Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovar Plzeň


Pivní.info

V čem se v Plzni vařilo pivo před více než půlstoletím, mohou od čtvrtka vidět návštěvníci plzeňského pivovaru. V rámci turistických prohlídek se totiž zpřístupnila stará varna z přelomu 20. a 30. let minulého století. Její restaurování a stavební úpravy trvaly skoro rok a skončily v listopadu. Pivovar za práce zaplatil skoro šest milionů korun.

Stará varna se během výroby několikrát přestavovala a opravovala. Definitivně přestala fungovat až v roce 2003. Od té doby ale výrazně zchátrala. Vrátit kouzlo 30. let mohl jen zkušený restaurátor technických památek. Pivovar vybral brněnského odborníka Tomáše Flimela. Ten viděl poprvé svoje dílo doplněné i stavebními pracemi až dnes (7. 12.).

„Naše práce na kovových částech varny skončila v dubnu. Pracovali jsme na tom v pěti až sedmi lidech čtyři měsíce, a to včetně sobot a někdy nedělí. Bylo to velmi náročné,“ uvedl včera Flimel. Podle něj se věci, které šly demontovat, odvážely do dílen v Brně a na pevno ukotvené předměty se upravovaly na místě. „Mezi Plzní a Brnem jsme za tu dobu jeli asi 40krát a to vždy dvěma až třemi auty,“ vzpomíná Flimel.

K nejtěžším úkolům prý patřilo povolit přepouštěcí kohouty u rmutovacích kádí a přidělat na měděné klobouky kádí nová dvířka. „Zhruba v 70. nebo 80. letech někdo osadil dvířka na kádích plastovými úchyty. Ty tam nemohly zůstat. Musely se udělat nové kladkové šoupačky z kovu. Klobouky byly ale obouchané a každý měl jiný tvar, takže se musely na každý klobouk zvlášť vyměřovat,“ popisoval úskalí Flimel s tím, že na varně je šest souprav po jedné varné a jedné rmutovací kádi.

Dále se restaurovala korýtka s přepouštěcími kohoutky a různé měděné spoje. Podle restaurátorovy manželky Bohumily Flimelové se jednalo o jednu z náročnějších zakázek jejich dílny. Mnohem obtížnější prý ale bylo restaurovat pivovar v Dalešicích, kde se natáčel film Potsřižiny. „Tamní varna byla ještě starší a v mnohem horším stavu. Plno věcí se tam muselo dovézt odjinud nebo nově vyrobit,“ vzpomíná Flimelová na první zkušenost s pivovarem.

Manželé také například restaurovali známou výtahovou kancelář Tomáše Bati ve Zlíně a některé exempláře Národního technického muzea.

I stavebně dokončenou varnou byli mile překvapeni. „Při restaurování jsme vycházeli až ze 70 let starých fotografií a musím říci, že i po stavební stránce se podařilo prostor přiblížit původnímu stavu,“ dodal restaurátor.

Varna se stala společně s expozicí surovin novou částí turistické trasy pivovarem. „Projít celou trasu teď trvá zhruba hodinu a půl,“ říká manažer technických služeb pivovaru Vladimír Burian. Do turistické trasy dále patří návštěvnické centrum, hala slávy, sklepy, nová varna, nová plnírna lahví a plechovek a v rámci právě probíhajících speciálních prohlídek ´Znáte svou Plzeň?´ jsou veřejnosti mimořádně k nahlédnutí i interiéry pivovarská věže. Fotogalerie zde ... (Plzeňský deník)


Dominanta Plzně slaví 100. narozeniny

[čtvrtek, 13. prosinec 2007]

Vodárenská věž v Plzeňském Prazdroji, která zásobovala vodou pivovar po většinu 20. století, právě slaví 100. výročí. Stavbou ve stylu holandských větrných mlýnů pivovar reagoval na rostoucí oblibu piva Pilsner Urquell ve světě, kdy bylo potřeba zajistit dostatečný přísun vody do rozšiřující se výroby. Vodárenská věž se objevila letos na podzim také na poštovní známce v rámci edice „Technické památky“.

Na začátku 20. století prudce rostl zájem o plzeňské pivo, a proto bylo nutné zajistit pivovaru dostatečné množství vody pro výrobu. Tehdejší šéfinženýr závodu František Spalek byl pověřen projektem stavby vodárenské věže. Spalek vykonal studijní cestu po německých průmyslových závodech, kde hledal pro projekt inspiraci. Jako místo stavby byl zvolen nejvýše položený bod v areálu pivovaru, bývalý plzeňský popravčí vrch, kde kdysi skončil svou životní cestu i Jan Sladký-Kozina. Stavba probíhala v letech 1901 – 1907 a nová věž byla zkolaudována čtyři dny před Štědrým večerem 20. prosince 1907.

U příležitosti letošního kulatého výročí bude věž dnes večer slavnostně nasvícena. Plzeňané i návštěvníci se budou moci kochat nočním pohledem na architektonickou dominantu pivovaru až do konce února. Světla ozáří špičku věže, její trup i ochoz, takže rozsvícená věž by měla být vidět z celé Plzně. Navrhnout a umístit osvětlení na technickou památku jako je vodárenská věž bylo velkou výzvou pro plzeňskou firmu Ateliér Maur. „Na kompletní osvětlení věže jsme použili celkem 2831 žárovek a přes dva kilometry kabelů,“ říká Dušan Kokaisl z Ateliéru Maur.

„Pro návštěvníky pivovaru jsme připravili možnost vstoupit do věže a prohlédnout si tuto architektonickou památku zevnitř.,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka turistiky a historického dědictví Plzeňského Prazdroje a dodává: “Pivovar užíval věž až do listopadu 2005 a za celou dobu nikdy nevypověděla služby. Prošla pouze dvěma rekonstrukcemi v letech 1960-63 a 1987-91.“

Věž má výšku 50 metrů, Z vrcholu shlíží již od jejího dokončení na pivovar korouhev v podobě sochy Gambrina. Stěny věže mají u země průměr 2,67 metru. V kopuli jsou dvě nádrže: ta větší s objemem 5530 hl je určena na varnou vodu přiváděnou z podzemních vrtů na Roudné, ta menší má objem 2540 hl a využívala se pro říční užitkovou vodu.Dříve stačilo toto množství vody na uvaření cca 700 hl piva, na konci roku 2005, kdy se věž zavírala, bylo možné díky úsporám ve výrobě uvařit ze stejného objěmu více než 2000 hl piva.

Vodárenská věž plzeňského pivovaru se dočkala dárku ke stému výročí již začátkem října. V rámci edice Technické památky byla vytištěna poštovní známka v hodnotě 18 korun s rytinou věže od výtvarníků Jana Kavana a Václav Fajta. Foto 1 2 3 (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Plzeňský Prazdroj začal stavět novou čerpací stanici pitné vody za finančního přispění města Plzeň. Smlouvu o spolupráci dnes podepsali na radnici města Plzeň primátor Ing. Pavel Rödl za město a technický ředitel Tibor Kovacs za společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. Stanice zajistí dodávky vody pro pivovar, v případě mimořádné situace bude sloužit také jako nouzový městský zdroj pitné vody pro obyvatele Plzně.

Tlaková čerpací stanice pitné vody bude umístěna v areálu Plzeňského Prazdroje a za běžných situací bude upravenou vodou zásobovat centrální stáčírnu piva z pěti podzemních vrtů. Ty má Plzeňský Prazdroj vybudované v městské části Plzeň-Roudná. V případech krize, například při povodních, dlouhodobých výpadcích proudu nebo při vodohospodářské havárii, bude stanice spolu s Plzeňskou teplárenskou zásobovat pitnou vodou celou Plzeň. Za krizových situací je stanice schopna dodat až 380 m3 pitné vody za hodinu. „Čerpací stanice by svojí kapacitou měla stačit pro nejnutnější nouzové zásobování města, proto její výstavbu finančně podpoříme,“ říká Ing. Petr Liška z odboru krizového řízení Magistrátu města Plzně.

Celkové náklady na její vybudování jsou 5,5 milionů korun. Město Plzeň přispělo částkou 2,5 milionu korun. Stanice by měla být uvedena do provozu v březnu 2008, stavební povolení na ni již bylo vydáno. První fáze výstavby začala tento týden napojováním potrubních tras.

„Hlavním zdrojem vody pro plzeňský pivovar je historické prameniště na Roudné, do jehož rekonstrukce, včetně navazující úpravny vody, investoval Plzeňský Prazdroj v letech 2000 až 2007 přes 100 milionů korun. Díky moderním technologiím tak k výrobě piva může sloužit stejný zdroj unikátní vody z plzeňské pánve jako před 100 lety,“ dodává Vladimír Šťovíček, vodohospodář Plzeňského Prazdroje.

Společně s čištěním průmyslových vod, recyklací, úsporami energie a minimalizací emisí CO2 i ostatních emisí je péče o vodní zdroje v Plzeňském Prazdroji součástí strategie udržitelného rozvoje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Plzeňskému Prazdroji už dávno není jedno, kolik čeho spotřebovává a vypouští. Voda je nejen základ života, to dobře ví i Plzeňský Prazdroj a snaží se toho náležitě využít.

Na vlastní výrobu piva je vhodná podzemní voda z plzeňské čtvrti Roudné. Celý proces výroby piva začíná čištěním vody. Podzemní voda putuje z Roudné do areálu pivovaru potrubím a následně musí být vyčištěna složitým procesem, přičemž základem je odstranění nežádoucích látek (soli železa a manganu, kaly atd.) a minerálů.

Voda je základ

„Voda po provzdušnění musí být následně vyvločkována, projít pískovou filtrací, reverzní osmózou (což je proces, který dovoluje transport rozpouštědla membránou, zatímco rozpuštěné soli a nízkomolekulární složky zachycuje) a dále změkčena pomocí vápenatých a hořečnatých iontů,“ upřesňuje Mgr. Vladimír Šťovíček, vedoucí odboru životního prostředí Pilsner Urquell.

Pro sladovnu se voda upravuje jen nepatrně odlišným způsobem. Městská voda z vodárny a z Plzeňské teplárenské, a. s., se využívá pro technologické účely kupříkladu mytí lahví a sanitace.

Rekonstrukce trvala dva roky

Plzeňský pivovar se snaží o maximální snížení emisí oxidu uhličitého, za poslední dva roky klesly o celých 60 procent. Díky zjištění zdrojů vzniku oxidu uhličitého např. při kvašení piva, následném rozvozu, skladování apod., a také díky novým technologiím a principům, jako jsou anaerobní čistírny, jímací stanice nebo redukce transportu (díky licenční výrobě v zahraničí).

Během let 2004–2005 prošel komplex pivovaru rekonstrukcí. „Obnovili jsme mnohá zařízení a tím jsme zamezili vyšší spotřebě plynu,“ dodává Mgr. Šťovíček. Tím také došlo k úspoře plynu o více než polovinu.

Z těchto procesů vyplývá, že slovo ekologie není pro společnost Prazdroj cizí. Program Občanská volba přispěl na ochranu životního prostředí částkou 2,2 miliónu korun. (MF Dnes)


Nejen nová varna pomůže ovzduší

[úterý, 13. listopad 2007]

Tak jako mnoho jiných firem v České republice se i společnost Plzeňský Prazdroj snaží ukázat jako firma zajímající se o ochranu životního prostředí. Proto probíhají v jeho prostorách také prezentace o „eko-chování“ pivovaru.

Lidé většinou netuší, že než se pivo dostane na jejich stůl, musí projít náročným a dlouhým procesem kvašení, vaření, skladování, stáčení, převozem… Při každém z těchto kroků ale vznikají i odpadní látky a největší procento z nich tvoří oxid uhličitý.

Tento plyn zatěžuje životní prostředí a přispívá ke skleníkovému efektu. Nejvíce oxidu uhličitého se uvolňuje během dopravy a samotného vaření zlatého moku.

Plzeňský Prazdroj je pivovar, který se snaží dbát o ochranu přírody a zatěžovat okolní vzduch co nejméně. Právě proto proběhla například rekonstrukce varny v letech 2003 až 2005, po které firma zaznamenala snížení vypouštění emisí do ovzduší neuvěřitelných šedesát procent (z původních tisíc tun za rok 2004 na osmnáct tisíc tun za rok 2006).

Ale nová varna není jedinou ekologickou snahou pivovaru. Dalším důležitým prvkem při ekologičtější výrobě piva je užívání plynů s nízkou produkcí oxidu uhličitého pro výrobu tepelné energie.

Díky této snaze, zavádění nových technologií a výše zmíněné rekonstrukci se vypouštění oxidu uhličitého snížilo na minimum, což se dá pokládat za úspěch. (MF Dnes)


Pilsner Fest trhal rekordy

[sobota, 13. říjen 2007]

O víkendu se v Plzni uskutečnil Pilsner Fest, oslava 165. výročí uvaření první várky plzeňského piva. Pořadatelé zaznamenali rekordní diváckou účast i množství vypitého piva

Desetitisíce návštěvníků, rekordní množství vytočeného piva, populární zpěváci a skupiny na třech pódiích po celém městě. To byl víkendový Pilsner Fest, aneb oslavy 165. výročí uvaření prvního piva v Plzni.

Na rozdíl od minulých ročníků se tentokrát slavnost nesla celým centrem města, koncerty se uskutečnily v pivovaru, na stadionu ve Štruncových sadech i na náměstí Republiky. Zúčastnilo se jich rekordní množství lidí. „Přesné počty nezjistíme, ale bylo to určitě víc než minule, kdy se Pilsner Festu zúčastnilo zhruba 60 tisíc lidí,“ poznamenal Marek Hlavica, manažer firemní komunikace Plzeňského Prazdroje. Podle výtoče festivalových píp se během třídenního programu vypilo 460 sudů piva, což je o třetinu víc než kdykoliv předtím.

Největšímu diváckému zájmu se o víkendu těšil sobotní koncert skupiny Olympic, která ve Štruncových sadech pokřtila své nové cédéčko s názvem Sopka. „Na Olympic chodím odjakživa. Celý koncert jsem zpíval. Líbilo se mi i to, když Janda zapomněl text, oživilo to koncert,“ řekl po vystoupení Ladislav Lekavý z Plzně. Frontman skupiny Petr Janda „měl okno“ při refrénu písně Otázky. Chvíli zpívalo jen samotné publikum. „Sorry,“ omluvil se pak nonšalantně legendární zpěvák. Více než deset tisíc lidí přišlo i na páteční koncerty skupin Žlutý pes a Monkey Business.

„Tolik lidí jsem tady při fotbale nikdy neviděl,“ narážel při vstupu na stadion Martin Levý z Plzně na rekordně zaplněné tribuny i hlediště před pódiem. Při koncertě se skvěle bavil. „Byla to bezvadná šou,“ prohlásil Levý.

V závěru pátečního večera nastoupil písničkář a skladatel Jaroslav Uhlíř, který roztančené diváky ještě více rozdováděl. Na klávesy přehrál některé své písničky známé z pohádek nebo z vánočních Hodin zpěvu. Lidé se pohupovali, drželi okolo ramen a vzpomínali na dětství. Diváci dlouho Uhlíře vytleská vali, než se vrátil opět na scénu. „Zahraju Mravenčí ukolébavku a potom už půjdem všichni spát, je pozdě,“ nakázal Uhlíř divákům z jeviště. (MF Dnes)


Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává tradiční bednářské řemeslo. Po více než třicetileté přestávce se zdejší parta bednářů rozrůstá o nové tovaryše. Vloni byl do bednářského „cechu“ přijat Martin Sládek a dnes se novým bednářským tovaryšem stal dosavadní učeň Michal Řehořek (33). Plzeňský Prazdroj podporuje bednářské řemeslo s cílem uchovat kulturní dědictví, spojené s historií pivovarnictví, a přesně před měsícem, 11. září 2007, otevřel novou dílnu bednářů v budově bývalé říční vodárny.

Bednářství, dubové ležácké sudy, kvasné kádě a část původních sklepů, kde se dříve vyrábělo pivo, představuje významnou součást prezentace plzeňského pivovaru pro širokou veřejnost, důkaz trvalé péče o tradice a historické kořeny unikátního piva Pilsner Urquell. Bednáři vyrábějí sudy klasickým náročným postupem, jehož jednotlivé části nejsou zaznamenány v žádném návodu a předávají se bezprostředně v praxi, z generace na generaci.

Na rozdíl od minulosti, kdy výchova nových učňů probíhala za aktivního provozu, je dnes tento proces náročnější a složitější, vyžaduje více času a soustředění. Plzeňský Prazdroj proto vyhledává adepty bednářského řemesla mezi zkušenými truhláři. I Michal Řehořek po vyučení truhlářem pracoval v tomto oboru přes 13 let, než nastoupil do tříletého bednářského zácviku v Plzeňském Prazdroji.

Řemeslo bednářské a bečvářské patřilo k pivovarům zcela neodmyslitelně. Začátkem 20. století se v pivovarských sklepích v Plzni používalo na 6.000 dřevěných sudů a kádí. Bednářství se jako tvořivý obor rozvíjelo zhruba do 60. let 20. století, kdy jeho postupný útlum přivodilo užívání kovových nádob v domácnostech i průmyslové výrobě. V době největší slávy řemesla pracovalo v plzeňském pivovaru na 150 bednářů, dnes je jich 9.

Díky bednářům, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční výrobu nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell. Pivo, zrající v dubových sudech, není jen součástí nabídky pro návštěvníky, ale slouží též jako podklad k trvalému vyhodnocování chuťového profilu, kvality a dalších vlastností piva Pilsner Urquell – pro porovnání s průmyslovou výrobou. Proto jsou bednáři pro pivovar důležití i dnes, v době cylindro-kónických tanků, KEG sudů a plechovek. (Tisková zpráva Plzeńského Prazdroje)


Vítězem soutěže v koulení pivních sudů, která odstartovala letošní ročník Pilsner Festu, se stal dnes vpodvečer (3. října) tým házenkářů z TJ Lokomotiva Plzeň. Jako cenu si vítězové odnesli padesátilitrový sud piva. Soutěž se konala na nádvoří plzeňského pivovaru.

"Jsme s vítězstvím hodně spokojeni. Nebyla to žádná legrace. Myslím si, že nikdo ze soutěžících dopředu netušil, jak náročná bude trať," uvedl Milan Zeus z vítězného týmu. Nejhorší částí trati byl podle něho start, kde byla velká tlačenice.

"Část trati sud nesli a část kouleli. Bylo přesně stanoveno, ve které části mají zvolit jaký způsob," vysvětlila Michaela Okwuegbue z oddělení firemní komunikace Plzeňského Prazdroje. Mezi deseti týmy měl své zastoupení i Plzeňský deník. Ten v prvním rozběhu skončil sice poslední, ale asi tři čtvrtě trati se držel ve vedení. "Začátek byl skvělý. Pak se nám ale sud zasekl o chodník. Jsme dost zklamaní," svěřuje se redaktor David Laštovka.

Objevil se také tým mezinárodní. Jmenoval se Zorb team a většina mužstva se skládala z Mongolců, kteří žijí v Plzni. Čtvrtým do party pak byl Němec. V týmu Plzeňského Prazdroje se objevily i dvě dívky. "Celé to bylo hodně náročné. Myslím, že ten, kdo trať naplánoval, ji nevyzkoušel," říká jedna z nich Marie Denková.

První koncerty odstartovaly v rámci letošního Pilsner Festu netradičně v deseti plzeňských hospodách. Začaly ve 20 hodin. Lidé však čekali už od 18 hodin. Nechtěli si nechat ujít chvíli, kdy na rádiu Kiss Proton vyhlásí hodinu, kdy se v hospodách zapojených do festivalu vytočí jeden sud piva zdarma. Mezi tyto podniky patřily například Zach´s Pub, nebo Uctívaný Velbloud . Představili se zde třeba Tomáš Kočko, Musica Vagantium nebo No Exit. Dnes se na stejných místech uskuteční další koncerty. Foto zde ... (Plzeňský deník)


Sobota je pro Pilsner Fest dnem D

[sobota, 13. říjen 2007]

Pilsner Fest už to pořádně rozjel. Po dvou spíše zahřívacích dnech přišly včera v Plzni první dávky muziky na velkých scénách. Přidaly se obohacené prohlídky pivovaru a módní přehlídka, kousek od pivovaru vyrostlo nafukovací městečko G-city a v restauraci U Mansfelda se podávala jídla, jejichž nezanedbatelnou ingrediencí bylo pivo.

Dnes se lze těšit na koncertní maraton na třech scénách od čtrnácti hodin do půlnoci, s výjimkou scény na náměstí, která končí úderem desáté. Jako první jde na scénu na stadionu ve Štruncových sadech skupina Cop, v pivovaru Natálie Kocábová a na náměstí Bluegate. Hrát se bude dnes i v restauraci Na Spilce, kde se na své publikum těší Bells, Václav Žákovec a Luděk Jaroš.

Dnes se můžete také zapojit do Pilsner Urquell olympiády. „Jde o desetiboj složený z disciplín, které nějakým způsobem souvisí s pivem. Vítěz získá volnou vstupenku na prohlídku pivovaru,“ prozrazuje Marek Hlavica z Plzeňského Prazdroje. Olympijské boje, do nichž se zapojí i skuteční olympionici: skifař Václav Chalupa, kanoista Martin Doktor nebo moderní pětibojař Michal Sedlecký, startují v 11 hodin.

Dalším lákadlem dnešního dne je akce nazvaná Photo Wall. „Návštěvníci se budou moci nechat vyfotografovat, ovšem ne jen tak někde. Budou si moci vybrat ze zajímavých pozadí, která souvisejí s pivem. Fotku dostanou na místě a kdyby si ji chtěli nechat dát na tričko, i taková možnost tu bude,“ říká Marek Hlavica.

Těm, kteří se na Pilsner Festu ztratí nebo nebudou moci někoho najít, anebo budou chtít sdělit něco někomu, koho třeba jen letmo zahlédli, bude dnes sloužit vzkazovník. Tedy velká psací plocha v podchodu v Pallově ulici. Vzkazovník tu však bude pouze dnes.

V Pivovarském muzeu budou dnes i zítra k vidění živá pivovarská řemesla a opět jsou připraveny oživené prohlídky pivovaru a dnes také módní přehlídka volnočasové kolekce Pilsner Urquell.

Zítřejší dění na Pilsner Festu už bude spíše jeho dozvukem. Hudební scény mimo pivovar utichnou, hrát se bude jen uvnitř bran. A to v klasickém duchu: vystoupí tu dechovky Nýřaňanka, Domažličanka a Klatovští dragouni a odpoledne populární duo Eva a Vašek. (MF Dnes)


Plzeňské pivo se vaří už 165 let

[sobota, 13. říjen 2007]

Plzeňské pivo je staré prakticky jako samo město. Začalo se vařit prakticky ihned po založení města, první zmínka je z roku 1307. Pivo, které ale městu přineslo slávu, poprvé uvařil bavorský sládek Josef Groll 5. října 1842.

Staletí piva s pochybným výsledkem

První várka tohoto spodně kvašeného ležáku, který se stal pravzorem všem ostatním světlým pivům, spatřila světlo světa ve zbrusu novém Měšťanském pivovaru. Ani ne třicetiletého Josefa Grolla do Plzně přivedl jeden z tamních vlivných právovárečníků, stavitel Martin Stelzer.

Právě Stelzer byl totiž pověřen výrobou moderního pivovaru. Ačkoliv totiž historie pivovarnictví v Plzni se v té době táhla už pět století, výsledky byly více než rozpačité. Právo vařit pivo mělo 260 pivovarních domů, které se ve vaření střídaly. Někdy se tak pěnivý mok povedl více, někdy méně a někdy nebyl ani pěnivý.

Právě v polovině 19. století se ale plzeňští rozhodli se svou pověstí něco udělat, práva na var piva vložili do společně založeného pivovaru a začali se porozhlížet po někom, kdo se ve vaření piva vyzná o něco lépe než oni sami. Přivedli právě Grolla.

První plzeňské bylo bavorské

Naražena byla na svátek svatého Martina a ačkoliv nedopadla úplně podle Grollova očekávání, sklidila veliký úspěch. Nové, podkvasné bavorské pivo mělo díky odlišným domácím surovinám (žateckému chmelu, měkké plzeňské vodě a světlejšímu sladu připravovanému anglickou technologií) mimořádně lahodnou chuť, což dokládá i zápis jednoho z plzeňských kronikářů: "Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatová jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou." (iDnes)


Muzika všech žánrů od rána do večera, pivo proudem a dobrá nálada na každém kroku. Takový má být letošní Pilsner Fest. Tradiční oslava narozenin první várky plzeňského piva startuje už zítra a obsadí prostory od pivovaru, přes fotbalový stadion, až po náměstí.

"Začínáme ve středu v 17 hodin soutěží v koulení sudů. Soupeřit budou čtyřčlenná družstva a trasa bude poměrně fyzicky náročná. Už se nám přihlásily týmy nejen partnerů Pilsner Festu, ale i tělovýchovných jednot nebo městské policie. Zajímavý určitě bude Zorbteam SK Plzeň, který bude složený z Mongolů," prozrazuje manažer firemních vztahů pivovaru Marek Hlavica.

Dalším lákadlem prvních dvou dnů Pilsner Festu bude Šťastná hodinka. Deset plzeňských restaurací nabídne v dosud utajeném čase sud piva zcela zdarma. Kromě toho tu budou hrát kapely nejrůznějších žánrů, jako je třeba České srdce, Musica Vagancium, Tomáš Kočko, Renata a Josef Pospíšilovi, Country trio nebo Tři sestry Revival Banda.

"V první den Pilsner Festu také proběhne křest nové poštovní známky, na níž je naše vodárenská věž. Je součástí série Technické památky České republiky a náhoda tomu chtěla, že tato známka vychází právě v roce, kdy věž slaví sto let své existence," dodává Marek Hlavica. Kromě toho v Pivovarském muzeu zazpívají večer Yellow Sisters.

Druhý den Pilsner Festu nabídne opět Šťastnou hodinku a pro náročnější večer varhanní koncert v katedrále sv. Bartoloměje. "Věříme, že i tento koncert pivaře zaujme, protože i mezi nimi jsou docela určitě lidé věřící," poznamenává Marek Hlavica. Milovníci literatury zase budou moci zajít do Pivovarského muzea na první z autorských čtení. Svá díla přislíbili číst třeba Jaroslav Pížl nebo Ivan Martin Jirous.

Od pátku naplno Po dvoudenním rozjezdu to v pátek rozbalí pivovarská narozeninová party naplno. Úderem 17. hodiny sáhnou do strun Michal Šindelář a MSP, kteří zahrají na náměstí, a ASPM, jimž bude patřit scéna v pivovaru. O hodinu později vyráží na scénu na Viktorce Ondřej Hejma a Žlutý pes. "Dále se návštěvníci mohou těšit třeba na Blue Effect, Michala Prokopa, Monkey Bussines. Před půlnocí vystoupí Jaroslav Uhlíř a děláme všechno pro to, aby se k němu připojil i Zdeněk Svěrák," prozrazuje Marek Hlavica.

Kromě muziky přinese pátek další autorská čtení v Pivovarském muzeu - tentokrát tu bude třeba Jaroslav Rudiš nebo Michal Viewegh.

Sobotní program startuje v 10 hodin v Pivovarském muzeu, kde budou k vidění pivovarská řemesla - bednáři, kováři, hrnčíři, dráteníci a další. Odpoledne pak opět ožijí hudební scény a kromě muziky nabídne Pilsner Fest i další zážitky: speciální desetiboj v disciplínách inspirovaných pivem, kterého by se měl zúčastnit i některý ze skutečných olympioniků.

Neděle bude ve znamení dozvuků. Na scéně v pivovaru se bude hrát dechovka a Pivovarským muzeem se ponesou zvuky a vůně starých řemesel. (iDnes)


Sedm špičkových výčepních z Evropy a Izraele včera navštívilo plzeňský pivovar, aby se dozvěděli více o plzeňském pivu a jeho kultuře. Byli to vítězové národních kol soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, kterou pořádá Plzeňský Prazdroj.

"Přijeli vítězové soutěží z Finska, Belgie, Dánska, Norska, Izraele, Německa a Řecka. V Plzni předvedli exhibici," uvedl marketingový ředitel Prazdroje Luboš Kastner. Jednadvacetiletý Erik Jönsson z Norska vynikl při čepování piva obrovskou pečlivostí. Nedovolil, aby mu pivo přeteklo. Poté trefil správnou míru.

"Je opravdu pečlivý, záleží mu na každé kapičce," komentoval Kastner Jönssonův výkon. Jönsson pracuje jako barman v Oslu. Za měsíc vyčepuje dvanáct až patnáct sudů ležáku Pilsner Urquell.

"Pivo v sudech je u nás bráno jako hodně kvalitní zboží. Pivovary u nás totiž většinou pivo stáčejí do tanků," vysvětlil Erik Jönsson. Jeho zákazníci jsou prý hodně rozmazlení.

"Učím je, jak dobře jíst a pít, a také to, jaké pivo se hodí ke konkrétnímu jídlu," řekl výčepní. Stejně jako ostatní soutěžící, i mladý Nor, musel kromě praktické zkoušky v čepování zvládnout také písemný test a prokázat tak znalosti o plzeňském pivu. S přípravou na test prý neměl problém. "Učit se o tomhle pivu pro mne bylo spíš zajímavé a byla to výzva," prohlásil Erik Jönsson.

A jak se mu v plzeňském pivovaru líbilo? "Je to pro mne zážitek. Ochutnal jsem nepasterované pivo z místních sklepů a můžu říct, že je nejlepší, které jsem kdy pil"“ řekl Nor.

Na své kolegy se přišel podívat vítěz českého národního finále soutěže výčepních Jan Koreis z plzeňské restaurace Na Spilce. Stejně jako včerejší hosté bude soutěžit v říjnu v New Yorku ve světovém finále. Jak obstojí mezi konkurencí si netroufl odhadnout. "To se uvidí až na místě. Bude asi hodně záležet na tom, jak bude kdo nervózní," uvedl Jan Koreis.

Plzeňský Prazdroj pořádá soutěž o nejlepšího výčepního v zemích, kde se čepuje Pilsner Urquell. Cílem je zlepšit kvalitu piva. "Například Řekové šli v poslední době s kvalitou hodně nahoru," sdělil Luboš Kastner. Podmínkou účasti je značka Pilsner Urquell na čepu. (iDnes)


PilsnerFest letos větší než kdy jindy

[čtvrtek, 13. září 2007]

Tradiční oslava narozenin plzeňského piva se letos odehraje ve dnech 3.-7. října. Svátek bude mít letos zcela novou podobu – začne už ve středu 3.10 ve vybraných plzeňských klubech, hospodách a v Pivovarském muzeu. Vyvrcholí pak v pátek a během víkendu na třech scénách – v pivovaru, na fotbalovém stadionu FC Viktoria Plzeň a na scéně na náměstí Republiky. Vystoupí Money Business, Žlutý pes, -123 minut a další. Prostor dostane nejen hudba, pivo a gastronomie, ale také netradiční sportovní a adrenalinové disciplíny, tradiční pivovarská řemesla, literatura či chrámová hudba. Festival tentokráte ovládne celé historické centrum Plzně.

Pilsner Fest je oslavou piva a města, ve kterém se zrodil před 165 let slavný Pilsner Urquell – pivo, které dalo název nejrozšířenější variantě tohoto nápoje na světě – pilsner, pils. Festival bude slavnostně zahájen ve středu 3.10. „šťastnou hodinkou“ v deseti plzeňských hospodách. Také ve čtvrtek čeká na návštěvníky hospod hudební program a jeden sud plzeňského piva zdarma. Zvláštní program nabídne i Pivovarské muzeum – například autorská čtení známých spisovatelů (Michal Viewegh nebo Ivan Martin Jirous - Magor).

V pátek odpoledne se otevřou brány pivovaru a vypukne tradiční hudební program na scéně Pilsner Urquell. Pivovar nabídne mimo jiné i zvláštní prohlídky. Gambrinus scéna bude tentokrát umístěna na fotbalovém stadionu Viktoria Plzeň a scéna města Plzně na náměstí Republiky.

„Chceme posilovat povědomí o Plzni jako o hlavním městě piva. Plzeň je historicky kolébkou světově nejoblíbenějšího typu piva – světlého ležáku plzeňského typu. Pilsner Urquell exportuje Prazdroj do více než 50 zemí světa a na každé z milionů lahví je psáno, že tohle pivo se vaří v Plzni. Navíc 70 % všech piv na světě nese označení pilsner, pils. Proto je oslava uvaření první várky v roce 1842 svátkem piva i Plzně jako takové“, říká Marek Hlavica, manažer firemní komunikace Plzeňského Prazdroje.

Doprovodný program

Mimo hudebních vystoupení je připraven na víkend bohatý doprovodný program. Bude představena módní kolekce Pilsner Urquell Colection z dílny návrhářky Radany Ivančic, v pivovaru se budou míchat koktejly s příměsí piva, všechny značky Plzeňského Prazdroje můžete ochutnat v Pivním labyrintu a v ležáckých sklepích čeká na návštěvníky netradiční překvapení v podobě hraného představení.

Za branou pivovaru bude probíhat Pilsner Urquell olympiáda v netradičních disciplínách, na návštěvníky bude čekat adrenalinové nafukovací městečko G–city a v Pivovarském muzeu proběhnou ukázky starých řemesel.

Kontrola nezletilých

Organizátor přitvrdí také v kontrole nezletilých. V infostáncích budou po předložení průkazu totožnosti vydávány nepřenosné identifikační pásky těm mladým návštěvníkům, u kterých může být pochybnost o zletilosti. Všichni prodejci budou zavázáni při nejmenších pochybnostech odesílat zájemce o pivo k této identifikaci. Prazdroj bude na Pilsner Festu propagovat i službu SMS promile pro řidiče, kterou dlouhodobě podporuje. Do ulic vyšle také pivní anděle, kteří nabídnout návštěvníkům dechovou zkoušku. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Novou bednářskou dílnu v úterý slavnostně otevřeli zástupci Plzeňského Prazdroje v areálu plzeňského pivovaru. Bednárna se nachází v budově bývalé říční vodárny z počátku minulého století a její rekonstrukce přišla na 7,5 milionu korun.

"Rekonstrukce probíhala od dubna do září letošního roku. Při opravě jsme dbali na to, aby byla co nejvíce zachována původní podoba vodárny," uvedla vedoucí oddělení turismu a cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje Jindřiška Eliášková.

Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se bednářské řemeslo zachovává a dále se rozvíjí. V současné době zde pracuje devět bednářů, kteří mají na starosti pravidelnou údržbu sudů, kádí a sklepa. Před třemi lety zde také obnovili výrobu ležáckých sudů.

"Bednáři ročně vyrobí dva až tři nové sudy. V pivovarských sklepích je nyní celkem padesát sudů, z nichž některé jsou staré i osmdesát let," uvedla Eliášková.

Protože v Česku neexistuje pro bednáře žádný učební obor, Prazdroj si je vychovává sám. Adepty hledá v řadách zkušených řemeslníků, které pak služebně starší kolegové z bednářské dílny tři roky zaučují.

V současné době mají tři učně. Jedním z nich je čtyřiatřicetiletý Plzeňan Jaroslav Zajíček, který se bednářem učí už druhým rokem. Původně stavební truhlář se pro toto řemeslo rozhodl proto, aby ho pomohl zachránit.

"Myslím si, že je důležité toto řemeslo zachovat, aby i generace po nás viděly, jak výroba piva dříve probíhala," uvedl Zajíček.

Původní bednárna byla v plzeňském pivovaru zřízena hned při stavbě pivovaru v roce 1842. Na konci devatenáctého století zde pracovalo 150 bednářů, kteří pečovali o šest tisíc ležáckých sudů. Pivovar dříve vychovával bednářské učně v tehdejším závodním odborném učilišti, které zrušil v roce 1975. Foto zde ... (iDnes)


Cimrmani uvařili pivo na Pilsner Fest

[čtvrtek, 13. září 2007]

Speciální stolitrovou várku tmavého piva vařili v úterý v Plzeňském Prazdroji členové Divadla J. Cimrmana. Právě tímto pivem, které teď bude měsíc zrát, oslaví 5. října tři významná výročí.

Prvním bude 40 let Divadla Járy Cimrmana, druhým 165 let od uvaření piva Pilsner Urquell a třetím pravděpodobně 100 let od propuštění génia Cimrmana z Plzeňského Prazdroje. „Je to objev, který vzešel mimo náš kruh. Zjistili to pracovníci pivovaru ve svých archivech,“ řekl Ladislav Smoljak. K oslavám připravilo divadlo představení, které sehraje jen dvakrát – na své domovské scéně a v plzeňském Divadle M. Horníčka. Pivo, které včera „zachmelil“ Smoljak se Zdeňkem Svěrákem, bude hořké. „Bylo jen na nich, kolik chmele do něj použijí. Zvolili nejvyšší možnou míru,“ řekl obchodní sládek Václav Berka.

Smoljak a Svěrák: Pánové, brzdíme

Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák dělali v životě už leccos, pivo ale vařili poprvé. „Překvapilo mě trochu, že žatecký chmel, který jsme dostali, byl poněkud granulovaný,“ zamyslel se Zdeněk Svěrák nad pivním kotlem. „Každopádně to bude Cimrmanovo dobře nachmelené pivo,“ doplnil jej Ladislav Smoljak.

Členové Divadla Járy Cimrmana si v pivovaře odbyli i výroční schůzi divadla, kde Smoljak poněkud zatáhl za divadelní brzdu. „Jsme na vrcholu popularity. Kdyby mi to někdo řekl před 40 lety, kdy jsme začínali, nevěřil bych,“ řekl Ladislav Smoljak s tím, že v divadle má soubor neustále vyprodáno a členové jsou pořád zváni k nejrůznějším akcím. „Už ale cítíme, že je toho moc, a tak jsem navrhl členům zvolnění tempa. Mám totiž obavu o osud Cimrmana, protože míra jeho popularity se nesmí překročit,“ řekl Smoljak. Nerad by prý se dočkal toho, aby Cimrman začal lidi štvát a šel jim na nervy. „Jednoho dne bychom mohli poznat, že jsme lidem protivní, takže jsem zakončil svou řeč ke kolegům slovy Pánové, brzdíme!“ dodal Smoljak.

Připustil, že k jeho rozhodnutí přispěly i dvě kauzy – pamětní deska na Lomnickém štítě a expedice Altaj, které popularitě Cimrmana příliš nepřidaly. „Ze Slovenska jsem dostal spoustu sprostých dopisů a bylo marné vysvětlovat, že to nebyl náš nápad, my jsme jenom přikývli,“ řekl Smoljak.

Nadále budou členové divadla k vidění jen na své pražské domovské scéně. „Budeme muset ještě podstoupit oslavy čtyřiceti let výročí divadla, to se nedá opominout. Ale okamžitě potom začneme brzdit a stáhneme se jen do divadla. Omezili jsme i počet představení vzhledem k našemu stáří a zdravotnímu stavu. Chceme hrát čerství a neunavení,“ řekl Smoljak s tím, že chtějí v poklidu a skromně hrát „to svoje divadlo“ a už se nezúčastňovat žádných pojmenování ulic, naučných stezek, závodů, sportovních akcí. Foto zde ... (Plzeňský deník)


Žena jako inspirace pro pivní etikety

[pondělí, 13. srpen 2007]

Pivovarské muzeum v Plzni představí zajímavý výběr ze sbírky pivních etiket, které zakoupilo z pozůstalosti MUDr. Antonína Hajšmana. Nadšený sběratel dokázal shromáždit více než 20 tisíc etiket z celého světa a z různých časových období. Zhruba 400 z nich, které ženu zobrazují nebo se ženskou postavou inspirují, je od pátku 24. srpna do konce listopadu 2007 k vidění na výstavě v prostorách původního právovárečného domu v historickém centru Plzně.

„Motiv ženy se na etiketě vyskytoval proto, aby muže inspiroval ke koupi piva s přitažlivým obalem. Jindy, zejména u tmavých a speciálních druhů piv, podtrhl vhodnost piva i jako nápoje pro ženy,“ říká Jiří Hána, historik Pivovarského muzea a kurátor výstavy. Etikety jsou nejrůznějších tvarů a provedení, s ilustracemi v podobě grafických symbolů, kreseb, ale i fotografií.

• Největší zastoupení mají v expozici etikety z českých a německých pivovarů

• Nejstarší z vystavených etiket je z 20. až 30. let minulého století a jde o etiketu budějovického akciového pivovaru

• Etiketa dnes zaniklého pivovaru Michalovce na východním Slovensku zdobila speciální pivo, které se v dobách masové rekreace prodávalo na Zemplínské šíravě

• Nejexotičtější etikety pocházejí z Mexika, Indie, Tahiti nebo z Tirany v Albánii.

Výstava potrvá od pátku 24.8. až do konce listopadu. Bude součástí standardního návštěvnického okruhu v Pivovarském muzeu, nebo ji bude možno navštívit samostatně, denně od 10 do 18 hodin - za vstupné 20 Kč.

O sběrateli Antonínu Hajšmanovi

MUDr. Antonín Hajšman (1927 – 2000) sbíral pivní etikety, tácky, odznaky a další předměty spojené s pivem. Zajímal se o historii piva i o jeho současnost. Rád navštěvoval burzy, kde se setkával s přáteli a získával přírůstky do své rozsáhlé sbírky. Sbírku pivních etiket Dr. Hajšmana čítající přes 20 tisíc etiket z celého světa zakoupilo z jeho pozůstalosti na podzim roku 2005 Pivovarské muzeum v Plzni. Tím vlastně uchránilo výsledek jeho celoživotního koníčku před zánikem a rozptýlením. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Deset tanků vkročilo v srpnu letošního roku do Plzně. Kovoví obři směřovali do pivovaru, kde posílili tankový svazek existující již od června loňského roku. Jsou to tanky cylindro-kónické, určené ke kvašení piva.

Stavební část rozsáhlého projektu za téměř 120 milionů korun je téměř u konce, dnes pokračují práce na montáží technologického zařízení. Předpokládaná kolaudace a uvedení do provozu celého komplexu je na přelomu září-října 2007.

Stavba navázala na předchozí etapu projektu z let 2005-2006. Tanky byly usazeny do připravené betonové „ementálové“ konstrukce v blízkosti historické varny Pilsner Urquell v areálu plzeňského pivovaru.

Každý tank má objem 2 400 hektolitrů, hmotnost prázdného tanku je 25 tun, výška je téměř 16 metrů a vnitřní průměr 6,5 metrů.

Díky této „invazi“ bude plzeňský pivovar schopen vyrábět až 140 000 hektolitrů piva týdne, což představuje roční výrobní kapacitu přes 6 milionů hektolitrů.

Na instalaci těchto 10 cylindro-kónických tanků naváže další rozvoj varny Pilsner Urquell (dva nové měděné kotle) a zprovoznění šesti nových ležáckých tanků, které se očekává na jaře roku 2008.

Hlavním cílem této investice je zvýšení výrobní kapacity pivovaru v návaznosti na očekávaný růst poptávky po prémiovém pivu Pilsner Urquell na zahraničních trzích. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Prazdroj chce do UNESCO

[pondělí, 13. srpen 2007]

Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO by se rád prosadil Plzeňský Prazdroj. Má ambiciózní plán. Na prestižní listinu nejcennějších památek zapsat vstupní bránu do pivovaru a část historických sklepů.

„Je to sice zřejmě otázka desetiletí, ale nyní už podnikáme první kroky. Jsme teprve na samém začátku cesty,“ přiznává Markéta Formanová, manažerka turistických služeb Prazdroje. Ani jeden z navrhovaných pivovarských objektů dosud není ani oficiálně uznanou památkou v rámci našich národních předpisů. To by se však mělo změnit už do konce letošního roku.

„Dostat nějakou památku na seznam UNESCO je velice složitý proces. Předně musí být objekt oficiálně zařazen mezi kulturní památky a až poté se může ucházet o zapsání na seznam UNESCO,“ vysvětluje Pavel Domanický z Národního památkového ústavu v Plzni.

Záměr pivovaru vítá. „Se zástupci Prazdroje jsme už předběžně jednali a vysvětlili jim postup při podávání návrhu na prohlášení objektů kulturní památkou. Chráněné měly být podle mého názoru už dávno. Prazdroj si konečně uvědomil, že jde o prestižní záležitost,“ míní Domanický.

Z hlediska péče o tyto historické objekty pivovaru se pro Plzeňský Prazdroj nic nezmění, i když se mu je podaří prosadit mezi kulturní památky. „Už nyní jsme se o ně starali tak, jako by byly oficiálně prohlášenými památkami. Všechny opravy jsme konzultovali s památkáři, abychom nepoškodili jejich architektonickou a uměleckou kvalitu,“ prohlašuje Formanová.

Po zoologické zahradě patří pivovar společně s Pivovarským muzeem k nejvyhledávanějším turistickým cílům Plzně. „Ročně nás navštíví 160 tisíc turistů. Z toho je sedmdesát procent zahraničních návštěvníků. Historické objekty si proto rozhodně zaslouží stát se oficiálními památkami. Určitě jim to dodá ještě většího lesku,“ dodává Formanová.

Myšlenka Prazdroje má i podporu města. „Unikátní je, že o prohlášení kulturní památkou stojí samotný vlastník. Za exkluzivní považuji zejména pivovarské sklepy, které dodnes slouží svému účelu a jsou významnou technickou památkou. Šanci dostat se na seznam UNESCO snad mají, ale povést by se to mohlo nejdřív tak za deset let. Pro město Plzeň by to byla velká čest. Rozhodně je to však běh na dlouhou trať a teď stojíme teprve na jejím startu,“ říká náměstkyně primátora Marcela Krejsová. Česká republika má zatím na seznamu památek UNESCO dvanáct zápisů. Historická jádra Prahy, Telče, Českého Krumlova, Kutné Hory, Olomouce, chrámy ve Ždáru nad Sázavou a Třebíči, zámky v Kroměříži a Litomyšli, vesnici Holašovice a brněnský sloup Nejsvětější Trojice i tamní vilu Tugendhat.

***

Pivovarské klenoty - Zapíše si je UNESCO?

Vstupní brána - proslulý symbol pivovaru se objevuje na každé etiketě piva. Pochází z roku 1892 podle návrhu stavitele E. Klotze. Historické sklepy - síť téměř devíti kilometrů chodeb ručně tesaných pískovcovém podloží v hloubce 12 až 21 metrů. S jejich výkopem se začalo roku 1840. (MF Dnes)


Koně s rozvozem piva skončí

[pondělí, 13. srpen 2007]

Po 17 letech v Plzni zřejmě přestanou rozvážet pivo koně. Včera 15. srpna na to upozornil závozník pivovarského povozu Jan Gula. Uvedl, že pivovar chystá pro majitelku koní a povozu Janu Míčovou smlouvu, podle níž by povoz sloužil už jen jako reklamní předmět. Do 12 restaurací, kam teď koně s pivem zajíždí, by nově jezdily pouze automobily.

Podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Alexeje Bechtina chce pivovar investovat do vývoje nového vozu s reklamou. „Chceme jej pak nabídnout za určitých podmínek paní Míčové k pronájmu. Připravovanou smlouvu považujeme za obousměrně výhodnou,“ uvedl Bechtin. To Gula zpochybňuje. Říká, že při představách, které pivovar zatím přednesl, bude muset žena na kozlíku nejspíše skončit.

Míčová se k podobě smlouvy a vůbec obchodním vztahům k pivovaru nechce vyjadřovat. Říká ale, že navrhovaný vůz není vhodný pro jízdu po silnici, protože z něj není vidět a objíždění města s prázdným povozem jako alegorickým vozem jí i tak přijde bezcenné.

„Zástupci pivovaru sice říkají, že si to otec dříve sám přál. Mně to ale před smrtí nikdy neřekl. Říkal, že jednou dvakrát v týdnu by město mohl objet jen tak, ale skončit s rozvozem úplně? To nikdy nechtěl,“ tvrdí žena, která prý už možné změny obrečela. „Kobylky jsou na pivovaru závislé. Neumím si představit, co bych s nimi udělala, kdybych musela skončit,“ dodává.

Bechtin dále poukazuje na to, že používat koně jako dopravní prostředek je v houstnoucí dopravě stále nebezpečnější. Míčová ale reaguje, že jízda s prázdným nebo naplněným vozem se od sebe neliší. „Navíc mám nově jezdit odpoledne, kdy je hustota dopravy největší,“ dodává žena.

Její otec Jan Šůs rozvážel pivo koňmo od roku 1990. Míčová zdědila řemeslo před rokem. Foto zde ... (Plzeňský deník)


Prohlídková trasa plzeňského pivovaru se rozšířila o další zajímavé zastavení, expozici věnovanou ledu a chlazení při výrobě piva. Informační panel je umístěn v původním prostoru takzvané lednice v pivovarských sklepech. Atmosféru „ledování“ přiblíží návštěvníkům pivovaru i veřejnosti také atraktivní tipovací soutěž Kdy roztaje ledový kvádr?

Informační zastávka věnovaná ledu a chlazení vhodně doplnila a tematicky uzavřela část prohlídkové trasy, která vede podzemními chodbami pivovarských sklepů. Podle Markéty Formanové, manažerky cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje, přispělo její vybudování také ke zpříjemnění prohlídky pro turisty. „Využitím prostoru bývalé lednice jsme trasu tzv. zokruhovali, takže se dnes skupiny při návštěvě sklepů nepotkávají. Mimochodem, při vysoké frekvenci návštěv a velikosti skupin to může být někdy vážný problém. Prohlídka tedy dnes zahrnuje všechno, co bychom chtěli návštěvníkům v tomto unikátním prostoru předvést. Samozřejmě ochutnávku nefiltrovaného a nepsaterizovaného piva z dubových sudů vyrobeného původní technologií kvašení a zrání. Dále pak ukázky práce bednářů, dopravu piva ze sklepů nahoru a dnes už i nesmírně zajímavé ledování a chlazení“, doplňuje Markéta Formanová.

Ledování je zajímavé také tím, že bylo funkční poměrně nedávno, v 80. letech minulého století. Část sklepů se tehdy používala pro výrobu piva, když Plzeňský Prazdroj ještě nezavedl kvašení a dokvašování piva v cylindro-kónických tancích. Podle pamětníků skutečně vydržel led v prostorách sklepů po celý rok. Jedním z nich je i sládek Václav Berka, který právě ve sklepech začínal svou kariéru v plzeňském pivovaru. „Ledové kvádry z Boleveckých rybníků, kde pivovar měl vybudovana zařízení na těžbu a dopravu ledu, často sloužily jako svérázné Ztráty a nálezy. Kromě nejrůznějšího odpadů, kterého postupně přibývalo, jsme v nich občas nacházeli třeba brusle“, přidává zajímavý postřeh Václav Berka.

Pro návštěvníky pivovaru i pro širokou veřejnost připravil Plzeňský Prazdroj tipovací soutěž, která s problematikou ledu a chlazení ve sklepech přímo souvisí. Koncem srpna bude dopraven do prostoru bývalé lednice ve sklepech ledový kvádr, podobný tomu, jaké se používaly v minulosti při ledování. Atraktivní cenu od výrobce piva obdrží ten, kdo nejpřesněji odhadne okamžik, kdy ledový kvádr zcela roztaje. Propozice soutěže budou vyhlášeny v médiích a na internetové stránce www.prazdroj.cz: ledový kvádr se nyní vyrábí v plzeňských mrazírnách. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


«« « Strana 21 z 25 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI