Zdi Plzeňského Prazdroje skrývají tajné recepty. A nejde jen o pivo. Své speciality má i parta bednářů, která jako jedna z posledních v Evropě pečuje o dřevěné sudy. A právě včera pracovali na snad nejsložitějším úkolu každého roku - vysmolení sudů. "Nejdříve si připravíme smolu ze směsi pryskyřic a dalších příměsí. Sudy pak vyneseme ze sklepů ven, horkým vzduchem zbavíme vnitřky staré smoly. A začne být horko dvě stě stupňů horkou látkou sudy nově vysmolíme," usmívá se hlavní bednář pivovaru Ladislav Bešťák. Ten do pivovaru nastoupil před padesáti léty.

"Tehdy tu nás bednářů byly desítky a desítky. Jak šla doba, dřevěné sudy nahrazovaly ty moderní a práce ubývalo. Teď nás v Prazdroji dělá deset. Když teď chcete sehnat bednáře, nezbývá než přeškolit šikovného truhláře," vypráví Bešťák. Výuka bednářských učňů totiž v pivovaru skončila před téměř třiceti lety. Plzeňští pivovarníci používají v současné době k tradiční výrobě piva více než padesát čtyřicetihektolitrových sudů, přibližně stejný počet mají v zásobě pro případ potřeby. Zrání v dubových nádobách je však nyní, v éře moderní výroby v kovových tancích, jen zlomkem celkové produkce.

"Je to ale tradice, kterou udržujeme živou. Pivo vyráběné tradiční metodou například slouží k porovnávání s moderní produkcí. Chodby s dřevěnými káděmi a sudy, kde zraje pivo, jsou také součástí prohlídkové trasy v pivovaru," vysvětluje mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Podle něho bylo od roku 1892 i v době před druhou světovou válkou v pivovaru na sto padesát bednářů, kteří se starali o šest tisíc sudů. "Sládkové to neradi slyší, ale my bednáři říkáme, že pivo z vysmolených sudů je lepší," nedá na tradici a svou práci dopustit Bešťák. V nejbližších dnech začnou bednáři vracet ošetřené sudy zpět do podzemních sklepů. Staré sudy se smolí dvakrát ročně. "Na vysmolení každého sudu potřebujeme přibližně pětadvacet minut, pak si sudy odpočinou a tak za týden už budou připravené na další várku plzeňského piva," prohlašuje Ladislav Bešťák. (iDnes)