Dobřany a Stříbro
Reportáže z minipivovárků
Dobřany a Stříbro
Chladný podzim vybízí k dlouhým procházkám ztichlým lesem plným kouzelných barev přírody a také k návštěvám minipivovarů, neboť nepříjemnost v podobě studeného počasí vyvažuje fakt, že většinu dne člověk stráví ve vlaku, a zbytek pak v útulném prostředí restauračního pivovárku. Předposlední říjnový týden proto padla volba na Dobřany a Stříbro, jejichž pivo jsme už několikrát ochutnali na místech typu Zlý Časy nebo Slunce ve skle, nikdy však přímo u zdroje (resp. v Dobřanech už jsem byl, ovšem byla to jen krátká zastávka).
Dobřanské náměstí
Dobřany nacházející se v podstatě hned za Plzní jsou spíše takovou větší vesnicí, jejíž obyvatelé hromadně dojíždějí za prací do Plzně a okolí. To není míněno jako výsměch, ale jako poněkud smutný reálný stav, jaký lze vidět na mnoha místech naší vlasti. Turistu očekávajícího po výstupu z vlaku typické malebné městečko rozhodí skutečnost, že většinu cesty k náměstí prochází panelákovým sídlištěm. Samotné centrum je však přesně takové, jaké návštěvník očekává.
Dobřanské náměstí s Modrou hvězdou
Dobřanské náměstí prošlo nedávno masivní rekonstrukcí, která však bohužel dopadla úplně stejně příšerně jako třeba v případě Jeseníku. Celé náměstí nyní tvoří v podstatě jednolitá kamenná plocha. Je to nejen odpudivé, ale hlavně nesmyslné – v létě zde bude příšerné vedro a dusno, plno prachu, v zimě mrazivý vítr, který se nemá o co "zlomit". Jsou schvalovatelé rekonstrukce natolik hloupí nebo jde zase jenom o peníze (vysadit strom či keř je asi dražší, než nasázet pár dlažebních kostek)? Ani nevím, co je horší...
Varna Modré hvězdy
Ovšem jeden světlý bod dobřanské náměstí přeci jen má, a to právě restaurační minipivovar Modrá hvězda . Vkusně zařízený interiér s převahou tmavého dřeva a varna umístěná hned vedle rozsáhlého výčepu s bohatou nabídka piv láká ke strávení dopoledne. Restaurace má několik oddělených místností, z nichž jedna je nekuřácká (super!). V letním období je také k dispozici poměrně velká zahrádka.
Desítka a malinové
Přítelkyně zahajuje objednávkou Malinového speciálu. Zde není o čem diskutovat – naprosto příšerná umělá chemická sra*ka! Nikdy nepochopím, jak něco tak nechutného může pivovar vůbec prodávat. Já osobně jako svoje první pivo vybírám Dobřanskou desítku, která je příjemná, lehce se pije, ale chybí jí osobitost, prostě letní vodička na žízeň. V chuti výrazně vystupuje něco, co neodborně nazývám "surová obilnost" – chuťový vjem, který mi zůstane v ústech, když rozchroupu pár zrníček sladu a zapiju je douškem čisté vody. Mimochodem, tento druh chuti byl nejvýraznějším prvkem všech dobřanských světlých piv.
Dvanáctka a pšenice
Pokračuju Hospodářem aka dobřanskou pšenicí. Na pšenici se jedná o dosti hořké pivo, tělo je spíše do kysela, chybí hutnost, ani moc typických ovocných tónů se nekoná. Pivo nebylo vyloženě špatné, ale ve své kategorii mě zklamalo, čekal jsem něco jiného. Také nevím z jakého důvodu jsem dostal Hospodáře v obyčejném půllitru, když sklenice na pšenici dobřanští mají.
Oba dále pokračujeme Dobřanskou hvězdou, světlou dvanáctkou. Měl jsem ji nedávno ve ZČ, kde mi velmi chutnala, přímo u zdroje mi přišla paradoxně horší. V chuti opět vystupovala zmíněná "obilnost", celkově jsem si však pochutnal.
Dragoun se Sekáčem
Jdeme do finále, přichází čas speciálů. Slečně přistane na stole Dobřanský dragoun, polotmavá šestnáctka, kterou hodnotí velmi kladně. Lehká kávová hřejivá chuť, možná méně plná, než by se od šestnáctky dalo očekávat. S překvapením zjišťuji, že ačkoli tmavá a polotmavá piva nemám rád, třetinku Dragouna bych dokázal s radostí vypít. Jako poslední pivo si dávám Dobřanského sekáče, světlou sedmnáctku, která mě opět překvapuje svou pitelností a celkově bohatou příjemnou chutí.
Nabídka dobřanských piv
Nejvyšší čas jít na vlak. V Modré hvězdě stáčejí pivo do vlastních PET nádob přímo z pípy, následně je skladují v chladničce pod UV zářivkami. Názor ať si udělá každý sám. V nabídce je i několik suvenýrů – mrzí mě ale nepovedené ztvárnění loga na skleničce. Logo Modré hvězdy by se v originálních sytých barvách na půllitru krásně vyjímalo, zakoupit si však můžete pouze něco, co ze dvou metrů připomíná pavučinku. Z dalších dojmů musím vyzdvihnout příjemnou profesionální obsluhu a postěžovat si na dva případy sklenic s viditelně uštíplými okraji, které nám byly servírovány.
Stříbrská brána
Po prodlouženém pobytu na plzeňském nádraží způsobeném zpožděním vlaku dorážíme v odpoledních hodinách do Stříbra, obce s bohatou hornickou minulostí, na které je ostatně postavena veškerá její prezentace. Cesta z nádraží do centra je "přerušena" zachovalou městskou bránou, vděčným objektem pro fotografy. Ještě než se dostanu k pivu, rád bych zmínil např. zajímavý hornický skanzen (ačkoli jsme z něho moc neviděli, bohužel už měli zavříno), kde je možno podívat se mj. do bývalé štoly, a hned vedle přístupný řopík aka objekt lehkého pěchotního opevnění.
Radnice
Samotné Stříbro působí jako omšelé smutné městečko, ze všeobecné letargie návštěvníka vytrhne pouze zdobná radnice. Nadto místní obyvatelé mají zřejmě jen pramalé možnosti mimopracovního vyžití, důkazem budiž všudypřítomné houfy znuděně posedávající mládeže. Poněkud rozladěni tedy vyhledáváme "komplex domů U Rybiček " (citace z webu), koneckonců náš hlavní cíl.
Vchod
"Rybičky" znamenají v souhrnu vinný restaurant, penzion, informační centrum a restaurační pivovar, do kterého se vchází malovaným průjezdem končícím pěknou zahrádkou; škoda že není léto. Interiér pivovarské restaurace U Rybiček je relativně malý (o existenci sklípku jsem se dozvěděl až zpětně). Výčep s barem je jakoby schován stranou a nejvýraznějšími prvky tvoří (kromě trámoví) varna a naproti vchodu umístěný krb, jenž je masivně pobit mědí.
Interiér restaurace
Organizace obsluhy je poněkud zmatená, neboť nejprve si nás čtvrt hodiny nikdo nevšímá a potom jsme tázáni na objednávku každou minutu, nakonec se vše ale srovná a z celkového hlediska si na rybičkovský personál nemohu stěžovat. Jako první si oba dáváme Stříbrňáka, světlou desítku. Vynikající pivo s vyváženou svěží chutí, příjemné na napití i zahnání žízně. Ve srovnání s dobřanskou desítkou u mě jasně vede.
Duchmaus
Následuje Duchmaus, čtrnáctistupňová pšenice. Má velmi slabý říz, v chuti výrazně dominuje něco jako tutti-frutti (sorry, jinak to nazvat neumím) s lehkým závanem alkoholu. Divné pivo. Přenáším svou pozornost raději na světlou dvanátcku Argenta, které nemám co vytknout a s přehledem u mě v rybičkovském sortimentu vítězí. V nabídce je dále tmavý Horník a speciál Ostrostřelec v různých variantách, ten den mám pocit že polotmavé.
Varna od Rybiček
Retaurace U Rybiček je dle povinné cedulky na dveřích bohužel celá kuřácká, proto váháme, zda-li se máme zdržet až do odjezdu pozdějšího vlaku. Nakonec to však s úspěchem riskneme – po celý večer si v podniku nikdo nezapálil. A protože den už značně pokročil, objednali jsme si něco k jídlu. V tomto ohledu se stříbrští nemají za co stydět, ovšem ani čím příliš chlubit. Neznechutilo nás, ale celkově nic, kvůli čemu by stálo za to se vracet. V podniku bylo na můj vkus poněkud chladno, navíc kýčovitá a nevhodně zvolená hudba kazila dojem z jinak povedeného prostředí. Co jsem si všiml ostatních hostů a jejich komunikace s obsluhou, tak se jednalo převážně o místní obyvatele, kteří Rybičky navštěvují pravidelně, což mě těší. Ze suvenýrů jsem se ptal pouze na půllitry a po sdělení nehorázné ceny 150,- za kus zdvořile odmítl.
Měděný krb
Mno, ještě posledního Argenta "na rozloučenou" a je čas vydat se na vlak. Pražští mají tu výhodu, že ze Stříbra jede přímý rychlík, cesta trvá dvě a půl hodiny. Nemohu říci, že jeden z navštívených pivovarů by byl lepší než druhý. Přiznám se, že jsem od obou čekal něco ještě o trošku lepšího, přesto však nejsem zklamán a jsem rád, že podniky jako dobřanská Modrá hvězda a U Rybiček ve Stříbře existují.
[Jiří Navrátil] [Zobrazeno 8971x] [9. listopad 2010]
[Minipivovary] [comments: 21] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
hroch
pátek, 19. listopad 2010
08:41
Dobřany jsou každé léto při dovolené na Klatovsku příjemným zpestřením při cestě okolo. Pivo takto točené do PET lahve bych si nikdy nekoupil. Hned natočené a do pár hodin vypité možná, ale z lednice natočené bůhví kdy, určitě ne. Pocit o lepší kvalitě dobřanského piva točeného jinde a přímo u zdroje, se už taky měl, takže problém musí být v trubkách přímo v pivovarské restauraci. Nejspíš dlouhé, otázka je jak zaizolované jak jsou sanitované a jak často.
Ve Stříbře jsem byl třikrát a z toho jsem si dvakrát popovídal s panem sládkem. Pivo je příjemné. Duchmaus opravdu není weizenbier ale ječmeno pšeničný ležák, ale mě jako příjemné osvěžující pivo chutná. Co se týkáté zmíněné krátké rezervace, v normálním období asi není potřeba u Rybiček rezervace, na tak malé město je prostor podniku dosatečně velký, ale když se občas koná ve městě nějaká sláva, tak se u Rybiček musí najíst a ukázat každý kdo něco znamená a nebo si to alespoň myslí.
Co se týká města Stříbro je opravdu hodně poznamenáno nezaměstnaností, zároveň jako všechna obdobně velká města z okolí trpí nedostatkem místní hrdosti. Většina lidí, kteří dosáhnou vzdělání z menších měst nejřidčeji obydleného plzeňského kraje, zmizí ve velkých městech (Pha, Pl ale i Liberec, Brno) a za svoji domovinu se jakoby stydí. Svému rodnému městu, kraji nepomáhájí politici ani podnikatelé tak jak je to zvykem v jiných krajích (zavírání nemocnic, škol, podniků, přestože pro firmy je velkou výhodou rychlá cesta do němec a levná pracovní síla).
Adsense
3. prosinec 2024
02:36
posted by: Inzerce
moreli
středa, 10. listopad 2010
19:49
Tak koukám, že v létě v Dobřanech jsem měl kliku . Na zahrádce mě obsluhoval mladý příjemný a rychlý číšník. Co se týče Stříbra, tak takový chaos ze strany obsluhujícího personálu jsem ještě neviděl. Přes všechnu kritiku, která na zmíněné minipivovary padla, jsou to v postatě jediné podniky v daných městech, kde se dá slušně najíst, a vzhledem k pivní poušti, dané blízkostí plzeňské chemičky, i velmi slušně napít. Z tohoto pohledu lze jejich návštěvu doporučit. Ať si každý udělá úsudek sám.
BCH
středa, 10. listopad 2010
19:09
Pěkný článek. Popsány i podrobnosti o tom jak pracující cestují z menšího města za prací do nedaleké Plzně. Bohužel tohoto trendu si taky všímám a např. i z našeho města jezdí do Prahy za prací evidentně čím dál víc pracujících (mj. u nádraží v ulicích je v pracovní dny čím dál více zaparkovaných aut). Jednou z možností jak aspoň trochu zmenšit nezaměstnanost je otevření minipivovaru. Vždyť v našich končinách i přes velkou pivní konkurenci mohou stále vzniknout ne desítky, ale troufám si tvrdit stovky nových minipivovarů. P.S. Koukám že na otrávenou polocikánku v Dobřanech jsem nenarazil sám. Takže ještě jednou - mohou vzniknout další stovky minipivovarů, ale majitelé by občas neměli mít oči na stopkách.
Kozel 14
středa, 10. listopad 2010
11:27
Oba mini jsem navštívil na jaře a dojmy (včetně pivních) vcelku odpovídají.Akorát U Rybiček jsme měli výbornou obsluhu (slečna Katka)a v Dobřanech tu strašně otrávenou ženskou o níž píše Děkan a kterou bych,být
majitelem,hnal svinským krokem...
napsal(a): Kozel 14 [Odpovědět]
Sekal
středa, 10. listopad 2010
10:41
Dobřany mne zatím neuchvátily (v ZČ testováno několikrát). Párkrát jsem přes ně jel vlakem, ale neměl jsem čas se zastavit, nicméně z vlaku jsem měl pocit, že to je jedno z plzeňských sídlišť. O obsluze z Rybiček jsem slyšel horory (rezervace na 14,00 - platila jen do 18,00, kdy přišla jiná skupina apod.), nicméně inspekční cesta do ZČ (západních Čech) mne teprve čeká. Dalo by se říci, že jsem touto oblastí (Plzeň a okolí) téměř nepolíben.
Mauler
středa, 10. listopad 2010
09:04
Piva si popsal celkem přesně.Zrovna tuto sobotu jsem chtěl dát s kámošem na Sone+, Praha- Stříbro- Chodová Planá- Cheb. Ovšem tato trať je hrozná, samé zpoždění, náhradní autobusové dopravy atd... P.S jinak ve Stříbře je naučná stezka kde je několik vykutaných stříbrných štol volně přístupných, okolo řeky.
Elf
čtvrtek, 11. listopad 2010
01:52
to Vláďa: Jo, jo Duchmaus je spodně kvašené pivo. Ostatně i Hospodář je pravděpodobně kvašený spodně. Tím pádem jde o pšeničný ležák, takže je vlastně čepovaný do správného skla.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 11.11.2010 ve 13:29:07
Petr Buriánek
sobota, 13. listopad 2010
23:50
to Elf: Hospodář je kvašen svrchně.
napsal(a): Petr Buriánek [Odpovědět]
Děkan
středa, 10. listopad 2010
08:17
Pěkný článek pln informací a všímající si i důležitých maličkostí. Zajímavá shoda - v Dobřanech jsme byli několikrát a pivo přímo v pivovaru nám chutnalo méně než na různých festivalech a pivních přehlídkách. Co se týče obsluhy, starší servírka má většinou otrávený výraz nebo naopak umělý úsměv, myslím, že to nepřispívá k pohodě a vnáší neklid mezi návštěvníky, alespoň tak to na nás působilo. A nebo jsme příliš nároční. Pochválit musím i státní policisty z Dobřan, v létě nám pomáhali v noci hledat nějaký ten přístřešek na spaní, nakonec zvítězila tribuna na fotbalovém hřišti. Restaurace U Rybiček je opravdu chladná, naopak, zahrádka v létě je skvělá. Po městě se skutečně potulují skupinky zevlující mládeže, často cikánů, pocity z toho jsou smíšené, doporučuji ostražitost.
Rosťa
úterý, 9. listopad 2010
21:24
No, poslední věta ti nelezla přes pysky, já vím. Člověk je rád, že to existuje, ale... Třeba je jen blbá doba, nebo jsme blbí my všichni a podniky tohoto druhu jdou na ruku zákazníkům. Kde taky dnes brát drajf... Jdi s vizí proti větru, nech se ukřižovat a seber naději těm, kteří šli s tebou... Vem krompáč a lopatu, jdi a najdi zakopaného psa! Pěkný článek, děkuji. A pozdravuj sestru! Oba máte na to psa nakonec najít!