Chmelovy dožinke v Příkazích u Olomouce 2009

Po necelém roce se opět konaly ve skanzenu lidové architektury v Příkazích Chmelovy dožinke. Na tuto akci jsem se dlouho těšil, protože ji mám téměř za humny. Oproti loňskému roku se letošní ročník konal místo na konci září na jeho začátku, a to 5. září. Loni bylo nádherné babí léto, letos bylo zataženo, chvílemi foukal studený vítr, jen místy se objevilo slunce.

Při vstupu do areálu nás vítá vstupné 100 Kč a na ruku dostáváme razítko s prasetem. Prý abychom věděli, jak budeme večer vypadat. Za průjezdem na nás vykukuje stánek s domácí Litovlí. Na čepu kvasnicová 11°. Tu si mohu dát dosti často, proto zahýbám vpravo do historické hospody. Zde na čepu tradiční Poutník. Žádná změna oproti standardu a tak míříme ke stánkům s lidovými řemesly. Mezi nimi je i stánek s trapistickými belgickými pivy a pod stolem uschovaná produkce pivovaru Želiv. Ten tu měl být točený, ale nepřijel. Ale k tomu až později. Produkce pivovaru Želiv se dá sehnat v církevní prodejně naproti OD Koruna v Olomouci.

Pokračujeme dál do zahradní části. Zde v čele u stodoly stánek olomoucké Pivotéky a na čepu celý sortiment Černé Hory, a to včetně nové pšenice. Tu neochutnám, mohu si ji kdykoliv koupit v Olomouci. Vedle černohorského stánku stojí již z loňského ročníku známá polní kuchyně, ve které podávají gulášek, česnečku, steaky, klobásy atd. Časem jsem si dal česnečku na spravení. Byla vynikající. Je tu i stánek s nakládaným hermelínem, chlebem s tvarůžkovou pomazánkou a s domácími indickými plackami. Já ochutnal tvarůžkovou pomazánku a placku s tvarůžkem a se zelím. Mám rád tvarůžky na mnoho způsobů a mé nejmilejší jsou U Kuděje. Zde se podávají s povidly a se šlehačkou a jmenují se Loštický polibek. Ale to se už dostáváme do hlavního pole dění.

Jdeme do hlavního stanu, kde stojí 6 chladících zařízení. Je tu ovšem problém. Je půl dvanácté a chlaďáky nechladí. Není natažený proud. Na to, že slavnosti začínaly v deset ráno, trochu fópá. Ještě horší je, že chlaďáky se nastartovaly až ve dvě hodiny. Těchto 6 výčepů bylo do té doby chlazeno větrem. Ale ani to moc nevadilo. Ze začátku byla pěkná zima, tak by studené pivo vadilo.

Hlavní stan

Jako první dávám pivo z Koutu na Šumavě. Na čepu mají kvasnicovou 12°. Můj první kontakt s tímto pivem. Nebylo špatné, ale žádný zázrak. Dalším pivkem je Modrá Hvězda z Dobřan. Zde také 12° kvasnicová. To mi opravdu chutnalo. Zavzpomínali jsme na náš kolový vandr do Německa, kdy jedna noc byla strávená u nedalekého rybníka po večeru stráveném v pivovaru.

Stánek Bonu ze Zašové, Hukvald a Biovaru Ostrava

Dalším mým premiérovým pivem byl Kocour z Varnsdorfu. Na čepu 12° ležák a 14,5° Rauchbier. Dávám 12°. Nebylo špatné, ale mé chuťové buňky jsou zvyklé na něco jiného. Osazenstvo stolu dává Rauchbier. S tímto stylem piva jsem se setkal poprvé a tak i celý náš kolektiv. Ochutnal jsem a stačilo. To nebude můj styl. Uzené pivo mi moc nelezlo. U ženských mělo pivo úspěch a tak si daly ještě jedno.

Pokračuji k mému loňskému chuťovému vítězi, a to k výčepu s Harrachem z Velkého Meziříčí. To již zapínají chlaďáky a pivo začíná být studenější. Již je i trochu teplo. Pivo jako vždy nezklamalo. Na čepu kvasnicová 12°.

Výčepy Koutu a Velkého Meziříčí

Další mé kroky vedou ke stánku s Lipníkem. Jdu si jen tak poklábosit o novinkách v pivovaru, nejdu na pivo. To je v mé lednici častým hostem. Jenomže na čepu krom standardní 11° i tmavá 12° a hlavně světlá 13°. To jsem opravdu neodolal a nechal si natočit. Seznamuji se se sládkem a majitelem v jedné osobě, panem Radkem Sekaninou. Dozvídám se pár novinek z pivovaru. Hlavní zpráva je ta, že je již zkolaudováno a že se v Lipníku bude 28. září otevírat pivovarská restaurace. Pokud bude mít někdo cestu kolem, stavte se. Pivo bylo to nejlepší, co jsem ten den pil.

S panem Radkem Sekaninou u stánku Lipníku nad Bečvou

Mé kroky se vrací zpět k 6 výčepům a dávám si své poslední pivko. Bílého Kance ze Žamberka. Pro pšeničná piva mám slabost a pochutnal jsem si. Na čepu i světlá 11° a 13°. Na pódiu hraje Pražský výběr revival a pokud člověk zavře oči, slyší hlas Kocába a Čoka. Blíží se konec naší návštěvy a sedmým vlakem se vracíme zpět do Horky (8 minut jízdy), kde mě čeká další očekávaná událost, a to fotbal Česko – Slovensko.

Výčepy Žamberka, Dobřan, Varnsdorfu a Dvora Králové

Zpět ke slavnostem. Na této povedené akci jste v točené podobě mohli ochutnat piva z pivovaru Kout na Šumavě, Žamberk, Dobřany, Varnsdorf, Velké Meziříčí, Dvůr Králové, Zašová, Hukvaldy, Biovar Ostrava, Parník Přerov, Moritz Olomouc, Černá Hora, Pelhřimov, Lipník nad Bečnou a Litovel. Tedy z 15 pivovarů. Podle plakátu nepřijely Bzenec, Prostějov, Dalešice, Oslavany, Vsetín, Dobruška, Štramberk, Želiv a Rýmařov. Želiv byl v lahvové podobě, ten se nepočítá. Zdá se mi to jako klamavá reklama. Pokud inzeruji na plakátu loga 16 minipivovarů a na slavnostech se z nich objeví 7, tak je někde chyba. Ještě že tam byly neinzerované pivovary.

A jaké je mé letošní pořadí dle chuti? Nejvíce mi chutnal Lipník, poté pšeničný Žamberk, dále Harrach, čtvrté místo obsadila Modrá Hvězda, předposlední skončil Kout a poté následuje Kocour. U našeho stolu celkově bodoval Lipník, Tambor a Kout, totálně propadl Parník z Přerova a ženským chutnal Rauchbier z Varnsdorfu a černý Bon ze Zašové.

Celkově jsem byl s akcí spokojen. Až na počáteční zmatky a nefunkční chlaďáky se akce opět povedla a již se těším na chmelove dožinke příští. Jen bych doporučil lepší informovanost obyvatelstva. Plakáty se neobjevily v žádné okolní vesnici, v Olomouci visel pouze U Kuděje. Nikdo, s kým jsem mluvil, o akci nevěděl a dělal jsem vlastně reklamního agenta, když jsem všechny na akci zval. Loni byla lepší informovanost. Pokud se chce větší návštěvnost, nemohou být umístěny odkazy pouze na specializovaných pivních serverech a jeden článek v novinách to nevytrhne. Tak zase za rok.

---

A jak vidí letošní Chmelovy dožinke Martin Povýšil z SPT Jihlava

V sobotu 5. září jsem měl narozeniny. A oslavil jsem je jako správný pivní turista – pivem.

Někdy před dvěma týdny mi kolega Děkan poslal odkaz na velmi zajímavou akci – Hanácké chmelové dožínky Příkazy 2009. Po rozkliknutí odkazu mi bylo hned jasné, co budu 5. září dělat – pojedu na pivo do Příkaz. Nešlo odolat, nabídka snad nemohla být lákavější. Jeden pivní skvost vedle druhého. Chvíli jsme s kolegy řešili vlakové spoje, které nebyly právě nejvýhodnější, ale nakonec, když už jsme to téměř vzdali, přišla velkorysá nabídka od kamaráda Jirky, který přislíbil, že bude na akci přiměřeně abstinovat.

Takže je 5. září 2009, asi 10.30 a jsme v Příkazích u Olomouce a hledáme jakýsi skanzen.

U vchodu nás dvě sympatické dívky značkují razítky prasátka a vpouštějí do areálu. První dojem je trochu rozpačitý – zahrada skanzenu je poloprázdná, pivo ještě neteče, ale naštěstí už z dálky na nás mávají naši známí Děkan se svým Antigambrinus teamem, Lukáš (alias Elf) a Pepa s Vladem z České Třebové. Jako jediné pivo, které je k dispozici, se nabízí pšenice z Černé Hory. Na začátek slušné a příjemně osvěžující. Hned vedle voní sekaná a klobásy, dáváme tedy „základ“.

Rýsuje se nám (i přes těžké mraky) krásný a zajímavý den. Obcházíme stánky, které se začínají probouzet k životu. Lipník, Moritz Olomouc, Biovar Ostrava, Bon Zašová, Hukvaldy a na druhé straně nás lákají pivovary Kocour, Modrá Hvězda, Harrach, Tambor a další. Nádhera. Korzuji s pivem v ruce a potkávám další a další známé. Nacházím tady pana Mókoše z mikropivovárku Senec s panem Hovorkou z Poděbrad či bratry Salabovy - homebrewáře z Krnova. Ochutnávám jejich skvělá piva a jsem nadmíru spokojen, takhle si představuji pivní festival. Bez front na pivo, v příjemném prostředí, se sympatickou nabídkou piv z malých pivovarů a k tomu „pivní známí“. Co víc si přát. Hlásí se k nám „mladý“ Kuráň ze Zašové, se kterým zavzpomínáme na příjemný večer v pivovarské hospůdce Bon v Jarcové, popovídáme si se sládkem Petrem Neumannem z Hukvald, získáváme nové poznatky o pivovarech a jejich vynikajících produktech. Ochutnáváme další skvosty.

Hudební produkce na improvizovaném pódiu jen podtrhuje podmanivou atmosféru sobotního odpoledne. Tak příjemné narozeniny jsem asi ještě nezažil. Díky kamarádu Jirkovi je večerní přesun autem do pivovarské restaurace v Jihlavě relativně rychlý a nenásilný a naše posezení může pokračovat u „jihlavských kvasnic“.

Ale to už je jiná kapitola…

---

[Petr Melichárek] [Zobrazeno 9533x] [12. září 2009]
[Pivní slavnosti] [comments: 23] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře