Radniční pivovar nezahálí ani na podzim a sládkové vymýšlejí stále nové pivní kousky. A protože šéfkuchař se svým týmem připravil dvoutýdenní dýňové gastronomické dýchánky, v pivovaru nemohli zůstat pozadu a přidali ruku k dílu.

Proto se tento týden v Radničním pivovaru objevila na čepu novinka - dýňový speciál Pumpkin Ale 12°. Jedná se o svrchně kvašené, nefiltrované a nepasterizované pivo amerického původu. U nás je dýňové pivo spíše raritou a ani v malých pivovarech nenajdeme mnoho zástupců, kteří tento speciál zkoušeli navařit. "Dalo by se říci, že je to taková pivní obdoba amerického dýňového koláče, který v Americe pečou při příležitosti oslav svátku Halloween", zmínil sládek pivovaru Jaroslav Dorážka. Při vaření dýňového piva se kromě spousty čerstvých dýní používá stejná směs koření jako právě na tento dýňový koláč, tj. skořice, muškátový ořech a koriandr. Pivo si zachovává jemnou hořkost, má jantarovou barvu a příjemné skořicové aroma.

Dýňové dny na Radniční probíhají od 26. září do 9. října a kromě dýňového speciálu v pivovaru můžete v restauraci vyzkoušet každý den alespoň jednu dýňovou variantu poledního menu, včetně dýňové polévky a dýňových dezertů.

V rámci Dýňových dnů také soutěžíme o 10 litrový soudek piva! Zapojit se může každý, kdo k nám na Radniční přinese originální vyřezanou dýni. Všechny exponáty umístíme na výstavku a nejlepší kousek bude odměněn pivem z Radničního pivovaru.

Užívejte si s námi podzim všemi smysly!

Zdroj: Tisková zpráva Jihlavského radničního právovárečného pivovaru

Osobitá chuť a vysoká kvalita moravských piv Holba, Zubr a Litovel ovládly degustační soutěž České pivo.

To, že nejlepší piva se vaří na střední Moravě, opětovně potvrdily výsledky letošního ročníku degustační soutěže České pivo.

Litovel Premium se stal nejlepším ležákem v příslušné kategorii a Holbě Classic patří vítězství v kategorii výčepních piv.

Piva Holba, Zubr a Litovel si kromě dvou vítězství navíc ze soutěže odnášejí dalších 5 medailových ocenění a tím suverénně potvrzují svoji pozici šampionů mezi českými pivy.

„Pro nás jsou získané medaile oceněním poctivé práce a pro konzumenty věrohodným signálem o jedinečné chuti a vysoké kvalitě našich piv. Letošní úspěch navazuje na celou řadu předchozích a to je známka našeho odpovědného přístupu k výrobě tradičního českého piva,“ vyjadřuje Vilém Nohel, výrobní ředitel české pivovarnické skupiny se sídlem v Přerově. Piva z produkce všech tří pivovarů vynikají osobitou chutí, kterou jim přinášejí nejen domácí suroviny, ale především klasický způsob výroby piva podle tradičních receptur. Než se např. oceněný ležák Litovel Premium dostane na stůl hosta, trvá dva měsíce, z toho déle než měsíc dozrává a dokváší v ležáckých sklepích.

„Pivo vaříme na předem danou stupňovitost a tak je například jeho ředění vodou nebo třeba dobarvování či dosycování předem vyloučeno,“ říká Lumír Hyneček, zastánce klasické výroby a ředitel pivovaru Litovel.

Ležáky jsou otázkou prestiže, ale pokud jde o množství vypitého piva, stále vede výčepní desítka. A právě v kategorii světlých výčepních piv obsadila piva z Olomoucka všechny tři medailové pozice. Vítězství patří Holbě Classic, následované Litovlí Moravan a Zubrem Gold v silné konkurenci 17 piv známých domácích značek. U nás se jí vypije zhruba 10 milionů hl ročně a to je více než polovina celkové produkce.

Stejně úspěšný jako litovelská desítka byl také Litovel Free, který získal druhou nejvyšší příčku v kategorii nealkoholických piv. Výborné ohodnocení získal díky své celkové charakteristice a vyvážené chuti velmi podobné běžnému alkoholickému pivu.

Vyrábí se tradiční technologií, stejně jako ostatní piva z produkce pivovaru. „Odlišuje se jen zkrácenou dobou kvašení, aby se omezil vznik alkoholu. Snažíme se, aby jeho chuť byla co nejvíce podobná běžnému pivu a proto používáme metodu chmelení natřikrát a speciální odrůdy chmele pro dosažení příjemné hořkost“, říká Lumír Hyneček a poukazuje na nutnost potlačení mladinové příchuti nealko piva a vyladění jeho chuťových vlastností.

Degustační soutěž České pivo roku každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským (VÚPS). Hodnocení jednotlivých vzorků probíhá anonymně a ve dvou kolech, což zajišťuje maximální objektivitu výsledků a je ve srovnání se světem ojedinělé. Důležitý je fakt, že vzorky do soutěže jednotlivé pivovary neposílají, ale odebírá je komise VÚPS přímo v pivovarech, což zvyšuje nestrannost soutěže.

Letos se soutěže zúčastnilo celkem 69 piv, které v 5 kategoriích hodnotilo 24 degustátorů a pivovarských odborníků.

Medaile v soutěži České pivo pro jednotlivé značky

Litovel Premium – vítěz ležáky, Litovel Moravan – 2. místo světlé výčepní, Litovel Free- 2. místo nealko piva

Holba Classic –vítěz světlé výčepní, Holba Premium – 2. místo ležáky

Zubr Premium – 3. místo ležáky, Zubr Gold – 3. místo světlé výčepní

Zdroj: Tisková zpráva PMS Přerov

Blížící se 169. výročí uvaření první várky ležáku Pilsner Urquell oslaví Plzeňský Prazdroj bohatým několikadenním programem. O víkendu čekají návštěvníky speciální prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj, jedinečné projížďky pivovarem na formanském povoze a výstava v Pivovarském muzeu za účasti mistrů bednářů. V úterý 4. 10. se jako úplná novinka v katedrále sv. Bartoloměje odehraje varhanní koncert, který navazuje na dávný zvyk právovárečných měšťanů.

"Již tradičně si připomínáme památný den českého pivovarnictví, kdy Josef Groll 5. října 1842 uvařil v Měšťanském pivovaru jedinečný spodně kvašený ležák. Pilsner Urquell se stal brzy jedním z typických českých symbolů a dal své jméno téměř dvěma třetinám piv celého světa. Letos oslavíme již 169. výročí piva Pilsner Urquell a Plzeňský Prazdroj připravil k této příležitosti bohatý kulturní program,“ sdělil Tomáš Raboch, manažer služeb cestovního ruchu z Plzeňského Prazdroje.

Po celý víkend 1. a 2. října budou v pivovaru Plzeňský Prazdroj probíhat netradiční prohlídky, které oživí vystoupení herců v dobových kostýmech. Scénky připomenou návštěvníkům ranou historii tehdejšího Měšťanského pivovaru. Setkají se s Františkem Spalkem, významnou osobností, jež se výrazně zasadila o rozvoj pivovaru, a o další zpestření se postará ukázka dobových tanců z druhé poloviny 19. století. Tradiční součástí prohlídek bude ochutnávka nefiltrovaného a nepasterovaného ležáku Pilsner Urquell pro zletilé návštěvníky, který se čepuje z dubových sudů v ležáckých sklepích.

V neděli 2. října budou mít návštěvníci poslední možnost v tomto roce využít speciální nabídku projížďky na formanském povoze. Ta zavede návštěvníky i do částí pivovarů Prazdroje a Gambrinus, které nejsou zahrnuty v běžných prohlídkových trasách. Kromě fungujících moderních provozů uvidí i další památky, které tvoří unikátní industriální dědictví pivovaru. Součástí této prohlídky bude samozřejmě také ochutnávka piva Pilsner Urquell v historických ležáckých sklepích pro starší 18 let.

Doporučujeme rezervace na telefonním čísle 377 062 888.

Pivovarské muzeum po oba víkendové dny ve speciální oživené expozici představí historii i současnost bednářského řemesla. Návštěvníci si budou moci popovídat s mistry bednáři a řemeslo si sami vyzkoušet. Také se dozvědí, co znamenají slangové výrazy, jako je dědek, amerikán, kukna nebo kymovat. Ukázku řemesla doplní ochutnávka speciálního piva uvařeného dle původní receptury ze 16. století i hrané scénky z pivovarské historie. Pivovarské muzeum tak nabídne jedinečnou příležitost setkat se s mistrovstvím cechu bednářského, v Evropě již takřka nevídaným.

Doporučuje rezervaci na telefonním čísle 724 618 357.

Program v obou destinacích probíhá od 10 do 18 hodin.

Úplnou novinkou bude varhanní koncert v katedrále sv. Bartoloměje 4. října v 19 hodin. Program s volným vstupným zahrnuje hudební klasiku J. S. Bacha, G. F. Händela, J. Brahmse, P. Franceschiniho, H. Purcella, M. Pšeničky a P. J. Vejvanovského v podání Miroslava Pšeničky, jenž bude hrát na varhany, a Jiřího a Zdeňka Šedivých, kteří zahrají na trubku. Plzeňský Prazdroj koncertem navazuje na tradici právovárečných měšťanů, kteří se sešli v předvečer uvaření první várky piva Pilsner Urquell, to znamená 4. 10. 1842, a tuto tradici po léta zachovávali.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1031

Pro pivovar Staropramen je to letos již čtvrté významné vítězství a ocenění kvality piv z jeho produkce

Vybrat v Česku nejlepší pivo není díky velké konkurenci malých, středních a velkých pivovarů vůbec jednoduché. Pokud dají čeští pivaři na názor pivovarských odborníků, jistotou kvality se pro ně stává Staropramen. Při jeho letošní třetí účasti na prestižní degustační soutěži totiž počtvrté zvítězil. Zlatou medaili České pivo 2011 získal tentokrát v nejprodávanější kategorii piv u nás – v kategorii světlých výčepních piv. Po čtvrtečním večeru si tak vrchní sládek pivovaru Zdeněk Lux může ke dvěma Zlatým pivním pečetím z Tábora a Zlatému poháru PIVEX z Brna přidat do galerie cen za rok 2011 také Zlatou medaili z Prahy. Soutěž České pivo pořádá Český svaz pivovarů a sladoven. Do letošního jedenáctého ročníku bylo přihlášeno 69 piv v pěti kategoriích.

Vítězství Staropramenu Světlého není jediným úspěchem pivovaru v soutěži. Kvalitu piv ze smíchovského pivovaru potvrdila i loňská novinka Staropramen 11°, která obsadila ve své kategorii druhé místo. Jde přitom svým významem o velmi důležitý segment trhu, protože u nás ze všech typů piv roste obliba jedenáctek nejdynamičtěji. Pro Staropramen 11° je to třetí letošní významné ocenění v řadě: vyhrála v Táboře na Zlaté pivní pečeti, v rámci Zlatého poháru PIVEX získala ocenění za dlouhodobě vyrovnanou kvalitu a nyní je v soutěži České pivo druhá.

„Jsem velmi hrdý na naše piva stejně jako na tým našich pivovarníků, který je vaří. Zúčastnit se tří prestižních odborných degustačních soutěží v jednom roce a z každé si odvážet nejvyšší ocenění je pro nás snový úspěch a uznání kvalit naší práce,“ říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux. „Ocenění v soutěži České pivo má přitom pro nás specifický význam. Je to soutěž dvoukolová, hodnotiteli v ní jsou jen lidé znalí degustací, pivovarští experti. Účastní se jí malé, střední i velké pivovary. Uspět v ní je tedy vždy velmi těžké a prestižní. A nám se to letos podařilo hned dvakrát,“ dodává Lux.

Náročnost soutěže potvrzuje fakt, že je otevřena jen odborné veřejnosti, tedy sládkům a pivovarským expertům. Mezi ně patří vědci, pedagogové ze středních a vysokých škol nebo obecně jiní pivovarští specialisté. Jejich hodnocení anonymních vzorků přitom není jediné, které rozhoduje. Piva jsou také posuzována analyticky v laboratořích.

Vzorky piv do soutěže jednotlivé pivovary neposílají. Jsou odebírány přímo v pivovarech zástupcem odborného garanta soutěže. „Soutěží mezi sebou piva odebrána z přepravek určených již k distribuci do maloobchodní sítě. Komise tak degustuje stejná piva, která si mohou dát lidé k obědu či večeři. Vítězná piva jsou pak pro spotřebitele nejlepším vodítkem, po kterém pivu šáhnout, chtějí-li to nejlepší,“ říká Zdeněk Lux.

Pro Staropramen Světlý je charakteristická příjemná osvěžující pivní chuť, výrazný říz a jemná hořkost. Loňská novinka Staropramen 11° má díky použité výrobní technologii a složení surovin včetně tří druhů sladů (český, bavorský a karamelový) charakteristickou plnou chuť a výraznější barvu.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Velkou sbírku starých půllitrů, lahví na stáčené pivo a spoustu dalších zajímavostí si mohou prohlédnout návštěvníci unikátního muzea pivovarnictví v Broumově. Majitelé pivovaru navíc chtějí v zimě expozici rozšířit o další velkou místnost.

Exponáty do sbírek muzea putují postupně. Letos přibylo například i několik přístrojů, které hostinští využívali k plnění lahví piva v hospodách.

"Mnozí pivaři možná ani netuší, že stáčení piva do lahví bylo ještě na začátku minulého století především věcí hostinských. Pivovary začaly stáčet pivo až poté, co zjistily, že to dobře nese," říká ředitelka broumovského pivovaru Andrea Nosková.

V muzeu jsou i sudy, v nichž pivo ve sklepích zrálo či trakaře, na nichž se sudy vozily. Mezi přístroji zaujme ten, který přesně určoval obsah sudu sloupcem vody - takzvaný cejchovací přístroj na dřevěné sudy. Nebo soustava želez, jimiž pivovarští bednáři vypalovali na dřevěné sudy přesný obsah piva.

Nová expozice bude plná reklamních tabulí na pivo

K vidění je i historická lednička, do níž se sypal led. Ledovací nástroje zase připomínají doby, kdy pivovarníci těžili led ze zamrzlých rybníků a pak ho po celý rok skladovali v chladných sklepeních.

Řada historických fotografií dokumentuje práci v pivovaru před více než sto lety. Návštěvníci mohou také nahlédnout do kanceláře sládka, který místo počítače používal brk s inkoustem a takzvaný výstavní deník, kam zapisoval vyrobené pivo.

Základem další expozice bude sbírka plechových reklamních tabulí, především na sto třicet tabulí z období do roku 1930. Doplní ji řada novějších, dokumentujících vývoj pivovarnictví do konce minulého století.

Novou expozici by mělo doplnit také náčiní, které bednáři a truhláři používali k výrobě a údržbě pivovarských sudů. Majitelé pivovaru manželé Noskovi zvažují také, že by část nové expozice tvořila i historická hospoda. Pro tu ale zatím chybí to hlavní - historický výčepní pult, který by ale pocházel z Broumovska.

Olivětínské čokoládové prodávají i hypermarkety

"Řadu exponátů měl můj muž už dávno, některé ale získává až v poslední době na různých aukcích, burzách či prostřednictvím inzerátů. Snažíme se ale, aby exponáty měly vazbu na broumovské pivovarnictví," říká Nosková.

Olivětínský pivovar má totiž dlouhou historii a do roku 1945 patřil broumovským benediktinům. Možná i proto už čtyřikrát přivezl návštěvníky do muzea osobně i převor Prokop Siostrzonek. "Přivezl sem své známé a přátele a jednou dokonce celý autobus návštěvníků," sděluje ředitelka a dodává, že právě převor jejich muzeum vloni otevíral.

Velkou část návštěvníků olivětínského pivovaru tvoří Poláci, ale i Holanďané, Němci či Rakušané. V provázení návštěvníků se střídají ředitelka s manželem a dalšími dvěma zaměstnanci. "V létě už jsme ale museli v některých dnech zavést začátky prohlídek, abychom měli vůbec nějaký čas na řízení pivovaru a výrobu piva," říká Nosková.

Muzeum mimo jiné může zvýšit i tržby pivovaru, neboť přímo v jeho areálu mnozí návštěvníci posedí a v pivovarské prodejně si koupí jeden ze speciálů, které broumovský pivovar vaří. Od medového, třešňového po pivo s javorovým sirupem a různé "kvasničáky". Se svým čokoládovým pivem se pivovar dokonce prosadil do největších hypermarketů v republice.

"Zvažujeme, že kromě posezení uděláme v pivovaru i malé dětské hřiště a stále přemýšlím o tom, zda by nešel do muzea nějak začlenit i krásný pivovarský rybník, který nad pivovarem máme," říká majitel pivovaru Jaroslav Nosek.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Petr Broulík | Foto: Ondřej Littera

http://hradec.idnes.cz/broumov-laka-do-muzea-piva-vystavuje-stare-pullitry-i-reklamni-cedule-1ew-/hradec-zpravy.aspx?c=A110929_1659159_hradec-zpravy_klu

Chorvatský Daruvar je městem s českou menšinou, což je dost známá věc. Před časem jsme si v Zápisníku povídali o tom, že daruvarští Češi jsou zdatnými vinaři. Co by to však bylo za Čechy, kdyby neměli rádi pivo. V Daruvaru vaří vlastní značku, která se jmenuje Staročeško pivo. Pivovar zažil dobré i horší časy, až se ocitl na pokraji zániku. Nový majitel se teď zašlou slávu daruvarského piva snaží obnovit na základě původních receptů a inovací.

Daruvarský pivovar tvoří jednu z dominant města. Upravený a architektonicky cenný areál najdete mezi náměstím a lázeňským parkem. Náš průvodce Krešo Marić je sice Chorvat, ale jako většina zdejších lidí umí docela dobře česky.

„Jde o nejstarší průmyslový pivovar v Chorvatsku. Byl založen v roce 1840 a je tedy o dva roky starší než plzeňský pivovar. Založil ho gróf Janković, ale prvními sládky tady byli Češi,“ vypráví mi.

Malé a střední pivovary to v Chorvatsku nemají jednoduché. Drtí je nadnárodní kolosy. „Spotřební daň za pivo je tu asi dvakrát větší než v Čechách a je jedno, jestli jde o malý, nebo velký pivovar. Nezůstávají nám proto peníze na marketing a v Chorvatsku platí, že když nejste v televizi, nejste nikde,“ stýská si Krešo Marić.

V současné době v zemi fungují tři velké pivovary a čtyři malé. V Chorvatsku se však nevypije tolik piva jako v Čechách – asi 85 litrů na osobu za rok. A ještě jedním se Chorvaté liší od Čechů. V restauraci dávají zásadně přednost lahvovému pivu.

„Nevím, proč tomu tak je. Myslím si, že pro obsluhu v restauraci je zkrátka jednodušší otevřít láhev než natočit pivo,“ říká k tomu můj průvodce. „Chorvaté nevědí, co je dobré pivo,“ vysvětluje Krešo Marić, jak je možné, že dávají přednost pivu v PET lahvích.

Žádné podobně kategorické tvrzení ovšem neplatí absolutně. V Daruvaru žije Mato Pejić, který pivu rozumí jako málokdo – napsal o něm knihu a založil specializované internetové stránky. „Pivo miluji a také o něm dost vím. Proto vznikla tato webová stránka, kam píšu texty nebo je překládám z češtiny,“ popisuje.

Na jeho stránkách najdete novinky, reportáže, pivní abecedu nebo oddíl o domácím vaření piva. Nechybí ani diskusní fórum nebo doporučení, co k pivu zakousnout. O tlačence nebo utopencích byste však na chorvatském pivním webu hledali zmínku jen marně.

„K nejlepším pivům v Chorvatsku patří asi Staročeško. Ovšem naše země se nemůže pochlubit tím, že má hodně kvalitních piv. Většinou pocházejí z velkých pivovarů a jak říkají Češi, i tady platí, že co menší pivovar, to lepší pivo a naopak,“ poznamenává Mato Pejić.

Než si však dopřejeme Staročeško, vraťme se do daruvarského pivovaru, kde nás čeká návštěva dalších zajímavých provozů, ve kterých pracují místní Češi. Do laboratoře se vydáváme opět s panem Krešem Marićem a rozhlasovou kolegyní Zdenkou Turkovou, která z Daruvaru pochází.

„V Chorvatsku se pivo nevaří jen ze sladu, ale přidává se do něj i kukuřice. Chmel kupujeme tady nebo ve Slovinsku, český je pro nás příliš drahý,“ vysvětluje můj průvodce. „Všechna naše piva jsou pasterizovaná, ale když víme, že se pivo spotřebuje rychle, zkoušíme vyrábět i nefiltrované pivo, aby lidé mohli okusit také chuť pravého, živého piva.“

Češi trávící dovolenou na chorvatském pobřeží Jadranu mohou na Staročeško narazit ve velkých obchodních řetězcích. Daruvarský pivovar ročně vyprodukuje 50 tisíc hektolitrů piva, přestože jeho kapacita je až šestkrát vyšší. „Je těžké vyprodukovat tak málo piva v tak velkém pivovaru,“ povzdechne si Krešo Marić.

Konkurenční boj na malém chorvatském trhu je nemilosrdný. Pivo z daruvarského pivovaru ve většině chorvatských restauracích nenajdete. Jedinými stálými odběrateli piva ze zdejšího pivovaru jsou rekreační lodě. Velké pivovary totiž mohou zaplatit restauracím, aby kupovaly pivo pouze od nich.

„Místní lidé nechápou, že když kupují pivo vyrobené v Záhřebu nebo Karlovci, putují jejich peníze tam a nezůstávají tady,“ krčí rameny Krešo Marić s tím, že on sám pije pouze Staročeško.

Areál pivovaru má asi 1400 čtverečních metrů a leží prakticky v samém centru Daruvaru, přímo v lázeňské zóně u parku, což je poměrně velká rarita. Právě kvůli blízkosti termálních lázní však pivovar nemůže čerpat vodu z vlastního vrtu.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Martin Dorazín

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/chorvate-si-na-dobre-pivo-nepotrpi-jsou-vsak-i-vyjimky--955110

Práce na sloučení pivovarů v Krásném a Velkém Březně už započaly.

Jako první skupina Heineken, jež oba pivovary vlastní, přemísťuje stáčecí linku na sudy, takzvané kegy. To potvrdil Milan Schramm, manažer nákupu a provozu pivovarů. „Ve Velkém Březně už začaly první stavební úpravy,“ uvedl.

Linka má kapacitu 220 sudů, což je 110 hektolitrů, za hodinu. To bude stát zhruba 9,8 milionu korun letos a dalších 1,9 milionu příští rok. Schramm dále uvedl, že chtějí, aby velkobřezenský pivovar byl rozvíjen v rámci projektu heritage, tedy v důrazu na tradice. „Samozřejmě se nebudeme vracet ke koním, ale využijeme nejmodernější technologie,“ dodal Schramm s tím, že linku obsluhuje pouze jeden člověk.

Vrchní sládek pivovaru, Petr Hauskrecht dále upřesnil, že chtějí dále udržet technologii otevřené fermentace. „Od roku 1933 tu existuje varna, v níž ale zvýšíme počet várek instalací další varné nádoby, což se nám podaří díky přemístění filtrační technologie do nových prostor.“

Podle sládka Hauskrechta například ještě na rekonstrukci čeká i chlazení a úprava vody a také tanky čeká navýšení kapacity. Součástí areálu zůstane třeba i reprezentativní hospůdka. „Zde bude i ukázka vzorové péče o pivo ve výčepu,“ popsal sládek Hauskrecht.

Obchodní ředitel pivovaru Petr Daněk doplnil, že rozšířený pivovar se také dočká sloučení administrativních budov. „Bude tu zázemí pro obchodníky, budeme moci řešit potíže denně a bez zbytečných porad. Bude to také příležitost pro obchodníky, jak se podělit o nádheru vaření piva,“ dodal.

O osudu areálu v Krásném Březně prozatím není jasno.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Janni Vorlíček

http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20110929-wv-pivovar-brezno-slouceni.html

28. září se roztočí pípy se Svatováclavským pivem – speciálem neobvyklé síly. Pivo typu Doppelbock, kterým lidé uctívají svátek patrona české země svatého Václava, se bude ve vybraných restauračních zařízeních v celé České republice prodávat do vyčerpání zásob. Svatováclavský speciál pochází z pivovaru Velké Březno – a stejně jako u všech ostatních velkobřezenských piv štamgasti i v tomto případě ocení jeho mimořádnou kvalitu, za kterou vděčí použití vybraných surovin a tradiční technologie.

Svatováclavské pivo - Doppelbock - uvařil spolu se svými spolupracovníky „specialista na speciály“, vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Petr Hauskrecht. „Je to nejsilnější pivo z portfolia Heinekenu Česká republika. Jedenadvacítka. Před lety už se u nás prodávala, my jsme tuto tradici po dlouhých letech obnovili vloni. Svatováclavské všem chutnalo, proto jsme pivo uvařili i letos – zase v omezené sérii. Je to speciální pivo, které bude žít jedinečností slavnostní chvíle. Ve Velkém Březně jsme na ně náležitě hrdí a věříme, že je konzumenti přivítají i letos,“ konstatuje Petr Hauskrecht.

9,5 % síly a 100 dní ležení

Svatováclavský speciál je spodně kvašené pivo s výraznou, ale jemnou hořkostí dosaženou použitím českých aromatických a hořkých odrůd chmelu. Jeho obsah alkoholu činí 9,5 %. V ležáckých sklepech zrálo více než 100 dní. Díky zbytkovému neprokvašenému extraktu je toto sytě zlato-hnědé pivo charakteristické velmi vysokou plností a nasládlým dozníváním s alkoholovými tóny. Hodí se pro velmi speciální příležitosti.

Doppelbock na podzim

Označení Doppelbock odkazuje k tradici výroby silných podzimních piv s výraznou chutí. Jedná se o ležák německého původu, který údajně začali vařit mniši v Mnichově. Původně prý měl o trochu nižší obsah alkoholu a sladší chuť. V případě Doppelbocku tak doslova platilo rčení, že „pivo je tekutý chléb“. Mniši se totiž tímto pivem živili v období půstu, kdy měli zakázanou pevnou stravu.

650 hektolitrů pro 1500 hospod

Petr Hauskrecht připravil celkem 650 hektolitrů Svatováclavského piva, což je o 180 hektolitrů více než loni. Uvedené množství speciálu se rovným dílem po 325 hektolitrech rozdělí mezi Čechy a Moravu. Celkem se bude prodávat v 1500 restauračních zařízeních v celé České republice.

Majitelé a provozovatelé je označí plakáty, nálepkami na dveřích, stojánky na stolech a plaketami na pípách, takže štamgasti bezpečně najdou místo, kam na Svatováclavské pivo zajít. Seznam všech restauračních zařízení v celé České republice, kde se bude sváteční pivo čepovat, dále všichni zájemci najdou na webových stránkách Svatováclavského speciálu.

Zdroj: Brnovinky | Heineken ČR

http://www.brnovinky.cz/gurman-brno/svatovaclavske-pivo-prinasi-silu

Milion půllitrů Vyškovského piva už od jara proteklo pípami a sklenicemi v hospodách i domácnostech na Vyškovsku.

Oslavy vypitého miliontého půllitru potěší Vyškovany už ve středu na prvním ročníku kulinářské slavnosti v okresním městě.

Oslavy začínají v jednu hodinu odpoledne. „Až do pěti hodin odpoledne bude na Masarykově náměstí připravený bohatý program. Nachystané bude občerstvení, vyškovské pivo za příznivé ceny a koncert dechových skupin Podboranka a Skoroňáci,“ uvedla mluvčí vyškovské radnice Dana Bednářová.

Oslavy jsou sice uprostřed týdne, ale ve státní svátek, takže lidé nemusejí do práce. „Datum, kdy se slaví svátek svatého Václava, jsme zvolili záměrně. Svatý Václav je totiž také patronem pivovarníků,“ vysvětlil marketingový ředitel vyškovského pivovaru Roman Holoubek.

První kulinářská slavnost ve Vyškově zahrnuje jak oslavy 870. výročí první zmínky o městě, tak oslavy miliontého půllitru Vyškovského piva vypitého v regionu. „Počítáme to za období, kdy jsme oficiálně převzali pivovar, tedy od 1. dubna. Miliontý půllitr jsme prodali začátkem září, teď už jich je samozřejmě prodaných víc, což nás opravdu těší,“ podotkl Holoubek.

Do počtu vypitých piv počítá vedení pivovaru jen ta, která vypili lidé na Vyškovsku. „Cokoli, co se vypilo v Brně nebo ve směru na Brno nebo v jakýchkoli jiných lokalitách, kam pivo exportujeme, do výsledku nezapočítáváme,“ vysvětlil ředitel.

Z podzimních kulinářských slavností by chtělo vedení pivovaru ve spolupráci s městem vytvořit tradici. „Žádná podobná akce tu v tomto období nebývala, a to bychom chtěli změnit. Už několik předchozích akcí v letošním roce, na kterých jsme spolupracovali s městem, se nám vydařilo, a tak doufáme, že jsme se vydali správným směrem,“ řekl Holoubek.

Jednou z letošních akcí byly například oslavy sto let pivovarských sklepů, které slavily mezi Vyškovany velký úspěch. Mezi další patřil například první ročník hudebního festivalu v areálu pivovaru Beerfest Vyškov. „Byl to dobrý nápad, uspořádat takovýto festival. Určitě tu něco podobného chybělo,“ pochválila akci například návštěvnice Hana Mikulášková.

Zdroj: Vyškovský deník | Autorka: Markéta Forró

http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/regionem-uz-protekl-milion-piv20110927.html

Pivovar Janáček z Uherského Brodu může Primu vařit dál - ovšem musí změnit etiketu. K Brewery zároveň získala od Prazdroje na Primu ochrannou známku. Případ je ukázkou vyhroceného konkurenčního boje velkých pivovarů s menšími.

Spor o to, zda zelená etiketa, písmo a název piva Prima z moravského Pivovaru Janáček parazituje na dříve zavedené značce Primus od lídra trhu Prazdroje končí. Krátce před očekávaným vynesením verdiktu soudu se oba soupeři dohodli na smíru.

Prazdroj zažaloval K Brewery už loni v lednu, domáhal se předběžného opatření k zastavení prodeje piva Prima, které prý designem, etiketou a názvem napodobuje Primus. Teď Prazdroj žalobu ohledně údajně nekalé soutěže stáhl a skupina K Brewery, do které Pivovar Janáček z Uherského Brodu patří, může Primu vařit dál – ovšem musí změnit etiketu. K Brewery zároveň získala od Prazdroje na Primu ochrannou známku.

Zástupci obou pivovarnických skupin manažer K Brewery Otakar Binder a mluvčí Prazdroje Jiří Mareček odmítli kauzu podrobnějši komentovat. Odkázali na společné prohlášení, ve kterém se říká:

„K Brewery Trade a Pivovar Janáček se v rámci této dohody zavázaly ke změně barevnosti designu etiket piva Janáček Prima. Nová etiketa je navržena tak, aby vizuálně, nepřipomínala jiné značky piv z portfolia Plzeňského Prazdroje. Značka Prima bude registrovanou ochrannou známkou Pivovaru Janáček, který tuto značku vyrábí již od roku 1998. S uzavřením této dohody není spojeno žádné finanční plnění.“

Zelená etiketa a podobné písmo

Prazdroj tvrdil, že zelená etiketa a písmo Prima kopíruje jeho značku Primus. Údajné porušení práva k ochranné známce Primus a nekalou soutěž mělo zastavit předběžné opatření, se kterým ale Prazdroj neuspěl loni u Městského soudu v Praze ani v odvolání u Vrchního soudu.

Soudci požadavku, aby Janáček a K Brewery okamžitě zastavily prodej značky Prima, nevyhověli. Slova Prima a Primus jsou podle výroku obou soudních instancí dostatečně odlišná, nehrozí ani záměna etiket, a tak nebyl důvod předběžné opatření vydávat.

Případ se tak dostal k řádnému justičnímu projednávání. Prazdroj si k dřívější registraci značky Primus koupil v průběhu soudního sporu i ochrannou známku Prima, kterou v K Brewery neměli registrovanou, ale chystali se její zapsání na Prazdroj právně zpochybnit.

Piva značky Prima vařil uherskobrodský pivovar jen zanedbatelné množství, podle některých informací sotva čtyři tisíce hektolitrů ročně. Pro srovnání – Celá skupina K Brewery (pátý největší producent piva u nás) loni uvařila na 900 tisíc hektolitrů a Prazdroj jako lídr trhu v Česku necelých osm miliónů hektolitrů.

Binder sám přiznal, že prodeje značky Prima nedosahují očekávané úrovně, značka jako taková do roka zmizí z trhu a už nyní ji nahrazuje desítka Perun.

Případ je tak spíš ukázkou vyhroceného konkurenčního boje, kdy se velkým pivovarům včele s Prazdrojem výrazně propadají prodeje a na druhé straně některým středním a regionálním – včetně skupiny K Brewery - naopak výrazně rostou.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-53026870-spor-pivovaru-prazdroj-a-k-brewery-o-znacku-prima-konci-vyhrali-oba

První Beerfest v Dobřanech. Už samotný název napovídá, že na sobotní akci na dobřanském náměstí šlo především o pivo.

Tmavá, světlá, ochucená kvasnicová nebo piva s větším množstvím alkoholu přivezly na ochutnání pivovary z celé republiky a stánek tu měla i domácí dobřanská značka.

S kelímkem v ruce jsme na lavičce zastihli Zdeňka Majera z Dobřan. „Vyzkoušel jsem už několik značek, ale dávám si jen třetinky. Nedávno jsem byl na pivních slavnostech v Radobyčicích, a tak jsem přišel i sem,” přiznal návštěvník Beerfestu.

Kromě ochutnávek si pivaři měřili síly v různých soutěžích. Standa z Dobřan se zúčastnil hned několika z nich. V první disciplíně vypil na čas tuplák piva. „Čas jsem měl 9,14 vteřin. Jenom o jednu desetinu vteřiny mě předběhl někdo jiný,” řekl zklamaně Standa. Dlouho se nenechal přemlouvat a přihlásil se do dalšího klání - držení naplněných tupláků s nataženýma rukama. Zvedání prázdného sudu nad hlavu už ho ale nezlákalo.

Návštěvnost festivalu si pochvalují i zaměstnanci místního městského kulturního střediska, kteří akci spolupořádali. „Přesto, že Beerfest měl v Dobřanech premiéru, přišlo na něj množství lidí. Počasí nám přálo a během koncertů skupin Benefit, V3ska a Gulash rock bylo náměstí plné. Určitě budeme s Beerfestem počítat i v příštím roce,” řekla Jaroslava Marková z kulturního střediska.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autorka: Valentýna Bílá

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/chlapi-zvedali-sudy-nad-hlavu20110926.html

Spor mezi pivovarem Janáček zastoupeným skupinou K Brewery a pivovarnickou skupinou Plzeňský Prazdroj má nečekané rozuzlení. Právně-pivní bitva o podobnost značek Prima a Primus skončila ještě před začátkem středečního soudu. Pivovary nakonec problém vyřešily smírem. Kdo však ustoupil a čí značka může zmizet z trhu, to pivovary nechtějí komentovat. „Mohu jen potvrdit, že obě strany uzavřely dohodu o smíru,“ vysvětluje Barbora Burešová, mluvčí pivovarnické skupiny K Brewery.

​Podle vyjádření Městského soudu v Praze, který kauzu řešil, více ustoupil Janáček. „Žaloba byla podána na ochranu před porušováním práv k ochranným známkám a kvůli nekalé soutěži. Městský soud v Praze schválil oběma stranami doručený smír, jehož obsahem je, že žalovaný pivovar Janáček a skupina K Brewery se zavazují zdržet se výroby, propagace, uvádění na trh, skladování, nabízení k prodeji a prodeje piva označeným slovním prvkem Prima ve třech žalovaných vyobrazeních,“ prozradila Martina Lhotáková, mluvčí Městského soudu v Praze.

Prazdroj podal žalobu na Janáčka a také na skupinu K Brewery 20. ledna 2010. Žalující strana žádala nařízení předběžného opatření, které by uložilo pivovaru Janáček zdržet se veškerého nakládání a prodeje lahví s etiketou Prima.

„Prazdroj také navrhoval, aby žalovaný na vlastní náklady nechal otisknout znění rozsudku v celostátních médiích,“ doplnila Lhotáková. Soud však návrhu na předběžné opatření nevyhověl. Podle vyjádření soudu to tedy vypadá, že to má brodská desítka Prima "spočítané". Nejspíš i proto Janáček dodádá na trh novou desítkou Perun. „U všech našich značek, Primu nevyjímaje, kontinuálně vyhodnocujeme prodeje a oblibu u spotřebitelů a reagujeme buď podporou konkrétních značek, jejich útlumem, či zaváděním nových výrobků. Na nové pivo Perun máme velmi pozitivní ohlasy, a to jak od hospodských, tak od konzumentů. Proto v tuto chvíli uvažujeme o jeho stáčení do lahví a distribuci do běžné maloobchodní sítě,“ přiblížila budoucnost Perunu mluvčí Burešová.

​„Respektujeme konkurenty, ale není přípustné, aby kdokoli poškozoval zavedenou značku Primus užíváním označení, které je podle našeho názoru slovně i graficky zaměnitelně podobné,“ připomněl důvody rok a půl dlouhého sporu Jiří Mareček, mluvčí Prazdroje.

​Desítka Prima se v Brodě vařila od roku 1998, Prazdroj si jí však všiml až v roce 2010. Plzeňští naopak svůj Primus vaří od roku 1993 a zaregistrovali jej o rok později.

Zdroj: idobryden.cz | Autor: Lukáš Fabián

http://www.idobryden.cz/zpravy/janacek-ustoupil-soud-s-prazdrojem-nebude--prima-se-stahne-z-trhu/3ac2d068-3632-102f-b4ac-00e0814daf34/

Uplynulú sobotu 24. septembra sa všetci milovníci dobrého piva opäť zišli v areáli najväčšieho pivovaru na Slovensku. Počas druhého ročníka podujatia Deň otvorených dverí - Hurbanovo 2011 si pravú festivalovú atmosféru a ešte bohatší sprievodný program užilo približne 8 tisíc návštevníkov. Tí počas celého slnečného dňa vypili takmer 6000 litrov piva. V priebehu desiatich hodín absolvovalo novú prehliadkovú trasu po pivovare až 2500 záujemcov, ktorým tajomstvo varenia piva poodhalili tí najpovolanejší – zamestnanci pivovaru.

„Počet milovníkov dobrého piva, ktorí v sobotu navštívili náš pivovar v Hurbanove, sa oproti minulému roku zdvojnásobil. Ešte viac sa však tešíme, že atmosféra druhého ročníka podujatia bola skutočne fantastická,“ hovorí Hana Šimková, manažérka korporátnych vzťahov Heineken Slovensko. Návštevníci v pivovare mali možnosť ochutnať pivá značiek Heineken, Zlatý Bažant, Corgoň aj Kelt, pričom spolu sa v pivovare vypilo až takmer šesťtisíc litrov piva. To znamená až 12 tisíc veľkých pív! Z tohto objemu predstavovalo tankové pivo Zlatý Bažant 1500 litrov a obľúbený Bažant Radler viac ako tisícku.

Možnosť nechať sa vyškoliť v správnej starostlivosti o pivo a v umení čapovať priamo na podujatí obchodným sládkom spoločnosti Heineken Slovensko Karolom Francem využilo viac ako 150 záujemcov. Dokonalý zážitok pre pivných gurmánov dotvorila kulinárska show majstra kuchára na tému pivo a gastronómia. Dobroty, ktoré pripravil, ochutnalo až 300 ľudí.

Svoje miesto na podujatiach spoločnosti Heineken Slovensko má už tradične podpora rozumnej konzumácie alkoholu. V IQ stane si vyskúšalo špeciálne okuliare simulujúce hladinu alkoholu v krvi na úrovni 1.3 promile až 600 návštevníkov. Otestovali si s nimi zvládnutie jednoduchých úkonov - napríklad schopnosť prejsť po rovnej čiare či vložiť kľúč do zámky. Možnosť zistiť skutočnú úroveň hladiny alkoholu v krvi dychovou skúškou u IQ hliadky využilo približne 400 zabávajúcich sa ľudí.

Sprievodný hudobný program pod taktovkou moderátora Gregora Mareša otvoril DJ a vystúpenie skupiny Starmania so speváčkou Kristínou. Na pódiu sa predstavila aj stálica slovenskej hudobnej scény Peter Nagy so skupinou Indigo, ktorý svojim vystúpením rozospieval celý areál pivovaru. Na záver programu zahrala to najlepšie zo svojej tvorby formácia Polemic a roztancovala všetkých návštevníkov.

Pravú festivalovú náladu doplnili pódiové súťaže s cenami, do ktorých sa zapojilo až 150 nadšencov. Najväčší úspech mala súťaž o najsilnejšieho muža pivovaru a súťaž tímov v nafukovacom futbale.

Na svoje si prišli aj deti, pre ktoré bola pripravená detská aréna. V spoločnosti sympatického klauna sa v nej hralo počas celého dňa takmer 1 200 detí. Až sto z nich si na pódiu zasúťažilo o rôzne ceny.

Skvelú atmosféru počas druhého ročníka dňa otvorených dverí v pivovare Hurbanovo sprevádzali počas celého dňa smiech a dobrá nálada. To potvrdzuje aj fakt, že poslední návštevníci odchádzali až po polnoci.

Pivovar Hurbanovo a Heineken Slovensko ďakuje všetkým milovníkom zlatého moku za návštevu a už teraz sa teší na ďalší ročník tohto príjemného podujatia.

Zdroj: 24 hodín

http://www.24hod.sk/pivovar-v-hurbanove-privital-pocas-dod-8000-milovnikov-piva-cl174297.html

Letos v březnu uvedl pivovar Budějovický Budvar jako jeden z prvních v České republice na trh pivo v nevratných sudech systému KeyKeg o objemu 20 a 30 litrů. Sudy jsou určeny výhradně pro export, a to zejména do vzdálených destinací mimo Evropu. Prodej piva v tomto druhu balení se úspěšně rozvíjí. „Do konce letošního roku jsme chtěli prodat 1200 hektolitrů piva v nevratných sudech. Zájem našich partnerů v Rusku i v několika dalších zemích nás ale příjemně překvapil a díky tomu jsme letošní plán prodeje splnili již v srpnu,“ říká obchodní manažer Budvaru pro Rusko Jiří Pekhart.

Do 31. srpna bylo z pivovaru exportováno celkem 1318 hektolitrů piva do Ruska, Ukrajiny, Austrálie, Gruzie a Číny. „Vzhledem k vývoji poptávky je reálné, že pouze samotné Rusko odebere letos kolem 1200 hektolitrů piva v nevratných sudech. Letošní plán prodeje v sudech KeyKeg bychom tak mohli překročit až o 60 procent,“ dodává Pekhart. V současné době pokračují jednání o zavedení nevratných sudů v několika dalších zemích.

Sudy systému KeyKeg představují zásadní technologickou novinku v oblasti balení a distribuce čepovaného piva. Při jejich použití odpadá z logistického řetězce finančně, časově a administrativně náročný zpětný transport prázdného sudu z výčepního místa zpět do pivovaru.

KeyKeg má také výrazně nižší hmotnost než nerezový sud: zatímco prázdný obal KeyKeg o objemu 20 litrů váží jeden kilogram, prázdný nerezový sud o stejném objemu má hmotnost devět kilogramů. Sudy KeyKeg šetří i životní prostředí: díky nižší hmotnosti snižují spotřebu pohonných hmot na přepravu plných i prázdných obalů a navíc jsou vyrobeny z plně recyklovatelných materiálů.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Miroslav Tryner

http://www.euro.cz/id/byfv4i8ztz/detail.jsp?id=103128

Již zítra si budou moci milovníci piva připít Svatováclavským pšeničným speciálem, který právě na počest patrona země České i všech pivovarníků připravili sládci v Černé Hoře na Blanensku. Podle ohlasů návštěvníků černohorské Pivní pouti, kde měl speciál premiéru, je letošní várka mimořádně povedená.

„Na sobotní Pivní pouti mohli návštěvníci ochutnat všechna naše piva, Svatováclavské ale bylo jedno z nejprodávanějších. Vypilo se ho 2.340 půllitrů. Věřím, že si na něm pochutnají i ostatní pivaři,“ uvedl Vlastimil Zedek, sládek Pivovaru Černá Hora, který tento speciál se svými spolupracovníky připravil.

Svatováclavský speciál je svrchně kvašené 13% pivo, při jehož výrobě se používá minimálně jedna polovina sladu připraveného z pšenice. Je charakteristický osvěžující kořeněnou a ovocnou chutí, světlou až slámovou barvou s neprůhledným zákalem, který způsobuje živá kultura rozptýlených pivovarských kvasinek, a příjemnou kvasnicovou vůní. Má bohatou pěnu a silný říz.

Čepovat jej bude od 27. září 2011 do vyčerpání zásob více než 500 hospod a restaurací v Čechách i na Moravě, a to včetně těch zapojených do programu Cesta pivních znalců, jejichž seznam je zveřejněn na www.cestapivnichznalcu.cz.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

V pražském Divadle Archa slavnostně pokřtili nosič s filmovou hudbou k filmu Alois Nebel debutujícího Tomáše Luňáka. Večírku se zúčastnili také Václav Neckář a Marie Rottrová, jejichž hlasy ze soundtracku znějí a kteří se stali kmotry slavnostního křtu. Šampaňské nahradily "lahváče" s jesenickým pivem Šerák, které je oblíbeným nápojem postav příběhu. Zítra má film slavnostní premiéru v Praze na Hlavním nádraží a kinech poběží od 29. září 2011.

Příběh natočený v Jeseníkách začíná na podzim roku 1989 na železniční stanici Bílý Potok, kde slouží jako výpravčí Alois Nebel (Miroslav Krobot). Nebel je tichý samotář, kterého čas od času přepadne podivná mlha. Nejčastěji se mu v ní zjevuje Dorothe (Tereza Voříšková), oběť násilného odsunu Němců po 2. světové válce. Šedivé dny na nádraží v Bílém Potoce na sklonku socialismu líně plynou, výhybkář Wachek (Leoš Noha) společně se svým otcem (Alois Švehlík) kšeftují s důstojníky sovětské armády. Poklidnou atmosféru naruší jednoho dne Němý (Karel Roden), který překročí hranice se sekyrou v ruce, aby pomstil svoji matku. Halucinace nakonec Nebela přivedou do blázince a přijde o místo výpravčího. Vydá se do Prahy hledat jinou práci u dráhy a na Hlavním nádraží najde svou životní lásku, toaletářku Květu. Nebel se rozhodne vrátit zpátky do hor, aby se znovu setkal s Němým a souboj s temnými stíny minulosti dovedl do konce.

Film vznikl za podpory pivovaru Holba, který se stal jeho hlavním partnerem.

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice

Rozjížděl jako technolog a sládek provozy pivovarů v Rusku, Ázerbájdžánu, Litvě i ve Vietnamu, nyní působí v letovském pivovaru.

O tom, co ovlivňuje kvalitu piva, jaká je současná pivní kultura a jak je důležité rozšiřovat poznání i mimo svůj obor, je tento rozhovor s panem sládkem Josefem Korbelem. Probíhal v letovském pivovaru MMX.

V případě moderní technologie, jakou disponuje pivovar v Letech, uvaří sládek pivo konstantní kvality sám. Co předchází samotnému vaření piva?

Podle zadání majitele, jaké pivo mám uvařit, ručně míchám několik druhů sladu v určitém poměru a nechám je sešrotovat. Jsou různé typy sladu – kromě diferenciace obilí je slad i karamelizovaný, pražený a další. To ovlivňuje chuť i barvu piva. Také se odvažují a míchají různé druhy chmele, které se liší obsahem hořkých látek. Podle potřeby lze nakoupit i variantně aromatizované chmele. My vaříme převážně z českého sladu a žateckého chmele. Výsledek samozřejmě ovlivňuje i způsob zpracování sladu a jeho vaření ve varně. Piva se liší i dle typu přidávaných kvasnic, kdy probíhá svrchní nebo spodní kvašení. Důležitá je i kvalita vody…

Zkrátka jsou základní technologie vaření piva, od nichž se odvíjejí různé varianty. Podle těchto variant lze pojmenovat i výsledné pivo.

Velmi dlouho jste působil v Plzeňském Prazdroji, to byla asi ta nejlepší škola, že?

Po studiích jsem nastoupil rovnou do Prazdroje. Prošel jsem celou výrobou, znal jsem provoz, lidi, měl jsem dobrý plat, byl jsem spokojený a v práci jistý. Bylo mi 44 let. Ale přišla jiná doba a zase jsem se musel učit. V Prazdroji vznikla nová technologická skupina, do níž jsem byl zařazen. V té době jsem neměl řidičák a kromě znalostí ruštiny jsem neuměl jiný jazyk, možná trochu německy. O počítači v té době ani nemluvě. Jistý jsem si mohl být svými znalostmi v oboru. Do půl roku jsem ale měl řidičský průkaz, navštěvoval jsem kurzy angličtiny a jezdil po různých provozech plzeňských pivovarů v Česku. Učil jsem se znát jejich technologie a provoz jako takový. Byl jsem vyslán do Litvy i na Ural jako technolog.

V Plzni jste také vedl výzkumný minipivovar.

Následně v Plzni otevřeli výzkumný minipivovar, kde jsem měl možnost zkoušet vařit různá piva. Každá výzkumná várka měla svůj zápis z vlastního vaření, degustace, kde se hodnotilo několik desítek charakteristik piva, jako například pěna, říz, vůně, hořkost, sladkost, plnost a tak dále, zapisovaly se výsledky z laboratoře. To byla pro mne škola k nezaplacení. V Prazdroji jsem skončil v době, kdy firmu koupila jistá nadnárodní společnost a tento minipivovar měl svoji činnost ukončit. A to z toho důvodu, že svůj výzkumný minipivovar provozovala v Jihoafrické republice. Na to jsem nečekal a odešel ještě předtím, než se tak skutečně stalo. Do roka byl však plzeňský minipivovar otevřený znovu.

Já jsem ale začal spolupracovat s firmami v zahraničí, kde se zaváděly pivovary od našich výrobců.

V pivovaru MMX se pivo vaří v plně automatizovaném systému Kaspar Schulz. Setkal jste se s takovou automatikou, než jste přišel sem?

O tomto systému jsem už slyšel, ale před příchodem do Letů jsem se se zařízením v takové automatice nesetkal. Zkrátka jsem se zase něco nového naučil.

Vrátil byste se ještě do provozu, kde se pivo vaří klasicky?

Možná tehdy, pokud bych si pořídil vlastní pivovar, jinak ne.

Je podle vás nějaká hranice, jak silné pivo vařit?

Víte, ono nejde o hranici. Já uvařím pivo silné i slabé, tedy co se týká původní stupňovitosti a množství alkoholu, podle přání. Jde spíše o to, kdo jsou ti, kteří ho budou pít. Jestliže jdu do restaurace na pivo a dostanu 18°, které mi i může chutnat, kolik jich asi vypiju? V Čechách jsme zvyklí jít na pivo a vypít tři, čtyři i více půllitrů. U nás jsou oblíbená piva s nižším podílem alkoholu. Na rozdíl od západních zemí, jako je např. Belgie, kde mají rádi 12° či 14° pivo, v němž je alkoholu samozřejmě víc. Tam objemy prodeje 10° piva nehrají takovou úlohu. V podstatě i jejich pivní kultura je jiná. Těžko tam narazíte na u nás běžné půllitrové sklenice, natož tupláky. Pivní sklenice jsou menší, od 0,2l přes 0,3l po pintu. Liší se tvarem a nesou loga pivovarů.

A další důležitá věc je také cena, kterou je zákazník ochoten za pivo zaplatit.

Dříve byla v obchodech i restauracích k dostání 10° a 12° piva, pak se přidala i 11°. Dnes je výběr daleko širší, od nealkoholických piv po silné 18°.

Pamatuji se, že v Prazdroji se vařilo 8° pivo, které se dodávalo do Škodovky, a také 9°, jež šlo na export do Švédska. Tato výroba možná tehdy netradičního piva mohla být realizována právě na základě relativně vysokého odbytu. Podobně to platí i dnes. Pivovary mohou vyrobit jakékoli pivo na přání, ale pokud se ho uvaří určité množství, musí být jistota, že bude i prodáno.

Obchodní stránka věci mě jako sládka nemusí zajímat. Já dostanu úkol, jaké pivo mám uvařit. To je moje náplň práce.

Předpokládám, že stejně jako vinní sommeliéři a degustátoři jsou i pivní degustátoři.

Jistě, není to sice tak běžné, ale jsou a mají na to státní zkoušku.

Pak byste jako sommeliér mohl doporučit, jaké jídlo ve vaší pivovarské restauraci se hodí k právě nabízenému pivu. V jídelníčku by se tak objevilo: Dnes k pšeničnému 12° pan sládek doporučuje…

To bych samozřejmě mohl, ale musel bych to sám vyzkoušet. Mezi vínem a pivem je trochu rozdíl. Existuje daleko více možností a druhů vína podávaného v restauraci než množství variant piva nabízeného ve stejném podniku. Je málo restaurací, kde by měli dvacet píp, z nichž by teklo dvacet druhů piva. Možná je mají v lahvích, ale to nebude případ malých pivovarů, které do lahví stáčet nemusí a chtějí prodávat hlavně své pivo.

Děkuji za rozhovor!

Zdroj: iDobnet.cz

http://idobnet.cz/news/josef-korbel-sladek-noveho-pivovaru

Bavorský pivovar Schneider Weisse, který je znám celou řadou svých speciálních světlých svrchně kvašených piv, uvede v říjnu 2011 v omezené edici na trh nový druh světlého svrchně kvašeného piva. Nová pivní kreace, která je dílem spolupráce ředitele a sládka uvedeného pivovaru se jmenuje TAPX „Nelson Sauvin“. Název dostal podle stejnojmenné odrůdy chmele původem z Nového Zélandu, která konečnému výrobku propůjčuje ovocně révové aroma.

Kromě toho se pro jeho přípravu používá jedinečný postup vaření s odlišným druhem kvasnic, přičemž kvašení probíhá tradičním způsobem v lahvích.

Pivo, které bylo stáčeno do sudů, nyní bude poprvé prodáváno v lahvích o objemu 0,75 l. Nová mimořádná várka byla vytvořena speciálně k pětadvacetinám jednoho holandského zákazníka, je však určena i na vývoz do dalších zemí. V Německu bude toto nové pivo také prodáváno ve středu bavorské metropole v mnichovské pivnici Weisses Bräuhaus.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=114014&ids=173

Pivo značky Staropramen se v poslední době stále častěji a významněji prosazuje na zahraničních trzích. Dnes je k dostání ve více než 30 zemích světa a celkové objemy Staropramenu prodaného v zahraničí rostou. Nově chce Staropramen spotřebitele zaujmout také moderním návštěvnickým centrem pivovaru.

Staropramen je vlajkovou lodí přední středoevropské pivovarské skupiny StarBev, která vedle společnosti Pivovary Staropramen vlastní také pivovary v Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Chorvatsku, Srbsku a Černé Hoře.

Obchodní aktivity má také na Slovensku a v Bosně a Hercegovině. Podpora zahraniční expanze značky Staropramen patří mezi nejdůležitější dlouhodobé cíle skupiny StarBev.

Expanzi podpoří také nové návštěvnické centrum v pivovaru

Jednu z významných forem podpory Staropramenu u nás i v zahraničí představuje nově také návštěvnické centrum, do jehož rekonstrukce StarBev investoval více než 30 milionů korun.

Modernizované centrum, které se nachází v prostorách pivovaru na pražském Smíchově, totiž patří mezi oblíbenou zastávku nejen českých, ale také zahraničních turistů, kteří přijíždějí na návštěvu Prahy. Vedle historických památek v centru metropole je pro ně návštěva pivovaru umístěného v docházkové vzdálenosti od středu města vítaným zpestřením.

Nový koncept návštěvnického centra vytvořený ve spolupráci se společností PROJEKTMEDIA s. r. o. (www.projektmedia.cz) klade důraz na silný audio-vizuální zážitek a interaktivitu s návštěvníky. Virtuálním průvodcem v celém návštěvnickém centru je legendární sládek Josef Paspa, který přispěl k výraznému rozvoji pivovaru ve 30. letech 20. století.

Prohlídka s následnou degustací

Samotná prohlídka centra začíná na stylizovaném náměstí, které je obklopeno štíty budov připomínajících historické pražské měšťanské domy, a kde nechybí ani původní lavičky.

Na začátku exkurze mají návštěvníci možnost dozvědět se vše podstatné o historii a současnosti Staropramenu pomocí moderní techniky, jakou jsou například dotykové displeje či speciální miniaturní projekce.

Dále prohlídka pokračuje do kanceláře sládka, kde příchozí přivítá ‚virtuální‘ Josef Paspa. Tento legendární sládek provází návštěvníky také v historické varně, kde se objevuje při unikátní audio-vizuální show na 16 obřích obrazovkách a krok za krokem provádí návštěvníky procesem, při kterém vzniká Staropramen. Kromě vaření piva je část expozice věnována i stáčení piva. Návštěvníci zde mohou vidět zmenšenou stáčecí linku s lahvemi v různých fázích tohoto procesu.

Nezbytnou součástí prohlídky je závěrečná ochutnávka piva, která se odehrává v unikátním pivním baru. Design tohoto baru odkazuje na bohatou historii českých hospod a volbou interiérových doplňků se hlásí k této tradici. Jednotlivé motivy v interiéru také zdůrazňují pražský původ Staropramenu, který má na zahraničních trzích velký význam.

V rámci degustace mohou příchozí ochutnat Staropramen Ležák, Černý nebo Granát a v případě zájmu mohou v pivním baru setrvat a pokračovat v degustování. Po ochutnávce mají návštěvníci možnost nákupu historických suvenýrů a jiných dárkových předmětů.

Prohlídky je možné absolvovat ve čtyřech jazycích (čeština, angličtina, němčina a ruština) pro jednotlivce i organizované skupiny. Cena vstupného činí 199 Kč včetně závěrečné ochutnávky různých druhů piv.

Více detailů se dozvíte na www.staropramen.cz.

Podle ohlasů prvních návštěvníků se zdá, že zážitek z tohoto návštěvnického centra je na světové úrovni a tento prostor má šanci zařadit se do programů většiny českých i zahraničních návštěvníků Prahy vedle klasických historických dominant.

Zdroj: iDnes.cz | Komerční sdělení

http://sdeleni.idnes.cz/staropramen-si-muzete-dat-jiz-ve-vice-nez-30-zemich-f7x-/zpr_sdeleni.aspx?c=A110919_115845_zpr_sdeleni_ahr

Pivovar Ostravar, který v polovině srpna ohlásil vstup do segmentu PET balení, začíná v pondělí 26. září s distribucí své podzimní novinky – světlého výčepního piva Ostravar Original ve dvoulitrových lahvích. „Na pultech obchodů by se měl největší lahvový Ostravar všech dob začít postupně objevovat ve druhé polovině týdne,“ říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas.

Pro Ostravar je nasazení dvoulitrového balení piva historickým momentem. „Se stáčením do lahví jsme začali v polovině minulého století. Doposud jsme naše piva stáčeli do objemově menších obalů. V posledních letech jsme standardně nabízeli spotřebitelům láhve a plechovky o objemu 0,5 litru. Dvoulitrové balení je tak pro nás doslova velkou novinkou,“ vysvětluje vrchní sládek ostravského pivovaru Richard Kornas.

Ostravar použije pro své dvoulitrové balení PET láhev určenou speciálně pro pivo. „Pro PET balení jsme se rozhodli kvůli rostoucímu zájmu spotřebitelů o tento druh balení, který je důsledkem měnícího se životního stylu lidí. Spotřebitelé stále více preferují vyšší komfort při nakupování, převážení a skladování piva,“ říká Kornas. „PET lahve jim tento komfort nabízejí. Jsou nejen lehké, ale také nerozbitné a uzavíratelné. Právě pro tyto benefity jim spotřebitelé dávají stále častěji přednost.“

Ostravar Original v PET lahvi začal tento týden ze stáčecí linky sjíždět také ve dvanáctilitrovém multibalení. „Bude tvořen šesti dvoulitrovými lahvemi a bude zafóliován tak, aby si jej spotřebitelé mohli pohodlně odnést domů“ říká o druhé z podzimních novinek ostravského pivovaru vrchní sládek pivovaru Richard Kornas. Výrazný potisk multibalení s dominující červenou barvou typickou pro Ostravar se společně se speciálním vystavením na prodejnách mají postarat o to, aby spotřebitelé toto nové balení nepřehlédli a šáhli po něm. Design etiket i multibalení je prací agentury Unity design.

Segment PET lahví, do kterého nyní vstupuje i Ostravar, je v současné době na českém pivním trhu výjimečný, protože významně vyrostl v posledních dvou letech, tedy v době poklesu celkové spotřeby piva u nás, a zároveň je momentálně nejrychleji rostoucím typem balení v obchodech.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Už půl roku pracují zaměstnanci vyškovského pivovaru pod novým vedením. A stejně dlouhou dobu už v pivovaru nefungují odbory, které podle informací Vyškovského deníku Rovnosti zanikly převodem pivovaru z firmy Jihomoravské pivovary na společnost Czech Beverage Industry Company. O znovuzaložení odborů se neuvažuje.

Podle odboráře Martina Obruči zanikly odbory samovolně přechodem pod jinou firmu. „Fungovaly normálně u Jihomoravských pivovarů, teď už ovšem nejsou funkční ani u této společnosti, ani u firmy, která nově pivovar převzala. Momentálně nás zůstalo asi sedm členů, ostatní zaměstnanci v odborech nejsou,“ řekl Obruča.

Znovuzakládat odbory je teď podle něj zbytečné. „Vzhledem k tomu, že se firma teprve rozjíždí, máme nastavenou jasnou linii. Dokud nebude pivovar znovu ziskový, tak stejně odbory nic nevymůžou. Chápeme situaci, v jaké se pivovar ocitl a v jaké je teď nové vedení, a protože se k zaměstnancům chovají slušně, není důvod situaci nějak měnit,“ vysvětlil Obruča.

Jak to bude s odbory vypadat v budoucnu, zatím nedokáže odhadnout. „Může se stát, že je znovu založíme, ale také je možné, že potřeba nebudou, to záleží na situaci. V nejbližší době to každopádně není v plánu,“ podotkl Obruča.

Totéž potvrdil i výkonný ředitel pivovaru Miloš Hrabák. „Zatím za mnou s požadavkem na založení odborů nikdo nepřišel, takže předpokládám, že zaměstnanci došli k názoru, že teď není potřeba odbory znovuzakládat. A jestli se něco chystá, o tom žádné zprávy nemám,“ řekl Hrabák.

Zároveň ředitel připomněl, že pivovar se po několika měsících dostal alespoň na nulu. „Propad jsme zastavili a věříme, že se nám podaří časem dosáhnout toho, že bude pivovar znovu ziskový, jako býval dřív. Snažíme se o to i díky různým akcím v areálu pivovaru, jako byl například Beerfest Vyškov,“ řekl Hrabák.

Vyškovský pivovar funguje pod vedením firmy Czech Beverage Industry Company od letošního jara. Ještě loni byl v takových existenčních problémech, že stát, který ho vlastní, uvažoval o jeho definitivním zrušení. Po několika výběrových řízeních nakonec ministerstvo zemědělství pivovar pronajalo novému nájemci.

Přesto ještě není situace v pivovaru úplně stabilní. Nedávno například policie zahájila trestní stíhání dvou členů někdejšího vedení pivovaru kvůli údajným neprůhledným zakázkám. Jedním z nich je i starosta Jiří Piňos.

Zdroj: Vyškovský deník | Autorka: Markéta Forró | Kráceno

http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/pivovarske-odbory-zanikly-nejsou-potreba-20110921.html

Budějovický i americký Budweiser se mohou v Británii prodávat současně. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku. Společnost Anheuser-Busch se domáhala zákazu používání této značky českým pivovarem na území Spojeného království, ale neuspěla.

Americký nápojový koncern Anheuser-Busch sice v roce 1979 podal přihlášku k registraci známky Budweiser na Britských ostrovech o 10 let dříve než budějovický pivovar, ale patentový úřad Spojeného království zapsal známky obě.

Britské právo takový postup umožňuje. Až v roce 2005 začala koexistence obou známek americké továrně vadit a žádala neplatnost té české.

Evropský soud ale rozhodl, že vzpomenout si po 30 letech užívání názvu, že někdo jiný prodává pivo stejného jména, je poněkud pozdě.

Americký výrobce i českobudějovický pivovar tak mohou pokračovat v užívání ochranné známky Budweiser ve Spojeném království. Oba výrobky si totiž nekonkurují.

Soud také dospěl k názoru, že britští spotřebitelé jsou schopní zřetelně odlišit pivo českobudějoviského Budvaru od tekutin společnosti Anheuser-Busch.

Významný verdikt pro Budvar

Podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého jde ve v letitém sporu o používání značky Budweiser o významný verdikt. Británie je pro Budvar druhým nejvýznamnějším vývozním odbytištěm.

„V Británii je už několik desetiletí povolená koexistence obou značek. Byl tady pokus Američanů situaci zvrátit a ten se nepovedl. V tom smyslu je to velice důležité,“ uvedl Veselý.

Oba pivovary bojují o značku Budweiser a její různé obměny více než sto let. Většina sporů je z nedávných let, kdy Budvar zvýšil export. „V naprosté většině sporů Budvar vyhrává, takže vezmeme-li skóre, je to tak dva jedna až tři jedna pro Budvar,“ připomněl Veselý.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Pavel Novák, Milan Kopp a Martin Hromádka

http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/951713

Společnost Beatson Clark posiluje svou pozici předního výrobce skleněných obalů na nápoje. Je dodavatelem lahví pro obchodní firmu, navazující na dlouholetou tradici australského vinařství, která v současné době zastupuje 80 různých značek nápojů, Accolade Wines.

Pro ni speciálně vytvořila obal k zavedení novinky, alkoholického zázvorového piva, uváděného do oběhu pod značkou Ginger Joe. Výrobce této novinky, Stone´s Ginger Wine, je anglickou tradiční značkou, kde kořeny výroby zázvorového vína sahají až do roku 1740. S uvedením zázvorového piva Ginger Joe se tento výrobce nápojů dostal rozšířením svého portfolia do nové kategorie nápojů.

Standardní láhví na nápoje o obsahu 330 ml se firmě Beatson Clark podařilo zajistit ideální balení pro nový produkt prezentovaný firmou Accolade Wines. Podle slov marketingové ředitelky této obchodní firmy respektuje tato novinka zcela přání zákazníků, kteří mají v oblibě právě takovou velikost obalu, ale i takový design včetně chuti nápoje, jež je do tohoto obalu stáčen.

330mililitrová láhev na jantarové pivo od Beatson Clark má standardní hrdlo s korunkovým uzávěrem a byla vybrána právě pro její tradiční tvar.

Firma Beatson Clark je předním britským výrobcem skleněných obalů o malých objemech, který je vyhlášený zejména svými znalostmi v oblasti pivovarství.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová | BREWERS´Guardian

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=113962&ids=176

Dnes ve dvě hodiny odpoledne uvítal pivovar Radegast jubilejního 10 tis. návštěvníka. Překvapený Lubomír Viencek z Frýdku-Místku získal od zástupců pivovaru karton piv a tašku s pivními suvenýry. Pivovar letos zcela jistě oslaví rekordní návštěvnost, která se vyšplhala nad hranici deseti tisíc pouze v roce 2009. Na výrazném nárůstu zájmu o návštěvu pivovaru má podíl také moderní návštěvnické centrum, které v září slaví roční výročí svého otevření.

V roce 2010 prošlo pivovarem Radegast 9 088 lidí. Letos to bude výrazně více, protože už 21. září v Nošovicích přivítali desítitisícího návštěvníka. "K růstu zájmu o exkurzi pivovarem určitě přispělo otevření návštěvnického centra s prodejnou, které přineslo zájemcům o pivovar další zážitky, široký sortiment dárků s pivní tematikou i potřebný komfort. Ohlasy na podobu centra jsou velmi pozitivní, a to od českých i zahraničních návštěvníků," řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Jubilejním desítitisícím návštěvníkem se stal Lubomír Viencek z Frýdku-Místku, který je v důchodu. V pivovaru už byl několikrát, ale návštěvnické centrum viděl dnes poprvé.

Většina návštěvníků přijíždí do Nošovic z tuzemska. Pivo vařené tradičním postupem však láká i zahraniční turisty. Nejsilnější skupinou jsou Poláci, kterých letos dorazilo do Radegastu takřka 1 000. Mezi návštěvníky nechybí ani turisté z Velké Británie, USA či Austrálie.

Rok 2011 zatím vypadá v oblasti cestovního ruchu pro Moravskoslezský kraj velmi slibně. Po takřka dvou letech sníženého zájmu o sever Moravy se od konce roku 2010 počet turistů stále zvyšuje. Ve druhém čtvrtletí roku 2011 navštívilo kraj meziročně o 4,5 % více lidí.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1030%22%3ERadegast

Po důkladném zhodnocení stavu svých provozů v Krásném a Velkém Březně provede společnost Heineken Česká republika integraci těchto pivovarů. Integrovaný provoz ve Velkém Březně bude vyrábět pivní značky Zlatopramen a Březňák. V souvislosti s tímto rozhodnutím společnost investuje 100 milionů Kč do modernizace a rozšíření pivovaru Velké Březno.

Provedené hodnocení se zaměřilo na stav obou pivovarů a ukázalo, že z důvodu optimalizace efektivity, budou výroba piva (ke konci tohoto roku - pozn. PI), zaměstnanci a vybavení pivovaru Krásné Březno muset být začleněny do pivovaru Velké Březno.

Na následující tři roky je stanoven plán investic v hodnotě 100 milionů Kč, které by měly přinést rozšíření výrobních kapacit, přesun zařízení z Krásného do Velkého Března a zároveň zajistit zaměstnancům bezpečnostní a pracovní podmínky nejvyššího standardu.

Integrace se netýká pouze výroby a zařízení, ale také týmů obou pivovarů. Společnost Heineken v současnosti zaměstnává v Krásném a Velkém Březně 119 zaměstnanců, z toho 54 v prvním a 65 v druhém pivovaru. Po integraci by v pivovaru Velké Březno mělo pracovat 83 zaměstnanců. Všem 36 zaměstnancům, pro něž se nenajde uplatnění v integrovaném týmu, bude nabídnuto jiné pracovní místo v provozech společnosti Heineken v České republice.

Pan Etienne Strijp, generální ředitel společnosti Heineken Česká republika, toho rozhodnutí komentuje následovně: „Provozování dvou pivovarů, které jsou od sebe vzdáleny jen několik málo kilometrů, není nadále udržitelné. Jsme přesvědčeni, že jejich integrací dosáhneme značného přínosu v oblasti kvality, efektivity a udržitelnosti. Naším cílem je redukovat negativní dopady procesu integrace na absolutní minimum. Nabídka alternativního uplatnění všem lidem opouštějícím své původní pozice je v tomto ohledu nedílnou součástí našich snah.“

Členové management týmů vedli osobní jednání s představiteli města, na nichž je o tomto rozhodnutí informovali. Jednání proběhla bezprostředně po oznámení odborům a zaměstnancům dotyčných pivovarů.

Společnost Heineken Česká republika bude nadále vyrábět jak Zlatopramen (původně z Krásného Března), tak Březňák (původní pivo z Velkého Března), přičemž tyto značky si uchovají své vlastní receptury a ingredience. Obě značky budou nadále těžit z obchodní a marketingové podpory společnosti Heineken Česká republika, která bude pokračovat v podpoře kulturních, sportovních, společenských a mnohých dalších aktivit v severních Čechách stejně, jako tomu bylo doposud.

Zdroj: Tisková zpráva společnosti Heineken ČR

Zadavatelé segmentu Nealkoholické nápoje, minerální a ostatní vody v květnu nakoupili reklamu v hodnotě více než čtvrt miliardy korun. Vyplývá to z monitoringu reklamních investic společnosti Admosphere zveřejněných v úterý.

Podle těchto údajů byl v období od května do srpna 2011 nepropagovanějším nealko nápojem Coca-Cola. V segmentu Pivo ve stejné době nejvíce investoval Plzeňský Prazdroj.

Jarní a letní měsíce roku bývají typické zvýšenou konzumací nealkoholických nápojů a piva. Z dat monitoringu Admosphere je nyní zřejmé, jak se segmenty na svou propagaci před sezónou připravovaly.

Pivní segment oproti nealkoholickému nevyčkával a postupně začal navyšovat investice už od března. Vrcholu v letošních investicích dosahoval v měsících červnu a červenci s nákupem reklamy v ceníkových hodnotách přes 130 milionů korun.

V segmentu Pivo jsou rozdíly v investicích jednotlivých zadavatelů znatelnější. Dominuje Plzeňský Prazdroj s objemem nákupu reklamy v hodnotě 172,7 milionu korun. Druhý Heineken ČR zakoupil reklamu v hodnotě 141,4 milionu korun. O 82 milionů méně pak do reklamy investovaly Pivovary Staropramen, které nakoupily inzerci v ceníkové hodnotě 59,4 milionu korun.

Zadavatel Heineken ČR nakoupil pro společnou propagaci značek Krušovice (10°) a Krušovice (12°) reklamu v hodnotě 53,6 milionu korun, do inzerce piva Zlatopramen 11° investoval 48 milionů. Prazdroj pro svou značku Gambrinus zakoupil inzertní prostor za 35 milionů korun.

Společnost Admosphere vychází z ceníkových cen, statistika tak nezohledňuje různé hromadné slevy, klientské bonusy či promo akce. Výsledné reklamní investice tak mohou být o něco nižší. Porovnání ceníkových cen přesto umožňuje snadnou představu o mediálním trhu, vzájemných poměrech mediatypů, médií, zadavatelů a jednotlivých produktových kategorií.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Filip Sušanka | Kráceno

http://www.mediafax.cz/ekonomika/3287124-Vyrobci-nealkoholickych-napoju-a-piva-pred-sezonou-nakoupili-reklamu-za-ctvrt-miliardy-korun

Velkým propagátorem českého piva v Asii je Vietnamec Ngo Hong Chuyen. V sobotu zavítal do Plzně na festival minipivovarů Slunce ve skle. Nabízel tu k ochutnání produkci z prvního vietnamského minipivovaru.

„V tehdejším Československu jsem osm let studoval. Poznal jsem tu i výborné plzeňské pivo,“ řekl Deníku. Zlatavý mok ze západočeské metropole mu po návratu do vlasti chyběl natolik, že jej začal do Vietnamu dovážet. „Dostal jsem tam lahvové i čepované. Právě sehnat kvalitní čepované bylo u nás obrovským problémem. Za dovoz jsme ale museli platit velmi vysokou daň,“ sděluje Ngo Hong Chuyen. Proto se rozhodl, že bude ve své domovině vařit vlastní pivo. Je zakladatelem historicky prvního vietnamského minipivovaru.

A při jeho výstavbě na Čechy nezapomněl. „Naše pivo vyrábíme z velké části z českých surovin. Máme odtud například i slad. Také veškeré technické zařízení je české. A navíc nám je vaří český sládek. Takže ve Vietnamu je pouze voda a lokalita, kde se pivovar nachází,“ dodává podnikatel, kterého s Českou republikou spojuje ještě jedna věc. Je totiž jejím konzulem v Ho Či Minově Městě.

V současné době má ve Vietnamu tři minipivovary. Před nedávnem se navíc stal provozovatelem první originální restaurace Pilsner Urquell v Asii.

Ve Vietnamu jsou podle něho k dostání především piva z velkých evropských pivovarů typu Heineken. Větší pivovary se ve Vietnamu nacházejí ve městech Hanoj a Saigon. „Ovládají zhruba čtyřicet procent trhu. Piva, která se v nich vyrábějí, se s těmi českými nedají srovnat Jedná se totiž o něco úplně jiného. Jsou to většinou lehká levnější piva určená spíše k osvěžení. Jsou dobrá, ale velmi odlišná,“ podotýká Chuyen.

Plzeňský festival si podle svých slov užíval. „Podobné akce jsou skvělé. Je výborné, že se zde mohou představit malí výrobci,“ doplňuje majitel minipivovarů.

Do Čech dovezl na ukázku jen menší množství piva. O jeho ochutnávku byl mezi plzeňskými pivaři obrovský zájem.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor a foto: Ladislav Vaindl

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/konzul-ve-vietnamu-vyrabi-pivo-podle-ceskeho-vzoru.html

V novém školním minipivovaru zahajují od září pravidelnou výuku žáci SOŠ ekologické a potravinářské Veselí nad Lužnicí. Minipivovar vybudovala škola nákladem 1,5 milionu Kč koncem minulého školního roku. O hlavních prázdninách probíhaly technologické zkoušky celého zařízení, které vyrobila akciová společnost Pacovské strojírny Traiding. Nezbytné stavební úpravy provedla před montáží technologie firma Bauservis Veselí nad Lužnicí.

V minulých dnech byly zkušebně uvařeny první várky piv pod vedením školního sládka Ing. Ivana Dufka. Piva jsou vyráběna nefiltrovaná, bez pasterizace. Dostala také své názvy, pod kterými jsou registrována: Blatské výčepní (nízkostupňové pivo), Blatský ležák světlý, tmavý (dvanáctistupňové pivo), Blatský švihák (světlé, čtrnáctistupňové pivo). Poslední název vychází ze soutěže o název piva na letošních Veselských slavnostech. Dále chystáme výrobu ochucených piv a speciálů. Jedná se o piva výuková, která nebudou nabízena k běžnému prodeji. Veřejnosti budou prezentována při příležitosti dnů otevřených dveří, náborových akcí, výstav apod.

Kvasné procesy jsou součástí nového zaměření studijního oboru technologie potravin (školní vzdělávací program: výroba piva, lihu a potravin). Žáci absolvují praktickou výuku ve vaření piva v minipivovaru. Dále budou provádět laboratorní zkoušky v mikrobiologických a chemických laboratořích školy. Ve 4. ročníku (jsou již zletilí) mají na programu také senzorickou analýzu piv-degustační zkoušky: např. říz, hořkost, vůni, barvu a jiné. V rámci exkurzí a praxí poznají žáci výrobu v tradičních velkých pivovarech i v soukromých minipivovarech, které jsou v poslední době hojně zakládány.

Naše škola navazuje výstavbou minipivovaru na tradici vaření piva ve Veselí nad Lužnicí. Sousedí totiž s objektem bývalého pivovaru za tzv. starou radnicí. Pivo bylo v našem městě vyráběno již od roku 1555. Pivovar založil Vilém z Rožmberka, vařilo se zde do roku 1898. Později byla v objektu sladovna. Dovolujeme si tedy přispět touto malou troškou k oslavě Rožmberského roku.

Zdroj: SOŠ ekologická a potravinářská Veselí n.L. | Autor: Ladislav Honsa, ředitel školy

http://www.sos-veseli.cz/aktualita.php?id=131

Do zavedení výroby těchto speciálů investuje společnost 30 mio korun, polovinu z toho pokryje dotace EU. Nová linka je ve zkušebním provozu, první ochucená piva pivovar uvede do Vánoc 2011 (11). V roce 2010 pivovar prodal 154 000 hl piva.

Zdroj: Finance.cz | HBI Press

http://www.finance.cz/zpravy/finance/326190-pivovar-konrad-vratislavice-zacne-vyrabet-ochucena-sladka-piva-plus-piva-nezvykle-horka/

Již tuto sobotu 24. září 2011 přijedou do Černé Hory na Blanensku Xindl X, MIG 21, BUTY, Gipsy.cz, Katarína Knechtová a mnoho dalších. Vystoupí na již 15. ročníku Pivní pouti, kterou pořádá černohorský pivovar.

Jak název napovídá, Pivní pouť bude v prvé řadě oslavou zlatavého moku. Pro návštěvníky budou připraveny prohlídky pivovarem a také celý sortiment piv a limonád. „Pivo a nealkoholické nápoje potečou z 88 píp na 19 místech uvnitř pivovaru a návštěvníci budou moci ochutnat mimo jiné také Svatováclavský pšeničný speciál, který zde letos bude mít premiéru, neboť hospody jej budou nabízet až od 27. září,“ uvedl Bořivoj Bartoněk, obchodní ředitel Pivovaru Černá Hora.

Svatováclavský pšeničný 13% speciál je svrchně kvašené pivo, při jehož výrobě se používá minimálně jedna polovina sladu připraveného z pšenice. Je charakteristický osvěžující kořeněnou a ovocnou chutí a světlou až slámovou barvou s neprůhledným zákalem, který způsobuje živá kultura rozptýlených pivovarských kvasinek.

Doprovodný program bude probíhat na dvou pódiích, od 11 hodin na nádvoří pivovaru a od 13 hodin také na „výletišti“ nad pivovarem. Vystoupí Rangers – Plavci, Turbo, BUTY, Xindl X, Pozdní sběr, Katarína Knechtová, Gipsy.cz, Tereza Černochová a Mig 21. Pro nejmenší návštěvníky bude kromě limonád připraveno také vystoupení Michala Nesvadby, bublinková show a Kamarádi. Celý den zakončí ohňostroj. Vstupné na obě pódia bude činit 170 Kč, děti do 140 cm budou mít vstup zdarma. Půllitr piva bude stát 20 Kč.

Nedílnou součástí Pivní pouti budou i stánky s občerstvením. Pro sběratele pivních suvenýrů, ale i běžné zájemce bude připraven stánek s propagačními materiály, kde bude možné si zakoupit také unikátní sklenici s emblémem 15. ročníku Pivní pouti a datem 24. 9. 2011.

Do Černé Hory bude zajištěna autobusová doprava navazující na příjezdy a odjezdy osobních vlaků v nedalekém Rájci-Jestřebí. Z Rájce-Jestřebí bude autobus odjíždět do Černé Hory každou hodinu od 9.45, zpět z Černé Hory do Rájce-Jestřebí bude autobus odjíždět vždy v celou hodinu od 14.00 do 21.00.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Plzeňský Prazdroj představuje novou podobu stránek www.napivosrozumem.cz. První verzi internetových stránek spustil Plzeňský Prazdroj v rámci podpory odpovědného přístupu ke konzumaci alkoholu již v únoru 2009. Návštěvníci se jejich prostřednictvím dozvídají užitečné informace o zdravotních účincích alkoholu na lidský organismus a také o zásadách, jak jej odpovědně konzumovat. Nově stránky nabízejí on-line poradnu s vyjádřeními zkušených odborníků a komplexní test konzumace alkoholu. O aktuálním stavu hladiny alkoholu informuje návštěvníky stránek služba Promile INFO. Stránky samotné propaguje Prazdroj na veškerých reklamních výstupech, například v minulém roce i na 240 milionech obalů a milionech podtácků v hospodách po celé České republice.

Nová podoba stránek www.napivosrozumem.cz byla tvořena na základě poznatků z průzkumu, který provedla společnost GfK. Ze vzorku 500 respondentů zde již 1/3 dotazovaných v minulosti hledala informace o vlivu alkoholu na lidské tělo, celých 82 % respondentů pak doporučilo návštěvu stránek svým známým. Na otázku, odkud lidé vědí o existenci těchto stránek, uvedlo 33 % jako zdroj televizní reklamu, 24 % internet a 23 % obaly produktů Plzeňského Prazdroje.

Stránky www.napivosrozumem.cz prohloubí v nové verzi také úspěšnou spolupráci s občanským sdružením SANANIM. Pro zájemce je na stránkách k dispozici on-line poradna, na kterou mohou směřovat své dotazy ohledně alkoholu a jeho konzumace, případně vyhledávat informace v již zodpovězených otázkách. Na dotazy zde budou odpovídat zkušení odborníci. Stránky obsahují i Komplexní test konzumace alkoholu, který z odpovědí účastníků vyhodnotí míru jejich užívání alkoholu. Prvním z odborníků, kteří se vysloví na webu k častým dotazům a nejčastějším mýtům ohledně alkoholu v sekci Odborník radí, bude Prof. MUDr. Tomáš Zima, děkan 1. lékařské fakulty UK. Jeho příspěvek se zaměří na konzumaci alkoholu a kávy. Na stránkách uživatelé naleznou také službu Promile INFO, kterou Prazdroj dlouhodobě podporuje.

„Věříme, že podpora zodpovědné konzumace může pozitivně ovlivnit povědomí a pochopení této problematiky a že díky dalšímu rozvoji těchto aktivit může být dosažena změna chování související s nezodpovědnou konzumací alkoholu,“ uvedla Drahomíra Mandíková, ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje.

„Vítáme rozšíření spolupráce s Plzeňským Prazdrojem ve formě umístění našich aplikací na stránky napivosrozumem.cz. Považuji za důležité, aby lidé o konzumaci alkoholu přemýšleli. Věřím, že Komplexní test konzumace alkoholu, on-line poradna, názory odborníků a služba Promile INFO pomohou kvalifikovanému rozhodování a odpovědnému chování konzumentů piva. V dnešní době považuji prostředí internetu za ideální místo nejen pro preventivní aktivity, ale také pro přímou pomoc,“ sdělil Jiří Richter, výkonný ředitel občanského sdružení SANANIM.

Prazdroj přichází nejen s cennými informacemi, ale především s jasnou výzvou k odpovědné konzumaci alkoholu. Na všech svých reklamních materiálech a pivních etiketách uvádí odkaz na webové stránky napivosrozumem.cz a letos začal navíc vysílat jasný vzkaz: Alkohol za volant nepatří. V rámci podpory tématu sdělení ALKOHOL ZA VOLANT NEPATŘÍ bylo uzavřeno memorandum o spolupráci s Ministerstvem dopravy. Prvním výstupem spolupráce je více než 1,2 milionu podtácků s aktuálními tématy v silničním provozu, kterými jsou alkohol za volantem a viditelnost. Podtácky s grafikou od oddělení BESIP již distribuují do restaurací po celém Česku, kam Plzeňský Prazdroj dodává svá piva. Prevenci alkoholu za volantem se taktéž věnuje služba Promile INFO. Ročně se informace Plzeňského Prazdroje o odpovědné konzumaci alkoholu vyskytují na 240 milionech obalech a milionech podtácků, v TV reklamě je tomuto apelu věnováno 5 % plochy a 10 % času.

Stránky se budou měnit na základě názorů veřejnosti a uživatelů i do budoucna. Počátkem roku 2012 proběhne další průzkum, jak veřejnost vnímá změny těchto webových stránek. Po vyhodnocení nejčastějších dotazů bude pružně přizpůsoben obsah webových stránek.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1028%22%3E80

Pivní bitva se rozhořela naplno. Právě v těchto dnech začíná sledovaný spor mezi pivovarem Janáček, respektive skupinou K Brewery a skupinou Plzeňský Prazdroj. "Termín soudního líčení máme u Městského soudu v Praze nyní v září. Spor se vede o značku Prima a Primus," uvedla Barbora Burešová, mluvčí skupiny K Brewery.

​Podle mluvčího Prazdroje je problém v podobnosti etiket. Ty se shodují v barvách, podobný je i typ písma. „Respektujeme naše konkurenty na pivním trhu. Není ale přípustné, aby kdokoli poškozoval zavedenou značku Primus užíváním označení, které je jí podle našeho názoru slovně i graficky zaměnitelně podobné," předkládá názor Plzeňských Jiří Mareček, mluvčí skupiny Prazdroj.

Zdroj: idobryden.cz

http://www.idobryden.cz/zpravy/zacina-soud-janacek-versus-prazdroj/d00632fe-319c-102f-ba63-00e0814daf34/

Americký prezident Barack Obama je jako mnozí Američané milovníkem domácího piva. Jeho vášeň došla až tak daleko, že si jej nechává vařit přímo v Bílém domě.

Pivo se podle televize CBS připravuje v kuchyních Bílého domu na zařízení pro kutily, které si pořídil na vlastní náklady. Výsledkem je lehký světlý ležák ochucený medem ze zahrady prezidentského sídla, o kterou se stará Obamova žena Michelle.

Hlava státu začala s přípravou vlastního piva údajně ku příležitosti letošního vyvrcholení soutěže amerického fotbalu a za tu dobu už tamní kuchyně opustilo na sto lahví.

Obama si zlatavý mok rád vychutnává jak sám, tak při více či méně oficiálních příležitostech. Posledním, který měl tu čest připít si s prezidentem jeho vlastním pivem, se stal minulý týden exseržant Dakota Meyer, jemuž Obama udělil medaili za to, že v Afghánistánu v září 2009 při bojích zachránil přes 30 spolubojovníků.

Přestože pivo vařili už Obamovi předchůdci Thomas Jefferson a George Washington, nynější prezident je prvním, který tak činí přímo v Bílém domě, podotkl list The Huffington Post.

Zdroj: Novinky.cz

http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/245098-obama-si-vari-vlastni-medove-pivo.html?ref=stalo-se

Dovolujeme si Vás informovat o nové pivní značce, pivu Melantrich. Jedná se o nefiltrovaný světlý ležák plzeňského typu, vařený v pivovaru Permon Sokolov s kapacitou 1500 litrů na jednu várku. Pivovar vyrábí tradiční přírodně a řádně kvašené nefiltrované a nepasterované živé pivo bez přísad.

Melantrich mohou pivní znalci vychutnat v české Restauraci v Melantrichu přímo v historické budově Melantrich na Václavském nám. 36, Praha 1. Pivo Melantrich představuje jakousi ozvěnu dávných časů, kdy pivo pro své zákazníky vařili sami hospodští.

Restaurace v Melantrichu jako jedna z mála restaurací v okolí nabízí na čepu vždy minimálně 8 druhů českých regionálních piv. Tato se čepují z "pivního mostu" s dvanácti kohouty, svého druhu jediného v ČR.

Nové pivo Melantrich bude představeno 5. října 2011.

Zdroj: Restaurace v Melantrichu

Čím lákavější je potravina nebo nápoj, tím víc chtějí lidé slyšet, že je mohou s klidem konzumovat. Do této kategorie patří i pivo. Jak to s ním tedy je? Lze ho doporučit, nebo zatratit?

Jako dietolog jsem neustále konfrontován svými klienty, zda ta či ona potravina je či není vhodná a v jakém množství či kvalitě. Nejvíce dotazů je (celkem pochopitelně) směřováno k takovým potravinám, které jsou vyhledávané, chutné, populární, po nichž se přibírá, na nichž se snadno vypěstuje závislost, jejichž konzumace často sklouzává až do nekontrolovaných poloh!

Do poslední skupiny patří, bohužel, pivo, ale také káva, sladkosti (čokoláda) apod.

Zdá se ale, že u potravin, které má lidstvo na jídelníčku už pěkně dlouho (a u piva to je asi šest tisíc let), lze najít opravdu pádné důvody, proč tomu tak je. Princip „potravina budiž tvým lékem“ není jen čínský a antický (Hippokratés), ale tak univerzální, že ho měly, myslím, ve vínku i jiné starodávné civilizace.

Čínská zkušenost

V Číně jsem byl nedávno. Co tam dnes pijí? Přes slušný výběr piv, a to jak západních, tak místních (rozhodně nejsou špatná), tam rozhodně nehrozí, že by nás předstihli v pití piva na hlavu a rok, i když se Čína v poslední době zasloužila o celou řadu prvenství.

Číňané totiž v sobě mají hluboko zakořeněný historický princip rovnováhy a vyváženosti, a to jak vzhledem k samotnému složení potravinového koše (včetně nápojů), tak i svých individuálních potřeb a vlastností. Myslím si, že pivo je pro ně zajímavé hlavně z hlediska uplatňování principu „hořkosti“ v paletě chutí, která by měla být také vyvážená. Pije se tam všechno – doma hlavně zelený a černý čaj a značkové softdrinky či minerálky v restauracích. Pivo je v sedmimiliónovém Hang-zhou, které jsem navštívil, v nabídce jen v minimálním výběru, a většinou jen lahvové.

Celočínská realita však bude asi složitější. Nedávno se tu začalo vyrábět např. pivo z čerstvého kravského mléka. Nápoj lze zatím ochutnat jen ve městě Sing-tchaj v provincii Che-pej. Mléčné pivo má kromě nízkého obsahu alkoholu a bohaté pěny navíc všechny blahodárné látky, přítomné v zakysaných mléčných produktech.

Pivo a zdraví

Vzhledem k historicky zakořeněné tradici pití piva se tedy nedivím, že u nás i ve světě stále přibývá nových a nových argumentů, proč má tento nápoj tak příznivé zdravotní účinky.

Jako již v minulých příspěvcích opět připomínám, že tyto zdravotní účinky lze očekávat u piva a podobných potravin, jen když je konzumujeme s mírou, tj. v množství přiměřeném, což představuje u alkoholického piva asi půl litru denně pro muže a třetinku litru pro ženy. Samozřejmě s individuálními odchylkami, také mírnými.

Je nesporné, že pivo přináší nejen chuťové, ale i zdravotní benefity – to by se asi tak historicky dlouho neobjevovalo v potravinovém koši minulých i současných civilizací od doby starých Sumerů. Jestliže dnešní civilizaci označíme jako globalizovanou, pak není divu, že i EU uznává mírnou konzumaci piva za součást evropského životního stylu (Brusel, 2. sympozium o pivu a zdraví, říjen 2001).

Kromě diuretických (močopudných), laxativních (proti zácpě) a sedativních (proti nespavosti) účinků piva vystupují do popředí zejména jeho příznivé účinky na srdečně-cévní soustavu. Prof. Mitchell z University of North Carolina (Chapel Hill, USA) tehdy potvrdil před poslanci Evropského parlamentu, že mírná konzumace piva přispívá ke sníženému riziku srdečně-cévních chorob, ohrožujících jak USA, tak Evropu, a to především z těchto důvodů: alkohol zvyšuje hladinu „dobrého“ HDL cholesterolu v krevním séru; alkohol snižuje hladinu tzv. fibrinogenu v séru a tím snižuje riziko tvorby tzv. vmetků (trombů) ucpávajících cévy a kapiláry; alkohol snižuje shlukování krevních destiček, které vede ke zvyšování hustoty krevní tekutiny; alkohol snižuje riziko náhlé srdeční příhody v důsledku ischemie (infarktu).

Britská studie potvrzuje, že denní porce půl litru tmavého piva typu Guinness může významně snižovat riziko ischemie.

Podle vědců působí tmavé pivo stejně dobře jako známé salicyláty (např. Aspirin), protože pomáhá předcházet vzniku krevních sraženin, které mohou způsobit srdeční infarkt i mozkovou mrtvici. Vědci srovnávali účinky různých druhů piv a ležáků. Několika pokusným psům se zúženými tepnami podávali rozličné druhy pěnivého nápoje. A právě piva typu Guinness dokázala snižovat srážlivost krve nejvýznamněji.

Mezi mírnými konzumenty piva je také nižší výskyt obávané cukrovky 2. typu (tzv. stařecké) – nebezpečné choroby s celosvětově e­pidemickým vývojem, která spolu se srdečně-cévními poruchami a obezitou tvoří podstatu vražedného metabolického syndromu, který je celosvětově na hrozivém vzestupu. Je proto pravděpodobné, že pivo, zřejmě díky biogennímu trojmocnému chromu a vláknině, omezuje tzv. insulinovou rezistenci, která je příčinou tohoto typu cukrovky.

Které látky obsažené v pivu prospívají našemu tělu?

Tzv. antioxidační kapacita piv je daná obsahem tzv. flavonoidů, jejichž účinek je namířen proti škodlivým volným radikálům, pocházejících ze znečištěného životního prostředí, z technologicky zpracovaných potravin, z nadměrného slunečního záření a vznikajících v důsledku stárnutí a stresu. Právě flavonoidy z ječného sladu, polyfenoly, se na hodnotě této kapacity podílejí významnou měrou, i když naše tělo po této stránce nerozlišuje, zda se jedná o tmavé či světlé pivo.

Dalším zdrojem antioxidačních látek je chmelový extrakt, který propůjčuje pivu nejen aroma, hořkost, ale i schopnost piva rychle zahnat žízeň. Látky z extraktu propůjčují pivu mírné antibiotické vlastnosti, zejména pokud jde o nepasterovaná piva, doprovázené ještě protiplísňovými a protizánětlivými účinky. Další látky z chmele přispívají ke zvýšené hladině estrogenních hormonů u postmenopau­zálních žen, dále k rovnováze andro- a estrogenních hormonů v buňkách prostaty, která tím u mužů ztrácí tendenci k tzv. benignímu zvětšování (hyperplasii). Hořčiny z chmele zase stimulují chuť k jídlu. Flavonoid hopein má silný chemoprotektivní účinek, tj. chrání tělo před vznikem a rozvojem nádorových onemocnění.

Kromě vitamínů B-komplexu je pivo bohaté na kyselinu listovou, která je důležitým faktorem tvorby tzv. homocysteinu – markeru srdečně-cévních poruch, aterosklerózy i rakoviny. Když je hladina kyseliny listové v těle dostačující, hladina homocysteinu klesá a s ní i riziko uvedených civilizačních onemocnění. Až 10 % kyseliny listové navíc získávají ti, co pijí pivo. Přitom v jednom litru jí je tolik jako v 0,3 kg rajčat.

Je známo, že nejenom vápník (hlavně z mléčných výrobků), ale také křemík je důležitý pro pevnost kostí. Odkud ho ale vzít, když ho v potravinovém koši stále ubývá? Bylo zjištěno, že kromě minerálek je významné množství křemíku (na úrovni denní doporučené dávky cca 40 mg) vázáno i v pivě, a to dokonce ve vysoce vstřebatelné formě (tzv. kyselině ortho-křemičité). Křemík se však také podílí na výstavbě cévních stěn a v nemocných, aterosklerotických cévách byl pozorován jeho nedostatek. Mírné pití piva tedy může prospívat i k potlačení rozvoje aterosklerózy. U starších osob je dále spojováno s nižším výskytem demence, sníženým rizikem tvorby žaludečních vředů a podporou trávení.

Pivo obsahuje také užitečnou vlákninu z buněčných membrán ječmene (asi 6 g vlákniny/l). Druh piva vyráběný patentovaným postupem ve společnosti Beverage Marketing USA je ještě obohacován přídavkem betaglukanové vlákniny, přispívající ke zdraví srdce. Takové pivo má v USA velkou naději stát se vzhledem ke zdravotním účinkům, preventivnímu působení a přítomnosti antioxidantů tzv. nutraceutikem, tedy funkční potravinou podporující kardiovaskulární zdraví. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) totiž nedávno schválil zdravotní tvrzení pro výrobky bohaté na beta-glukany a jejich příznivé působení na odvrácení srdečních onemocnění.

Češi ale určitě zůstanou nadále věrní svým klasickým pěnovým mokům uvařeným podle zákona o čistotě piva. Tento Reinheitsgebot z roku 1516 praví, že pravé pivo je možné vyrobit pouze ze surovin „…ne jiných než ječmen, chmel a voda…“.

Zdroj: Vitalia.cz | Autor: Ivan Mach, Ředitel dietologie v Resortu Sv. Kateřina, prezident Aliance výživových poradců ČR

http://www.vitalia.cz/clanky/pivo-potravina-nebo-lek/

Největším trhem s pivem v loňském roce zůstala Čína, která díky spotřebě kolem 450 milionů hektolitrů piva zvýšila svůj náskok před druhými Spojenými státy. Na dalších příčkách se umístily Brazílie, Rusko a Německo.

Celosvětový prodej piva se v letošním roce díky silné poptávce na rozvíjejících se trzích zvýší o zhruba 2,5 procenta po loňském nárůstu o 1,6 procenta. Předpověděla to v pondělí výzkumná skupina Plato Logic.

"Pivní sektor za současné ekonomické situace vykazuje v globálu i nadále odolnost," uvedl šéf skupiny Plato Ian Pressnell. V Evropě a Americe letos Plato očekává nárůst prodeje piva o procento. V Asii, Africe a na Blízkém východě by se měl růst pohybovat od čtyř do pěti procent, napsala agentura Reuters.

Z údajů skupiny Plato vyplývá, že největším trhem s pivem v loňském roce zůstala Čína, která díky spotřebě kolem 450 milionů hektolitrů piva zvýšila svůj náskok před druhými Spojenými státy. Na dalších příčkách se umístily Brazílie, Rusko a Německo.

Pozici nejprodávanější značky si loni udrželo čínské pivo Snow, které vaří společný podnik zahrnující druhý největší světový pivovar SABMiller. Následovaly značky Bud Light, Budweiser a Skol největšího světového pivovaru Anheuser Busch InBev.

Čínského piva Snow (v čínštině sněhová vločka) se v roce 2008 prodalo přes 60 milionů hektolitrů. Kdyby se ale daly dohromady značky rodiny Budweiser, přesáhly by sto milionů hektolitrů, uvádí Wikipedia.

V Asii se daří i českým exportérům piva. V srpnu například otevřel Plzeňský prazdroj v metropoli Vietnamu Hanoji svou první restauraci v Asii. Zakázky uzavřené na Expo 2010 v čínské Šanghaji si pochvaloval také Budějovický Budvar.

Zdroj: iHNed.cz

http://byznys.ihned.cz/c1-52896260-celosvetovy-prodej-piva-letos-stoupne-o-2-5-budweiseru-konkuruje-cinsky-snow

Zatímco počet malých pivovarů na jižní Moravě stále roste, jejich nabídka většinou nepřináší nic překvapivého. Nabízejí zejména světlé ležáky, které jsou ve střední Evropě nejrozšířenějším druhem piv. I přesto si na nezájem lidí nestěžují.

Poptávka po pivu z malých pivovarů se začala zvyšovat zhruba před třemi lety. „Lidi už přestalo bavit pít takzvaná europiva z velkých pivovarů, které patří nadnárodním společnostem. Díky tomu se otevřel prostor pro malé pivovary a jejich domácí produkty,“ uvedl Lukáš Provazník, který pracuje v pivnici v Brně zaměřené právě na malé pivovary a zároveň jejich činnost mapuje. Podle jeho propočtů vzniklo těchto podniků v České republice asi sto dvacet. Na jižní Moravě se za poslední rok otevřely minimálně tři nové a v současnosti jich je v kraji dvanáct. Za malé považuje pouze ty pivovary, které ročně uvaří nanejvýš deset tisíc hektolitrů piva.

Bez chemie

Jeden z nich vznikl začátkem prázdnin v brněnské Líšni. „Lidé si k nám rychle našli cestu. Snažíme se jim nabídnout poctivé pivo bez chemických přísad. V současnosti vytočíme asi čtyři tisíce litrů měsíčně. Předpokládáme, že toto číslo poroste,“ uvedla provozovatelka pivovaru Iva Kremitovská.

Podle Provazníka někteří majitelé malých pivovarů této popularity zneužívají. „Pivo často vaří lidé bez patřičného vzdělání. Kvantita bohužel vyhrává nad kvalitou. I přesto vidím rád, když lidé upřednostňují nápoje z malých pivovarů. Za těmi je vždy vidět kus lidské práce,“ tvrdí Provazník. Podle něj navíc v Česku chybí větší rozmanitost nabízených produktů. „Pivo je možné vyrobit na sto různých způsobů. U nás všichni nabízejí jen klasický ležák vytvořený spodním kvašením,“ kritizuje znalec

Taková piva prodává například pivovar Richard v brněnském Žebětíně. „Nemá smysl začít vyrábět například svrchně kvašená piva. Lidé u nás na ně nejsou zvyklí. Navíc v současnosti jsme rádi, že stíháme uspokojit poptávku. Výrobu proto plánujeme rozšířit. Uvažujeme i o vaření takzvaného Radleru, což je pivo smíchané s citronovou limonádou,“ uvedl sládek žebětínského pivovaru Milan Trávníček. Ten nabízí také piva s ovocnou příchutí.

Podobný názor má i sládek Zámeckého pivovaru v Oslavanech na Brněnsku Petr Žák. „Vaříme tři druhy piva. O Vánocích a Velikonocích nabízíme i speciály. Poptávka je veliká,“ uvedl Žák.

Konkurence velkým

Jihomoravané jsou s nabídkou malých pivovarů spokojení. „Jsem moc rád, že se tento trend chytl. Majitelé velkovývařoven piv si snad uvědomili, že jejich podniky jsou nahraditelné,“ podotkl například Miroslav Slunéčko z Brna.

To, že je doba minipivovarům nakloněná, potvrzují i odborníci. „Lidé měli pivo vždy v oblibě. V současnosti s ním často experimentují a žádají pestrý výběr. Malé pivovary jsou navíc úspěšné i vývozem do zahraničí. Velkým podnikům sice zánik nehrozí, ale musí začít situaci sledovat,“ řekl ekonom Tomáš Maršálek.

Zájem velkých pivovarů už vnímá i Kremitovská z Líšně. „Začínají nám házet klacky pod nohy. Například Plzeňský Prazdroj nedávno zrušil prodej svých kvasnic, které využíváme při výrobě. Přitom je to pro ně obyčejný odpad, kterého se musí zbavovat. Chtějí tím prostě ukázat, jak jsou silní,“ myslí si Kremitovská.

Zdroj: Brněnský deník | Autor: Jan Spěšný

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/o-male-pivovary-je-zajem-nestihaji-vyrabet20110916.html

Pokud by se někdy Homer Simpson ocitnul ve Finsku a dostal by žízeň, musel by se poohlédnout po jiné značce, než je jeho oblíbený Duff. Úřady v této severské zemi zakázaly prodávat chmelový nápoj této značky, protože by se mohl díky popularitě seriálu Simpsonovi stát přitažlivým pro mladistvé.

Kontrolní úřad Valvira, který dohlíží na vliv produktů na lidské zdraví a pod který spadá také sledování alkoholických nápojů, zákaz prodeje značky piva Duff podpořil hrozbou pokuty až 50 tisíc eur (přes 1,2 milionu korun).

„Obzvláště typ písma použitý na lahvi piva Duff silně odkazuje na kreslený seriál Simpsonovi, který sledují také děti,“ citoval server newsroom.finland.fi prohlášení finského úřadu.

Duff je nyní podle webu dovozce k dostání v desítkách finských obchodů. Úřad proto stanovil, že do příštího pátku musí Duff zmizet z reklam. A pokud někdo o toto pivo ve Finsku stojí, musí si s jeho koupí pospíšit, protože od ledna již nebude k dostání.

Zdroj: E15.cz

http://magazin.e15.cz/pel-mel/finove-zakazali-kvuli-simpsonum-pivo-duff-701057

Pivovarské slavnosti byly oslavou skutečného piva. Důkazem je zlatá a bronzová medaile, a titul Pivo České republiky, které Pivovar Ferdinand získal v Českých Budějovicích.

K pití, jak jinak než nejrůznější druhy piva Ferdinand, k jídlu klobásky nebo ovarové koleno. K tomu všemu zábavné atrakce pro děti, a pro dospělé dvě pódia, na kterých se od pravého poledne až do desáté hodiny večerní střídali zpěváci Lešek Semelka či Štěpán Kojan a skupiny Lahvátor, Bílá nemoc nebo třeba Čejka Band.

Tak to byly sobotní, dvacáté Pivní slavnosti pivovaru Ferdinand, kde nechyběly soutěže o zajímavé ceny, slosovatelné vstupenky a pro zájemce prohlídka pivovaru.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Benešovský deník | Autorka: Martina Křečková

http://benesovsky.denik.cz/zpravy_region/slunicko-hralo-pivo-bylo-jako-kren-a-20110918.html

Již za necelé dva týdny si připomeneme svátek patrona země České a současně všech pivovarníků – den svatého Václava. Sládci v Černé Hoře na Blanensku k této příležitosti po roce opět uvařili zvláštní várku Svatováclavského piva. Nyní zraje v ležáckém sklepě, příští sobotu 24. 9. jej jako první ochutnají návštěvníci Pivní pouti a od 27. 9. poteče až do vyčerpání zásob z píp ve zhruba pěti stovkách hospod a restaurací po celé republice.

Svátečním pivem je po loňském úspěchu opět Svatováclavský pšeničný 13% speciál, tedy svrchně kvašené pivo, při jehož výrobě se používá minimálně jedna polovina sladu připraveného z pšenice. Je charakteristický osvěžující kořeněnou a ovocnou chutí, světlou až slámovou barvou s neprůhledným zákalem, který způsobuje živá kultura rozptýlených pivovarských kvasinek, a příjemnou kvasnicovou vůní. Má bohatou pěnu a silný říz. „Svatováclavského jsme uvařili 480 hl, což je o 180 hl víc než loni, kdy se po něm jenom zaprášilo. Momentálně dozrává v ležáckém sklepě, ale již příští týden začneme se stáčením. Musím přiznat, že se povedl. Věřím, že si na něm pivní fajnšmekři pochutnají,“ uvedl Vlastimil Zedek, vrchní sládek Pivovaru Černá Hora, který tento speciál se svými spolupracovníky připravuje.

Pšeničná piva byla díky své lehkosti, příjemné chuti a pozitivnímu působení na trávení velmi oblíbená již v raném středověku. Na svatého Václava tak lidé budou mít příležitost ochutnat pěnivý mok, jehož tradice v českých zemích sahá hluboko do minulosti.

Svatováclavský pšeničný speciál bude čepovat více než 500 hospod a restaurací v Čechách i na Moravě, a to včetně těch zapojených do programu Cesta pivních znalců, jejichž seznam je zveřejněn na www.cestapivnichznalcu.cz. První naražení sudu s tímto speciálem se uskuteční na černohorské Pivní pouti.

Svatováclavský pšeničný speciál je jedním ze čtyř speciálních piv, které skupina K Brewery vyrábí v limitovaném množství ke zvláštním příležitostem. Těmi dalšími jsou Svatý Patrik, Velikonoční Krasličák a Čertovský speciál. V přípravě speciálních piv tohoto typu hodlá společnost do budoucna pokračovat a jejich nabídku rozšiřovat.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Ve třetím ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv, vyhlášené v rámci gastronomického festivalu Znojemský hrozen 2011, se z úspěchu těšily hned čtyři pivovary skupiny K Brewery – Jihlava, Rychtář (Hlinsko v Čechách), Vysoký Chlumec a Černá Hora.

Druhé ceny získala v kategorii světlých speciálů piva Jihlavský Grand 18 % a hlinecký Rychtář Speciál 15 %, bronzovou příčku mezi polotmavými a tmavými speciály obsadil vysokochlumecký Démon a stejné ocenění si odvezl také Kvasar z Pivovaru Černá Hora v kategorii neobvyklých piv.

Do degustační soutěže se přihlásilo celkem 11 pivovarů se 24 značkami piv, které spolu bojovaly celkem ve třech kategoriích. Odborným garantem soutěže byl jako již tradičně Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s. (VÚPS). Ve dvacetičlenné porotě zasedlo grémium expertů složené ze členů degustační komise VÚPS a nezávislých odborníků z dalších institucí (například VŠCHT Praha a Zemědělská univerzita Praha) a dále novináři a významné osobnosti.

Značky z portfolia skupiny K Brewery v letošním roce sbíraly ocenění také v následujících degustačních soutěžích:

Zlatý pohár PIVEX – PIVO 2011

• Lobkowicz Premium Nealko – Certifikát za vyrovnanou kvalitu

• Lobkowicz Premium – Certifikát za vyrovnanou kvalitu

• Merlin - Certifikát za vyrovnanou kvalitu

Australian International Beer Awards 2011

• Lobkowicz Premium – 3. místo

• Lobkowicz Premium Nealko – 3. místo

Pivo České republiky 2011

• Lobkowicz Premium Nealko – 3. místo

• Schwarzenberg 10 % – 2. místo

• Rychtář Premium – 2. místo

Dočesná 2011

• Comenius – 1. místo

• Kern – 3. místo

• Schwarzenberg 10 % – 2. místo

• Janáček Extra – 2. místo

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Vážené dámy a pánové,

v tomto roce začala první turistická sezóna našeho nového turistického areálu. Po vyhodnocení provozu na jaře a v létě tohoto roku můžeme nyní reálně vyhodnocovat první efekty projektu. V médiích se v poslední době objevily nekorektní informace o projektu. Chtěli bychom Vám tímto sdělit aktuální výstupy provozu areálu.

Nově vybudovaný turistický areál Chrám Chmele a Piva (zkráceně CHCHP) v Žatci je od letošního dubna v plném provozu. Projekt svou neobvyklostí a rozsahem přitahuje pozornost návštěvníků i novinářů. Tisk a ostatní media často zveřejňují zdeformované informace, které se nazakládají na faktech. Mediální svět potřebuje spíše senzační zprávy negativistického typu. Ty se totiž lépe prodávají.

Pro čtenáře a návštěvníky, kteří preferují ověřené informace přímo od zdroje uvádím reálné údaje z provozu turistického areálu. Vybudování rozsáhlého komplexu dosahuje celkové investice celkem okolo 250 mil. Kč. Za tuto částku se opravily 4 historické budovy a nevyužívané sklady chmele, došlo ke kompletní renovaci hektarové klášterní zahrady, opravily se silnice a chodníky v prostoru náměstí Prokopa Velkého, vybudovaly se nové kašny a fontány, postavila se nová vyhlídková věž. Částka zahrnuje také vnitřní technologie včetně pivovaru a restaurace. V současné době se dá říci, že investice změnila tvář jedné části města Žatce. Dříve pusté prostory dnes opět žijí svým životem. Denně jsou tu turisté, domácí i zahraniční.

Provoz zajišťuje vlastník, město Žatec, prostřednictvím své příspěvkové organizace Chrám Chmele a Piva CZ. Organizace kromě turistických aktivit zajišťuje také provoz restaurace a pivovaru. Část aktivit příspěvkové organizace je hospodářská činnost, část aktivit je obecně prospěšná činnost, která netvoří žádné příjmy. Tyto neziskové činnosti jsou financované prostřednictvím příspěvku od města Žatce. Celkový počet zaměstnanců zahrnuje v současné době 22 osob. Z toho 8 osob pracuje v turistické sekci. Tato sekce provozuje mimo jiné také Klášterní zahradu, provádí aktivity spojené s rozvojem turismu v Žatecké oblasti, zajišťuje správu svěřeného majetku města a další obecně prospěšné činnosti spojené s rozvojem turistického ruchu.

Celkové roční náklady na provoz v roce 2011 dosáhnou výše 10 mil. Kč. Z toho vlastní příjmy z provozu restaurace, pivovaru a tržby za vstupné pokryjí 80 % nákladů. Zbývajících 20 % nákladů na provoz (přibližně 2 mil. Kč) pokrývá příspěvek od města. S potřebou příspěvku od zakladatele se počítalo již v minulosti, proto se také právní forma subjektu nazývá příspěvková organizace.

V minulosti byl prostor náměstí Prokopa Velkého neobydlenou chátrající zónou. Po prvním roce provozu CHCHP nastala změna, kterou projekt umožnil. Od počátku roku navštívilo restauraci a dětskou kavárnu více než 25 000 osob. Usuzujeme tak podle počtu prodaných nealkoholických nápojů a piva. Hosté letos vypili již 60 000 půllitrů našeho uvařeného piva. Limitujícím faktorem počtu odbavených turistů je kapacita výtahu pro 3D animaci. Do kabiny se vejde 10 osob. Každá skupina musí mít svého průvodce. Dosud prošlo expozicemi CHCHP 8500 platících návštěvníků, sousední Chmelařské muzeum odbavilo přibližně dalších 4800 turistů.

Změna oproti minulosti je zřejmá a viditelná. Finanční a ekonomické výstupy fungování CHCHP se shodují s realistickým plánem před spuštěním provozu. Navíc má provoz CHCHP již nyní také předpokládaný druhotný efekt. Ubytovací kapacity ve městě zaznamenávají nárůst poptávky a obsazenosti lůžek o 30 %.

Po dokončení první turistické sezóny nás čeká vyhodnocení provozu roku 2011. Podle reálných zkušeností se budeme snažit vylepšit turistické služby pro nastávající sezónu roku 2012.

S pivovarským pozdravem "Dej bůh štěstí".

Ing. Jiří Vent, ředitel

Chrám Chmele a Piva CZ, příspěvková organizace

náměstí Prokopa Velkého 1951, 43801 Žatec

Radniční pivovar v létě rozhodně nezahálel a víkend co víkend vyjížděl na nějakou tu akci, aby představil novinku letošního roku z rodiny minipivovarů. Na domácí půdě Vysočiny to byl především vlastní festival Jihlavské pivní pábení, ale pivo z jihlavského podzemí se hojně popíjelo i na farmářských trzích v několika městech. Po celé republice to pak byly nejrůznější pivní akce a festivaly a s podzimem se Radniční pivovar vydal také do Prahy.

Už v červenci se vezly sudy do pivnice Zlý časy a tentokrát Radniční pivovar zamířil do Pivovarského klubu v Praze, kde v úterý 13. září pod taktovkou Aleše Dočkala proběhlo první poprázdninové klubové setkání příznivců zlatavého moku.

Zástupci nově otevřeného Radničního pivovaru Jihlava představili projekt Radničního minipivovaru, který úspěšně zahájil provoz v květnu letošního roku.

O tom, jak vznikla myšlenka rodinného pivovaru a jakým způsobem probíhala samotná realizace v prostorách bývalé diskotéky, povykládal osobně Ing. Miroslav Tomanec, MBA – předseda akciové společnosti Jihlavský radniční právovárečný pivovar. Samotnou degustaci piv z jihlavského podzemí doplnil vrchní sládek Radničního pivovaru Jaroslav Dorážka. Na osmdesát zúčastněných osob s úsměvem vyslechlo příběh o pivovarské kariéře vrchního sládka, aneb jak se vystudovaný mechanik-elektronik se zaměřením na telekomunikační zařízení přes lásku ke kávě dopracoval až k lásce k pivu a vaření zlatavého moku v minipivovaru.

Na klubovém setkání měli všichni možnost ochutnat šest vzorků čerstvého, nefiltrovaného a nepasterizovaného piva z Radničního pivovaru Jihlava. Zajímavostí bylo, že snad poprvé v rámci těchto prezentací nebylo pivo rozléváno z lahví, ale točilo se z malých 10l sudů, tzv. ProfiKegů. Tato iniciativa z Radničního pivovaru si zasloužila potlesk a ovace u všech členů klubového setkání.

Prvním ochutnávaným vzorkem byl Radniční speciál – JISKRA 10°. Jak bylo vysvětleno, název v sobě skrývá zkratku pro Jihlavský světle karamelový Radniční Ale. Svrchně kvašené pivo svou vysokou hořkostí a chmelovou vůní připomíná pivo typu APA (American Pale Ale), ale díky nižšímu množství alkoholu je to taková lehká letní varianta.

Druhým a třetím vzorkem byla ovocná piva Zuzana s příchutí višeň 12° a borůvka 12°. Jak prozradil sládek Jára Dorážka, základem těchto likérových piv je světlý ležák. Receptura na pivo je vytvořena tak, aby si pivo stále zachovalo svou hořkost a přitom mělo lehkou dochuť a vůni ovoce.

Jako čtvrtý a pátý vzorek přišli na řadu Ignác – světlý 12° ležák a Zikmund – polotmavý 13° ležák, což jsou vlajková piva Radničního minipivovaru.

Jako perlička na závěr přišla degustace Radničního speciálu – Pšenice 12°. Toto pivo sklidilo absolutně největší úspěch a zároveň bylo panem Dočkalem zařazeno na pípu. V následujících dnech tedy budete mít jedinečnou možnost ochutnat v Pivovarském klubu Pšenici z jihlavského minipivovaru.

Na své si přišli také sběratelé suvenýrů, jelikož k mání byly i nové kousky pivního skla, dále etikety, pivní tričko "In vino veritas, in pivo taky" a jedna z členek Prvního dámského pivního klubu neodolala koupi Pivní Rubikovy kostky. Kdo si chtěl přenést kousek toho zlatavého moku domů do ledničky nebo pro své známé, neváhal si zakoupit pivo v PET lahvích. Zkrátka na své si přišel každý a nám se v Pivovarském klubu moc líbilo.

Zároveň jsme cestu do Prahy spojili s návštěvou hospody U prince Miroslava, kde už nyní je možnost ochutnat polotmavou 13° Zikmunda – spodně kvašený ležák s lehkou dochutí karamelu a v barvě zrzavé kštice krále Zikmunda.

Takže pivní znalci – vyjděte do ulic a ochutnávejte, popíjejte a degustujte to čerstvé pivo z Jihlavy. My pevně věříme, že pivo z Radničního pivovaru bude k vidění na čepu nejen na více místech po Praze, ale také v jiných koutech naší republiky. Dej Bůh štěstí – ať chutná!

Zdroj: Tisková zpráva Radničního pivovaru Jihlava

V pelhřimovském pivovaru jsou už na exkurze zvyklí. Varna, spilka, sklepení, stáčírna. Kolikrát už tuhle trasu s hosty prošli.

Ta středeční je ale zajímavá i přímo z jejich úhlu pohledu. Díky němu se o sobě dočtou v prestižním britském listu Daily Telegraph.

Adrian Tierney–Jones je novinář na volné noze. Jezdí po světě, objevuje zajímavá místa, způsob života. A jeho cestopisné články voní po pivu. „Přijel jsem do Čech, abych lépe pochopil způsob výroby vašeho slavného ležáku. Nejsem ale žádný technolog, spíše mi jde o to, poznat všechno, co s pivem neodvratně souvisí,“ vykládá žurnalista Tierney–Jones.

V Pelhřimově nocoval v hotelu přímo na náměstí, na svých cestách se pokaždé zastaví i v nějaké té hospůdce. To aby získal pojem o kulturních zvyklostech, chování štamgastů či hospodské mluvě.

Jihočeský vandr

Jeho poznávací vandr po českých pivovarech čítá mnoho zastávek, především pak těch jihočeských. Třeboňský Regent, českokrumlovský Eggenberg, oba českobudějovické pivovary, tam měl v plánu zvídavě se procházet se svým zápisníčkem. Podívat se ale byl třeba i v pražském hotelovém minipivovaru, v Kácově a navštíví i pardubického Purkmistra.

Pomýšlí i na knížku

A protože se angličtí výletníci těžko vydají do Čech jenom kvůli orosenému půlitru pivečka, zachycuje Jones do svých příspěvků také další místa hodná návštěvy.

„Jezdím zásadně vlakem nebo autobusem, to abych se mohl pořádně rozhlédnout po krajině. Sem tam mě zaujmou i nějaké pamětihodnosti, které stojí za to vidět. Třeba v Kutné Hoře to byla Kostnice,“ doplňuje britský cestopisec, který ani v nejmenším nepatří k novinářským elévům.

Prostřednictvím pivního světa mapoval kupříkladu Německo, Belgii či Itálii, okusil i americký zlatavý mok.

Prozatím dává dohromady seriál čistokrevných novinových článků pro Daily Telegraph. Denním tiskem to ale skončit rozhodně nemusí.

„Hrozně rád bych z celého tohohle putování jednou vydal knížku. Ale to spíše až někdy do budoucna,“ mávne skromně rukou Adrian Tierney–Jones. A pomalu se odebírá na další cestu. Zpátky do Anglie odlétá v neděli, do té doby toho ještě musí objet spoustu. Pivko si ale zaručeně dá.

Zdroj: Pelhřimovský deník | Autor a foto: Michal Vítů

http://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/20110914pivo.html

Všichni, kteří hrdě nosí své jméno Holba nebo Šerák a mají ho také vepsané v občance, se už počtvrté sjedou do kraje ryzího piva z hor. Letos se setkají v sobotu 17. září v horském hotelu Sněženka v Hynčicích pod Sušinou.

Setkání organizuje pivovar Holba, který chce svým jmenovcům představit zdejší kraj i jeho okolí. Přijede na 100 Holbů a Šeráků z celé republiky, aby si společně připili „svým“ pivem a svá jména náležitě oslavili v krásném prostředí Kralického Sněžníku. Jmenovci Holby, kteří jsou současně skalními příznivci značky se setkávají obvykle jednou za 2 roky a možnost vidět se vítají s nadšením. Letos je čeká pohárové klání v bowlingu i kulečníku o zajímavé ceny a vyzkoušejí si i to, jaké to je prohánět se na horských pláních třeba na koloběžce. Milovníci turistiky se mohou vydat k prameni řeky Moravy nebo Králický Sněžníka a pokochat se panoramatem Jeseníků. Je připravená ochutnávka novinky v sortimentu značky - polotmavá Holba Šerák a posezení u grilu s živou muzikou. Pro inspiraci všichni obdrží od pivovaru Pivní kuchařku jako dárek a 5 litrový soudek s Holbou Šerák.

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice

Starosta Vyškova se nechce vzdát křesla, ačkoli ho opoziční zastupitelé k tomu vyzvali. Je totiž obviněn ze špatného hospodaření vyškovského pivovaru, za což mu hrozí až osm let za mřížemi. Starosta ale vinu na nevýhodném prodeji sodovkárny v pivovaru odmítá.

"V žádném případě odstupovat nehodlám. Než se obvinění vyřeší, platí presumpce neviny. A já jsem se ničím neprovinil," tvrdí starosta Vyškova Jiří Piňos.

Ve vyškovském pivovaru pracoval devatenáct let. Od roku 2001 do roku 2007 jako jeho ředitel. Právě v této době připravil podle policie pivovar o miliony korun, když jako předseda představenstva vedl prodej krachující sodovkárny.

"Provoz této sodovkárny byl dlouhodobě ztrátový. Představenstvo proto navrhlo jedinému akcionáři pivovaru, ministerstvu zemědělství, že se ji pokusí prodat. Akcionář s prodejem souhlasil s tím, že jediným kritériem bude cena vyšší než pět a půl milionu korun. Tato podmínka ale dodržena nebyla," uvedla k případu jihomoravská policejní mluvčí Petra Vedrová.

Představenstvo tehdy vyhlásilo veřejnou soutěž, do které se přihlásily jen dvě firmy. Z nichž jedna nesplnila podmínky konkurzu a druhá sodovkárnu získala.

Jednal jsem podle pokynů ministerstva, tvrdí starosta

"Firma, které představenstvo sodovkárnu nakonec prodalo, ale doposud zaplatila jen půl milionu korun. Smlouva byla sice výhodná pro kupující, ale nikoliv pro prodávající společnost. Pivovaru tak vznikla škoda více než šest milionů korun," zdůraznila kriminalistka.

Z prodeje sodovkárny kriminalisté obvinili právě vyškovského starostu a dalšího člena představenstva. "Dva bývalé členy představenstva jsme obvinili z trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku. Za to jim hrozí trest odnětí svobody až na osm let," potvrdila Petra Vedrová.

Starosta Vyškova však obvinění odmítá. "Je to nesmysl. Když jsem byl předsedou představenstva, postupoval jsem podle pokynů vlastníka pivovaru, ministerstva zemědělství. Všechny kroky jsem navíc konzultoval s právníky. Prodej byl přiměřený stavu sodovkárny," namítá Jiří Piňos.

Opoziční zastupitel Vyškova Jiří Krutílek (VV) vyzval starostu, aby okamžitě složil mandát. "Obvinění z trestného činu se neslučuje s postem starosty. Proto apelujeme na sociální demokracii, aby Jiřího Piňose z vedení města odvolala. Alespoň do doby, než bude zproštěn viny," zdůraznil Krutílek.

Místní organizace ČSSD se sejde se starostou Vyškova ve středu večer. "Nechci předjímat. Rozhodneme se až na základě všech dostupných informací, které k případu jsou," řekl předseda strany ve městě Miloslav Brtníček.

Zdroj: iDnes.cz | Autorka: Vladěna Jarůšková | Foto: Monika Hlaváčová

http://brno.idnes.cz/vyskovsky-starosta-z-funkce-neodstoupi-trestny-cin-pry-nespachal-1dl-/brno-zpravy.aspx?c=A110914_1651566_brno-zpravy_kol

Už zhruba dvě desetiletí řeší tuzemští pěstitelé „zeleného zlata“ kardinální problém: jak udržet odbyt, a tedy i produkci chmele. Odpověď bohužel stále nepřichází, možná proto, že není úplně jednoduchá. Výsledkem je, že plochy chmelnic a objem produkce chmele v ČR každoročně mírně, ale stále klesají – a je tomu tak i letos. Za posledních deset let klesly plochy chmele o čtvrtinu.

Uvedený trend by bylo žádoucí zastavit a vzhledem k tomu, že 80 procent chmele se z ČR vyváží, je nutné při hledání řešení vzít v potaz i situaci na globálních trzích. V zásadě přitom platí, že pokud Češi nenaučí vyspělý či rozvojový svět pít kvalitní pivo, nebudou vyhlídky českého chmelařství růžové. Respektive červené. Největším problémem tuzemské produkce chmele je totiž dominantní podíl zákonem chráněné specifické aromatické odrůdy „žatecký poloraný červeňák“, který tvoří více než 87 procent veškeré naší produkce chmele. Jenže tato odrůda obsahuje oproti jiným odrůdám chmele pouze třetinu či polovinu hořkých látek, takže řada světových pivovarů dává přednost jinému chmelu. Je to pro ně levnější a technologicky jednodušší a to bohužel v dnešní konkurenci rozhoduje. Logické by bylo, aby naši chmelaři na tento vývoj reagovali a také oni pěstovali odrůdy s vysokým obsahem hořkých látek, zvláště když jsou příslušné odrůdy k dispozici. To ale není tak jednoduché. Alternativní odrůdy chmele jsou náročnější na vláhu a kromě toho jsou mohutnější. To znamená přestavět staré chmelnice a zároveň je i zavlažovat. Vzhledem k tomu, že většina našich chmelnic není vysazena v blízkém okolí velkých řek, bylo by nutné zavlažovat je z menších vodních toků nebo z podzemních zdrojů. To se ale v ČR nesmí.

Navíc, přestože pěstitelé chmele v minulosti plochy hořkých odrůd chmele částečně zvýšili, narazili na nezájem i tuzemských pivovarů, které je však předtím k restrukturalizaci odrůdové skladby chmelnic vyzvaly. Začarovaný kruh tak může rozseknout jen několik souběžně působících kroků. Prvním je hledání nových zahraničních odbytišť, přičemž jako nejvíce perspektivní se ukazuje asijský kontinent. Jednou z prvních vlaštovek je Vietnam, nicméně je třeba říci, že zájem této země o tuzemský chmel je zejména ze strany tamních minipivovarů, což odbytu generálně nepomůže. Je to ale forma propagace, kterou je nutné rozvíjet a investovat do ní. Především v tom smyslu, že pivo vařené z našeho chmele je kvalitnější, více aromatické a také zdravější pro lidský organismus. Dalším krokem je odběr hořkých odrůd chmele vyprodukovaných v ČR tuzemskými pivovary, což skýtá pro jeho pěstitele motivaci k alespoň částečné restrukturalizaci chmelnic. Za zváženou také stojí přesun některých chmelnic do takových lokalit, kde je menší problém se zásobováním vodou. Vlastnosti chmele jsou výzvou i pro tuzemské šlechtitele, kteří sice v minulosti vytvořili slušné spektrum alternativních odrůd k žateckému poloranému červeňáku, avšak nedostatečně odolných vůči suchu.

Předpokladem k perspektivě našeho chmele je také role státu, který svým neuváženým rozhodnutím jednorázově zvýšit o třetinu spotřební daň na pivo dosáhl stavu, kdy se výrazně zvýšily dovozy levnějšího piva do ČR z Maďarska a Polska – pochopitelně bez českého chmele.

Zdroj: Neviditelný pes | Autor: Petr Havel, agrární analytik

http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika-zachrani-asie-cesky-chmel-d6r-/p_ekonomika.asp?c=A110914_195607_p_ekonomika_wag

Harmonikáři proplétající se mezi milovníky zlatavého moku, vůně uzených klobás a grilovaného masa, nebo nakládané sýry. Atmosféra klasické české hospody se ve čtvrtek přenese na brněnské Náměstí Svobody. V rámci Festivalu v centru dění tam totiž začínají Pivní slavnosti.

Jejich návštěvníci na nich ochutnají více jak dvacet pivních značek. „Představí se například pivovary z Dobrušky, Poličky nebo Budějovic. Samozřejmostí je bohatý doprovodný program,“ sdělil Roman Burián, mluvčí radnice Brna střed, která festival pořádá. Diváci tak na náměstí zažijí například ukázku historického šermu, vystoupení siláka Železného Zekona nebo pohádkového představení.

I přes kulturní program zůstává největším lákadlem pro návštěvníky široká nabídka piva. „Byl jsem tam už loni a moc se mi tam líbilo. Během dvou dnů jsem ochutnal asi patnáct vzorků piva a výborně jsem se bavil. S přáteli tam určitě zajdeme. Doufám, že letos ochutnám všechna nabízená piva,“ řekl například Michal Zapletal.

Radnice středu Brna, která slavnosti pořádá, oproti loňskému prvnímu ročníku slavností připravila pro pivní znalce jedno oživení. Soutěž nazvanou „Túr d´bír“. Ta proběhne každý den po dobu trvání přehlídky od čtyř do sedmi hodin odpoledne. „Zájemci si vyzvednou soutěžní kartu a u stánků získají za každé zakoupené pivo razítko. Jakmile kartu s pěti políčky odevzdají, dostanou věcnou cenu,“ uvedl mluvčí Burián. Slavnosti piva potrvají až do neděle.

Festivalem v centru dění chce radnice přilákat do centra města více lidí. „Je to měsíc plný chutí, vůní a zážitků. Akcí se snažíme vrátit do centra města život a udělat z něj udělat místo, kde se budou lidé cítit příjemně,“ řekl starosta středu Brna Libor Šťástka.

Zdroj: Brněnský deník | Autor: Jan Spěšný |Kráceno

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/centrum-oziva-pivem-dockaji-se-i-vinari20110914.html

Už tuto sobotu 17. září začíná tradiční mnichovský Oktoberfest, na který každoročně míří i tisíce milovníků piva z Česka. Letos počítejte s tím, že si připlatíte. Tuplák tu pořídíte za 9,20 euro (225 Kč).

Největší pivní festival světa Oktoberfest potrvá letos v Mnichově od 17. září do 3. října vytočí se na něm miliony hektolitrů zlatavého moku. „Zatímco loni byla nejvyšší cena piva 8,90 euro (218 Kč), letos ceny piva i nealkoholických nápojů podraží. Cena překročí hranici devíti eur,“ informoval viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. Cena také záleží na tom, v jakém stanu a od jaké značky budete pivo popíjet.

Vstup na Oktoberfest je zdarma, zpoplatněný bude stejně jako loni jen vstup na Oide Wiesn v jižní části Theresienwiese. Zde bude tradiční pivní stan a hudební a folklórní zpěváci. Vstupné budou tři eura (74 Kč), děti do 14 let nezaplatí nic.

Pivaři pozor! Zapomeňte na to, že byste si půllitr vychutnali s cigaretkou. Pivní stany jsou nekuřácké, kouřit se může pouze ve speciálně vyhrazených prostorách.

„Návštěvnost bude opět obrovská, takže doporučuji, aby si lidé zarezervovali místo k sezení ve vybraném stanu na stránkách festivalu,“ upozornil Okamura a dodal: „Z důvodu obrovského množství návštěvníků zásadně nedoporučujeme, aby se čeští návštěvníci snažili dostat až na místo autem, parkování totiž není téměř vůbec možné. Doporučujeme zaparkovat opodál a následně použít například městskou dopravu.“

Kdy na Oktoberfest?

* 17. září (od 12.00 h) - 3. října 2011 (23.30 h)

* objednat pivo si můžete v pracovní dny 10.00 až 22.30 h

* v sobotu a v neděli 9.00 až 22.30 h

* stany se zavírají každý den v 23:30 h

* Více informací na: www.oktoberfest.de

Proč je Oktoberfest v září?

Název Oktoberfest (Říjnový festival) totiž pochází z roku 1810. tehdy bůl pořádán vůbe cpoprvé na počest sňatku bavorského korunního prince Ludvíka a princezny Therese von Sachsen-Hildburghausen. Oktoberfest tehdy začínal 12. října a končil 17. října koňským dostihem. Až po několika letech se z důvodu teplejšího večerního počasí přesunulo zahájení festivalu na září, ale název Oktoberfest již zůstal.

Zdroj: Blesk.cz | Autorka: Monika Rubešková

http://www.blesk.cz/clanek/radce-cestovani/159233/zacina-oktoberfest-pivo-podrazi.html

Speciální várku 2000 hektolitrů krušovické Desítky z ručně česaného chmele dnes uvaří v pivovaru Krušovice. Chmel načesali dobrovolní brigádníci během letošní sklizně. Do varny slavnostně přivezli ještě zelený, nesušený chmel přímo z chmelnice a také ho pod dohledem vrchního sládka Tomáše Kosmáka vlastnoručně vhodili do varné pánve.

Slavnostní nástup brigádníků na pivovarském dvoře byl provázen pokřikem „Pro pivo, pro pivo, děláme to pro pivo!“. Ten proslavil film Starci na chmelu. Právě do doby jeho vzniku se vracejí zážitkové chmelové brigády organizované krušovickým pivovarem. Parádně nazdobený žok, který dopravila do pivovaru neméně vyzdobená historická Praga V3S, převzal vrchní sládek Tomáš Kosmák.

„Chmel sušením či další úpravou vlastně jen ztrácí své užitečné látky. Zvláště to platí o typické chmelové vůni. Proto je čerstvý chmel vlastně to nejlepší, čím můžeme pivu dodat jemné aroma,“ vysvětluje Kosmák.

Základem speciality z ručně česaného chmele je krušovická Desítka. Pivo se teď bude připravovat přibližně měsíc, než ho v Krušovicích slavnostně narazí. Pro pivaře bude na čepu ve vybraných krušovických pivnicích. Do lahví se Pořádná krušovická Desítka z ručně česaného chmele plnit nebude.

Ručně se chmel česal v dobách studentských chmelových brigád, kterými prošly desítky tisíc studentů. Na tradici práce v chmelnicích, kterou dnes do značné míry nahrazuje mechanizace, navázaly krušovické chmelové brigády. Jde o zážitkové víkendy, během nichž si zájemci vyzkouší pamětnické česání, navštíví největší chmelařské muzeum Evropy v Žatci a prohlédnou si výrobu v pivovaru. Podmínky pro novodobé česáče se neliší od historických, a to včetně oběda do ešusů, montérek a prostého ubytování na palandách. Letos se ve chmelnicích vystřídaly čtyři stovky brigádníků od osmnácti do osmdesáti let. Někteří si vyzkoušeli jak jarní zavádění, tak letní sklizeň. Ti nejvěrnější pak byli přítomni dnešnímu rituálu chmelení čerstvým zeleným chmelem.

„Pivovar Krušovice stojí uprostřed chmelnic, kdysi byl dokonce sám významným pěstitelem. Proto se k tradici chmelových brigád hrdě hlásíme. Vždyť mnoho lidí poprvé ochutnalo Krušovice právě na chmelu,“ připomíná Tomáš Kosmák.

Krušovické chmelové brigády poběží i příští rok. Nejbližší příležitostí pro zájemce jsou jarní práce v březnu příštího roku. Více o brigádách na www.krusovice.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika