Na letošní advent připravil Plzeňský Prazdroj pestrou směsici aktivit a předvánočních zážitků. V Pivovarském muzeu to již tradičně bude setkání s vánočními lidovými zvyky a výrobky ve dnech 12.–13. 12. Nově ožije nádvoří pivovaru poslední adventní sobotu 19. 12., kdy se bude konat Vánoční olympiáda a v podvečerních hodinách vánoční koncert Plzeňského komorního sboru Ko.Mar. Na obě události bude možné se svézt z náměstí zdarma koňským povozem. Od 29. 11 až do 19. 12. také probíhá soutěž o pivo na celý rok. Hlavní výhru získá ten, kdo nejpřesněji tipne, kolik žárovek zdobí velký vánoční strom na nádvoří pivovaru. Na autory dalších 30 nejlepších odhadů také čeká zajímavá výhra!

Vánoční tradice v Pivovarském muzeu 12.–13. prosince

O třetím adventním víkendu vždy od 10 do 17 hodin si mohou návštěvníci Pivovarského muzea vyzkoušet různé vánoční zvyky, odnést si vlastnoruční výrobky z předvánoční dílny a ochutnat vánoční speciality. „Chceme pokračovat v dosavadní tradici předvánočních aktivit v Pivovarském muzeu a také zahájit tradici vánočního programu v pivovaru. V předvánoční dílně budou k vidění i k vyzkoušení staročeské tradice a zvyky, jako je zdobení perníčků, odlévání olova, výroba svíček z včelího vosku či výroba ozdob ze dřeva a papíru. Ukázku své práce předvedou i pivovarští bednáři,“ říká Tomáš Raboch z Plzeňského Prazdroje.

Kdo projde celou dílnou a vyzkouší si všechny aktivity, může se těšit na dárek od Plzeňského Prazdroje. V 11 a 15 hodin bude probíhat ochutnávka vánočních specialit. K zakoupení bude i další občerstvení a vánoční nápoje. Symbolické vstupné je 25 Kč, děti do 140 cm mají vstup volný. Z náměstí do muzea můžete zdarma dojet koňským povozem.

Vánoční olympiáda na nádvoří pivovaru 19. prosince

Kdo se chce odreagovat od předvánočního shonu, může strávit poslední adventní sobotu v pivovaru, kde od 10 do 16 hodin najde řadu veselých vánočních soutěží (např. překážkový běh s vánočním stromkem) Pro nejzdatnější jsou připraveny pivovarské odměny. I v tento den bude možnost svézt se zdarma koňským povozem, který bude jezdit z náměstí do pivovaru. Program vyvrcholí v 16:00 vánočním koncertem Plzeňského komorního sboru Ko.Mar a v 16:30 vyhlášením vítězů soutěže o pivo na celý rok.

Soutěž o pivo Pilsner Urquell na celý rok!

Každý starší 18 let, kdo přijde na prohlídku pivovaru Plzeňského Prazdroje, Pivovarského muzea nebo Plzeňského historického podzemí, případně navštíví restaurace Na Spilce či Na Parkánu (s minimální konzumací 300 Kč) nebo nakoupí v dárkových prodejnách Plzeňského Prazdroje (minimálně za 300Kč), se může až do 13 hodin 19. prosince zúčastnit soutěže a tipnout, kolik žárovek zdobí velký vánoční strom na nádvoří pivovaru. Hlavní cenu zásobu piva Pilsner Urquell na celý rok vyhraje soutěžící, který se nejvíce přiblíží správnému počtu. Na dalších 30 nejbližších tipů také čekají skvělé ceny.

Podrobný program aktivit a úplná pravidla soutěže jsou umístěny na www.prazdroj.cz

Filantropie v Pivovarském muzeu

V Pivovarském muzeu proběhne 11. prosince charitativní koncert pro Nadaci pro transplantaci kostní dřeně.

16. prosince zde bude vyhlášen vítěz soutěž Senior roku, kterou pořádá Městský obvod Plzeň 3. A 17. prosince nabízí Pivovarské muzeum bezplatný vánoční program pro seniory.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Do kopule vodárenské věže v areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj ve výšce 50 metrů uložili ve středu večer horolezci speciální pouzdro obsahující důležité údaje k výrobě nejproslulejšího piva. Přesně před 167 léty sládek Josef Groll narazil první sud s legendárním pivem, řekl sládek Václav Berka.

"Bavorský sládek Josef Groll uvařil v Plzni první várku piva, které dostalo název Pilsner Urquell 5. října 1842. První sud s lahodným mokem narazil potom 11. listopadu 1842 během martinských oslav na plzeňském náměstí," popsal historickou událost, kdy se zrodila legenda, sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Lidé byli tehdy podle jeho slov překvapeni zlatou barvou piva i jeho bohatou bílou pěnou. Dříve byli lidé zvyklí na piva tmavé barvy a zcela jiné chuti.

Přesně podle receptury sládka Josefa Grolla se v Plzeňském Prazdroji pivo stále vaří. Jedna várka byla uvařena 5. října 2009 a sládek Berka narazil sud z této várky podobně jako sládek Groll 11. listopadu na Martina. "Chceme, aby měli lidé i do budoucna možnost vědět, jak chutná naše pivo. Proto jsme do tubusů vložili rmutovací diagram a záznam kvasného listu, aby i budoucí sládci podle těchto údajů jednoduše poznali, jak vařit naše pivo a aby chutnalo stále stejně," řekl Berka. Tubusy by měly zůstat v kopuli vodárenské věže minimálně 50 let.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Richard Beneš

Plzeňský Prazdroj získal pro svůj podnikový archiv akreditaci Ministerstva vnitra ČR pro výkon působnosti soukromého archivu. Odbor archivní správy a spisové služby MV ČR zároveň Prazdroji vyjádřil uznání za péči a ochranu archiválií jako součásti Národního archivního dědictví.

„Archiv představuje paměť pivovaru a má pro Prazdroj, ale i pro celé české pivovarství ohromný význam. Udělením akreditace vyvrcholilo naše pětileté úsilí o získání statutu Soukromého archivu,“ říká Jindřiška Eliášková z oddělení Tourism and Heirtage v Plzeňském Prazdroji.

V průběhu řízení o udělení akreditace příslušná ministerská komise mj. archiv Plzeňského Prazdroje navštívila a vyhodnotila jako řádně vedený a vyhovující po stránce péče o archiválie, vedení fondů i zajištění provozu. Dle rozhodnutí komise archiv splňuje předpoklady pro řádný výkon předmětu činnosti a působnosti jako soukromý archiv.

„Za vhodné považujeme vyjádřit uznání za pozornost Vaší společnosti, kterou věnujete péči a ochraně archiválií jako součásti Národního archivního dědictví,“ říká Jiřina Prokopová z Odboru archivní správy a spisové služby MV ČR.

Vzácná svědectví doby i dodnes užitečné zdroje informací

Plzeňský Prazdroj je tradiční pivovar, jehož historie se kontinuálně zpracovává v archivu vedeném odborným archivářem. Dokumenty jsou součástí dědictví po předcích, ale také cenným zdrojem informací o historických technologiích a recepturách. Vzácné jsou záznamy o sledování jakosti piva od prvních let vzniku pivovaru. Uchovávají zde i historicky cenné fotografie, ty nejstarší se datují k roku 1845). Nejstarší archivní písemnosti jsou jen o dva roky mladší.

V archivu je řada unikátů, např. album odběratelů Měšťanského pivovaru, reprezentativní velkoformátová kniha v kožené vazbě, která pokrývá období od roku 1842 do 1992. Nyní se album restauruje a poté bude vystaveno v Pivovarském muzeu.

Archiválie se ukládají do kartonů a měří se na běžné metry, kterých se v archivu Prazdroje nachází 342. Archiv je členěn na 90 tematických celků, tzv. fondů, jako např. Gambrinus, Měšťanský pivovar, Světovar, Prior, Národní podnik, Plzeňské pivovary, Západočeské pivovary atd. Fondy pokrývají i nejnovější období a současné archiválie.

Veřejnost a badatelé mají do archivu přístup na základě pravidel stanovených badatelským řádem, který je obsažen v zákoně o archivnictví.

Zdroj: regionplzen.cz

Plzeňský Prazdroj nabídne k prodeji panelový bytový dům se 24 bytovými jednotkami v Brněnské ulici 49 v Plzni. Důvodem prodeje je snaha Plzeňského Prazdroje soustředit se výhradně na výrobu a prodej piva.

„Plzeňský Prazdroj samozřejmě má odborníky i na správu nemovitostí, naší hlavní činností je ale vaření tradičního českého piva. Proto chceme dům v Brněnské ulici postoupit povolanějším subjektům, které se specializují na pronájem nemovitostí," řekl mluvčí společnosti Jiří Mareček. "Obyvatele domu jsme o našem záměru informovali, mají převážně nájemní smlouvu s regulovaným nájmem, přičemž nájemní smlouvy a jejich podmínky zůstávají nadále v platnosti," uvedl Mareček.

Dům bude nabídnut k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře, která jej začne inzerovat průběhu listopadu tohoto roku. Při výběru nového vlastníka bude realitní kancelář na základě zadání Plzeňského Prazdroje přihlížet nejen k nabízené ceně, ale také k reputaci a dlouhodobému záměru případného nabyvatele. Prodej dalších objektů ze svého majetku Plzeňský Prazdroj v této chvíli neplánuje.

Zdroj: Plzeňsko Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Plzeňský Prazdroj získal pro svůj podnikový archiv akreditaci Ministerstva vnitra ČR pro výkon působnosti soukromého archivu. Odbor archivní správy a spisové služby MV ČR zároveň Prazdroji vyjádřil uznání za péči a ochranu archiválií jako součásti Národního archivního dědictví.

„Archiv představuje paměť pivovaru a má pro Prazdroj, ale i pro celé české pivovarství ohromný význam. Udělením akreditace vyvrcholilo naše pětileté úsilí o získání statutu Soukromého archivu,“ říká Jindřiška Eliášková z oddělení Tourism and Heirtage v Plzeňském Prazdroji.

V průběhu řízení o udělení akreditace příslušná ministerská komise mj. archiv Plzeňského Prazdroje navštívila a vyhodnotila jako řádně vedený a vyhovující po stránce péče o archiválie, vedení fondů i zajištění provozu. Dle rozhodnutí komise archiv splňuje předpoklady pro řádný výkon předmětu činnosti a působnosti jako soukromý archiv.

„Za vhodné považujeme vyjádřit uznání za pozornost Vaší společnosti, kterou věnujete péči a ochraně archiválií jako součásti Národního archivního dědictví,“ říká Jiřina Prokopová z Odboru archivní správy a spisové služby MV ČR.

Vzácná svědectví doby i dodnes užitečné zdroje informací

Plzeňský Prazdroj je tradiční pivovar, jehož historie se kontinuálně zpracovává v archivu vedeném odborným archivářem. Dokumenty jsou součástí dědictví po předcích, ale také cenným zdrojem informací o historických technologiích a recepturách. Vzácné jsou záznamy o sledování jakosti piva od prvních let vzniku pivovaru. Uchovávají zde i historicky cenné fotografie, ty nejstarší se datují k roku 1845). Nejstarší archivní písemnosti jsou jen o dva roky mladší.

V archivu je řada unikátů, např. album odběratelů Měšťanského pivovaru, reprezentativní velkoformátová kniha v kožené vazbě, která pokrývá období od roku 1842 do 1992. Nyní se album restauruje a poté bude vystaveno v Pivovarském muzeu.

Archiválie se ukládají do kartonů a měří se na běžné metry, kterých se v archivu Prazdroje nachází 342. Archiv je členěn na 90 tematických celků, tzv. fondů, jako např. Gambrinus, Měšťanský pivovar, Světovar, Prior, Národní podnik, Plzeňské pivovary, Západočeské pivovary atd. Fondy pokrývají i nejnovější období a současné archiválie.

Veřejnost a badatelé mají do archivu přístup na základě pravidel stanovených badatelským řádem, který je obsažen v zákoně o archivnictví.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

5. říjen by měl být pro všechny Čechy velkým dnem, srovnatelným například se svátkem sv. Václava. Právě tohoto dne se totiž zrodil jeden ze symbolů naší země – plzeňské pivo.

V Plzni se pivo sice vařilo už od založení města v roce 1295, ale nestálo za moc. Dokonce i oficiální historie Plzeňského pivovaru tvrdí, že „přes sedm set let ale měšťané vařili nadkvasné pivo ne příliš valné chuti, takže se do Plzně dovážela kvalitnější piva z Bavor nebo ze Saska a lacinější piva z blízkého okolí.“

Pivovar jako klícka

Situace se změnila až v roce 1839, kdy se měšťané spojili a založili opravdu moderní pivovar. Pak ale nastal problém, kdo by pivo mohl uvařit: v českých zemích takového odborníka nenašli. Proto se museli obrátit do pivařsky zkušenějšího Německa a hledat tam. Roku 1872 se konečně na plzeňské měšťany usmálo štěstí a angažovali Josefa Grolla, odborníka z Bavorska.

Vyjednávání se bavorským sládkem nebylo zpočátku nic snadného. Groll byl totiž, mírně řečeno, poněkud svéhlavý. Pocházel z Vilshofenu, německého města na Dunaji. Pivovarnictví se vyučil u svého otce Josefa Grolla v jejich rodinném pivovaru ve Wolferstetteru. Během učňovských let ale navštívil i řadu dalších míst, kde se vařilo slavné pivo. Učil se například v Mnichově u tehdy proslulého Georga Sedlmayera nebo ve Vídni u uznávaného Antona Drehera.

Zejména ten druhý patřil k opravdové špičce svého oboru: vyvinul metodu zdola kvašeného piva – Schwechater Lagerbier, které pak doslova zaplavilo celou Evropu. Oba učitelé si však na mladíka stěžovali: údajně se jednalo o sice ambiciózního mladého muže, ale jeho kladné vlastnosti vyvažovala hrubost, umíněnost, tvrdohlavost a nedostatečná sebekontrola.

Chlap jak čert

Grolla objevil sám stavitel plzeňského měšťanského pivovaru Martin Stelzer, když v Německu slídil po nejnovějších technologiích výroby piva. Slovo dalo slovo a Groll se po kratším přemlouvání vydal do Plzně.

Ani ne třicetiletý muž se do práce vrhl jako drak – první várku se mu podařilo připravit 5. října 1842. Historici tvrdí, že schválně nedodržel německou recepturu; odvážný mladík chtěl přijít s něčím vlastním a originálním. Záměrně tedy udělal chybu v technologickém postupu, aniž by dopředu znal výsledek – vařil podkvasené bavorské pivo, ale z odlišných českých surovin (žateckého chmele, měkké plzeňské vody a světlejšího sladu připravovaného anglickou technologií). A tak vzniklo originální plzeňské pivo – podkvasný plzeňský ležák.

Pivo jako křen!

A co na to jeho první pijáci? Ti ho mohli ochutnat 11. listopadu 1842 na Martinských trzích. Pilo se ve dvou hostincích na plzeňském náměstí a jak „U bílé růže“ tak „U zlatého orla“ zažilo veliký úspěch. Psalo se o tom dokonce i v kronikách: "Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatavá jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek". Od ostatních tehdejších piv se lišilo nejen vynikající chutí, ale také nádhernou „čepicí“ - hustá sněhobílá pěna držela dlouho celistvý tvar a nechutnala jako patok.

Smrt jako sen

Jak dobré pivo vařil, tak špatný byl Groll člověk. Přestože mělo jeho jiskřivé pivo v Plzni obrovský úspěch, pivovar mu neprodloužil smlouvu, která vypršela roku 1845. Sládek se tedy vrátil zpět do svého rodného města, kde zůstal po zbytek života. Zemřel zde smrtí, po jaké touží asi každý sládek - dne 22. října 1887 zesnul ve věku 74 let u stolu štamgastů v hostinci Zum Wolferstetter Keller. V ruce prý přitom třímal tuplák vlastního piva…

Úspěch jako hrom

Zájem o jeho plzeňský ležák zůstal mimořádný - pivo brzy proniklo do západočeských lázní, kde ho objevili bohatí pacienti z německých zemí a Francie, a postupně ho začal obdivovat svět, v sedmdesátých letech 19. století i Amerika.

Zdroj: TN.cz

Hokejisté Plzně sehnali pro sezónu 2009/10 nového hlavního partnera. Stal se jím pivovarský gigant Gambrinus, který je tradičním výrobcem plzeňského piva. Smlouvu ve čtvrtek podepsal kapitán, sportovní manažer a většinový vlastník hokejového klubu Martin Straka s vrchním sládkem Gambrinusu Janem Hlaváčkem.

"Jsme velmi rádi, že můžeme podpořit další dlouholetou plzeňskou tradici, a to hokejový tým," uvedl po podpisu smlouvy Hlaváček. "Věříme, že naše přispění pomůže nejen udržet plzeňský hokej na úrovni, kterou si zaslouží, ale zároveň přinese mnohé novinky a oživení pro fanoušky, bez jejichž podpory se neobejde," dodal.

Kromě klasické reklamní podpory obsahuje spolupráce další aktivity, které budou cílené především na fanoušky. Pivo Gambrinus bude k dostání ve všech prodejních místech plzeňské ČEZ Arény. Pro diváky budou o přestávkách připraveny zábavné a interaktivní soutěže. Plánované jsou také soutěže o volné vstupenky na zápasy nebo velká soutěž o účast na tréninku společně s hráči HC Plzeň.

Vedení plzeňského klubu mělo již po sezóně problémy naplnit rozpočet, ale díru v rozpočtu se nakonec podařilo zaplnit díky menším sponzorům, s přispěním města i díky samotnému Strakovi. Plzeňský patriot nakonec uhradil APK LH garanci ve výši sedm miliónů korun, nutnou k udělení extraligové licence, z vlastních peněz.

Zdroj: Hokej Sport.cz

Velký zájem lidí a vynikající atmosféra i přes nepřízeň počasí, takový byl letošní Pilsner Fest. Bohatý doprovodný program, kvalitní hudba a vynikající pivo přebily sobotní podvečerní déšť i páteční vichřici, kvůli které museli organizátoři přerušit program. Odměnou byla návštěvníkům produkce bez mála dvacítky kapel na čtyřech pódiích, ale například také hromadný divácký zážitek při podpoře českého národního fotbalového týmu za přítomnosti fotbalových legend Antonína Panenky, Ladislava Vízka a dalších. Celkem navštívilo Pilsner Fest více než třicet tisíc lidí, a nebyli to zdaleka jen Češi. V pivovaru zněla také němčina, angličtina, holandština, ale také jazyky asijských zemí.

Pilsner Fest 2009 zahájili na náměstí Republiky populární Money Business. Po nich přišli na pódium přednést slavnostní přípitek primátor Pavel Rödl a náměstkyně Marcela Krejsová za město, které bylo spolupořadatelem akce. Za pivovar připíjeli sládkové Václav Berka a Jan Hlaváček. Ke kulatým sto čtyřicátým narozeninám plzeňského Gambrinusu přiťukl společně s více než třemi tisícovkami lidí také slavný plzeňský rodák, herec Jiří Suchý. Poté pokračoval v hudební produkci Dan Bárta a Ilustratosphere. Dan Bárta sehrál v pátečním programu důležitou roli ještě jednou, a to když poprvé představil hymnu, kterou složil pro město Plzeň u příležitosti jeho kandidatury na Evropské hlavní město kultury 2015. Po koncertě se dění přesunulo průvodem z centra města do pivovaru.

Hudební program byl nabitý zajímavými jmény i nadále. Ještě v pátek večer vystoupily kapely The Backwards a Turbo. V sobotu pak excelovali na dvou pódiích v pivovaru a jednom ve Štruncových sadech Yvonne Sanchez a Samba Show, vítěz loňské MR3 Parády Gambrinus The Neoromantik, ale také Buty a Mňága a Žďorp.

Na Pilsner Festu slaví plzeňská piva, a tak přijeli čeští vítězové soutěže Master Bartender. Návštěvníci dostali možnost načepovat si pivo pod odborným dohledem. A že se jednalo o atraktivní nabídku, potvrzoval i fakt, že stánek mistrů výčepních byl v neustálém obležení. Jedinečnou příležitost nabídli sládkové Gambrinusu, kteří představili poprvé v historii nejoblíbenější české pivo také v nefiltrované podobě.

Gambrinus a fandové národního týmu

V zastřešených prostorách historického výstavu, odkud se dříve expedovalo pivo do celého světa, se fandilo českému národnímu týmu v kvalifikačním utkání proti Slovensku. Fotbaloví internacionálové tvrdili atmosféru, při živých vstupech české televize mluvil Antonín Panenka a fandové bouřlivě skandovali jeho jméno. Podporu národnímu týmu vyjadřovali fanouškové také na obří účtence, která se postupně zaplňovala čárkami a stoupala vzhůru po pivovarském komíně.

Počasí

Pokud něco Pilsner Festu nepřálo, bylo to počasí. V prvním dni dokonce museli organizátoři z bezpečnostních důvodů program přerušit, na Plzeň se hnala vichřice. Organizace fungovala perfektně a lidé v klidu a bez incidentů opustili pivovar. Noční vichr, který poškodil některé stavby, potvrdil správnost rozhodnutí.

„Na programu jsme si letos dali velice záležet a teší nás, že souboj s počasím jsme vyhráli. Děkujeme všem, kteří na Pilsner Fest přišli. Věřím, že se nám podařilo připravit kvalitní zábavu a nálada v pivovaru přátelská, jak se k pivu sluší,“ hodnotí Pilsner Fest Karel Kraus, který má na starosti marketing značky Pilsenr Urquell.

Ohňostroj

V sobotu přesně v půl desáté začalo v Plzni naplno hřmít; nejednalo se ale o bouřku, ale o ohňostroj. Podívaná na oslavu plzeňských piv byla vskutku důstojná, rakety startovaly ze střechy hotelu Angelo naproti pivovaru, a tak mohli show obdivovat všichni návštěvníci.

Návštěvy Pivovaru a Pivovarského muzea

Zvláštní příležitost navštívit v rámci prohlídkového okruhu pivovaru také bednárnu využilo během Pilsner Festu více než 1700 lidí. Lákadlem bylo také Plzeňské historické podzemí a Pivovarské muzeum, které nabídlo divadelní scénky a tajemný rituál Master. Možnosti seznámit se s pivovarskou historií využilo více než devět set lidí.

Promile.INFO

V rámci odpovědné konzumace byl na Pilsner Festu přítomen tým neziskové společnosti Sananim provozující službu Promile.INFO, díky které lze zjistit, kdy bude po konzumaci alkoholu možné usednout za volant. Navíc měli pro návštěvníky festivalu k dispozici i alkoholtestery, takže každý si mohl ověřit, zda může po případném pivu již usednout za volant.

Další informace o průběhu Pilsner Festu, včetně fotogalerie, naleznete na adrese www.pilsnerfest.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

První den oblíbených plzeňských slavností Pilsner Fest neskončil právě nejlépe. Organizátoři přerušili v pátek po deváté hodině večer sérii koncertů v areálu Prazdroje kvůli blížící se bouři z Německa. V pivovaru bylo asi dvanáct tisíc lidí.

Při vystoupení kapely Turbo oznámil z pódia moderátor, že má pro účastníky špatnou zprávu. Z Německa se žene bouře a silný vítr, a proto se organizátoři rozhodli akci ukončit. Zároveň vyzval všechny lidi, aby opustili areál pivovaru. Na místě jich v tu chvíli byly tisíce. Odchod ale proběhl bez problémů.

„Je to škoda, hodně jsem se těšil na AC/DC revival. Nedá se nic dělat, jdeme pít jinam,“ litovat na místě jeden z návštěvníků David Tůma.

Vítr má ještě sílit

Organizátoři se rozhodli z bezpečnostních důvodů předčasně ukončit páteční část Pilsner Festu. Aktuální meteo předpovědi hovoří o silném větru. „Rychlost se prozatím pohybuje do 50 km/h, během první poloviny noci ale bude sílit," říká Meteopress.

Organizátoři naměřili na speciálním zařízení umístěném na scéně Pilsner Urquell u Kroftových domů rychlost větru více než 70 km/h. „Odborníci předpovídají, že vítr bude dále sílit. Proto jsme dospěli k jednoznačnému závěru akci přerušit,“ říká za organizátory Lukáš Krásný.

„Postupujeme podle předem odsouhlaseného plánu a všechno je pod kontrolou. Na prvním místě je nyní bezpečnost všech návštěvníků Pilsner Festu. Již odpoledne jsme avizovali, že jsme na podobný případ připraveni. Všechny mobilní stavby, které nejsou dimenzované na silnější poryvy větru, jsme včas demontovali. Toto je ale mimořádná situace a je zapotřebí se na ni včas připravit. Nechceme nic riskovat, proto jsme se rozhodli předčasně ukončit páteční část programu," dodává mluvčí pivovaru Jiří Mareček.

Pivovar osiřel a gastro stany jsou pevně uzavřené, aby odolaly případným náporům větru. Podle předběžných odhadů se v pivovaru pohybovalo přibližně 12 tisíc lidí. „Je opravdu velká škoda, že jsme museli program předčasně ukončit. Přišel velký počet lidí a atmosféra byla vynikající u obou hudebních scén i stanů s doprovodným programem. Bezpečnost si to ale vyžadovala, nechtěli jsme nic ponechat náhodě. V sobotu vypukne druhá část programu podle plánu, zveme všechny fanoušky dobré hudby a plzeňského piva," říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Rekord nepadl

Už odpoledne se konal na náměstí Republiky pokus o překonání rekordu v hromadném přípitku. Přestože se v jednu chvíli náměstí zcela zaplnilo a mohlo na něm být více než 5 tisíc lidí, rekordní přípitek nepadl. „Ke 140. narozeninám Gambrinusu si přiťuklo více než tři a půl tisíce lidí. Rekord jsme sice nepřekonali, číslo je to ale i tak úctyhodné," komentoval hromadný pivní přípitek Jiří Rákosník za značky Gambrinus.

Dvoudenní festival plzeňských piv bude pokračovat v sobotu podle plánovaného programu. Hudební produkce začíná ve 13:00.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Eva Plevková

Svátek plzeňských piv Pilsner Fest představí letos obě tradiční plzeňské značky, Pilsner Urquell i Gambrinus. Návštěvníci oslaví 167 let od zrození prvního spodně kvašeného ležáku, ale také kulaté 140leté výročí mladšího plzeňského Gambrinusu. Oslava umění plzeňských sládků vypukne ve dnech 4. a 5. září. Dvoudenní festival nabídne 23 kapel, mezi největší taháky bude patřit vystoupení kapely Kryštof s gospelovým sborem. Návštěvníci Pilsner Festu se také pokusí překonat rekord v hromadném přípitku na náměstí Republiky. Příznivci plzeňského se mohou těšit také na tradiční piva také v netradiční podobě, Pilsner Urquell i Gambrinus se budou čepovat nefiltrované a nepasterované.

Minulý ročník Pilsner Festu přitáhl pozornost 30 tisíc hostů. A jak to bude letos? „Je těžké odhadovat počty, jisté ale je, že jsme připravili velmi atraktivní program, takže bychom se mohli předcházejícímu ročníku minimálně vyrovnat. Oproti loňsku jsme přidali tři kapely a dvě hudební scény. Dobrou hudbu a zábavný doprovodný program doplní vynikající plzeňské pivo, takže návštěvníci si určitě přijdou na své. Příští pátek a sobota v Plzni budou patřit Pilsner Festu,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Pilsner Fest nachystá návštěvníkům také jedno velké překvapení. „Slavíme plzeňská piva, a proto budeme čepovat něco výjimečného. Poprvé v historii budou moci pivaři ochutnat nefiltrovaný Gambrinus, kterým si připijí ke 140. výročí, které letos slavíme,“ doplňuje Jiří Rákosník, který má v Prazdroji na starosti marketing značky Gambrinus.

23 kapel a 4 pódia, to je hudební Pilsner Fest

Na čtyřech pódiích se představí celkem 23 kapel, které pokrývají hudební žánry od rocku a popu až po hip-hop. Slavnostní program vypukne na náměstí Republiky v pátek v půl páté. Začínat se bude zostra, zábavu rozjedou a první hudební zážitky nabídnou Monkey Business a Dan Bárta s Ilustratosphere. Hlavní dění ovšem patří pivovaru, tam se také přesune večerní zábava. Na dvou hudebních pódiích - Pilsner Urquell scéně a Gambrinus scéně se bude pokračovat i v sobotu. Čtvrté pódium bude připraveno ve Štruncových sadech na plošině kamiónu, který vozí po českých festivalech atrakce G‑City. Zde se představí letošní vítězové Gambrinus MP3 parády a na závěr vystoupí Bára Zemanová.

Prohlídky pivovarem i mistři výčepní

V průběhu celého Pilsner Festu mají návštěvníci možnost netradiční prohlídky jak v pivovaru, tak Pivovarském muzeu a Plzeňském historickém podzemí. „Lákadlem rozhodně není jen zlevněné festivalové vstupné. Prohlídky ozvláštníme o doprovodný program, v pivovaru bude trasa procházet i bednárnou, která není běžně přístupná. Připravujeme také oblíbené noční prohlídky v Pivovarském muzeu, a to v pátek i sobotu. Všechny prohlídky budou díky speciálnímu programu zajímavé i pro Ty, kteří je už v minulosti absolvovali,“ říká Jitka Froydová z oddělení návštěvnictví v Plzeňském Prazdroji.

Svátek plzeňského piva navštíví také nejlepší z českých výčepních, finalisté prestižní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, kteří budou učit zájemce správným technikám čepování piv plzeňského typu.

Pobyt na festivalu plzeňských piv ozvláštní atrakce, jako například živá socha u vchodu do pivovaru, která bude představovat Jana I., vévodu Brabantského, zvaného Gambrinus. Ten je patronem pivovarníků a sladovníků. Své dojmy budou moci návštěvníci sdělit na Zdi vzkazů. Ozvláštnění programu představuje také městečko G‑City ve Štruncových sadech, které nabídne nafukovací horolezecké plechovky vysoké přes 5 metrů, atrakce Gladiátor (kdy se hráči snaží vyvést protihráče z rovnováhy a shodit ho z podstavce), či Moucha - lepící stěna, na kterou se soutěžící ve speciálním obleku snaží přilepit v co možná nejpodivnější poloze.

Fanděte s Gambrinusem

Na fotbalové fanoušky čeká skutečná lahůdka. Fotbalové legendy budou dávat autogramy v zóně fanoušků. Účast přislíbili Josef Masopust, Jan Bergr, František Veselý nebo Antonín Panenka. Následovat bude velkoplošná projekce mezistátního utkání České republiky proti Slovensku v kvalifikaci na MS 2010.

Festival nabídne i dobré jídlo a především chuťový zážitek pro milovníky piva, kteří ochutnají obě plzeňské pivní legendy v nefiltrované podobě. Zatímco Pilsner Urquell je nefiltrovaný na čepu i v průběhu roku v restauraci Na Parkáně, nefiltrovaný Gambrinus ještě nikdy nebylo možné v této podobě ochutnat. Pro řidiče bude na čepu také nejoblíbenější české nealko pivo Birell, příznivci pivních speciálu si budou moci dopřát Master 13° polotmavý.

Spoluorganizátorem dvoudenního festivalu je město Plzeň, kandidát na evropské hlavní město kultury 2015.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Obří živé géčko se objevilo včera odpoledne pod plzeňskou pivovarskou věží. Vytvořila jej tam více než stovka pracovníků pivovaru Gambrinus.

„Bylo to dobré. Jen trochu těsno. Hlavně když jsme ve formaci dělali vlnu,“ říká se smíchem Ivan Tichý. Byl součástí jednoho ze šestnácti týmů, které po vytvoření obrazce vyrazili po plzeňských hospodách. Jejich úkolem bylo debatovat s pivaři u zlatavého moku, připravit pro ně hry a kvízy a rozdat jim dárky.

„Mám z toho trochu obavy, ale myslím, že by snad neměl nastat žádný problém. Řekl bych, že budou lidi spíše rádi. Navíc jsme vyfasovali samé čtyřky, tak to bude pohoda,“ směje se Tichý.

Akce se uskutečnila v rámci oslav 140 let od vzniku pivovaru Gambrinus. Společnost ji navíc pojala jako teambuildingovou akci pro zaměstnance finančního a IT oddělení. Podobné projekty mají za úkol stmelit kolektiv.

„Každý z týmů měl obejít čtyři hospody. Zapojili jsme do toho ty, které mají v Plzni asi největší výtoč. A nejen ty v centru, ale i v okrajových částech západočeské metropole,“ uvedl Martin Šourek z Gambrinusu. Zakončení pak bylo na nádvoří Plzeňského Prazdroje, kde se v rámci festivalu Léto s Prazdrojem uskutečnil koncert kapely Bluesberry.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

Prohlídková trasa v Plzeňském Prazdroji přivítala 100 000. návštěvníka

Průvodci v Plzeňském Prazdroji dnes přivítali stotisícího hosta na prohlídkové trase. Mezi turisty převládají Češi následovaní Němci. Oproti loňské sezóně ke změně došlo, pravděpodobně vlivem krize,

na 3. místě, kde Rusy vystřídali Taiwanci. Hospodářská krize se tak na návštěvnosti nejznámějšího českého pivovaru závažněji nepodepsala, a to zejména díky zajímavé a rozmanité kombinaci tří prohlídkových tras, které se navzájem doplňují. Podporou povědomí o prohlídkách pivovaru, Pivovarského muzea i Plzeňského historického podzemí je i bohatý seznam aktivit na léto, které nabízí zajímavý program pro všechny věkové skupiny. Již tradičně probíhají od začátku července na nádvoří pivovaru kulturně-společenské akce, které vyvrcholí 4.–5. září Pilsner Festem.

Historickou bránou Plzeňského Prazdroje prošel 5. srpna letošní stotisící návštěvník. Byl jím devětatřicetiletý Miroslav Charvát z Čestic v Královéhradeckém kraji.

Jako poděkování dostal poukázku na 1.000,– Kč na zboží dle vlastního výběru v Dárkové prodejně Pilsner Urquell a pětilitrový soudek piva Pilsner Urquell. Zatímco jiné turistické destinace si stěžují na pokles zájmu vlivem recese, nejznámějšího českého pivovaru se díky bohaté programové nabídce a zajímavým návštěvnickým trasám tento trend příliš nedotkl. „Jedinou změnou proti minulosti je národnostní skladba. První a druhá pozice tradičně patří Čechům a Němcům, Rusy na třetím místě ale vystřídali Taiwanci, kterých k nám přijelo za prvních sedm měsíců tohoto roku 4247. Nejvíce, 67 %, návštěvníků míří pochopitelně do pivovaru, 23 % do Pivovarského muzea a 10 % do historického podzemí města, které je nově zpřístupněno skrze pivovarský sklep v Pivovarském muzeu“ ,říká Tomáš Raboch, manažer služeb cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje.

V rámci oblasti cestovního ruchu se často skloňují dopady a vlivy hospodářské krize. Ze statistik o návštěvnosti prohlídkových tras Plzeňského Prazdroje však vyplývá několik zajímavostí. „Úbytek návštěvníků jsme zaznamenali v prvních třech měsících letošního roku, což si vysvětlujeme jednak ekonomickou recesí, ale také velmi chladným a turistům nepříjemným počasím. Od dubna se nám ale opět daří. S přihlédnutím k obecnému poklesu v cestovním ruchu nás velice těší, že se rozdíl v návštěvnosti ve srovnání s loňským rokem zmenšuje, v posledních měsících dokonce překračujeme loňská rekordní čísla. Kromě rozmanité nabídky a kvalitních služeb nám k tomuto výsledku pomohlo i připojení dalšího prohlídkového okruhu v Plzeňském historickém podzemí,“ vysvětluje Tomáš Raboch.

Tradičně se s nástupem letních měsíců a prázdnin mění i struktura návštěvníků. Zatímco červen je typickým měsícem, kdy vrcholí zájem organizovaných skupin, jejich podíl byl na celkové návštěvnosti 70,5 %, červenec se srpnem jsou naopak měsíci, kdy převažují individuální hosté. V červenci se na prohlídkách podíleli 60 %.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Město Plzeň připravuje promo-klip ke kandidatuře na Evropské hlavní město kultury

Plzeň se připravuje na kandidaturu na Evropské hlavní město kultury 2015. Dnes probíhá v pivovaru natáčení promo-klipu a v rámci příprav vyrostlo dopoledne na nádvoří logo kandidatury z pivních přepravek. Stavba loga je součástí projektu umělců z Ústavu umění a designu při Západočeské univerzitě, kteří v pivovaru dnes točí promoklip.

Na stavbu bylo použito 328 přepravek a logo zabralo velkou část horního pivovarského nádvoří.

„Spot bude oficiálním materiálem pro podporu kandidatury města Plzně na Evropské hlavní město kultury 2015. Pracují na něm mladí tvůrci z katedry multimédií Ústavu umění a designu při Západočeské univerzitě. Shlédnout si ho budou moci návštěvníci webových stránek města i kandidatury, zároveň bude součástí doprovodného materiálu k přihlášce a dále bude využíván jako součást prezentačního materiálu,“ dodává Jana Komišová, vedoucí Odboru prezentace a marketingu města Plzně.

Plzeňský Prazdroj podporuje kandidaturu města Plzně na Evropské hlavní město kultury 2015 a poskytl umělcům z Ústavu umění a designu při Západočeské univerzitě nádvoří pivovaru k poskládání loga kandidatury z přepravek Pilsner Urquell. Skládání loga je součástí natáčení videoklipu k propagaci kandidatury. Ve videoklipu se objeví také nádvoří pivovaru, historická Jubilejní brána a stáčírna.

„Plzeň je hlavním městem piva – to říkáme s trochou české cimrmanovské nadsázky, myslíme to ale samozřejmě vážně. Městu, kde zrodil první spodně kvašený ležák, by náramně slušel titul Evropské hlavní město kultury. Kandidaturu Plzně samozřejmě dlouhodobě podporujeme a jsme rádi, že naše exteriéry pivovaru mohou hostit natáčení nového spotu,“ říká Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Překvapený byl ve středu dopoledne Miroslav Charvát z Čestic ve východních Čechách, když jej průvodkyně Plzeňského Prazdroje oddělila od turistické skupinky s tím, že je 100 tisícím návštěvníkem pivovaru.

Za chvilku už měl v rukou pětilitrový soudek s pivem a poukaz na tisíc korun do místní prodejny suvenýrů. „To je super. Jsme tu s dětmi na dovolené a pivovar jsme nemohli minout,“ pochvaloval si výhru. Dcera Eliška a syn Honza vzápětí na tatínka prozradili, že pivo má rád. „Ze džbánku i lahvové. Já si od něj občas usrknu,“ culila se Eliška.

V Plzni chtějí Charvátovi stihnout ještě návštěvu zoo a není nemožné, že by se mohli trefit do návštěvnického rekordu i tam.

„V nejbližších dnech očekáváme letošního už 300 tisícího návštěvníka,“ prohlásil mluvčí zoo Martin Vobruba.

Fotogalerie zde

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ludmila Veselá

Zájem o plzeňský pivovar navzdory krizi trvá. Díky zajímavé a rozmanité kombinaci tří prohlídkových tras (prohlídky pivovaru, Pivovarského muzea i Plzeňského historického podzemí) a bohatými letními aktivitami se zajímavým programem pro všechny věkové skupiny očekávají v Plzeňském Prazdroji letošního 100 000. návštěvníka. Pro něj připravil Plzeňský Prazdroj slavnostní přivítání s malým občerstvením a dárky ze své produkce.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

V rámci seriálu Deníku V Kůži... jsem si vyzkoušel práci v Plzeňském Prazdroji.

„Ochutnávat se nesmí!“ říká mi vedoucí stáčírny Přemysl Škapa těsně před tím, než poprvé vstoupím do provozu. Bortí se tím moje představa o tom, že si několikahodinovou práci v pivovaru zpestřím degustací zlatavého moku. Pít v pracovní době smí totiž ze směny jen dva lidé: operátor plniče a mistr stáčírny. Ani jedním z nich jsem, bohužel, včera nebyl. „Obsluha plnícího aparátu musí vždy po určité době pivo ochutnat. Dohlíží tak na to, aby se v něm neobjevila nějaká nepatřičná příchuť,“ vysvětluje Škapa.

Já ale po bezpečnostním školení mířím úplně jinam. V popisu práce budu mít přípravu kartonů pro balící linku na export. Než do haly vstoupím, musím si vzít nejprve ochranné brýle, rukavice a také špunty do uší. Použít jsem navíc musel desinfekci na ruce. „Toho se nebojte, je to jenom alkohol,“ směje se ´můj´ vedoucí.

Uvnitř mě přivítá pořádné vedro. Začínám být rád, že jsem si ještě nahoře v kanceláři dal alespoň sklenici minerálky. Zároveň se mi naskytne poměrně impozantní pohled na tisíce pivních láhví proudících na pásech. „Při plném výkonu jich může za hodinu projet až šedesát tisíc,“ sdělil mi už před tím Škapa.

Mým dočasným parťákem bude Jakub Novotný, který v pivovaru pracuje přes rok. „Když tohle bílé tlačítko svítí, může se jít na plošinu, je totiž vypnutá,“ říká a začne do prostoru vkládat archy tvrdého papíru. Na pásu se pak společně s láhvemi promění v tradiční balení Plzeňského Prazdroje. Zásilka, na níž se podílím, míří do Francie.

Činnost, kterou jsem dostal za úkol, je poněkud monotónní. Sehnout se, vzít papír, položit ho. A takhle pořád dokolečka. A to prý mám ještě štěstí, že tahle zásilka je jedna z nejjednodušších. „Když pak jedou stroje dva, člověk se má co ohánět,“ dodává Jakub.

Ale to ještě není všechno. Musíme totiž provádět kontrolu. „Je to velká zodpovědnost. Pokud by byl třeba špatný formát data a takové balení by prošlo až k výstupní kontrole, muselo by se vrátit, rozbalit a projít linkou znovu,“ říká kolega.

Každou hodinu pak musí namátkově jedno balení, které z linky vyjede, rozbalit a zkontrolovat, zda mají láhve neporušené etikety. Podobnou kontrolu pak děláme i přímo na pásu. Hned na první pohled odhalím jednu láhev, která má porušenou etiketu u zátky. Nemilosrdně ji vyjmu z pásu a dávám do přepravky. Její osud nebude příliš veselý. Stejně jako ostatní, u nichž se odhalí byť sebemenší odlepení, se na linku už nevrátí a pivo se z ní vyleje.

Na otázku, jestli se v tom vedru, které všude kolem panuje, může Jakub občas piva napít, odpovídá naprosto rezolutně: „V žádném případě. Za prvé je to zakázané a za druhé, když vidím ty láhve celou směnu, ani nějak nemám chuť,“ svěřuje se. Mimo práci si ale pivo dá rád.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Zdeněk Vaiz

Dalším cílem našich letních toulek, při kterých objevujeme architektonicky zajímavé stavby, je areál plzeňských pivovarů. Jdeme na pivo!

Pivovary patří v zemi s největší světovou spotřebou piva na hlavu mezi vzkvétající podniky a rozsáhlý komplex plzeňského pivovaru je pak jeden z vůbec nejslavnějších. První várka piva v něm byla uvařena v říjnu 1842.

Kapka historie vonící po chmelu

Pivo má v Čechách stovky let starou tradici. Várečné právo se přidělovalo jednotlivým domům na území daného města a na něj se vázalo právo mílové, které zajišťovalo ochranu trhu na výrobu a prodej. Mílové právo zakazovalo dovážet a prodávat pivo z jiných měst a statků do vzdálenosti jedné míle od daného města. V Plzni se pak tento chmelový mok začal vařit hned po založení města v roce 1295, kdy král Václav II. udělil 260 plzeňským měšťanům právo várečné bez ohledu na jejich povolání. Výnosné privilegium povolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě a bylo dědičné - později se vztahovalo na domy a jejich pozemky. Nejstarší pivovar se sladovnou je v Plzni doložen v roce 1307.

V polovině 19. století, kdy se u nás pivovarnictví začalo rozvíjet, pak bylo v Čechách postaveno kolem třiceti nových měšťanských pivovarů (v Jihlavě, Náchodě, na Smíchově, Brně, Budějovicích a v dalších městech). Vznikly také soukromé pivovary (např. v roce 1874 Ringhofferův pivovar ve Velkých Popovicích, v roce 1879 Pivovar v Karlových Varech). České pivo se vyváželo prakticky do celého světa.

Se samotnou stavbou plzeňského pivovaru se začalo 15. září 1839 a o tři roky později byl zahájen provoz. První várka spodně kvašeného piva byla v novém pivovaru vyrobena 5. října 1842. Měšťanský pivovar byl určen k výrobě bavorského typu piva, i proto byl angažován bavorský sládek Josef Groll, který uměl tento druh vyrobit.

Pravděpodobně díky domácím surovinám se mu ale podařilo vyrobit úplně jiné pivo, než jaké původně zamýšlel. Sláva plzeňského ležáku se šířila na svou dobu neuvěřitelnou rychlostí. V roce 1853 se plzeňské pivo čepovalo již v 35 pražských hostincích, v roce 1856 se začalo prodávat ve Vídni a v roce 1862 v Paříži. Protože pověst piva z Plzně přitahovala řadu napodobitelů, v březnu 1859 si pivovar nechal zapsat svoji ochrannou známku Plzeňské pivo. V roce 1898 pak byla zapsána nová známka Plzeňský Prazdroj - Pilsner Urquell.

Jak šel čas, areál rostl

Tak, jak se dařilo plzeňskému pivu, rozšiřoval se i celý komplex pivovaru. Na místě původní jednoduché stavby se už v roce 1887 rozprostíral areál o ploše 36 hektarů. Technický pokrok se zde odrazil mimo jiné i instalováním Křižíkových obloukových lamp, které postupně v letech 1883 - 1888 osvětlily všechny provozy a kanceláře. Protože pivovar fungoval nepřetržitě, byla v roce 1887 postavena neogotická věž s hodinami a osvětleným ciferníkem, která sloužila k orientaci stovek pracovníků. Poté byla také zřízena vlaková vlečka, která spojila areál s plzeňským vlakovým nádražím.

Rozvoj pivovaru si vyžádal stavbu nových budov sladoven i regulaci vedle protékající řeky Radbuzy. Na začátku 20. století byl plzeňský pivovar obrovským areálem s devíti kilometry sklepů, kde v ležáckých sudech zrálo mladé pivo. Během dvou let 1905 - 07 byla postavena moderní pivovarská elektrárna a parní stroje byly nahrazeny elektrickým pohonem. Vodovody dodávaly vodu do 57 metrů vysoké vodárenské věže, která pojala až 8.000 hektolitrů vody. Ta se stala dominantou nejen celého závodu, ale i širokého okolí. Ve dvacátých letech byla v sousedství hlavní brány postavena nová správní budova, v jejímž prvním patře byla umístěna kancelář generálního ředitele a také zasedací síň správní rady dobře prosperujícího pivovaru. Koncern Měšťanského pivovaru se v roce 1929 rozrostl o do té doby konkurenční Gambrinus. Přímo mezi provozními budovami bylo ve třicátých letech postaveno také několik obytných budov pro zaměstnance.

Továrna měla vlastní automobily i železniční vagóny a rozvinutou síť odběratelů. Za druhé světové války byl rozsáhlý komplex plzeňského pivovaru poničen leteckým bombardováním. V dubnu 1945 začala likvidace válečných škod, po obnovení podniku bylo potřeba především pokračovat v exportu piva.

S úctou k tradici

Od roku 1990 prochází plzeňský pivovar výraznými proměnami. Dodržování tradičních postupů vede k tomu, že podle zachovalých záznamů z laboratoří plzeňského pivovaru ze dvacátých let 20. století je dnes vyráběné pivo v podstatě totožné s tím, které se vyrábělo před desítkami let.

Rozsáhlý areál, dnes jeden z největších u nás i ve střední Evropě, vznikal v průběhu bezmála dvou set let jako komplex výrobních staveb. Společně s areálem plzeňské škodovky jde o největší továrnu v širším centru středověkého města. Plzeňská pivovarská brána na etiketě láhve se pak díky světové oblibě plzeňského piva stala nejčastěji reprodukovanou stavební památkou Plzně.

Zdroj: Tvůj dům.cz | Foto: Profimedia.cz

Dvacetidílný cyklus velkoformátových pláten Slovanská epopej slavného malíře Alfonse Muchy patří k české kultuře a historii stejně neodmyslitelně jako plzeňské pivo. I proto je hlavní postavou nejnovějšího reklamního spotu značky Pilsner Urquell právě Alfons Mucha. Kvůli autentičnosti této reklamy vznikly i přesné kopie pláten Muchovy Slovanské epopeje. Čtyři obrazy v reálné velikosti 5 x 5 metrů vystavuje od dnešního dne Návštěvnické centrum Plzeňského Prazdroje.

Čtyři plátna vystavená v plzeňském pivovaru mají název Štěpán Dušan Srbský a jeho korunovace, Mont Athos (Svatá Hora), Jiří z Poděbrad, král obojího lidu a Apoteóza z dějin Slovanstva. Pocházejí z cyklu dvaceti obrazů, které Mucha vytvořil v letech 1910–1928 na zámku Zbiroh v západních Čechách. Tam se také natáčela reklama, pro kterou připravil tým zkušených filmových malířů pod vedením filmového architekta Martina Vačkáře věrné kopie pláten ve skutečných velikostech. „Kopie vznikly unikátní metodou používanou v případě, že je nutné vytvořit velmi autentickou kopii, která i zblízka vypadá věrohodně. Původní obraz se vyfotografuje a vytiskne na plátno. Pak je nutné ho pečlivě domalovat ručně. Na čtyřech plátnech o rozměrech 5 × 5 metrů dva malíři pracovali intenzivně dva týdny,“ říká Martin Vačkář.

Plátna vznikla pro účely natáčení reklamního spotu pro značku Pilsner Urquell. Alfons Mucha v něm, inspirován pivem Pilsner Urquell, vytvoří své největší dílo – proslulý cyklus nazvaný Slovanská epopej. Krátký příběh připravil renomovaný režisér Vladimír Michálek, který ho režíroval a byl zároveň autorem scénáře. Příprava reklamy byla konzultována i s malířovým vnukem panem Johnem Muchou.

„Kopie obrazů, které mohou vidět lidé v televizní reklamě, jsou velmi zdařilé a jsme pyšní na to, že návštěvníkům Plzně a našeho pivovaru můžeme přiblížit slavná Muchova plátna. Návštěvníci pivovaru si mohou udělat představu o tom, jak monumentální dílo Mucha namaloval, i prostřednictvím našich věrných kopií. Celá Slovanská epopej je vystavena na zámku v Moravském Krumlově, čtyři autentické kopie jsou k vidění také blíže k místu svého vzniku, zámku Zbirohu,“ říká Brand PR manažer Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje.

O cyklu Slovanská epopej:

* Dvacetidílný cyklus Slovanská epopej vytvořil Alfons Mucha vletech 1910–1928 na zámku Zbiroh, kde srodinou žil.

* Cyklus shrnuje dějiny českého národa a obsahuje 20 rozměrných pláten (největší znich dosahují rozměrů 8,1 × 6,1 metru).

* Po dokončení Mucha cyklus věnoval českému národu.

* Originály děl jsou od roku 1963 umístěny na zámku v Moravském Krumlově.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Karlštejn, Karlův most a Plzeňský pivovar – místa, na něž Česká republika láká turisty. Zatímco na prvních dvou se setkáme jen s prodavači suvenýrů, šermíři či s pouličními umělci, na tom třetím si lidé vydělávají úplně obyčejně – vaří pivo.

Vjíždíme do Plzně. „Vítejte ve městě, kde pramení Pilsner Urquell.“ Billboard u cesty se stará o to, aby nikdo, kdo město navštíví, nezapomněl, že je blízko slavného pivovaru. Mnoho návštěvníků města to ale ví moc dobře. Do Plzně totiž jezdí právě kvůli pivovaru. Stejně jako se do Prahy sjíždějí turisti z celého světa proto, aby se prošli po Karlově mostě, do Plzně míří, aby se podívali, jak se tam vaří pivo. A není jich málo. Zatímco nikoho nepřekvapí, že třeba na Karlštejn dorazí každý rok přes 330 tisíc návštěvníků, to, že místní pivovar loni navštívilo celkem 188 609 lidí, se už tak samozřejmé nezdá.

Plzeňský Prazdroj se postaral nejen o to, aby místní pivo znali lidé po celém světě. Dokázal je zároveň přesvědčit, že varní proces a pivovarská tradice jsou natolik atraktivní, že stojí za to je vidět na vlastní oči. Jinými slovy – nejen, že plzeňští umějí pivo prodávat, umějí prodat i samotnou jeho výrobu.

Plzeň je mezinárodní metropole

Je dopoledne, všední červnový den. Na nádvoří pivovaru se setkáváme s naší průvodkyní Janou Kodešovou. Mladá studentka Vysoké školy ekonomické v Praze tady jenom brigádničí. Svou brigádu si vybrala dobře, studuje totiž cestovní ruch.

A v pivovaru je skutečně rušno. Češi přitom tvoří jen pětatřicetiprocentní podíl návštěvníků pivovaru. Drtivá většina příchozích jsou zahraniční turisté. Do Plzně se sjíždějí ze všech koutů světa. „Jezdí sem Britové, Američani, Francouzi. Nejpočetnější zastoupení mají ale mezi zahraničními návštěvníky Němci, Rusové a Tchajwanci,“ vyjmenovává naše průvodkyně.

Cizinci přijíždějí nejčastěji v rámci organizovaných skupin. „Velké rozdíly mezi nimi nejsou. Španělé a Italové jsou hlasitější a hůř se hlídají. Asiaté zase spěchají. Chtějí toho vidět co nejvíc za co nejkratší dobu a všechno fotí,“ popisuje průvodkyně a odvádí nás do zrekonstruované budovy historické varny.

Ještě před tím, než si prohlédneme samotnou varnu, nás čeká teoretická část exkurze. Výtahem vyjedeme do zvláštního kina s otočným hledištěm. Obyčejný není ani výtah. Je největší ve střední Evropě. Vejde se do něj 72 lidí. V kině shlédneme, stejně jako ostatní návštěvníci, asi pětiminutový film, který nám stručně vysvětlí, z čeho pivo je a jak se dělá. Do smyslové expozice, která následuje, tak vstupujeme již poučeni. Víme, že „Plzeň“ se dělá z ječmene, měkké plzeňské vody, žateckého chmele a kvasinek.

Pivo vnímané pěti smysly

Smyslové expozici se říká smyslová proto, že při její prohlídce mohou návštěvníci zapojit všechny své smysly. Tedy i chuť a hmat – ty, jejichž užití je v klasických muzeích či na výstavách přísně zakázáno. Ochutnáváme příjemně sladký naklíčený a usušený ječmen – tedy slad. A vzápětí si zkazíme chuť ostře hořkým na jemno rozdrceným chmelem. „Sladový šrot se rozmíchá ve vodě, směsi se říká rmut. Ten se pak vaří až z něj vznikne mladina. Prazdroj používá na rozdíl od ostatních pivovarů trojí rmutovací postup. Také díky tomu je chuť „Plzně“ nezaměnitelná…“ V průběhu prohlídky nám průvodkyně detailněji popisuje proces výroby a další zvláštnosti piva Pilsner Urquell.

Ocitáme se v bývalé varně. Je z počátku 20. století a dnes už jen odpočívá. Její měděné kotle si mohou návštěvníci prohlédnout zblízka. Do současné varny nás ale nepustí. Nebylo by to ani bezpečné, ani hygienické. Na tu se mohou návštěvníci jen podívat. Kromě nich kotle sledují i zaměstnanci Prazdroje. Sedí u počítačů a hlídají, zda vše probíhá tak, jak má. Počítače ale práci lidí nenahrazují. „Umění vařit pivo vychází ze zkušeností, které se předávají z generace na generaci,“ upozorňuje nás průvodkyně. Je pravděpodobné, že tihle lidé od počítačů jsou na více fotkách než leckterá hollywoodská celebrita. Asijští turisté si je fotí nesmírně rádi.

Před polednem přerušujeme prohlídku a vydáváme se do kanceláře staršího obchodního sládka Václava Berky. Zaměstnancem pivovaru byl už jeho otec, on sám pracoval v pivovaru už jako patnáctiletý – jako student samozřejmě jen jako brigádník, o letních prázdninách. A v čem jeho práce spočívá? „Zatímco víno stárnutím získává na kvalitě, pivo je nejlepší v momentu, kdy opouští pivovar. Pak už se jenom kazí. Naším úkolem je postarat se o to, aby pivo lidé, kteří ho dopravují ke spotřebiteli, pokazili co nejmíň,“ vysvětluje s trochou nadsázky Berka a napije se přitom piva. Je to zdravé.

„Pivo obsahuje vitaminy skupiny B, kyselinu listovou, draslík, hořčík a další zdraví prospěšné prvky. Jeho přiměřenou konzumaci proto doporučují i lékaři. Rozumné pití piva snižuje stres, prospívá krevnímu oběhu, srdci i trávení,“ upozorňuje Berkův kolega Pavel Průcha. Pivo je navíc relativně dietní. Jeden jeho litr má jen 400 až 500 kilokalorií – a to je méně než obsahuje stejné množství vína nebo limonády.

Dozvěděli jsme se, proč je dobré pít pivo. Proč ale pít to plzeňské, v čem je vlastně jiné? „Zatímco ostatní české dvanáctistupňové ležáky obsahují okolo pěti procent alkoholu, Plzeň má jen 4,4 procenta. Zůstává v něm více nezkvašeného extraktu ze sladu, z něhož se pivo vyrábí. To mu dává jeho plnost, chlebnatost, jak říkají pivaři. Plzeňský Prazdroj má téměř 40 jednotek hořkosti, což je nejvíc mezi českými pivy,“ popisuje hlavní rozdíly Berka.

Asijská spilka

Je čas na oběd. Přejdeme nádvoří a sestoupíme do bývalého kvasného sklepa. Dnes je z něj restaurace, pivo už totiž nekvasí v sudech a kádích, které byly ve sklepě uloženy, ale v tancích. Ze spilky (což je výraz označující kvasný sklep) se stala restaurace Na Spilce. S kapacitou 550 míst je největší v republice.

Obědváme s vedoucím oddělení rozvoje cestovního ruchu Prazdroje Tomášem Rabochem. „Ve světě je normální, že se pivovary snaží být přístupné veřejnosti. My nemáme co tajit – naopak, chceme se pochlubit,“ shrnuje Raboch důvod existence svého oddělení. S plzeňskou tradicí vaření piva doplněnou o expozice a rekonstruovanou varnu se pivovarští rozhodně chlubit mohou. Jenže vytvoření dnešní podoby prohlídkové trasy si vyžádalo nemalé investice. Jedna osoba přitom za prohlídku pivovaru zaplatí 120 korun. S ohledem na to se prý o otevření pivovaru veřejnosti nedá hovořit jako o ziskovém projektu. „Našim cílem není na návštěvnících pivovaru vydělávat. Prohlídky jsou pro nás především marketingovým nástrojem. Je to způsob, jak Plzeňský Prazdroj a pivo Pilsner Urquell propagovat. Lidé se tady mohou osobně seznámit s procesem jeho výroby, získat k němu bližší vztah,“ vysvětluje Raboch.

Poučeni rozhovorem s odborníky si v místní restauraci objednáváme kromě jídla i pivo. A nejsme jediní. V obrovské pivnici jím klasická česká jídla zapíjejí skoro všichni. Panuje zde přítmí a tak se zdá, že jsme uprostřed úplně obyčejné české hospody. Když si naše oči zvyknou na šero, všimneme si jednoho drobného rozdílu. Hosté, kteří u stolů jedí knedlíky, vepřové a zelí, se do obrázku tradiční české hospody jaksi nehodí. Jsou to turisté z východu – konkrétně Tchajwanci.

Vypadají vesele a uvolněně. Kousek od nich sedí dva muži, kouří a tváří se zodpovědně. Jsou to jejich průvodci. „Lidi od nás z Tchajwanu po Evropě doprovázím již deset let,“ říká první z nich David Wang. „V místním pivovaru jsem byl již mnohokrát a rád se sem vracím. Plzeňský Prazdroj vytvořil skutečně kvalitní a zajímavou prohlídkovou trasu. Lidé u nás doma pijí pivo velmi rádi, ale nevědí, jak se dělá. Tady dostanou příležitost to zjistit.“ Všech jednasedmdesát účastníků zájezdu je z petrolejářské společnosti CPC. Ta poslala některé ze svých zaměstnanců za odměnu na výlet do Evropy. „V rámci dvanáctidenního zájezdu jsme už navštívili Rakousko a chystáme se ještě do Maďarska a Německa. V České republice ale strávíme nejvíc času. Tchajwanští turisté považují Česko za nejzajímavější,“ usmívá se jeho kolega Clint Chiu.

Tak trochu jiné pivo

Náhle se opět zjevuje naše stará známá průvodkyně Jana Kodešová. Přišla si pro nás, aby nám předvedla zlatý hřeb celé prohlídkové trasy – sklepy. To samo o sobě možná nezní jako dobrý důvod k opuštění restaurace, ale nesmíme zapomínat, že prohlídka sklepů je spojena s ochutnávkou piva, které se tam dělá. Máme tak jedinečnou příležitost ochutnat Plzeň, která zraje v dubových kádích a sudech. V pivovarských sklepích se totiž Pilsner Urquell dodnes vyrábí klasickým způsobem. „To znamená kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech. K ochutnání pivo nabízíme přímo ze sudu, nefiltrované a nepasterizované. A návštěvníci si ho pochvalují,“ láká nás průvodkyně. Vedle ochutnávek slouží sklepní výroba piva i k pravidelnému srovnávání s pivem vyráběným nahoře v moderních zařízeních, které musí chutnat úplně stejně.

Cestou za pivem potkáváme další výpravy turistů – Francouze a Angličany. Plzeňský pivovar se zdá být stejně multikulturní jako Václavské náměstí. Narazíme i na mladou česko-slovenskou dvojici. „Tohle není naše první návštěva pivovaru, já už viděl Heineken v Holandsku,“ říká Evžen Šmídl z Karlových Varů. „A já byla v irském Guinessu,“ doplňuje jeho slovenská společnice Anna Liptáková. Expozici Plzeňského Prazdroje oba hodnotí jako o něco zajímavější a lépe propracovanou. A jak je napadlo sem přijít? „Máme rádi pivo,“ odpovídá Šmídl za oba.

Chodby sklepa měří celkem devět kilometrů. Je v nich šero, vlhko a taková zima, že jdou lidem od úst obláčky páry. Jedna z chodeb vede k místnosti, která vypadá jako kombinace románské kaple a nějaké podivné jeskynní svatyně. Otvorem v jejím stropě proniká světlo. „Tohle je lednice. Tou dírou sem házeli led a ten tady pak vydržel celý rok,“ objasňuje průvodkyně. Trochu strašidelná a rozhodně studená cesta přinesla své ovoce. Na konci další z chodeb jsou řady sudů a kádí, dnes už, až na pár výjimek, prázdných. Díky těm výjimkám dostaneme ochutnat první české spodně kvašené pivo, první pivo plzeňského typu na světě. Skutečně je jiné. Zda je lepší nebo horší než filtrované a pasterované tankové, ať soudí znalci.

Zdroj: Profit.cz | Autor: Petra Sýkorová

Plzeňská teplárna bourá zažité stereotypy. Vyrábí pitnou vodu, vytápí a chladí, dodává proud do veřejné sítě. A chladí výrobu piva párou. A jak horká pára chladí? Jednoduše. Pohání absorpční chladicí zařízení.

Mít dobré sousedy, to je terno. V kanceláři, doma i v průmyslové části obce. Pro Plzeňany je dobrým sousedem, na rozdíl od mnohých míst v Česku, jejich teplárna. Nové administrativní budovy ve městě vytápí a chladí teplárna svými dálkovými rozvody tepla.

V Plzni funguje dodávka chladu na principu absorpčního chlazení (technologie, ve které umí horká voda chladit). Administrativní budovy díky tomu odebírají od teplárny v létě chlazení a v zimě teplo. Horkovodní rozvody proto nezahálejí ani v létě.

Díky dodávkám energie potřebné pro chlazení funguje teplárna rovnoměrně téměř celý rok. Důraz se klade na hospodárnost. Teplo se zde vyrábí kombinovaně spolu s elektrickou energií. Ekonomiku vylepšuje spalování 15 % biomasy, která se přisypává na dopravníky s uhlím.

Navíc teplárna dodává pitnou vodu pro technologické účely sousednímu Prazdroji, např. pro mytí vratných lahví. Na samotnou výrobu světově proslulého zlatavého moku se samozřejmě využívá tradiční zdroj vody.

Jak se Prazdroj chladí párou

Pro sousední Prazdroj dodává teplárna páru, která v absorpčních chladicích jednotkách vyrábí potřebný chlad k výrobě piva. "Byla to naše referenční zakázka a od té doby není v Plzni nová výrobní anebo administrativní budova, která by neměla od nás nejen teplo, ale i chlad," říká generální ředitel teplárny Tomáš Drápela.

Takto vyráběný chlad je levnější a komfortnější než z elektrických kompresorových jednotek. Využívají ho i plzeňské nemocnice, banky, hotely apod.

Absorpční chlazení pracuje na stejném principu jako kompresorové chlazení. Rozdíl je pouze ve stlačování par chladiva. Plynné chladivo nestlačuje kompresor. Nejprve ho pohlcuje pomocná kapalina v absorbéru. Poté se z ní chladivo vypuzuje ve výparníku a to pomocí dodaného tepla.

Co se chladí při výrobě piva

"Ve výrobě začíná chlazení procesem zchlazování mladiny na zákvasnou teplotu," řekl redakci Jiří Mareček, tiskový mluvčí Prazdroje.

Výroba piva tradičně vyžaduje také chlazení při hlavním kvašení i při dokvašování. Temperují se také skladovací prostory, kde je pivo připravené na stáčení.

"Zjednodušeně je možné říci, že od té doby, kdy pivo dokvasí a je hotové, chladí se i nadále před i po stáčení do obalů na takovou teplotu, kterou vyžadujeme také od hostinských," vysvětluje Mareček.

"Takto můžeme zaručit kvalitu našich piv u zákazníků v hospodách, restauracích, ale také v balené podobě v obchodech," dokončuje mluvčí.

"Při rekonstrukci úpravny vody z blízké řeky pro naše technologické provozy jsme si spočítali, že pokud přidáme k investicím zhruba deset milionů korun, můžeme vyrábět pitnou vodu," vysvětluje myšlenku vyrábět pitnou vodu Drápela.

"Nabídli jsme toto řešení Prazdroji, který ji využívá na mytí lahví a čištění technologií, ne však na výrobu piva. Vyplatí se mu to. Vodu mu dodáváme zhruba šest let," doplňuje ředitel teplárny. "V případě havárie městského vodovodu bychom mohli pokrýt alespoň základní spotřebu vody pro značnou část města," tvrdí.

Zdroj: Technet iDnes.cz | Kráceno