Oreon

září 2011

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv září 2011


Nestává se často, aby se některý z pivovarů trefil do vkusu pivařů a vyhmátl nový trend, na kterém neprodělá. Jedním z těch posledních je stoupající zájem o nízkoalkoholická piva smíchaná s citronovou limonádou, označovaná podle německého vzoru jako radlery.

Konzervativní Češi je dlouho neuznávali za hodné pozornosti a několik pokusů skončilo neúspěchem. Nyní ale generace mladých mužů a zejména žen přichází takzvaným radlerům na chuť, čemuž napomáhá i horké léto. Letos přišla se svým Cool Lemonem dvojka na tuzemském trhu Staropramen a zájem je podle mluvčího pivovaru Pavla Barvíka obrovský.

Po dvou měsících prodejů jsme museli kompletně přehodnotit plány a zvýšit výrobu na dvojnásobné množství. Kvůli obrovskému zájmu se stávalo, že byl Lemon úplně vyprodán,“ řekl Barvík. Kolik však pivovar Cool Lemonu prodá, s odvoláním na konkurenci neuvedl. Podle dostupných informací se jej prodávají desetitisíce hektolitrů měsíčně. „Jak typem nápoje, tak jeho chutí se nám podařilo přesně trefit do preferencí spotřebitelů. A co je velmi podstatné, ve správnou chvíli,“ podotkl.

Zhruba měsíc na trhu je obdobné pivo značky Escape, které vyrábí skupina PMS sdružující pivovary Zubr, Litovel a Holba. Kromě limetkové příchutě jej vaří i s příchutí zázvoru a maliny.

Po uvedení na trh vzbudila novinka velký zájem, což potvrzuje strmý nárůst poptávky,“ uvedla mluvčí skupiny Hana Matulová. Také v tomto případě cílí pivovar především na mladou generaci do třiceti let.

Pivo s označením Radler.cz vyráběl do roku 2009 Heineken v Krušovicích. Výrobu ale ukončil a nyní obdobné pivo nevyrábí. Letos v dubnu ale začal prodávat pivo Bažant Radler na Slovensku.

Podobně jako u všech segmentů našeho pivního trhu však aktuální trendy a dění sledujeme. Zkušenosti s výrobou a know-how nám v Heinekenu ČR nechybí,“ uvedla mluvčí skupiny v Česku Kateřina Beute.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/cesi-vzali-na-milost-pivo-s-limonadou-prodeje-rostou-699383


Prahu čeká první pivní maraton

[úterý, 13. září 2011]

Již tuto sobotu 17. září 2011 čeká český pivní národ netradiční zážitek. Z japonského Tokia se totiž do Prahy přesouvá unikátní pivní maraton, který má vytáhnout její obyvatele na 30 km dlouhý pochod Prahou spojený s ochutnávkou rozmanité produkce českých výrobců zlatavého moku.

Maraton je určen pro šestičlenné týmy a jeho cílem je projít předem vytyčenou trasu s co nejlepším časem v cíli. Trať o délce 30 km vede přes celkem 15 kontrolních stanovišť – hospod, z nichž v každé mohou účastníci ochutnat jiný druh a značku tradičně vyráběného tuzemského piva, přičemž jako alternativa bude vždy v nabídce také pivo nealkoholické. Vítězné družstvo čeká luxusní víkendový pobyt v pivovarnickém hotelu v Černé Hoře na Blanensku s prohlídkou místního pivovaru a příležitostí uvařit si vlastní várku piva.

Nejedná se jen o maraton spojený s pitím piva, ale tak trochu i strategickou hru. Každý tým by si měl důkladně promyslet strategii, právě ta může rozhodnout o případném úspěchu vítězů. Důležité bude nejen vhodně sestavit tým, ale také zvolit startovní stanoviště a získat prémiové body - minuty za konzumaci piva, které se v cíli promítnou do výsledného času,“ uvedl Mikuláš Kresánek, organizátor maratonu.

Seznam kontrolních stanovišť a konzumovaných piv:

1. Občanská plovárna (U plovárny 8) – Princ Max X (světlé výčepní pivo, Pivovar Vysoký Chlumec)

2. Propaganda (Michalská 12) – Schwarzenberg 10% (světlé výčepní pivo, Pivovar Protivín)

3. Kopyto (Bořivojova 116) – Lobkowicz Premium (prémiový ležák, Pivovar Protivín)

4. Království (Kubelkova 36) – Moravské sklepní (nefiltrované světlé výčepní pivo, Pivovar Černá Hora)

5. U Vodoucha (Jagellonská 21) – Klášter kvasnicový (světlý ležák kvasnicový, Pivovar Klášter)

6. Obyčejný svět (Korunní 96) – Vévoda (světlý ležák, Pivovar Vysoký Chlumec)

7. Stánek u čerpací stanice Shell (Bohdalecká) – Ježek 11 (světlý ležák, Pivovar Jihlava)

8. Balounova restaurace u Břízy (Roztylské náměstí 2960) – Modrá luna (ležák s příchutí borůvek, Pivovar Černá hora)

9. Na Rychtě (Starochodovská 5) – Rychtář Standard (světlé výčepní pivo, Pivovar Rychtář)

10. Blanice (Chemická 955) – Velen (pšeničný ležák, Pivovar Černá Hora)

11. U Krále Václava IV. (Kunratice 406) – Klášter 11% (světlý ležák, Pivovar Klášter)

12. Stánek u čerpací stanice Agip (Olbrachtova) – Gril pivo (světlé výčepní pivo, Pivovar Jihlava)

13. Zlý časy (Čestmírova 5) – Janáček Extra (světlý ležák, Pivovar Janáček)

14. U Trajců (Vyšehradská 39) – Šenkovní 10 % (světlé výčepní pivo, Pivovar Jihlava)

15. Jáma (V Jámě 7) – Merlin (tmavý ležák, Pivovar Protivín)

Registrace soutěžních týmů probíhá přes webové stránky www.zadobrepivo.cz, kde jsou také zveřejněna kompletní pravidla a další informace, cena startovného je 990 Kč pro pány, 790 Kč pro dámy a 690 Kč pro studenty.

Hlavními partnery projektu jsou pivovary Černá Hora, Klášter, Janáček, Jihlava, Protivín, Rychtář a Vysoký Chlumec. „Průmyslových pivovarů a restauračních minipivovarů je v Čechách dohromady více než 150. Pro nás bylo nejdůležitější, aby účastníci měli možnost ochutnat co nejpestřejší a nejzajímavější přehlídku piv, která jsou přitom vyráběna podle původních receptur, tradičními technologiemi a z kvalitních surovin. Nakonec padla volba právě na těchto sedm pivovarů, které nám dodaly pivo a se kterými jsme řešili výběr hospod – kontrolních stanovišť,“ sdělil Kresánek.

Historicky první pivní maraton Kresánek a jeho tým zorganizovali v roce 2009 v japonském Tokiu. Jeho trať měřila maratonských 42 km a vedla podél linky metra Yamanote. Tehdy se ho zúčastnila družstva z více než 15 zemí světa. O rok později si pivní maraton mohli užít také obyvatelé japonských měst Kjóto, Osaka a Nagasaki. „V Japonsku měl pivní maraton spontánní úspěch. Když jsme uvažovali, kde budeme s jeho organizací pokračovat, volba padla na domovskou Evropu a logicky na Českou republiku jakožto baštu světového pivovarnictví,“ řekl Kresánek. Jeho cílem je zorganizovat pivní maraton také v dalších evropských městech – například v Bratislavě, Budapešti, Paříži a Istanbulu.

Zdroj: Tisková zpráva PragueBeerMarathon


VV: Zachránili jsme pivovar

[úterý, 13. září 2011]

Věci veřejné ve Vyškově zabránily pronájmu místního pivovaru firmě, která chtěla s místní pivovarskou tradicí skončit. Bývalí funkcionáři pivovaru dnes také čelí trestnímu stíhání.

Na jaře loňského roku se na nás obrátili zaměstnanci pivovaru s žádostí o pomoc při záchraně pivovaru. Jeho činnost měla být ukončena. Začali jsme o situaci v pivovaru zajímat," řekl Jiří Krutílek, předseda vyškovského klubu Věcí veřejných.

Na základě informací o hospodaření pivovaru podaly Věci veřejné několik trestních oznámení na neznámého pachatele. Dále podpořily petici za záchranu pivovaru, na kterou se podařilo nasbírat pět tisíc podpisů.

Na naše vyškovské Věci veřejné jsem velmi pyšný. To je přesná ukázka poctivé práce na regionální úrovni, která je korunovaná pozitivním výsledkem," řekl Radek John, předseda strany Věci veřejné.

Připojuji se k panu předsedovi. Vyškovská kauza je ukázkou toho, že korupce je v naší zemi bohužel přítomna snad na každém kroku. Z místních Věcí veřejných by si měli vzít příklad politici napříč republikou. Neústupnost, vytrvalost a odvaha - jedině ty mohou vést k úspěchu v boji s korupcí," dodal Tomáš Jarolím, místopředseda VV pro boj s korupcí.

Zdroj: Parlamentní listy.cz | VV

http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/obce-volicum/208037.aspx


Parta mladých nadšenců si v Mikulově zkouší splnit svůj sen. Rozjela tam nový, takřka rodinný minipivovar s názvem Mamut. Do regionu plánuje proniknout s ležákem bez chemie a ovocným pivem. V mrazáku už na něj má připravené višně a meruňky.

Když si Pavel Frohlich před pár lety uvařil doma na plotně pivo podle receptury z internetu, ještě coby student, ani ve snu ho nenapadlo, že za pár let rozjede s přáteli v Mikulově vlastní minipivovar.

Mikulovský Mamut, který pivo vyrábí teprve pár týdnů, je zatím jediným minipivovarem na Břeclavsku. Vsadit chce na nefiltrovaný a nepasterizovaný ležák plzeňského typu, který prý milovníkům tohoto moku s pěnou připomene, jak vlastně chutná tradiční, poctivé pivo.

"Nehledáme opravdu nic nového. Spíše navazujeme na tradici, a tak pivo vaříme na ohni. K jeho výrobě používáme jen slad, chmel a vodu, žádnou chemii. Formu pak v závěru ladíme ve skutečném kvelbeném sklepě pod zemí," vypráví o své dlouholeté vášni vařit pivo spolumajitel nového rodinného minipivovaru v ulici Pod Platanem Libor Ilčík.

Pivo zatím kvasí ve dvou tancích. Další budou na míru

I když pivo zatím kvasí jen ve dvou tisícilitrových tancích a majitelé mají jeho výrobu spíše jako koníček při práci a studiu, plány mají velké. V budoucnu chtějí piva vyrobit více než třikrát tolik. "Další dva speciální tanky se už pro nás na míru vyrábějí," těší se, až je firma za pár dnů přiveze, Pavel Frohlich.

Zatím jejich pivo odebírají většinou o víkendech mikulovští hospodští a restauratéři. "A je o něj zájem," libuje si Jitka Ilčíková, která v rodinném podniku zajišťuje marketing. Až se výroba nového piva rozjede naplno, chtějí uzavřít smlouvu s restauratéry nejen na Mikulovsku.

Láká je celý region. Spolumajitelka malého rodinného pivovaru také prozradila, že Mamuta bude lidem čepovat už o víkendu na Pálavském vinobraní přímo na Kapucínském náměstí.

Chystají se dny otevřených dvěří

Ochutnat ho však nebudou moci lidé jen na vinobraní, ale i přímo v rodinném minipivovaru. "Čepujeme ho i do přinesených džbánků," láká k ochutnání hořkého a přitom ne moc drsného piva s vůní žateckého chmele Jitka Ilčíková.

A slibuje, že v alchymii u kotlů budou přes zimu rozhodně pokračovat. "Chceme se pustit do výroby ovocného piva a vypilovat ho k dokonalosti. Nebude to ale žádné pivo s ovocnou příchutí, bude v něm čerstvé ovoce. V mrazáku už máme připravené višně a také meruňky," prozradila Ilčíková.

A ještě dodává, že už brzy chystají v minipivovaru den otevřených dveří. V kraji je už minipivovarů několik, mají ho například i v Ratíškovicích nebo Blučině, a jsou velmi oblíbené.

Zdroj: iDnes.cz | Autorka: Hana Raiskubová

http://brno.idnes.cz/v-minipivovaru-mamut-v-mikulove-vari-pivo-tradicne-bubla-nad-ohnem-1dg-/brno-zpravy.aspx?c=A110906_1647044_brno-zpravy_bor


Za ničivým středečním požárem historické budovy jindřichohradeckého historického pivovaru není technická závada. Vyšetřovacích verzí je víc.

Vyplývá to z vyjádření mluvčí jihočeských hasičů Venduly Matějů. Objekt totiž byl zcela odpojen od energií.

Požár půdních prostor pivovaru, při kterém byla zcela zničená střecha včetně dřevěné podlahy mezipatra, vznikl z dosud nezjištěných příčin. Kriminalisté stanovili několik vyšetřovacích verzí, které se nyní prověřují,“ sdělila včera jindřichohradecká policejní mluvčí Hana Millerová.

Předběžná škoda se odhaduje na nejméně jeden milion korun.

Požár vypukl ve středu kolem 18. hodiny. Ve čtvrtek před 11. hodinou hasiči ohlásili, že požár jindřichohradeckého historického pivovaru je zlikvidovaný , ale po 14. hodině k němu vyjížděli znovu. Majitel objektu, který požářiště převzal, objevil další doutnající ohniska.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Lenka Novotná

http://www.denik.cz/regiony/pivovar-nezapalila-technicka-zavada20110909.html


Pragovka přivezla dobré pivo i náladu

[pondělí, 12. září 2011]

Tolik lidí ve vsi v pátek ve dvě odpoledne nebývá ve Třtici obvyklým jevem. Tentokrát je ven nevylákalo jen pozdně letní sluníčko, ale hlavně krušovické pivo. Na Place si děti v klidu hrají, dospělí klábosí a čekají na pojízdný výčep.

Přijíždíme z chmelové brigády a vezeme vám krušovické pivo,“ ozve se konečně z amplionu doprovodného vozidla. Za ním se vynořuje stařičká Pragovka ozdobená chmelovými štoky se vzácným nákladem – pořádnou pípou, dvěma výčepními, děvčaty a harmonikářem. Pak už má všechno rychlý spád.

Vcukuletu „Na Place“ stojí stoly a lavice. Výčepní roztáčejí pípy a do kelímků už teče zlatavá desítka. Dívky je roznášejí všem přítomným.

Na Place přibývají další lidé. Chuť na pivo přilákala i muže.

Je výborné a správně vychlazené,“ pochvalují si pánové ve středních letech a vzpomínají, jak před lety bylo pro ně krušovické pivo vzácné.

Tenkrát se vozilo jen do některých vesnic, takže když v tu stranu někdo jel, přivezl pivo pro celou ves, abychom ho ochutnali,“ shodují se muži nad dobře vychlazeným mokem.

Teď je to obráceně, Krušovice přijíždějí za svými zákazníky doslova až domů.

Co jste hasiči...,“ načne další kousek harmonikář. Lidé usedli kolem stolů, popíjejí desítku a povídají si. Ochutnávka krušovického piva je pro ně také příjemným zastavením v každodenním shonu.

V každé vesnici vytočíme sto piv. Jde to pěkně. Lidem pivo chutná. Cesta byla také v pohodě bez závad. Pragovka nás zatím spolehlivě dovezla, kam jsme potřebovali,“ řekl jeden z výčepních pojízdného výčepu krušovických sládků Václav Soukup.

Kromě piva posádka Pragovky přivezla starostovi do každé vesnice z chmelové brigády pořádný chmelový věnec.

Ve Třtici ho za starostu Luboše Hejdu převzala jeho manželka Lenka. Starosta byl totiž „zapřažený“ do sklizně zeleného zlata, která právě vrcholila.

Ještě společné foto se všemi přítomnými a Pragovka se může vydat dál. Tentokrát mířila do Nového Strašecí, Mšeckých Žehrovic. Svoji cestu ten den skončila ve Mšeci před kulturním domem, kde se rozjela pravá dočesná.

S originálním nápadem vypravit stařičkou Pragovku s pivem do chmelařských vesnic přišli v krušovickém pivovaru už loni. Pojízdný výčep budil zájem všude, kde auto zastavilo.

Letos se navíc pivovar stal generálním partnerem největší oslavy chmelové sklizně – Slavností chmele a piva v Žatci.

Pivovar stojí mezi chmelnicemi a žatecký chmel je odjakživa surovinou, která Krušovicím dává nezaměnitelné aroma.

Dobrá úroda je proto svátkem nejen pro chmelaře, ale i pro krušovický pivovar. Jsme součástí výjimečného regionu a jsme na to hrdí,“ vysvětluje vrchní sládek Tomáš Kosmák, proč pivovarníci slaví dočesné společně s chmelaři.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rakovnický deník | Autorka:

http://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/pragovka-privezla-dobre-pivo-i-naladu20110909.html


Radegast den v Nošovicích opět přilákal tisíce návštěvníků, v centru obce se v sobotu bavili lidé z celého regionu.

Pořadatelé připravili program na čtyřech scénách, otevřeno bylo i Návštěvnické centrum a nechyběly prohlídky pivovaru. Na své si přišli rovněž fanoušci české hudební scény. „Přišly jsme kvůli pivu, máme ho rády a chceme, aby tady bylo dál,“ poznamenala 37letá Petra Šimánková. Její kamarádka Regína podle svých slov přišla „na Péťu“, tedy Petra Koláře, jehož večerní koncert měl patřit k vrcholům celé akce. „Nebudeme sedět na zahradě, když nám to tu řeve za rohem,“ shodly se ženy z Nošovic.

S rodinou přijel Pavel Vlosok z Řeky. „Jsme tady s dcerkami, ony jdou za hudbou – Xindl X a tak. My už jsme tu byli loni. Je tu moc lidí, jsou řady na pivo, ale asi to tak má být. Když je dobře, přijde jich hodně,“ shrnul Vlosok.

Radegast den láká všechny generace. Jen z Frýdku-Místku dorazily davy lidí, mezi nimi osmapadesátiletý Karel Stuchlík. „Je to tradiční akce, dá se říct, že tady jezdím každý rok. Muzika mě baví,“ řekl cestou na jeden z koncertů na scéně A.

Přišly jsme, protože je tady dobře. Přišly jsme na všechny,“ pravila 14letá Sára Jílková, která u pódia čekala s kamarádkou Pavlou Novákovou na koncert Xindla X. Podle dívek jde o nejlepší akci v roce, mimo jiné proto, že v davu vždy potkají mnoho známých a kamarádů. „Ten chaos nám nevadí,“ podotkla Nováková k situaci na hlavní silnici, kde se doprava kvůli chodcům občas zcela zastavila.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Frýdeckomístecký a třinecký deník | Autor: Marek Cholewa

http://fm.denik.cz/zpravy_region/20110910radegast-den-nosovice.html


Černokostelecké vykulení

[pondělí, 12. září 2011]

Vykulení je dávná pivovarská tradice označující každoroční vyvalení ležáckých sudů ze sklepů a jejich případnou opravu nebo vysmolení. V černokosteleckém pivovaru se z původní výhradně pracovní záležitosti vyvinula celodenní společenská akce a setkání ctitelů práce malých a regionálních pivovarů.

Na té sobotní, v pořadí již osmé, se sešlo čtyřicet výrobců chmelového moku, každý představil nejméně dva druhy ze své produkce.

Malé pivovary nejsou jen nositeli tradice, zachovávají klasické technologické postupy. Důležité je i to, že jsou schopny, hlavně proto, že nevaří ve velkém, věnovat se různým netradičním druhům piva, často vycházejím z originálních starých a místních postupů. Veliký význam mají v tom, že když cestujete po Čechách, máte možnost ochutnat v každém místě něco jiného a ne jen sterilně jednotný nápoj. Vzniká vlastně i jakási obdoba vinařské turistiky zaměřená na pivo. Za zmínku určitě stojí i to, že majitelé malých pivovarů v podstatné většině obnovují staré objekty, zachraňují pro budoucnost vzácné industriální stavby,“ vysvětluje Milan Starec z pivovaru v Kostelci nad Černými lesy.

Nejen pivem živ je člověk, a tak byly celý den k dispozici mnohé pochoutky, pochopitelně související s pivem. Jedli jste třeba někdy pivní zavařeninu? Buřtíkům na černém pivě, plněným bramborám nebo bramborákům odolal málokdo, fronty stály před stánky s utopenci nebo nakládanými sýry.

Letos byla k dispozici i ukázková várka Černokosteleckého ležáku, první zájemci si ho mohli odnést domů i v lahvích. Za největší raritu je ale možné považovat várku kamenného piva.

Kamenné pivo, také se mu říká Steinbier, je vlastně jedna z nejstarších technologií vaření. Vznikla ještě v časech, kdy se pivo vařilo v dřevěných nádobách, a ty se pochopitelně nedají ohřívat přímo na ohni. V ohni se tedy rozpálily kameny a vhazovaly do nádob. Sladina se ohřála na potřebnou teplotu a její přímý styk s povrchem žhavého kamene způsoboval řadu chemických reakcí. Steinbier tak získal velice specifickou chuť. Slad je tvořen hlavně cukry, a tak docházelo hlavně ke karamelizaci, která má zásadní podíl na granátové barvě, kouřovém až praženém arómatu a lehce nasládlé chuti připomínající právě slad,“ vypráví jeden z tvůrců kamenného piva Petr Buriánek.

Celý den bylo přístupné i muzeum, pochlubilo se zcela novou expozicí bednárny a novým prohlídkovým okruhem, zájemci obdivovali historickou cirkulárku se stabilním motorem, obdiv vyvolal i obří vzduchový kompresor, zklamáni nebyli ani vyznavači historických automobilů.

Bohatý kulturní program zajistila řada hudebních skupin, vystoupilo dětské divadlo, k vidění byl aerobik, o závěr se již po druhé postaral večerním představením Dan Hůlka.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kolínský deník | Autor: Pavel Pávek

http://kolinsky.denik.cz/zpravy_region/ko-kostelec-vykuleni20110910.html


Archeologové z turnovského muzea zkoumají historii pivovarnictví v Lomnici nad Popelkou. Při svém výzkumu narazili na zbytky budov zdejšího pivovaru z doby vrcholného středověku. Lomnické pivo se ve městě vařilo až do roku 1958.

"Pivovar s vinopalnou je vůbec nejstarším stojícím objektem v Lomnici nad Popelkou. Na novém místě byl vystavěn v roce 1660. Ovšem historie zdejšího vaření piva a pálení kořalky je mnohem starší. Původní měšťanský pivovar se nacházel pod hrází rybníka v dnešní ulici Plukovníka Truhláře," říká archeolog Jan Prostředník.

Lomnický pivovar byl těsně spjat se zdejším zámkem a jeho předchůdkyní, středověkou tvrzí. Právo vařit pivo a pálit kořalku platilo již na počátku 15. století.

"V městské pamětní knize je k roku 1462 připomínán pivovar a sladovna pod hrází. Lomnické pivo se pravidelně objevovalo i na stole proslulého válečníka Albrechta z Valdštejna, vévody frýdlantského," připomíná Jan Drahoňovský, ředitel lomnického muzea, které má ve sbírkách několik exponátů připomínajících místní pivovarnictví.

Právo vařit pivo postoupila městská rada po velkém požáru města v roce 1590 vrchnosti. "Dobré pivo se v Lomnici vařilo i za třicetileté války, o čemž svědčí dopisy zaslané v roce 1633 lomnickému hejtmanovi. Po přestěhování pivovaru na dnešní místo nad autobusovým nádražím, které leží na místě zasypaného rybníka, fungoval vrchnostenský pivovar až do roku 1908, kdy jej od pánů Rohanských koupili lomničtí hospodští," uvádí Prostředník.

Výroba piva skončila v roce 1958

"Firma Pivovar a sladovna hostinských v Lomnici nad Popelkou koupila pivovar za 72 tisíc korun. V roce 1948 byl pivovar znárodněn a přesně o deset let později definitivně uzavřen," doplňuje Drahoňovský.

Na místě dnes opravované budovy bývalého pivovaru začal archeologický výzkum již loni na podzim, kdy dvě sondy potvrdily přítomnost nemovitých historických objektů. Na základě tohoto zjištění se archeologové letos pustili do plošného výzkumu.

"Nejstarším objektem, který byl objeven, je zdivo pravoúhlé budovy, kterou můžeme předběžně datovat do období vrcholného středověku. Mohlo jít o budovu, která náležela k hospodářskému zázemí tvrze," říká archeolog Radek Novák.

Přímo s objektem renesančního pivovaru zřejmě souvisí objevená suterénní místnost, která byla zahloubena metr do podloží a měla maltovou podlahu. Nejzajímavějším objevem jsou dvě roubené konstrukce dvoukomorových vodních nádrží.

V pivovaru sídlilo JZD

"Obě konstrukce byly zahloubeny do nepropustného jílového podloží. Ze starší se dochovala pouze část, použité smrkové dřevo doznalo značného poškození," vysvětluje Novák.

Mladší nádrž je v podstatně lepším stavu. Má rozměry 6 x 3 metry a byla postavena z mohutných jedlových trámů. Uprostřed se nacházela příčka s česly na zachycení hrubých nečistot.

"Nalezli jsme také dřevěné potrubí, které z nádrže odvádělo vodu do zámeckého rybníka. Potvrzuje to i mapa katastru z roku 1842, kde je zakreslena umělá vodní strouha přivádějící vodu k pivovaru od severu a pokračující do rybníka," popisuje archeolog Prostředník.

Mladší nádrž se podaří zachránit a během podzimu bude instalována v expozici Pivovarského muzea v Kostelci nad Černými Lesy. Po uzavření pivovaru byl objekt využíván JZD, které nechalo řadu budov přestavět.

"Poslední ránu do vazu dostal pivovar počátkem 90. let, kdy vyhořela varna a došlo k zavezení historických suterénů bývalých pivovarských budov. Stavba Penny Marketu pivovar paradoxně zachránila, investor se zavázal opravit stávající budovy a novou prodejnu umístit do prostoru pivovarského dvora," dodává Prostředník.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Jaroslav Hoření

http://liberec.idnes.cz/archeologove-nalezli-v-lomnici-stredoveky-pivovar-mok-pil-i-valdstejn-1mf-/liberec-zpravy.aspx?c=A110908_1648155_liberec-zpravy_oks


Žluté vlaky RegioJet, které vyjedou na trať mezi Prahou a Havířovem 26. září, chtějí cestující přilákat i na netradiční nabídku občerstvení. Patří mezi ně i piva z menších pivovarů.

"Zpočátku budeme prodávat Bernard, Svijany a Litovel, a to jak alkoholické, tak nealko," uvedl obchodní ředitel RegioJet Jiří Schmidt. "Pivo bude lahvové, cestující zaplatí o něco málo víc, než činí nákupní cena. "Zpravidla mezi 15 a 20 korunami," odhaduje cenu za pivo Schmidt.

Nabídka se má průběžně obměňovat. "V Česku je přes 80 pivovarů, které stáčejí pivo do lahví, chceme lidem ukázat, že existují i jiné než velké značky," plánuje Schmidt. V nabídce by se podle něj časem mohly objevit i speciály z minipivovarů.

Nápad dopravce si pochvaluje spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard. "Piva z malých pivovarů navíc mnohdy chutí a kvalitou převyšují produkty těch velkých," upozorňuje Bernard.

Sám neočekává, že by se prodej jeho piva ve vlacích výrazněji projevil na celkových číslech. "Bude to hlavně reklama. Máme i určitou podobnou filozofii - soupeříme s velkými nadnárodními pivovary, RegioJet pak s monopolními Českými drahami," vysvětluje Bernard.

Pojízdné hospody by se však ze žlutých vlaků stát neměly. "Tam, kde to půjde, budeme dávat přednost třetinkovým lahvím. Chceme, aby to byla spíš degustační než konzumační záležitost," říká Schmidt.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

http://ekonomika.idnes.cz/regiojet-laka-do-vlaku-pivni-labuzniky-chce-nabidnout-specialy-p7h-/eko-doprava.aspx?c=A110909_115201_eko-doprava_vem


Dvojníka Victora Cibicha, jehož plešatá hlava je na etiketách piv z pivovaru ve Velkém Březně na Ústecku, budou vybírat v sobotu na dni otevřených dveří pivovaru. Ludmila Čechová z marketinku skupiny Heineken agentuře Mediafax sdělila, že vítěz dostane roční pivní rentu.

Pro vítěze je určena pivní renta 700 piv a jednorázově dostane pět sudů piva na posezení s kamarády. Jeho domovská hospoda, v které byl do soutěže vybrán, dostane 30 000 korun,“ informovala Čechová.

Do soutěže se přihlásilo 49 soutěžících, kteří se domnívali, že se Cibichovi podobají. Štamgasti v restauracích svým hlasováním vybrali deset adeptů, kteří si to v sobotu od 13 hodin rozdají mimo jiné při promenádě nebo servírování piva porotě, která bude mít definitivní slovo.

V rámci dne otevřených dveří jsou v pivovaru připraveny prohlídky provozu, ochutnávky pivních speciálů a zábavný program. Zahraje například Žlutý pes s Ondřejem Hejmou. Z Ústí nad Labem do Velkého Března dopraví návštěvníky kyvadlová autobusová doprava.

Victora Cibicha, přednostu železniční stanice ve Velkém Březně požádala v roce 1906 správní rada místního pivovaru o to, zda by ho mohli zpodobnit na etiketě svého piva. Cibich na ní pózuje s napěněným tuplákem a doutníkem už druhé století. Pivovar se mu za to odvděčil pivní rentou třiceti půllitrů týdně. Cibich si rentu užil jen devět let, zemřel ve svých 59 letech. Jeho tvář ho však přežila do dnešní doby na lahvích i sudech s pivem.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Karel Rouc | Mediafax

http://zpravy.kurzy.cz/281643-v-pivovare-ve-velkem-brezne-hledaji-dvojnika-dedka-cibicha-dostane-pivni-rentu/


Letos si totiž pořadatelé pivního svátku vypůjčili technologii benzínových pump a budou pivo točit z tanků.

Moderní technologie dorazily do stanů na mnichovském Oktoberfestu, který letos zahájí pivní radovánky 17. září. Návštěvníci se nemusejí obávat, že výčepní nebudou stačit narážet sudy a že na své mázy se zlatavým mokem budou čekat dlouho. Letos si totiž pořadatelé pivního svátku vypůjčili technologii benzínových pump a budou pivo točit z tanků.

Ty jsou prý umístěny mimo stany a budou podle potřeby pohotově doplňovány. Do stanů pak dovádí chmelový mok síť potrubí, kterou okopírovali právě u prodejců nafty a benzínu. Potrubí z tanku dlouhé 240 metrů je dovedeno do hlavního stanu, který pojme najednou až 8 500 žíznivých lidí.

Je to obrovský úspěch. Naplnili jsme sklenice všech lidí z testovací skupiny najednou,“ pochvaluje si inovaci hlavní technik festivalu Uwe Däbel.

Zdroj: Odhaleno.cz

http://www.odhaleno.cz/exkluzivne/7100-na-oktoberfestu-potece-pivo-z-benzinovych-pump.htm


Určitě naši pivaři sedmset kilometrů do Varšavy na pivo nejezdí, ale když už se v polském hlavním městě ocitnete, jistě přijde vhod pár rad. A taky nabízím pár postřehů…

Je to tak dvacet let, co můj kamarád Andrzej odkojený při studiu v Praze hospůdkami čtvrté kategorie se často rozčiloval v polské restauraci, že je pivo teplé a mizerně ošetřené. Zažil jsem s ním v tomto směru několik výstupů, kdy číšníci stáli při jeho přednášce v pozoru, i když jejich oči prozrazovaly, kam by nás nejraději nakopali, nemluvě již o jejich sevřených pěstích. Dnes už je situace o hodně jiná, pivo najdete všude, vychlazené, dobře ošetřené a jsou tu všechny značky, včetně Plzničky, Budvaru atd. Říká se, že pivo je levné v Evropě už jenom v Česku a potažmo na Slovensku a je to stále pravda, i když se těm cenám už také blížíme.

V centru levnější než na okraji

U nás platí, že čím dále od centra, tím je pivo levnější, ve Varšavě to bývá často obráceně. Konkurence ve středu města tlačí ceny na šest, sedm zlotých, někdy i méně, zatímco v mnoha místech Varšavy je jedna hospoda s pivem na moc čtverečných metrů, takže třeba dvě stanice metra od centra stojí osm. Paradoxem je, že jsem vůbec nejlevnější pivo našel ve stánku na dostihovém závodišti, kde bylo za necelých pět.

Zlotý je přes šest korun, takže je to podstatně dražší než u nás. Já klasický pivař nejsem a tak mi chutnají polská piva: Lech, Okocim, Tyskie, Żywiec…

Šesté pivo

V „pivní souvislosti“ jedna zajímavá historka. Seděl jsem v hospodě a vedle mne čtyři studenti psychologie a mudrovali. „Máme třetí pivo a když si dáme čtvrté, už budeme na šrot“. Nepochopil jsem proč by jedno pivo mělo hrát tak velkou roli. Když nevíš, zeptej se: tak nabízím odpověď. „Jo ty nejsi zdejší, tak nevíš, že každé šesté pivo je zadarmo, když si dáš čtvrté už je to taková hranice, dáš si už to páté, abys měl šestý gratis!". Není to špatná obchodní strategie.

Samozřejmě, že se v Polsku i Varšavě pije pivo klasicky, ale také hodně se šťávou. Vím, že český pivař po těchto větách zbledne, když vidí jak na dně piva plave červená šťáva a k tomu dostanete ještě brčko…

Pokud bych měl varovat před nějakým alkoholickým nápojem, pak to není pivo ani vodka, ale „táta s mámou“. Jestliže vám tohle pití někdo nabídne tak budete mít co dělat, abyste to ustáli. Já jsem to hrdě přijal a nebylo to právě nejlepší rozhodnutí. Do dvoudecové skleničky nalili deci sirupu a pak čistý líh, snad 95 procentní. Po vypití jsem se chtěl zvednout. Mozek sice pokyn dal, ale bylo mu to málo platné. Tělo se vůbec nehlo. Ještě mnoho let se mi o tomto zážitku zdálo.

Pijte s mírou!

Tak až pojedete do Varšavy, pijte s mírou, abyste se dostali k zajímavostem a památkám tohoto města a rozhodně si neberte příklad z chlapa, za kterým jsem stál ve frontě na vodku, když ještě byla sobota jako volný den bez práce výjimkou. Slušně jsem se ho zeptal, za jak dlouho může vypít ty dvě basy vodky, co drží v ruce, nechápavě se na mne obrátil a s klidným hlasem řekl: „No o víkendu vole, vždyť je přece volná i sobota!“.

A konec s pitím, příště vám nabídnu trochu památek a zajímavostí z Varšavy, které nejsou součástí žádného průvodce, teď už ale musím končit, zteplala by mi vychlazené desítka.

Zdroj: Tiscali.cz

http://cestovani.tiscali.cz/vyrazte-si-do-varsavy-nejen-za-pivem-jen-pozor-na-tatu-s-mamou-98790


Pivo je chick

[pátek, 9. září 2011]

První pivo pro ženy bez nálepek připomínajících fotbal.

Zlatý mok značky Chick Beer vám zamotá hlavu ještě dřív, než se poprvé napijete. Jedná se totiž o úplně první pivo přizpůsobené ženám, a to nejen chutí, ale také designem. Jeho stvořitelkou je Shazz Lewis. Ta si prý jednoho dne uvědomila, že podobný nápoj zatím neexistuje, a tak se pustila do díla. Výsledkem je fashion kartonová basa vypadající jako kabelka, která do sebe pojme šest lahví oblečených do malých černých šatů. Samotný obsah takto vymašličkovaného balení je oproti nomálnímu pivu méně hořký a sycený. Nebudete se tak muset bát toho, že by ho váš přítel vyměnil za svou starou dobrou desítku.

Foto

Navštivte www.chickbeer.com

Zdroj: Elle.cz | Autor: Milan Chorouš

http://www.elle.cz/Gurman/Tipy-na-nakupy/Pivo-je-chick


Primátor na Dočesné zabodoval

[čtvrtek, 8. září 2011]

Náchodský pivovar PRIMÁTOR a.s. se stal během prvního víkendu v září na Žateckých pivních slavnostech opět jedním z nejlépe hodnocených pivovarů. Z prestižní degustační soutěže Dočesná, přivezl celkem čtyři ocenění.

Krásné druhé místo stejně jako v loňském roce, získal v kategorii piv se sníženým obsahem cukru PRIMÁTOR® Diamant. Kvalita tohoto světlého piva, které je určeno především pro diabetiky, jej v posledních letech pravidelně posunuje v hodnoceních na stupně nejvyšší.

Úspěch zaznamenal v kategorii pšeničných piv PRIMÁTOR® Weizenbier, svrchně kvašené pšeničné světlé pivo, které obsadilo výborné druhé místo. Pivovar PRIMÁTOR se jako jeden z mála tuzemských průmyslových pivovarů specializuje na výrobu svrchně kvašených piv a o tom, že je dělá opravdu kvalitně, svědčí třeba i toto ocenění.

Další piva PRIMÁTOR® polotmavý 13% a PRIMÁTOR® Exluziv 16% pak vybojovala bronzová umístění.

Speciální piva, na jejichž výrobu se PRIMÁTOR dlouhodobě orientuje, jsou vysoce oceňovaná v tuzemsku i v zahraničí a jejich podíl na celkovém výstavu pivovaru rok od roku roste.

Odbornou degustační soutěž pořádal Chmelařský institut v rámci 54. ročníku Žateckých slavností. Letošního 54. ročníku se zúčastnilo 35 pivovarů, které zaslaly rekordních 196 vzorků piv.

Zdroj: Tisková zpráva Primátoru Náchod


Nově uzavřená smlouva o Generálním partnerství je dalším krokem pivovarské skupiny StarBev k posílení postavení Staropramenu na zahraničních trzích

Ve čtvrtek v podvečer byla v prostorách nové budovy Národního Muzea v Praze během slavnostního večera podepsána smlouva o partnerství značky Staropramen s Českými centry. Od ledna 2012 se Staropramen stane generálním partnerem všech 21 poboček Českých center na 3 kontinentech. Smlouva byla uzavřena na 3 roky. Tato spolupráce má za cíl podpořit české kulturní projekty v zahraničí.

Skupina StarBev, do jejíž portfolia Staropramen patří, si od této spolupráce slibuje zejména zvýšení povědomí o značce na zahraničních trzích, kde je Staropramen nejznámějším pražským pivem. Spolupráce na úrovni generálního a exkluzivního partnerství v oblasti pivovarnictví mezi Staropramenem a Českými centry začne platit od ledna 2012 a potrvá minimálně do roku 2014. Nicméně již v letošním roce se Staropramen podílí na podpoře vybraných kulturních a společenských projektech v Izraeli a USA, které pořádají Česká centra.

Alain Beyens, generální ředitel skupiny StarBev, říká: “Jsme velmi rádi, že se nám podařilo uzavřít strategické partnerství s Českými centry a podpořit tak řadu jejich zajímavých projektů. Tato smlouva je společně s nově otevřeným Návštěvnickým centrem Staropramenu a novou celosvětovou reklamní kampaní jedním z hlavních kroků, které nám pomohou zvýšit povědomí a prodeje značky Staropramen v zahraničí.

Michael Pospíšil, generální ředitel Českých center, dodává: „Uzavření generálního partnerství se Staropramenem je pro nás významný počin v nově koncipovaném směřování Českých center, kdy propojujeme prezentaci silných tuzemských exportních značek s našimi kulturními projekty na mezinárodním poli. Díky této spolupráci můžeme prosazovat českou kulturu v zahraničí v rámci větších projektů cílených především na širokou veřejnost, a to napříč naší sítí."

Staropramen, který mohou zákazníci ochutnat ve více než třiceti zemích světa, je součástí portfolia skupiny StarBev od roku 2009. Značka je vlajkovou lodí této skupiny. Pro mezinárodní trhy nabízí Staropramen tři druhy piva: Ležák, Granát a Černý.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

http://www.pivovary-staropramen.cz/web/tisk_centrum/zpravy?id=483


Dobrý voják Švejk má už i své pivo

Horský hotel a pivovar Belvedér dosud takovou akci nezažil a může se pyšnit i tím, že jej poctil svou návštěvou největší hrdina první světové války a nejznámější Čech na světě – dobrý voják Švejk! Bezmála na šest stovek lidí si nenechalo ujít dvoudenní oslavy čtvrtého výročí místního železnorudského pivovaru Belveder, nejvýše položeného pivovaru v Evropě, který za čtyři roky provozu získal řadu ocenění českých i mezinárodních.

Oslavy začaly už v pátek 8. července, kdy se na ně dostavilo okolo tří stovek lidí. Návštěvníci si mohli dopřávat posezení na venkovní terase nebo přímo ve varně pivovaru a ochutnávat několik druhů železnorudského piva. Zlatým hřebem oslav byl slavnostní křest knihy Tomáše Cihláře a křest nového železnorudského piva. Zatímco po oba dva dny až do ranních hodin hosté popíjeli zlatavý mok, čtyři živé hudby Obšuka, Kůrovci, Wyjou a CK šraml Švejk se střídaly na terase a hrály jako o život. Návštěvníci odcházeli z akce nadšeni, neboť tohle opravdu nelze zažít každý den.

Oslavy přilákaly šest set návštěvníků

Hoteliér a majitel pivovaru František Strnad, který v roce 2007 v Železné Rudě obnovil tradici vaření piva, přivítal hosty a milovníky nejoblíbenějšího nápoje Čechů slovy: “Jsem rád, že náš kdysi úhlavní přítel dostal rozum a není ani vichřice ani neprší a že jste se sešli u nás v tak hojném počtu. Jsem rád, že je tady Přemek Kubišta alias Švejk se svojí ženou a svými kamarády vojáky. Jsem rád, že mezi námi je i spisovatel Tomáš Cihlář, který tady dnes pokřtí nádhernou knížku Pošumavské pivovary, kterou my pivaři už netrpělivě očekáváme. A protože v Železné Rudě byl pivovar o 55 let dříve než v Plzni, už v roce 1787 se tady vařilo pivo a my jsme rádi, že jsme tradici udrželi, tak si myslím, že křest této knihy je na nejsprávnějším místě.

Po celá léta je vždy naší pravidelnou návštěvnicí senátorka Jiřina Rippelová. I dnes je mezi námi a bude první kmotrou knihy. Když už jsem vzpomněl Železnou Rudu, mužem číslo jedna a podle mého názoru na správném místě je starosta Železné Rudy Michal Šnebergr, který bude druhým kmotrem. A třetím kmotrem je vzácný člověk Jiří Drvola, který po léta shromažďuje pivní lahve, které už všichni lidé rozbili, zničili a on má ve své sbírce 7300 těchto starých lahví, což je absolutně nejvíc v Evropě,“ řekl František Strnad a poprosil autora o pár slov.

Knihu věnoval památce táty

Nejsem spisovatel. Jsem v první řadě sběratel a je mi velkým potěšením, že se spousta vás, diváků, známých a hlavně sběratelů tady dnes sešlo. Nebudu dlouho řečnit. Snad jen, že knížku, která se narodila přesně před týdnem, bych rád věnoval památce svého táty, který vlastně způsobil, že pivovarnictví a jeho historie se stala mým životním koníčkem. Jsem rád, že je tady Emil Kintzl, který byl jeho kamarád ze studií a ten ví, jaký táta člověk byl, takže poděkování patří tátovi v první řadě. Poděkování patří i rodině, která má se mnou neuvěřitelnou trpělivost a dovoluje mi, abych se svým koníčkům a zálibám mohl věnovat v takové míře. Pak samozřejmě děkuji všem, kteří sem dnes přišli.

V závěru knihy jsou vyjmenováni všichni, kteří se na knížce spolupodíleli a nějakým způsobem jí pomohli. Takže jestli mohu z tohoto místa vám všem ještě jednou mockrát děkuju a věřím, že s knížkou budete všichni spokojeni,“ řekl autor.

Lidé, kteří vaří pivo, činí dobro

A to já mohu potvrdit, protože jsem dnes přemýšlela, jak už je to strašně dávno, kdy Tomáš za mnou přišel na sušickou radnici. Ono už to bude deset let a tehdy vyšlo první vydání této knížky, kde jsem se dočetla spoustu zajímavých věcí – kolik pivovarů vůbec na Šumavě bylo! A musím říct, že Tomáš je živoucí chodící encyklopedie a možná všechna vyprávění a vzpomínky a co věděl od svého táty, se mu podařilo krásně popsat v této knížce. Já jsem moc ráda, že vyšla teď podruhé v rozšířeném vydání a chtěla bych jí popřát hodně čtenářů. Chtěla bych jí popřát možná někdy i třetí vydání, ale každopádně chtěla bych popřát Tomášovi, aby se našlo hodně lidiček, kteří si knihu koupí, aby on sám měl radost z toho, že dobré dílo se podařilo,“ řekla senátorka Jiřina Rippelová.

Slavnostní řečí přispěl i druhý kmotr – starosta Železné Rudy Michal Šnebergr. „Chtěl bych popřát železnorudskému pivovaru, ať se mu v dalších letech daří, protože se říká, že kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Takže všechno nejlepší a věřím, že se bude dařit i nadále alespoň tak dobře jako se dařilo. A co dodat ke knize? Kniha je pro mně osobně velice poutavá. Jednak protože je o pivě a já mám také rád pivo, ale jednak je o Šumavě, což je pro mě srdeční záležitost. A je o lidech, kteří činí dobro, protože lidé, kteří vaří pivo, činí dobro.

Třetí kmotr považuje knížku za poklad pro sběratele

Já k vám budu mluvit z pozice sběratele pivních lahví, to znamená člověka, který Tomáše Cihláře zná léta jako svého velmi dobrého kamaráda. Dnes se sbírá spousta věcí a jedna část jsou pivní suvenýry. Otázkou je, jestli jenom sbírání je to pravé, protože potom k tomu patří historie: kdy to vzniklo, proč to vzniklo, k čemu to sloužilo. A tato knížka slouží vlastně jako lexikon, která nás uvádí do historie sběratelství z oblasti piva. Nikdo si nedovede představit, jakou dá práci shánět veškeré informace. Tomáš musel strávit několik let takovou prací v archivech – hrabat se v papírech, hledat údaje, ofocovat, kopírovat, sesadit dohromady, což je hrozná práce. A za to mu strašně děkuju, protože tato knížka je vlastně novodobý poklad pro nás sběratele z oblasti historie pivovarnictví,“ poděkoval autorovi majitel největší sbírky pivních lahví v Evropě Jiří Drvola.

Sládek věří, že Švejk udělá díru do světa

Poté následoval další křest, kdy bylo slavnostně uvedeno do života nejnovější pivo železnorudského pivovaru. „Pivo Švejk je vyrobeno podle staré receptury plzeňského pivovaru z doby první světové války, kdy se vyvážel do Vídně. Jde o světlý 12° ležák a my doufáme, že se stane naším nejúspěšnějším a nejprodávanějším pivem. V současné době pivovar Belvedér už umí osm druhů piv. Běžně točíme čtyři, pět. Na loňských oslavách jsme točili 16° Kata a tady bylo takových sťatých lidí, že letos jsme si to nedovolili.

Prvním naším kmotrem bude herec, moderátor, zpěvák, šoumen a bezvadný člověk Přemek Kubišta alias Švejk. I díky Přemkovi název piva vzniknul, i díky jemu, že dal svoji nenapodobitelnou vizáž etiketě si myslím, že tohle pivo udělá díru do světa. Druhým kmotrem nemůže být nikdo jiný než starosta Železné Rudy Michal Šnebergr. A protože si myslíme, že Švejk pronikne nejen za hranice okresu, kraje, ale až na Slovensko, proto české pivo bude mít kmotra ze Slovenska. Třetím kmotrem bude můj dlouholetý kamarád Jan Fiedler z Bratislavy, čestný předseda klubu sběratelů pivních suvenýrů,“ řekl majitel železnorudského pivovaru František Strnad.

Bez švejkovského humoru bych starostování nepřežil

A co popřáli pivu kmotrové? „První půjde pan starosta. Pane starosto, řeknou něco moudrýho!“ pravil Švejk, hvězda slavnostního odpoledne a předal slovo Michalu Šnebergrovi.

Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že pronášet moudrá slova musím z titulu své funkce, rád bych konstatoval, že bez švejkovského nadhledu a humoru bych starostování nepřežil. Takže jsem velice rád, že i v Železné Rudě máme švejkovo pivo. A proto na zdraví panu Švejkovi, železnorudským sládkům a železnorudskému Švejkovi!

Po něm si vzal slovo kmotr ze Slovenska, Jan Fiedler: „Fando, já ti děkuju jednak za pozvání, jednak za všechna vynikající piva, která jsem měl možnost u vás vždy v bohaté míře vypít. A tomu dalšímu děcku do té bohaté rodiny přeju hodně zdaru, protože posledního Švejka vařil pivovar Břeclav a je to hodně let. Tak na zdraví a ať se vám daří, kluci!

Poslední kmotr Přemek Kubišta alias Švejk, muž s obrovským temperamentem a bezednou slovní zásobou ukázal na etiketu a pravil: „Tak přátelé, takhle vypadám, a připijeme na mně, abych vám chutnal! Poněvadž když vám nebudu chutnat, nebudete chlastat a budete smutní. A to je špatný, protože když je někdo smutný, vypadá blbě. Tak tedy – se Švejkem na Švejka!

Po slavnostním křtu byla vystřelena čestná salva z pušek na počest nového piva. Majitel pivovaru František Strnad byl s oslavami čtvrtého výročí pivovaru Belvedér nadmíru spokojen.

Zdroj: Železnorudský zpravodaj | Autorka: Hana Sádlíková


Nový žďárský propagační materiál – pivo nazvané Santiniho hvězda – se bude zanedlouho distribuovat po celém kraji Vysočina.

Foto

Ve žďárském klášteře se pivo od středověku vařilo, takže nápad dát Žďáru pivo vychází z reálného základu“ vysvětluje vhodnost nového propagačního materiálu první místostarosta Jaromír Brychta a dodává: „Je to můj nápad a jsem na něj hrdý. Je to výborný propagační materiál pro město, je určitě lepší než obligátní propisky, čepice nebo tričko s nápisem. To mají všude. Ale pivo ne. A přitom je to věc dobrá a taky praktická.

Pivo Žďárská hvězda už bylo už před nedávnem Žďárákům představeno. Nyní se město domluvilo na další spolupráci s Havlíčkobrodským pivovarem. Pivovar bude zatím vyrábět pěnivý mok a etikety. „Ještě ale stále nemáme kartony, zatím máme jen prototyp. A byli bychom rádi, kdyby ochranná známka Žďárská hvězda dostala licenci na některé další výrobky,“ říká první místostarosta a senátorka a starostka Žďáru nad Sázavou Dagmar Zvěřinová jej doplňuje: „Dovedu si představit, že by k tomu dělali například pivní tácky a slunečníky. Byla by to propagace spojená výhradně s prodejem piva.

Foto

Město uvažovalo nad čtyřmi variantami distribuce. Vyvážet pivo Žďárskou hvězdu po celé republice, popřípadě i do zahraničí, distribuovat je v rámci kraje Vysočina, okresu nebo pouze v samotném městě. „Souhlasili jsme s distribucí v kraji Vysočina, distribuovat to bude Havlíčkobrodský pivovar. Podle našich dosavadních zkušeností je o žďárské pivo zájem, to, co jsme měli, už máme pryč,“ pochvaluje si nový propagační materiál Dagmar Zvěřinová, která ale vzápětí dodává: „Pravdou ovšem je, že nyní je ještě turistická sezóna a nepředpokládáme, že v zimě by se zájem nějak navýšil. Ale budeme rádi, když budeme připraveni na následující sezónu."

Santiniho hvězda není pouze letošním žďárským hitem. V příštích letech bude podle slov Jaromíra Brychty spojována se sérií oslav. „Nadcházející rok budeme slavit dvě stě devadesát let od postavení kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1722), v roce 2013 to bude dvě stě devadesát let od úmrtí Santiniho (1723) a o rok později bude Zelená hora slavit dvacet let od přijetí do seznamu Unesco.

Město Žďár nad Sázavou začíná být v propagačních materiálech doslova přeborníkem a s nejedním slaví velké úspěchy. Mimo piva Santiniho hvězda byl v poslední době velmi kladně přijat i soubor pohlednic, na nichž jsou vyobrazeny plastiky Michala Olšiaka. K nim patří také názorná mapka, kde kterou skulpturu najít. „Překvapilo nás, že to oceňují nejvíce rodiny s dětmi. Zajedou si tam na kole, vyfotí se u sochy,“ přitakává starostka.

Zdroj: Žďárské vrchy | Autorka: Helena Zelená Křížová

http://www.zdarskevrchy.cz/component/content/article/6005-ve-zdare-vede-pivo-a-olsiakovy-plastiky


Nejlepší pivo vaří i na Vysočině

[středa, 7. září 2011]

O víkendu se v Žatci uskutečnila tradiční Dočesná a v jejím rámci vyhodnotila porota ve třinácti kategoriích nejlepší piva republiky. V pěti kategoriích uspěla piva z Vysočiny.

Mezi oceněnými pivovary byl také Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s., porota vybrala jako nejlepší Czech Rebel beer v kategorii jedenáctistupňových piv. „Jedná se o světlé výčepní pivo s intenzivnější hořkostí, výrazně plné chuti a bohatou pěnou. Vaříme ho tradiční technologií, kvasí v otevřených spilkách a zraje při nízké teplotě v ležáckých sklepích,“ popsal Milan Janírek, vedoucí obchodu brdského pivovaru. Ve své kategorii porazil druhý Hostan Hradní z pivovaru Starobrno a Zlatopramen z pivovaru Krásné Březno.

V minulosti dosáhl Czech Rebel beer i mezinárodního ocenění, když v roce 2001 obdržel stříbrnou cenu na soutěži World Beer Cup v USA, kam se mimo jiné vyváží.

Ve čtyřech kategoriích uspěl také humpolecký Rodinný pivovar Bernard, a. s. Jeho Bernard Jantarový ležák s jemnými kvasnicemi si odvezl stříbro mezi polotmavými pivy, mezi nealkoholickými pivy skončilo třetí Bernard - Free Jantarové pivo, v kategorii výčepní světlé vyhodnotili odborníci Bernard světlé pivo jako nejlepší a mezi světlými ležáky vybojovalo humpolecké pivo bronz.

Zdroj: Vysočina News.cz | Autor: Milan Pilař

http://www.vysocina-news.cz/clanek/nejlepsi-pivo-vari-i-na-vysocine/


Hlavní výhru Ford Kuga vítěz převzal na Pivovarských slavnostech.

Vítězem soutěže se stal 22 letý Marek Sonntag z Olomouce, který nasbíral všech 10 jesenických vrcholů, ukrytých pod víčky lahví s pivem Holba. Je příznivcem značky a soutěž hodnotil jako příjemný zážitek spojený s konzumací jeho favorita mezi pivy. Hlavní výhru Ford Kuga s nadšením a v doprovodu své rodiny Marek Sonntag slavnostně převzal od zástupců pivovaru na Pivovarských slavnostech v sobotu 3. září.

Velká letní soutěž , kterou pivovar Holba vyhlásil 20. června se setkala s mimořádným ohlasem konzumentů. Do slosování bylo zařazeno celkem 15694 osob, tedy všichni, kteří splnili stanovené podmínky. Soutěž byla ukončena 20. srpna, losování výherce proběhlo pod dohledem státního notáře 26. srpna 2011 v Praze.

Celkem se v soutěži rozdalo 311 výher. Hlavní prémií byl Ford Kuga, dále 10 víkendových pobytů v relaxačním centru Kolnštejn a 300 profesionálních spacích pytlů značky Loap.

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice


Pivovar Urpiner ohrozovali plamene!

[středa, 7. září 2011]

Rozsiahly požiar suchej trávy a niekoľkých stromov dnes vystrašil majiteľov niekoľkých firiem v priemyselnej časti mesta. Hrozilo, že oheň preskočí na drevené haly s množstvom tovaru, či neďaleký pivovar a spôsobí vážne škody. Vďaka rýchlemu zásahu policajtov a hasičov sa po asi hodine podarilo dostať plamene pod kontrolu.

V blízkosti pivovaru Urpiner začalo zatiaľ z neznámych príčin horieť krátko po 14-tej hodine. Vplyvom silného vetra vznikol z malého ohníka rozsiahly požiar. Majitelia okolitých firiem okamžite privolali hasičov a políciu.

Mal som strach, oheň sa rýchlo šíril a keďže hneď vedľa plota máme sklady s dreveným tovarom, hrozilo, že plamene preskočia aj k nám,“ povedal zástupca jednej drevárskej firmy. Oheň zachvátil pole so suchou trávou, ale aj niekoľko stromov. Dym bolo vidieť z rôznych časti Banskej Bystrice.

Ešte pred príchodom hasičov sa šíreniu požiaru pokúšali zabrániť mestskí a štátni policajti. Plamene hasili pomocou konárov. Definitívne ho dostali pod kontrolu až hasiči na dvoch cisternách. Čo presne požiar spôsobilo, zatiaľ nie je jasné. Nie je vylúčené, že pri takom suchom počasí to mohol byť aj ohorok z cigarety.

Zdroj: Topky.sk

http://www.topky.sk/cl/10/1286276/Pivovar-Urpiner-ohrozovali-plamene-


Pivo Šariš je skvelým dôkazom toho, že aj lokálna slovenská značka sa môže úspešne etablovať a konkurovať najkvalitnejším pivným značkám na svete. Svedčí o tom úspech na prestížnej medzinárodnej súťaži Monde Selection, kde pivo Šariš uspelo už jedenásty rok za sebou.

Zlatú medailu získal tmavý Šariš 11% a dve strieborné medaily boli udelené pivám Šariš 10% a Šariš 12%. Kontinuálne oceňovanie kvality posunulo toto slovenské pivo do elitnej spoločnosti najkvalitnejších pivných značiek sveta.

Značka kvality Monde Selection je známa na celom svete. Svedčí o vysokej úrovni produktov, ktorá je potvrdená nezávislými porotcami z celého sveta. Len málo značiek piva sa môže každoročne pochváliť úspechmi, ktoré značka Šariš už jedenásť rokov po sebe dosahuje. Nepretržité oceňovanie nás už vlani posunulo do elitnej spoločnosti tých najkvalitnejších pivných značiek na svete, ktoré získali ocenenie Crystal Prestige Trophy. Je nám cťou, že môžeme zdieľať rovnaké uznanie ako najkvalitnejšie značky svetových výrobcov, tento rok napríklad – San Miguel, Bavaria, Budweiser, Club Colombia, Molson Canadian, Tyskie. Naši zákazníci a spotrebitelia si zaslúžia byť informovaní o úspechoch ich obľúbeného piva a nás to o to viac zaväzuje aj naďalej vyrábať pivo tej najvyššej kvality,“ uviedol na margo úspechu Ivan Seleštiansky, brand manažér značky Šariš.

Slávnostný ceremoniál, počas ktorého boli odovzdané ocenenia najlepším svetovým pivným značkám, sa uskutočnil v belgickom Bruseli.

Medzinárodný inštitút kvality Monde Selection vznikol v roku 1961 v Belgicku. Jeho cieľom je vytvorenie medzinárodných označení kvality, ktoré sú pre spotrebiteľa signálom, že si kupuje výrobok vysokej kvalitatívnej hodnoty. Nezávislosť je základnou črtou inštitútu. Monde Selection organizuje každý rok súťaž World Selections of Quality (Svetový výber kvality).

Pri hodnotení piva sa posudzuje jeho chuť, vzhľad, grafické stvárnenie etikety a jej informatívny charakter. Hodnotiaca komisia je zostavená zo štyroch tímov po piatich špecialistoch, ktorí pivo hodnotia nezávisle od seba podľa jednotlivých charakteristík. Na základe súčtu bodových ohodnotení sa stanovuje výsledné poradie.

Úspech na lokálnej i globálnej úrovni

Najobľúbenejšia a najpredávanejšia značka piva na východnom Slovensku je skvelým príkladom úspechu na lokálnej i globálnej úrovni. 36.1% spotrebiteľov na východnom Slovensku označuje Šariš za svoju hlavnú značku.

Zdroj: Pluska.sk | PR článok

http://www.pluska.sk/slovensko/spolocnost/saris-elitnej-spolocnosti-najkvalitnejsich-piv-sveta.html


Svaz tuzemských minipivovarů si chce vzít poučení z nepříjemného překvapení, kdy jim Plzeňský Prazdroj ze dne na den přestal prodávat jednu ze základních surovin pro výrobu piva, kvasnice. Prazdroj tak učinil jen pár týdnů poté, co se v tiskové zprávě pochválil za to, že kvasnice a také slad dodává prostřednictvím pivovaru Gambrinus osmi minipivovarům v západních Čechách a okolí.

Prvním krokem je dohoda, kterou spolu uzavřely Českomoravský svaz minipivovarů a pivovar Bernard, který v dodávkách kvasnic Prazdroj nahradí. „Bude dodávat kvasnice, slad a zajistí i analytické rozbory. Dodávky kvasnic nahradí v plném množství a bude nám je prodávat i levněji,“ řekl deníku E15 šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Svaz se chce do budoucna jistit a podobné smlouvy by chtěl uzavřít i s dalšími dodavateli věcí potřebných k výrobě piva. „Nebudeme se jako svaz vázat na jednoho dodavatele. Smlouvy o dodávkách pro členy svazu chceme uzavřít prakticky se všemi dodavateli všech surovin. Smlouva (s Bernardem) je první, stejné chceme i s producenty sladu, chmelu či třeba dodavateli obalů,“ podotkl Šuráň.

Vlastní kvasnice si pěstuje a vyrábí většina hlavních pivovarů na trhu. Menší pivovary a zejména minipivovary kvůli nákladné výrobě kvasnice nakupují. V minulosti už prodej kvasnic menším pivovarům ukončil Heineken, neprodává je ani Staropramen. Proč Prazdroj kvasnice přestal minipivovarům i menším průmyslovým pivovarům dodávat, neuvedl.

Zájem o speciální piva minipivovarů v poslední době stoupá a nyní jich může být kolem 110. Jejich podíl na trhu ale nepřesahuje procento. Podle Šuráně jsou k zastavení prodeje kvasnic ze strany Prazdroje zřejmě dva důvody. Prvním je přece jen jistý pocit konkurence. Druhým pak ten, že prodej kvasnic nemá z obchodního hlediska pro Prazdroj žádný zvláštní význam, neboť se prodávají v malém objemu. Kromě peněz do nich ale každý pivovar, který vlastní kvasnice pěstuje, vnáší i své know-how, a tak ne všechny pivovary se o ně chtějí dělit.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/minipivovary-chteji-mit-vice-smluv-s-dodavateli-697293


Dobrá desítka? Vzorek 23! Nebo 24?

[úterý, 6. září 2011]

Chmelařský institut uspořádal tradiční degustaci piv.

Gurmáni rádi porovnávají kuchaře, hodnotí, který z nich umí nejlépe svíčkovou, který pastu, ten další je excelentní v přípravě skopového. Také vinaři srovnávají. Zkušení sommeliéři rozpoznají odkud víno pochází, co mu dává osobitou chuť.

A co pivaři? Samozřejmě, i oni rádi porovnávají kvalitu svého oblíbeného pěnivého zlatavého moku. A největší degustace je, kde jinde, než během žatecké Dočesné.

Dnes budeme ochutnávat devadesát šest vzorků piva,“ pronese řídící degustace a mě v už tak vyhřátém sále polije další vlna tropického vedra. „To asi nedáme,“ říkáme si se sousedem, i když jsme hned na úvod poučení, že se nalévá jen na několik málo loků, a že rozhodně nemusíme dopíjet. Naštěstí jsme rozděleni do několika komisí, ta moje má na starosti desítky. „Alespoň déle vydržíme,“ jsme rádi za mírnější kategorii.

V zemi, kde na každého, včetně nemluvňat, připadá 157 vypitých litrů piva, je konzumace hořkého zrzavého nápoje takřka náboženstvím. Odborník je, přiznejme si to, každý si to sobě myslíme, ten, ten i ten. Ano, i já…

Občerstvení pomáhá

Na zdraví,“ jsme ještě plni elánu při první várce vzorků. Před námi stojí čtyři skleničky a pomalu se i já pouštím do ochutnávání. Přiznám se. Mám strach, že už při třetí či čtvrté skleničce chutě nebudu příliš rozeznávat. Ale jak se později přesvědčím, i díky připravenému občerstvení, se držím až do konce, ba dokonce rozeznávám i dobrá piva od těch, řekněme, méně kvalitních.

Každý má svou chuť, každý svou oblíbenou značku. Kdo je nejlepší? To má právě napovědět degustace behěm Dočesné, protože během ní do komisí zasedne kolem dvou stovek degustátorů. A pivo, které „voní“ nejvíce ochutnávajícím, je vítěz.

Vzorek číslo sedm je tragédie,“ shodujeme se při prvním kole s mým sousedem, letmým pohledem zjistím, že sedmičku dalo na poslední místo celé české osazenstvo naší komise. Jenže, a to je právě kouzlo velké degustace, tvoří naši skupinu částečně i hosté z Německa. A Evropo, div se, oni mají všichni sedmičku na první pozici. Takže sice postupuje do dalšího kola i náš český favorit, „tragická sedmička“ jde také dále.

Zajímaví lidé

Po malé přestávce jdeme na kolo číslo dvě. Hovor začíná ožívat, zřejmě díky množství vypitého piva, i když podle rad nedopíjíme všechno, ale jen to, co nám chutná… U stolu sedím mimo jiné s pánem, který se podílel na vývoji různých odrůd chmele. Teď už je v důchodu, jeho vyprávění o zeleném zlatu je ale hodně poutavé. A ten pán, zhruba kolem třicítky, který s každou sklenicí točí, nastrčí nos a až pak se napije? Sládek Nymburského pivovaru, jenž tvoří Postřižinské pivo. Jen tak mimochodem, v přestávkách je třikrát oceněn za speciály, jejichž ochutnávka už proběhla. Dvě první místa, jedno druhé, asi pivu fakt rozumí. Budu si ho hlídat.

Přichází další kolo, další vzorky. Třetí kolo je náročnější, jednak už jsou piva kvalitnější, jsou to jen ta, která postoupila, jednak toho také máme už víc vypito. Ohodnotím a sleduji, jak jsou na tom ostatní. Musím se tentokrát pochválit, mám stejné hodnocení, jako odborník sládek. Můj styl je tedy malinko jiný než jeho. Já se prostě pořádně a zhluboka napiji a známkuji jako ve škole, co mi chutná, vyhrává. Žádné dlouhé čichání.

Třetí kolo, čtvrté kolo. Kvalitnější vzorky, víc vypito. Jen jedno je pořád stejné, pořád hodnotíme zcela opačně, než návštěva z Německa. Holt, naše chutě jsou zcela jiné. A výsledek několikahodinového pivního maratonu? Myslím, že vyhrál vzorek číslo 23. Nebo to bylo 24? Ono to vlastně není ani tak důležité, každý správný návštěvník Dočesné stejně udělal vlastní kolečko a degustaci u stánků na náměstí a vybral si ten svůj nejlepší vzorek. Tak příští rok znovu na Dočesné!

Oficiální výsledky degustací

Tmavý ležák

1 Postřižinské pivo Tmavý ležák - Pivovar Nymburk spol. s r.o.

2 Svijanská kněžna - Pivovar Svijany, a.s.

3 Žatec Premium - Žatecký pivovar, spol. s r.o.

Speciální piva světlá

1 Comenius - Pivovar Janáček a.s.

2 Postřižinské pivo - Sváteční speciál - Pivovar Nymburk spol. s r.o.

3 Primátor Exkluziv 16° - Primátor a.s.

Nefiltrovaná piva

1 Královédvorské pivo Tambor (sv. ležák 11% nefiltrované) - Pivovar TAMBOR, Dvůr Králové nad Labem

2 Vojtěch - Pivovar Na Rychtě, Ústí nad Labem

3 10° - Podžbánský pivovar, Restaurace v Mutějovicích

Speciální piva polotmavá

1 Postřižinské pivo Něžný Barbar - Pivovar Nymburk spol. s r.o.

2 Sedm kulí polotmavý speciál - Pivovar Ferdinand a.s.

3 Primátor polotmavý 13° - PRIMÁTOR a.s.

Polotmavá piva

1 Klostermann DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice

2 Bernard Jantarový ležák s jemnými kvasnicemi - Rodinný pivovar Bernard a.s.

3 Kern - Pivovar Černá Hora, a.s.

Výčepní piva tmavá

1 Krušovice černé - Heineken Česká republika, Pivovar Krušovice

2 Samson Budweiser Bier černé - Budějovický měšťanský pivovar a.s.

3 Hradební tmavé - Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

Speciální piva tmavá

1 Žatec Xantho - Žatecký pivovar spol. s r.o.

2 Eliška - Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

3 Porter - tmavý speciál - Pardubický pivovar a.s.

Piva se sníženým obsahem cukru

1 Dianello Budweiser Bier - Budějovický měšťanský pivovar a.s.

2 Primátor Diamant - PRIMÁTOR a.s.

3 Skaláczech Pivovar - Rohozec, a.s.

Pšeničná piva

1 Herold Bohemian Wheat Lager - Pivovar Herold Březnice a.s.

2 Primátor - Weizenbier - PRIMÁTOR a.s.

3 Krušovice Dožínkové - Heineken Česká republika, Pivovar Krušovice

Nealkoholická piva

1 Bohemia Regent Renegát - Bohemia Regent a.s.

2 Pito Budweiser Bier - Budějovický měšťanský pivovar a.s.

3 Bernard - Free Jantarové - Rodinný pivovar Bernard a.s.

Výčepní světlé

1 Bernard Světlé pivo - Rodinný pivovar Bernard a.s.

2 Schwarzenberg - Pivovar Platan s.r.o., Protivín

3 Žatec Světlé - Žatecký pivovar, spol. s r.o.

Ležák světlý 11°

1 Rebel Czech Beer - Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s.

2 Hostan Hradní - Heineken Česká republika, Pivovar Starobrno

3 Zlatopramen - Heineken Česká republika, Pivovar Krásné Březno

Ležák světlý 12°

1 Louny Ležák světlý - Heineken Česká republika, Pivovar Velké Březno

2 Janáček Extra - Pivovar Janáček a.s.

3 Bernard světlý ležák - Rodinný pivovar Bernard a.s.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Hynek Dlouhý

http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/degustace_piv_zatec_20110906.html


Nošovice zažijí v sobotu 10. září jednu z největších akcí v Moravskoslezském kraji. Už podeváté se tady uskuteční Radegast den, který každoročně navštěvuje přes 20 tis. lidí. Program proběhne na čtyřech scénách, otevřené bude Návštěvnické centrum a chybět nebudou ani prohlídky pivovaru. Fanoušci hořkého piva se mohou těšit na Petra Koláře, Xindla X, Aleše Valentu a řadu dalších hvězd. Nošovičtí sládci uvařili pro tuto příležitost nefiltrovaný ležák, který bude i s dalšími pivy Radegast na čepu na 28 místech.

Podtitul letošního ročníku akce zní Radegast svolává svůj kmen k překonání rekordů. „Držíme se tradice, že každý ročník nabízí originální program. Letos budou scény plné náročných výkonů a překonávání met. Dokonce dojde k pokusu o zápis do světové Guinessovy knihy rekordů ve skoku na jedné ruce,“ přiblížil rekordní zaměření akce manažer značky Radegast Marek Málek.

Na hudebním pódiu vystoupí hvězdy české scény Petr Kolář, Xindl X či Vypsaná fixa. Scénu s extrémními rekordy bude moderovat olympijský vítěz Aleš Valenta. Na kulinářské scéně se návštěvníci dozví, jak degustovat pivo a jak ho správně načepovat. Jídlo tady uvaří populární herec Martin Zounar, který dohlédne na pokus o překonání rekordu v pojídání pivních jednohubek.

Pro Radegast den uvařili nošovičtí sládci tradičně nefiltrovaný ležák. Na čepu budou ale i další piva Radegast. Na 28 místech bude v permanenci 62 výčepních kohoutů. „Na Radegast den jsme se připravili poctivě a pivo zcela určitě nedojde. Věřím, že bůh Radegast pohlídá počasí a naši fanoušci si správně hořké pivo i bohatý program pořádně užijí,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Program startuje úderem 10. hodiny a skončí ve 22 hod. Do Nošovic pojede parní vlak z Frýdku-Místku a Ostravy. Zajištěna bude i autobusová doprava. Novinkou je vlak Českých drah z Dobré ve 22:42, na který navazují přípoje do Ostravy a Frenštátu p. R. Detailní jízdní řád je na stránkách www.radegast.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1027%22%3ERadegast


Pivovar Černá Hora na Blanensku si odvezl prestižní ocenění z odborné degustační soutěže Dočesná 2011. Její porota o uplynulém víkendu rozhodla, že výčepnímu pivu Kern náleží bronzová medaile v kategorii polotmavých piv.

Z ocenění mám velkou radost. Těší mě, když vidím, že se značka Černá Hora napříč republikou stala synonymem pro poctivé a dobré pivo,“ uvedl Vlastimil Zedek, sládek černohorského pivovaru.

Odborná degustační soutěž Dočesná probíhá již tradičně pod záštitou Chmelařského institutu v Žatci, a to při příležitosti Žateckých slavností. Do letošního 54. ročníku se přihlásilo 35 pivovarů s rekordními 196 vzorky piv.

Piva z Černé Hory získala celou řadu ocenění i loni – v soutěži Zlatá Salima 2010 zvítězil pšeničný ležák Velen v kategorii alkoholických nápojů. První místo obsadil také černohorský Granát v soutěži Pivo České republiky 2010, zlatou medaili v kategorii neobvyklých piv si z klání Znojemský hrozen odvezl opět Velen. Druhé místo obsadila na Dočesné 2010 piva 1530 v kategorii speciální pivo světlé a Kamelot mezi světlými ležáky. Sdružení přátel piva 2010 potom ocenilo Moravské sklepní nefiltrované stříbrnou medailí.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


Do jihočeského Pivovaru Protivín putuje prestižní ocenění z odborné degustační soutěže Dočesná 2011. Její porota o uplynulém víkendu udělila stříbrnou medaili světlému výčepnímu pivu Schwarzenberg 10 %.

Z ocenění mám já i všichni moji kolegové radost. Bereme jej jako důkaz, že naše pivo vaříme dobře, a to nás motivuje v dalším úsilí,“ uvedl Michal Voldřich, sládek protivínského pivovaru.

Odborná degustační soutěž Dočesná probíhá již tradičně pod záštitou Chmelařského institutu v Žatci, a to při příležitosti Žateckých slavností. Do letošního 54. ročníku se přihlásilo 35 pivovarů s rekordními 196 vzorky piv.

Výčepní pivo Schwarzenberg tímto úspěchem navazuje na výsledky z letošního Piva České republiky a loňské Dočesné, na kterých obsadilo také druhé místo. Pozadu nezůstávají ani další protivínská piva - Prácheňská Perla získala druhé nejvyšší ocenění v kláních Znojemský hrozen 2010 a Sdružení přátel piva 2010. Úspěchy pak sklízí také vlajková loď celé skupiny značka Lobkowicz, která si odvezla ocenění například ze soutěží Pivo České republiky 2011 (3. místo pro Lobkowicz Premium Nealko), Australian International Beer Awards 2011 (3. místo pro Lobkowicz Premium i Lobkowicz Premium Nealko) či Zlatý pohár PIVEX – PIVO 2011 (Certifikáty za vyrovnanou kvalitu v obou kolech soutěže pro Lobkowicz Premium, Lobkowicz Premium Nealko i pivo Merlin).

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


Láska na první pohled neexistuje jen ve filmech. Případ architektů Pavla Prouzy a Jany Prouzové Myškové ukazuje, že jistým způsobem se můžete zamilovat i do okouzlující, byť zchátralé stavby. Takovou našli v Lobči na Kokořínsku a objektem je několik set let starý pivovar.

Pivovar je atypicky usazen v prostoru obce Lobeč, protože stojí na jejím dně. Je tedy v podstatě středobodem, ohniskem obce. Prostředí je takovou scénografickou hrou. Když tam přijdete, zjistíte, že dominantou je sice barokní zámeček nebo kostelíček na kopci, obec se ale točí kolem pivovaru,“ vysvětluje architekt a předseda občanského sdružení Pivovar Lobeč Pavel Prouza.

Už od počátku tušili, že půjde také o cenný objekt a stavebně historický průzkum jim dal za pravdu.

Reportáž Evy Rajlichové o pivovaru Lobeč

Dokonce se nám v rámci průzkumu podařilo zpracovat dendrochronologickou analýzu jednoho dřevěného prvku z tužidla a mohli jsme datovat jádro původní stavby do počátku 17. století. Takže jsme vlastně zjistili, že ten pivovar byl vlastně renesanční stavbou,“ říká Prouza.

První zmínky o lobečském pivovaru, který má dnes statut nemovité kulturní památky, pochází z roku 1586. Stavba prošla řadou úprav, třeba barokní nebo klasicistní. Svou dnešní podobou dostala na konci devatenáctého století, kdy se změnila na parostrojní typ pivovaru. A právě tuto podobu se rozhodli architekti respektovat i do budoucna.

Díky tomu, že peněz je nedostatek, máme více času přemýšlet o tom, jak to má být. Čím dál více jsme směřovali k pokornější poloze. Aktuální navrhovaná podoba areálu spíše skutečně připomíná autentickou podobu z 19. století a naše vstupy, které plánujeme, budou mít charakter spíše interiérových úprav,“ dodává Prouza.

Celkové náklady na rekonstrukci budou velké. Občanské sdružení Pivovar Lobeč je odhaduje až na 90 milionů korun, a bez dotací a grantů to nepůjde. Pokud bude úsilí skupiny mladých architektů úspěšné, mohla by díky unikátní industriální památce obec Lobeč, která spojuje romantické Kokořínsko a Máchův kraj, získat na přitažlivosti, pokračuje architektka Jana Prouzová Myšková:

Chceme, aby se pivovar stal kulturním centrem celé oblasti. Plánujeme ho nejen napojit na evropskou síť industriálního dědictví, ale chceme tam vytvořit i velké výstavní prostory a intenzivně se věnovat kultuře, aby byl pivovar přínosem, a to nejen lokálním.

Mimořádnou příležitost prohlédnout si lobečský pivovar bude pro veřejnost v neděli 11. září, podrobnosti najdete na webových stránkách pivovarlobec.cz.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Eva Rajlichová

http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/943830


Na tři desítky gulášů, každý coby specialita dle osvědčeného receptu a ještě větší množství píp s pivem domácích značek, které máte rádi. A k tomu Tublatanka, Citron a pestrý koktejl muziky v podání místních kapel – to je letošní v pořadí již 7. ZUBRFEST. Propukne 10. září od 10 hodin na Výstavišti Přerov, které se promění v největší hospodu na Moravě.

Od rána ho totiž zaplní polní kuchyně a proběhne tady Mistrovství ČR ve vaření kotlíkových gulášů a současně i dopolední program Krajských dožínkových slavností na počest ukončení žní na Hané. Ke guláši patří dobré pivo, a proto domácí ZUBR, ale i Litovel, Holba a dokonce slovenský Steiger potečou z desítek výčepních zařízení.

Programovým tahákem letošního ZUBRFESTU jsou Tublatanka a Citron, kterým bude patřit hlavní pódium. Na něm vystoupí také hosté Steve Walsh & Doug Yowell ( USA) s kapelou November 2nd. Naopak vedlejší tzv. nezávislou scénu obsadí místní kapely jako Cookies,

E- one, Ginger nebo Stará dobrá Ruční Práce a další, na které pak naváže DJ Mirek Karásek se svým večerním diskotékovým koktejlem.

Od rána bude v areálu výstaviště v provozu na 30 polních kuchyní, kde to bude pěkně vřít. Milovníci nejlidovějšího pokrmu se mohou těšit na guláše podle roztodivných receptur od klasického hovězího až po oblíbené zvěřinové. Soutěžní týmy budou mít k dispozici malý kotlík s uzavřeným ohništěm a přípravu guláše budou muset zvládnout v časovém limitu 5 hodin. Jiná omezení prakticky neexistují. Maso ani speciální ingredience na přípravu nejsou předepsány a záleží tedy pouze na fantazii a osobních zkušenostech každého kuchaře. Kolem poledne budou gulášové speciality k prodeji, aby jejich kvality mohli posoudit také návštěvníci. Soutěžní guláše ohodnotí porota profesionálních kuchařů a stejně jako v minulých letech bude záležet nejen na samotné chuti guláše, ale i jeho servírování a hodnotí se i originalita místa přípravy. Mistrovství ČR ve vaření kotlíkových gulášů má u kuchařů velký ohlas a každoročně se ho zúčastní nejen domácí, ale i zahraniční kuchařské týmy.

Vždy druhou sobotu v září žije Přerov ZUBRFESTem už 7 rok a zájem o akci každoročně roste. Loni přišlo na 10 tisíc návštěvníků a s podobnou návštěvností, pokud vyjde počasí, se počítá i letos.

Vstupenky v hodnotě 80 Kč bude možné zakoupit v den konání akce při vstupu na výstaviště.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov


Hanušovický pivovar si vybrali jako zastávku na trase organizátoři Rallye MORAVIA - - prestižní akce, na kterou se sjíždějí historická vozidla z celé Evropy. Do pivovaru zavítají v pátek 9. září 2011 v 11 hodin. Na nádvoří odstaví své krasavce a sami navštíví pivovar a pivovarské muzeum, aby poznali tradiční výrobu českého piva. Seznámí se s tím, jak správně pivo degustovat, aby odhalili jeho charakteristiku i celkovou kvalitu a ochutnají také novinku v nabídce značky – polotmavou Holbu Šerák, kterou pivovar právě nyní uvádí na trh.

Rallye MORAVIA 2011 je prestižní mezinárodní soutěží veteránů, kterou tradičně pořádá Veteran Car Club Ostrava za podpory Olomouckého kraje a podnikatelských subjektů.

Pojede ji 50 veteránů se svými majiteli z České republiky, Slovenska, Polska, Švýcarska, Německa a Francie. Trasa soutěže se každý rok mění, do Jeseníků se rallye veteránů vrací po 12 letech. V Jeseníkách je kromě pivovaru láká zdejší terén, nádherná příroda a bohatství kulturních památek.

Nejstarším automobilem rallye bude Tatra 12 sport p. Jiřího Kleina z Veteran Car Clubu Ostrava, vyrobený v roce 1922. Historické automobily jsou z hlediska zákona technickou památkou, která dokumentuje technickou úroveň příslušné doby a její vývoj. Mají vysokou hodnotu jako generační odkaz a svým majitelům přinášejí zábavu jako předmět technické či sběratelské hobby.

Většina účastníků si své historické vozy do místa startu vozí na přepravnících, neboť cesta po ose představující mnohdy stovky kilometrů znamená pro posádky velkou fyzickou námahu, jednak i riziko, plynoucí z možné poruchy po cestě, bez možnosti operativní technické asistence. Celou trasu Rallye MORAVIA 2011 pak už absolvují ve svých vozidlech.

Historické automobily opatřené registrační značkou historického vozidla se smějí pohybovat po veřejných komunikacích jen omezeně – zkušební jízdy, cesty na soutěže, sraz či výstavu a při účasti v organizované soutěži.Ceny historických automobilů jsou různé a řídí se nabídkou a poptávkou, stejně jako jiné tržní komodity. Cena veterána může dosáhnout až 5 mil. € a zásadně se do ní promítají ukazatele jako tradice značky, původ vozu a úroveň renovace, výjimečnost vozu a jeho historie i počet vyrobených kusů.

Za výrobce nejlepších automobilů světa je již od r.1918 považována britská značka Rolls-Royce; Legendární patron Ettore Bugatti na adresu těch, kteří si předsevzali vyrobit nejlepší vůz na světě, kdysi prohlásil : „Chcete-li vyrobit nejlepší automobil na světě, musí být lepší než Rolls-Royce.

V na pivovarském nádvoří zaparkují klenoty mezi veterány jako např.:

Bugatti 49, r.v.1931, p.Ing.Karola Pavlů z Veterán Klubu Bratislava. Vozy legendární francouzské značky Bugatti patří mezi sběrateli mezi nejvyhledávanější pro svou technickou vyspělost a sportovní srdce, dokumentované bezpočetnou sbírkou vavřínů v rychlostním závodech. K jedinečnostem těchto vozů patří výtečné ovládání a výjimečný design světových designérů.. Jedná se o cestovní automobil vybavený řadovým osmiválcovým tříventilovým motorem OHC o objemu 3,3 l a výkonu 62,5 kW (85 ks), dosahující max.rychlosti 140 km/hod., jenž byl vyroben v počtu 470 ks;

Unikátní Lagonda 3,5 l LWB, r.v.1933, p.Miroslava Krejsy. Britské vozy dnes se již nevyskytující značky Lagonda, představují unikátní sběratelský klenot.Vůz vyniká udivujícím výkonem, podpořeným bohatou kolekcí vítězství v rychlostních soutěžích, brilantními jízdními vlastnostmi a vynikající řemeslnou kvalitou. Vůz je poháněn řadovým šestiválcovým motorem OHV o objemu 3,6 l o výkonu 64,7 kW (88 ks) a dosahuje max. rychlosti 140 km/hod. Byl vyroben v počtu pouhých 65 ks;

Peugeot 402 Darl´Mat, r.v.1938, p.Jacquese Lesueura, prezidenta Clubu des Vieux Volants v Sochaux, Francie; sportovní automobil vyvinutý a vyroběný v počtu 105 ks v dílnách pařížského koncesionáře Peugeota Léonem Darl´Matem. Základ tvoří upravené šasi z modelu Peugeot 302 a k pohonu slouží upravený řadový čtyřválcový motor OHV o objemu 2,0 litru a výkonu 56,1 kW (70 ks). Vůz s překrásnou přísně aerodynamickou karosérií roadster vyvinutou Marcelem Pourtout ve spolupráci s odborníkem na aerodynamiku Adrienem Paulinem poprvé v aerodynamickém tunelu dosáhl max. rychlosti 150 km/hod. Tento vůz stále přesvědčuje svou skvělou dynamikou a ovladatelností a také on dosáhl celé řady vítězství ve vytrvalostních rychlostních soutěžích.

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice


Pivovar Janáček, jediný průmyslový pivovar ve Zlínském kraji, získal prestižní ocenění. Porota odborné degustační soutěže Dočesná 2011 o uplynulém víkendu rozhodla, že mezi světlými speciálními pivy zvítězil uherskobrodský Comenius a dvanáctce Janáček Extra náleží stříbrná medaile v kategorii 12% ležáků.

Výsledky soutěže mne samozřejmě těší. A nejen mne, ale i všechny mé kolegy, kteří se na výrobě piva Janáček podílejí. Je to velké ocenění naší práce,“ uvedl Lukančo Trifončovski, výrobní ředitel pivovaru v Uherském Brodě.

Odborná degustační soutěž Dočesná probíhá již tradičně pod záštitou Chmelařského institutu v Žatci, a to při příležitosti Žateckých slavností. Do letošního 54. ročníku se přihlásilo 35 pivovarů s rekordními 196 vzorky piv.

Zdroj: Tisková zpráva K-Brewery


Před pár dny dostaly malé pivovary nečekaně košem od Plzeňského prazdroje, důležité kvasnice jim ale dodá pivovar Bernard. Rodinný podnik uzavřel rámcovou smlouvu na dlouhodobé dodávky kvasnic a ječmenného sladu s Českomoravským svazem minipivovarů.

Malým pivovarům hrozilo, že se kvůli přerušení dodávek dostanou do problémů. Kvasnice jsou nezbytnou surovinou pro výrobu piva, a to zejména pro malé pivovary, které si je neprodukují samy. Plzeňský Prazdroj ale ze dne na den, přestože ještě před měsícem spolupráci vychvaloval, rozhodl o tom, že malým pivovarům nebude kvasnice dál dodávat.

Hovořilo se o tom, že Prazdroj, který dodával řadě pivovarů kvasnice prostřednictvím společnosti Gambrinus, stopl dodávky z konkurenčních důvodů. Malým pivovarům se v poslední době daří, což se děje na úkor velkých hráčů na trhu.

Pivovar Bernard tvrdí, že konkurenci naopak vítá. "Vždy jsem bojoval za chuťovou pestrost a rozmanitost českého pivního trhu, již mu dávají právě minipivovary a malé pivovary. Proto jsme se rozhodli, že dodávky kvasnic, ale i ječmenného sladu minipivovarům zajistíme my. Tento týden podepíšeme s Českomoravským svazem minipivovarů rámcovou smlouvu, ve které se zavážeme k jejich dlouhodobým dodávkám," uvedl spolumajitel rodinného pivovaru Stanislav Bernard.

"Minipivovary jsou kořením pivního trhu - jejich piva jsou alternativou k průmyslově vyráběným 'europivům' s unifikovanou chutí," říká Jan Šuráň, předseda Českomoravského svazu minipivovarů. "Krok Plzeňského Prazdroje, který zastavil v srpnu dodávky kvasnic minipivovarům může u nich vést k výraznému navýšení nákladů, což může mít vliv na jejich další existenci. Přitom ještě v červenci hovořil vrchní sládek Gambrinusu o dodávkách kvasnic minipivovarům jako o kolegiální výpomoci," dodal.

Kvasnice jsou nezbytnou surovinou pro výrobu piva, které zajistí přeměnu cukrů na alkohol. K jejich výrobě je potřeba propagační stanice, která představuje nemalou investici, již si minipivovar může jen těžko dovolit. Z tohoto důvodu je zažitým zvykem, že velké pivovary prodávají kvasnice těm malým. V České republice je některým z nich až donedávna dodával Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Filip Horáček

http://ekonomika.idnes.cz/kvasnice-doda-minipivovarum-bernard-dodavky-jim-nahle-stopl-prazdroj-1kr-/ekoakcie.aspx?c=A110905_142826_ekoakcie_fih


Na chuťové buňky dokáže dokonale zahrát Vladan Šonka z Kunovic. V tamním hypermarketu totiž k velké radosti milovníků kvalitního moku provozuje netradiční prodejnu – pivotéku. Její provoz zahájil v létě roku 2010. Další pak před několika týdny zprovoznil ve zlínském OC Tesco.

Foto

Nápad zřídit prodejnu s desítkami druhy piv dostal na svých cestách po zahraničí. „Bary a restaurace za hranicemi nabízí bohatý výběr těchto nápojů. Naše republika v tomto trochu pokulhává, přestože se považujeme za pivní velmoc. Napadlo mě, že bych rozmanitost a nápaditou nabídku mohl poskytnout i zákazníkům v našem regionu,“ tvrdí Vladan Šonka, který se považuje za pivního patriota. V jeho prodejnách, kde mu vydatně pomáhá i jeho syn Marek, totiž dominují především česká piva. Menší část sortimentu pak tvoří nabídka belgických pivovarů. „Nabízím především výrobky menších pivovarů, které jsou mimořádně kvalitní. Spousta milovníků piva možná ani netuší, že v České republice funguje zhruba 170 pivovarů a tak lze mezi nimi vybírat vysoce kvalitní nápoje rozličných chutí. Podle mého mínění je škoda, že tyto malé pivovary své produkty nešíří na náš trh ve větším množství,“ pochválil tuzemskou produkci podnikatel, který ve svých pivotékách v Kunovicích a Zlíně-Malenovicích nabízí úctyhodných 120 druhů piv. Ve svých prodejnách Šonka nabízí také oblíbené pivní koše i dárková balení piv, která lze sestavit i podle individuálních přání zákazníků. V nabídce jsou také zajímavé pivní sklenice, keramika, a dárkové předměty v podobě otvíráků, triček, čepic a podobně. Pro náročnější zákazníky je Vladan Šonka připraven zajistit i sudová piva. Nepřehlédnutelným bonusem je i exkluzivní prodej časopisu Pivo, Bier informující o zajímavostech na pivním trhu.

Největší zájem je podle provozovatele netradiční prodejny o nepasterizovaná piva, konkrétně o piva Svijany, Chodovar, Poutník, Chotěboř, Krakonoš a podobně. On sám nedá dopustit na chodovarský mok. Mezi unikáty, které lze v jeho prodejně sehnat, je belgické pivo Belzebuth s třináctiprocentním obsahem alkoholu, což představuje na české poměry nevídaných 30 stupňů.

Jeho plány do budoucna jsou odvislé od úspěšnosti obou stávajících pivoték. „Zatím je zájem poměrně slušný, takže pokud to půjde takto dál, budu uvažovat o otevření dalších pivoték,“ prozradil dvaačtyřicetiletý Vladan Šonka, který upozornil, že podrobnější informace lze nalézt na stránkách jeho pivotéky www.pivoteka-uh.jex.cz.

Zdroj: Prostějovský deník | Foto: Oleg Kapinus

http://prostejovsky.denik.cz/podnikani/kunovicka-pivoteka-nabizi-i-tricetistupnovy-7772.html


Pivo

[pondělí, 5. září 2011]

Vážení pivní kamarádi ,

Jak moje sbírka "pivních chutí" pokračuje, je stále složitější sehnat něco nového. Zkusím Vás tedy tímto požádat o pomoc. Kdyby někdo z vás či vašich známých se chystali navštívit některou z těchto zemí v Karibiku : Kajmanské ostrovy, Grenada, Antigua and Barbuda, St.Vincent a Grenadiny, St.Kitts and Nevis, Barbados nebo Guadaloupe ....... prosím dejte mi vědět v předstihu na e.mail : czechbeerman@seznam.cz ..... Dovolil bych si požádat o jednu malou plechovku či lahvičku místního piva. Informace podám. A náklady hradím samozřejmě.

(taktéž mám zájem o několik málo zemí z Afriky)

Děkuji

S pozdravem

Libor VOJÁČEK

alias CzechBeerMan

http://album.inmail.cz/@my-album (mé album světových piv které jsem osobně chutnal )


Starobrno netradičním způsobem oslavuje začátek hokejové sezony. Pro hokejové fanoušky brněnské Komety uvařili v pivovaru speciální modré pivo.

Sportovní fanoušci na celém světě mají vlastní kluby a hospody, kde se setkávají. Šálami na krku oblečeni v dresech dávají najevo příslušnost ke svému klubu. Pivovar Starobrno však pro fanoušky brněnské Komety připravil unikát, pivní specialitu v barvě klubu – modré pivo.

Jedná se o jedenáctistupňové pivo, uvařené z toho nejlepšího moravského ječmene, kvalitního žateckého chmele, z vody z Březové a z vlastního druhu kvasnic. Punc výjimečnosti mu ale dodává především jeho – pro Kometu typická – modrá barva.

Nad Modrou Kometou si ve Starobrnu lámali hlavu celý půlrok, největším úskalím byla podle hlavního sládka Tomáše Pluháčka právě barva. „Ten správný odstín jsme nakonec získali díky borůvkám, které pivu dodávají i sladší nádech a vůni,“ vysvětluje Pluháček a dodává: “Obarvit zlatavé pivo do modra byla skutečná výzva,“ doplňuje s tajnůstkářským úsměvem. Víc informací k receptuře ale prozradit nechce.

Modré pivo je určeno na oslavu začátku hokejové sezóny, bude ho tedy vyrobeno pouze velice omezené množství, které bude k dispozici ve všech hospodách sdružujících fanoušky HC Kometa Brno.

Zdroj: Finance.cz

http://www.finance.cz/zpravy/finance/324284-starobrno-prichazi-s-modrou-pivni-specialitou/


Již pošesté se na jindřichohradecký Tyršův stadion sjedou pivovary ze všech koutů republiky a letos poprvé i ze zahraničí. Zlatavý mok si návštěvníci vychutnají od pátku do soboty za doprovodu rozmanitého kulturního programu.

Do zákulisí pivních slavností nás nechal nahlédnout jejich pořadatel Josef Snížek.

Letos poprvé budou pivní slavnosti dvoudenní. Co vás vedlo k jejich rozšíření?

Prvotní podnět byl ze strany pivovarů. Vzhledem k tomu, že některé pivovary jedou přes celou republiku, je pro ně půldenní akce dosti nerentabilní. Hlavně pivovary z větší vzdálenosti proto preferovaly delší prezentaci, protože tak mají lepší šanci se lidem představit.

Co znamenalo rozšíření slavností na dva dny pro vás jako pořadatele?

Je to víc starostí, ale v konečném důsledku se stejně pódium musí postavit, areál vybavit elektřinou. V tomto ohledu není velký rozdíl, jestli akce trvá jeden nebo dva dny. Pak už jde jen o to, udržovat stav areálu v pořádku, aby se návštěvníci cítili dobře. Letos jsme zavedli novinku, kterou je zpětný výkup kelímků. Doufáme, že se tak lépe podaří udržet na místě pořádek.

Kolik pivovarů se bude v Jindřichově Hradci prezentovat?

Letos se podařilo dostat na slavnosti maximum pivovarů, které kapacita Tyršova stadionu dovolí. Přijede téměř dvacet pivovarů a návštěvníci budou moci ochutnat šedesát druhů piva. Poprvé budeme mít zahraniční účast, pivovar Schremser z Rakouska a německý Aldesbacher. Také budou zastoupeny čtyři minipivovary, které vaří opravdu dobré české pivo z místních surovin.

Na jaké pivní speciály se lidé mohou těšit?

K ochutnání budou zajímavá piva. Například pivovar Zvíkov přiveze sedm druhů ležáků. Já sám si potrpím na těžší piva, pšeničná, kvasnicová. To je pivo, jak má být. Ale k dostání budou třeba i ovocná piva, například borůvkové. Jsem zvědavý na bavorský Aldesbacher, to by mělo být takové echt německé pivo. Z českých se těším na nabídku minipivovarů. Velké pivovary samozřejmě nebudou chybět, ale Hradečáci budou mít možnost ochutnat i pivo, které na jihu Čech není běžně k dostání.

Bylo obtížné zajistit dvoudenní program?

Program se musí přizpůsobit finančními možnostem. Preferoval jsem dobré, známé umělce, ale kteří jsou finančně dostupní. Věřím však tomu, že účinkující návštěvníky zaujmou. V pátek by to mohl být třeba Wohnout nebo Zdeněk Izer, v sobotu Miro Šmajda, Navostro, Richard Nedvěd. Letos prvně přijala pozvání rakouská dechovka z Raabsu, která normálně čítá asi sedmdesát členů. Ale protože nemáme tak velké pódium, přijede jich jen polovina. Pak jsem samozřejmě oslovil místní kapely, kterým jsem také chtěl dát šanci zahrát si na pořádný aparát před větším publikem. Protože sám jsem muzikant.

Které z účinkujících si nenecháte ujít?

Těším se v pátek na U2 Desire revival, kteří patří k nejlepším revivalovým kapelám v republice. V sobotu si rád poslechnu místní kapely a jsem zvědavý na NIL. Mají vynikající zpěvačku, je to kapela na úrovni Guano Apes nebo Die Happy, takový tvrdý rock s ženským zpěvem. Myslím, že to bude dobrá tečka za sobotním večerem.

Kolik návštěvníků pivních slavností čekáte?

Ideální stav by byl, kdyby se Tyršák naplnil. Samozřejmě velký podíl na úspěchu má počasí. Byl bych spokojený, kdyby přišlo tři tisíce lidí. K sezení by mělo být k dispozici kolem tisíce míst. Pivovary si vozí svoje stany a sezení. Minipivovarům, které si takovouto výbavu nemohou dovolit, vypomáháme, aby si i u nich mohli hosté sednout a dát si v klidu pivo.

Na kolik peněz návštěva pivních slavností vyjde?

Vstupné činí na jeden den sto korun, na oba dny sto padesát. Kdo si v pátek koupí dvoudenní vstupenku, nechá si na ruce přilepenou pásku a může se zúčastnit i v sobotu. V pátek se brány stadionu otevírají v půl páté, program začíná v pět a končí o půlnoci. V sobotu se začíná v poledne, muzika bude hrát opět do půlnoci a pak se ještě zhruba dvě hodiny bude točit pivo.

Co říci na závěr?

Chtěl bych především poděkovat sponzorům, Městu Jindřichův Hradec, panu starostovi a hejtmanovi. Doufejme, že vyjde počasí a slavnosti budou pro všechny návštěvníky hezkým zážitkem.

Zdroj: Jindřichohradecký deník | Autorka: Lenka Urmanová

http://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/pivni-slavnosti-nabidnou-sedesat-druhu-20110902.html


Pěstitelům začínají dělat problémy levná piva ze zahraničí, nedává se do nich tolik chmele.

Rozpačitou sezonu mají za sebou čeští pěstitelé chmele. Většina zemědělců v těchto dnech dokončuje sklizeň, ve chmelnicích zůstávají většinou už jen pozdní odrůdy, které se sklidí v průběhu září.

Úroda chmele je nadprůměrná, zemědělci z toho ale velkou radost nemají. Chmele je totiž v Česku i po celém světě nadbytek, což tlačí na jeho cenu. Došlo to tak daleko, že někteří čeští pěstitelé chmel ani nesklidí.

Po loňské rekordně velké úrodě bylo chmele nadbytek a odběratelé jej téměř přestali nakupovat. Čekali na nižší ceny. Reagovali jsme na to snížením ploch o více než pět set hektarů, na kterých se letos chmel pěstuje, v domnění, že se situace dostane opět do normálu. Přišla ale opět nadprůměrná úroda, takže je chmele dál nadbytek,“ sdělil Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR s tím, že někteří pěstitelé chmel proto vůbec nesklidí. Jedná se o chmel, jehož prodej není smluvně zavázán a při celosvětovém nadbytku je jeho prodej téměř nemožný. Kolik hektarů chmelnic zůstane nesklizených, se ukáže až po úplném dokončení sklizně tento měsíc.

Pětina úrody ladem?

Pěstitelé mají nasmlouvané dodávky na zhruba pět tisíc tun chmele, přitom celková letošní úroda se v Česku odhaduje na 6100 tun. Je tak možné, že ve chmelnicích zůstane až pětina porostů.

Kromě aktuálního celosvětového nadbytku dělají českým chmelařům problémy dlouhodobé trendy v pivovarnictví. Výstav pivovarů v Česku klesá, což má vliv na odběr množství chmele. Navíc se do Čech stále víc dovážejí levná piva, do kterých se dává chmel jen v minimálním množství a navíc ještě méně kvalitní. „V množství hořkých látek z chmele je u českého piva a levného ze zahraničí až pětinásobný rozdíl. V kvalitním pivu je chmele zhruba za desetník, v levném pětkrát míň,“ řekl Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec.

Největší hrozba - levné zahraniční pivo

Právě levné pivo dělá českým chmelařům víc starostí než třeba počasí. „Velké řetězce si nechávají vyrábět hlavně v Polsku piva pod vlastní značkou. Dokud to bylo 200 tisíc hektolitrů ročně, bylo to ještě v pohodě, ale on už je to skoro milion hektolitrů ročně,“ řekl Jiří Kořen, ředitel Chmelařského institutu v Žatci. „Chmelení, které je při tom použito, je mnohem menší, navíc z levných a méně kvalitních chmelů,“ dodal. I proto prý počítá, že produkce chmele v Česku v příštích letech asi sotva poroste.

Letos se v ČR chmel pěstuje na 4632 hektarech, což je o 578 hektarů míň než loni. Přitom ještě před 15 lety se chmel v Česku pěstoval na zhruba 11 tisíci hektarech. Pokles výměry chmelnic je celosvětový trend, letos se pěstuje na rekordně nejnižší ploše v historii – pod 48 tisíci hektary.

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Petr Kinšt

http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/chmel_sklizen_zatec_20110902.html


Podíl minipivovarů v Česku roste, letos jich bude už na 120. Šéf svazu chce, aby kvasnice prodávaly specializované firmy.

Počet minipivovarů v Česku roste. Letos jich přibude zhruba desítka na celkových 120. S rostoucím vlivem jim ale přibývají i problémy. Přestože na celkové produkci piva mají v Česku podíl sotva jednoho procenta, pro velké pivovarnické skupiny začínají být kvůli jejich speciálním pivům nepříjemnou konkurencí. Například lídr trhu Plzeňský Prazdroj tak malým pivovarům zastavil léta fungující prodej jedné ze základních surovin - kvasnic.

"Situace se pro nás výrazně změnila. Ze dne na den nám v Gambrinusu přestali kvasnice prodávat. Náhradní nákup pro nás znamená vyšší náklady. Pivo ale kvůli tomu nezdražíme," říká například majitel restauračního pivovaru U rybiček ve Stříbře na Plzeňsku David Ryba.

"Od Gambrinusu jsme kupovali jejich kmen kvasnic W, jenže to v Prazdroji stopli. Musíme hledat náhradu u některého německého pivovaru, případně investovat nemalou sumu do zřízení vlastní propagační stanice," přidává se František Pinkava, sládek průmyslového pivovaru Herold z Březnice u Příbrami. Březnický pivovar, který výstavem přes 10 tisíc hektolitrů ročně už patří do skupiny průmyslových pivovarů, odebíral kvasnice od plzeňského lídra trhu skoro čtvrt století. "Musíme se s výpadkem od Gambrinusu vyrovnat. Dřív tady nebývala taková rivalita mezi velkými a malými pivovary," dodává Pinkava.

Vlastní kvasnice něco stojí

Vlastní kvasnice, které jsou kromě sladu a chmele další základní surovinou pro vaření piva, si pěstuje většina velkých pivovarů. Mnoho těch menších, zejména restauračních, kterých v Česku rychle přibývá, však nemá vlastní mikrobiologickou (takzvanou propagační) stanici na množení kvasnic.

Řeší to nákupem od jiných dodavatelů, pivovar Gambrinus ze skupiny Plzeňského Prazdroje byl jen jedním z nich. Výhodou byla dobrá kvalita za dobrou cenu. Ještě letos v červenci se Prazdroj v tiskové zprávě chlubil, že kvasnicemi a sladem zásobuje na osm menších pivovarů ze západu Čech a okolí Prahy.

"Naše suroviny jsou mezi minipivovary oblíbené, protože jsou mimořádně kvalitní. Kvasničné kultury jsou maximálně hygienicky čisté zejména díky moderní technologii cylindrokónických tanků, které používáme na kvašení piva Gambrinus. Minipivovary totiž používají kvasnice, které již pivo Gambrinus prokvasily. Jako sládek vnímám tyto dodávky minipivovarům především jako kolegiální výpomoc," uvedl v červenci Jan Hlaváček, vrchní sládek Gambrinusu.

My a oni?

Teď se situace náhle obrátila. "S dodávkami nejkvalitnějšího ječmenného sladu budeme pokračovat. Vzhledem k našim interním předpisům ovšem musíme přehodnotit dodávky pivovarských kvasnic, které do budoucna subjektům mimo Plzeňský Prazdroj poskytovat nebudeme," říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Za poslední tři roky dodal Prazdroj konkurenčním pivovarům v okolí 62 tun sladu z vlastní sladovny a stovky litrů kvasnic - těch za cenu řádově pouhých několika set korun za týdenní potřebu v litrech, nižší, než lze pořídit u dalších dodavatelů.

Postup Prazdroje má podle některých lidí z pivovarnické branže logiku. Konkurenční, byť malé pivovary se vymezují proti údajným "europivům" svými v regionech unikátními speciálními značkami, přitom k jejich vaření používaly suroviny od konkurenčního Gambrinusu. Předseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň ale odmítá dělení na "my a oni". "Musíme nějak řešit otázku kvasnic. Podobně jako v USA, kde vznikly specializované firmy, které se zabývají výhradně dodávkami kvasnic. Ale vadí mi vydělování jedněch proti druhým. Nemůžeme říkat, že všechny minipivovary vaří skvělé pivo a všechny velké pivovary vaří špatné," reaguje Šuráň.

Pivovary v ČR

120 mini a restauračních pivovarů bude letos fungovat v ČR. To je o 10 víc než loni. Jejich podíl na celkové produkci je asi jedno procento (z loňských 17 milionů hektolitrů).

46 průmyslových pivovarů funguje aktuálně v ČR. Většina z nich si množí vlastní kvasnice, jen část těch menších je nakupuje od velkoobchodníků.

Prazdroj - lídr trhu s pivovary v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích ovládá skoro polovinu tuzemské produkce. Následují Pivovary Staropramen, Heineken a Budvar, dohromady ovládají asi 80 % produkce piva v ČR.

Spotřeba piva v Česku stagnuje. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven vzrostla produkce pivovarů v ČR za letošních prvních sedm měsíců v meziročním srovnání o 0,9 %. Loni se uvařilo u nás za celý rok celkem 17 milionů hektolitrů piva, což je o 8 % méně než v roce 2009.

Zatímco produkce průmyslových pivovarů stagnuje, zájem o pivo z minipivovarů roste. Letos jich má otevřít desítka. Pivo se tak v roce 2011 začalo vařit v Litoměřicích, Rokycanech nebo Jihlavě.

Zdroj: Hospodářské noviny | iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

http://hn.ihned.cz/c1-52723680-plzensky-prazdroj-odrizl-male-pivovary-od-kvasnic


Na diváky čeká celodenní fotbalový program: 30 zápasů, exhibice hráčů Baníku, soutěž o zájezd na kvalifikaci Česko-Španělsko a velkoplošná projekce přímého přenosu zápasu Skotsko-Česko

V sobotu 3. září vyvrcholí na ostravských Bazalech jeden z největších amatérských fotbalových turnajů letošního roku – Pohár Ostravaru. Dvanáct týmů z různých koutů Moravy a Slezska se v něm utká o unikátní fotbalový pohár ve tvaru fotbalového míče opatřený dvěmi pípami, ze kterého lze rovnou čepovat pivo.

Finálový turnaj koncipujeme jako velkou oslavu fotbalu,“ říká Zuzana Cieciotková z Ostravaru, která má organizaci fotbalového poháru na starosti. „Zápasy ve skupinách začnou na Bazalech už v 10.00. Po poledni ve 13.30 přijde na řadu exhibice hráčů Baníku, kteří fanouškům ukáží fotbalová kouzla. Pak už budou zbývat dva semifinálové duely. Samotný finálový zápas o Pohár Ostravaru je naplánován na patnáctou hodinu.

Fotbaloví příznivci se mohou těšit na 18 utkání v základních skupinách, a pak na také na vyřazovací boje od osmifinále až po finálový duel.Celkem uvidí diváci na Bazalech 30 zápasů, ve kterých lze očekávat velkou gólovou úrodu. „V kvalifikačních utkáních byl brankový průměr přes 6 gólů na zápas. Jsme zvědaví, jak se změní herní projev týmů při hře na ligovém trávníku“ upozorňuje Zuzana Cieciotková.

Velkým lákadlem pro sobotní návštěvu Bazalů bude také divácká soutěž o zájezd na duel Česko-Španělsko. Ve hře bude celkem 10 vstupenek.

Po skončení finále bude pro fotbalové fanoušky připravena ještě jedna lahůdka – velkoplošná projekce kvalifikačního zápasu Skotsko-Česko. „Utkání se bude promítat na velkoplošné obrazovce od 16.00,“ uvedla Cieciotková.

V průběhu celého dne si diváci budou moci vyzkoušet také své fotbalové dovednosti, zahrát si lidský maxifotbálek, stolní fotbal nebo Nintendo wii. Pro návštěvníky starší osmnácti let je samozřejmě připraveno pivo Ostravar.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Když klasické pivo nudí…

[čtvrtek, 1. září 2011]

Ve světě jsme známí jako národ „pivařů“, jak by také ne, vždyť pěnivého moku vypijeme v přepočtu na hlavu nejvíce na světě. Chmelový nápoj má u nás mnohasetletou tradici. Přesto se výrobci snaží nezaostat a jít s dobou a nabízejí tak piva nejen v bio kvalitě, ale také v nejrůznějších příchutích.

Novinky na trhu

Kromě několika velkých pivovarů je na našem trhu také dost drobných soukromých pivovarů a právě ty se obvykle snaží připravit pro spotřebitele nějakou tu specialitu. Většinou jde o zboží určené i exportu, ale přece jen něco může ochutnat i našinec. Čím vším lze konzumenty překvapit?

Piva s příchutí

Už několik let se obvykle v létě objevují piva s příchutí. Ochutnat máme možnost např. pivo třešňové, švestkové nebo třeba i konopné. Platí však, že tuzemský konzument je více konzervativní, proto směřují piva s originálními příchutěmi spíše za hranice. Např. Francouzi si potrpí na pivo s karamelovou nebo citronovou příchutí. Dá se říci, že co národ, to chuť. Zatímco Francouzi nemají hořkost piva rádi, Němci a Češi si snad jinou chuť představit nedokážou. U nás produkují piva s příchutí obvykle drobné minipivovary a jejich konzumentkami jsou především ženy. Fantazii se meze nekladou, kromě zmíněných příchutí je ve hře třeba také pivo borůvkové či kopřivové. K ne zcela klasickým výrobkům pak patří např. pivo špaldové či bezlepkové. V nabídce je také speciální pivo s konopným výtažkem. Stále častěji se také stává, že pivovary vyrábějí speciální piva k různým příležitostem – např. k Vánocům či jiným svátkům.

Bio pivo

Když bio, tak bio, řekli si nejspíš někteří majitelé pivovarů a začali vařit zlatavý mok i v bio kvalitě. Neznamená to však, že by tento nápoj měl méně alkoholu nebo kalorií, pouze suroviny na jeho výrobu pocházejí z ekologicky šetrného zemědělství. Nabízejí jej také zahraniční pivovary. Čepované však nečekejte, daleko snadněji je zakoupíte v supermarketu. A chuť? Tu už musí zhodnotit každý konzument sám.

Zarytí příznivci klasiky

Proč se do těchto experimentují pouštějí pivovary jen okrajově? Odpověď je nasnadě. Velký podíl konzumentů piva tvoří tzv. zarytí zastánci klasiky, které je těžké převychovat. Je jen stěží představitelné, že by se např. v nějaké vesnické hospůdce, kde se pravidelně scházejí štamgasti, čepovalo třešňové nebo švestkové pivo. Podobné záležitosti se tak stávají spíše zábavným zpestřením, proč ne, za zkoušku to určitě stojí. Je však pravdou, že podle výsledků nejnovějších anket, Češi jako pivaři své zažité zvyklosti mění, je tedy možné, že ovocné pivo má před sebou světlou budoucnost.

Jako letní odlehčenější varianta se objevuje pivo s trochu citronové šťávy – je více osvěžující a méně hořké. Jako letní drink se dá také doporučit pivo smíchané s nějakým druhem citronové limonády – hlavně v horkých dnech jde o lehčí variantu klasického piva.

Zdroj: Bio klub.cz | Autorka: Veronika Benešová

http://www.bioklub.cz/nezarazene/kdyz-klasicke-pivo-nudi…/


20 tisíc kusů zboží v bezmála pěti tisících objednávek do 12 zemí má za sebou internetový obchod Plzeňského Prazdroje po prvním roce fungování. Mezi nejpopulárnějšími předměty figuruje pivní sklo, zejména pak designový rohatý půllitr od designéra značky Velkopopovický Kozel Jana Čapka. V porovnání s prodeji kamenných obchodů přímo v pivovarech Prazdroje v Plzni, Radegastu v Nošovicích a pivovaru ve Velkých Popovicích se jedná stále o zlomek prodaných předmětů. Nárůsty prodejů ale ukazují, že online prodej pivních předmětů pro sběratele a fanoušky českého piva má velký potenciál.

Za rok působení nového internetového obchodu je možné už hodnotit. E-shop naprosto naplnil naše původní představy. Z celkového množství předmětů prodáme přes internet po roce fungování už více než desetinu všeho zboží a další potenciál k růstu e-shop určitě má. Více virtuálních nákupů evidujeme hlavně po sezoně a v době Vánoc. Do budoucna se chceme zaměřit na to, aby pivní sběratelé a milovníci českého piva doma i v zahraničí věděli, že předměty se svými oblíbenými značkami najdou také na internetu a mohou si je objednat jako zásilku. Náš e-shop je svého druhu specifikum, není zatím obvyklé, aby se podobné zboží nabízelo přes internetový obchod,“ říká Zdeněk Vik, manažer komerčních služeb Plzeňského Prazdroje.

Internetový prodej byl spuštěn vloni na začátku dubna a nabízí zboží od všech značek Plzeňského Prazdroje a sortiment se z 90 % shoduje s tím, co nabízejí kamenné prodejny jednotlivých pivovarů. V katalogu si mohou nakupující vybírat z oblečení, půllitrů a dalšího pivního skla. V prodeji jsou také korbele s historickým designem, řemeslné výrobky bednářů a další dárkové předměty. Celkem e-shop nabízí přes 500 položek zboží. Kromě nejprodávanějšího rohatého půllitru, za který Jan Čapek získal 2. cenu v kategorii nejlepší pivní sklo v 11. ročníku soutěže Hvězda 3D reklamy, se nejlépe prodávají pivní sklenice Pilsner Urquell. E-shop vyřizuje objednávky pro všechny značky Plzeňského Prazdroje, využívá skladových zásob jednotlivých prodejen a reprezentuje prodejny a jejich sortiment na internetu.

Mezi zajímavosti a kuriozity, které e-shop nabízí, rozhodně patří největší a zároveň i nejtěžší předmět, kterým je kulatý dřevěný květník Pilsner Urquell od prazdrojských bednářů. Váha květníku je 15 kg, jeho výška 60 cm a průměr 40 cm. Absolutně největší zásilka směřovala do Běrunic u Nymburka, jednalo se o 160 sklenic, které se zabalily do 15 balíků, přičemž každý vážil přes 10 kg. Pokud jde o nejdražší nákup, tak se v uplynulém roce posílalo 60 kusů polokošil v celkové hodnotě za téměř 20 tisíc Kč. Nejvzdálenějším místem, kam putoval náš sortiment, bylo kalifornské San Francisco a také několik měst v Kanadě.

Nabídka obchodu se neustále rozšiřuje. Například pivní značka Pilsner Urquell nabízí nově golfovou kolekci 2011 z prestižního turnaje The Open ve Velké Británii, Gambrinus připravil retro korbel v atraktivním dárkovém obalu, Velkopopovicky Kozel má svou Country kolekci, která obsahuje slaměný klobouk, plácačku na mouchy a holinky. Master a Frisco mají nové sklenice na stopce a Birell nabízí obligátní cyklosadu 2011 včetně nového dresu. Radegast pak pokračuje v úspěšné funkční kolekci spojené se značkou Alpine Pro, nyní i s logem 3D.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1023


Pilsner Fest je svátkem nejen piv Pilsner Urquell a Gambrinus a hudby, ale také příležitostí přijet na exkurzi a dozvědět se o fenoménu plzeňského piva mnoho zajímavých informací. Všem milovníkům piva, pivovarnictví a netradičních zážitků se díky novému projektu Pilsner Fest nekončí... slavte dál! otevírá možnost o zářijových víkendech zavítat na speciální prohlídky do Pivovarského muzea i Plzeňského historického podzemí nebo se projet po areálu pivovarů Prazdroj a Gambrinus na voze taženém pivovarskými koňmi.

Chtěli jsme udržet sváteční pilsnerfestovskou atmosféru i po ukončení festivalu, a tak vznikl projekt Pilsner Fest nekončí... slavte dále! Nyní mají návštěvníci příležitost zažít unikátní prohlídky Pivovarského muzea i Plzeňského historického podzemí. Zajímavá také bude projížďka areálem plzeňských pivovarů na formanském voze taženém pivovarskými koňmi. Myslím, že tuto příležitost ocení jak ti návštěvníci, pro které bude návštěva premiérou, tak ti, kteří již u nás na prohlídce byli,“ láká na unikátní program Jitka Froydová z Plzeňského Prazdroje.

V Pivovarském muzeu se návštěvníci prostřednictvím hraných scének i neobvyklých chutí přenesou do dávné minulosti. Zájemci starší 18 let ochutnají speciální pivo uvařené podle původní receptury ze 16. století. Hrané scénky zase poodhalí, jak se žilo v právovárečném domě, ve kterém se muzeum nachází. Závěrečné soutěže prověří například schopnost návštěvníků rozpoznat dle chuti jednotlivé druhy piva. Dávné vaření piva zavládne v Pivovarském muzeu každou zářijovou sobotu, tzn. 3., 10., 17. a 24. září.

Zájemce o historii jistě nadchne Plzeňské historické podzemí. Působivý labyrint chodeb, sklepů a studní, který byl budován pod městem již od 14. století, patří k nejrozlehlejším v České republice. Během prohlídky návštěvníci odhalí tajemství autentických nálezů a zákoutí, které podzemí skrývá, a poznají život středověkých obyvatel Plzně. Stanou aktéry tajemného servírovacího rituálu piva Master, které si budou mít možnost vychutnat v magické atmosféře městské vodárenské věže. Magické podzemí zve návštěvníky o sobotách 3., 10., 17. a 24. září.

O tom, jaký je pohled z formanského povozu, se budou moci přesvědčit ti návštěvníci pivovaru, kteří využijí speciální projížďku na voze taženém pivovarskými koňmi. Nahlédnou i do těch zákoutí plzeňských pivovarů, do kterých se běžný návštěvník nepodívá. Poznají zblízka památky, které tvoří historické industriální dědictví pivovarů Plzeňský Prazdroj i Gambrinus, např. elektrocentrálu, říční vodárnu, vodárenskou věž, ale také fungující provozy jako sladovnu nebo varnu. Součástí prohlídky je oblíbená návštěva historických sklepů s ochutnávkou nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell čepovaného přímo z dubového ležáckého sudu (pro starší 18 let). Tyto vyjížďky se konají v neděli 4., 18. 25. září a 2. října.

Všechny tyto netradiční ,postpilsnerfestovské‘ aktivity vyvrcholí Oslavami uvaření první várky piva Pilsner Urquell ve dnech 1. - 4. října.

Projekt Pilsner Fest nekončí... slavte dále! navazuje na netradiční prohlídky pivovarů Plzeňský Prazdroj a Gambrinus, které se konaly během Pilsner Festu za zvýhodněné vstupné a s prodlouženou otevírací dobou a které navštívilo rekordních 2680 návštěvníků.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1024


Posledním srpnovým víkendem skončil pivní a hudební svátek Pilsner Fest, který se přidal k ekologické aktivitě zaměřené na třídění odpadu a získal certifikát Čistý festival. Tuto certifikaci uděluje autorizovaná obalová společnost Ekokom velkým open-air akcím, která splňují přísná kritéria na třídění a úklid odpadu. Pilsner Fest zároveň nabídl řidičům z řad návštěvníků stánek se službou Promile INFO s alkotestery na zjištění hladiny alkoholu v krvi. Zletilí, ale mladistvě vypadající návštěvníci si tak mohli vyzvednout modré pásky na ruku jako doklad plnoletosti pro nákup piva.

Díky řádnému třídění odpadků získal Pilsner Fest pro letošní rok certifikát Čistého festivalu. Jako jeden z největších festivalů u nás představoval pro sběr recyklovatelného odpadu významnou příležitost: čepovaná piva a ostatní nápoje obsluha podávala v plastových kelímcích, odevzdávat se mohlo i neznečištěné papírové nádobí. V areálu plzeňského pivovaru byly na vyhrazených místech postaveny speciální kontejnery na tříděný odpad.

Trvale udržitelný rozvoj je součástí našeho podnikání, proto jsme se rozhodli zapojit také do projektu pro Čistý festival. Již minulé ročníky Pilsner Festu jsme se sběrem využitelného odpadu, jako je zejména plast, zabývali. Je skvělé a přínosné, že i velký festival, který pořádáme, může být šetrný k životnímu prostředí,“ řekl Jiří Mareček z Plzeňského Prazdroje.

Aby organizátoři projektu třídění odpadu co nejvíce podpořili, rozdávali každému, kdo správně vyhodil plast či neznečištěný papír na místa k tomu určená, body. Za 30 bodů pak mohl návštěvník dostat například pivo zdarma nebo body střádat a poté vyměnit za hodnotnější cenu. Bod dostal také ten, kdo navštívil stánek Zelený bod. Ten nabízel spoustu informací a především expozici o tříděném odpadu. Do akce se zapojily čtyři tisíce lidí, kteří přispěli k čistotě na festivalu.

Ekologický projekt Čistý festival propaguje autorizovaná obalová společnost EKO-KOM. Vizí celé kampaně je zavést na hromadných open-air akcích a velkých festivalech třídění odpadu. Každý festival, který splní striktní pravidla tohoto ekologického projektu, získá od společnosti EKO-KOM certifikát, který je platný jeden rok. V následujícím roce musí open-air akce či festival opět doložit splnění podmínek programu.

Jedno z hlavních priorit prioritou Plzeňského Prazdroje v rámci trvale udržitelného rozvoje je také odpovědná konzumace alkoholu. Ani letos na Pilsner Festu nechyběla možnost změřit si hladinu alkoholu v krvi pomocí alkoholtesterů ve stánku Promile INFO. O službu byl velký zájem a hostesky rozdaly přibližně dva tisíce jednorázových alkoholtesterů. Mezi pivy, které byly na festivalu k dispozici, byl samozřejmě také čepovaný nealkoholický Birell, aby si mohli dopřát pivo i řidiči.

Na Pilsner Festu se také důsledně dbalo na kontrolu věku při prodeji alkoholu. Na místech prodeje byl umístěn viditelný text o zákazu prodeje alkoholických nápojů mladším 18ti let dle zákona. Na podporu dodržování zákonné hranice 18ti let a plynulosti obsluhy byla ještě přidána informace o možnosti identifikace náramkem. Zletilí mladistvě vypadající návštěvníci si mohli na info stáncích po prokázání občanským průkazem vyzvednout modrý náramek, kterým se prokazovali u obsluhy výčepů. Díky propagaci na místech prodeje alkoholu se využívání náramku oproti minulému roku zvýšilo více jak 6krát.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1026


«« « Strana 2 z 2
1 2

Navtivte ns na Instagramu Reklama na PI