Po důkladném zvážení všech okolností, především v souvislosti s výstavbou nové stáčírny a souvisejícími bezpečnostními opatřeními v areálu pivovaru, rozhodl se Plzeňský Prazdroj upustit od konání letošního Pilsner Festu na přelomu září a října. V roce 2007 bude festival uveden v nové podobě.

„Nebylo to pro nás lehké rozhodnutí. Stavba nejmodernější stáčírny ve střední Evropě za miliardu korun ale významně ovlivňuje pohyb v pivovaru. Výkopy a sklady stavebního materiálu bohužel zahradily některé cesty, které v minulosti sloužily jako únikové východy. Za stávající situace bychom byli nuceni počet osob v areálu výrazně omezit. To by ovšem nejspíše znamenalo ponechat za branami pivovaru tisíce neuspokojených návštěvníků,“ říká Michal Kačena, ředitel firemní komunikace Plzeňského Prazdroje.

Loni navštívilo Pilsner Fest přibližně 40 000 osob a návštěvnost má stoupající tendenci. Plzeňský Prazdroj chce i nadále v pořádání Pilsner Festu pokračovat a v příštím roce představit jeho novou podobu. (Web Plzeňského Prazdroje)

Milan Berka, který podává stížnosti na pivovary po celé zemi, neuspěl s protesty proti sponzorským akcím Prazdroje. Jihomoravský živnostenský úřad shledal, že sponzorská účast pivovaru na loňské Letní olympiádě dětí a mládeže v Brně nebyla v rozporu se zákonem o reklamě.

Berkovi se nelíbilo, že pivovar sponzoruje akci pro děti. Živnostenský úřad ale konstatoval, že sponzorství jako takové není reklamou.

Pětidenní olympiádu hostilo Brno loni koncem června. Do města přijelo téměř 4500 dětí z Česka. Na propagačních materiálech se objevilo logo piva Pilsner Urquell. "Pořadatelé museli po podání stížnosti přelepovat billboardy a programové brožury záplatami, aby reklama pivovaru nebyla vidět," připomněl Berka.

Úřad zamítl i Berkovu stížnost na Prazdroj v souvislosti s letním festivalem Brno - Město uprostřed Evropy. "I tady je důvod stejný, sponzoring není reklama," vysvětlila vedoucí úřadu Jitka Vítová. Berka opět tvrdil, že součástí festivalu je řada akcí pro děti.

Stížnost na Prazdroj teď řeší i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Důvodem je reklama, ve které pivovar prezentuje, že se skladatel Bedřich Smetana ke složení Mé Vlasti inspiroval právě půllitrem Prazdroje. "Rada dosud vždy důsledně hájila zájmy výrobců alkoholu, takže lze očekávat zamítnutí," míní aktivista a připomíná reklamu Starobrna, kde vystupují Cyril a Metoděj.

Berka, několik let přísný abstinent, bojuje se svými kolegy ze sdružení Kontext proti pořádání pivních soutěží a propagace alkoholu od roku 2000. Za tu dobu podal asi stovku stížností živnostenským a městským úřadům i Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Naprostou většinu ale úředníci zamítli. Pokutu zatím dostaly pouze Platan a Měšťanský pivovar Strakonice. (iDnes)

Plzeňský Prazdroj přitahuje turisty do kraje

Pivovar a muzeum nejčastěji navštěvují Češi a Němci, největší růst je u turistů z Ruska a USA

Pivovarské muzeum v Plzni a pivovar Plzeňského Prazdroje s jeho prohlídkovými trasami, návštěvnickým centrem a restaurací Na Spilce jsou největšími lákadly pro turisty přijíždějící do Plzeňského kraje. Během druhého čtvrtletí tato místa navštívilo přes 50 tisíc turistů. Průzkumy mezi návštěvníky pivovaru a Pivovarského muzea ukázaly, že návštěva pivovaru je pro ně druhý nejčastější důvod k cestě do Plzně (následuje hned po obecně uvedeném důvodu „trávení volného času“, takže jde o hlavní konkrétní cíl). Zajímavostí je, že dvě třetiny zahraničních turistů plánují návštěvu pivovaru i muzea s pomocí internetu.

Druhé čtvrtletí 2006: turisté z opravdu vzdálených zemí

Celkový počet návštěvníků pivovaru Plzeňského Prazdroje a Pivovarského muzea

ve 2. čtvrtletí 2006 meziročně vzrostl v řádu stovek na 52.378 osob. Nejvíce návštěvníků přijelo tradičně z Německa (14.349) a z ČR (16.928). K zajímavým změnám ale došlo ve skladbě:

– nárůst turistů z Ruska (3.151 osob, meziročně o 72%)

– nárůst turistů z USA (1.862 osob, meziročně o 72%)

– nárůst turistů z Taiwanu (3.680 osob, meziročně o 16%)

Unikátně ovlivnilo návštěvnost Plzně v uplynulém čtvrtletí probíhající fotbalové mistrovství světa v blízkém Německu. Na prohlídku pivovaru přijížděli turisté z dosud nezvyklých „exotických“ destinací jako Brazílie, Argentiny, Kostariky, Austrálie, Afriky

a dalších zemí, které se účastnily mistrovství a jejichž fanoušci využili své cesty

do Německa i k poznání dalších částí Evropy.

Proč a jak jezdí turisté do plzeňského pivovaru a Pivovarského muzea

Pro turisty ze zahraničí je přitom podle průzkumů hlavním důvodem k návštěvě „pivo a jeho osobní obliba“, zatímco Češi chtějí „vidět pivovar“.

64% zahraničních návštěvníků pivovaru Plzeňského Prazdroje a Pivovarského muzea stráví v Plzni jen jeden den, hlavně kvůli nedostatečným ubytovacím kapacitám ve městě. To by se však v dohledné době mělo zlepšit po dostavění několika kvalitních hotelů. Restaurace Na Spilce se může pochlubit díky svým 600 místům titulem největší pivnice v ČR.

Hlavním informační zdrojem návštěvníků pivovaru Plzeňského Prazdroje a Pivovarského muzea pro plánování cest je internet (cizinci 68%, Češi 58%). I proto Plzeňský Prazdroj věnuje prezentaci pivovaru a Pivovarského muzea na svých internetových stránkách www.prazdroj.cz velkou pozornost a tyto stránky navštěvuje stále více zájemců.

V porovnání druhých čtvrtletí roků 2005 a 2006 vzrostl počet unikátních návštěvníků

o 27 % a celkový zájem o web, tj. počet shlédnutých stran, o 25%.

„Ve druhém čtvrtletí jsme rozšířili prohlídkovou trasu v pivovaru o Halu Slávy, kde návštěvníci mohou vidět to nejdůležitější a nejzajímavější ze slavné historie Plzeňského Prazdroje. V dalším období připravujeme další služby pro návštěvníky – např. pravidelné společné prohlídky Pivovarského muzea a pivovaru nebo propagační materiály v jazykové mutaci pro asijské turisty a od podzimu si naši hosté budou moci prohlédnout novou supermoderní stáčírnu, která se právě staví,“ říká Mgr. Markéta Formanová, Manažer turistických služeb Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj při rozvoji turistiky a péče o kulturní dědictví úzce spolupracuje s městskými a krajskými orgány. Kromě společné účasti na seminářích, prezentacích a mnoha dílčích projektech se již tradičně spolupodílel na stěžejních akcích města Plzně a Plzeňského kraje jako byly například Apriliáda, festival českých filmů Finále či Historický víkend. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Teoretické znalosti týkající se piva Pilsner Urquell, jeho správné ošetřování a umění pivo správně čepovat. To jsou předpoklady k tomu, aby se mohl některý z českých výčepních stát vítězem mezinárodní soutěže "Master bartender - Pilsner Urquell výčepní 2006," která za účasti třiceti českých výčepních začne dnes v Plzni praktickou částí. Podmínkou je, aby výčepní byli z restaurací, kde se čepuje Pilsner Urquell.

Na dnešním klání budou muset účastníci prokázat praktické zkušenosti s čepováním, soutěž bude pokračovat i v červenci a srpnu, kdy budou účastníci absolvovat testy z teorie. V této době navíc soutěžící navštíví v jejich domovských provozovnách tzv. "tajní hosté", tedy nezávislí posuzovatelé, které výčepní nebudou znát a kteří je budou také hodnotit. Kromě Česka soutěž probíhá zároveň v dalších čtyřech zemích - Jihoafrické republice, Polsku, Německu a USA. Následovat budou klání v dalších 21 zemích, v kterých se plzeňský zlatavý mok čepuje. Národní vítěz získá titul Pilsner Urquell výčepní roku a účastní se celosvětového finále v New Yorku. (Plzeňský deník)

"Spolek plzeňských právovárečníků v loňském roce ukončil dobrovolně svou činnost. Zhruba dvoumilionovou částku, která zbyla po rozdělení majetku mezi členy spolku, jsme se rozhodli vložit právě do dobročinného programu Plzeňského Prazdroje," říká bývalý předseda Spolku plzeňských právovárečníků ing. Pavel Stelzer. Členové spolku mají k pivovaru nejenom historickou vazbu - jejich předkové stáli u jeho zrodu. V roce 1842 plzeňští měšťané, kteří měli právo vařit pivo, založili Měšťanský pivovar. "Stále s tímto podnikem - dnes Plzeňským Prazdrojem - cítíme, a proto chceme podpořit program, jež pomáhá projektům, které přispívají ke zkvalitnění života obyvatel Plzně a jejího okolí," pokračuje Pavel Stelzer a dodává, že i tady vlastně společnost Plzeňský Prazdroj navazuje na tradici právovárečníků. "Naši předkové takovouto bohulibou činnost také vykonávali, například pečovali o lochotínský park," poznamenává.

Pavel Stelzer a bývalý jednatel spolku ing. František Přibík budou spolu s Radou reprezentantů, jenž je složena z významných představitelů plzeňského veřejného života a zástupců Plzeňského Prazdroje, vybírat projekty, které budou představeny veřejnosti.

Navazují na tradici

K principům programu Občanská volba patří, že postupující projekty, vybrané Radou reprezentantů a letos i zástupci plzeňských právovárečníků, budou prostřednictvím médií představeny veřejnosti. Ta má právo poslat svůj hlas projektům, které ji zaujaly. Projekty, jež dostanou nejvíce hlasů ve své kategorii, získají finanční podporu. Mezi ostatní rozdělí Rada reprezentantů poměrnou část finančních prostředků. Vyhlášeny jsou celkem čtyři kategorie: zdravotnictví a sociální oblast, sport, kultura, vzdělání a ekologie.

Uzávěrka přihlášek do letošního programu Občanské volby byla 14. července. Členové Rady reprezentantů i zástupci právovárečníků právě začínají přihlášené projekty prostudovávat. "To je práce, na kterou se těším.

Jsem zvědavý, jaké projekty se letos budou ucházet o přízeň veřejnosti," poznamenává Pavel Stelzer a dodává, že u právovárečníků budou mít šanci uspět projekty, které navazují na jejich dobročinnou tradici, a tedy pomáhají plzeňské veřejnosti.

Letos Rada reprezentantů a zástupci Spolku plzeňských právovárečníků oznámí seznam vybraných projektů 14. srpna. Během měsíců září, říjen a listopad pak tyto projekty budou podrobně představeny prostřednictvím webových stránek města Plzně, plakátů umístěných na veřejných prostranstvích a regionálních médií. Veřejnost bude moci hlasovat prostřednictvím SMS zpráv, internetu a hlasovacích kuponů.

Právovárečníci vstoupili do Občanské volby

O dva miliony korun více bude letos rozděleno v programu OBČANSKÁ VOLBA společnosti Plzeňský Prazdroj. Tuto částku jako jednorázový dar vložil do letošního - již pátého - ročníku Občanské volby Spolek plzeňských právovárečníků. Tři miliony pak poskytl Plzeňský Prazdroj. (Plzeňský deník)

Po více než třicetileté přestávce se parta bednářů v pivovaru Plzeňského Prazdroje rozrůstá o dalšího tovaryše. Naposledy byl do bednářského „cechu“ přijat nový člen v roce 1975. Novým bednářským tovaryšem se dnes stal dosavadní učeň Martin Sládek (36). Plzeňský Prazdroj podporuje bednářské řemeslo s cílem uchovat kulturní dědictví, spojené s historií pivovarnictví.

Bednáři vyrábějí sudy klasickým náročným postupem, jehož jednotlivé části nejsou zaznamenány v žádném návodu a předávají se bezprostředně v praxi, z generace na generaci. Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se toto tradiční řemeslo zachovává a dále se rozvíjí. Bednářství, dubové ležácké sudy, kvasné kádě

a část původních sklepů, kde se dříve vyrábělo pivo, představuje významnou součást prezentace pivovaru pro širokou veřejnost, důkaz trvalé péče o tradice a historické kořeny unikátního piva Pilsner Urquell.

Řemeslo bednářské a bečvářské patřilo k pivovarům zcela neodmyslitelně. Začátkem 20. století se v pivovarských sklepích v Plzni používalo na 6.000 dřevěných sudů a kádí. Bednářství se jako tvořivý obor rozvíjelo zhruba do 60. let 20. století, kdy jeho postupný útlum přivodilo užívání kovových nádob v domácnostech i průmyslové výrobě. V době největší slávy řemesla pracovalo v plzeňském pivovaru na 150 bednářů, dnes je jich 9.

Díky bednářům, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční výrobu nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell. Pivo, zrající v dubových sudech, není jen součástí nabídky pro návštěvníky, ale slouží též jako podklad k trvalému vyhodnocování chuťového profilu, kvality a dalších vlastností piva Pilsner Urquell – pro porovnání s průmyslovou výrobou. Proto jsou bednáři pro pivovar důležití i dnes, v době cylindro-kónických tanků, KEG sudů a plechovek.

Také proto si Plzeňský Prazdroj vychovává nové bednáře, kteří jednou nahradí staré mistry a uchovají toto nádherné starobylé řemeslo a jeho taje pro budoucí generace. Na rozdíl od minulosti, kdy výchova nových učňů probíhala za aktivního provozu, je dnes tento proces náročnější a složitější, vyžaduje více času a soustředění. Plzeňský Prazdroj proto vyhledává adepty bednářského řemesla mezi zkušenými truhláři. I Martin Sládek po vyučení truhlářem pracoval v tomto oboru přes 15 let, než nastoupil do tříletého bednářského zácviku v Plzeňském Prazdroji. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Modernizace varny a zprovoznění kvasných tanků výrazně zvýší kapacitu výroby

Po úspěšném dvouměsíčním zkušebním provozu uvedl dnes Plzeňský Prazdroj ve svém pivovaru v Plzni do plného provozu modernizovaný výrobní komplex – tzv. dvouapůltou etapu rozšíření varny Pilsner Urquell a nové cylindro-kónické tanky (CKT) na kvašení piva. Jde o největší investici uplynulého finančního roku největší do kapacity, jinak je to druhá největší po stáčírnách*, jejímž hlavním cílem je zvýšení výrobní kapacity pivovaru Plzeň v návaznosti na očekávaný růst poptávky po prémiovém pivu Pilsner Urquell na zahraničních trzích.

Celý projekt za více než 200 milionů korun posouvá roční výrobní kapacitu pro značku Pilsner Urquell na cca 2,7 miliony hektolitrů. Veškeré stavební a technologické práce proběhly za nepřerušeného provozu pivovaru, bez jakéhokoli dopadu na výrobu piva.

Investiční akce byla zaměřena na novou varnu Pilsner Urquell, kde byla instalována druhá mladinová linka včetně vířivé kádě a chladiče mladiny. Do provozu byla rovněž uvedena druhá scezovací káď o průměru 10 metrů. Denní výkon varny byl tak posílen z 12 na 14,5 várek, každá reprezentující 600 hektolitrů mladiny.

V prosinci roku 2005 byly do plzeňského pivovaru dopraveny obří fermentační tanky. Desítka nových stříbřitých nádob s plnícím objemem 2 400 hektolitrů byla vztyčena v prostoru vedle varny a dnes tvoří jeden celek spolu s modernizovaným „srdcem pivovaru“. Kvasné tanky jsou vybaveny unikátní technologií uspořádání ventilů Eco-Matrix, která příznivě ovlivňuje kvalitu piva. Celková týdenní výrobní kapacita pivovaru Plzeň byla rozšířena o téměř 14 000 hl piva. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Vytvoření expozice o vzniku a historických milnících odstartovalo další rozvoj prohlídkové trasy plzeňského pivovaru

Počínaje novou turistickou sezónou roku 2006 vítá návštěvníky plzeňského pivovaru kromě moderní multifunkční budovy Návštěvnického centra také Hala slávy. Je to svým způsobem symbolická expozice věnovaná historii pivovaru a památným milníkům z období jeho vzniku i expanze. Pro její vytvoření se vedení Plzeňského Prazdroje rozhodlo po důkladném prozkoumání způsobů využití volného prostoru před sklepy a po vyhodnocení architektonického a dramaturgického konceptu.

V prostoru mezi novou varnou a vchodem do původních ležáckých sklepů byla návštěvníkům turistické trasy plzeňského pivovaru zpřístupněna nová expozice. Představuje významné artefakty a dobové předměty, které se váží většinou ke vzniku Měšťanského pivovaru v Plzni a k závratně rostoucí slávě jeho výjimečného světlého ležáku Pilsner Urquell.

Hala slávy Pilsner Urquell, jak je nová expozice nazvána, ukazuje návštěvníkům dějinné dokumenty spojené se založením pivovaru. Jde o provolání plzeňských právovárečných měšťanů - vyzvání k výstavbě vlastního pivovaru a sladovny z ledna 1839 a o povolení magistrátu města Plzně k první várce v Měšťanském pivovaru z 25. 2. 1842. Díky těmto dvěma listinám vznikl v Plzni pivovar, který směl z úředního rozhodnutí vařit pivo. Dalšími cennými artefakty z doby rostoucí slávy a popularity pivovaru jsou například skvostné broušené poháry, ze kterých ochutnávali pivo vzácní hosté včetně císaře Františka Josefa I. Expozice dobových předmětů je doplněna archivním filmem o výrobě piva a o exportu Plzeňského Prazdroje.

Přípravou architektonického a dramaturgického konceptu v prostoru Haly slávy bylo pověřeno studio PP production, s.r.o. Stavební úpravy provedla plzeňská firma Stavpran.

Dalšími kroky na cestě k vylepšení a rozšíření prohlídkové trasy by mělo být vytvoření expozice vaření piva v prostoru historické varny z 20. let minulého století, kterou Plzeňský Prazdroj po zprovoznění nové varny Pilsner Urquell zakonzervoval právě pro turistické účely. Prohlídku pivovarských sklepů obohatí ukázka lednice, která se používala před zavedením umělého chlazení a kde se skladoval led získaný z Boleveckých rybníků. Koncem roku by měla prohlídková trasa vést ještě dále do areálu pivovaru a zahrnovat novou stáčírnu, jejíž zprovoznění se očekává na přelomu října a listopadu 2006. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Bednářská parta Plzeňského Prazdroje v pátek opět vyvalila sudy. Na nádvoří pivovaru řemeslníci tradiční metodou ručně těsnili 26 obřích nádob, ve kterých dozrává mladé pivo určené návštěvníkům pivovarského skanzenu.

Osmimetrákové sudy s obsahem až 48 hektolitrů procházejí už sto let stejným procesem -nejdříve jsou zbaveny staré smoly, pak do nich bednáři z velké pece nalijí na 200 stupňů rozehřátou novou vonící tekutinu a sudy válejí po dvoře, dokud smola neutěsní spáry. Plzeňský pivovar má stále asi stovku tradičních dřevěných sudů a je jediným pivovarem v Evropě, kde bednářské řemeslo, jehož historie na západě Čech sahá do 19. století, ještě žije. Smolení probíhá dvakrát do roka (Právo)

Téměř před rokem vznikla v Plzeňském Prazdroji zcela nová funkce staršího obchodního sládka. Historicky prvním se jím prvního června 2006 stal Václav Berka. „Co je nejzajímavější na práci sládka? Její různorodost,“ říká Berka.

* Byl pro vás někdo vzorem?

Mým prvním vzorem byl můj otec, také Václav, který pracoval v Plzeňském Prazdroji po celý svůj život a kterého jsem tam již v mládí často navštěvoval. V té době mi imponovala ta úchvatná vůně chmelovaru i chlad a vůně kvasícího piva ve spilce a ležáckých sklepích.

* Co vás na této práci baví?

Na povolání sládka oceňuji jako nejzajímavější její různorodost. Práce s pivem je práce s živým organismem. A když mi pod rukama protéká takové pivo, jako je Pilsner Urquell a Gambrinus, je práce nádhernou zábavou.

* Co pro vás znamená to, že jste prvním obchodním sládkem?

Být obchodním sládkem a ještě prvním, to je ohromná výzva. Tato funkce zatím ve společnosti Plzeňský Prazdroj nebyla, a tak cítím nejen poctu, ale zároveň zodpovědnost. Pokud se mi podaří dobře nastartovat všechny připravené projekty a všechny procesy dopracovat do standardního chodu, může být tým obchodního sládka velkým přínosem celé společnosti. Ve společnosti SABMiller už nějaké zkušenosti v této oblasti máme. Jsou však především z jednotlivých lokálních trhů. (MF Dnes)

Město Plzeň by chtělo ještě více propojit pivovar s turisty i obyvateli Plzně. Kromě současné historické brány navrhuje otevřít ještě jeden vstup do areálu, například od soutoku Radbuzy se Mží ve Štruncových sadech. Plzeňský Prazdroj těsnější propojení turistických aktivit s městem vítá a vedení plzeňského závodu proti druhému vstupu není.

Rozhodnutí ale padne nejdříve po dokončení první etapy rozlehlé stáčírny, kterou chce firma zprovoznit letos v říjnu. Další rozšíření plzeňského závodu bude záviset na poptávce po prémiovém ležáku Pilsner Urquell. Areál pivovaru je pro turisty v Plzeňském kraji největším tahákem. Zatímco majitelům hotelů, penzionů a kempů v regionu loni klesl počet turistů o desetinu na 469.000 hostů, pivovar a pivovarské muzeum navštívilo loni 157.000 lidí, o 12 procent více než o rok dříve. "Navrhujeme u soutoku lávku do spodní části areálu k pivovarské věži, odkud by se lidé dostali do návštěvnického centra," řekla náměstkyně ředitele městského útvaru koncepce a rozvoje Irena Vostracká. Už letos na podzim chce město začít budovat na břehu Radbuzy až k soutoku vycházkovou trasu. Podobnou plánuje také na řece Mži, s níž začne příští rok. Úpravy břehů nebudou nákladné, také s ohledem na to, že jde o záplavová území. Investice se mají pohybovat od statisíců do jednotek milionů korun podle toho, jaký mobiliář město na březích instaluje. Podle Vostracké tam určitě budou lavičky, na soutoku maják nebo socha. "Vedení pivovaru chce určitě areál ještě více otevřít veřejnosti," uvedl manažer plzeňského závodu Jaroslav Gubiš. Podle něj je přístup návštěvníků od řeky reálnější než třeba branou Gambrinus, kudy nyní jezdí nákladní vozy s pivem. Podle Gubiše je Prazdroj jediný velký pivovar na světě, který pouští návštěvníky až do výroby - do nové varny a stáčírny. Pivovar už má studii rozvoje areálu s rozlohou 58 hektarů, který se má v příštích letech zásadně změnit. "Studie je hotová. Úpravy budeme provádět postupně, nejdříve po ukončení první etapy stáčírny v říjnu," řekl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Studie vytypovala další objekty, které by se daly využít pro návštěvníky. Jde o bývalé učiliště a správní budovu pivovaru Gambrinus, která je pracovně označena jako Pub. Dále o památkově významnou budovu bývalé odželezovací stanice, elektrocentrálu a starou sladovnu II. Turistům zatím zůstane uzavřena vysloužilá vodárenská věž. "Stáli bychom o její zpřístupnění, je to turistická dominanta města," uvedla starostka centrálního městského obvodu Jaroslava Maříková. Budovaná stáčírna i vyšší počty turistů si podle Gubiše vynutí novou logistiku pivovaru. Denně jezdí do areálu až 5000 automobilů. Nyní je tam ale necelá stovka parkovacích ploch. "Zatím bude stále vjezd spodní hlavní branou," uvedl Gubiš. Studie předpokládá změnu dopravního systému v podniku - od osazení dopravních značek po velké parkoviště. (Atlas)

Zabetonováním poslední piloty pro nosnou konstrukci dnes vstoupila výstavba nové stáčírny v plzeňském pivovaru do své další etapy. Po získání příslušných povolení začátkem března 2006 zahájil investor - Plzeňský Prazdroj, a. s. - stavební část historicky největší investiční akce v pivovaru Plzeň. Tato stavba je součástí komplexního projektu zaměřeného na zvýšení chuťové stability piva Pilsner Urquell, v návaznosti na úsilí globální pivovarnické společnosti SABMiller vytvořit z této vlajkové lodi svého mezinárodního portfolia skutečně světovou značku.

Celá investiční akce je rozdělena na tři etapy, z nichž zatím jen ta první – v hodnotě 1 miliardy korun - má konkrétní faktické i časové obrysy: Další etapy se budou přistavovat postupně v budoucnu, v závislosti na růstu poptávky po pivu Pilsner Urquell. Ukončení první etapy se předpokládá na konci roku 2006, se zahájením zkušebního provozu nové stáčírny a souvisejících technologických provozů počítá Plzeňský Prazdroj v říjnu letošního roku.

Tento termín má rozhodně vliv na mimořádně rychlé tempo výstavby. Dodavatel stavebních prací, akciová společnost Metrostav, provedla během posledních pěti týdnů potřebné přípravné a zemní práce. Zabetonováno je již všech 244 pilot a vrtaných patek potřebných pro založení objektu a probíhá montáž nosných ocelových konstrukcí haly. Souběžně s tím pracuje Metrostav také na přeložkách inženýrských sítí (vodovodní řady, kanalizace, kabelové vedení) a v současné době dokončuje monolitickou konstrukci kolektoru, který probíhá v hloubce 1,0 – 1,8 m pod celou halou stáčírny.

Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje, uvedl: „Receptura výroby Pilsner Urquell je unikátní a naše firma ji udržuje neměnnou více než 160 let. Stejně tak používáme pro výrobu výhradně tradiční suroviny nejvyšší kvality. Nejmodernější technologie ovšem mají své nezastupitelné místo při dosažení standardů ve všech fázích výroby. Proto musíme výrazně investovat do zvyšování kapacity a zlepšení procesů výroby, stáčení a přepravy našeho piva. Současná investice do nového technologického zařízení, universální stáčírny a skladů distribuce na dosud nevyužitém území plzeňského pivovaru zaujímá klíčové místo v našich plánech na růst exportu piva Pilsner Urquell. Přispěje ke zvýšení jeho chuťové stability a zachování původního chuťového profiu, zejména při dlouhých cestách piva na vzdálenější trhy po celém světě.“

René Hermann, ředitel divize 6 Metrostavu, která pro Plzeňský Prazdroj zakázku realizuje, je přesvědčen, že navzdory velmi krátkému termínu firma dokončí veškeré práce včas a v kvalitě odpovídající náročným technickým i hygienickým normám EU. „Své kvality a přednosti Metrostav prokazuje již 35 let. Mnohé domácí i zahraniční investory jsme již přesvědčili, že dokážeme najít vhodná technická řešení i pro náročné průmyslové celky, jejichž budoucí provoz vyžaduje přesnost a důslednost v každém detailu. Také tento projekt je pro nás velkou výzvou a myslím, že jsme již v prvních dnech realizace předvedli, že pro úspěšné dokončení této zakázky uděláme maximum.“

V nové budově stáčíren, ke které bude patřit také sklad distribuce, najdou své místo dvě stáčecí linky: na lahve (vratné i nevratné) a na plechovky. Budova pojme rovněž kanceláře, sklad etiket, prázdných plechovek a nových lahví, údržbářskou dílnu, laboratoř. Nové prostory se stanou součástí prohlídkové trasy pro návštěvníky pivovaru. Investiční akce zahrnuje také výstavbu objektu filtrace piva – dvou nových filtračních linek a přetlačných tanků. Špičkové technologie filtrace i pasterizace, výkonné stáčecí linky a ihned navazující distribuční prostory – to vše má za cíl omezit vstup kyslíku do piva, zachovat co nejdéle jeho pozitivní vlastnosti a urychlit jeho cestu k zákazníkům tak, aby chutnalo stejně v pivovaru Na Spilce a na Times Square v New Yorku. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

K zemi se poroučí stará i nová stáčírna a současná bednárna. Turistům přibudou parkovací místa a některé návštěvnické trasy povedou celým areálem včetně nových částí výroby.

Rozsáhlá výstavba v plzeňském pivovaru neskončí ani v dalších pěti letech. Podle studie přestavby 58hektarového areálu by velká část staveb včetně některých pivovarských dominant měla ustoupit obří hale, kde bude veškerá část výroby vyjma vaření piva. Dále tam budou sklady a distribuce. Komplex o rozloze kolem 60 tisíc metrů čtverečních bude největší výrobní halou v Plzni. První třetina gigantu bude stát už v polovině letošního října. V této části se objeví hlavně nová stáčecí linka plechovek a lahví. Investice bude kolem miliardy korun. "Příští rok by měl být rokem stabilizace a v roce 2008 se má podle generelu pokračovat druhou etapou rozšiřování této haly. Jestli tomu bude skutečně tak už v roce 2008 a přesně jaké výrobní linky se v druhé části haly objeví, se bude rozhodovat právě v příštím roce," vysvětlil šéf výroby plzeňského pivovaru Jaroslav Gubiš. Podle vedoucího stáčíren Ladislava Procházky se v další části s největší pravděpodobností objeví linka na plnění sudů. "Ta se sem buď přestěhuje ze současné staré stáčírny, nebo se koupí zcela nová. Ta současná má zatím dostatečné kapacity a provoz je celkem hladký, ale bezproblémová životnost těchto zařízení končí po deseti patnácti letech. Těch se linka právě dožívá, tak uvidíme," řekl Procházka. V druhé etapě výstavby ustoupí nové hale objekt bednárny a právě stará stáčírna, která slouží od roku 1967. Té už nebude třeba. Bednáři se přestěhují blíže ke spodní bráně pivovaru. "Počítá se, že by byli u varny v prostoru takzvaného starého výstavu, kde bývá velká scéna při Pilsner Festu. Dílna bednářů se pak bude moci stát součástí návštěvnických tras pivovaru," řekl manažer firemní značky Plzeňský Prazdroj Vladimír Jurina s tím, že přestavbou se dočká změn veškerá turistika v pivovaře. Ten se více propojí se svým okolím a v areálu bude i více parkovišť pro návštěvníky. Jedno vznikne například v prostoru takzvané nové stáčírny. I ta ustoupí nové hale. V generelu rozvoje vedou některé návštěvnické trasy hluboko do areálu. Míří třeba do bývalé správní budovy Gambrinusu, pivovarského učiliště, staré sladovny, ale i do nové výrobní haly. "Jsme asi jediný pivovar na světě, který veřejnosti ukáže téměř celý proces výroby piva," dodal Gubiš. Jediné, co zatím pivovar nehodlá zpřístupnit, je vodárenská věž. Obnova areálu souvisí s plánem zvyšovat produkci piva Pilsner Urquell. Je hlavní značkou nadnárodní skupiny SABMiller, která Prazdroj vlastní. Dosud ho lze v Plzni ročně uvařit a stočit 1,5 milionu hektolitrů. Na konci roku by to ale měly být už dva miliony.

Zatím největší výrobní haly v Plzni. Dvě propojené haly firmy Panasonic na Borských polích zabírají plochu cca 42 500. Takzvaná reaktorka Škody JS v areálu Škodovky má plochu jen 1,5 hektaru. Její střecha je ale ve výšce 37 metrů.

Uprostřed 58hektarového areálu plzeňského pivovaru vyroste zřejmě už za pět let halový komplex o rozloze přes 60 tisíc metrů čtverečních (přes 6 hektarů). Do něj se soustředí téměř celá výroba piva Pilsner Urquell a Gambrinus. V podobných obřích halách vyrábí piva většina předních světových výrobců, jako je Heineken nebo Carlsberg. (Plzeňský deník)

Nejlepšími pivy pro tento rok jsou světlý ležák Gambrinus premium a mezi světlými výčepními pivy Zubr Gold. O vítězích soutěže Zlatý pohár Pivex - Pivo 2006 rozhodlo přes dvacet degustátorů. "O titul letos soutěžilo 23 pivovarů se třiačtyřiceti značkami piv," řekl Richard Morávek ze spolupořadatelské agentury. Ocenění převzali zástupci pivovarů včera na Galavečeru pivovarníků a sladovníků v Brně. Druhou příčku obsadily značky Březňák světlý ležák a Velkopopovický Kozel výčepní světlý. Třetím místem ohodnotila porota piva HOLBA Premium a Ostravar desítka. (Plzeňský deník)

Nové obaly pro nejprodávanější české pivo přicházejí na trh

Dnes zahájil Plzeňský Prazdroj, přední český výrobce piva, stáčení piva Gambrinus do nových lahví. Půllitrové lahve pro všechny varianty nejpopulárnějšího piva jsou z hnědého skla, tzv. typ Gold. Významné změny doznala i etiketa: vyznačuje se dynamičtější kombinací barev a designem při zachování základních prvků tradičního loga značky. V průběhu příštích týdnů se budou postupně nahrazovat také stávající přepravky Gambrinus. Tato inovace má pomoci dále rozvinout potenciál značky, která v současnosti dosahuje 25 % tržního podílu v ČR. Zavedením nových lahví, etiket i přepravek dává Plzeňský Prazdroj jasně najevo svůj přístup ke značce Gambrinus jako k jedné ze svých priorit – nejprodávanější české pivo dostává prvotřídní obaly, které ho zviditelní na prodejní ploše a výrazně odliší od konkurence.

Generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short zdůraznil: „Naším cílem bylo výrazně zdokonalit obaly pro značku Gambrinus. Potřebujeme neustále modernizovat její image, aby vypadala špičkově, současně a neztrácela přitom nic ze svých základních hodnot. Musíme držet krok s vývojem kolem nás a předbíhat konkurenci. Jednou z oblastí, která má k tomuto přispět, je celková inovace obalů“.

Rozhodnutí společnosti Plzeňský Prazdroj inovovat obaly piva Gambrinus se testovalo v rozsáhlých marketingových průzkumech, z nichž vyplynulo, že by spotřebitelé ocenili lepší prezentaci značky v obchodech. Jednoznačnou preferenci pro značku Gambrinus získala v průzkumech hnědá barva skla. Další prostor ke zlepšení viděli účastníci průzkumu také ve vzhledu etiket.

Základní tři prvky charakteristického designu značky Gambrinus zůstávají stejné: šikmý nápis Gambrinus, typ písma a symbol G. Změny se nejvíce projevily v kombinaci barev a dynamičtějším tvaru etiket. Nové logo bude výraznější - kombinace červeného podkladu s bílým nápisem Gambrinus.

Spotřebitelé se s novými obaly seznámí prostřednictvím kampaně v televizi, na billboardech a světelných vitrínách ve všech velkých městech a na důležitých silničních tazích. Kampaň, jejímž hlavním sloganem je „Gambrinus tým v novém“, vypukne v březnu 2006 a bude ve znamení fotbalu. Půjde zároveň o zahájení komunikace značky ve spojení s Mistrovstvím světa ve fotbale 2006, protože Gambrinus je jedním z oficiálních partnerů české fotbalové reprezentace.

Základní fakta:

Nové lahve pro značku Gambrinus jsou typu Gold. Používají se i v jiných pivovarech SABMiller, například na Slovensku. V první etapě výměny lahví bude vyrobeno cca 50 milionů kusů. Výrobcem je společnost Vetropack Moravia Glass.

Nové přepravky budou na trh uváděny postupně, výměna by měla být ukončena do srpna 2006. Celkem bude vyrobeno 1,5 milionu přepravek. Při jejich výrobě jsou používány ty nejmodernější technologie, jak v oblasti potisku, tak i v materiálovém složení.

Hmotnost celého balení Gambrinus se snižuje téměř o dva kilogramy – nové lahve jsou o 20 procent lehčí a zhruba o 100 g menší je i hmotnost nové přepravky. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Plzeňský Prazdroj výrazně zmodernizuje výrobu. Bude proto zaměstnávat méně lidí, ale s vyšší kvalifikací. „Nejde o vlnu propouštění, spíše o dlouhodobý proces,“ říká manažer pivovaru Jaroslav Gubiš.

Plzeňský pivovar v budoucnu zaměstná méně lidí. Ti však budou většími odborníky. „Situace směřuje k tomu, že v pivovaru bude pracovat méně lidí s vyšší kvalifikací,“ řekl manažer pivovaru Plzeň Jaroslav Gubiš.

* Co nejdůležitějšího se letos v pivovaru bude dít?

Nejdůležitější bude stavba nové haly stáčírny a instalace nové lahvové a plechovkové linky pro stáčení piva Pilsner Urquell, určeného na export. Zároveň se zvýší kapacita varny a kvašení. Znamená to, že budeme schopni vyrábět více a plnit požadavky zvyšujícího se exportu.

* Pilsner Urquell je teď především vývozním artiklem. Je to důvod modernizace linky?

Ano. Pilsner Urquell je jednou z vlajkových značek skupiny SABMiller, do které Plzeňský Prazdroj patří. Nové linky budou lépe odpovídat moderním trendům a požadavkům na kvalitu stáčení.

* Ročně ale uvaříte více Gambrinusu, je to tak ?

Prazdroje se uvaří doma i v zahraničí necelé dva miliony hektolitrů ročně. Gambrinusu více než dvakrát tolik.

* Jak si stojí Gambrinus na domácím trhu?

Už několik let je Gambrinus nejprodávanějším pivem v zemi. Každé čtvrté prodané pivo u nás je právě Gambrinus.

* Plzeňský Prazdroj chystá koncem března propouštění. Upřesněte kolik lidí firma propustí a proč?

V žádném případě nejde o vlnu propouštění, spíše o dlouhodobý proces. Všechny výrobní procesy zefektivňujeme postupně už od září loňského roku a snažíme se, aby sociální dopad byl co nejmenší. V první řadě hledáme pro nadbytečné pracovníky uplatnění v jiných útvarech Plzeňského Prazdroje a dále ve firmách, které pro nás zabezpečují služby. Nezanedbatelný je i počet pracovníků, kteří mohli odejít do důchodu. Ale ptala jste se na číslo... V pivovaru Plzeň jde o zhruba stovku zaměstnanců.

* Proč jste se rozhodli propouštět?

Hlavně na základě důkladné analýzy všeho, co v pivovaru děláme. Něco souvisí s tím, že jsme přece jen sezonní provoz. Dále se snižování týkalo lidí, jejichž místa jsme zrušili. To, co zajišťovali, teď nakupujeme od jiných firem.

* Které obory to jsou?

Například svářečské práce, obsluha kamerového systému, úklid, zahradnické práce, podatelna… Pro nás je výhodnější tyto činnosti řešit dodavatelsky. Dlouhodobě zaměstnávat a vychovávat si lidi chceme na pozicích, které jsou pro pivovarnictví klíčové.

* A co ostatní lidé? Pomůžete jim najít novou práci?

Ano. Je to pro nás priorita. Osobně to cítím tak, že podepsáním dohody o ukončení pracovního poměru pro nás starost o zaměstnance nekončí, spíše začíná jiná forma. Spolupracujeme s personální agenturou, která má bohaté zkušenosti a úspěchy v této oblasti. Reakce odcházejících zaměstnanců na tuto formu pomoci jsou jen a jen pozitivní. Spolupracujeme s personální agenturou, která lidi školí, píše s nimi životopis, připravuje je na pracovní pohovory.

* Chystáte letos další propouštění?

Ano. Modernizujeme a bylo by nefér cokoli zastírat. Je to přirozený vývoj. Stroje se automatizují, robotizují a k jejich obsluze je potřeba čím dál méně lidí. Už teď ale musíme vybrat ty nejkvalifikovanější a nejkvalitnější lidi, kteří se budou na obsluhu nové linky zaškolovat. Pro ty, pro které se místo nenajde, chystáme obdobný program pomoci jako nyní.

* Byly v pivovaru profese, které už zanikly?

Ano. Pracovali tu například mědikovci, kteří opravovali měděná dna ve varně. I dnes jsou dna měděná, mají však jinou konstrukci a nevyžadují tak časté opravy. Rovněž nepotřebujeme tolik „klasických" svářečů. Všechny železné roury, kterými do pivovaru dříve proudily energie nebo voda, byly postupně vyměněny za nerez. Na druhou stranu ale nové profese vznikají - například elektronik.

* Co všechno dělá elektronik?

Umí opravovat složitá měřicí zařízení a řídicí systémy strojů. Je schopen pracovat s jemnou mechanikou.

* Chcete tedy v pivovaru pouze odborníky?

Ano. Směřuje to ke stavu, kdy tu bude pracovat méně lidí s vyšší kvalifikací a za více peněz.

* Jaký vy si letos osobně kladete cíl?

Mým prioritním úkolem dnes je stabilizovat situaci uvnitř pivovaru. Po zprávách o propouštění tu není logicky příliš dobrá nálada. Musíme lidi motivovat. V praxi to znamená jít mezi lidi a vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat… Na podzim nás pak čeká práce při uvádění nové stáčírny do provozu. Úspěšně to zvládnout je mým hlavním cílem. (MF Dnes)

Stamilionové investice, ale také snížení stavu zaměstnanců. To jsou změny, které letos čekají plzeňský pivovar.

Největší část peněz z plánovaných investic tu padne na stavbu nové stáčírny lahví a plechovek, která projde rozsáhlou rekonstrukcí.

Dvousetmilionovou investici pak představuje pořízení deseti obřích tanků, ve kterých bude zrát Pilsner Urquell. Díky nim se rozšíří kapacita výroby tohoto prémiového piva.

Další novinkou je nový desing a tvar lahve, do které se od pondělí stáčí Gambrinus, nejprodávanější pivo v Česku.

Kvůli novým investicím a rozsáhlé modernizaci pivovaru ale přijde o práci několik zaměstnanců stáčírny. Na obsluhu moderních strojů a linek je totiž potřeba stále méně lidí.

„Snižování stavu zaměstnanců je proces, který se nedá zastavit. Stroje jsou stále modernější a na obsluhu nové robotizované stáčírny, která by měla začít fungovat na podzim, budeme potřebovat jen polovinu zaměstnanců, než v současné době,“ vysvětluje manažer pivovaru Jaroslav Gubiš.

Podle jeho slov ale ne všichni zaměstnanci pivovaru, kteří přišli nebo přijdou o svou současnou pozici, musejí odchejít. „Některá místa se ruší, jiná ale naopak vznikají. To znamená, že člověk, který přijde o práci ve výrobě, ji může najít například v distribuci,“ dodal Gubiš. (MF Dnes)

Lucie Steinbachová pracuje jako archivářka Plzeňského Prazdroje. Kromě toho ale píše knihy. Jejím posledním počinem je kniha Plzeňský Prazdroj v historických fotografiích, pro jejíž sepsání použila archivní fotografie z pivovaru.

Kniha nabízí čtenáři ucelený obraz o tom, jak se pivo vyrábělo koncem devatenáctého století a pak třeba v padesátých letech minulého století.

"Archivní sbírka Plzeňského Prazdroje je velmi rozsáhlá a také zajímavá, což budou moci čtenáři sami posoudit. Práce na této knize se mi velmi líbila," řekla Steinbachová.

Staré fotografie zavedou čtenáře až do devatenáctého století a nabídnou mu pohled na starý pivovar a jeho kouzlo. Fotografie ukazují třeba výrobu sudů, kterých tu bednáři vyrobili ve třicátých letech minulého století ročně kolem čtyřiceti tisíc. Čtenáři mohou vidět, jak asi výroba vypadala a na skupinových snímcích si mohou prohlédnout i partu bednářů.

Velká většina snímků se v knize objevuje na veřejnosti poprvé. Nechybí v ní také nejstarší fotografie plzeňského pivovaru nebo snímek legendárního hostinského Martina Salzmanna. K vidění jsou v knize také letecké snímky pivovaru z dvacátých let minulého století.

Křest knihy se včera symbolicky uskutečnil ve sklepích Plzeňského Prazdroje. Jejím kmotrem je bývalý vrchní sládek Václav Berka.

"Jsem rád, že také ještě vycházejí knihy a že se najde někdo, kdo je umí napsat. Přeji knize, aby ji lidé četli a vydavatelům, aby takovýchto knížek vydali co nejvíc," řekl Berka. Knihu, která mapuje historii nejslavnějšího českého piva, vydalo nakladatelství Starý most. Navazuje tak na sérii knih, které mapují historii Plzně a pro nakladatelství je to již devatenáctá publikace.

Plzeňské vydavatelství a nakladatelství Starý most se zaměřuje na knihy s regionální tematikou a brzy oslaví šesté výročí svého vzniku.

Mezi starší publikace patří například kniha Škodovka v historických fotografiích nebo Plzeňané. (iDnes)

Plzeňský Prazdroj začal rozšiřovat výrobu ležáku Pilsner Urquell. V první fázi více než dvousetmilionové investice instaloval dva nové cylindro-kónické tanky. Těch bude celkem deset a kromě toho se počítá i s rozvojem sousední varny zprovozněné loni v září. Do ní už podnik dal 400 milionů korun.

Celý projekt se završí v květnu 2006. Roční kapacita výroby piva Pilsner Urquell pak přesáhne tři miliony hektolitrů, což je zhruba o šestinu více než v současnosti.

"Rozšíření výroby piva Pilsner Urquell je v souladu s nárůstem jeho prodeje na zahraničních trzích," dodal mluvčí pivovaru Alexej Bechtin.

Podle něj letos Prazdroji opět výrazně roste export tohoto piva, domácí prodej se zatím drží loňské úrovně. Export pivovaru loni dosáhl 1,7 milionu hektolitrů a meziročně se zvýšil o 13 procent, letos by měl být jeho růst ještě vyšší.

Prazdroj loni prodal 9,7 milionu hektolitrů piva, o 200 tisíc hektolitrů více než předloni. Letos by se měl přiblížit k hranici deseti milionů hektolitrů.

Cylindro-kónické tanky používá plzeňský závod ke kvašení a zrání piva od roku 1991 a nyní jich má 104. Pivo v nich deset až 12 dnů kvasí a poté zhruba 30 dnů leží a zraje.

Nových deset kvasných nádrží, do nichž podnik vloží desítky milionů korun, bude stát do konce roku. Každý tank bude mít objem 3240 hektolitrů. "Tanky se plní na 2400 hl, čtvrtina objemu je ponechána na tvorbu pěny během kvašení," uvedl Bechtin.

Kapacita varny se po rozšíření zvýší z 12 na 18 várek denně, tedy o 22 000 hektolitrů mladiny týdně. Instalace nových nádob je ojedinělým projektem ve skupině SABMiller, kam Prazdroj patří. Zejména díky uspořádání ventilů, které snižuje úniky piva a zajišťují vysokou stabilitu kvasnic a tedy i piva. Na příští rok chystá pivovar v Plzni téměř miliardovou stavbu nové stáčírny piv. "Měla by začít na jaře a skončit do konce roku," uvedl Bechtin. Podle něj půjde o historicky největší investici v plzeňském pivovaru. Podnik dnes produkuje 55 procent piva točeného, zbytek v lahvích.

Čtvrtou, poslední etapu rozšíření varny Pilsner Urquell pivovar na příští rok nechystá. Její zahájení bude podle Bechtina záviset na vývoji světové poptávky po prémiovém plzeňském pivě. Šéf Prazdroje Mike Short uvedl, že SABMiller má s pivovarem v Plzni velké plány. V prvním čtvrtletí 2006 bude mít hotový plán využití celého areálu 58 hektarů. Přestavba z něj bude vycházet. (iDnes)

V Plzni bude možné spatřit kolekci čítající dvacet tisíc pivních etiket

Plzeňské pivovarské muzeum získalo v těchto dnech rozsáhlou sbírku pivních etiket. Pochází z pozůstalosti soukromého sběratele Antonína Hajšmana a čítá na dvacet tisíc etiket. Dále ji tvoří několik stovek pivních tácků a menší kolekce pivovarských odznaků.

"Jde převážně o domácí etikety, najdou se mezi nimi ale i předměty spojené s pivem například z Argentiny a jiných zemí světa," řekl kurátor muzea Jiří Hána.

"Sbírku jsme vykoupili, protože je to sběratelsky cenná kolekce," poznamenal. Sbírka stála několik tisíc korun. Podle kurátora její část doplní fond základních sbírek pivovarského muzea; hodnotná je ale i jako celek.

Většina etiket pochází z několika posledních desetiletí, obsahuje ale i starší etikety. "Nejstarší kousky jsou tak z přelomu 19. a 20. století," uvedl Hána. (iDnes)