V případě krize by plzeňané byli zásobováni vodou z pivovaru a teplárny

Zástupci plzeňské vodárny dnes definitivně schválili do provozu čerpací stanici, kterou Plzeňský Prazdroj vybudoval společnou investicí s městem. V případě krize, jako je kontaminace vodního zdroje nebo technická závada, by pivovar posloužil jako záložní zdroj pitné vody pro obyvatele Plzně.

V listopadu loňského roku uzavřelo město Plzeň s Plzeňským Prazdrojem smlouvu o dodávce pitné vody v případě nouzového režimu při kontaminaci vodních zdrojů. Společnou investicí pěti milionů korun, na které se podílely obě strany přibližně polovinou částky, byla zřízena automatická tlaková stanice. Její výstavba započala v listopadu 2007 a byla dokončena v dubnu letošního roku. "Za běžného provozu slouží celkem šest čerpadel o celkovém výkonu 380 m3/hod k dodávce vody do stáčíren k mytí lahví a sudů. Stanice je kdykoliv připravena k okamžitému využití pro nouzové zásobování města, jelikož pivovar zajišťuje její pravidelnou údržbu a stoprocentní technický stav," říká Vladimír Šťovíček, vodohospodář Plzeňského Prazdroje.

V případě nouze by tedy byla stanice schopna dodat více než 9 tisíc m3 vody denně do městského vodovodu. Takové množství vody by stačilo k nouzovému zásobování přibližně 90 tisíc obyvatel, tedy přibližně poloviny obyvatel. "Náhradní zdroj vody výrazně zvyšuje bezpečnost v oblasti zásobování města vodou v extrémních situacích. Doufáme, že takový stav nenastane. Přesto se ale usíná s lepším pocitem, když víme, že existuje alternativa," říká Petr Liška z magistrátu města Plzně.

Při hledání optimálního řešení v čase havárie hraje roli to, o jaký problém se jedná. Kroky při řešení situace stanovuje krizový štáb, ve kterém by zasedli představitelé města, a například také zástupci hygienické stanice a vodáren. V nouzovém režimu by plzeňská vodárna musela najít optimální systém distribuce vody. Jednotlivé městské rozvody vody by byly pravděpodobně zásobovány střídavě ve třech okruzích. V případě krátkodobého výpadku by pak připadalo do úvahy řešení, jako je například distribuce pitné vody do hydrantů a prostřednictvím cisteren, nebo pokračování v dodávce pitné vody za současné odstávky teplé vody. Je totiž praxí prověřeno, že při odstávce teplé vody, která se připravuje ohřevem pitné vody, poklesne spotřeba přibližně o polovinu.

Co by muselo nastat, aby byla ohrožena dodávka vody Plzeňanům

Plzeňská vodárna využívá v současnosti jako hlavní zdroj povrchovou vodu z řeky Úhlavy. Proto by jednou z příčin mohla být kontaminace této řeky. Právě proto je krizový scénář zásobení vody z pivovaru vhodný: pivovarská voda z hlubinných vrtů na Roudné je kvalitnější než voda kojenecká a vaří se z ní piva Plzeňského Prazdroje. A právě tato voda by dočasně tekla v městském vodovodu v kombinaci s čištěnou vodou z řeky Mže, kterou dodává Plzeňská teplárenská.

"Plzeňská vodárna doposud nikdy nemusela čelit takovému problému. Dokonce ani při povodních v roce 2002 nedošlo k výpadkům dodávky vody," dodává Jan Kretek, vedoucí úseku pitných vod plzeňské vodárny.

Prazdroj spolupracuje s Městem Plzeň

Na jaře podepsali zástupci Prazdroje a města Plzně smlouvu o krizovém řízení.

Součástí spolupráce je také podpora při živelných pohromách, jako jsou záplavy. Plzeňský Prazdroj je připraven poskytnout městu těžkou manipulační techniku. V případě ohrožení by město mohlo využít také skladovací prostory Plzeňského Prazdroje.

Konkrétním vyjádřením smlouvy byla například spolupráce při chystaném pochodu neonacistů v Plzni na jaře tohoto roku. Dalším příkladem spolupráce pivovaru s městem je také deklarace o spolupráci na rozvoji cestovního ruchu, kterou podepsali představitelé pivovaru a města letos v květnu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Plzeňský Prazdroj dokončil rozšíření stávajícího skladu u nové stáčírny v pivovaru Plzeň. Investice za 215 mil. Kč téměř zdvojnásobila kapacitu skladu na více než 16 800 palet hotových výrobků. Zefektivnění dopravy a nakládek zároveň přinese roční úspory 2,4 mil. Kč.

„Reorganizací skladů hotových výrobků v přímé souvislosti s tímto rozšířením jsme získali možnost skladovat navíc dalších 25 000 hl stočeného piva pod střechou,“ říká Pavel Šemík, manažer závodu Plzeňského Prazdroje.

Rozšířený sklad nyní pokrývá plochu 13 400 m2 a má kapacitu 16 827 palet. Nová budova dosahuje výšky 9,8 metru a umožňuje skladování palet naložených pivem ve třech vrstvách nad sebou. Zboží z plného skladu by naplnilo 510 kamionů, které by vytvořily řadu dlouhou více než devět kilometrů. Samotné palety rozprostřené jedna vedle druhé by pokryly plochu o velikosti 7 fotbalových hřišť.

Rychlejší expedice a úspory nákladů

Nový centrální sklad přináší efektivnější systém dopravy a nakládek. Dosud v plzeňském pivovaru fungovalo šest skladů a meziskladů a pět nakládacích míst, rozmístěných po celém areálu pivovaru. „Snížením interních převozů mezi jednotlivými sklady přibližně o 40 % ušetří Prazdroj ročně na pohonných hmotách 2,4 milionu korun,“ doplňuje Pavel Šemík.

Sklad nabízí osm nakládacích míst, takže v závodě nevzniká dopravní chaos ani v době letních špiček, kdy se v pivovaru vystřídá týdně přibližně 700 velkých kamionů a stejný počet malých nákladních aut.

Pivo se ve skladu „neohřeje“ déle než čtyři dny. Výjimku tvoří jen balení určená na export, která jsou vzhledem ke speciálním rozměrům nakládána do přepravních kontejnerů ručně. Například trasa do zámoří je precizně načasovaná včetně dopravy do Hamburku, odkud míří pivo na lodi do zámoří. Proto je exportní pivo ve skladu zpravidla sedm dní.

Součástí skladovacích prostor jsou i zpevněné plochy určené pro uskladnění prázdných sudů a beden o celkové kapacitě více než 17 tisíc palet.

Rozšiřující informace o investicích do rozvoje pivovaru a značek

Hlavní cílem investic do výrobní kapacity pivovaru v Plzni a chuťové stability je posílení exportu Pilsner Urquell a uspokojení rostoucí poptávky ve světě. Vloni vyvezl Prazdroj 846 tisíc hl piva, s 675 tisíci hl se na tom podílel Pilsner Urquell. Meziročně vzrostl export o 7,7 % a Prazdroj zaznamenal rekord ve své 165leté historii.

K rozšiřování výrobní kapacity pivovaru Plzeňský Prazdroj investuje do různých fází výroby (varna Pilsner Urquell, kvašení, dokvašování, filtrace, stáčení, skladování atd.). Kapacita výroby plzeňského pivovaru vzroste z původních 5 060 000 hl ročně na cca 6 160 000 hl za rok. Této kapacity pivovar dosáhl v červnu 2008 po dokončení instalace ležáckých tanků.

Ve fiskálním roce F08 (duben 2007 – březen 2008) Prazdroj investoval do dalšího rozvoje 2,77 mld. Kč, což je druhá nejvyšší částka od vstupu SABMiller do PPAS. Z toho více než 1/3 použil Prazdroj na rozšíření výroby pivovarů a další třetina směřovala na dokončení modernizace obalů.

Od svého vstupu do Plzeňského Prazdroje již SABMiller investoval do rozvoje společnosti a jejích značek více než 14 mld. Kč.

Zdroj: Region Plzeň.cz

Plzeňský Prazdroj dokončil rozšíření stávajícího skladu u nové stáčírny v pivovaru Plzeň. Investice za 215 milionů korun téměř zdvojnásobila kapacitu skladu na více než 16 800 palet hotových výrobků. Zefektivnění dopravy a nakládek zároveň přinese roční úspory 2,4 milionu korun.

"Reorganizací skladů hotových výrobků v přímé souvislosti s tímto rozšířením jsme získali možnost skladovat navíc dalších 25 tisíc hektolitrů stočeného piva pod střechou," řekl Pavel Šemík, manažer závodu Plzeňského Prazdroje.

Rozšířený sklad nyní pokrývá plochu 13,400 tisíce metrů čtverečních a má kapacitu 16 827 palet. Nová budova dosahuje výšky 9,8 metru a umožňuje skladování palet naložených pivem ve třech vrstvách nad sebou. Zboží z plného skladu by naplnilo 510 kamionů, které by vytvořily řadu dlouhou více než devět kilometrů. Samotné palety rozprostřené jedna vedle druhé by pokryly plochu o velikosti sedmi fotbalových hřišť.

Nový centrální sklad přináší efektivnější systém dopravy a nakládek. Dosud v plzeňském pivovaru fungovalo šest skladů a meziskladů a pět nakládacích míst, rozmístěných po celém areálu pivovaru. "Snížením interních převozů mezi jednotlivými sklady přibližně o 40 procent ušetří Prazdroj ročně na pohonných hmotách 2,4 milionu korun," doplnil Šemík.

Sklad nabízí osm nakládacích míst, takže v závodě nevzniká dopravní chaos ani v době letních špiček, kdy se v pivovaru vystřídá týdně přibližně 700 velkých kamionů a stejný počet malých nákladních aut.

Pivo se ve skladu "neohřeje" déle než čtyři dny. Výjimku tvoří jen balení určená na export, která jsou vzhledem ke speciálním rozměrům nakládána do přepravních kontejnerů ručně. Například trasa do zámoří je precizně načasovaná včetně dopravy do Hamburku, odkud míří pivo na lodi do zámoří. Proto je exportní pivo ve skladu zpravidla sedm dní. Součástí skladovacích prostor jsou i zpevněné plochy určené pro uskladnění prázdných sudů a beden o celkové kapacitě více než 17 tisíc palet.

K rozšiřování výrobní kapacity pivovaru Plzeňský Prazdroj investuje do různých fází výroby (varna Pilsner Urquell, kvašení, dokvašování, filtrace, stáčení, skladování atd.). Kapacita výroby plzeňského pivovaru vzroste z původních 5 060 000 hektolitrů ročně na zhruba 6 160 000 hektolitrů za rok. Této kapacity pivovar dosáhl v červnu po dokončení instalace ležáckých tanků. Od svého vstupu do Plzeňského Prazdroje již SABMiller investoval do rozvoje společnosti a jejích značek více než 14 miliard korun.

Zdroj: Webreporter.cz

Poprvé v životě včera navštívil devětadvacetiletý Marcel Ďuriček plzeňský pivovar Prazdroj a hned neodjel s prázdnou. Stal se totiž jeho letošním stotisícím návštěvníkem.

„Jsem milovníkem piva a přijel jsem se podívat na jeho výrobu,“ svěřil se Marcel Ďuriček, který do Plzeňského Prazdroje přijel s celou rodinou z Poříčí nad Sázavou. Potěšil ho především dar v podobě kartonu piva, který si jako jubilejní návštěvník převzal. „Hned je co pít,“ pochvaloval si.

Pivovar je po zoologické zahradě druhou nejnavštěvovanější turistickou atrakcí Plzně. Počty návštěvníků rok od roku stoupají. Letos se v porovnání s loňskem návštěvnost zvýšila o dvě procenta. „Přispěla k tomu nová expozice surovin a také fakt, že pivovar se stal součástí sítě evropských industriálních památek,“ sdělil Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Stále více návštěvníků pivovaru je také z řad vozíčkářů. „Návštěvnická trasa je od poloviny června plně bezbariérová. Právě dnes shodou okolností očekáváme jubilejního 111. handicapovaného návštěvníka,“ dodal Jiří Mareček.

Zdroj: MF Dnes.cz

Plzeňský Prazdroj dodává slad a kvasnice pro výrobu piva osmi minipivovarům. Zájem o slad je vysoký a pokud bude trend pokračovat, dodáme jim ho letos třikrát více, řekl mluvčí Jiří Mareček.

"Slad odebírá pět minipivovarů. Vyrábíme ho speciálně pro vaření jejich značek," dodal. Loni nakoupily minipivovary 36,5 tuny, letos zatím 26,5 tuny. Prazdroj, který ročně vyrobí přes 80.000 tun sladu, zásobuje některé restaurační pivovary více než pět let, například Modrou Hvězda v Dobřanech na Plzeňsku. Dva roky odebírá suroviny plzeňský pivovar U Lochoty, necelý rok stříbrský výrobce U rybiček z Tachovska.

Minipivovary nekupují slad jako zrno, ale už šrotovaný, který putuje rovnou do varen a sládci minipivovarů mají ulehčenou práci o mletí. Modrá hvězda si loni odvezla z Plzně 25 tun sladu.

"Pro kvasnice si jezdí sládci z okolních minipivovarů kvůli vysoké kvalitě a čistotě," řekl Mareček. Kvasnicové kultury se převážejí ve sterilních nádobách. Malé pivovary odebírají kmen W, používaný k výrobě ležáků. Pomocí nich je možné uvařit světlá i tmavá piva. "K výrobě Pilsner Urquellu se používá speciální kvasničný kmen H, který si střežíme a k výrobě žádných jiných piv se nepoužívá ani neposkytuje," řekl Mareček. V plzeňském pivovaru je podle něj kvasničné hospodářství na světové úrovni co se týče mikrobiologie i kvality.

Ve velkých pivovarech je možné kvasnicovou kulturu využít až k osmi várkám, v minipivovarech méněkrát. Malí výrobci si nemohou dovolit nechat kvasinky regenerovat a odpočívat až 42 hodin pod vodou při teplotě dva stupně Celsia, což zachovává jejich vitalitu a světlou barvu.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš

Čtvrteční večery v červenci a srpnu budou už tradičně patřit oblíbenému prázdninovému festivalu Léto s Prazdrojem. První ze série osmi koncertů na Nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj se odehraje už tento čtvrtek, další budou následovat vždy po týdnu.

Léto s Prazdrojem patří k tradičním zpestřením plzeňského léta, letos proběhne již šestý ročník, během kterého se představí na nádvoří pivovaru šestnáct kapel. Stejně jako vloni se pohodové letní večery ponesou v duchu různých hudebních stylů. Návštěvníci se mohou těšit nejen na rock, folk a country, ale i na další žánry, jako je latino, reggae, crossover nebo ska.

„Loňský ročník vzbudil opravdu mimořádný ohlas, průměrná návštěvnost se pohybovala bez ohledu na rozmary počasí kolem 1500 diváků na jeden koncert. Rozhodli jsme se proto zachovat koncepci různých hudebních stylů - také letos budou nádvořím pivovaru znít exotické rytmy, klasický rock i folková muzika,“ říká Markéta Formanová – manažerka rozvoje turistického ruchu z Plzeňského Prazdroje.

Léto s Prazdrojem začíná již 3. července a potrvá do 28. srpna. Kapely se představí každý čtvrtek s výjimkou 17. července, kdy se na náměstí Republiky koná Bohemia Jazz Fest Pilsner Urquell. Vstup na všechny akce v rámci Léta s Prazdrojem zůstává i letos zdarma. Koncerty začínají v 19:30 na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj. Partnerem festivalu je stejně jako vloni společnost Stock Plzeň, takže návštěvníci budou moci ochutnat některý z nápojů portfolia značek firmy Stock.

Program Léta s Prazdrojem 2008:

- 3. 7. Fast Food Orchestra (ska/reggae)

V3SKA (ska/reggae)

- 10. 7. Fleret + Jarmila Šuláková (folkrock)

Nil (crossover)

- 24. 7. Semtex (countrybeat/folk)

Mandrage (rock)

- 31. 7. Uhlíř Jaroslav (písničkář/hudební skladatel)

Petr Mach (rock)

- 7. 8. Ivan Hlas Trio (classic rock/bluess)

L.S.D. (rock)

- 14. 8. Blue Effect (bigbít)

ILL Fish (crossover)

- 21. 8. Son Caliente (latino-cuba)

Santy y su marabú (latino-cuba)

- 28. 8. Bluesberry (bluessrock)

Na Starý Kolena Band (jižanský rock)

Zdroj: Region Plzeň.cz

Z původního experimentu německého sládka vznikl v roce 1842 národní nápoj, který si postupně podmanil celý svět. Česko, to je dnes nejen Praha, Jaromír Jágr, Tomáš Rosický nebo Škoda, ale, a samozřejmě, i skvělé pivo Pilsner Urquell.

Industriální historická architektura a průmyslová turistika jsou stále větším hitem cestovatelů znuděných stereotypem rekreačních destinací. K největším českým magnetům tohoto typu patří legendární plzeňský pivovar, kde lze k požitkům ducha připojit i konzumaci požitků tekuté povahy. Zájemci o historii a současnost této slavné značky mohou také zhlédnout panoramatickou projekci v multimediálním sále s otočným hledištěm. Nepřekvapí proto ani údaj, podle kterého sem od počátku letošního roku zavítalo už 66 tisíc návštěvníků, což je číslo, jakým se nemůže pochlubit ani nejeden historický hrad či zámek. Průměrná roční návštěvnost se pohybuje okolo 180 tisíc turistů.

Pilsner Urquell (známější u nás jako Plzeňský Prazdroj nebo prostě "plzeň") asi není třeba dlouze představovat - snad nic nereprezentuje Česko ve světě tak, jako toto pivo. O jeho vzniku a historii se toho ale ví mnohem méně.

Tradice vaření piva v Plzni sahá daleko do minulosti - až do doby Václava II., který městu roku 1295 udělil várečné právo. Kvalita ale zřejmě nebyla příliš vyrovnaná, protože se dochovaly i zprávy o vylévání nepovedených várek. Pohár trpělivosti zřejmě doslova přetekl roku 1838, kdy museli tamní výrobci piva zlikvidovat několik desítek sudů pro "neschopnost požití a zdraví škodlivost".

Snaha o zlepšení jakosti přivedla plzeňské měšťany hned rok po této neblahé události k rozhodnutí postavit nový pivovar. Stavbu vedl Martin Stelzer. Budova vybavená rozlehlými sklepy v pískovcovém podloží byla dokončena roku 1842.

Na počátku mnoha velkých věcí bývá omyl, a ani věhlasný nápoj z Plzně není výjimkou. Hned po dokončení nových objektů pozvali do plzeňského Měšťanského pivovaru německého sládka Josefa Grolla, aby navařil tehdy oblíbené pivo bavorského typu. Výsledek ale předčil všechna očekávání: 5. října 1842 vznikl nápoj, jaký do té doby nikdo neznal. Má se za to, že základem tajemství je místní zdroj vody, svou roli ale hraje i žatecký chmel, receptura a další okolnosti. Řečeno odbornou mluvou, Pilsner Urquell je "spodně kvašený světlý ležák s obsahem alkoholu 4,4 procenta".

Josef Groll odešel už roku 1845, po něm ale nastoupili další bavorští sládci. Němečtí odborníci měli rozhodující slovo při vaření až do konce 19. století.

První ochrannou známkou nového výrobku byl název "Pilsner Bier", který plzeňští měšťané nechali zaregistrovat 1. března 1859. Pověstný "Pilsner Urquell" nebo také "Prazdroj-Urquell" se ale oficiálně zrodil až roku 1898. V devatenáctém století se používaly i jiné názvy (Plzeňský pramen, Prapramen, Plzeňský pravý zdroj nebo Měšťanské plzeňské).

Ve stejné době pak nastoupilo plzeňské pivo vítězné tažení světem. Po "dobytí" Prahy následovala samozřejmě Vídeň - a nezastavil ho ani oceán. Prazdroj byl a je oblíbený až v Americe i jinde ve světě. Stojí možná za zmínku, že mu dávali přednost i někteří literární hrdinové: na počátku druhého dílu pověstné indiánské ságy Karla Maye ho například pil i sám Vinnetou.

V září roku 1946 byl Prazdroj znárodněn, síla tradice a žízeň lidu ho však převedly i přes rozbouřené vody druhé poloviny 20. století. Po změně poměrů v roce 1989 se z národního podniku stala akciová společnost. Dnes je společně s Pivovarem Radegast a Pivovarem Velké Popovice součástí nadnárodní skupiny SABMiller.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Jan A. Novák

Pivovarské muzeum připravilo na letošní turistickou sezonu pro návštěvníky Plzně i Plzeňany výstavu o historii pohostinství.

V prostorách Pivovarského muzea a ve vybraných plzeňských hospodách a restauracích bude od 17. 6. do 31. 10. k vidění výstava, mapující historii plzeňských pohostinství, která je bohatě doprovozena fotografiemi a pohlednicemi, vybraných z kolekce Západočeského muzea, z několika soukromých sbírek a samozřejmě ze sbírek Pivovarského muzea v Plzni. Historické fotografie zachycují plzeňské hospody, hotely a restaurace v různých časových obdobích. Součástí vernisáže výstavy bude i a unikátní formanská jízda centrem Plzně. K výstavě se tematicky pojí první odborná konference na téma historie pohostinství. Výstava nazvaná Jak dlouho se točí, aneb historie pohostinství v Plzni představí na historických pohlednicích a fotografiích to nejlepší z unikátních záběrů věhlasných či naopak již zapomenutých hospod a restaurací v Plzni. Aby oslovila co nejširší okruh zájemců, překročí výstava i práh Pivovarského muzea a zamíří do vybraných hospod – Na Parkánu, U Salzmannů, Centrálu a U Morávků. Během vernisáže budou části výstavy do těchto hospod rozvezeny formanskou jízdou. Komentovaná prohlídka hospod s ochutnávkami Doprovodný program obsahuje pravidelné komentované prohlídky výstavy i vybraných plzeňských hospod. Akce se bude konat každý pátek od 17 hodin počínaje 20. červnem. Účastníci projdou společně s historikem Pivovarského muzea nejen samotnou výstavu, ale i část centra Plzně a seznámí se s bohatou historií mnohde dosud provozovaných podniků, ale také s již zaniklými hostinci, hotely či hospůdkami. Na cestě čekají účastníky celkem tři ochutnávky piva. Výhodou je rezervace na telefonu Pivovarského muzea 377224955. Pivovarské muzeum pořádá konferenci o historii pohostinství Téma minulosti slavných českých hospod a pohostinství budou diskutovat také odborníci na konferenci pořádané Pivovarským muzeem a Plzeňským Prazdrojem ve dnech od 17. do 18. června. Odborná konference nazvaná Z historie zlatavého moku je prvním vědeckým počinem zaměřeným na historii pohostinství v Čechách. „Historií pohostinství se v Česku zabývá řada badatelů, na konferenční scéně ale vědecké debaty na toto téma neprobíhaly. Odborníci proto volali po širším fóru, kde by mohli prodiskutovat svoje poznatky. Proto jsme se rozhodli uspořádat první ročník konferenčního cyklu. V dalších letech bychom se chtěli zaměřit na další témata z bohaté historie piva a pohostinství,“ vysvětluje Jiří Hána z Pivovarského muzea v Plzni. První ročník konferenčního cyklu Z historie zlatavého moku, který se rozhodlo uspořádat Pivovarské muzeum v Plzni za podpory společnosti Plzeňský Prazdroj a.s., přichází s poměrně širokým tématickým zaměřením – Historie hostinské živnosti v Českých zemích. Mezi tématické okruhy bude patřit také téma sociální struktury hostinských a restauratérů, nebo porovnání krčem, restaurací a hotelů ve městech a na venkově. Na konferenci zazní také referáty o dodavatelsko odběratelských vztazích v minulosti a o historii stolování.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

Nejen renomované giganty, ale také malé rodinné pivovary, ba i minipivovary mají svoje hrdiny. Vybrali jsme zástupce tří nesouměřitelných provozů. Co mají společného? Lásku k českému pivu a úctu k naší tradici.

Sládek Plzeňského Prazdroje: Nevařím. Už jen podepisuju

Jedeme do vnitřní zóny pivovaru Plzeňský Prazdroj, chráněné druhou závorou. Ta první kříží cestu hned na bráně.

„Paní Šádková vám sem volala, že potřebujeme vzít dovnitř novináře,“ volá tiskový mluvčí plzeňských pivovarníků Jiří Mareček na paní z ochranky.

„Mně sem nikdo nevolal,“ říká paní.

„Tak jim tam zavolejte.“ Kolem je čisto jako na nádvoří kláštera...

„Tam to nikdo nebere.“ „Prosím vás, já bych měl možná taky právo vám zavolat,“ vmísí se do sporu muž na sedadle spolujezdce, „já jsem Hlaváček.“ „To by moh říct každej.“ Přitom muž vedle řidiče je opravdu Jan Hlaváček, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje. A také poslední ze slavné dynastie českých sládků, která v našem pivovarnictví znamená totéž co rod Steimarů a Kodetů na divadle.

Pivo vařili už jeho prapradědeček a pradědeček. Ale až dědeček začal účinkovat na první pivovarské scéně: v roce 1929 vyhrál jako sládek znojemského pivovaru konkurz na vrchního sládka Plzeňského Prazdroje. Jeho život byl lemován velkými činy, aspoň jeden za všechny: po válce se postavil proti většině, která chtěla zlikvidovat rozbombardovaný pivovar Gambrinus, zrekonstruoval ho a vytáhl na špici.

Otec Jana Hlaváčka si jako buržoazní synek odkroutil vojnu u pétépáků a začal v plzeňských pivovarech od píky. Dotáhl to na generálního ředitele. Klíčové zásluhy? Odrazil normalizační pokus soudruhů zjednodušit výrobní technologii Prazdroje. Vláda ho chtěla vařit rychleji a víc, protože byl významným zdrojem deviz. Postavil také sladovnu, díky níž může Prazdroj stoprocentně kontrolovat kvalitu jedné ze strategických výrobních surovin.

Dědeček napsal základní učebnici sládka – knihu Pivovarnictví. Otec ji doplnil. Pořád vychází, je aktuální. „Když jsem přijel do Ruska, chtěli místní odborníci, abych jim ruské vydání podepsal aspoň já,“ směje se Jan Hlaváček. V jeho dnešní kanceláři, kde visí portrét T. G. Masaryka, měl dědeček služební byt.

„Na chalupě se děda s otcem bavili jedině o pivu,“ vzpomíná Jan Hlaváček. Sám začínal v Plzeňských pivovarech jako brigádník a prošel všechny provozy. Vypracoval se na vrchního sládka. To už místo mrtvého dědy vedl s otcem hovory o pivu. „Laikovi to nic neřekne,“ váhá, „ale přeli jsme se třeba, zda zachovat konzervativní chmelení piva na gramy, jak doporučoval on, nebo zavést chmelení na alfu, což jsem chtěl já. Zkrátka o odborných detailech.“

Když se však například místo kvasných kádí a ležáckých sudů uváděly do provozu cylindrokónické tanky, čekal Jan Hlaváček s představenstvem, co na novotu řekne parta „starejch pivovarskejch“ v čele s jeho tatínkem. Ten je ve zkušebním provozu nadšeně doporučil. Prohlásil, že je z nich pivo ještě lepší než to jeho.

V jednom se Jan Hlaváček s otcem neshodl. Dostal od něj nůž na dopisy. Na střence stojí vyryto: Sládku, drž se svého komína. Tou dobou už plzeňští pivovarníci uvažovali o licenční výrobě prazdroje v Rusku a v Polsku. Otci se to nelíbilo, ale syn už měl jako vrchní sládek na starosti právě tyto zahraniční projekty. Věděl, že kdyby Plzeňští nezahájili výrobu ve vytipovaných pivovarech v zahraničí, nedokázali by uspokojit rostoucí poptávku na tamních trzích a museli by tam Prazdroj prodávat pouze v lékárnách. Otec letos v lednu zemřel, a tak nevíme, zda by mu chutnal Prazdroj třeba z pivovaru v polských Tychách.

Syn Jan doufá, že ano. Je v jednom kole. Co všechno dělá? „Nejvíc času mi zabere to podepisování lahví a plechovek,“ žertuje. Podpis vrchního sládka Plzeňského Prazdroje, pod nějž spadá i produkce pivovarů Velké Popovice a Radegast, se totiž skví na etiketě každé čtvrté lahve, kterou Češi vypijí.

A co jinak? Výrobu přece řídí počítače.

„No a co? Já říkám mladým, že správný sládek by měl minimálně jednou denně projít celý pivovar, všechny provozy. Teda pokud ho tam ochranka pustí,“ směje se.

Ale to už jde závora konečně nahoru.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Ladislav Verecký

Navšívit plzeňský pivovar mohou i handicapovaní návštěvníci

Po posledních technických úpravách je nyn plně přístupná i všem handicapovaným návštěvníkům. Průvodci jsou vyškoleni a vybaveni tak, aby dokázali zprostředkovat zážitek z pivovaru i zrakově, sluchově, tělesně či duševně znevýhodněným zájemcům o poznání historie, surovin a způsobu výroby piva Pilsner Urquell.

V sobotu 14. 6. 2008 v 11 hod. bude trasa slavnostně prohlášena za bezbariérovou a následně se na nádvoří pivovaru uskuteční Běh pro Paraple v Plzni – benefiční sportovně společenská akce, kde běžci závodí o symbolicky vsazenou finanční částku, kterou poražený na místě věnuje na dobročinné účely.

„Plnohodnotně teď obsluhujeme i zrakově, sluchově, tělesně a duševně handicapované návštěvníky. Vedle technických úprav na trasách jsme zároveň vyškolili a vybavili naše průvodce, kteří jsou připraveni provázet handicapované návštěvníky, a to jak z hlediska organizace prohlídky, tak v přizpůsobení výkladu,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji.

Návštěvníci se zrakovým handicapem dostávají resumé prohlídky v Braillově písmu. Na trase prohlídky je připraveno co nejvíce předmětů, exponátů a surovin, které umožňují zapojit hmat nebo jiný smysl. Skutečný smyslový zážitek nabízí nově otevřená expozice surovin, jejímž hlavním principem je právě zapojení hmatu a chuti (chmelová granule/šištice, slad/ječmen), ale také sluchu (voda). Ve sklepním skanzenu jsou vystaveny bednářské výrobky (soudek, káď) a materiály používané bednáři k jejich výrobě (dřevěné dužiny a smola). Pohyb po trase usnadňují bezbariérové vchody, dále autobus, který tyto návštěvníky pohodlně přepraví na stáčírnu, i výtahy na stáčírně nebo varně, díky kterým nemusí použít schodiště.

Sluchově handicapovaní návštěvníci pivovaru obdrží tištěnou verzi prohlídky a mají tak informace, které říká průvodce.

„Handicapovaní návštěvníci k nám mohou přijít jako samostatně objednaná skupina nebo individuálně, kdy je zařadíme do skupiny jiných turistů,“ uzavírá Jindřiška Eliášková.

Aktuální přehled celé návštěvnické trasy včetně prvků pro handicapované

1. Prohlídka pivovaru začíná v Návštěvnickém centru – zrekonstruované památce industriální architektury (bezbariérový vchod i toalety, tištěné materiály jsou dostupné i v Braillově písmu)

2. Následuje návštěva nejmodernější stáčírny v České republice s hodinovou kapacitou až 120 tisíc lahví (doprava do stáčírny autobusem s výsuvnou plošinou, bezbariérový výtah)

3. V novém sále s panoramatickou projekcí a otočným hledištěm je představen unikátní výrobní proces piva Pilsner Urquell.

4. Špičkovým českým surovinám, ze kterých se toto pivo vyrábí, se věnuje moderní expozice, zapojující nejen zrak, ale i další smysly návštěvníků.

5. Mimořádným exponátem sama o sobě je citlivě restaurovaná historická varna z 20. let minulého století, na kterou navazuje současná moderní varna Pilsner Urquell (výtah).

6. Průchodem přes „Halu slávy“ s nejvzácnějšími artefakty je zážitek z prohlídky pivovaru završen návštěvou historických sklepů, zčásti dodnes využívaných ke kvašení a zrání piva v dubových kádích a sudech. Součástí prohlídky sklepů je pro návštěvníky starší 18 let ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell, čepovaného přímo z ležáckých sudů. (Především ke zpříjemnění návštěvy sklepů si méně pohybliví návštěvníci mohou zapůjčit deku).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Plzeňské pivovarské muzeum, které patří místnímu pivovaru, by mělo v budoucnu provozovat turisticky atraktivní prohlídkovou trasu v historickém podzemí města. Návrh schválili radní. Slibují si od toho úsporu peněz a celoroční zprovoznění podzemí, kam zatím lidé mohou jen v turistické sezoně.

Podzemí by se také měla dostat lepší propagace a prezentace, řekla dnes novinářům radní Marcela Krejsová.

Prohlídky podzemí nyní provozuje městská příspěvková organizace Esprit. V posledních letech tu klesala návštěvnost z 18.690 lidí v roce 2005 na loňských 17.000. Pokud návrh schválí zastupitelé, město jako majitel podzemí za zhruba 0,6 milionu vybuduje nový vstup z nádvoří pivovarského muzea a propojení se současným turistickým okruhem. Vedení radnice věří, že od příští turistické sezony by mohlo být podzemí už trvale otevřeno. Vstup do něj nebude vázán na prohlídku muzea.

Změnou provozovatele Plzeň ušetří. Jen mzdové náklady a odvody na zaměstnance byly loni 1,2 milionu korun. Město přitom ročně na prodělečný provoz doplácelo kolem 0,6 milionu korun, uvedla Krejsová.

Napojením na muzeum se také prodlouží návštěvnická trasa. V nově zpřístupněných prostorách by lidé měli vidět některé exponáty spojené s pivem. Právě v tomto sklepení totiž pivo v Plzni už po staletí zrálo. Právo vařit pivo udělil 250 plzeňským měšťanům král Václav II. na konci 13. století krátce po vzniku města. Podzemí začali pozvaní horníci budovat ve 14. století zejména k ukládání potravin či sudů s pivem.

Okruh podzemím nyní měří 750 metrů, celková délka dvou- až třípodlažního sklepení je kolem 17,5 kilometru. V podzemí je vlhkost vzduchu místy až 95 procent a i v parném dni je v něm stálá teplota kolem deseti stupňů Celsia.

Zdroj: Plzeňsko24.cz | Autor: Lada Pešková

Pivovar a plzeňské pivo považuje 77% Plzeňanů za symbol regionu

Aktuální průzkum* TNS AISA ukázal, že obyvatelé Plzně a plzeňského regionu věnují pivu a plzeňskému pivovaru více pozornosti než o rok dříve. Také návštěvnost pivovaru a Pivovarského muzea roste letos rychleji.

„V posledních letech a zejména vloni věnoval Plzeňský Prazdroj velké úsilí do rozvoje a propagace turistiky v pivovaru a Pivovarském muzeu. Rozšíření trasy o moderní stáčírnu, zprovoznění nové bednárny a nejčerstvěji otevření nové smyslové expozice zaměřené na suroviny se odráží v povědomí i zájmu veřejnosti o tato místa,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji.

Nová expozice v plzeňském pivovaru vyvolala zájem v regionu. Za nejzajímavější místo plzeňského regionu pokládá pivovar Prazdroje 43 % dotázaných. V samotné Plzni pivovar dokonce předstihl v hodnocení atraktivity zoologickou zahradu a s 53 % (+36% ve srovnání s minulým rokem) je na prvním místě. Návštěvnost pivovaru a Pivovarského muzea nadále roste, ve středu 4. června přesáhl počet letošních návštěvníků 66 000, což je o 2 000 osob více než ke stejnému loňskému datu a přibližně o třetinu více návštěvníků v porovnání se stejným obdobím roku 2003.

Další propagací nové expozice Plzeňský Prazdroj bezpochyby podpoří i příjezd turistů z jiných krajů ČR i zahraničí, jejichž zájem o Plzeňský kraj byl v první čtvrtině letošního roku v porovnání s ostatními částmi země slabý.

Do pivovaru formou prohlídky už zavítalo 52% všech dotázaných. Mezi nimi vzrostl počet těch, kteří tam byli v posledním roce (z 20 na 27 %). Opakovat svou návštěvu pivovaru se chystá více lidí (o rok dříve 69 %, nyní 85 %). Obdobný nárůst zájmu čeká pivovarské muzeum (ze 72 % na 87 %).

Jako symbol – tahák plzeňského regionu označilo 35 % pivovar Plzeňský Prazdroj, 42 % pivo či plzeňské pivo, na dalším místě je Šumava se 6 % a historické centrum Plzně se 3 %. Na otázku, na co jsou Plzeňané hrdí, odpovědělo 37 %, že na plzeňské pivo, 27 % na plzeňský pivovar a dál po 6 % vzhled města, závod Škoda a historické památky. Nárůst ve vnímání jako atraktivního místa k návštěvě zaznamenaly všechny prvky, které na Plzeňsku nějak souvisejí s pivem, tj. pivovar Prazdroje, Pivovarské muzeum, restaurace Na Spilce, Pilsner Fest i kulturní akce v pivovaru.

Mezi obyvateli regionu, kteří navštívili tato místa v posledních pěti letech, stoupl podíl těch, kteří celkově hodnotí pivovar či Pivovarské muzeum kladně, a je i více takových, kteří by doporučili jejich návštěvu ostatním. V pivovaru se lidem nejvíce líbí ochutnávky piva, informace o technologii výroby a sklepy. V muzeu zaujaly zejména nástroje, nádobí, zařízení pivovaru a informace o historii. Pivnice Na Spilce boduje dobrým jídlem, kvalitním pivem a hezkým prostorem. Velký ohlas zaznamenaly letní koncerty na nádvoří pivovaru - Léto s Prazdrojem a Pilsner Fest – akce, na které se návštěvníci mohou těšit i letos.

*Pozn.: všechna čísla uvedená ve zprávě pocházejí z výzkumu TNS AISA mezi 600 respondenty staršími 18 let, kteří žijí v Plzni a okolí (do 20 km od Plzně).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Podpora cestovního ruchu i nadále zůstává hlavním cílem spolupráce Plzeňského Prazdroje a města Plzně. Deklarace, kterou podepsal generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short společně s náměstkyní primátora paní Marcelou Krejsovou, obsahuje dále například kulturní a společenské akce, nebo péči o životní prostředí.

Novinkou je spolupráce v oblasti prevence proti škodlivým účinkům nadměrné konzumace alkoholu.

"Rozvoj cestovního ruchu je jednou z oblastí, na které klademe velký důraz. Ročně přiláká náš pivovar na západ Čech více než sto osmdesát tisíc turistů, z nich celou polovinu tvoří cizinci. Proto jsme také nedávno rozšířili návštěvnickou trasu o expozici, která představuje prvotřídní suroviny jakožto základ vysoké kvality našeho piva. V minulém týdnu se také pivovar stal certifikovaným bodem na cestě evropským industriálním dědictvím,“ připomíná Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje skutečnost, že pivovar se jako první místo v české republice zapojil do sítě industriálních památek ERIH (European Route of Industrial Heritage). „Pivovar je samozřejmě také tradičním kulturním a společenským centrem pro Plzeňany," doplňuje Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Náměstkyně plzeňského primátora Marcela Krejsová při podpisu deklarace zdůraznila dobré vztahy města a pivovaru: „Podpisem dohody formálně stvrzujeme naši dlouhodobou spolupráci, která podporuje turistický ruch a významné kulturní akce. Je dobře, že přibyly i další oblasti spolupráce. Vždyť plzeňské pivo je symbolem našeho města. A společným cílem Prazdroje i Plzně je dlouhodobá spokojenost našich občanů i návštěvníků.“

Plzeňský Prazdroj a město Plzeň již tradičně velmi úzce spolupracují v mnoha oblastech. Výrazem nadstandardních vztahů je podpis prohlášení o spolupráci. Na jeho základě bude Plzeňský Prazdroj v následujících dvanácti měsících také finančně přispívat do oblastí, které stanoví deklarace. Jedná se o vzájemnou propagaci na vybraných veletrzích v Česku i zahraničí, ale také podporu významných kulturních a společenských akcí, které svým významem přesahují region. S pivovarem bude město nadále pracovat na zlepšení infrastruktury, bude probíhat výměna informací z oblasti městské samosprávy a péče o památky města. Plzeňský Prazdroj také přislíbil pomoc v případě mimořádných událostí. Novou oblastí spolupráce jsou aktivity zaměřené na prevenci nadměrné konzumace alkoholu. Město společně s Plzeňským Prazdrojem bude do budoucna organizovat kampaně pro veřejnost zaměřené proti alkoholu za volantem a proti konzumaci alkoholu nezletilými. Proběhnou také odborné semináře pro majitele restaurací. Osvěta v oblasti odpovědné konzumace bude šířena také v průběhu kulturních akcí, jako je například Pilsner Fest.

Zdroj: Plzeňsko24.cz | Autor: Martin Pecuch

Evropská cesta průmyslového dědictví „ERIH – European Route of Industrial Heritage“ má první certifikovaný bod v české republice – plzeňský pivovar

Rodiště piva Pilsner Urquell otevírá nové lákadlo pro návštěvníky. Plzeňský Prazdroj dnes představuje novou expozici surovin, které společně s tradičním a neměnným způsobem výroby dělají Pilsner Urquell jedinečným pivem již od roku 1842. Expozice rozšíří návštěvnickou trasu pivovaru, který ročně přivítá více než 184 tisíc návštěvníků z Čech i celého světa. Mimořádný zájem podpoří také čerstvé zařazení pivovaru Plzeňského Prazdroje mezi nejzajímavější místa Evropské cesty průmyslového dědictví.

Nová expozice Plzeňského Prazdroje

Nová expozice, která představí výrobní proces a suroviny, používané pro vaření piva Pilsner Urquell, je zasazena do budovy historické varny, restaurované do původní podoby z první poloviny 20. století. Celá expozice je pojata tak, aby návštěvníci mohli "tajemství" výroby Pilsner Urquell vnímat všemi smysly.

První raritou nové expozice je největší osobní výtah v ČR s přepravní kapacitou 72 osob. Ten vyveze návštěvníky na panoramatickou projekci s otočným hledištěm. Díky efektní střihačské práci a vícenásobné projekci sleduje divák paralelně záběry z výrobních částí pivovaru, které se prolínají s jednotlivými fázemi varního a výrobního procesu prémiového ležáku Pilsner Urquell. Projekce i prohlídka pivovaru dokazují, že časy a technologická zařízení se mění, ale výrobní proces piva Pilsner Urquell zůstává od roku 1842 neměnný.

Expozice nasytí všechny smysly

Následuje samotná expozice, která je postavena nejen na vizuálních efektech, ale také osloví sluch, hmat, čich a chuť. Návštěvníci se důkladně seznámí s vodou, kterou Prazdroj přivádí do pivovaru z hlubinných vrtů z kilometr vzdálené Roudné. Svoje místo mají samozřejmě i kvalitní české suroviny, ječmen a chmel. Nezapomíná se ani na speciální kvasinky, které se tradičně používají pro výrobu Pilsner Urquell a díky nimž má tento prémiový ležák svoji charakteristickou chuť. Kvasinka je proto také uložena ve speciálním chlazeném trezoru v expozici. Mimo plzeňského pivovaru je tento speciální kmen kvasinek uložen v bankách v Praze a v Londýně.

Závěrečnou částí nové expozice je restaurovaná varna z 30. let minulého století. Během celé prohlídky návštěvníci vidí kromě této historické varny také současnou moderní varnu, ale také nejstarší varní pánev z roku 1842.

Rodiště Pilsner Urquell součástí Evropské cesty průmyslového dědictví (ERIH – European Route of Industrial Heritage)

Každý rok zavítá do plzeňského pivovaru a Pivovarského muzea přes 184 tisíc návštěvníků, z toho polovina ze zahraničí. „Nyní očekáváme další růst zájmu jak kvůli nové expozici, tak díky tomu, že se plzeňský pivovar jako první památka z České Republiky dostal do nejvyšší významové kategorie Evropské cesty průmyslového dědictví, mezi její certifikované body – anchor points,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji.

Nová expozice Plzeňského Prazdroje

„Plzeňský pivovar a Pivovarské muzeum jsou skvělým příkladem, jak může specializovaný výrobce uspokojovat potřeby svých současných spotřebitelů zaváděním moderních zařízení, a zároveň zachovávat řadu pivovarnických tradic a dovedností, které proslavily plzeňské pivo po celém světě,“ uvedl David Buckley, koordinátor ERIH ve Velké Británii.

Hlavním cílem Evropské cesty průmyslového dědictví, tzv. ERIH, spojující nejdůležitější průmyslové památky po celé Evropě, je chránit tato místa a využít jejich záchranu jako hnací motor rozvoje jednotlivých regionů. „Zařazení pivovaru do ERIH potvrzuje pozici Plzně jako hlavního města piva a je dalším konkrétním příspěvkem Plzeňského Prazdroje k rozvoji turistiky v regionu,“ uzavírá Jindřiška Eliášková.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Plzeňský Prazdroj dokončil čtyřletý projekt rozšíření varny Pilsner Urquell za více než půl miliardy korun. Uspokojí tím rostoucí světovou poptávku po nejznámějším českém pivu.

Skupina SABMiller už investovala od vstupu do Prazdroje v roce 1999 do rozvoje a podpory značek pivovarů v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích 14 miliard korun.

,,Roční kapacita výroby plzeňského pivovaru (značek Pilsner Urquell a Gambrinus) vzroste letos v červnu z 5,1 milionu hektolitrů na 6,2 milionu hektolitrů. Nyní dokončujeme instalaci ležáckých tanků," uvedl mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Kapacita plzeňských varen Gambrinus i Pilsner Urquell bude zhruba shodná.

Při rozběhu první části investice do varny v září 2004 řekl šéf SABMiller pro Evropu Alan Clark, že do roku 2009 se Prazdroj chce dostat na hranici čtyř milionů hektolitrů Pilsneru Urquell ročně.

Generální ředitel Prazdroje Mike Short loni v červnu řekl, že SABMiller chce v deseti letech investovat do technologie a podpory prodeje českých piv 15 miliard korun.

Plzeňský Prazdroj loni vyvezl do 56 států světa historicky rekordních 846 tisíc hektolitrů piva, meziročně o osm procent více. Stěžejními trhy zůstávají Německo, Španělsko, Skandinávie a USA. Celkem 675 hektolitry, o 4,5 procenta více, se na výsledku podílel Pilsner Urquel.

Zdroj: E15.cz

Speciálními malými sudy a korbely se pochlubili plzeňští pivovarští mistři. Kromě tradičních velkých sudů totiž čas od času vyrábějí i speciální malé pivní nádoby.

Patří k nim například ručně vyrobené a vyřezávané korbely, poháry či malé sudy. Tyto nádoby byly už v 19. století považovány za specialitu zdejších řemeslníků a patřily ke sběratelským raritám. "Je to takové zpestření pro nás. Poháry a korbely jsou z měkčího dřeva, jako například švestky nebo lípy," popisuje bednář Josef Kindelmann. V minulosti se v Plzni vyráběly také vykládané cukřenky, kafary a tabatěrky. Tyto výrobky měly vysokou uměleckou úroveň.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje

Lidé pomohli zdokumentovat, kam a jak se dřív chodilo na pivo

V prosinci 2007 se Pivovarské muzeum v Plzni obrátilo na veřejnost s prosbou o spolupráci při doplnění sbírky fotografií dokumentujících českou pivní kulturu během uplynulého století. Do muzea nakonec dorazilo bezmála 100 fotografií a pohlednic z let 1900 - 1990, řada z nich s výrazným přínosem pro poznání dobových zvyků a reálií. Výběr ze získaných fotografií si může veřejnost prohlédnout na výstavě v Pivovarském muzeu od 1. do 27. dubna.

„Za pomoc při sbírce bych rád poděkoval veřejnosti, zaměstnancům Plzeňského Prazdroje i majitelům vybraných hospod a restaurací na Plzeňsku, kteří vyvěsili ve svých provozovnách plakáty s naší výzvou,“ říká Jiří Hána, vedoucí oddělení oborové historie Pivovarského muzea.

Vybrané příspěvky představí Pivovarské muzeum veřejnosti od 1. do 27. dubna 2008 na výstavě, která je i první akcí celoročního tématického programu Pivovarského muzea s názvem "Jak dlouho se točí, aneb Historie pohostinství v Plzni".

Zvláště zajímavé obrázky poskytli například Plzeňané Marta Langrová (hospoda U Husince v Plzni), Emilie Lejčková (denní hosté v Lejčkově restaurantu v Bolzanově ulici v Plzni) a Jiří Patík (německý restaurant Zur Hütte ve Spandau), Jaroslav Staněk z Nýrska (štamgasti a personál nýrské hospody z r. 1934), pan Kozák z Klatov (restaurace Stará Rychta v Klatovech) nebo PhDr. Milena Horálková z Prahy (hospoda U Mušketýrů z Březí u Týna nad Vltavou). Unikátní sérii fotografií babické hospody ze 70. let zaslala M. Šuranská.

Všichni poskytovatelé fotografií z řad veřejnosti získávají volný vstup do Pivovarského muzea a Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje. Dárce tří nejlepších fotografií (J. Patík z Plzně, p. Kozák z Klatov a M. Šuranská z Babic) navíc čeká celodenní zážitek v pivovaru, kde absolvují exkluzivní kurs tzv. Pivního znalce (Beer Connoisseur) pod vedením staršího obchodního sládka Václava Berky.

Pivovarské muzeum je jediným odborným pracovištěm svého druhu v Česku. Dokumentuje historii piva od jeho prapočátků ve starověku, zejména ale uchovává historické předměty a obrazovou dokumentaci dějin českého pivovarnictví. Muzeum již shromáždilo četné sbírky především z druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. Hlavním cílem výzvy k veřejnosti bylo doplnit fotografie z druhé poloviny 20. století, z níž má muzeum zatím velmi málo obrazových materiálů zachycujících tehdejší pivní kulturu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Největší pivnice v Česku, Na Spilce, bude zítra v 19 hodin po nákladné obnově znovu otevřena v plném rozsahu. Rekonstrukce části restaurace probíhala od začátku února a nyní bude opět v provozu celá pivnice s kapacitou až 550 míst. Slavnostní znovuotevření doprovodí jazzové melodie originálního souboru Elmhurst College Jazz Band, který přijede až z Illinois.

Rekonstrukce spočívala nejen v estetických, ale hlavně ve funkčních úpravách, jejichž součástí byla například kompletní výměna elektroinstalace. Dále zahrnovala nové omítky a malby, nové řešení výčepů, pohledové uvolnění stropních kleneb a jejich nasvícení, které více zdůrazňuje tento prvek typický pro industriální památky. Hosté se mohou těšit i na nové vybavení a obložení od mistrů truhlářů. Novinkou je také možnost přizpůsobit osvětlení prostor pivnice různým typům společenských či kulturních událostí.

Novinkou je také výčepní zařízení s osmi kohouty, které nahradilo to původní, které mělo pouze čtyři. Kvalitu čepovaného piva podpoří také další úpravy výčepního zařízení, které by mělo nyní bez problémů zvládnout načepovat za krátkou dobu až 600 piv a uspokojit tak žízeň hostů v naplněné pivnici. A jaká piva si mohou hosté Na Spilce objednat? Je to samozřejmě prémiový ležák Pilsner Urquell, ležák Gambrinus Premium, tmavý Kozel, pivní speciály Master 18° tmavý a 13° polotmavý. Na čepu samozřejmě nechybí ani nealkoholické pivo Radegast Birell.

Slavnostní večer zahájí koncert Elmhurst College Jazz Band, uznávaného jazzového orchestru z amerického Illinois. Ředitelem orchestru je Doug Beach, slavný hudebník a skladatel, jehož skladba Cottontail (Divoký králík) vyhrála v roce 1996 cenu Grammy.

Jiný kraj, jiný mrav

Prostory restaurace Na Spilce sloužily jedno a čtvrt století jako skutečná spilka, tedy místo pro kvašení piva. Po zavedení výroby v CK tancích v roce 1992 zde byla zřízena stylová restaurace s příznačným jménem Na Spilce. Za 16 let existence ji navštívilo

4 800 000 lidí a načepovalo se tu přes 18 tisíc hektolitrů piva. Včetně hostů na zahrádce a návštěvníků akcí na nádvoří obsloužil personál restaurace v loňském roce neuvěřitelných 309 259 hostů.

Díky pětijazyčné verzi jídelního lístku (česko-německo-anglická a rusko-italská) si v restauraci Na Spilce přijdou na své všichni návštěvníci. Každý host má různé preference a číšníci se tak občas setkají s opravdu kuriózními objednávkami. Asi nejzvláštnější je vášeň Italů pro český houskový knedlík, který přikusují ke všem jídlům místo oblíbeného bílého chleba. Němečtí turisté mají nejraději českou klasiku - guláš a svíčkovou. Návštěvníci z Tchaj-wanu sice milují kuře, ale nebojí se zkusit ani pořádnou porci vepřového kolena. Rusové si zase objednají více různých druhů jídla a každý pak ochutná kousek. Všichni hosté však mají jedno společné – s chutí popíjejí z oroseného půllitru některé z místních skvěle ošetřených piv.

Jeden ze zápisů v návštěvní knize restaurace Na Spilce:

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

O nadcházejícím víkendu budou mít návštěvníci Pivovarského muzea možnost zapojit se do Velikonoční hry a zažít tak netradiční prohlídku.

Součástí programu bude také unikátní dřevěný trojrozměrný model města Plzně. Ti nejhravější návštěvníci tak budou mít možnost postavit si centrum města ve zmenšeném měřítku. Do zábavné hry se bude moci zapojit každý návštěvník Pivovarského muzea od soboty 22.3. do pondělí 24.3. 2008. Soutěžící bude plnit úkoly související s expozicí i Velikonocemi. Bude například hledat mezi exponáty odpovědi na otázky, měřit hradby nebo skládat hlavolamy. Prohlídka jistě zaujme a pobaví návštěvníky všech věkových kategorií. Na každého soutěžícího čeká malý dárek. „Kromě zábavné hry budou mít návštěvníci možnost postavit si i centrum města ve zmenšeném měřítku. Veřejnosti bude totiž zpřístupněn i unikátní 3D model historického jádra Plzně,“ doplnila Jitka Matějovicová, referent speciálních projektů Pivovarského muzea v Plzni. Netradiční prohlídky jsou již v Pivovarském muzeu zvykem. Pod názvem „Muzeum nespí“ se zde například konají podzimní noční prohlídky, muzeum se zapojuje i do programu plzeňského Historického víkendu a jiných akcí. „Již tradičně se při nejrůznějších příležitostech snažíme zpestřit návštěvníkům prohlídku zábavnými prvky. S podzimem jsou již spojené hrané noční prohlídky, k jaru a příchodu nové sezóny zase patří Velikonoce. Stejně jako vloni, rozhodli jsme se i letos nabídnout během svátků každému návštěvníkovi hrát si a bavit se,“ říká Jitka Matějovicová. Cena zvýhodněného velikonočního vstupného: Dospělí 100 Kč Děti do 18 let zdarma

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje

Vichřice Emma zkomplikovala montáž tří obřích pivních tanků v areálu pivovaru. Nakonec se to zdařilo pouze u jednoho. Zbylé dva přijdou na řadu dnes.

Vzhůru do pivovaru! Nadměrný náklad, který vezl tři obří pivní tanky projel v sobotu ráno také kruhovým objezdem u obchodního centra Globus.

Tanky dopravila do pivovaru kolona v sobotu kolem třetí hodiny ranní. Doprovázely ji zaměstnanci elektráren, kteří na některých místech museli nadzvedávat či stříhat dráty elektrického vedení.

Unikátní náklad dosud největších tanků pro zrání piva bylo třeba přesunout ze severočeských Lovosic do Plzně. Cesta začala ve čtvrtek ve dvacet hodin.

„Délka soupravy je 34 metrů, konvoj váží 68,4 tun a dosahuje 6,35 metru do šířky a 7,5 metru do výšky. Délka trasy je 171 km,“ informovala Soňa Hendrychová, mluvčí Skupiny ČEZ pro severní Čechy.

V obcích, kudy transport projížděl, vypínali pracovníci ČEZu elektrické vedení. „Měsíc před transportem pracovníci vyhodnocovali trasu a zjišťovali, kde bude náklad křižovat vedení,“ uvedla Hendrychová.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Ladislav Vaind | Foto: Zdeněk Vaiz