedlíkové speciality.

Výjimečně se mohou o víkendu podívat návštěvníci pivovarských sklepů i tam, kam se jindy nedostanou. Například do jedné z nejdelších ručně kopaných podzemních chodeb sklepení vedoucí z nádvoří k pivovarské vodárenské věži. „Na stěně je tu zobrazen čert, patron sklepů. Kdo ho pohladí, bude mít v životě štěstí,“ lákal zájemce průvodce jedné z prvních sobotních prohlídek. Mezi návštěvníky se však našli i ti, kteří si zkušenost s hlazením čerta raději odpustili.

Ochutnat ale pivo z obrovských dřevěných sudů chtěli všichni. Kousek dál viděli při práci pivovarské bednáře, které pivovar dodnes zaměstnává. „Jsem vyučený truhlář a pak jsem se učil přímo tady v pivovaru další tři roky bednářem. Jsme už raritou nejen v republice, ale v celé Evropě,“ usmíval se jeden ze semi řemeslníků Ladislav Brůha. V Plzni vyrábí jednak obrovské 40ti hektolitrové sudy, v nichž pivo zraje, ale například i sedmnáctilitrové soudky, v nichž se prodává pivo turistům. „Když někde řeknu, že jsem bednář, vznikají zajímavé situace. Mladí vůbec nevědí, o co jde, a ptají se, zda někde stloukám bedny. Ti starší většinou zaberou,“ říká Ladislav Brůha pobaveně, zatímco zájemcům ukazuje a vysvětluje systém stavění sudu.

Jeho kolega mezitím zaujímá strnulou pozici vedle figuriny dělníka, jenž válí sudy. Čeká na další várku procházejích návštěvníků. Když jsou na dosah, z ničeho nic se postaví a otře si rukou zpocené čelo. Následují překvapená vyjeknutí a spontánní potlesk diváků, bednáři však jen zacukají koutky a sedá si s hoblíkem ke kusu dřeva pro další sud.

Cestou lidé ještě potkají při oživených prohlídkách sládka Josefa Grolla nebo Martina Stelzera, stavitele měšťanského pivovaru.

Z pivovaru míří do pivovarského muzea známý koňský potah, který sem převáží návštěvníky. „Tady jsme otevřeli víkendové restaurátorské dílny v souvislosti s právě otevřenou výstavou zrestaurovaných pamětních knih Měšťanského pivovaru z 19. století,“ připomíná Jitka Froydová z Plzeňského Prazdroje. Zájemci tu mohou proniknout do tajů péče o historické předměty,sami si vyzkoušet, jak se pozlacuje, nebo jak se čistí a restaurují obrazy.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autorka: Dana Veselá | Foto: Vlastimil Leška

Oživené prohlídky pivovarských sklepů, knedlíkové hody nebo nahlédnutí do restaurátorské dílny. To jsou některá z lákadel, která připravil Plzeňský Prazdroj na oslavu uvaření první várky piva Pilsner Urquell.

„Druhého a třetího října návštěvníci pivovaru uvidí, jak se vařilo pivo v minulosti, potkají stavitele plzeňského pivovaru a Josefa Grolla, prvního sládka, který dal vzniknout světoznámému ležáku, a dostanou se i do míst, která běžně přístupná nejsou,“ říká tiskový mluvčí pivovaru Jiří Mareček.

Od 11 do 23 hodin budou moci od 1. do 3. října zájemci ochutnat rozličné knedlíkové speciality. Do 31. března bude k vidění výstava zrestaurovaných pamětních knih Měšťanského pivovaru z 19. století, mezi které patří i bohatě zdobené Album exportních distributorů Měšťanského pivovaru z roku 1892.

Zdroj: Plzeňský deník.cz

Prvním patronem, který podpoří akci fotbalové Viktorie Plzeň Naplníme stadion - Přijď fandit i ty!, jenž má za úkol vyprodat Štruncovy sady v zápase proti Ústí nad Labem, je vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček.

Jak se daří v současné době Gambrinusu?

Gambrinusu se daří velmi dobře. Gambrinus je nejprodávanější značka piva v České republice a myslím si, že Gambrinusu i všem ostatním pivům se bude v České republice dařit dobře, protože jsme národ pivařů.

Gambrinus je v podstatě i fotbalové pivo, neboť podporujete nejvyšší fotbalovou soutěž v zemi.

Myslím si, že diváci a fanoušci českého fotbalu jsou milovníci piva a jsou milovníci Gambrinusu. Podpora českého fotbalu je takové poděkování značky Gambrinus fanouškům a pivařům.

Fotbal, pivo a klobása. Souhlasíte i Vy s touto kombinací?

Tak to vždycky bylo a tak to také vždycky bude. Pivo k fotbalu neodmyslitelně patří a Gambrinus především.

Vy sám jste Plzeňák. Jaký máte vztah k tomuto městu a jste patriotem?

My jsme plzeňská rodina a já jsem ve třetí generaci sládek v Plzeňském Prazdroji. Nyní mám navíc na starosti ještě Gambrinus. Samozřejmě, že jsem patriot, fandím všem plzeňským sportům včetně fotbalu, hokeje a tenisu a ostatních.

Co podle Vás patří k městu Plzeň? Je to v posledních letech i fotbal a Viktoria Plzeň?

Plzeň byla vždycky sportovním městem. Vyrostlo zde velké množství všech našich olympioniků a světoznámých sportovců, takže si myslím, že sportovci jsou jedni z těch, kdo město Plzeň velice proslavili, proslavují a budou snad proslavovat.

Jaký Vy osobně máte vztah k fotbalu?

Mám fotbal velice rád. Nikdy jsem ho nehrál závodně, ale asi jako každý sportovec jsem hrál fotbálek jako doplňující sport pro kondici. Rád na fotbal také chodím a přál bych českému fotbalu, aby postoupil zpět do světové špičky, kam patří.

Máte čas při Vaši práci a vytížení sledovat výsledky Viktorky nebo se dokonce přijít podívat na její utkání?

Na fotbal chodím v Plzni několik desítek let. Chodím i nyní, ale nejsem pravidelným návštěvníkem. Teď samozřejmě sleduji Viktorku, jak se jí daří v lize. Samozřejmě jako každý Plzeňák jsem na ni hrdý a fandím jí, aby se udržela na výborné příčce až do konce.

Jací jsou podle Vás fanoušci v západočeském regionu?

Fanoušci jsou tu stejní jako všude jinde. Myslím si, že fanoušci v Plzni jsou dobří. I klub pro ně podle mě dělá hodně, když se je snaží dostat na zápasy a podporuje návštěvnost. Spojení klubu a fanoušků je velice dobré a fanoušci se tu také musí cítit velice dobře.

Co říkáte posledním výborným výsledkům Viktorky? Myslím tím vítězství v Ondrášovka Cupu, účast v evropských pohárech nebo současné vedení v Gambrinus lize.

Jak už jsem říkal, tak výsledky Viktorky jsou pro každého Plzeňáka potěšující. Všichni klukům fandíme a myslím si, že když se hraje dobře, rodina fanoušků roste a tím pádem chodí na fotbal víc a víc lidí. Pamatuji si doby, kdy tu hrál Bayern Mnichov a stadion byl úplně plný. Doufám, že se to současnému plzeňskému týmu také podaří.

Myslíte si, že má Viktorka šanci se udržet dlouho na špičce ligy?

Samozřejmě, že je liga dlouhá a může nastat mnoho zvratů. Kvalitní start je vždycky důležitý, takže aktuální úspěšné rozjetí sezóny je dobré. Přál bych klubu, aby se na čele udržel až do konce, abychom tady v Plzni viděli Viktorku hrát alespoň v předkolech evropských poháru, i když letos to bohužel nešlo. Její vystoupení proti Besiktasi bylo velmi pěkné, i když nepostoupila do dalších kol.

Oslovili jsme Vás jako úspěšného reprezentanta Plzně, abyste podpořil naši iniciativu „Naplňme stadion, přijď fandit i ty“. Líbí se Vám tato iniciativa, kdy se klub snaží vzbudit fotbalovou mánii, pozvat do Štruncových sadů co nejvíce diváků a splnit tak sen, kterým je vyprodat stadion?

Fotbal se hraje především pro diváky, především je to show a je třeba diváky na stadion dostat v co největším počtu. To je jedním z nejzásadnějších úkolů klubu a fotbalového týmu. Myslím si, že malá návštěvnost v Česku také trošku souvisí s některými horšími výkony, ale to teď v Plzni určitě nehrozí. Navíc vztah výkonu a fanoušků platí i obráceně. Čím více diváků uvidíme na stadionu, tím lepší fotbal se bude hrát.

Jak jste zmínil sám, utkání v předkole Evropské ligy musela Viktorka odehrát kvůli zastaralému stadionu mimo Plzeň. Jak se stavíte k tomu, že si spousta fanoušků přeje v Plzni nový stadion? Podporujete tuto myšlenku?

Celý život jsem sportoval a kromě toho, že jsem sládek, jsem stále také sportovcem. Tu myšlenku samozřejmě podporuji. Není to ale jen o stadionu pro A-tým. Říká se, že kdo sportuje, nezlobí. Vytvořit příznivé podmínky pro mládež k tomu, aby mohla sportovat, by podle mne mělo být prioritní snahou města a regionálních politiků. Myslím si, že jsme národ sportovců, což dokazujeme tím, že jsme malý národ, ale máme dobré výsledky v mnoha sportech. Do sportu, sportovišť a sportování mládeže by se podle mě mělo investovat daleko více.

Myslíte si, že je v silách čtvrtého největšího města v České republice vyprodat fotbalový stadion, který má kapacitu 7 425 míst?

Myslím si, že to není zas až tak moc složité. Měl jsem příležitost navštívit všechna velká sportovní klání, od všech tenisových grandslamů, přes golfové turnaje, mistrovství světa i Evropy ve fotbale i zápasy v německé lize, kde jsou stadiony opravdu vyprodané. Tam je atmosféra úplně jiná. Je to dáno sportovním výkonem, ale i službami, které jsou na stadionu k dispozici. Na stadionech nesmí být fronta na pivo, na párek. Musí tam být nějaký doprovodný program. Lidé tam musí jít za celodenním zážitkem a ne jenom na dvakrát čtyřicet pět minut fotbalu a odejít. Všude na světě chodí lidé na fotbal a je to půldenní záležitostí. Na tom musíme v České republice ještě zapracovat. Návštěvnost přes sedm tisíc diváků je v Plzni určitě reálná.

Stal jste se jedním z ambasadorů tohoto projektu. Můžete nějakým heslem motivovat lidi, proč by měli přijít fandit a naplnit Štruncovy sady?

Mottem by mělo být: Čím více diváků na stadionu, tím hezčí bude fotbal.

Tipnete si výsledek utkání?

Viktorka nyní hraje ve velké formě a nemůže doma prohrát. Vyhraje 3:1.

Gambrinus podpoří tento zápas doprovodnými akcemi. Můžete je nyní zmínit?

Na oslavu plzeňského fotbalu se uskuteční ve vybraných restaurací a hospodách akce, kdy po předložení fotbalové vstupenky dostanete druhé čepované pivo Gambrinus zdarma! A to ještě není všechno, jestliže se vám podaří naplnit stadion více jak 6000 fanoušky, věnuje pivovar Gambrinus na příští utkání za každých 1000 návštěvníků sud k vyčepování na stadionu zdarma!

Zdroj: Plzeň.cz | Autorka: Marie Osvaldová

Desátý ročník Pilsner Festu začal a hned na úvod rekordem. Stávající rekord v hromadném přípitku, kterého se v roce 2003 zúčastnilo 4956 připíjejících, byl překonán. V jednu chvíli si v pátek večer připilo pivem Gambrinus nebo Pilsner Urquell 5331 lidí.

Letošní Pilsner Fest se odehrává na dvou pódiích, které přivítají celkem 25 kapel. V pátek tak měli návštěvníci možnost užít si koncerty Support Lesbiens, J.A.R. nebo Mekyho Žbirky. Po odpoledním úvodu patřil večerní program legendárním MIGům 21 a od půlnoci pak plzeňské kapele Děda Mládek Illegal Band. Vedle hudby čekají na návštěvníky nefiltrovaná piva Pilsner Urquell a Gambrinus a bohatý doprovodný program. Kdo nestihl do Plzně přijet v pátek, má před sebou ještě celý sobotní program. Ten začíná ve 12 hodin a obě pódia utichnou až v neděli brzy ráno.

Pilsner Fest 2010 začal v 16 hodin, kdy se na pivovarská pódia postavily kapely Support Lesbiens a Tomáš Klus.

Hlavním bodem zahájení byl ale pokus o překonání rekordu v hromadném přípitku. V 19 hodin začali organizátoři vydávat plechovky s pivem a o půl hodiny později, po proslovech generálního ředitele Plzeňského Prazdroje Douga Brodmana a primátora Plzně Pavla Rödla si přítomní hosté připili na úspěch Pilsner Festu a vítězství Plzně v kandidatuře na Evropské hlavní město kultury 2015. Po přípitku lidé odevzdávali plechovky zástupcům pelhřimovské agentury Dobrý den, která dohlížela na průběh rekordu. Ve večerních hodinách pak potvrdili, že ve stejné chvíli si připíjelo 5331 lidí, čímž byl překonán rekord z roku 2003

„K překonání rekordu v hromadném přípitku se váže sázka, kterou uzavřel hudební dramaturg Pilsner Festu Pavel Anděl s hostem sobotního programu Zdeňkem Pohlreichem. Zdeněk Pohlreich prohrál a bude tedy celou hodinu na nádvoří plzeňského pivovaru čepovat pivo. Lukáš Svoboda, vítěz národního kola soutěže výčepních Pilsner Urquell Master Bartender, na něj bude dohlížet a jistě mu neodpustí žádné chyby, stejně jako to dělá Zdeněk Pohlreich ve své televizní show.“ říká Vladimír Jurina, manažer firemní značky Plzeňského Prazdroje.

Více informací o programu a aktuálním průběhu, včetně fotogalerie naleznete na www.pilsnerfest.cz.

Zdroj: Region Plzeň.cz

Pivovar Gambrinus nově nabídne zajímavou prohlídku se školou čepování a zážitkovou zónou!

Pivovar Gambrinus dnes poprvé od svého vzniku (1869) umožnil veřejnosti nahlédnout do svých výrobních provozů. Slavnostně byla otevřena Návštěvnická trasa, která seznámí návštěvníky s tradiční recepturou, výrobním zařízením, i používanými surovinami při výrobě piva Gambrinus. Velkou atrakcí Návštěvnické trasy je interaktivní „Gambrinus Aréna“, v rámci níž si každý může zažít svět značky Gambrinus na vlastní kůži. V této unikátní zóně si můžete mimo jiné kopnout virtuální penaltu na brankáře Gambrinus ligy nebo zažít pocity rockové hvězdy na pódiu. V závěru prohlídky se mohou zájemci těšit na ochutnávku piv Gambrinus.

„Považuji za důležité, aby všichni milovníci českého piva věděli o Gambrinusu co nejvíce, jako třeba, že pivo, které zde vyrábíme, je vařeno podle tradičních receptur z nejlepších surovin s využitím těch nejnovějších poznatků lidského vědění, které je ve světě k dispozici. Jsem přesvědčen, že každý, kdo si projde Návštěvnickou trasu Gambrinus, se napořád stane ambasadorem tohoto skvělého piva," říká Douglas Brodman, generální ředitel společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s.

Slavnostního otevření Návštěvnické trasy se zúčastnily i známé osobnosti spojené s českým fotbalem, který Gambrinus dlouhodobě podporuje na všech úrovních, od reprezentace, Gambrinus ligy, až po výkonnostní fotbal. Předseda Českomoravského fotbalového svazu Ivan Hašek s Vladimírem Šmicerem, manažerem reprezentace, sledovali legendárního Antonína Panenku, který si v „Gambrinus Aréně" zopakoval svůj slavný bělehradský dloubák.

Na přípravě otevření Návštěvnické trasy pivovaru Gambrinus se pracovalo více než 1 rok. „Má rodina je s pivovarem Gambrinus spojena již přes 70 let. Myslím, že pokud se můj děda i otec na nás dnes dívají z pivovarského nebe, jsou rádi, že pivovar nabídne tímto novým Návštěvnickým centrem možnost všem příznivcům Gambrinu podívat se na to, co generace sládků budovaly a co Gambrinus nabízí svým fandům dnes," říká Jan Hlaváček, vrchní sládek pivovaru Gambrinus, pokračovatel jedné z nejslavnějších českých pivovarských dynastií.

Prohlídka začíná na nádvoří Plzeňského Prazdroje, odkud návštěvníky k pivovaru Gambrinus odváží pivovarský autobus. Prohlídku pivovaru vedou proškolení průvodci. Začátek prohlídky zahrnuje informace o historii pivovaru, výrobním procesu a surovinách, ze kterých je pivo Gambrinus vyráběno. Poté se návštěvníci vydají do tzv. Gambrinus Arény, kde si značku aktivně zažijí - ať už její historii či současné spojení s fotbalem a hudební scénou. Poslední část je věnována ochutnávce piv Gambrinus a praktické škole čepování a péče o pivo. Návštěvníci budou mít příležitost načepovat si vlastní pivo a dozvědět se, jak správně o pivo pečovat, aby mělo tu nejlepší kvalitu.

Návštěvnická trasa pivovaru Gambrinus je otevřena denně. Konkrétní časy prohlídek pro individuální návštěvníky se dozví zájemci na www.gambrinus.cz nebo na telefonu 377 062 888. Doba prohlídky Návštěvnické trasy je přibližně 100 minut a kapacita maximálně 40 osob. Standardní vstupné činí 120 Kč.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V pátek 27. srpna se otevřou brány pivovaru Plzeňský Prazdroj a začne tradiční svátek plzeňských piv Pilsner Fest. Na dvou pódiích vystoupí více než dvě desítky kapel a během dvou dní očekávají organizátoři přibližně třicet tisíc návštěvníků. Lákadlem budou také obě plzeňská piva v nefiltrované podobě. Každý z návštěvníků může také přispět k překonání rekordu v hromadném přípitku. Pilsner Fest ovlivní i život Plzeňanů, kteří přímo na festival nezavítají. Změny v dopravě a objízdné trasy jsou naplánované v průběhu Pilsner Festu tak, aby se co nejméně dotkly života občanů. Z bezpečnostních důvodů bude uzavřena část ulice U Prazdroje, která vede přímo za pivovarskými zdmi. Za případné komplikace se organizátoři omlouvají.

Oslava plzeňských piv Pilsner Urquell a Gambrinus bude probíhat ve znamení pivních specialit. „Speciálně pro Pilsner Fest jsme uvařili oba druhy piv, které budeme čepovat v nefiltrované a nepasterizované podobě, tradičně o ně bývá velký zájem. I když je nabídka piv v této podobě technicky i finančně náročnější, cena bude stejná jako u běžně prodávaných variant,“ říká Vladimír Jurina, manažer korporátní značky. Cena piva bude 24 korun za Gambrinus Světlý a 30 korun za Pilsner Urquell. Neodmyslitelnou součástí podobných akcí je i nabídka nealkoholického Birellu, chybět nebudou ani pivní speciály Master. Pivo poteče z rekordního počtu výčepních kohoutů. Oproti loňskému roku jich organizátoři třikrát více a pivo poteče z celkem 160 pivních kohoutů.

Pilsner Fest se bude odehrávat na dvou scénách v prostorách pivovaru a za pivovarskou bránou. Návštěvníci se mohou těšit na netradiční prostor uzavřené části ulice U Prazdroje, kde bude několik atrakcí a výstava děl studentů a sprejerů pro značky Pilsner Urquell a Gambrinus. Ulice

U Prazdroje mezi ulicemi Šumavská a Sirková/Tyršova bude uzavřena o půlnoci ze čtvrtka 26. 8. na pátek 27. 8. do neděle 29. 8. 8 hodin ráno.

Pokus o překonání rekordu

Chvíli po začátku Pilsner Festu, v pátek v půl osmé večer, se odehraje pokus o překonání rekordu v hromadném přípitku. Návštěvníci Pilsner Festu si společně s představiteli města Plzně a Plzeňského Prazdroje připijí na úspěch Pilsner Festu a především také na úspěch Plzně v její kandidatuře na evropské město kultury. Stávající rekord z roku 2003 vytvořilo rovněž na Pilsner Festu 4956 připíjejících. Dramaturg festivalu Pavel Anděl věří, že rekord padne, zato jeden z hostů, který v sobotu předvede kuchařskou show, Zdeněk Pohreich, je v tomto ohledu skeptický. Oba pánové proto uzavřeli sázku. Pokud rekord bude překonán, Zdeněk Pohlreich bude na Pilsner Festu čepovat pivo. Když ne, Pavel Anděl na oplátku něco dobrého uvaří a kromě zklamání z nepřekonání rekordu se bude muset vyrovnat s případnými Pohlreichovými komentáři na svůj kuchařský um. Rekordní přípitek bude přenášen mezi oběma pódii telemostem a řídit ho budou dvě známé moderátorské tváře Aleš Háma a Libor Bouček.

Plzeň se roztančí v rytmech Pilsner Festu

Na dvou pódiích pojmenovaných podle piv Pilsner Urquell a Gambrinus vystoupí ve dvou festivalových dnech celkem 25 kapel (podrobný program viz tabulka níže). Nebude snadné se rozhodovat, na kterou kapelu zamířit – hned v pátek vystoupí třeba Support Lesbiens, J.A.R., Mig 21 nebo Děda Mládek Illegal Band. Sobota pak bude patřit mezi jinými Třem sestrám, které si přichystali pro Gambrinus novou písničku, Gipsy.cz nebo skupině Žlutý pes. Na přítomné čekají dvě zajímavá a netradiční zpestření. Mnoho z vystupujících se někdy zmínilo, že by si rádi zahráli s tím či oním kolegou. Hudební dramaturg Pavel Anděl je různě spojil, takže se lidé mohou těšit na takové dvojice jako Petr Bende s cimbálovou kapelou Grajcar, Nightwork zahrají v rytmu beatboxu, skupina Blue Effect doprovodí mezzosopranistku Andreu Kalivodovou a také Tereza Černochová a Skupina vystoupí s výjimečnými pěveckými hosty. Druhou třešničkou je dohoda, že každá kapela zahraje na závěr svého vystoupení něco z repertoáru následující skupiny.

Bohatý doprovodný program

Atrakcí pro technické nadšence bude možnost stáhnout si zdarma do mobilu čtečku qr kódů a s její pomocí pak číst různé zakódované informace v dějišti Pilsner Festu. Doprovodný program nabízí i mnoho dalšího: nafukovací městečko Gambrinus, živé sochy, ukázky bednářských řemesel, prohlídky pivovaru včetně nově otevřeného Návštěvnického centra Gambrinus, vzkazovník, golfový trenažér, srazy Ambasadorů Pilsner Urquell a Štamgastů Gambrinus, kuchařskou show Zdeňka Pohlreicha a jiná lákadla, jako např. stan Mastera Bartendera, kde bude vítěz letošního ročníku Lukáš Svoboda předvádět své umění a trénovat na světové finále. Na Pilsner Fest také bude kompletně přesunuta výstava studentů a sprejerů probíhající po Plzni a bude zde unikátně a naposledy k vidění na jednom místě.

Ti, kteří se rozhodnou přijít na Pilsner Fest v červeném nebo zeleném oblečení, tedy barvách značek Pilsner Urquell a Gambrinus, budou moci po oba dva dny na obou pódiích soutěžit a hlavní výhrou bude pivo na rok zdarma!

Zdroj: Region Plzeň.cz

Běžný návštěvník pivovaru by nepoznal, že už za dva týdny se promění nádvoří Prazdroje v dějiště jednoho z největších hudebních a pivních festivalů, Pilsner Festu.

Zatímco od pátku do soboty 27. a 28. srpna projde historickou bránou na 30 tisíc lidí, nyní tudy chodí převážně turisté mířící na prohlídku pivovaru. Nicméně za zdmi pivovaru vrcholí na nejvyšší obrátky přípravy. Krom desítek tisíc návštěvníků je potřeba zkoordinovat 25 kapel, výčepy pro pivo, občerstvení, rozmístění atrakcí, bezpečnost nebo oddechové zóny a sociální zařízení. Jak jsou přípravy daleko, řekl Deníku manažer plzeňského pivovaru Pavel Šemík.

V jaké fázi je příprava Pilsner Festu?

Přípravy momentálně vrcholí. Ačkoliv začínáme chystat nový ročník takřka ihned poté, co odejdou poslední lidé po předchozím Pilsner Festu, poslední týdny se vše dotahuje a každý ví, že právě finální ladění je u jakéhokoliv projektu nejnáročnější.

Co už je hotové, na co se mohou lidé těšit?

Domluvený a potvrzený je seznam kapel, takže se už teď můžou lidé těšit na takové hvězdy jako MIG 21, J.A.R., Support Lesbiens, Tři sestry a mnoho dalších. Jasno je taky v doprovodném programu, přijede nafukovací městečko Gambrinus City, budeme mít golfový trenažér a desítky dalších atrakcí a programů.

Čím se organizátoři zabývají v těchto dnech?

Po střechách pivovaru se pohybují technici a připravují propojení scén Pilsner Urquell a Gambrinus. Díky tomu bude možné zprostředkovat dění na opačném konci pivovaru prostřednictvím LED obrazovek, což by mělo být divácky velmi zajímavé. Taky jsme se rozhodli zvětšit prostor mezi stánky, aby bylo více prostoru pro procházející lidi.

Kdo bude Pilsner Fest 2010 moderovat?

Moderátory máme dva. Prvním bude Aleš Háma a druhým Libor Bouček. S oběma jsme se před pár dny sešli a plánovali jsme program pro diváky, aby je dění na pódiu bavilo i v době střídání kapel. Myslím, že se mají na co těšit a chodit pro pivo si budou muset v průběhu programu, protože prostoje, kdy by se to nejvíce hodilo, prostě nebudou! (smích)

Čím se bude festival lišit od předchozích ročníků?

Pilsner Fest bude oproti dřívějšku probíhat pouze v pivovaru, takže lidé nebudou muset přecházet na náměstí, případně do Štruncových sadů. Doposud nerealizovanou novinkou na české festivalové scéně bude hudební vláček, což znamená, že každá kapela odehraje na závěr něco z repertoáru té, co vystoupí po ní. No a pak je nachystáno 163 výčepních kohoutů, což je dvojnásobek loňského počtu, a hlavně podle toho co víme, je to nejvíce v historii hudebních festivalů.

Když je řeč o pivu, co várka vařená kapelou Tři sestry pro Pilsner Fest?

Várka piva byla uvařena přesně pět a půl týdne před konzumací na Pilsner Festu, tedy stejně dlouho, jako když Josef Groll uvařil první várku v roce 1842. To znamená, že pivo už má za sebou fázi hlavního kvašení a leží. Zatímco standardně by následovala filtrace a stočení s pasterizací, tak letošní festivalové speciály budou nefiltrované a nepasterizované. Těším se, že si společně s návštěvníky Pilsner Festu oba speciály Pilsner Urquell i Gambrinus vychutnám.

Zdroj: Plzeňský deník.cz

Areál plzeňského pivovaru má nové lákadlo pro turisty. Zmodernizovaná dárková prodejna na nádvoří pivovaru nabídne turistům z celého světa více než 500 položek dárkového sortimentu plzeňských piv Pilsner Urquell i Gambrinus. Plný sortiment si mohou turisté a příznivci plzeňských piv objednat také dodatečně prostřednictvím e-shopu, který byl na internetové adrese http://eshop.prazdroj.cz/ otevřen v dubnu tohoto roku a už nyní vyřizuje 1000. objednávku.

Každoročně se počet návštěvníků pivovaru i dárkové prodejny navyšuje, jen vloni prodala prodejna přibližně 150 tisíc kusů dárkových předmětů a letos počítá pivovar s navýšením zájmu kupujících přibližně o 20%. Nové uspořádání interiéru prodejny lépe vyhovuje zvýšenému počtu nakupujících i moderním architektonickým trendům. Úpravy prodejny probíhaly dva měsíce. „Vše jsme zvládli v rekordním čase. Věříme, že nový design prodejny se zákazníkům bude líbit a že budou spokojeni s rychlejší a kvalitnější obsluhou,“ říká Zdeněk Vik, manažer komerčních služeb Plzeňského Prazdroje.

Dárková prodejna na nádvoří pivovaru byla otevřena v roce 2002 a od té doby prošla již několika úpravami. V nejnovějším designu nyní nabídne návštěvníkům nejrůznější předměty spojené s pivní tematikou a značkami Pilsner Urquell a Gambrinus, nový sortiment triček, čepic, ale také golfovou či cyklistickou. Letošní novinkou bude také kolekce s tématikou Gambrinus ligy, která bude představena poslední srpnový víkend na Pilsner Fest. Celý sortiment čítá více než 500 položek.

„Plzeňský pivovar je jedním z nejvýznamnějších turistických cílů v České republice. Většina z více než 200 tisíc lidí, kteří navštíví pivovar, si chce od nás odnést alespoň malou památku. Prodejnu jsme zmodernizovali, abychom byli schopni lépe představit naše zboží a kvalitněji obsloužit zákazníky,“ dodává Zdeněk Vik, manažer komerčních služeb Plzeňského Prazdroje.

Od letošního jara nabízí Plzeňský Prazdroj i možnost nákupu na e-shopu. „Tento způsob nakupování je v České republice stále oblíbenější. Zájem o nákup našich dárkových předmětů přes internet předčil naše očekávání. Na konci července jsme vyřídili již 1000. objednávku. Zákazníka jsme odměnili dárkovým balením novinky Plzeňského Prazdroje – piva Master, které se zároveň dostává i do nabídky e-shopu,“ doplňuje Zdeněk Vik.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Přes Plzeň projíždí na cestě do Maďarska. U Balatonu se totiž budou konat závody, kterých se zúčastní i jeho syn.

Řeč je o Holanďanovi Antoinovi Reijnsovi, který se stal včera letošním stotisícím návštěvníkem pivovaru Plzeňský Prazdroj.

„V České republice jsem podruhé. Vloni jsem byl v Praze. Plzeň jsem ještě nenavštívil. Moc se mi tu líbí. Je tu mnoho pěkných budov,“ uvedl Reijns.

Plzeňské pivo poprvé okusil právě při své loňské návštěvě Čech. A zachutnalo mu. „Mám v Holandsku kamaráda, který má síť restaurací a plzeňské tam nečepuje. Doporučím mu, aby to napravil,“ konstatuje s úsměvem cizinec, který pochází z města ležícího padesát kilometrů od Amsterdamu. Ze západočeské metropole si odveze dva pětilitrové soudky a certifikát.

Zahraniční návštěvníci tvoří zhruba šedesát procent lidí, kteří se zúčastní prohlídek plzeňského pivovaru. „Letošní návštěvnost zatím zaznamenala více než čtyřprocentní nárůst,“ uvedl tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Nejvíce cizinců jezdí z Německa. Na prohlídky už ale dorazili třeba návštěvníci z Dominikánské republiky, Nového Zélandu nebo Islandu. Nejvíce se zvýšil počet Izraelců. Těch do pivovaru letos zamířilo už devět set, což je osmkrát více než vloni.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška

V hlavní roli starokladrubští koně. A pivo. Jedna z nejslavnějších firem v Česku, Plzeňský Prazdroj, spojila pivo s kladrubskými koňmi. V reklamě na nejoblíbenější český nápoj ukazuje reklama příběh zachráněného starokladrubského stáda koní.

Hlavním motivem nového televizního spotu je záchrana slavného chovu kladrubských koní, významné české národní kulturní památky, zapsané na seznamu kulturního dědictví lidstva UNESCO, který v první polovině minulého století málem zanikl.

„V reklamních kampaních chceme ukazovat běžné hrdiny, kteří vždy dělají to, čemu věří a co je správné - stejně tak jako naši sládci od dob Josefa Grolla - roku 1842,“ řekl Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell. Spot tak volně navazuje na předchozí reklamy s významnými osobnostmi nebo momenty české historie. Historikové, kteří se zabývají koňmi, však říkají, že podobný příběh se ve skutečnosti nestal.

„Opravdu mě to překvapilo. V historických pramenech se o podobném příběhu v tomto roce vůbec nepíše. Podle mého je to mystifikace,“ řekla uznávaná hipoložka Lenka Gotthardová. Zároveň ale přiznává, že po rozpadu Rakousko - Uherska byl chov koní ohrožen.

„Tvůrci měli samozřejmě určitou volnost, ale jistý reálný základ reklamní spot má. Ve dvacátých letech minulého století zachránil poslední dva vrané starokladrubské hřebce profesor Bílek. Tenhle motiv jsme tvůrcům nabídli. Na tři čtvrtě minuty jsme ale museli zvolit samozřejmě kompromisy,“ říká ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jan Höck.

Čtěte také:

Příběh z hřebčína pomáhá prodávat plzeňské pivo

Kladruby jsou každý den v televizi. V hřebčíně se totiž točila reklama, která je volně inspirovaná historickými událostmi

Málokdy se stane, aby byl Pardubický kraj vidět dennodenně na televizních obrazovkách. Prodejním tahákem se pro Pilsner Urquell stali starokladrubští koně z Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. „Oslovila nás reklamní agentura, které pro plzeňský pivovar reklamu točila. Nápad se nám zalíbil, proto jsme zapůjčili koně a svolili s natáčením v hřebčíně,“ řekl ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jan Höck.

Filmaři obsadili hřebčín v červnu na dva dny. Kromě Kladrub se natáčelo ještě v Kolíně, scény z hospody se pořizovaly v malé vesničce Bratčice.

„Trochu problém byl s koňmi, které jsme do reklamy zapůjčili. Oba umí perfektně chodit do přepravníku. Jejich ochota ale byla v tomhle případě na závadu. Ze spotu má být vidět, že se jim tam nechce. Museli jsme je lehce zastrašovat, aby se do přepravníku báli jít,“ popsal natáčení Höck.

Jako každá reklama i „napínavý“ příběh s koňmi je především pohádka.

„Když jsem reklamu viděla, úplně jsme se vyděsila a ověřila si fakta v kronice. Nic takového se v roce 1922 v hřebčíně nedělo,“ řekla uznávaná hipoložka Lenka Gotthardová.

Přesto však reklamní spot není zcela smyšlený. Starokladrubští koně patřili k výdobytku rakousko - uherského mocnářství. Všechno, co se týkalo Habsburků, bylo nepopulární a nechtěné, takže byl chov, založený císařem Rudolfem II., několikrát ohrožen a hrozila mu likvidace.

„V Kladrubech panovala po roce 1918 nenávist proti všemu habsburskému a obrátila se i proti stádům koní z bývalého c.k. dvorního hřebčína. Kočí v reklamě představuje bezejmenného hrdinu, který v sobě najde dost síly k velkému činu ve chvíli, kdy je ohroženo něco, co má hlubokou a trvalou hodnotu,“ řekl mluvčí pivovaru Jiří Mareček.

Pětačtyřicetivteřinovým minifilmem, který spojuje koně s pivem si hřebčín přišel na několik stovek tisíc korun. Šéf hřebčína nepopírá, že peníze, které si hřebčín reklamou vydělal, jsou vítaným přivýdělkem. „Peníze skončí v provozu hřebčína. Pořád je co opravovat. Jezdíme s koňmi na závody ve spřežení i mimo republiku. Část peněz skončí jistě na pokrytí těchto nákladů,“ řekl Höck.

Příběh z Kladrub je už druhým případem, kdy pivovar sáhl po námětu do regionu. Před dvěma lety přiměl pivovar holického rodáka Emila Holuba vypít plzeňské pivo u Viktoriiných odopádů.

„Emil Holub patří mezi velké Čechy, kteří mají význam pro národní historii, protože dokázal něco mimořádného, co inspirovalo mnoho dalších a co je předmětem národní hrdosti,“ vysvětlil výběr osobnosti Mareček.

FAKTA Holub a reklama

Kromě koní, kteří nyní propagují pivo v televizním spotu, byl před dvěma lety hlavním reklamním hrdinou plzeňského Prazdroje holický rodák cestovatel Emil Holub. Muže, který pije Prazdroj u Viktoriiných vodopádů, ztvárnil pražský herec Karel Dobrý.

Africkému muzeu Emila Holuba však reklama zásadně nepomohla. „Z pohledu návštěvnosti určitě ne. Chtěl jsem využít Prazdroj k delší spolupráci a sponzoringu, ale firma odmítla,“ řekl Vítězslav Vondrouš, ředitel Kulturního domu v Holicích, který má Holubův památník na starosti.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Stanislava Králová

Sprejerům patřil o víkendu prostor u obchodnícho centra v Plzni–Černicích. Tvořili tu totiž graffiti inspirované sloganem značky Gambrinus – Pravá chuť přátelství. K dispozici měli velkoformátové panely i jednu ze stěn u centra. Dorazilo dvacet tvůrců z celé republiky.

Stejně jako díla studentů Ústavu umění a designu na téma Pravé bohatství se skrývá uvnitř, jsou výtvory sprejerů předzvěstí letošního Pilsner Festu. Sochy i plakáty se objeví na různých místech Plzně.

„Chtěli jsme tak podpořit kandidaturu Plzně na Evropské hlavní město kultury 2015 už před konáním samotné akce a zapojit i doposud neznámé umělce z místní univerzity. Výsledkem jsou originální výtvory, které netradičním způsobem spojují pivo s uměním,“ uvedl tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Pilsner Fest se uskuteční od sedmadvacátého do osmadvacátého srpna.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Zdeněk Vaindl

Úvodní prodloužený koncert 1. 7. vyvrcholí ohňostrojem

Populární cyklus čtvrtečních koncertů na nádvoří pivovaru Léto v Prazdroji láká své příznivce již sedmým rokem. I na letošní červenec a srpen připravil Plzeňský Prazdroj pro obyvatele i návštěvníky Plzně zajímavé hudební menu, protože osm koncertů představí jak známé kapely, ale dá prostor i méně známým plzeňským hudebníkům. Na konci srpna pozve Prazdroj všechny příznivce hudby a dobrého piva na Pilsner Fest, tradiční oslavu plzeňských piv.

Letošní sérii letních koncertů v Prazdroji odstartuje ve čtvrtek 1. 7. v 19:30 plzeňská skupina Semtex, jedinečné hudební seskupení hrající styl jako country-brutal-technofolk, zatímco Laik, další energická kapela z Plzně „přednese“ kinder punk. „Protože se tento koncert koná přesně v polovině roku, zahájíme cyklus slavnostně a velkolepě. Koncert protáhneme až do půlnoci, kdy ohňostrojem oslavíme takové PF 2010 a půl," láká Jitka Froydová z organizačního týmu Plzeňského Prazdroje.

Rozhoupat plzeňské publikum jamajskými rytmy přijede 8. 7. skupina Švihadlo z Mladé Boleslavi, zatímco skupina Siláž posbírala své členy v Plzni a v bezprostředním okolí. Černé kalhoty, černé brýle, černé kravaty a bílé košile, tedy Laura a její tygři s písněmi od funku přes soul, jazz až po rock se v pivovaru objeví 15. 7. Protipólem jí bude V3ska, která hraje své písně převážně na druhou dobu, tedy ska, s doplňky punku a reggae. Dvanáctičlenná kapela TOP Dream Company, která se inspiruje funky – soulovou hudbou, vystoupí 22. 7. s plzeňskou High Gain. V dalších čtvrtcích se můžete těšit na Guločar + Pillow Figur (29.7.), Extra Band Revival + Whitesnake revival unplugged (5. 8.), Mediterian + Fenomendés (12. 8.), Marek Ztracený + Jakub Kořínek (19.8.)

Vyvrcholením letošního Léta v Prazdroji bude Pilsner Fest, oslavy plzeňského piva Pilsner Urquell a Gambrinus ve dnech 27. – 28. 8. Milovníci dobré hudby a netradičních kulturních a gastronomických specialit chutnajících s plzeňským pivem budou mít z čeho vybírat. „Na Pilsner Festu vystoupí celkem 25 kapel, tedy o dvě více než loni. K největším tahákům patří kapely jako J.A.R., Mig 21, Support Lesbiens nebo Tři sestry. Poslední zmíněná si pro Pilsner Fest připravila zcela novou písničku, která poprvé zazní právě v Plzni na konci srpna," nastiňuje Karel Kraus z Plzeňského Prazdroje.

Oblíbený prázdninový hudební cyklus pořádá Plzeňský Prazdroj již sedmým rokem. Koncerty se konají vždy ve čtvrtek od 19:30 hodin na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj za každého počasí a vstup je již tradičně zdarma. Vloni přišlo na koncerty Léta v Prazdroji více jak 13 000 návštěvníků, kteří vypili více než 200 sudů piva.

Podrobný program Léta v Prazdroji je dostupný na webových stránkách Plzeňského Prazdroje http://www.prazdroj.cz/cz/prijedte-k-nam/pivovar-plzen/akce/leto-v-prazdroji

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

„Prapraděda by si na dnešním pivu určitě pochutnal,“ říká vrchní sládek plzeňského pivovaru Gambrinus Jan Hlaváček. Zastupuje v rodinné dynastii už pátou generaci sládků a je na to hrdý.

S vařením piva začal na konci 19. století Karel Hlaváček na Rabštejně na severním Plzeňsku. „Prapradědeček měl místní pivovar v nájmu. Tam začala naše rodinná láska k pivu. Jeho syn šel v jeho stopách, ale toužil po svém vlastním podniku. Posunul se o pár kilometrů dál do Podmokel u Zbiroha, kde koupil usedlost a v ní vybudoval vlastní pivovárek,“ vypráví uznávaný sládek Jan Hlaváček, jehož podpis zdobí viněty plzeňského Gambrinusu. Podmokelský pivovar měl jednoho zaměstnance a celkem slušně prosperoval. První světová válka ovšem zasáhla do jeho osudu - majitel zemřel. „Vedení převzala prababička. Nevzdala to, pivovar dál provozovala. Pivo vařila celou válku. Byla jedním z výrazných předků naší rodiny.“

Z Podmokel do Plzně

Pivovar v Podmoklech rodině Hlaváčků po sametové revoluci vrátili. „Nemovitosti jsme sice dostali zpět, ale obnovit tam rodinný pivovar nešlo, všechno bylo v naprosto dezolátním stavu. Doba komunismu zanechala nesmazatelné stopy. Rozhodli jsme se místo prodat, zbyla nám tam jen rodinná hrobka,“ říká Jan Hlaváček a přiznává, že o vlastním pivovaru ani nikdy nesnil. „Jsem se svou prací velmi spokojený, neměnil bych,“ říká a ukazuje přitom na fotografii svého dědečka, která visí v jeho pracovně. „Děda, vyučený pivovarník z Podmokel, dostal nabídku rozjet pivovar ve Znojmě, a tak se tam s rodinou přestěhoval. A pak se uvolnilo místo po legendárním sládkovi Adolfu Bayerovi v Plzni. Byla to obrovská výzva, děda prošel konkurzem a místo dostal.“

Výzkum nade vše

A právě tam František Hlaváček ukázal všem svou opravdovou lásku k výrobě piva. Nejenže pivo celý den v práci vařil, ale navíc o něm přemýšlel i ve volném čase. Stal se spolupracovníkem Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Stejně jako ostatní členové ústavu se snažil získávat nové poznatky o vlastnostech sladu a chmele, které by zlepšily výrobu piva.

„Tu lásku k výzkumu a vývoji moderních technologií jsem zdědil po otci a dědovi. Jsem předsedou představenstva tohoto výzkumného ústavu a zastáncem moderních technologií. Všichni Hlaváčkové se v oblasti pivovarnictví vždycky dívali dopředu,“ usmívá se nejmladší sládek Jan.

Má velkou kancelář v jednom z domů uvnitř areálu plzeňského pivovaru. „Víte, co tady dříve bylo? Tady měl můj děda ložnici. Když totiž přišel do Plzně dělat sládka, dali mu k práci i služební byt právě v tomto domě,“ vysvětluje.

Socialistická devastace

František Hlaváček se postupně stal ředitelem Gambrinusu a v roce 1946 i prvním generálním ředitelem československých pivovarů. Jeho syn Ivo šel opět v otcových stopách, jak je u Hlaváčkových zvykem. Také on v pivovarnictví získal významný post. Z kontrolora kvality přešel na pozici vrchního sládka, pak výrobního náměstka pivovarů Prazdroj a Gambrinus, jeho kariéra stoupala na místo výrobního ředitele a nakonec podnikového ředitele.

„Třicet let práce ale táta trefil zrovna do éry socialismu, která pivovarnictví moc nepřála. Výroba se udržovala ve vyjetých kolejích, modernizovala se jen minimálně. V 80. letech byl stav obou pivovarů opravdu kritický. Obrat nastal až po revoluci, kdy se začalo do podniku ve velkém investovat. A myslím si, že byl šťastný, že mohl být u toho,“ říká Jan Hlaváček. Jeden z hlavních mužů nejslavnějšího českého pivovaru je přesvědčen, že jen dokonalejší, moderní přístroje a zařízení posunuly výrobu piva dopředu. „Aby české pivo obstálo v obrovské zahraniční konkurenci a zachovalo si svoji kvalitu, musí se velice citlivě kombinovat osvědčené české výrobní postupy s nejnovějšími technickými zařízeními,“ říká.

O pivu diskutuje celá rodina

„Hodně jsme o pivu a o tom, jak ho dělat, s dědou i tátou diskutovali. Řekl bych, že polovina všech našich rozhovorů byla o pivě. Mnohdy se přidávala babička, maminka i moje žena. Nikdy jsme se nehádali, všichni jsme měli podobný názor,“ říká Jan Hlaváček.

Jeho cesta k pivu byla poměrně přímočará. Po gymnáziu vystudoval Vysokou školu chemickotechnologickou v Praze, obor pivovarnictví. „Líbilo se mi, co dělá táta, děda a co dělali naši předci. Bratr se také vyučil sládkem, ale dlouho u toho nezůstal. Emigroval a teď staví supermarkety. K pivu se vrátil jen vzdáleně přes tyto obchody.“

Znalost prostředí byla výhodou

Vzhledem k tomu, že v době, kdy Jan ukončil vysokou školu, byl tatínek sládkem v Plzni, pomohl synovi najít v podniku uplatnění.

„V pivovaru jsem se vlastně narodil, žil jsem v něm, to mělo své výhody. Znal jsem lidi i prostředí, a když jsem nastupoval, věděl jsem, kdo je kdo, na koho si mám dát pozor a na koho semohu obrátit o pomoc,“ vzpomíná na své začátky. Nejdříve se učil v provozu pivo vařit, kontroloval ho, ochutnával, sledoval. „Po letech se práce sládka změní - teď už spíše dohlížím na to, aby chuť piva zůstávala stejná. Někdy je třeba podle kvality sladu a chmele něco lehce pozměnit, ale v základu se receptury nemění. Ani nemohou, bylo by to jiné pivo, a to přece nechceme. Mojí prací je také vymýšlet piva nová. Poslední novinka - jedenáctistupňový Gambrinus Excelent - se na trhu myslím dobře ujala.“

Pivo samozřejmě Jan Hlaváček pije denně. Doporučuje dva půllitry pro muže a dvě třetinky pro ženy každý den. „Je dokázáno, že pivo je v malých dávkách zdraví prospěšné, například přispívá k léčbě osteoporózy, pomáhá i při žaludečních potížích.“

Rod sládků ještě nekončí

Co bude dál s dynastií Hlaváčkových? Kdo půjde v rodinných stopách? Jan Hlaváček má dvě dcery, ani jedna se na pivovarnickou dráhu nevydala.

A přitom to byly právě ženy, které před tisíci lety první pivo vyrobily a po staletí šlechtily do dnešní podoby. „Třeba bude v dynastii sládků pokračovat některé z vnoučat, zatím nekončíme,“ uzavírá s úsměvem Jan Hlaváček.

***

VIZITKA

Jan Hlaváček (57)

Absolvoval VŠCHT v Praze, po ukončení studií nastoupil do Plzeňských pivovarů. Postupně zastával pozici podsládka, později ředitele pivovaru Gambrinus. Dále pracoval jako technický ředitel Plzeňských pivovarů a ředitel Prazdroje a Gambrinusu. Od roku 2001 byl ředitelem zahraniční výroby společnosti Plzeňský Prazdroj. Od roku 2004 je jejím vrchním sládkem. K Plzeňským pivovarům má úzký rodinný vztah. Pracoval v nich už jeho děda František (celkem 17 let) a otec Ivo (30 let). V Gambrinusu pracoval jako sladovník i druhý dědeček.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Kateřina Hovorková

Nádvoří plzeňského pivovaru bude letos premiérově hostit úvod tradičního Historického víkendu. Program zahájí zábavný podvečer s šermem a dobovou hudbou ve čtvrtek 10. června od 18 do 21 hodin.

Tématem letošního Historického víkendu je doba Rudolfa II., a tak organizátoři pro prolog vybrali představení Golem v podání skupiny historického šermu Gotika a hudební skupiny Strašlivá podívaná. Hudebníci poté naváží na představení samostatným koncertem.

Večer budou doprovázet zábavné soutěže. Připraveno je koulení sudů na čas, pivovarský kvíz, slalom na koloběžkách a další. Pro soutěžící jsou připraveny zajímavé ceny.

Vstup na prolog Historického víkendu na nádvoří plzeňského Prazdroje je samozřejmě zdarma.

Více informací o Historickém víkendu, jehož hlavní program se uskuteční u sv. Jiří v Plzni Doubravce ve dnech 11.–13. června 2010, naleznete na internetové adrese http://akce.plzen.eu/2010_historickyvikend

Příběh o Golemovi

Světoznámý příběh o mocném Golemovi má mnoho verzí – všechny se shodují v tom, že židovský učenec vytvořil velmi silného umělého člověka z hlíny a oživil ho pomocí šému. Podrobnosti se ale rozcházejí.

Bádáním ve starých archivech zjistili plzeňští muzikanti ze Strašlivé podívané a šermíři ze skupiny Gotika pozoruhodné věci a poskládali z nich jedině pravou a věrohodnou podobu, kterou ztvárnili do představení s živou hudbou, dramatickým šermem a mnohými překvapeními.

Folk od Strašlivé podívané

Plzeňská hudební skupina Strašlivá podívaná hraje folkovou muziku s historizujícími a etnickými prvky. Její písničky vyprávějí příběhy inspirované historií i světem fantazie, ve zpěvných melodiích a bohatých aranžích naleznete prvky středověku, renesance či baroka, a také motivy irské, cikánské i židovské.

„Strašlivka“ je propojena se svým městem Plzní. V jejích písničkách navštívíte plzeňskou synagogu, hrad Radyni, můžete obdivovat plzeňskou Madonu z kostela sv. Bartoloměje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Po obloze nad plzeňským pivovarem se honí černé mraky. Prší, ale práce nepočká. Bednáři totiž z devět kilometrů dlouhého sklepení vyvalili sudy a smola se už začala vařit.

Šest silných chlapů se opírá o téměř půltunový dubový pivní sud. „Točíme, točíme. Už dost, to stačí,“ křičí šéf pivovarských bednářů na své muže. „A teď se do toho pořádně opřete, ale dejte bacha,“ volá dirigent náročné a celkem nebezpečné operace. Šest mužů v modrých montérkách se zapře o obří, třicetihektolitrový sud a přes dno ho začnou kutálet po pivovarském nádvoří. S vypětím všech sil se mužům podaří sud překlopit sedmkrát. Pak se s rachotem zastaví a ještě chvíli se na břichu pohupuje.

Jsme v Plzeňském Prazdroji, kde se už od čtvrté ranní sedm posledních českých bednářů lopotí s obrovskými dubovými sudy. Většinu z nich i vlastnoručně vyrobili. Úkol na dnešní den je jasný: všech dvacet dva velkých sudů vyvalit z pivovarského sklepa, otevřít, vypálit z nich starou smolu, nalít novou a se sudem pořádně zakoulet. Tak, aby nová smola pokryla a vydezinfikovala celý vnitřek sudu. Nyní ale bednáři sud natlakovaný horkou smolou a kouřem dovalili zpět ke kládě, o kterou ho zapřou. „A teď to bude velmi zajímavé. Běžte se podívat,“ pobízí mě bednářský mistr. V uctivé vzdálenosti obíhám sud a bednářskou partu. Jeden z nich bere do ruky kramli a velké kladivo. Kramli zatluče do středu pět centimetrů široké dřevěné zátky na břiše sudu. Chlapík se vahou těla zapře do kramle a trhne. Prásk! Dřevěná zátka se roztrhne a její třísky vyletí spolu s kouřem a rozžhavenou smolou do dvacetimetrové vzdálenosti. „To byla ale šupa,“ smějí se bednáři a okolo stojící zaměstnanci pivovaru, kteří se na událost přišli také podívat.

„Je to poslední pivovarská bednářská parta nejen v Česku, ale možná i v celé Evropě,“ vypráví později v útulně zařízené kanceláři Jindřiška Eliášková, šéfka péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji. Vyrábět velké pivovarské ležácké sudy a pečovat o ně je velká věda. „Naše sudy jsou dělané z dubových dužin. Jejich síla je více než sedm centimetrů. A postavit z tak tvrdého materiálu nový ležácký sud trvá naší partě bednářů měsíc,“ zasvěceně vypráví paní Eliášková z rodu právovárečného (tedy rodiny, která měla privilegium vařit pivo).

Smola made in USA

Pivovarské sudy musejí vydržet obrovské tlaky. Právě proto je ze všeho nejdůležitější výběr dřeva. „Dříve pivovar kupoval dřevo na sudy výhradně na Podkarpatské Rusi, kde byly nádherné dubové lesy. Teď dřevo nakupujeme od dvou dodavatelů, kteří nám volají, jakmile kvalitní dřevo seženou. Je to náročné, protože to musejí být staleté, a navíc velmi zdravé stromy. Dříve se ještě používal buk, ale ten neměl zdaleka takovou výdrž jako sud z dubu. Přece jen je sud pořád ve vlhku a v zimě,“ říká Eliášková. Fošny, z nichž se sud vyrábí, proto musejí splňovat celou řadu přísných kritérií. „Musejí mít určitou délku, tloušťku a hlavně ve dřevě nesmějí být žádné suky. Navíc to nesmí být dřevo ze stromů kácených na podzim, ale ze stromů pokácených těsně před začátkem jara,“ popisuje Eliášková. Sud vyrobený z tak kvalitního dřeva ale pivovarským vydrží při dobré péči i sto let. „Ve sklepě pořád používáme sudy staré osmdesát let. A jsou úplně v pohodě,“ potvrzuje bednářský mistr. „Pro Plzeňský Prazdroj ale platí zásada, že po každém ležení (zrání piva v sudu) sud musí ven na vzduch, musí se odpožahnout (vypálit a vylít starou smolu), nově vysmolit, umýt a vrátit zpět do sklepa,“ říká Eliášková.

Také smola, jíž se sudy smolí, není obyčejná smola, kterou se umažete, když jdete do lesa pro dřevo. „Používáme speciální sekvojovou. Pivovar ji vždy kupoval v USA. K tomu se váže i příhoda, kdy Státní bance československé ještě za hluboké totality zbyly devizové prostředky. Nám proto nabídla, zda nechceme něco koupit ze Západu. Pivovarští tehdy řekli, že nakoupí smolu. Jenže ji nakoupili za celou částku, která bance zbyla, a my tak máme zásoby smoly na dlouhá léta dopředu,“ směje se Eliášková. Dříve, když pivovar používal na zrání piva ve sklepích jen dřevěné sudy, byl celý proces odpožahování a smolení částečně mechanizován. „Byla by celkem dřina, dělat to všechno ručně. Mechanizovaná linka se ale zrušila a naši bednáři to dnes dělají klasickou středověkou metodou,“ vypráví Eliášková. Sklepy se v Plzeňském Prazdroji definitivně zavřely někdy v polovině devadesátých let. Bednáři tehdy byli takzvaně na propuštění. Pivovarským nadšencům se ale podařilo bednářské řemeslo zachránit. „Ve sklepě jsme zřídili pivovarský skanzen a zachovali tradiční výrobu. Jednak pro turisty, ale hlavně jako zpětnou kontrolu kvality piva pro naše sládky. Tak přesně víme, že moderně uvařené pivo chutná úplně stejně jako to, které vyrobili naši dědové před sto lety,“ říká Eliášková. ?

***

Bednáři, Bečváři

Řemeslo bednářské se rozděluje na bečváře, bednáře, neckáře, korytníky a pouzderníky.

Bednáři se od bečvářů odlišují tím, že bednář vyráběl běžné dřevěné nádoby z měkkého dřeva – například štoudve, vany, škopky, bečky, džbery a další předměty. Bečvář naopak dělal sudy, bečvy z velmi tvrdého dřeva, hlavně pak bukového a dubového.

Bečváři vyráběli hlavně sudy ležácké, což byly ty na tisíc až deset tisíc litrů, a sudy transportní, tedy na deset až osm set litrů. Dnes se bečvářům říká bednáři, protože ostatní řemesla už zcela zanikla.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Bedřich Kratochvíl

Minulý týden proběhl v pivovaru první velký Ambasadorský sraz. Na 160 Ambasadorů se celý den školilo a prokazovalo své znalosti o pivu Pilsner Urquell. Pod vedením našich sládků a jednoho z nejlepších výčepních v ČR, Václava Vanyi, si vyzkoušeli, jak se správně čepuje hladinka, testovali se v senzorické degustaci, varním procesu, znalostí o pivu.

Starší obchodní sládek Václav Berka poukázal na nejčastější chyby hospodských a vzal Ambasadory na speciální prohlídku pivovaru. Akce byla úspěšně zakončena ve večerních hodinách Na Spilce.

Další velký sraz je naplánován na Pilsner Fest - poslední pátek a sobotu v srpnu. Všem děkujeme za perfektní účast, udělali jste nám všichni svým zapálením a přístupem ke srazu velkou radost.

Zdroj: Facebook | Autor: Pilsner Urquell

Příznivci Pilsner Urquell se mohou těšit na geocaching

Plzeňští geokešeři požádali o spolupráci plzeňský pivovar a připravili zde dvě nové tematické geocachingové schránky (kešky). Příznivci plzeňského piva budou moci najít přímo v pivovaru na zadaných souřadnicích kešku s unikátní pivní známkou, kterou pak mohou směnit za pivo Pilsner Urquell v několika plzeňských restauracích.

O Velikonocích se i v plzeňském pivovaru otevírají poklady. Hledači je mohou nalézt pomocí zadaných instrukcí a souřadnic. Budou mít podobu dvou kešek (tradiční a multikeška*) a vedle standardního zápisníku – logbooku, kam se zapíše každý nálezce, budou ukrývat i pivní známky Pilsner Urquell. Pivní známky, které dostávali v minulosti zaměstnanci pivovarů ke směně za deputátní pivo, si mohou objevitelé nechat na památku nebo je vyměnit za pivo v plzeňských restauracích Na Spilce, v Šenku Na Parkánu nebo v restauraci U Salzmannů. Kešky budou v pivovaru umístěny natrvalo, pivní známka čeká na prvních 150 objevitelů počínaje zítřkem, potom budou ve schránce umístěné jiné poklady.

„O uschování geocachingové schránky v pivovaru přemýšlíme už dlouho. Ukázalo se, že i plzeňští kešeři mají o pivovar zájem a přišli s tím, že tohle plzeňské rodinné stříbro si určitě pozornost zaslouží. Dodatečně jsme navrhli spojení s Velikonocemi, kdy se podle pověstí otevírají poklady. Hledání pokladu v pivovaru je důvodem k návratu pro ty, kteří už u nás byli. Pro hledače kešek z celého světa je to pak o důvod víc, proč přijet do Plzně na místo, kde se zrodilo plzeňské pivo, a spojit návštěvu pivovaru s dobrodružstvím," říká Jitka Froydová z Plzeňského Prazdroje.

Kešky Plzeňského Prazdroje nejsou v Plzni a jejím okolí rozhodně jediné. Zástupci místní komunity kešařů Václav a Michal říkají, že v okruhu přibližně 7 km od centra Plzně je ukryto něco kolem 250 keší a dodávají: „Hledáním kešek se v Česku baví tisíce lidí a v Česku je ukryto celkem něco okolo 16 tisíc pokladů."

Schránka většinou kromě zápisníku obsahuje různé drobné předměty na výměnu. Mimo vlastního nálezu kešky a zápisu do logbooku si člověk nějakou drobnost vezme a naopak v ní zanechá něco svého. „Jsme zvědavi, jaké poklady od hledačů na oplátku za pivní známky dostaneme. Pokud budou poklady zajímavé, budeme uvažovat o vystavení těch nejkurióznějších“, dodává Jitka Froydová.

Co je geocaching?

Geocaching je navigační hra spojující sport s turistikou. Vznikl před deseti lety a za tu dobu se rozšířil po celém světě. Celkově je v tuto chvíli ukryto přes milion kešek. V Česku se první cache (keš) objevila rok poté a ve většině případů to bývá plastová krabička, která ukrývá zápisník pro podpis a různé dárky pro objevitele, kteří zde výměnou musí nechat něco svého. Ukryté kešky se hledají pomocí navigace GPS, ale dá se hledat i bez ní s pomocí mapy podle souřadnic zadaných na internetu.

*Tradiční keška je schránka, jejímž základním rysem je to, že se nachází přímo v místě udaném souřadnicemi.

Multi keška se skládá ze dvou nebo více zastávek. Na každé zastávce obvykle dostanete instrukce pro výpočet souřadnic té následující, až se dostanete k souřadnicím finálové schránky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Návštěvnost turistických zajímavostí Plzeňského Prazdroje vzrostla v minulém roce o 15%. Pivovar, Plzeňské historické podzemí nebo Pivovarské muzeum si prohlédlo celkem 216 640 návštěvníků. Nejvíce hostů tradičně pochází z ČR (+11 %), častější než dříve jsou i návštěvy z Německa (+5 %), země, odkud lidé ze zahraničí přijíždějí nejčastěji. Zasloužila se o to nejen současná tendence Čechů zůstávat doma a navštěvovat tuzemské turistické cíle, ale také řada novinek, tradičních i nových událostí v pivovaru i muzeu a rovněž výročí, která vloni pivovar slavil. Za posledních sedm let se návštěvnost zvýšila o více než 78 %.

„Jako dárek ke 150 letům registrace značky Plzeňské pivo a 50. výročí založení Pivovarského muzea jsme rozšířili nabídku o prohlídkovou trasu Plzeňským historickým podzemím a v Pivovarském muzeu jsme otevřeli novou expozici o historii všech plzeňských pivovarů. Zároveň se snažíme pestrou paletu dlouhodobě pořádaných akcí v prostorách pivovaru a Pivovarského muzea, kterými jsou např. Léto v Prazdroji nebo Pilsner Fest, rozšířit budováním tradic nových událostí jako Běh pro Paraple, Advent v Pivovarském muzeu a další. I proto se nám daří oslovovat stále větší množství návštěvníků z ČR,“ říká Tomáš Raboch z Plzeňského Prazdroje.

Zahraniční návštěvníci tvoří tři pětiny celého počtu, Češi se na celkové návštěvnosti podílejí 40 %. Ze zahraničních turistů jsou s 25 % nejpočetněji zastoupeni Němci. Ubylo sice Rusů, ale překvapením byly nárůsty turistů z Nizozemí a Chorvatska, raritou se stali hosté ze vzdálených ostrovních států jako Dominikánská republika, Nový Zéland a Island. Za českého předsednictví v Radě EU probíhala v pivovaru zasedání různých pracovních skupin Rady a vystřídala se tak zde i řada evropských i domácích politických celebrit.

Počet hostů z ČR zvýšilo i loni významně rozšířené i vylepšené Konferenční a společenské centrum Secese, které je oblíbeným místem pro pořádání soukromých oslav, svateb, schůzek, kongresů, konferencí apod. Proběhla rekonstrukce a dovybavení salonků nejmodernější A-V technikou, zpřístupněny byly venkovní prostory před salonkem Formanka. V nabídce pronájmů je nově i kinosál Návštěvnického centra. Jen v Plzni tak mohou manažeři vyměnit běžné prostředí hotelu za zajímavé prostory pivovaru a dodat tak svému zasedání nový rozměr.

Značnou část návštěvníků všech tras tvoří školní skupiny, proto pro ně Prazdroj připravil speciální výukové programy v Pivovarském muzeu a od září 2009 nově nabízí speciální prohlídku pivovarů nazvanou Pivovarnictví – úspěšné odvětví českého průmyslu. Od začátku září ji ve třech pivovarech Prazdroje absolvovalo více než 2 000 žáků, přičemž nejvíce jich zavítalo do Plzně.

Novinky pochopitelně připravuje Prazdroj i na rok 2010. Mezi nejvýznamnější bude patřit Návštěvnické centrum Gambrinus a stejnojmenná prohlídková trasa, jejichž kompletní otevření pro širokou veřejnost se chystá na léto 2010. Od loňska mohou návštěvníci Pivovarského muzea nově používat audioguidy (zvukové průvodce) a rozšíření této nabídky připravuje Prazdroj i pro historické podzemí.

Aktivity Plzeňského Prazdroje pro návštěvníky Plzně zahrnují Návštěvnické centrum, návštěvnickou trasu Pilsner Urquell, Pivovarské muzeum a Plzeňské historické podzemí vcentru města.

Pivovar patří k nejatraktivnějším turistickým destinacím v České republice.

Součástí nabídky pivovaru je také společenské a kulturní centrum Secese, které je možné využít k pořádání nejrůznějších oslav, kulturních, vzdělávacích i prezentačních akcí.

Pivovarské muzeum v Plzni se nalézá v původním právovárečném domě, který se zachoval ve své autentické podobě ve Veleslavínově ulici. Bylo otevřeno vroce 1959, u příležitosti 100. výročí ochranné známky Plzeňské pivo.

800 metrů dlouhý prohlídkový okruh Plzeňského historického podzemí je přístupný z budovy Pivovarského muzea. Labyrint chodeb, sklepů a studní byl pod městem Plzní budován již od 14.století a je neodmyslitelně spojen s historií i současností města.

V roce 2009 navštívilo pivovar, Pivovarské muzeum a historické podzemí přes 216 000 návštěvníků z celého světa.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Zámek Lázeň Chudenice má nového majitele. Stal se jím pan Eugen Czernin, který již v říjnu tohoto roku přijal nabídku Plzeňského Prazdroje na odkup zámku za cenu transakčních nákladů na převod majetku. S koncem roku končí také dlouholeté restituční spory a více než čtrnáct let právní nejistoty ohledně vlastnictví zámku.

„Dlouhá léta jsme hledali řešení, které by přineslo prospěch obyvatelům obce Chudenice, návštěvníkům zámku a zámku samotnému. Restituční spor nám znemožňoval s majetkem nakládat. I pouhá řádná údržba zámku a jeho opravy nás stály miliony korun ročně. Proto jsme se rozhodli předložit panu Eugenu Czerninovi nabídku a jsme rádi, že ji přijal," říká Jiří Mareček, mluvčí pivovaru.

Plzeňský Prazdroj vždy deklaroval, že má zájem o vyřešení neutěšené situace zámku Lázeň, který byl více než čtrnáct let zatížen restitučním řízením. Kvůli sporu nemohl Plzeňský Prazdroj s tímto zablokovaným majetkem nakládat a prováděl pouze údržbu tak, jak ukládají zákony.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Česká republika má teď devětaosmdesát jistých olympijských reprezentantů pro Vancouver: 88 sportovců a do party jednoho, který je zlatý už v předstihu. Z Plzně ve čtvrtek odcestoval olympijský ležák značky Pilsner Urquell.

Na pouť dlouhou 8279 kilometrů vyrazilo sto dvacet sudů. "A 4224 plechovek. To aby nebyla žízeň," vysvětluje Václav Berka, vrchní sládek z Plzně. "A taky aby bylo čím slavit medaile."

V Turíně při posledních hrách padlo osmdesát sudů, když se slavily čtyři cenné kovy. Vancouver tak musí být zákonitě bohatší.

Vychází vám to stejně? 120 sudů = šest medailí.

Z české pivní metropole se tekutý reprezentant vydal do přístavu v Hamburku, pak se bude na tankeru kolébat přes Atlantik a Panamský průplav. V Torontu nasedne do vlaku a po 35 dnech cestování dorazí do dějiště zimních her v Kanadě.

"Pivo je součástí stravování Čechů, takže i našich sportovců," vysvětluje František Dvořák, šéf české výpravy. "Neměli bychom proto narušovat jejich stravovací návyky."

Na přípravě olympijské várky se podílel i zlatý hokejista Martin Straka. Vítěz z Nagana osobně dohlížel na kvalitu surovin i průběh kvašení.

"Několikrát přišel zkontrolovat a ochutnávat," prozradil sládek. Pak Straka jako čestný znalec plzeňského moku prohlásil: Ano, tohle pivo může do Vancouveru.

"Martina, našeho kamaráda, jsme pozvali do pivovaru, aby tuhle várku pomohl navařit," dodává Berka. "Myslíme si totiž, že je třeba zadělat na nové olympijské zlato."

Zdroj: OH iDnes.cz | Autor: Filip Grim