Moravský podzim 1

Díky výhodné jízdence Českých drah jsme mohli během třídenního listopadového pobytu u bráchy navštívit celkem pět minipivovarů, z toho dva premiérově (Lichtwitz, U Tří králů), v ostatních jsme byli před necelým rokem (Černý orel, Ječmínek, Parník).

Do Kroměříže jsme dorazili v brzkých odpoledních hodinách a po procházce v romanticky ojíněných arcibiskupských zahradách - které jsou otevřeny celoročně a krom flóry zde lze spatřit i rozličnou zvířenu – jsme se usadili v Černém orlovi. Narozdíl od loňska jsme tentokrát měli více času, proto jsme si objednali i jídlo, které bylo vynikající, konkrétně doporučuji kančí plec se šípkovou omáčkou a špekovými knedlíky.

Černý orel Kroměříž

Z piva jsem si jako první dávám klasickou světlou 11%, je příjemně pitelná s jemnou chmelovou koncovkou. Přítelkyně začala 11% Stronger, "silněji chmeleným ležákem", který kromě lehce vyšší hořkosti není ničím zajímavý ve srovnání s "normální" jedenáctkou. Následuje pšeničná 12%. Toto pivo zde v základu točí do nesmyslného objemu 0,4l. Je možné si objednat i malou klasiku 0,33l, ovšem v takovém případě ji dostanete bez varování v obyčejné sklenici s uchem. Přinesení piva trvalo velmi dlouho. Neviděli jsme na bar, ale řekl bych, že důvodem je silné pěnění. Výsledek by tomu odpovídal, kroměřížská pšenice byla absolutně bez řízu s chutí dlouho odstátého piva. Je to škoda, v základu byl cítit docela solidní Hefeweizen s pikantnější hořkostí, než bývá zvykem. Vítězem dne se pro nás stala polotmavá 12%, vyrovnané plné pivo, hřejivé a velmi pitelné.

Kroměřížské pivo

V pivovaru byl ten přítomen podsládek pan ing. Vladimír Juchelka, který se nám zvědavcům ochotně věnoval, za což mu tímto děkuji. Od naší minulé návštěvy došlo k několika technologickým změnám, z čehož nejvýraznější je pořízení malého CK tanku používaného zde jako krytá spilka pro výrobu svrchně kvašených piv. Kromě pšenice se můžeme těšit i na různé druhy ejlů. V polovině tohoto roku připravili v Černém orlovi dokonce dva druhy lambicu. Na ústupu je používání chmelového extraktu, některá piva už jej neobsahují vůbec. V blízké době se můžeme těšit na tři speciály – vánoční 12º máta&skořice, světlou medovou 13º a 17º ve stylu porter. Poslední dvě jmenovaná piva jsme měli možnost ochutnat a ač je čeká ještě dlouhé zrání, výsledek bude dle mého názoru stát opravdu za to.

Vchod do pivovaru

V pátek jsme se vydali do jesenického minipivovaru Lichtwitz, který je otevřen teprve od 28. září 2011. Zvenku návštěvníky zaujmou stylové těžké ocelové dveře a vývěsní štít poličského pivovaru, který je zde jako přítoč reprezentovaná filtrovaným Otakarem. Interiér podniku je jednoduchý a elegantní, prostoru dominuje z kamenů skládaný bar se zabudovaným podsvíceným panelem. Příjemné posezení je zajištěno i kompletně nekuřáckým prostředím a perfektní obsluhou. K zakousnutí nabízí Lichtwitz studenou kuchyni ve formě utopenců, nakládaného hermelínu apod. Za zmínku stojí i možnost dát si panáka horké sladiny s rumem.

Filtrované pivo Lichtwitz

Na čepu byla dvě piva vlastní produkce a již zmíněný Otakar, přičemž v lahové podobě lze zakoupit i další poličská piva. 12% ležák Lichtwitz zaujme už na pohled, je totiž filtrovaný, což v minipivovarech nebývá zvykem. V malém provozu pochopitelně nemají křemelinový ani jiný filtr a čirosti piva se dosahuje cezením přes plátno a poté odstřelem zbývajících kvasnic z natlakovaného sudu. Pivo mělo ideální říz a vyrovnanou chmelovou chuť lákající k dalšímu napití, ale nefiltrovaná verze by mě potěšila víc. Polotmavá 11% byla pravý opak. Hustá, sytá, s trochou nadsázky pivně-obilná kaše. Oproti dvanáctce výraznější chuť, přítelkyni velmi chutnalo, mě příliš nezaujalo.

Jesenická varna

Poděkování patří podsládkovi panu Orlovi ml., jehož jsme měli příležitost "vyrušovat" při práci. Výrobní provoz Lichtwitze je malý, skoro až domácký. V 3 hl varně s přímým ohřevem se vaří denně, chmelí se granulemi, extrakty se nepoužívají. Pivo dozrává v KEG sudech. Všechna piva včetně připravovaných vánočních speciálů jsou spodně kvašená, výrobě svrchně kvašených zatím brání technologická omezení (není oddělená spilka apod.).

Spilka v Jeseníku

Zeptali jsme se i na důvod filtrování dvanáctky a bylo nám řečeno, že je to kvůli nedůvěře některých zákazníků odmítajících zakalené pivo. Jak vidno, postoj zakalené = zkažené u určitého počtu lidí stále přetrvává.

Kombinace příjemného nezakouřeného prostředí s kvalitní obsluhou a dobrým pivem je, obzvláště v sudetské oblasti, stále ještě exotický úkaz a do minipivovaru Lichtwitz se při další návštěvě Jesenicka určitě vrátím.

Bar

Příště se podíváme do Prostějova a Přerova...

Diskuse k článku

Vložit komentář

Komentáře