Ano, celé dva roky trvalo, než si pivovary uvědomily, že dnes už neletí až tak hláška NEPASTEROVÁNO. Ono je vlastně otázka, zda je pro pivo lepší pasterace nebo mikrofiltrace. Troufám si říci, že my pivaři bychom si byli rádi jisti jinou věcí - a sice tím, že tohle pivo bylo uvařeno na stupňovitost, tj. nebylo prohnáno mašinkou HGB.

A jsme rázem dva roky tomu nazad, kdy jsem o této problematice psal zde... A teprve letos jsem si všiml na nových zadních etiketách Pivovaru Vyškov poznámky NEŘEDĚNO VODOU, což naplňuje mou původní vizi. Než jsem však stačil napsat tento "objevný" blok, prokecnul se Roman v diskusi zde...

Nejen Vyškov však přišel na to, že informace o neředění může mít kladnou odezvu. U našich minipivovarů bych HGB samozřejmě nepředpokládal, ale etiketa z Rychnova, která uvádí opravdu množství informací z technologie Rychovského piva, obsahuje i informaci: "žádné následné ředění vodou".

Myslím, že by tato informace mohla v budoucnu být zásadní pro propagaci poctivého českého piva. Co myslíte Vy? Kdybyste našli další pivo, které se honosí touto vlastností, dejte samozřejmě vědět.

Předpokládám, že se tomuto trendu budou věnovat zejména naši giganti, kteří vytvoří ve svém portfoliu jedno pivo, které z propagačních důvodů nebudou ředit, ale šidit jinak...

Hromadné nakupování slev nás zasáhlo jako blesk z čistého nebe. Lákavé nabídky na ubytování či pohostinství jsou někdy těžko odolatelné. Nevím jak Vy, ale já si pak připadám jako méněcenný host, i když v jediném případě, kdy jsem využil služeb Slevomatu na konzumaci v restauraci mi to ochotný personál nedal znát.

Akce na slevových portálech by měly podpořit marketing firem a upozornit zákazníky na restauraci - tedy jednou dvakrát a dost. A přesně to byl případ akce v plzeňském Grollovi, kde jsme si pochutnali na šesti pivech a domácích brambůrcích za 69,- Kč. Nechápu ovšem restaurace, které nabízí slevy prakticky pořád. Asi nejsou schopné nalákat zákazníky na standardní služby, ale pak musejí nutně prodělávat nebo nenabízí deklarovanou slevu či kvalitu.

Na slevowebech můžete narazit i na zboží, které není jen zlevněné, ale i zajímavé. Já jsem takhle nakoupil polotmavý speciál k dvacetiletému výročí novodobého humpoleckého pivovaru Bernard 20% s Veselou hlavou, který by jinak než přes objednávkovou službu pivovaru a Slevomat neměl být distribuován. Potud dobré...

Dnes jsem narazil na nabídku, která by se s trochou fantazie dala nazvat pivní lichvou. Na zapakatel.cz byla sleva v Praze: Balíček pivních speciálů od 419 Kč! Výjimečné druhy piva! Název zní báječně, co se asi pod ním skrývá? 8 a 12 kousků pivních delikates z nejrůznějších koutů země! Dva exkluzivní dárkové balíčky! Ovocné, hořké a netradiční chutě! Ideální dárek pro milovníky piva!!! A tak nic pro mě, to bude zase nějaká cizina. Ale čtěme dále.

Dárkový balíček osmi piv za 419 Kč místo 700 Kč, nebo dvanácti piv za 599 Kč místo 1000 Kč! To vše díky obchodu ExclusiveBeer. To je docela zajímavá sleva, co říkáte? Co však oba balíčky vlastně obsahují?

Dárkové balení Pivař v sadu: Obsahuje 8 lahví piva: Černá hora Modrá Luna, Skalák malina, Opat třešeň, Opat čokoládový, Limetkové pivo, Třešňové pivo, Zázvorové pivo, Karamelové pivo PORTER a také něco k zakousnutí: arašídy, mandle a buráky

Dárkové balení Pivní GURU: Obsahuje 12 lahví piva: Polička Záviš, Kocour 12 tmavé, Kocour 12, Nakouřený švihák, Nová Paka Granát, Herold, Klostermann, Chotěboř premium, Primátor diamant, Janáček extra, Březnák tmavý, Rohazec skalák. Balíček dále obsahuje buráky, mandle a arašídy

Tak to je tedy trefa do černého. Pár piv a oříšků zabalených v celofánu. To jim asi lidi utrhali ruce :) Zvláště Pražané, kteří si balíček mohou vyzvednout osobně a nemusí platit poštovné. A tak ne, ani oni o tuto báječnou slevu neměli moc zájem. Z celkového počtu 200+200 voucherů se prodalo 11 ks! To je napováženou, snahu skoro nikdo neocenil.

Docela by mě zajímalo, kolik balíčků prodá ExclusiveBeer za plnou cenu. Tohle je skoro jako, když Venca Fialů prodával lístky na tramvaj po Plzni...

Kdo by přeci jen chtěl takový balíček, ať mi napíše a já mu ho sestavím a určitě za lepší cenu. Akorát mu nedokážu dodat Rohazec :)

Pište do diskuse jaký je nejpodstatnější rozdíl mezi oběma lahvemi.

......

Pravdu má vvojtak. Jedná se o dva druhy lahví. Vlevo je České pivo (používá např. Dudák), vpravo pak E15 (používá např. Žatec). Já jsem byl na rozdíl upozorněn strakonickými zavážejícími, takže od té chvíle třídím dle etiket. Hubertus však byl namíchám cca půl napůl a tak každé čtu patičku.

Je opravdu nutné mít dva více méně stejné typy lahví? Pozná jinou lahev linka či ne? Že by se tato dva druhy mohly namíchávat? Třeba Kácov jsem dostal ve třech případech stočen i do lahví SabM...

(doplněno 13. října 2011)

O kácovském pivu toho bylo na PI napsáno už mnoho. Obzvláště pražáci si jej mohou vychutnat kdykoliv. Mě samozřejmě potěšilo, že Pivovar Kácov letos v létě, po 65 letech, svoje pivo začal plnit do plnohodnotných lahváčů. Žádné PETky či drahé patentní lahve, ale normální půllitrové lahve na zálohu za 3,- Kč.

A dnes nastal ten den, kdy i já mohu ochutnat a nabídnout lahvové pivo Hubertus v provedení světlé výčepní pivo 10 a světlý ležák premium 12.

Zrovna je ochutnávám a musím říci, že to není vůbec špatné, ba co víc chutná mi a lahvové kácovské pivo se mi zdá býti výborným.

Je dobře, že se na českém lahvovém trhu objevila další hvězda - stálice. A já jsem rád, že mohu nabídnout pivo z již šestačtyřicátého pivovaru.

Popřejme Hubertusu jen to nejlepší a ať kráčí ve stopách svého známějšího jmenovce

Jistě jste zaznamenali, že minulou neděli slavil pan prezident České republiky své 70. narozeniny. Připomeňme si při této příležitosti události v českých pivovarech právě roku 1941. Jelikož zuří peklo druhé světové války, nemůžeme předpokládat, že by se nějaký pivovarský provoz zrovna budil z porodních bolestí. Vždyť celé dvacáté století dalo vzniknout jen třem českým pivovarům (minipivovary let devadesátých nepočítám). V roce 1913 to byl pivovar Hlinsko v Čechách a za socialismu, pak Radegast v Nošovicích a Pivovar Most-Sedlec, kterému bylo spojení s nošovickým kolegou osudné :(

Zkusme tedy vyhledat na českém internetu, co se stalo v pivovarech českých zemí l.p. 1941? Událostí bylo jistě o mnoho víc, můžete doplnit dle libosti.

Uzavřen byl pivovar v Benešově nad Černou v jižních Čechách. Skladovací prostory pivovaru Břeclav byly na jaře poškozeny ničivou povodní. Zrušen pivovar v Čachrově. Zámecký pivovar v Rožmitále byl funkční do 18.3.1941. Zrušena sladovna v kutnohorském pivovaru. Pivovar v Častolovicích má výstav 3 303 hl. Mezi první podzemí, která byla připravována pro zbrojní výrobu, patří sklepy zámeckého pivovaru v Litoměřicích. Registrován chmel Lučan, klon odrůdy Žatecký poloraný červeňák. Pivovar Buštěhrad vystavuje 25 729 hl piva.

V hospodářském roce 1941/42 prodal pivovar Dalešice 5 261 hl piva a 1 273 hl sodové vody. Pivovar v Koutě na Šumavě měl v roce 1941 výstav 16 864 hl. Vznikla Dechovka Budvarka jako hudba budějovického pivovaru Budvar. V pivovaru Nová Paka je provedena nástavba kotelny, koupen a namontován vodotrubnatý kotel se zauhlováním a posuvným roštem, postaveny nové stáje pro koně se zasklepením i místností pro obsluhu, doplněn stav ležáckých sudů a pořízen domácí telefon s 10ti místními stanicemi. Ve velkopopovickém pivovaru se z reprezentačních místností stává zaměstnanecká jídelna. V pivovaru Vratislavice n.N. uveden do provozu nový parní kotel, kotelna byla komplexně zrekonstruována. Majitel pivovaru Polička Rudolf Witz ubit v koncentračním táboře. Pivovar Dobruška má výstav 6 636 hl a Rychnov nad Kněžnou pak 7 092 hl.

Mnohé pivovary do dnešních dní nevydržely. Pokud přežily válku, nepřál jim bolševik a jiné sešrotovala až konkurence let devadesátých, kdy padla rajonizace. Vím, že to byla špatná věc, že demotivovala pivovary, vždyť měly v podstatě odbyt zajištěný. Leč dnes se mi po ní v některých místech naší vlasti stýská. Co je to za návštěvu třeba druhého konce republiky, když tam pomalu neseženete místní pivo? Na druhou stranu mým komínovým pivovarem by byl plzeňský Gambrinus :(

Dnes se situace v regionech dle mého začíná zlepšovat, místní značky, byť skoro vždy společně s gigantem, jsou vidět na čepech restaurací (nebo je to tím, že více hledám a ty restauratéry, kteří se nechali koupit ignoruju?). V jednadvacátém století v Česku rostou jako houby po dešti především minipivovary, ale za těch deset let jsou už i první vlaštovky v podobě průmyslových pivovarů (Chotěboř či Tambor). Přejme jim mnoho úspěchů. Stejně tak přejme mnoho úspěchů a hlavně pevné zdraví našemu panu prezidentovi, panu Václavu Klausovi. Myslím, že laťku prezidentování nasadil hodně vysoko...

P.S.: Otázka na pana Ladislava Jakla (u něhož je přeci jen větší pravděpodobnost, že si PI přečte). Jaký vztah má pan Klaus k pivu? Někde jsem zaslechl, že je spíše na víno.

Ale, jak je vidět na následujících fotografiích, pivu se zřejmě nebrání...

Foto: Týden.cz

Foto: Právo | Jiří Jíra

Foto: Blesk.cz

Foto: Rambousek.wz.cz

Možná (nebo spíše jistě) jste zaregistrovali zrod nového časopisu, který je věnován jen a výhradně pivu. Po Pivním kurýru, který přestal vycházet před několika lety (docela by mě zajímal systém, jakým byl v posledních letech financován, když každý, kdo se registroval, získal 20 ks zdarma, které měl šířit dále...), tu zůstala díra, kterou chce nový časopis zaplnit.

Za Vašich 49,- Kč (což jsou dnes 1-2 čepovaná piva) získáte kvalitně vzhlížející periodikum na křídovém papíru. Otázkou zůstává, zda si v dnešní době internetu najde dostatečný počet pravidelných čtenářů, aby se zaplatil. Nevýhody tištěného periodika jsou jasné - neaktuálnost (je třeba poměrně dlouhá doba na publikaci novinky) a nutnost si jej kupovat (tedy vyvinout nějaké úsilí navíc). PBA navíc prý pořídíte jen v restauracích, pivotékách a jako předplatné, což si myslím je málo - časopis přeci patří do trafiky...

Ale pojďme se podívat na první číslo a nezlobte se na mne, že budu trochu kritický. Hned v úvodníku vysvětluje pan vydavatel a šéfredaktor výhody tištěné verze. Na webu prý "obtížně rozlišíte kvalitu informace" a "pouze časopis dokáže vytvořit a spojit skupinu profesionálů, kteří nabídnou především zasvěcený pohled". No každý má právo na svůj názor...

Jak je kvalitní technické provedení časopisu - papír, barvy, tak vydavatelé zaspali v jazykové korekci. Všechno jsem nečetl (články z ciziny mi zbudou na pozdější dobu), ale poměrně dost překlepů a nelogičností by se v profesionálním časopisu objevovat nemělo (tady vidím přednost webu, kde mohu opravovat do nekonečna). Namátkou vyberu tyto: "První zde uvařené pivo se v minipivovaru se čepovalo...", "...se švěstkovým...", "Naopak v hospodách, které vznikly s podporou velkých pivovarů, lze na čepu naopak najít..." či "Přírodním katastrofám a se zabrání". Éru komunismu jsem nezažil už proto, že komunismus je utopie. No a když pánové z Brna začnou s pivomilcem a pokračují tím, že "existují dokonce peciální prodejny", říkám si, že se někde stala chyba :(

Ne, nelámu nad PBA hůl. Doufám, že se bude postupně zlepšovat a že přibude článků i od jiných technologů a degustátorů než od již trošku "zprofanovaných" profesionálů typu páně Šuráně či Krýsla... Stejně tak doufám, že bude více pivní reklamy - ono prodávat v pivním časopise reklamní prostor specialistovi na přírodní vína je poněkud zvláštní. I když, kdo platí, ten má...

A jak hodnotíte první číslo časopisu PBA Vy?

Co je to vlastně v dnešní době pivovar? Jistě je to místo, kde se vaří pivo. Oficiálně bychom mohli pivovarem nazvat podnik (podnikatele), který se zabývá vařením piva a má vyběhané všechny "papíry", má přidělené IČO. Ale já se ptám: Stačí to?

V poslední době vzniká plno minipivovárků. Většinou se jedná o dva druhy vzniku. Prvně se otevře fungl nový pivovárek v nějaké restauraci, kam si každý může zajít nové pivečko ochutnat (pomiňme rozjezd, kdy se může stát, že pivo je odjinud, možnost, že by bylo odjinud i jindy, nechci ani domýšlet). Nebo své pivo pravidelně dodává do nejen okolních hospod. S takovým modelem nemám problém. To je pro mne výrobně činný pivovar bez jakékoliv diskuse.

Druhou možností je zoficiálnění homebrewingu nebo-li domácího vaření piva. To se pak někdy stane, že pivovárek i nadále vaří převážně pro svoji potřebu. Nebo jen sem tam na objednávku či na degustaci či na prezentaci na pivních slavnostech. A tady už pro mne malý problém nastává. I když si takové pivo občas mohu koupit třeba v KMP, nemohu si jej dopřát kdykoliv se mi zachce (vzdálenost mezi námi teď ponechme stranou). Pro mne takový pivovárek je jistě zpestřením nabídky, nicméně jej za výrobně činný podnik nepovažuji. Prostě IČO z homebrewingu pivovar nečiní.

Jak tuto problematiku cítíte Vy, vážené čtenářstvo PI?

Dnes se v RSS zprávách objevil i příspěvek Regionu Vyškov s názvem Naposled uvařil Pivovar Vyškov

Cedulka z Pivovarského domu v Praze se mi zdá nechutná. Tohle využívání nesnází pivovaru ve vlastní propagaci se mi vůbec nelíbí. Rychle, dejte si to, vždyť už asi nebude. Chápal bych to, kdyby to byla pravda, ale takhle zneužívat nejistotu?

Jediná omluva Pivovarského domu u mě je ta, že už Pivodům nikdy nebude točit vyškovského Jubilera. To ano. To by pak bylo v pořádku.

No a redakce Regionu Vyškov by mohla mít také trochu soudnosti. Mohla by být trošku v obraze a vědět, že toto nemusí být "smutný odkaz slavného piva", vždyť výroba jede, pan sládek nadále vaří Vyškovské pivo a v nejbližších dnech se možná rozhodne o novém pronajímateli pivovarů.

Ale možná Region Vyškov patří k těm patriotům, kteří si raději dají ve své hospůdce "značkové" pivo...

Již zítra nastane ten den, na který čekají zejména naši nejmenší, naše budoucnost, s velkým očekáváním. Vánoce jsou i pro mě nejhezčí svátky v roce. I když jsou čím dál více zprofanovávané konzumem, mají pro mě i duchovní rozměr. Ač nejsem věřící, křesťanství, na které je postavena naše evropská civilizace, je mi sympatické tím, že se dokázalo reformovat a nechává lidi v klidu žít.

Dovolte mi tedy Vám popřát krásné svátky Vánoční a v novém roce 2011, ať se Vám splní všechny vaše přání a samozřejmě, ať Vám pivečko chutná...

Podívejme se společně za rokem 2010. Zhodnoťme, co se dělo zde na PI...

Vězte, že jste se mohli začíst do téměř 150 článků od 36 autorů. Všem autorům článků i bloků děkuji, protože bez nich by bylo PI prakticky o ničem. A kteří autoři článků se letos nejvíce činili? Uvedu první tři bez udání pořadí: Malakin - Rosťa - Trantina.

Těším se na Vás i v roce nadcházejícím. Těším se na Vaše články a bloky. Na informace o novým pivovarech. Na všechny pozitivní informace o českém pivovarnictví.

Zde si můžete prohlédnout PéeFka, které mi byly doručeny nebo jsem je našel na internetu. Díky. A ještě jednou všem jen to nejlepší...

V diskusi na jednom serveru hromadného nakupování jsem zachytil zajímavou diskusi, kde mne zaujal tento výrok majitele restaurace ohledně kvality čepovaného piva v jeho podniku: "Kvalitu piva kontroluje skoro denně sám majitel pivovaru"

Nevím, ptám se proto Vás, majitelů pivovarů, zda je ve Vašich silách jezdit po hospodách, hospodách a restauracích a kontrolovat kvalitu Vašeho čepovaného piva. Nebo snad jezdíte kontrolovat jen do té jedné restaurace v Praze, která se tím chlubí nebo řekl bych až chvástá?

Můj názor je ten, že to není možné (jestli ano, rád se nechám přesvědčit o opaku). Ten podnik má 31 píp, což znamená, že by jej mělo navštívit až na třicítku majitelů pivovarů, když né denně tak alespoň týdně.

Také jsem zvědavý na odpověď ostatních restauratérů či hospodských, jak často Vás navštívují majitelé pivovarů či pivovárků. Návštěva samozřejmě není inkognito, když pan majitel zná její názor. Oslovuji hlavně majitele, kteří ve svém podniku točí různá piva. Hanzi, Petře Strnade, pane Pavlasi, Hrochu a ostatní dejte nejlépe v diskusi vědět, kdy a jestli vůbec k Vám zavítal majitel nějakého pivovaru na pivo. Díky!

Ale i Vy ostatní, co točíte jeden druh piva, vzpomínáte si, že by u Vás na pivu byl sám majitel pivovaru?

K Brewery uvedla na trh nové černé pivo Merlin. Vášnivá diskuse o tom, zda může být inspirován stoutem, zda chutná, do jaké kategorie vlastně patří, mě přiměla k tomu, abych jej ochutnal a srovnal s jiným pivem - vybrán byl Bohemian Black Lager Herold z březnického pivovaru.

Novinka Merlin Černý je prezentována jako prémiová značka, vlajková loď tmavých piv skupiny K Brewery. Herold je pak oceňovaná stálice středočeského pivovaru.

Co se dozvíme z etiket?

Merlin: pivo tmavý ležák, obsah alkoholu 4,7%, pasterizováno, vyrobeno v pivovaru v Protivíně, EPM 12,8%

Složení: pitná voda, ječné slady, pražený ječmen, upravený chmel, chmelový extrakt

Merlin je vařen podle speciální receptury. Tři druhy sladů, pražený ječmen, voda a chmel vytvářejí magickou kombinaci chutí s výraznou hořkostí připomínající stout, kterou ocení opravdový znalec. Díky jeho velmi tmavé barvě ho lze označit za opravdu černé pivo.

Herold: tmavé speciální pivo, alk. 5,3% obj., pasterováno, vyrábí Pivovar Herold Březnice a.s., EPM 13%

Herold Bohemian Black Lager je speciální tmavé pivo, které je vyrobeno z českého světlého sladu a speciálních světlých a tmavých sladů, žateckého upraveného chmele a chmelového extraktu, cukru a pitné vody za použití antioxidantu E300. Vyznačuje se sladkohořkou chutí, vysokou barvou, pěnivostí a příjemnou vůní, neobyčejnou plností a chlebnatostí.

Ochutnání:

Otevřel jsem obě lahve najednou, přičichnu a vůně je srovnatelná, Merlin snad trošku více voní po syrovém obilí. Přelévám do ne moc dobře vymytých :( sklenic, barva je shodná a pěna taktéž. Ochutnávám a Herold se mi zdá lepší, je plnější. Merlin je prázdnější, řekl bych podle březnického "bez chuti"...

Osobně tmavá piva moc nemusím a když už si nějaké budu chtít vychutnat, pak zůstanu u osvědčeného Heroldu, který mi chutná víc. Navrch cena třetinky Merlina (prodávám za 20,- Kč) oproti půllitru Herolda (prodávám za 16,50 Kč) je dost vysoká (o 13,80 Kč na půllitru):(

Zkuste tato dvě piva porovnat i Vy a napište do diskuse, jak si vedla u Vašich chuťových pohárků...

Dnes byly stoly v KMP posety letáčky akce In Pivo Caritas. Bohulibá akce spočívající v tom, že když pošlete charitativní DéMeeSku, pomůžete tím neziskové organizaci Ledovec a dostanete v KMP pivo zdarma. Dosud dobré.

Nevím, co Ledovec dělá a ani mě to nezajímá. Kromě 27 Kč pro tuto neziskovku ale Váš hlas platí i jako 2 hlasy v soutěži Prazdroj lidem, což v podstatě není nic jiného než propagační akce Plzeňského Prazdroje. A tady je dle mého názoru chyba lávky.

Podnik, který si zakládá na propagování různorodých piv a tak trochu bojuje proti nadnárodním gigantům by se, dle mého názoru, neměl zapojovat do propagace toho největšího. Nebo ano?

Petře, to rovnou můžeš příště narazit PU či Gh. Určitě bude šmakovat... Vždyť v Alianci bys nebyl první ani poslední :(

V poslední době vyvolávají vášnivé diskuse zejména články z degustací. Rozhořčeni nad výsledky jsou především Ti, kdož se nikdy žádné anonymní degustace nezúčastnili. Vždyť je přeci snadné poznat tu a tu značku. Ano je to snadné, když ji pijete z etiketované lahve nebo ologovaného půllitru.

Výsledky jsou skoro vždy překvapivé a že bych si někdy byl stoprocentně jistý vzorkem, to snad ani ne. Možná proto mě tyto anonymní degustace baví a rozhodně nepodléhám nutkání kritizovat výsledky či hledat chyby na degustujících. Vždyť to nemusí být jen odborníci, profesionální degustátoři, kdo může se svými výsledky do světa - alespoň zde na PI.

Po loňské minidegustaci ležáků z Pivní prodejny jsem si letos vymyslel, dle mého názoru, trochu netradiční ochutnávku. Netradiční v tom, že jsme neporovnávali různé značky o stejné či přibližně stejné stupňovitosti, ale naopak skoro všechna piva od jednoho výrobce (nepíši značky, protože značek má tento pivovar více). Dnes jsme tedy podrobili našim chuťovým pohárkům piva Měšťanského pivovaru Strakonice. Lahve byly zbaveny etiket, víčka označena a zalepena. Piva nastejno vychlazena.

Škoda jen, že jsme se nakonec sešli jen dva, ale nevadí, vždyť si neděláme nárok na nějaké objektivnější výsledky. Děláme to pro radost a zajímá nás, zda jsme schopni rozeznat alespoň světlé výčepní pivo od silnějšího ležáku. K dispozici máme šest vzorků - tmavé jsme vyloučili kvůli barvě, polotmavé pak i kvůli jiné lahvi. Opět bych se přimlouval na stáčení Klostermanna i do půllitrových lahví...

Ale teď už pojďme k výsledkům této strakonické degustace. Jak jsme poznali pivka, která pro nás Vaří paní sládková Dáša Vlková?

Vzorek č. 1 | Švanda |oba se trefujeme

Vzorek č. 2 | Dudák Premium | tipuju Krále Šumavy, kolega Otavský zlatý

Vzorek č. 3 | Dudák Nektar | tipuju Nektar, kolega Premium

Vzorek č. 4 | Král Šumavy | tipuju Otavský zlatý, kolega Král Šumavy

Vzorek č. 5 | Dudák Driver | oba se trefujeme

Vzorek č. 6 | Otavský zlatý | tipuju Premium, kolega Nektar

Vzorky nehodnotíme podle nějaké stupnice (božské - nepitelné) ale body od 0 do 5 bodů. Nemusím snad ani uvádět, že Driver nezískal ani bod. také zde byl jen tak do počtu. A které že pivo od řeky Otavy nám chutnalo nejvíc?

1) Dudák Premium | 10b

2-3) Král Šumavy a Dudák Nektar | 7b

4-5) Švanda a Otavský zlatý | 3b

6) Dudák Driver | 0b

Myslíte si, že je taková akce zbytečná, nebo že je zbytečné ji zde zveřejňovat? Já myslím, že naopak, vždyť se vždy nejlépe plácá (diskutuje), které že pivo je vlastně nejlepší a že to musí poznat každý...

Můžu Vás ujistit, že ani já nepřikládám, svým vlastním, výsledkům žádnou váhu a už se těším na sobotní soudek nefiltrovaného Otavského zlatého, kterého mi paní Dáša speciálně stočí z ležáckého tanku...

Na webu pivovaru Herold se koncem srpna objevila tato zpráva:

Co zraje ve sklepě pivovaru Herold?

Špičkoví pivovarští technologové se sešli brzo ráno ve varně zámeckého pivovaru Herold. Spolu se zkušeným sládkem Františkem Pinkavou, podsládkem Aloisem Blahnou a mistrem varny Bohumilem Kočkou utvořili tým, který uvařil novinku, která dlouho nepobyla ve spilce a již zraje v ležáckém sklepě pivovaru. Více vám napovídat nebudeme, ale kdo o vaření piva něco ví, určitě uhodne...

Jelikož jsem více než technologickým typem ochutnávacím, nechal jsem se poučit, že by se snad mělo jednat o pivo nealkoholické. Bravo, nealko pivo produkované pivovarem, s nímž mám domluveny stálé dodávky do prodejny není nikdy na škodu.

Dostal jsem basičku tohoto nového piva na ozkoušení. Neznám ještě všechny chuťové postřehy svých zákazníků, ale snad mohu vyjádřit svůj dojem na Střízlíka, ano tak se nové "pito" jmenuje.

Tak tedy jasnou převažující charakteristikou je vysoká hořkost. Co by se snad někomu u normálního piva mohlo zdát rušivým elementem, to já u nealko (rozuměj nízkoalkoholického) piva považuji za klad, protože ona hořkost přebije pro mě nepříjemnou sladinovou pachuť, která mně vadí.

U mě tedy Střízlík dobrý...

P.S.: Možná by nebylo na škodu zamyslet se nad polotmavou variantou, která se zdá být výhodná v tom smyslu, že část pachuti namísto hořkosti pohltí "tmavá" složka...

P.S.2: A jak chutnal Herold Střízlík Vám? Pokud jste ještě neměli tu čest, vězte, že pár kousků Vám mohu ještě dát, zastavte se...

Dnes přišla do redakce zajímavá pozvánka od pana Jaroslava Nováka. Dovolte mi ji na tomto místě zveřejnit:

Vážení přátelé,

zveme Vás na krátký brífink po jednání v pivovaru Excelent Rýmařov v xyz v restauraci pivovaru Excelent.

Tématem krátkého tiskového setkání budou revoluční návrhy změn legislativy upravující značení a danění českého piva.

Cílem je obnovení povinného údaje o stupňovitosti tak, aby místo stávajícího slovního značení měli výrobci povinnost uvádět stupňovitost piva s tolerancí desetiny procenta a návrh změny zákona o dani z alkoholu.

V případě piva totiž stát paradoxně nedaní alkohol, ale obsah extraktu původní mladiny. Výsledkem je snižování množství sladu v pivu a naopak k vyšší podíl alkoholu.

Novela zákona prospěje spotřebitelům, neboť budou vědět, jak kvalitní piva pijí - zda osmičku nebo skutečnou desítku (jak tomu je i v jiných zemích). Změnou výpočtu daně spotřebitel dostane kvalitnější pivo a zároveň se tím vyvine tlak na snížení množství alkoholu v pivu. Právě menší množství alkoholu v pivu bylo prapůvodní příčinou této novely. Ta souvisí s velmi diskutovanou otázkou změny bodového systému v novele zákona o provozu na pozemních komunikacích a zaručuje menší riziko ovlivnění řidiče alkoholem při řízení motorového vozidla.

Srdečně zvou zástupci pivovaru Excelent a senátor Jiří Žák.

Pokud by tato novela dostala šanci, tak by to dle mého názoru českému pivu i českému pivaři jen a jen prospělo. Co myslíte Vy?

Jistě jste zaznamenali další "profesionální" degustaci nealkoholických (tedy lépe řečeno nízkoalkoholických) piv dostupných na našem trhu. Tentokráte se iniciativy chopila redakce MF Dnes a oslovila širokou obec degustátorů - od novinářů, přes přátele piva po samotné sládky pivovarů. Výsledky si můžete prohlédnout na následujícím odkazu (klikni na obrázek nebo sem...)

Do testu bylo zařazeno přesně 30 vzorků nealko piv a já degustátorům vůbec nezávidím, protože přeci jen chuťově je tento nápoj pořád někde jinde.

Jistě se mnou budete souhlasit, že každá degustace může příště skončit úplně jinak. Přeci jen záleží na mnoha faktorech. Připomeňme si ty, které mě zrovna teď napadají (případně, prosím, doplňte v diskusi): preference chutí degustátorů, stáří piva, předchozí skladování v obchodní síti, rozdíly v jednotlivých várkách a v neposlední řadě možné komerční využití výsledků degustace... Což by být samozřejmě nemělo, ale znáte to, všechny výzkumy musí vyjít dle zájmů platícího objednatele.

Nepřísluší mi komentovat výsledky této konkrétní degustace, ale přeci jen mi dovolte vyslovit několik postřehů.

1) Rozdíl v hodnocení identických piv. 1 bod v případě nealko piva PMS Přerov, jedno pivo dobré, druhé to samé nevyrovnané. Ještě markantnější rozdíl lze vysledovat mezi čtyřmi značkami LIFu. Tady musím degustátory pochválit za stejné bodové hodnocení dvou vzorků Nealka pro Tesco a Svijanského vozky. Nicméně další vzorek téže skupiny má ztrátu skoro 4 body a poslední (pravděpodobně to původní) ztrácí dokonce bodů 8. Nechtějte mi namluvit, že každý pivovar LIFu vaří svoje nealko pivo...

2) V České republice se dle mých informací vaří celkem tři polotmavá nealko piva. Nechápu, proč do této degustace byla vybrána jen dvě - na černohorského Formana se poněkud zapomenulo. Vůbec otázka vlajkové lodi nealko piva K Brewery by mě docela zajímala. Zatím se jím zdá být právě vítězný Platan. Ale přeci nezahodí unikátní technologii z Černé Hory. Osobně bych raději zahodil Platana, který kdysi zásoboval půl republiky nealkopivem různých značek, čemuž udělalo KáBéčko přítrž.

3) Docela mě zarazily ceny nealko piv koupených v Pivovarském klubu. Chápu, že pokud je nealko pivo doplňkem nápojového lístku v restauraci, stojí stejně jako pivo točené. Ale zdejších 35 Kč při nabídce několika značek se mi zdá dost a obávám se, že se všechno prodá...

A kdo všechno vlastně degustoval?

Článek MF Dnes naleznete zde...

Je samozřejmě moc dobře, když se někde objeví hospoda, která začne točit pivo z malých a středních pivovarů či dokonce z minipivovarů. Nejlépe si pivo vychutnám v hospodě, která je věnována jedné značce, má příslušné vybavení od pípy, přes tácky po sklo. Na druhou stranu bych v takovém podniku nemohl být štamgastem, protože by mě stálá nabídka neuspokojovala, ba přímo nudila. Nejsem ten typ pivaře, který se zapije na jednu značku a tu preferuje, někdy s růžovými brýlemi na očích.

Proto se jako nejlepší jeví systém tzv. čtvrté pípy, kde tři kohouty jsou věnovány stálé nabídce a na tom čtvrtém rotují různá piva. Ale co když na té čtvrté je zrovna pivo, které mě neoslovuje a standardní nabídka mi nevyhovuje? Proto jsou tu podniky, které mají všechny čtyři pípy čtvrté a to si troufnu říci, že už by v tom byl čert, abych si nevybral. V některých městech jdou tak daleko, že těch čtvrtých píp mají i 20 či 30. Zákonitě pak vyvstává otázka, co se stane, když není dostatečná výtoč?

Některá piva mohou pomalu ale jistě ztrácet své chuťové vlastnosti a to platí zejména pro nefiltrované pochoutky našich minipivovarů. Jasně, že předpokládám správné skladování - ideální je chladící oddělení. Ale ruku na srdce, neztrácí tato živá piva již svým převozem? V létě horkem, v zimě mrazem? A jsou všechna před čepováním řádně "odpočata"? Sice trošku odbočím, ale troufnu si říci, že na letních slavnostech zažívají tato piva několik šoků najednou.

Buďme rádi, že můžeme různé značky ochutnat v různých hospodách nebo na slavnostech třeba stovky kilometrů od rodného pivovárku. Pokud nám ale nechutnají, nedělejme ukvapený závěr a neodsuzujme hned celý pivovar. Nejlepší bude, když pivko ochutnáme na místě činu - v pivovarské hospodě, kde by mělo být v té nejlepší kondici. A nejen pivo, (restaurační) minipivovar hodnotím také podle prostředí, obsluhy a v neposlední řadě podle jídla zde podávaného.

No a samozřejmě, že na výsledném dojmu bude mít podíl i celková atmosféra místa. Genius Loci. Prostě něco navíc. Přidaná hodnota. Jedinečnost. Takže neseďte celé dny na prdelích ve svých hospodách a občas se vyražte pokochat tam, kde všechny ty lahůdky vznikají, určitě Vám bude šmakovat víc.

P.S.: V poslední době se mi nelíbí řevnivost zejména mezi pražskými hospodami čepujícími ta "naše" pivečka. Vždyť není důležité, kdo má to či ono pivko jako první. Je třeba se snažit úplně jinými zbraněmi, ne pomlouvat konkurenci...

P.S.2: Pokud uznám, že jedna hospoda pomlouvá jinou, budu nekompromisně mazat. Stejně tak, pokud někdo bude někoho jiného urážet...

Ve středu 15. července odpoledne přijel objednaný autobus k hostinci Na Faře, aby spolu s nájemcem hostince Janem Moravcem naložil vybrané reprezentanty a odvezl je do plzeňského pivovaru, kde pro ně byla připravena prohlídka celého areálu, vč. degustace. Cestou do Plzně vyhřátý autobus ve stylu pojízdné sauny naložil ještě další štamgasty z okolních hospůdek, tak bylo veselo, cesta rychle utekla.

Po prohlídce varny, kde jsme se téměř upekli, následovalo příjemné ochlazení ve sklepě a ochutnávce pěnivého moku. Po ukončení prohlídky a snědení guláše připravil organizátor hned tři soutěžní akce, do kterých se muselo nominovat po dvou lidech z daných týmů.

Hod šipek a poznávání vzorků piv jsme sice nevyhráli, ale ve třetí soutěži „O nejlepšího výčepního“ nemáme na jižním Plzeňsku konkurenci. Kapitán našeho mužstva Jan Moravec, který samozřejmě nesměl soutěžit, nominoval za sebe Tomáše Pečenku a Jiřího Stroleného st. Tito hoši dostali od kapitána instrukce, jak se má správně točit čudlíkama a jeho rady nepřišly na zmar. Takže u vyhraného soudku piva nazdar!

Zdroj: Vrčeň.cz | Autor a foto: Petr Mašek

Já bych snad jen doplnil, že se jedná o projekt Gambrinus ŠtamGast, kterým pivovar odměňuje své dvorní fanoušky a umožňuje jim v návštěvnickém centru Gambrinus nahlédnout do tajů piva Gambrinus (z textu PPas) - tedy hostinský, který točí nápoj značky gambrinus vybere k sobě pár štamgastů, rozuměj lemtačů Gh. Jak vidíte na fotce, Ti lidé jsou vlastně šťastní, i když za draho pijí ve své hospůdce podřadné "pivo" - a tak to má? být...

P.S.: Ten vyhraný soudek jim moc přeju a ani malinko nezávidím :)

Možná si vzpomínáte na dva články, kde jsem nejprve já, posléze kolega Luboš, popisovali naše zážitky při výzkumu veřejného mínění.

Dnes nás kontaktoval zástupce firmy TNP AISA, která tento výzkum prováděla, že se velký zadavatel, rozumněj africký gigant PPas zlobí a že by byl rád, kdybych oba články stáhnul.

Bohužel jsme na nemožnost informování veřejnosti nebyli upozorněni a také při fotografování se nikdo neohradil. Prý nepředpokládali, že by někdo z těchto akcí mohl něco psát.

Prozatím tedy vyhovím a oba články skryju. Jaký názor na řešení této kauzy máte Vy, milí čtenáři PI?

Oba články ve zkrácené a snad "nezávadné" verzi naleznete právě tady...

Jak jsem testoval pivo

Když mi kamarád Luboš napsal, že jde na brigádu, která spočívá v tom, že se bude ochutnávat pivo, samozřejmě mě to také zajímalo. Vždyť kdy se Vám povede, aby Vám někdo zaplatil za pití piva, že? V propozicích je psáno, že se bude koštovat 3-5 piv. Myslel jsem si, že dostaneme tyto vzorky v nějakých malých kelímcích a že bude za slabou půlhodinku hotovo, ale nepředbíhejme.

Vcházíme do kavárny, která se nachází na plzeňském náměstí, zasedáme ke stolu a po nahlášení iniciál a podepsání prohlášení ve smyslu, že jsme si vědomi, do čeho jdeme (tady jde zejména o to, abychom zvládli vypít určité množství piva), je nám pro začátek naservírována voda a toustový chléb na zakousnutí, který se později hodil k neutralizaci chuti mezi jednotlivými vzorky.

Vlastní testování se skládá ze dvou částí. První je posezení se slečnou z agentury u ntb, kde jsme podrobeni obecným otázkám, jako kolik piva vypijeme za týden, jakou značku či jaké pivo (stupňovitost, točené, lahvové apod.) pijeme nejčastěji. Po tomto prvotním seznámení je nám natočeno pivo, které hodnotíme stupnicí 1 (velmi špatný) až 7 (velmi dobrý). Ptají se nás mj. na barvu, pěnu, vůni, chuť, sílu, říz či celkový dojem.

Dnes se zřejmě, dle mého názoru, testují piva výčepní, a to ještě především z velkých pivovarů, protože té chuti tam opravdu moc není. Poslední otázka u prvního vzorku je, zda nám toto pivo chutná více než naše oblíbené - tady samozřejmě musím konstatovat, že nikoliv.

Druhá část spočívá v ochutnání ještě nejméně dvou vzorků, nejvíce však čtyř - tedy celkově můžete ochutnat až pět piv. Pivo je čepováno víceméně jako velké, tedy 0,5 l, a do nelogovaných pohárků. U každého vzorku musíme vyplnit čas donesení a ohodnotit jej do formuláře, který každý účastník dostává. Je těžké piva hodnotit, už z toho důvodu, že opravdu postrádají vlastnosti, které u piva především vyhledávám, zejména chuť...

Nejsem zbabělec, takže postupně testuji všechny dostupné vzorky s nadějí, že ten další bude snad lepší. No nepochutnal jsem si, piva vodová, bez chuti, jen ten alkohol je znát a to je málo. Taková piva bych si dovedl představit v nějaké té herně, ale v restauraci po dobrém jídle bych preferoval něco jiného. S každým dalším vzorkem jsem míň a míň tolerantní a hodnotím hůře. Při prvním pivu jsem měl docela žízeň, takže mělo jistou výhodu.

Po vypití pěti piv jsme klidně mohli zůstat sedět a konzumovat dál, ale nebyla na to vůbec chuť. Původně plánovaná půlhodinka se i tak protáhla na hodinu a půl a to je ten pravý čas na odevzdání vyplněných formulářů a vyzvednutí si dnes opravdu zasloužené odměny.

Chtěl zadavatel otestovat nějaké nově připravované "pivo" nebo jen zjistit, jak je na tom vzhledem ke konkurenci? Možná nám již brzy na tuto otázku odpoví píár v nějaké zajímavé tiskové zprávě...

Jak jsem testoval pivo 2

Je 2. května a já dostávám od kamarádky opět zprávu: „Ahojky, opět je ochutnávka piva v Plzni. Tentokrát je to na nealkoholické pivo. Ochutnávalo by se jenom jedno pivo a bylo by to opravdu na půl hodinky. Jestli budete mít zájem, tak mi zase napište jméno, příjmení, věk a čas, kdy by se Vám to hodilo a klidně vezměte sebou známé. Díky, mějte se.“

Ihned pozvánku přeposílám i Chodymu s tím, že mě se to hodí ve čtvrtek. Bohužel tentokráte, možná i s ohledem na předchozí ochutnávku a s tím, že se jedná pouze o nealko piva, Chody odmítá. No nic. Přemlouvám pár kolegů z práce, z nich má dokonce jeden právě narozeniny a vyrážíme do kavárny. Víme již, do čeho jdeme a kde to máme hledat. Samozřejmě dopředu nahlašujeme počet osob a čas naší návštěvy, abychom nemuseli zbytečně dlouho čekat. Nevím, co si mám dopředu myslet o ochutnávce nealko piv. Že by nějaké nové nealko? Necháme se překvapit.

Dorážíme na místo a postupně zasedáme ke stolkům. Pouštím kolegy a chvíli povídám s kamarádkou, která nás pozvala. Po chvíli přichází řada i na mě, tak zasedám ke stolku, kde naproti mně sedí sympatická mladá slečna. Začínáme dotazníkem. Postupně odpovídám na otázky typu: „Pijete nealko pivo? Jak často? Kdy? Kde? Kupujete si ho domů? Jaké značky? Jak vám chutná?“ Atd.

Potom je mi přinesen necelý půllitr nového nealko piva. Polotmavého nealkoholického piva. Přivoňuji si a postupně upíjím a přitom odpovídám slečně na různé otázky. Musím říci, že jsem byl chutí i vůní tohoto piva dost překvapený. Nemusím tmavá ani polotmavá piva, ale celkem jasně zjišťuji, že když bych si měl vybrat mezi klasickým a novým polotmavým, tak bych rozhodně zvolil toho nového. Máme hodnotit i vhodnost připravených reklam na toto pivo.

Po ochutnání tohoto vzorku přichází překvapení v podobě vzorku druhého. Na pozvánce bylo zmiňována jen „ochutnávka jednoho piva“. Nevadí. Přičichnu a cítím citronový nádech. Napiji se a opravdu. Pivo má příchuť citronu. Ani toto pivo není nijak zvlášť špatné. Volil bych ho při horkých letních měsících, protože mi připadalo dost osvěžující. I zde přichází na řadu spousta otázek. Asi poslední z nich byla, jaké další ovocné vůně bych preferoval. Na to odpovídám, že švestkové již existuje a jiné ovocné příchutě bych už nezaváděl. Tím moje degustace končí.

Probíráme její průběh s ostatními a zjišťujeme, že někdo měl i tři vzorky. Posléze jsem se dozvěděl, že byly vzorky celkem čtyři. Závěrem chci říci, že moje posuzování nových nealko piv bylo pouze se stávajícími nealky a piva na tom byla rozhodně lépe. Ale u jiného hodnotitele by srovnání samozřejmě mohlo dopadnout úplně naopak.

Dnes jsem měl telefonát ze Znojma, že se tam ptají dva pivní turisté na Den Ježka, který se dle Kalendária na PI měl konat právě dnes, 14.5.2010 od 13 hodin. Oni, že nemají o tom žádné zprávy. Nevím už kde se tahle akce v Kalendáriu vzala, resp. odkud jsem tato data čerpal. Vím jediné, že jsem si to nevymyslel.

Aby se případně předešlo tomuto problému, či aby bylo dohledáno, odkud informace vzešla, budu od nynějška dávat link na zdroj informací, což jsem u akcí, které jsem nalezl někde na turistických serverech nedělal. Protože akce můžete zadávat i Vy, registrovaní uživatelé PI, sami, prosím Vás, abyste tak dělali také. Díky...

Přes všechnu snahu Vám přiblížit konání různých akcí spojených s pivem se asi ani v budoucnu nevyhneme nepříjemným situacím, že někam přijedete a akce se konat nebude. Vězte proto, že data obsažená v Kalendáriu mají jen informativní charakter. Doporučujeme se informovat u pořadatelů či místních orgánů, které by o akci měli vědět. Nelze sledovat vývoj každé akce, změny termínů či zrušení.

Těm minimálně dvěma pivním turistům, kteří dnes do Znojma dorazili, se tímto ze srdce omlouvám a věřím, že většina akcí uvedených v Kalendáriu se uskuteční ve stanovených termínech.

Děkuji za pochopení