Nejmladší, ale nejdynamičtěji se rozvíjející letní akcí nebo spíše soubor akcí v Plzni je Léto ve světě piva. Jen čtvrteční koncerty na nádvoří plzeňského pivovaru loni navštívilo přes 22 tisíc lidí. Jestli jich letos přibude, si nikdo netroufne odhadovat. Koncerty sice zůstanou na pořadu čtvrtečních večerů, jejich seriál ale začne až v červnu.

Podle organizátorské skupiny pracovníků Plzeňského Prazdroje budou jiná kritéria výběru interpretů. Snahou samozřejmě bude přilákat lidi na známé kapely. Pořadatelé ale nechtějí ty úplné špičky. Chtějí se totiž vyhnout tomu, aby areál navštívilo více lidí, než je jeho kapacita, jak se to stalo loni při vystoupení Divokýho Billa. I při velkém počtu lidí by ale letos neměl být problém hudebníky lépe vidět. Na nádvoří se totiž už na sklonku jara objeví promítací plátno. Uvažuje se, že by se na něj promítal obraz z jeviště.

Plátno bude mít ale mnohem důležitější význam. V době konání letošního mistrovství Evropy ve fotbale na něm přítomní uvidí většinu televizních přenosů. V případě, že vstřelí český tým branku, pak dostanou všichni hosté pivo zdarma. Nápoj za úspěch našich sportovců už mohli hosté vychutnat v sousední restauraci Na Spilce během semifinálové série plzeňských hokejistů se Zlínem a už za pár dní se bude bezplatně servírovat za góly české hokejové reprezentace. (Plzeňský deník)

Nejlepší práce z deseti ročníků mezinárodní soutěže kresleného humoru na téma pivo budou od čtvrtka k vidění v galerii Pivovarského muzea v Plzni. Na slavnostní vernisáži v 17. hodin výstavu Zlatý soudek představí slovenský karikaturista Fedor Vico.

"Myšlenka zorganizovat tuto soutěž vznikla v pivovaru Šariš v roce 1994 a její počátky se váží k satiricko-humoristickému časopisu Bumerang, pod jehož patronací proběhly první čtyři ročníky. Během deseti let došlo do soutěže tisíce výtvarných děl od stovek autorů z celého světa," řekl Vico. Podle něho je téma pivo nevyčerpatelné. "V hlavách kreslířů se stále rodí nové a nové nápady. Pivo je inspiračním fenoménem," prohlásil slovenský karikaturista, jehož snem je vybudovat první pivní galerii na světě se stálou expozicí humoru o pivě.

V letošním ročníku soutěže získal mezi 203 autory z 28 zemí hlavní cenu Břetislav Kovařík z České republiky. "Návštěvníci muzea uvidí přes 130 kreseb, mezi kterými budou i oceněná díla z předchozích ročníků," řekla pracovnice pivovarského muzea Andrea Hvízdalová. Podle ní při slavnostní vernisáži nebude chybět ochutnávka české a slovenské kuchyně a také degustace slovenského piva Šariš. (Právo)

Pětasedmdesát druhů vůní. Většina lidí by možná nedokázala ani vyjmenovat alespoň část tohoto množství. Existuje ale profese, kde to nutné je. A kde je hlavně zapotřebí tolik vůní rozpoznat, určit a zhodnotit jejich vliv na kvalitu testovaného vzorku. Umí to degustátor. A právě v Plzni je takových odborníků víc než kdekoliv jinde v tuzemsku. Potřebuje je pivovar, najdete je i v likérce či vinařském podniku.

Například pro skupinu Plzeňského Prazdroje pracuje na třicet lidí, kteří zvládají degustátorské řemeslo. "Nesmírně důležitá je paměť na chutě a vůně. Tu musí degustátor trénovat, aby je pak uměl poznat i v případě piva, které je složitou směsicí vůní a chutí. Třeba kovovou stopu při tréninku lze vytvořit tak, že se do vody přimísí nepatrné množství inkoustu," vysvětluje odborník z nejpovolanějších, Jiří Faměra z Plzeňského Prazdroje.

"Některé chutě pro učení zase dovážíme z Velké Británie. Degustátor ji okusí a zapamatuje si ji, a pokud by ji v pivě někdy rozpoznal, ví, jak ji pojmenovat. Degustátor totiž při hodnocení nemůže jen říci: tohle pivo je dobré, tohle méně. U mnoha testů by měl co nejvíce znaků piva přesně popsat," dodává. Přestože dnešní pivovary mají k dipozici špičkovou techniku, která dokáže pivo přesně analyzovat, role degustátorů je nezastupitelná. "To, že je pivo po analytické stránce v pořádku ještě neznamená, že obstojí i při smyslovém posouzení. Že bude chutnat. Třeba takzvanou papírovou chuť, která vzniká při špatném skladování, technika neodhalí. To je na lidech," říká degustátor Kamil Růžek.

Podle něj je důležitá i zkušenost. "Starý praktik, který za život ochutnal mnohem více druhů a značek piv než třeba já, rozpozná samozřejmě více," tvrdí mladý muž. Hodnocení degustátorů, kteří v Prazdroji nad různými úkoly i pivy zasedají téměř denně, je dílo kolektivní. "Abychom některé hodnocení brali jako platné - třeba nežádoucí příchuť, musí se na něm shodnout nejméně čtyři z deseti degustátorů," vysvětluje Jiří Faměra. Většina ochutnávačů pivovaru patří mezi sládky a lidi z výroby. "Musejí mít i oficiální zkoušky, na kterých spolupracuje potravinářská inspekce a výzkumný ústav pivovarnický," doplnil Faměra.

Cílem týmu, který v Prazdroji hlídá kvalitu piva, je dosáhnout toho, aby na trh přišlo vždy stejné pivo. Každá značka má svůj profil, tedy podobu jak má vypadat, chutnat, vonět, jaké má mít složení. "Pivovarníci musí vařit pivo tak, aby bylo co nejblíže všem stanoveným hodnotám, bez výkyvů. A k tomu slouží i degustace," uzavírá Faměra. (iDnes)

Zvýšený zájem o prémiový ležák Pilsner Urquell pomůže pokrýt nová varna. Nové zařízení už začíná sloužit - plzeňská firma zahájila ve varně zkušební provoz. Do konce března se pivo z ní objeví na trhu.Současná kapacita výroby Pilsner Urquell se blíží 49 tisícům hektolitrů mladiny týdně, z čehož polovina se vaří v novém zařízení. Až pivovar úpravy dokončí, bude schopen vařit až 67 tisíc hektolitrů mladiny týdně."Práce jsou velmi náročné, celá rekonstrukce a výstavba probíhá za běžného chodu pivovaru," říká manažer pivovaru Plzeň Václav Berka.

"Výsledky zkušebního provozu potvrzují, že nové zařízení nemá žádný negativní vliv na kvalitu, přesně definované vlastnosti a chuť našeho piva," doplňuje Václav Berka.Rozhodnutí o investici do rozšíření varny přijala firma kvůli tomu, aby mohla několikanásobně zvýšit výrobu piva Pilsner Urquell do roku 2010 tak, aby se tato značka zařadila mezi pět největších prémiových mezinárodních značek světa.

Celý projekt přijde na více než 300 milionů korun. (iDnes)

V blízkosti brány pivovaru Gambrinus, kterou více než sto let vyjížděly nejrůznější vozy s plzeňským pivem, je na patnácti nových billboardech stručně shrnuta historie dopravy plzeňského piva. "Použili jsme zvětšené fotografie z archívu Plzeňského Prazdroje. Historie začíná obdobím okolo roku 1900, kdy pivo rozváželo na koňských povozech a na větší vzdálenost formanskými vozy. V roce 1913 si pivovar pořídil první osobní i nákladní auto a v roce 1932 už vlastnil vozový park čítající 52 automobilů a 4 garnitury silničních vlaků - aut s přívěsy," řekla ředitelka Pivovarského muzea Markéta Formanová. Na billboardech je například i auto, které rozváželo pivo Pilsner Urquell v Americe a Citroën, který rozvážel pivo ve Francii. "Posledním vozidlem je současný kamión," dodala Formanová. Billboardy jsou až tři metry dlouhé. (Právo)

Reklamu na Pilsner Urquell ve Spojených státech amerických bude vymýšlet Ogilvy & Mather z New Yorku. V tajném výběrovém řízení si ji vybral vlastník značky, pivovar SAB Miller. Podle informací časopisu Advertising Age plánuje vytvořit z Pilsner Urquell svoji prioritní globální značku. První televizní spot vymyšlený novou agenturou se už minulý týden objevil ve vysílání televizních stanic v Bostonu a Chicagu. Reklama je založena na ústředním sloganu "The Original Pilsner".

Newyorská Ogilvy & Mather pracuje rovněž na další značce Milleru Genuine Draft. O hlavní letošní kampaň na vlastní pivo Miller se v současnosti vede boj mezi Ogilvy, Young & Rubicam z Chicaga a Wieden & Kennedy z Portlandu. Posledně jmenovaná má na starosti rovněž propagaci značky Foster's Lager. Podle Zuzany Běhové z Plzeňského Prazdroje se bude komunikační strategie značky Pilsner Urquell na domácím a světovém trhu nadále lišit. Nechystá se ani žádná změna ve spolupráci s domácí reklamní agenturou.

Pro Pilsner Urquell vymýšlí v České republice reklamu agentura Leo Burnett, pivovar pouze vypisuje výběrová řízení pro některé taktické kampaně. Tak například letošní velikonoční kampaň realizovala Young & Rubicam. (iHNed)

Prazdroj se chystá několikanásobně zvýšit výrobu ve svém pivovaru. V roce 2006 by měla dosáhnout 5 milionů hl oproti dnešním dvěma milionům. Skok ve výrobě souvisí s plány majitele, jihoafrické skupiny SABMiller, udělat z tradiční české značky jedno z pěti největších světových jmen mezi pivy. Tento cíl chce firma naplnit do roku 2010. "Značka Pilsner Urquell je nejdůležitějším aktivem, které skupina SABMiller vlastní. Máme k ní mimořádnou úctu, neboť Prazdroj je zakladatelem pivovarnictví v té podobě, jak ji známe dnes," uvedl ředitel SABMiller pro Evropu Alan Clark. Podle něj plánuje SABMiller na hlavních exportních trzích značnou propagaci tohoto druhu piva, aby se jeho spotřeba stále zvyšovala. Celkový plán rozšíření varny Pilsner Urquell firma rozložila do čtyř etap na období tří let. Do jara příštího roku pivovar investuje téměř 300 milionů korun, což umožní zvýšit výrobu ze současných více než dvou až na tři miliony hektolitrů piva Pilsner Urquell ročně. Pokud v příštích letech pivovar splní prodejní plány, přijdou na řadu další dvě etapy rozšíření. Ty by měly v roce 2006 přinést zvýšení kapacity až na hranici téměř pěti milionů hektolitrů. Tradiční postup výroby piva Pilsner Urquell se kvůli rozšíření varny a modernizaci podle lidí z firmy měnit nebude. "Zachováme měděné kotle pro rmutování, třírmutový varní proces a přímý otop plynem. Všechno bude řízeno plně automaticky," říká manažer pivovaru Václav Berka. Plzeňský Prazdroj je lídrem na českém trhu a zároveň největším exportérem českého piva. Firma zaměstnává bezmála 3 000 lidí. (iDnes)

Vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka narazil 8. dubna před pražskou restaurací U Pinkasů soudek obložený říčním vltavským ledem, v němž bylo nefiltrované pivo vyrobené způsobem jako v roce 1843. Připomněl tak, že přesně před 160 lety přivezl forman Martin Salzmann před tento dům poprvé plzeňský mok. Do vínku mu tentokrát popřály tři sudičky - Stella Zázvorková, Dagmar Kludská a Vendula Svobodová. Jsem pivařka, přiznala vzápětí Zázvorková. I když prý už tak zdaleka nevyváří jako kdysi, bez piva si gastronomii nedokáže představit.

Málokdo ví, že Jakub Pinkas, zakladatel známé pražské restaurace proslulé plzeňským mokem, byl původně krejčí, který šil i kněžská roucha pro sousední františkánský klášter. Poté, co si v Plzni objednal dvě vědra, tedy asi 140 l, takzvaného nového piva, dal ležák ochutnat svým známým a také fiakristům, kteří měli v sousedství štafl. Netrvalo dlouho a nůžky pověsil na hřebík. Stal se hostinským a založil tradici dodnes slavné staročeské hospody. K jejímu kreditu přispívali i štamgasti. V návštěvnických knihách jsou zapsáni například pánové Palacký, Rieger i Jungmann, z herců Šamberk, Štěpánek, Pešek, Voskovec a Werich i spousta sportovců. Samizdatová díla tu rozdával Bohumil Hrabal. (Pivní kurýr)

Pivovarské muzeum v Plzni připravuje nové expozice. Na návštěvníky čeká dokonalejší laboratoř, nová místnost věnovaná Měšťanskému pivovaru a rozšířená replika hospody z počátku 20. století. Opravované prostory budou zpřístupňovány postupně. "Novinkou bude především místnost věnovaná Měšťanskému pivovaru, předchůdci Plzeňského Prazdroje. Budou zde vystaveny zakládací listiny, medaile, které získal za svoje pivo, historické reklamní tabule a další exponáty," uvedla vedoucí muzea Markéta Formanová (Pivní kurýr)

Historická parní lokomotiva podobná té, která ve 20. a 30. letech sloužila na pivovarské vlečce, zdobí od pátku nádvoří Plzeňského Prazdroje. Vedení pivovaru si zrenovovanou posunovací lokomotivu pronajalo od plzeňského Iron Monument Club na dva roky s možností prodloužení zápůjčky na další léta. "Chtěli jsme nějakým způsobem oživit prohlídkovou trasu pivovaru. Protože v minulosti byla součástí pivovaru železniční vlečka, tak jsme se rozhodli zapůjčit historickou lokomotivu, která pochází od stejného výrobce jako kdysi ta pivovarská. Ještě se pokoušíme sehnat původní chladicí vagón, ve kterém se vozilo pivo. Pátráme po něm všude možně, ale zatím bezvýsledně," řekla Jitka Kloudová z ředitelství Plzeňského Prazdroje. Vystavená lokomotiva má podle Miroslava Kalivody z Iron Monument Club výrobní označení CS 400 a je konstruovaná výhradně pro účely vnitropodnikového provozu. Z výrobní linky ČKD Praha sjela před 46 lety a dodnes je dochováno deset exemplářů. "Je to třínápravová lokomotiva s výkonem 400 koní, dosahující maximální rychlosti 40 kilometrů za hodinu, která až do roku 1985 jezdila na vlečce v žateckém cukrovaru. Stejný typ lokomotivy využíval v minulosti také plzeňský pivovar. Proto nás vedení Plzeňského Prazdroje oslovilo. Pro nás je to čest a vlastně trvalá prezentace našeho klubu," uvedl Kalivoda. Členové Iron Monument Club lokomotivu zrekonstruovali před deseti lety. "Poslední tři roky byla součástí expozice železničního muzea v Rakovníku. V pivovaru bude stát krytá pod přístřeškem, takže na ni nebude pršet," uzavřel Kalivoda. (Právo)

Nejstarší česká pivnice Parkán, která byla uzavřena v roce 1998 a nyní hyzdí střed města, začne znovu sloužit veřejnosti. Už v dubnu obnoví její majitel Plzeňský Prazdroj přerušenou přestavbu objektu, který se stane součástí sousedního Pivovarského muzea a hostům se otevře začátkem turistické sezóny 2004. Interiéry pivnice, o níž jsou známy první písemné zmínky z roku 1511, budou zcela rekonstruované a měly by mít charakter pivní kavárny. V přízemí vznikne multifunkční prostor, kde bude po skončení prohlídky muzea ochutnávka piva. Pivnice Parkán, v letech 1960 - 1998 jedna z nejoblíbenějších restaurací v Plzni, byla v 18. století vojenským špitálem, městskou věznicí a od roku 1824 sladovnou. (Pivní kurýr)

Zcela novou varnu začal v těchto dnech testovat Plzeňský Prazdroj. Zařízení za tři sta miliónů korun je největší letošní investicí pivovaru a umožní zvýšit produkci pěnivého moku ze dvou na tři milióny hektolitrů ročně. První pivo z moderních varných nádob se na trhu objeví ještě do konce března. "Výsledky zkušebního provozu potvrzují, že nové zařízení nemá žádný negativní vliv na tradiční kvalitu, přesně definované vlastnosti a jedinečnou chuť piva," podotkl vrchní sládek pivovaru Václav Berka.

Prazdroj v současné době vyrábí téměř padesát tisíc hektolitrů mladiny týdně. "Z toho polovina již pochází z nové části varny," sdělil mluvčí podniku Alexej Bechtin. "Ještě do začátku letošní hlavní pivovarské sezóny, tedy do léta, se celková produkce zvýší na šedesát sedm tisíc hektolitrů," dodal. V té době už bude zcela dokončená prosklená budova nové varny včetně veškerého technologického vybavení a rekonstrukcí projde i část zařízení starého provozu.

Dominantou této asi nejdůležitější části pivovaru jsou nové nerezové scezovací kádě o desetimetrovém průměru. "Většinou se ale stavba odehrává mimo zraky návštěvníků pivovaru, často v prostorách pod úrovní podlahy. Rekonstrukcí prošlo téměř veškeré zařízení varny včetně měděných kotlů," připomněl Bechtin.

Současná modernizace varny je podle Berky svým rozsahem ojedinělá. "A to i ve srovnání s ostatními pivovary v Evropě," podotkl sládek. "Práce jsou o to náročnější, že probíhají za plného chodu pivovaru," doplnil.

Strategickým cílem Plzeňského Prazdroje je do roku 2010 několikanásobně zvýšit výrobu. "Tak, aby se značka Pilsner Urquell zařadila mezi pět největších prémiových mezinárodních značek světa," uzavřel Bechtin. (Právo)