Festival na blátě aneb bez gumáků ani ránu

"Festival nadále probíhá, vzhledem k dešti je však nutné mít s sebou holínky nebo nepromokavou obuv." Tak přesně touto informací byli návštěvníci 9. ročníku našeho největšího pivního festivalu již druhý den po zahájení upozorňováni prostřednictvím webu na nepříznivé podmínky panující v areálu dostihové dráhy na olomouckých Lazcích, kde se festival konal. Zpočátku jsem si říkal, že to pořadatelé trochu přehánějí, stačilo však zhlédnout jedno video a bylo mi jasné, že se o vtip nejedná. Kombinace neustávajícího deště a tisícovek lidí totiž udělala své a z původně travnaté plochy se tak brzy stalo obyčejné bahniště.

Nezbytná výbava návštěvníka

Jak už jsem na PI naznačil loni a předloni, olomoucký Beerfest navštěvuji vždy až poslední den jeho konání, tj. v sobotu. Ne že by mě předchozí program vůbec nelákal, to ne, ale přes týden to mám do Olomouce prostě daleko a navíc dostaveníčko sběratelů všemožných pivních suvenýrů, kam jako sběratel tak nějak musím, se koná právě až v sobotu, takže důvody jsou vlastně dva. No, možná i tři, neboť předem ohlášení sběratelé mají vstup na festival zdarma, což je také velkým lákadlem.

Příprava podestýlky

Bylo sobotní ráno, místo na gumáky v batohu ani v ruce však žádné, nešlo to tedy jinak a já vyrazil do Olomouce nakonec tak, jako bych o žádné bahenní kalamitě nevěděl doufajíc, že to snad nějak zvládnu. Po třech hodinách cesty vlakem a následně místní MHD jsem na místě, na olomouckých Lazcích, kde již čeká několik desítek nedočkavců. Někteří jako já v normálních botách, jiní však připraveni na nejhorší. Následovala půlhodinka přešlapování sem a tam, pak rozdání vstupenek a hurá dovnitř.

První nedočkavci

Pár kroků mírně zabahněným terénem do heinekeního stanu, obsazení jednoho z připravených stolů a setkání pořádané místním "Klubem sběratelů pivních etiket a pivovarských suvenýrů Haná mohlo začít. Jak to probíhalo, netřeba nějak do detailů rozvádět. Prostě se měnilo, nakupovalo i prodávalo jako kdekoliv jinde. Pokud jste však přeci jen zvědavi, můžete mrknout alespoň sem, kde najdete pár foteček. Zajímavostí bylo i sponzorské pivo, tentokráte však z produkce pivovaru Starobrno. Protože však "nejlepší pivo na celé Moravě" nepovažuji za pivo, levnou ochutnávku jsem s díky odmítl a začal jsem se poohlížet po něčem jiném.

Je libo sponzorské pivo? Sice Starobrno, ale jen za 10 korun...

Nejbližším stánkem byl jako již tradičně stánek broumovského Opata. Třešňové jsem měl loni a i když mi tehdy dost chutnalo, odolal jsem a namísto toho jsem zkusil jahodové, které jsem jako jediné z nabízeného ještě neznal. To však vůbec, ale vůbec neoslovilo - jeho chuť byla hrozně nepřírodní, připomínalo mi to jahodové žvýkačky - a proto po dvou locích skončilo vylité na zemi. Abych však neodcházel od Opata vyloženě zklamaný, dal jsem poté ještě klasické kvasnicové. To bylo sice kvasnicové až moc, ale na vylití to nebylo, takže svým způsobem spokojenost.

Stánek broumovského Opata

Při pohledu do míst, kudy bych měl jít či která bych měl obejít, abych se dostal k dalším stánkům, mi bylo hned jasné, že to nebude vůbec jednoduché, ale co by člověk neudělal kvůli pivu, resp. případným přírůstkům do sbírky, že jo?

Festivalová taneční plocha aneb marast, kam se podíváš

Protože už po tom jahodovém "pivu" jaksi nebyla chuť na nějaké další experimenty, které bych musel zase vylévat, u stánků PMS Přerov , které mi přišly na ránu jako další v pořadí, jsem vsadil na klasiku, tj. na 11% kvasničák z Hanušovic a 11% kvasničák z Litovle. A v obou případech spokojenost, a to velká. Sousedního Zubra, který mě v posledních několika letech téměř pokaždé zklamal, jsem však raději vynechal, byť jsem si byl vědom toho, že už může chutnat úplně jinak, když tam teď mají nového sládka, a přesunul jsem se o kus dál, ke stánkům K Brewery.

Stánky domácích, tedy PMS Přerov
Holba s Litovlí

Pokud jsem to dobře pochopil, tak kromě Černé Hory, která zde byla prezentována olomouckou Pivotékou, se většina pivovarů K Brewery na Beerfestu zastupovala sama. Stánek Ježka byl však, bohužel, ještě zavřený. Z nabízeného jsem tedy zvolil uherskobrodského Kounice, kterého jsem dosud neochutnal a kterého jsem po vypití necelé půlky pro divnou chuť až pachuť musel opět vylít na zem, a také černohorského pšeničného Velena, kterého jsem pil nedávno z lahve a který mě stejně jako dnes velmi oslovil. Sice je to jenom pivo na chuť a druhou třetinku už bych nezvládl, ale dneska to mělo být jen o koštování, ne o pití, tak proč přemýšlet nad tím, zda se dá pít něco ve velkém, když o to tady vůbec nejde, že?

Uherskobrodský Kounic a stánek Černé Hory

Od Černé Hory jsem přešel ke společnému stánku Chotěboře s Poličkou, které na festival dorazily na poslední chvíli. Původně tady vůbec být neměly, ale jakýsi velkoobchod s pivem (prý z nedaleké Skrbeně), který má distribuovat právě tyto dvě značky, to chtěl zkusit a zkusil. Jestli neprodělal jako ostatní nevím, ale pivem oslovil určitě, o tom není pochyb. Mě osobně např. úplně dostala kvasnicová Polička - rozhodně nejlepší pivo slavností, ani hořké, ani sladké, prostě akorát - a tmavá Chotěboř taky a to už jsem loni nad tímto pivem pro jeho prázdnost a odpornou hořkost lámal hůl. Je tedy fajn, že už to v Chotěboři vyladili a nemusejí se za své tmavé stydět. Jen tak dál a hlavně vydržet.

Točila se i Chotěboř

Od Chotěboře to bylo kousek k Poutníkovi, poslednímu ze stánků, které již byly v provozu a které nabízely něco zajímavého. Protože jsem měl tak nějak den kvasničáků, volba byla jasná a chvíli nato už přede mnou kvasnicové, pro změnu desítka. Ta byla také velmi dobrá a určitě mnohem méně hořká než její lahvová obdoba. Kvasnice prostě dělají s chutí některých piv divy - když se to nepřežene, tak ji mění k lepšímu, zjemňují ji.

I Poutník byl dnes o kvasnicích

Cestou od Poutníka ještě letmý pohled ke stánkům Heinekenu ČR, kde mě z nabízeného zaujal pouze Hostan, ale jen kvůli jeho nedůstojné propagaci na kusu krabice a také pro jeho vysokou cenu, která byla na desítku vskutku vysoká. Samotné pivo jsem však nedal. Webové stránky festivalu sice Hostana chápou ještě teď jako funkční pivovar a podobně zavádějící informace si můžeme přečíst i zde, ale kdo se kolem piva trochu pohybuje, ví moc dobře, že je Hostan už jenom značkou, která se vaří kdesi v Brně a která tak nemá se znojemským pivem společného vůbec nic, maximálně název.

Nejdražší zdejší desítka? Zřejmě značkový Hostan z Brna

A tím pro mě putování areálem olomoucké dostihové dráhy na Lazcích skončilo. Sehnal jsem všechny 4 nové kelímky, o nichž jsem měl zprávy, že tu jsou k mání (Černou Horu, Janáčka, Ježka i Poličku), k tomu novou skleničku uherskobrodského Kounice, jednu z nových skleniček Litovle a hlavně jsem toho za těch pár hodin, co jsem zde strávil, docela dost ochutnal. A kupodivu s minimálními výhradami, takže je zřejmé, že to jde i bez mini, že i malé a střední pivovárky mají náročnému konzumentovi piva pořád co nabídnout. Výjimky se samozřejmě najdou vždycky, ale ve většině případů nějaké zklamání skutečně nehrozí. Pivo totiž nevaří lidé bez patřičného vzdělání, ale skuteční odborníci a nebezpečí v tom, že za své peníze obdržíte něco, co pak budete muset vylít nebo vrátit, je tak minimální.

I přes nepřízeň počasí, která už je v souvislosti s tímto festivalem tak nějak samozřejmostí, to bylo příjemné. Bahno jsem měl sice všude, ale částečně to oklepat šlo a co nešlo, to se dočistilo, resp. vypralo, doma.

Nakonec jsem sbalil svých "pár" věcí a společně s několika dalšími kamarády se vydal do zdejšího nového pivovárku, který byl otevřen teprve před pár dny a o němž už bylo na PI také pojednáno. Něco málo jsme tam popili a pojedli, s paní majitelkou jsme si pivovárek prohlédli od varny až po sklep a celkem spokojeni tak odjížděli na vlak a následně k domovům.

Tak za rok v Olomouci na Beerfestu zase na viděnou. Prý to má být jinde a jindy, tak jsem zvědav, co pan pořadatel vymyslí. Snad nám to nenaplánuje tak, aby to kolidovalo s jinou podobnou akcí. Uvidíme.

Malá rekapitulace na závěr

Dle oficiálních informací prošlo festivalovými branami asi 10 tisíc platících návštěvníků, kteří vypili kolem 350 hl piva, což je vzhledem k ne zrovna ideálním podmínkám a nesníženému vstupnému, kterým by se dalo také dost oslovit a tím i zachránit, nakonec docela úspěch. Sobotní setkání sběratelů pak navštívilo 160 nadšenců od nás a také ze Slovenska.

Z původně avizovaných 38 pivovarů jich dorazilo pouze 34 včetně Hostana, který zde byl jenom coby značka, a také na webu slavností neuvedené Poličky. Oproti předchozím ročníkům chyběly např. pivovary Náchod, Trutnov a Vyškov, nově byly naopak přítomny např. Protivín i se svým Lobkowiczem premium, dále pak Ježek, Polička a Chotěboř. Z minipivovarů nedorazil žádný - loni tu byl např. prostějovský Ječmínek a loni a předloni také dnes již zaniklý kopřivnický Chachárek - ale že by tím konzument nějak trpěl, to ne. Spíš naopak.

Pivo bylo na první pohled poměrně levné, pokud však člověk k jeho ceně připočítal údajnou dotaci 300 tisíc od města rozpočítanou na všechna vytočená piva, tak třeba 12ka vycházela v průměru na 35 korun. Pokud se k tomu navíc připočetlo vstupné v případě, že někdo šel na festival jenom kvůli pivu a ne kvůli hudbě, cena jednoho piva se vyšplhala až na 45 korun a to už zrovna lidová cena není.

Co se pivních suvenýrů týče, tak vyjma Poličky a Chotěboře, které nedovezly vůbec nic a ochudily se tak o celkem snadný výdělek, nebyl problém sehnat účtenku, tácek či nějakou tu skleničku na pití v případě, že člověk pivu v plastu zrovna neholduje a chce pít ze skla.

Reakce na letošní festival jsou vesměs pozitivní. Zaznamenal jsem několik stížnosti místních na pozvracené zahrádky a jednu vyvrácenou poštovní schránku, ale jinak spokojenost včetně dodržování hlukových limitů, což však bude zřejmě souviset s loňskou 50tisícovou pokutou, díky níž se na dodržování předpisů a vyhlášek letos možná více dbalo.

A jak shrnul festival pan Pavel Spálený, jeho hlavní pořadatel? "Předpokládal jsem, že kvůli počasí ani tolik lidí nepřijde. O výdělku či zisku nemůžu mluvit, protože už na začátku jsme věděli, že skončíme v mínusu. Podle mého odhadu i několik stovek tisíc. Museli jsme totiž využívat po celou dobu těžkou techniku, která nám festival prodražila..." K tomu se dá říci snad jen jediné: Někdy holt člověk vydělá - v případě olomouckého Beerfestu 8x - jindy zase prodělá. O tom prostě podnikání je.

---

Autor je pivním turistou, sběratelem pivních suvenýrů a členem KSPS Praha

---

[Marek Kamlar] [Zobrazeno 8724x] [27. květen 2010]
[Pivní slavnosti] [comments: 13] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře