Minulý týden proběhl v pivovaru první velký Ambasadorský sraz. Na 160 Ambasadorů se celý den školilo a prokazovalo své znalosti o pivu Pilsner Urquell. Pod vedením našich sládků a jednoho z nejlepších výčepních v ČR, Václava Vanyi, si vyzkoušeli, jak se správně čepuje hladinka, testovali se v senzorické degustaci, varním procesu, znalostí o pivu.

Starší obchodní sládek Václav Berka poukázal na nejčastější chyby hospodských a vzal Ambasadory na speciální prohlídku pivovaru. Akce byla úspěšně zakončena ve večerních hodinách Na Spilce.

Další velký sraz je naplánován na Pilsner Fest - poslední pátek a sobotu v srpnu. Všem děkujeme za perfektní účast, udělali jste nám všichni svým zapálením a přístupem ke srazu velkou radost.

Zdroj: Facebook | Autor: Pilsner Urquell

Příznivci Pilsner Urquell se mohou těšit na geocaching

Plzeňští geokešeři požádali o spolupráci plzeňský pivovar a připravili zde dvě nové tematické geocachingové schránky (kešky). Příznivci plzeňského piva budou moci najít přímo v pivovaru na zadaných souřadnicích kešku s unikátní pivní známkou, kterou pak mohou směnit za pivo Pilsner Urquell v několika plzeňských restauracích.

O Velikonocích se i v plzeňském pivovaru otevírají poklady. Hledači je mohou nalézt pomocí zadaných instrukcí a souřadnic. Budou mít podobu dvou kešek (tradiční a multikeška*) a vedle standardního zápisníku – logbooku, kam se zapíše každý nálezce, budou ukrývat i pivní známky Pilsner Urquell. Pivní známky, které dostávali v minulosti zaměstnanci pivovarů ke směně za deputátní pivo, si mohou objevitelé nechat na památku nebo je vyměnit za pivo v plzeňských restauracích Na Spilce, v Šenku Na Parkánu nebo v restauraci U Salzmannů. Kešky budou v pivovaru umístěny natrvalo, pivní známka čeká na prvních 150 objevitelů počínaje zítřkem, potom budou ve schránce umístěné jiné poklady.

„O uschování geocachingové schránky v pivovaru přemýšlíme už dlouho. Ukázalo se, že i plzeňští kešeři mají o pivovar zájem a přišli s tím, že tohle plzeňské rodinné stříbro si určitě pozornost zaslouží. Dodatečně jsme navrhli spojení s Velikonocemi, kdy se podle pověstí otevírají poklady. Hledání pokladu v pivovaru je důvodem k návratu pro ty, kteří už u nás byli. Pro hledače kešek z celého světa je to pak o důvod víc, proč přijet do Plzně na místo, kde se zrodilo plzeňské pivo, a spojit návštěvu pivovaru s dobrodružstvím," říká Jitka Froydová z Plzeňského Prazdroje.

Kešky Plzeňského Prazdroje nejsou v Plzni a jejím okolí rozhodně jediné. Zástupci místní komunity kešařů Václav a Michal říkají, že v okruhu přibližně 7 km od centra Plzně je ukryto něco kolem 250 keší a dodávají: „Hledáním kešek se v Česku baví tisíce lidí a v Česku je ukryto celkem něco okolo 16 tisíc pokladů."

Schránka většinou kromě zápisníku obsahuje různé drobné předměty na výměnu. Mimo vlastního nálezu kešky a zápisu do logbooku si člověk nějakou drobnost vezme a naopak v ní zanechá něco svého. „Jsme zvědavi, jaké poklady od hledačů na oplátku za pivní známky dostaneme. Pokud budou poklady zajímavé, budeme uvažovat o vystavení těch nejkurióznějších“, dodává Jitka Froydová.

Co je geocaching?

Geocaching je navigační hra spojující sport s turistikou. Vznikl před deseti lety a za tu dobu se rozšířil po celém světě. Celkově je v tuto chvíli ukryto přes milion kešek. V Česku se první cache (keš) objevila rok poté a ve většině případů to bývá plastová krabička, která ukrývá zápisník pro podpis a různé dárky pro objevitele, kteří zde výměnou musí nechat něco svého. Ukryté kešky se hledají pomocí navigace GPS, ale dá se hledat i bez ní s pomocí mapy podle souřadnic zadaných na internetu.

*Tradiční keška je schránka, jejímž základním rysem je to, že se nachází přímo v místě udaném souřadnicemi.

Multi keška se skládá ze dvou nebo více zastávek. Na každé zastávce obvykle dostanete instrukce pro výpočet souřadnic té následující, až se dostanete k souřadnicím finálové schránky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Návštěvnost turistických zajímavostí Plzeňského Prazdroje vzrostla v minulém roce o 15%. Pivovar, Plzeňské historické podzemí nebo Pivovarské muzeum si prohlédlo celkem 216 640 návštěvníků. Nejvíce hostů tradičně pochází z ČR (+11 %), častější než dříve jsou i návštěvy z Německa (+5 %), země, odkud lidé ze zahraničí přijíždějí nejčastěji. Zasloužila se o to nejen současná tendence Čechů zůstávat doma a navštěvovat tuzemské turistické cíle, ale také řada novinek, tradičních i nových událostí v pivovaru i muzeu a rovněž výročí, která vloni pivovar slavil. Za posledních sedm let se návštěvnost zvýšila o více než 78 %.

„Jako dárek ke 150 letům registrace značky Plzeňské pivo a 50. výročí založení Pivovarského muzea jsme rozšířili nabídku o prohlídkovou trasu Plzeňským historickým podzemím a v Pivovarském muzeu jsme otevřeli novou expozici o historii všech plzeňských pivovarů. Zároveň se snažíme pestrou paletu dlouhodobě pořádaných akcí v prostorách pivovaru a Pivovarského muzea, kterými jsou např. Léto v Prazdroji nebo Pilsner Fest, rozšířit budováním tradic nových událostí jako Běh pro Paraple, Advent v Pivovarském muzeu a další. I proto se nám daří oslovovat stále větší množství návštěvníků z ČR,“ říká Tomáš Raboch z Plzeňského Prazdroje.

Zahraniční návštěvníci tvoří tři pětiny celého počtu, Češi se na celkové návštěvnosti podílejí 40 %. Ze zahraničních turistů jsou s 25 % nejpočetněji zastoupeni Němci. Ubylo sice Rusů, ale překvapením byly nárůsty turistů z Nizozemí a Chorvatska, raritou se stali hosté ze vzdálených ostrovních států jako Dominikánská republika, Nový Zéland a Island. Za českého předsednictví v Radě EU probíhala v pivovaru zasedání různých pracovních skupin Rady a vystřídala se tak zde i řada evropských i domácích politických celebrit.

Počet hostů z ČR zvýšilo i loni významně rozšířené i vylepšené Konferenční a společenské centrum Secese, které je oblíbeným místem pro pořádání soukromých oslav, svateb, schůzek, kongresů, konferencí apod. Proběhla rekonstrukce a dovybavení salonků nejmodernější A-V technikou, zpřístupněny byly venkovní prostory před salonkem Formanka. V nabídce pronájmů je nově i kinosál Návštěvnického centra. Jen v Plzni tak mohou manažeři vyměnit běžné prostředí hotelu za zajímavé prostory pivovaru a dodat tak svému zasedání nový rozměr.

Značnou část návštěvníků všech tras tvoří školní skupiny, proto pro ně Prazdroj připravil speciální výukové programy v Pivovarském muzeu a od září 2009 nově nabízí speciální prohlídku pivovarů nazvanou Pivovarnictví – úspěšné odvětví českého průmyslu. Od začátku září ji ve třech pivovarech Prazdroje absolvovalo více než 2 000 žáků, přičemž nejvíce jich zavítalo do Plzně.

Novinky pochopitelně připravuje Prazdroj i na rok 2010. Mezi nejvýznamnější bude patřit Návštěvnické centrum Gambrinus a stejnojmenná prohlídková trasa, jejichž kompletní otevření pro širokou veřejnost se chystá na léto 2010. Od loňska mohou návštěvníci Pivovarského muzea nově používat audioguidy (zvukové průvodce) a rozšíření této nabídky připravuje Prazdroj i pro historické podzemí.

Aktivity Plzeňského Prazdroje pro návštěvníky Plzně zahrnují Návštěvnické centrum, návštěvnickou trasu Pilsner Urquell, Pivovarské muzeum a Plzeňské historické podzemí vcentru města.

Pivovar patří k nejatraktivnějším turistickým destinacím v České republice.

Součástí nabídky pivovaru je také společenské a kulturní centrum Secese, které je možné využít k pořádání nejrůznějších oslav, kulturních, vzdělávacích i prezentačních akcí.

Pivovarské muzeum v Plzni se nalézá v původním právovárečném domě, který se zachoval ve své autentické podobě ve Veleslavínově ulici. Bylo otevřeno vroce 1959, u příležitosti 100. výročí ochranné známky Plzeňské pivo.

800 metrů dlouhý prohlídkový okruh Plzeňského historického podzemí je přístupný z budovy Pivovarského muzea. Labyrint chodeb, sklepů a studní byl pod městem Plzní budován již od 14.století a je neodmyslitelně spojen s historií i současností města.

V roce 2009 navštívilo pivovar, Pivovarské muzeum a historické podzemí přes 216 000 návštěvníků z celého světa.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Zámek Lázeň Chudenice má nového majitele. Stal se jím pan Eugen Czernin, který již v říjnu tohoto roku přijal nabídku Plzeňského Prazdroje na odkup zámku za cenu transakčních nákladů na převod majetku. S koncem roku končí také dlouholeté restituční spory a více než čtrnáct let právní nejistoty ohledně vlastnictví zámku.

„Dlouhá léta jsme hledali řešení, které by přineslo prospěch obyvatelům obce Chudenice, návštěvníkům zámku a zámku samotnému. Restituční spor nám znemožňoval s majetkem nakládat. I pouhá řádná údržba zámku a jeho opravy nás stály miliony korun ročně. Proto jsme se rozhodli předložit panu Eugenu Czerninovi nabídku a jsme rádi, že ji přijal," říká Jiří Mareček, mluvčí pivovaru.

Plzeňský Prazdroj vždy deklaroval, že má zájem o vyřešení neutěšené situace zámku Lázeň, který byl více než čtrnáct let zatížen restitučním řízením. Kvůli sporu nemohl Plzeňský Prazdroj s tímto zablokovaným majetkem nakládat a prováděl pouze údržbu tak, jak ukládají zákony.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Česká republika má teď devětaosmdesát jistých olympijských reprezentantů pro Vancouver: 88 sportovců a do party jednoho, který je zlatý už v předstihu. Z Plzně ve čtvrtek odcestoval olympijský ležák značky Pilsner Urquell.

Na pouť dlouhou 8279 kilometrů vyrazilo sto dvacet sudů. "A 4224 plechovek. To aby nebyla žízeň," vysvětluje Václav Berka, vrchní sládek z Plzně. "A taky aby bylo čím slavit medaile."

V Turíně při posledních hrách padlo osmdesát sudů, když se slavily čtyři cenné kovy. Vancouver tak musí být zákonitě bohatší.

Vychází vám to stejně? 120 sudů = šest medailí.

Z české pivní metropole se tekutý reprezentant vydal do přístavu v Hamburku, pak se bude na tankeru kolébat přes Atlantik a Panamský průplav. V Torontu nasedne do vlaku a po 35 dnech cestování dorazí do dějiště zimních her v Kanadě.

"Pivo je součástí stravování Čechů, takže i našich sportovců," vysvětluje František Dvořák, šéf české výpravy. "Neměli bychom proto narušovat jejich stravovací návyky."

Na přípravě olympijské várky se podílel i zlatý hokejista Martin Straka. Vítěz z Nagana osobně dohlížel na kvalitu surovin i průběh kvašení.

"Několikrát přišel zkontrolovat a ochutnávat," prozradil sládek. Pak Straka jako čestný znalec plzeňského moku prohlásil: Ano, tohle pivo může do Vancouveru.

"Martina, našeho kamaráda, jsme pozvali do pivovaru, aby tuhle várku pomohl navařit," dodává Berka. "Myslíme si totiž, že je třeba zadělat na nové olympijské zlato."

Zdroj: OH iDnes.cz | Autor: Filip Grim

Na letošní advent připravil Plzeňský Prazdroj pestrou směsici aktivit a předvánočních zážitků. V Pivovarském muzeu to již tradičně bude setkání s vánočními lidovými zvyky a výrobky ve dnech 12.–13. 12. Nově ožije nádvoří pivovaru poslední adventní sobotu 19. 12., kdy se bude konat Vánoční olympiáda a v podvečerních hodinách vánoční koncert Plzeňského komorního sboru Ko.Mar. Na obě události bude možné se svézt z náměstí zdarma koňským povozem. Od 29. 11 až do 19. 12. také probíhá soutěž o pivo na celý rok. Hlavní výhru získá ten, kdo nejpřesněji tipne, kolik žárovek zdobí velký vánoční strom na nádvoří pivovaru. Na autory dalších 30 nejlepších odhadů také čeká zajímavá výhra!

Vánoční tradice v Pivovarském muzeu 12.–13. prosince

O třetím adventním víkendu vždy od 10 do 17 hodin si mohou návštěvníci Pivovarského muzea vyzkoušet různé vánoční zvyky, odnést si vlastnoruční výrobky z předvánoční dílny a ochutnat vánoční speciality. „Chceme pokračovat v dosavadní tradici předvánočních aktivit v Pivovarském muzeu a také zahájit tradici vánočního programu v pivovaru. V předvánoční dílně budou k vidění i k vyzkoušení staročeské tradice a zvyky, jako je zdobení perníčků, odlévání olova, výroba svíček z včelího vosku či výroba ozdob ze dřeva a papíru. Ukázku své práce předvedou i pivovarští bednáři,“ říká Tomáš Raboch z Plzeňského Prazdroje.

Kdo projde celou dílnou a vyzkouší si všechny aktivity, může se těšit na dárek od Plzeňského Prazdroje. V 11 a 15 hodin bude probíhat ochutnávka vánočních specialit. K zakoupení bude i další občerstvení a vánoční nápoje. Symbolické vstupné je 25 Kč, děti do 140 cm mají vstup volný. Z náměstí do muzea můžete zdarma dojet koňským povozem.

Vánoční olympiáda na nádvoří pivovaru 19. prosince

Kdo se chce odreagovat od předvánočního shonu, může strávit poslední adventní sobotu v pivovaru, kde od 10 do 16 hodin najde řadu veselých vánočních soutěží (např. překážkový běh s vánočním stromkem) Pro nejzdatnější jsou připraveny pivovarské odměny. I v tento den bude možnost svézt se zdarma koňským povozem, který bude jezdit z náměstí do pivovaru. Program vyvrcholí v 16:00 vánočním koncertem Plzeňského komorního sboru Ko.Mar a v 16:30 vyhlášením vítězů soutěže o pivo na celý rok.

Soutěž o pivo Pilsner Urquell na celý rok!

Každý starší 18 let, kdo přijde na prohlídku pivovaru Plzeňského Prazdroje, Pivovarského muzea nebo Plzeňského historického podzemí, případně navštíví restaurace Na Spilce či Na Parkánu (s minimální konzumací 300 Kč) nebo nakoupí v dárkových prodejnách Plzeňského Prazdroje (minimálně za 300Kč), se může až do 13 hodin 19. prosince zúčastnit soutěže a tipnout, kolik žárovek zdobí velký vánoční strom na nádvoří pivovaru. Hlavní cenu zásobu piva Pilsner Urquell na celý rok vyhraje soutěžící, který se nejvíce přiblíží správnému počtu. Na dalších 30 nejbližších tipů také čekají skvělé ceny.

Podrobný program aktivit a úplná pravidla soutěže jsou umístěny na www.prazdroj.cz

Filantropie v Pivovarském muzeu

V Pivovarském muzeu proběhne 11. prosince charitativní koncert pro Nadaci pro transplantaci kostní dřeně.

16. prosince zde bude vyhlášen vítěz soutěž Senior roku, kterou pořádá Městský obvod Plzeň 3. A 17. prosince nabízí Pivovarské muzeum bezplatný vánoční program pro seniory.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Do kopule vodárenské věže v areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj ve výšce 50 metrů uložili ve středu večer horolezci speciální pouzdro obsahující důležité údaje k výrobě nejproslulejšího piva. Přesně před 167 léty sládek Josef Groll narazil první sud s legendárním pivem, řekl sládek Václav Berka.

"Bavorský sládek Josef Groll uvařil v Plzni první várku piva, které dostalo název Pilsner Urquell 5. října 1842. První sud s lahodným mokem narazil potom 11. listopadu 1842 během martinských oslav na plzeňském náměstí," popsal historickou událost, kdy se zrodila legenda, sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Lidé byli tehdy podle jeho slov překvapeni zlatou barvou piva i jeho bohatou bílou pěnou. Dříve byli lidé zvyklí na piva tmavé barvy a zcela jiné chuti.

Přesně podle receptury sládka Josefa Grolla se v Plzeňském Prazdroji pivo stále vaří. Jedna várka byla uvařena 5. října 2009 a sládek Berka narazil sud z této várky podobně jako sládek Groll 11. listopadu na Martina. "Chceme, aby měli lidé i do budoucna možnost vědět, jak chutná naše pivo. Proto jsme do tubusů vložili rmutovací diagram a záznam kvasného listu, aby i budoucí sládci podle těchto údajů jednoduše poznali, jak vařit naše pivo a aby chutnalo stále stejně," řekl Berka. Tubusy by měly zůstat v kopuli vodárenské věže minimálně 50 let.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Richard Beneš

Plzeňský Prazdroj získal pro svůj podnikový archiv akreditaci Ministerstva vnitra ČR pro výkon působnosti soukromého archivu. Odbor archivní správy a spisové služby MV ČR zároveň Prazdroji vyjádřil uznání za péči a ochranu archiválií jako součásti Národního archivního dědictví.

„Archiv představuje paměť pivovaru a má pro Prazdroj, ale i pro celé české pivovarství ohromný význam. Udělením akreditace vyvrcholilo naše pětileté úsilí o získání statutu Soukromého archivu,“ říká Jindřiška Eliášková z oddělení Tourism and Heirtage v Plzeňském Prazdroji.

V průběhu řízení o udělení akreditace příslušná ministerská komise mj. archiv Plzeňského Prazdroje navštívila a vyhodnotila jako řádně vedený a vyhovující po stránce péče o archiválie, vedení fondů i zajištění provozu. Dle rozhodnutí komise archiv splňuje předpoklady pro řádný výkon předmětu činnosti a působnosti jako soukromý archiv.

„Za vhodné považujeme vyjádřit uznání za pozornost Vaší společnosti, kterou věnujete péči a ochraně archiválií jako součásti Národního archivního dědictví,“ říká Jiřina Prokopová z Odboru archivní správy a spisové služby MV ČR.

Vzácná svědectví doby i dodnes užitečné zdroje informací

Plzeňský Prazdroj je tradiční pivovar, jehož historie se kontinuálně zpracovává v archivu vedeném odborným archivářem. Dokumenty jsou součástí dědictví po předcích, ale také cenným zdrojem informací o historických technologiích a recepturách. Vzácné jsou záznamy o sledování jakosti piva od prvních let vzniku pivovaru. Uchovávají zde i historicky cenné fotografie, ty nejstarší se datují k roku 1845). Nejstarší archivní písemnosti jsou jen o dva roky mladší.

V archivu je řada unikátů, např. album odběratelů Měšťanského pivovaru, reprezentativní velkoformátová kniha v kožené vazbě, která pokrývá období od roku 1842 do 1992. Nyní se album restauruje a poté bude vystaveno v Pivovarském muzeu.

Archiválie se ukládají do kartonů a měří se na běžné metry, kterých se v archivu Prazdroje nachází 342. Archiv je členěn na 90 tematických celků, tzv. fondů, jako např. Gambrinus, Měšťanský pivovar, Světovar, Prior, Národní podnik, Plzeňské pivovary, Západočeské pivovary atd. Fondy pokrývají i nejnovější období a současné archiválie.

Veřejnost a badatelé mají do archivu přístup na základě pravidel stanovených badatelským řádem, který je obsažen v zákoně o archivnictví.

Zdroj: regionplzen.cz

Plzeňský Prazdroj nabídne k prodeji panelový bytový dům se 24 bytovými jednotkami v Brněnské ulici 49 v Plzni. Důvodem prodeje je snaha Plzeňského Prazdroje soustředit se výhradně na výrobu a prodej piva.

„Plzeňský Prazdroj samozřejmě má odborníky i na správu nemovitostí, naší hlavní činností je ale vaření tradičního českého piva. Proto chceme dům v Brněnské ulici postoupit povolanějším subjektům, které se specializují na pronájem nemovitostí," řekl mluvčí společnosti Jiří Mareček. "Obyvatele domu jsme o našem záměru informovali, mají převážně nájemní smlouvu s regulovaným nájmem, přičemž nájemní smlouvy a jejich podmínky zůstávají nadále v platnosti," uvedl Mareček.

Dům bude nabídnut k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře, která jej začne inzerovat průběhu listopadu tohoto roku. Při výběru nového vlastníka bude realitní kancelář na základě zadání Plzeňského Prazdroje přihlížet nejen k nabízené ceně, ale také k reputaci a dlouhodobému záměru případného nabyvatele. Prodej dalších objektů ze svého majetku Plzeňský Prazdroj v této chvíli neplánuje.

Zdroj: Plzeňsko Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Plzeňský Prazdroj získal pro svůj podnikový archiv akreditaci Ministerstva vnitra ČR pro výkon působnosti soukromého archivu. Odbor archivní správy a spisové služby MV ČR zároveň Prazdroji vyjádřil uznání za péči a ochranu archiválií jako součásti Národního archivního dědictví.

„Archiv představuje paměť pivovaru a má pro Prazdroj, ale i pro celé české pivovarství ohromný význam. Udělením akreditace vyvrcholilo naše pětileté úsilí o získání statutu Soukromého archivu,“ říká Jindřiška Eliášková z oddělení Tourism and Heirtage v Plzeňském Prazdroji.

V průběhu řízení o udělení akreditace příslušná ministerská komise mj. archiv Plzeňského Prazdroje navštívila a vyhodnotila jako řádně vedený a vyhovující po stránce péče o archiválie, vedení fondů i zajištění provozu. Dle rozhodnutí komise archiv splňuje předpoklady pro řádný výkon předmětu činnosti a působnosti jako soukromý archiv.

„Za vhodné považujeme vyjádřit uznání za pozornost Vaší společnosti, kterou věnujete péči a ochraně archiválií jako součásti Národního archivního dědictví,“ říká Jiřina Prokopová z Odboru archivní správy a spisové služby MV ČR.

Vzácná svědectví doby i dodnes užitečné zdroje informací

Plzeňský Prazdroj je tradiční pivovar, jehož historie se kontinuálně zpracovává v archivu vedeném odborným archivářem. Dokumenty jsou součástí dědictví po předcích, ale také cenným zdrojem informací o historických technologiích a recepturách. Vzácné jsou záznamy o sledování jakosti piva od prvních let vzniku pivovaru. Uchovávají zde i historicky cenné fotografie, ty nejstarší se datují k roku 1845). Nejstarší archivní písemnosti jsou jen o dva roky mladší.

V archivu je řada unikátů, např. album odběratelů Měšťanského pivovaru, reprezentativní velkoformátová kniha v kožené vazbě, která pokrývá období od roku 1842 do 1992. Nyní se album restauruje a poté bude vystaveno v Pivovarském muzeu.

Archiválie se ukládají do kartonů a měří se na běžné metry, kterých se v archivu Prazdroje nachází 342. Archiv je členěn na 90 tematických celků, tzv. fondů, jako např. Gambrinus, Měšťanský pivovar, Světovar, Prior, Národní podnik, Plzeňské pivovary, Západočeské pivovary atd. Fondy pokrývají i nejnovější období a současné archiválie.

Veřejnost a badatelé mají do archivu přístup na základě pravidel stanovených badatelským řádem, který je obsažen v zákoně o archivnictví.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

5. říjen by měl být pro všechny Čechy velkým dnem, srovnatelným například se svátkem sv. Václava. Právě tohoto dne se totiž zrodil jeden ze symbolů naší země – plzeňské pivo.

V Plzni se pivo sice vařilo už od založení města v roce 1295, ale nestálo za moc. Dokonce i oficiální historie Plzeňského pivovaru tvrdí, že „přes sedm set let ale měšťané vařili nadkvasné pivo ne příliš valné chuti, takže se do Plzně dovážela kvalitnější piva z Bavor nebo ze Saska a lacinější piva z blízkého okolí.“

Pivovar jako klícka

Situace se změnila až v roce 1839, kdy se měšťané spojili a založili opravdu moderní pivovar. Pak ale nastal problém, kdo by pivo mohl uvařit: v českých zemích takového odborníka nenašli. Proto se museli obrátit do pivařsky zkušenějšího Německa a hledat tam. Roku 1872 se konečně na plzeňské měšťany usmálo štěstí a angažovali Josefa Grolla, odborníka z Bavorska.

Vyjednávání se bavorským sládkem nebylo zpočátku nic snadného. Groll byl totiž, mírně řečeno, poněkud svéhlavý. Pocházel z Vilshofenu, německého města na Dunaji. Pivovarnictví se vyučil u svého otce Josefa Grolla v jejich rodinném pivovaru ve Wolferstetteru. Během učňovských let ale navštívil i řadu dalších míst, kde se vařilo slavné pivo. Učil se například v Mnichově u tehdy proslulého Georga Sedlmayera nebo ve Vídni u uznávaného Antona Drehera.

Zejména ten druhý patřil k opravdové špičce svého oboru: vyvinul metodu zdola kvašeného piva – Schwechater Lagerbier, které pak doslova zaplavilo celou Evropu. Oba učitelé si však na mladíka stěžovali: údajně se jednalo o sice ambiciózního mladého muže, ale jeho kladné vlastnosti vyvažovala hrubost, umíněnost, tvrdohlavost a nedostatečná sebekontrola.

Chlap jak čert

Grolla objevil sám stavitel plzeňského měšťanského pivovaru Martin Stelzer, když v Německu slídil po nejnovějších technologiích výroby piva. Slovo dalo slovo a Groll se po kratším přemlouvání vydal do Plzně.

Ani ne třicetiletý muž se do práce vrhl jako drak – první várku se mu podařilo připravit 5. října 1842. Historici tvrdí, že schválně nedodržel německou recepturu; odvážný mladík chtěl přijít s něčím vlastním a originálním. Záměrně tedy udělal chybu v technologickém postupu, aniž by dopředu znal výsledek – vařil podkvasené bavorské pivo, ale z odlišných českých surovin (žateckého chmele, měkké plzeňské vody a světlejšího sladu připravovaného anglickou technologií). A tak vzniklo originální plzeňské pivo – podkvasný plzeňský ležák.

Pivo jako křen!

A co na to jeho první pijáci? Ti ho mohli ochutnat 11. listopadu 1842 na Martinských trzích. Pilo se ve dvou hostincích na plzeňském náměstí a jak „U bílé růže“ tak „U zlatého orla“ zažilo veliký úspěch. Psalo se o tom dokonce i v kronikách: "Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatavá jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek". Od ostatních tehdejších piv se lišilo nejen vynikající chutí, ale také nádhernou „čepicí“ - hustá sněhobílá pěna držela dlouho celistvý tvar a nechutnala jako patok.

Smrt jako sen

Jak dobré pivo vařil, tak špatný byl Groll člověk. Přestože mělo jeho jiskřivé pivo v Plzni obrovský úspěch, pivovar mu neprodloužil smlouvu, která vypršela roku 1845. Sládek se tedy vrátil zpět do svého rodného města, kde zůstal po zbytek života. Zemřel zde smrtí, po jaké touží asi každý sládek - dne 22. října 1887 zesnul ve věku 74 let u stolu štamgastů v hostinci Zum Wolferstetter Keller. V ruce prý přitom třímal tuplák vlastního piva…

Úspěch jako hrom

Zájem o jeho plzeňský ležák zůstal mimořádný - pivo brzy proniklo do západočeských lázní, kde ho objevili bohatí pacienti z německých zemí a Francie, a postupně ho začal obdivovat svět, v sedmdesátých letech 19. století i Amerika.

Zdroj: TN.cz

Hokejisté Plzně sehnali pro sezónu 2009/10 nového hlavního partnera. Stal se jím pivovarský gigant Gambrinus, který je tradičním výrobcem plzeňského piva. Smlouvu ve čtvrtek podepsal kapitán, sportovní manažer a většinový vlastník hokejového klubu Martin Straka s vrchním sládkem Gambrinusu Janem Hlaváčkem.

"Jsme velmi rádi, že můžeme podpořit další dlouholetou plzeňskou tradici, a to hokejový tým," uvedl po podpisu smlouvy Hlaváček. "Věříme, že naše přispění pomůže nejen udržet plzeňský hokej na úrovni, kterou si zaslouží, ale zároveň přinese mnohé novinky a oživení pro fanoušky, bez jejichž podpory se neobejde," dodal.

Kromě klasické reklamní podpory obsahuje spolupráce další aktivity, které budou cílené především na fanoušky. Pivo Gambrinus bude k dostání ve všech prodejních místech plzeňské ČEZ Arény. Pro diváky budou o přestávkách připraveny zábavné a interaktivní soutěže. Plánované jsou také soutěže o volné vstupenky na zápasy nebo velká soutěž o účast na tréninku společně s hráči HC Plzeň.

Vedení plzeňského klubu mělo již po sezóně problémy naplnit rozpočet, ale díru v rozpočtu se nakonec podařilo zaplnit díky menším sponzorům, s přispěním města i díky samotnému Strakovi. Plzeňský patriot nakonec uhradil APK LH garanci ve výši sedm miliónů korun, nutnou k udělení extraligové licence, z vlastních peněz.

Zdroj: Hokej Sport.cz

Velký zájem lidí a vynikající atmosféra i přes nepřízeň počasí, takový byl letošní Pilsner Fest. Bohatý doprovodný program, kvalitní hudba a vynikající pivo přebily sobotní podvečerní déšť i páteční vichřici, kvůli které museli organizátoři přerušit program. Odměnou byla návštěvníkům produkce bez mála dvacítky kapel na čtyřech pódiích, ale například také hromadný divácký zážitek při podpoře českého národního fotbalového týmu za přítomnosti fotbalových legend Antonína Panenky, Ladislava Vízka a dalších. Celkem navštívilo Pilsner Fest více než třicet tisíc lidí, a nebyli to zdaleka jen Češi. V pivovaru zněla také němčina, angličtina, holandština, ale také jazyky asijských zemí.

Pilsner Fest 2009 zahájili na náměstí Republiky populární Money Business. Po nich přišli na pódium přednést slavnostní přípitek primátor Pavel Rödl a náměstkyně Marcela Krejsová za město, které bylo spolupořadatelem akce. Za pivovar připíjeli sládkové Václav Berka a Jan Hlaváček. Ke kulatým sto čtyřicátým narozeninám plzeňského Gambrinusu přiťukl společně s více než třemi tisícovkami lidí také slavný plzeňský rodák, herec Jiří Suchý. Poté pokračoval v hudební produkci Dan Bárta a Ilustratosphere. Dan Bárta sehrál v pátečním programu důležitou roli ještě jednou, a to když poprvé představil hymnu, kterou složil pro město Plzeň u příležitosti jeho kandidatury na Evropské hlavní město kultury 2015. Po koncertě se dění přesunulo průvodem z centra města do pivovaru.

Hudební program byl nabitý zajímavými jmény i nadále. Ještě v pátek večer vystoupily kapely The Backwards a Turbo. V sobotu pak excelovali na dvou pódiích v pivovaru a jednom ve Štruncových sadech Yvonne Sanchez a Samba Show, vítěz loňské MR3 Parády Gambrinus The Neoromantik, ale také Buty a Mňága a Žďorp.

Na Pilsner Festu slaví plzeňská piva, a tak přijeli čeští vítězové soutěže Master Bartender. Návštěvníci dostali možnost načepovat si pivo pod odborným dohledem. A že se jednalo o atraktivní nabídku, potvrzoval i fakt, že stánek mistrů výčepních byl v neustálém obležení. Jedinečnou příležitost nabídli sládkové Gambrinusu, kteří představili poprvé v historii nejoblíbenější české pivo také v nefiltrované podobě.

Gambrinus a fandové národního týmu

V zastřešených prostorách historického výstavu, odkud se dříve expedovalo pivo do celého světa, se fandilo českému národnímu týmu v kvalifikačním utkání proti Slovensku. Fotbaloví internacionálové tvrdili atmosféru, při živých vstupech české televize mluvil Antonín Panenka a fandové bouřlivě skandovali jeho jméno. Podporu národnímu týmu vyjadřovali fanouškové také na obří účtence, která se postupně zaplňovala čárkami a stoupala vzhůru po pivovarském komíně.

Počasí

Pokud něco Pilsner Festu nepřálo, bylo to počasí. V prvním dni dokonce museli organizátoři z bezpečnostních důvodů program přerušit, na Plzeň se hnala vichřice. Organizace fungovala perfektně a lidé v klidu a bez incidentů opustili pivovar. Noční vichr, který poškodil některé stavby, potvrdil správnost rozhodnutí.

„Na programu jsme si letos dali velice záležet a teší nás, že souboj s počasím jsme vyhráli. Děkujeme všem, kteří na Pilsner Fest přišli. Věřím, že se nám podařilo připravit kvalitní zábavu a nálada v pivovaru přátelská, jak se k pivu sluší,“ hodnotí Pilsner Fest Karel Kraus, který má na starosti marketing značky Pilsenr Urquell.

Ohňostroj

V sobotu přesně v půl desáté začalo v Plzni naplno hřmít; nejednalo se ale o bouřku, ale o ohňostroj. Podívaná na oslavu plzeňských piv byla vskutku důstojná, rakety startovaly ze střechy hotelu Angelo naproti pivovaru, a tak mohli show obdivovat všichni návštěvníci.

Návštěvy Pivovaru a Pivovarského muzea

Zvláštní příležitost navštívit v rámci prohlídkového okruhu pivovaru také bednárnu využilo během Pilsner Festu více než 1700 lidí. Lákadlem bylo také Plzeňské historické podzemí a Pivovarské muzeum, které nabídlo divadelní scénky a tajemný rituál Master. Možnosti seznámit se s pivovarskou historií využilo více než devět set lidí.

Promile.INFO

V rámci odpovědné konzumace byl na Pilsner Festu přítomen tým neziskové společnosti Sananim provozující službu Promile.INFO, díky které lze zjistit, kdy bude po konzumaci alkoholu možné usednout za volant. Navíc měli pro návštěvníky festivalu k dispozici i alkoholtestery, takže každý si mohl ověřit, zda může po případném pivu již usednout za volant.

Další informace o průběhu Pilsner Festu, včetně fotogalerie, naleznete na adrese www.pilsnerfest.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

První den oblíbených plzeňských slavností Pilsner Fest neskončil právě nejlépe. Organizátoři přerušili v pátek po deváté hodině večer sérii koncertů v areálu Prazdroje kvůli blížící se bouři z Německa. V pivovaru bylo asi dvanáct tisíc lidí.

Při vystoupení kapely Turbo oznámil z pódia moderátor, že má pro účastníky špatnou zprávu. Z Německa se žene bouře a silný vítr, a proto se organizátoři rozhodli akci ukončit. Zároveň vyzval všechny lidi, aby opustili areál pivovaru. Na místě jich v tu chvíli byly tisíce. Odchod ale proběhl bez problémů.

„Je to škoda, hodně jsem se těšil na AC/DC revival. Nedá se nic dělat, jdeme pít jinam,“ litovat na místě jeden z návštěvníků David Tůma.

Vítr má ještě sílit

Organizátoři se rozhodli z bezpečnostních důvodů předčasně ukončit páteční část Pilsner Festu. Aktuální meteo předpovědi hovoří o silném větru. „Rychlost se prozatím pohybuje do 50 km/h, během první poloviny noci ale bude sílit," říká Meteopress.

Organizátoři naměřili na speciálním zařízení umístěném na scéně Pilsner Urquell u Kroftových domů rychlost větru více než 70 km/h. „Odborníci předpovídají, že vítr bude dále sílit. Proto jsme dospěli k jednoznačnému závěru akci přerušit,“ říká za organizátory Lukáš Krásný.

„Postupujeme podle předem odsouhlaseného plánu a všechno je pod kontrolou. Na prvním místě je nyní bezpečnost všech návštěvníků Pilsner Festu. Již odpoledne jsme avizovali, že jsme na podobný případ připraveni. Všechny mobilní stavby, které nejsou dimenzované na silnější poryvy větru, jsme včas demontovali. Toto je ale mimořádná situace a je zapotřebí se na ni včas připravit. Nechceme nic riskovat, proto jsme se rozhodli předčasně ukončit páteční část programu," dodává mluvčí pivovaru Jiří Mareček.

Pivovar osiřel a gastro stany jsou pevně uzavřené, aby odolaly případným náporům větru. Podle předběžných odhadů se v pivovaru pohybovalo přibližně 12 tisíc lidí. „Je opravdu velká škoda, že jsme museli program předčasně ukončit. Přišel velký počet lidí a atmosféra byla vynikající u obou hudebních scén i stanů s doprovodným programem. Bezpečnost si to ale vyžadovala, nechtěli jsme nic ponechat náhodě. V sobotu vypukne druhá část programu podle plánu, zveme všechny fanoušky dobré hudby a plzeňského piva," říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Rekord nepadl

Už odpoledne se konal na náměstí Republiky pokus o překonání rekordu v hromadném přípitku. Přestože se v jednu chvíli náměstí zcela zaplnilo a mohlo na něm být více než 5 tisíc lidí, rekordní přípitek nepadl. „Ke 140. narozeninám Gambrinusu si přiťuklo více než tři a půl tisíce lidí. Rekord jsme sice nepřekonali, číslo je to ale i tak úctyhodné," komentoval hromadný pivní přípitek Jiří Rákosník za značky Gambrinus.

Dvoudenní festival plzeňských piv bude pokračovat v sobotu podle plánovaného programu. Hudební produkce začíná ve 13:00.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Eva Plevková

Svátek plzeňských piv Pilsner Fest představí letos obě tradiční plzeňské značky, Pilsner Urquell i Gambrinus. Návštěvníci oslaví 167 let od zrození prvního spodně kvašeného ležáku, ale také kulaté 140leté výročí mladšího plzeňského Gambrinusu. Oslava umění plzeňských sládků vypukne ve dnech 4. a 5. září. Dvoudenní festival nabídne 23 kapel, mezi největší taháky bude patřit vystoupení kapely Kryštof s gospelovým sborem. Návštěvníci Pilsner Festu se také pokusí překonat rekord v hromadném přípitku na náměstí Republiky. Příznivci plzeňského se mohou těšit také na tradiční piva také v netradiční podobě, Pilsner Urquell i Gambrinus se budou čepovat nefiltrované a nepasterované.

Minulý ročník Pilsner Festu přitáhl pozornost 30 tisíc hostů. A jak to bude letos? „Je těžké odhadovat počty, jisté ale je, že jsme připravili velmi atraktivní program, takže bychom se mohli předcházejícímu ročníku minimálně vyrovnat. Oproti loňsku jsme přidali tři kapely a dvě hudební scény. Dobrou hudbu a zábavný doprovodný program doplní vynikající plzeňské pivo, takže návštěvníci si určitě přijdou na své. Příští pátek a sobota v Plzni budou patřit Pilsner Festu,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Pilsner Fest nachystá návštěvníkům také jedno velké překvapení. „Slavíme plzeňská piva, a proto budeme čepovat něco výjimečného. Poprvé v historii budou moci pivaři ochutnat nefiltrovaný Gambrinus, kterým si připijí ke 140. výročí, které letos slavíme,“ doplňuje Jiří Rákosník, který má v Prazdroji na starosti marketing značky Gambrinus.

23 kapel a 4 pódia, to je hudební Pilsner Fest

Na čtyřech pódiích se představí celkem 23 kapel, které pokrývají hudební žánry od rocku a popu až po hip-hop. Slavnostní program vypukne na náměstí Republiky v pátek v půl páté. Začínat se bude zostra, zábavu rozjedou a první hudební zážitky nabídnou Monkey Business a Dan Bárta s Ilustratosphere. Hlavní dění ovšem patří pivovaru, tam se také přesune večerní zábava. Na dvou hudebních pódiích - Pilsner Urquell scéně a Gambrinus scéně se bude pokračovat i v sobotu. Čtvrté pódium bude připraveno ve Štruncových sadech na plošině kamiónu, který vozí po českých festivalech atrakce G‑City. Zde se představí letošní vítězové Gambrinus MP3 parády a na závěr vystoupí Bára Zemanová.

Prohlídky pivovarem i mistři výčepní

V průběhu celého Pilsner Festu mají návštěvníci možnost netradiční prohlídky jak v pivovaru, tak Pivovarském muzeu a Plzeňském historickém podzemí. „Lákadlem rozhodně není jen zlevněné festivalové vstupné. Prohlídky ozvláštníme o doprovodný program, v pivovaru bude trasa procházet i bednárnou, která není běžně přístupná. Připravujeme také oblíbené noční prohlídky v Pivovarském muzeu, a to v pátek i sobotu. Všechny prohlídky budou díky speciálnímu programu zajímavé i pro Ty, kteří je už v minulosti absolvovali,“ říká Jitka Froydová z oddělení návštěvnictví v Plzeňském Prazdroji.

Svátek plzeňského piva navštíví také nejlepší z českých výčepních, finalisté prestižní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, kteří budou učit zájemce správným technikám čepování piv plzeňského typu.

Pobyt na festivalu plzeňských piv ozvláštní atrakce, jako například živá socha u vchodu do pivovaru, která bude představovat Jana I., vévodu Brabantského, zvaného Gambrinus. Ten je patronem pivovarníků a sladovníků. Své dojmy budou moci návštěvníci sdělit na Zdi vzkazů. Ozvláštnění programu představuje také městečko G‑City ve Štruncových sadech, které nabídne nafukovací horolezecké plechovky vysoké přes 5 metrů, atrakce Gladiátor (kdy se hráči snaží vyvést protihráče z rovnováhy a shodit ho z podstavce), či Moucha - lepící stěna, na kterou se soutěžící ve speciálním obleku snaží přilepit v co možná nejpodivnější poloze.

Fanděte s Gambrinusem

Na fotbalové fanoušky čeká skutečná lahůdka. Fotbalové legendy budou dávat autogramy v zóně fanoušků. Účast přislíbili Josef Masopust, Jan Bergr, František Veselý nebo Antonín Panenka. Následovat bude velkoplošná projekce mezistátního utkání České republiky proti Slovensku v kvalifikaci na MS 2010.

Festival nabídne i dobré jídlo a především chuťový zážitek pro milovníky piva, kteří ochutnají obě plzeňské pivní legendy v nefiltrované podobě. Zatímco Pilsner Urquell je nefiltrovaný na čepu i v průběhu roku v restauraci Na Parkáně, nefiltrovaný Gambrinus ještě nikdy nebylo možné v této podobě ochutnat. Pro řidiče bude na čepu také nejoblíbenější české nealko pivo Birell, příznivci pivních speciálu si budou moci dopřát Master 13° polotmavý.

Spoluorganizátorem dvoudenního festivalu je město Plzeň, kandidát na evropské hlavní město kultury 2015.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Obří živé géčko se objevilo včera odpoledne pod plzeňskou pivovarskou věží. Vytvořila jej tam více než stovka pracovníků pivovaru Gambrinus.

„Bylo to dobré. Jen trochu těsno. Hlavně když jsme ve formaci dělali vlnu,“ říká se smíchem Ivan Tichý. Byl součástí jednoho ze šestnácti týmů, které po vytvoření obrazce vyrazili po plzeňských hospodách. Jejich úkolem bylo debatovat s pivaři u zlatavého moku, připravit pro ně hry a kvízy a rozdat jim dárky.

„Mám z toho trochu obavy, ale myslím, že by snad neměl nastat žádný problém. Řekl bych, že budou lidi spíše rádi. Navíc jsme vyfasovali samé čtyřky, tak to bude pohoda,“ směje se Tichý.

Akce se uskutečnila v rámci oslav 140 let od vzniku pivovaru Gambrinus. Společnost ji navíc pojala jako teambuildingovou akci pro zaměstnance finančního a IT oddělení. Podobné projekty mají za úkol stmelit kolektiv.

„Každý z týmů měl obejít čtyři hospody. Zapojili jsme do toho ty, které mají v Plzni asi největší výtoč. A nejen ty v centru, ale i v okrajových částech západočeské metropole,“ uvedl Martin Šourek z Gambrinusu. Zakončení pak bylo na nádvoří Plzeňského Prazdroje, kde se v rámci festivalu Léto s Prazdrojem uskutečnil koncert kapely Bluesberry.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

Prohlídková trasa v Plzeňském Prazdroji přivítala 100 000. návštěvníka

Průvodci v Plzeňském Prazdroji dnes přivítali stotisícího hosta na prohlídkové trase. Mezi turisty převládají Češi následovaní Němci. Oproti loňské sezóně ke změně došlo, pravděpodobně vlivem krize,

na 3. místě, kde Rusy vystřídali Taiwanci. Hospodářská krize se tak na návštěvnosti nejznámějšího českého pivovaru závažněji nepodepsala, a to zejména díky zajímavé a rozmanité kombinaci tří prohlídkových tras, které se navzájem doplňují. Podporou povědomí o prohlídkách pivovaru, Pivovarského muzea i Plzeňského historického podzemí je i bohatý seznam aktivit na léto, které nabízí zajímavý program pro všechny věkové skupiny. Již tradičně probíhají od začátku července na nádvoří pivovaru kulturně-společenské akce, které vyvrcholí 4.–5. září Pilsner Festem.

Historickou bránou Plzeňského Prazdroje prošel 5. srpna letošní stotisící návštěvník. Byl jím devětatřicetiletý Miroslav Charvát z Čestic v Královéhradeckém kraji.

Jako poděkování dostal poukázku na 1.000,– Kč na zboží dle vlastního výběru v Dárkové prodejně Pilsner Urquell a pětilitrový soudek piva Pilsner Urquell. Zatímco jiné turistické destinace si stěžují na pokles zájmu vlivem recese, nejznámějšího českého pivovaru se díky bohaté programové nabídce a zajímavým návštěvnickým trasám tento trend příliš nedotkl. „Jedinou změnou proti minulosti je národnostní skladba. První a druhá pozice tradičně patří Čechům a Němcům, Rusy na třetím místě ale vystřídali Taiwanci, kterých k nám přijelo za prvních sedm měsíců tohoto roku 4247. Nejvíce, 67 %, návštěvníků míří pochopitelně do pivovaru, 23 % do Pivovarského muzea a 10 % do historického podzemí města, které je nově zpřístupněno skrze pivovarský sklep v Pivovarském muzeu“ ,říká Tomáš Raboch, manažer služeb cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje.

V rámci oblasti cestovního ruchu se často skloňují dopady a vlivy hospodářské krize. Ze statistik o návštěvnosti prohlídkových tras Plzeňského Prazdroje však vyplývá několik zajímavostí. „Úbytek návštěvníků jsme zaznamenali v prvních třech měsících letošního roku, což si vysvětlujeme jednak ekonomickou recesí, ale také velmi chladným a turistům nepříjemným počasím. Od dubna se nám ale opět daří. S přihlédnutím k obecnému poklesu v cestovním ruchu nás velice těší, že se rozdíl v návštěvnosti ve srovnání s loňským rokem zmenšuje, v posledních měsících dokonce překračujeme loňská rekordní čísla. Kromě rozmanité nabídky a kvalitních služeb nám k tomuto výsledku pomohlo i připojení dalšího prohlídkového okruhu v Plzeňském historickém podzemí,“ vysvětluje Tomáš Raboch.

Tradičně se s nástupem letních měsíců a prázdnin mění i struktura návštěvníků. Zatímco červen je typickým měsícem, kdy vrcholí zájem organizovaných skupin, jejich podíl byl na celkové návštěvnosti 70,5 %, červenec se srpnem jsou naopak měsíci, kdy převažují individuální hosté. V červenci se na prohlídkách podíleli 60 %.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Město Plzeň připravuje promo-klip ke kandidatuře na Evropské hlavní město kultury

Plzeň se připravuje na kandidaturu na Evropské hlavní město kultury 2015. Dnes probíhá v pivovaru natáčení promo-klipu a v rámci příprav vyrostlo dopoledne na nádvoří logo kandidatury z pivních přepravek. Stavba loga je součástí projektu umělců z Ústavu umění a designu při Západočeské univerzitě, kteří v pivovaru dnes točí promoklip.

Na stavbu bylo použito 328 přepravek a logo zabralo velkou část horního pivovarského nádvoří.

„Spot bude oficiálním materiálem pro podporu kandidatury města Plzně na Evropské hlavní město kultury 2015. Pracují na něm mladí tvůrci z katedry multimédií Ústavu umění a designu při Západočeské univerzitě. Shlédnout si ho budou moci návštěvníci webových stránek města i kandidatury, zároveň bude součástí doprovodného materiálu k přihlášce a dále bude využíván jako součást prezentačního materiálu,“ dodává Jana Komišová, vedoucí Odboru prezentace a marketingu města Plzně.

Plzeňský Prazdroj podporuje kandidaturu města Plzně na Evropské hlavní město kultury 2015 a poskytl umělcům z Ústavu umění a designu při Západočeské univerzitě nádvoří pivovaru k poskládání loga kandidatury z přepravek Pilsner Urquell. Skládání loga je součástí natáčení videoklipu k propagaci kandidatury. Ve videoklipu se objeví také nádvoří pivovaru, historická Jubilejní brána a stáčírna.

„Plzeň je hlavním městem piva – to říkáme s trochou české cimrmanovské nadsázky, myslíme to ale samozřejmě vážně. Městu, kde zrodil první spodně kvašený ležák, by náramně slušel titul Evropské hlavní město kultury. Kandidaturu Plzně samozřejmě dlouhodobě podporujeme a jsme rádi, že naše exteriéry pivovaru mohou hostit natáčení nového spotu,“ říká Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Překvapený byl ve středu dopoledne Miroslav Charvát z Čestic ve východních Čechách, když jej průvodkyně Plzeňského Prazdroje oddělila od turistické skupinky s tím, že je 100 tisícím návštěvníkem pivovaru.

Za chvilku už měl v rukou pětilitrový soudek s pivem a poukaz na tisíc korun do místní prodejny suvenýrů. „To je super. Jsme tu s dětmi na dovolené a pivovar jsme nemohli minout,“ pochvaloval si výhru. Dcera Eliška a syn Honza vzápětí na tatínka prozradili, že pivo má rád. „Ze džbánku i lahvové. Já si od něj občas usrknu,“ culila se Eliška.

V Plzni chtějí Charvátovi stihnout ještě návštěvu zoo a není nemožné, že by se mohli trefit do návštěvnického rekordu i tam.

„V nejbližších dnech očekáváme letošního už 300 tisícího návštěvníka,“ prohlásil mluvčí zoo Martin Vobruba.

Fotogalerie zde

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ludmila Veselá

Zájem o plzeňský pivovar navzdory krizi trvá. Díky zajímavé a rozmanité kombinaci tří prohlídkových tras (prohlídky pivovaru, Pivovarského muzea i Plzeňského historického podzemí) a bohatými letními aktivitami se zajímavým programem pro všechny věkové skupiny očekávají v Plzeňském Prazdroji letošního 100 000. návštěvníka. Pro něj připravil Plzeňský Prazdroj slavnostní přivítání s malým občerstvením a dárky ze své produkce.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz