III. lomnické pivní slavnosti
Slavnosti piva, pivní slavnosti, dny otevřených dveří ...
III. lomnické pivní slavnosti
Je 25. dubna, krátce před jedenáctou dopolední. Zatímco burza pivních suvenýrů v pražských Dejvicích, které jsem se coby sběratel také zúčastnil, pomalu spěje ke svému konci a současně možná vrcholí přípravy 6. srazu Beerborce, já s kamarádem Jardou obsazujeme poslední dvě volná místa v autobusu na Karlovy Vary a počínáme tak svoji několikahodinovou anabázi za poctivě vařeným pivem.
Dvě hodiny v autobuse následované přesunem na horní karlovarské vlakové nádraží, pak cesta vlakem do Sokolova, pár kilometrů taxíkem, na který jsme si museli kvůli skupince Romů, kteří nám jej tzv. vyfoukli před nosem, pár minut počkat, a před druhou jsme na místě – v lomnické hospodě „U Franty“, kde se dnes konají pivní slavnosti, tentokráte již třetí v pořadí.
Hospoda U Franty
Platíme 80 korun za vstup a vcházíme do sálu. Tam už na nás čeká několik stánků s „občerstvením“ a hlavně spousta známých tváří. Ať už samotných vařičů piva, tak sběratelů, kteří to – podobně jako my s Jardou – zabalili na pražské burze o chvíli dřív a vydali se do Lomnice za pivem a případnými novými pivními suvenýry.
Začínáme u stánku pana Krýsla, který zde prezentuje jednak pivo svého syna (Purkmistra a Písaře) a jednak své vlastní Joe's garage beer.
Sládek Krýsl v akci
Jako první dávám pšeničného Písaře. Mám však štěstí i smůlu zároveň, neb pivo mám sice zadarmo, ale jedná se o první ze sudu (pan Krýsl jej kvůli pověrčivosti nevylévá, ale dává vždy zdarma), čemuž odpovídá i chuť/nechuť – ani náznak pšenice, ani náznak svrchního kvašení. Prostě „obyčejný“ český ležák, ale nutno dodat, že docela pitelný. Nebo, že by došlo k omylu a namísto Písaře byl naražen Purkmistr? Možné je všechno.
Joe's garage beer – značka, kterou jsem jako takovou dosud nikdy neochutnal. Na čepu však zatím pouze kouřové a protože tuto pivní „odrůdu“ moc nemusím, i s nakoupenými sklenicemi, kterými jsem zaplnil hned dvě třetiny batohu, raději mizím k vedlejšímu stánku, který prezentuje piva hned dvou pivovarů – Lokte a Velichova – i když vlastně od jednoho a téhož sládka, velichovského Bohuše Nováka.
Sv. Florian z Lokte
Loketský půllitr, který mi unikal víc než rok, v batohu a nic mi tak nebrání v tom, abych pokračoval v degustaci. Na výběr mám pouze mezi polotmavým Loktem a světlým Velichovským formanem (byl i tmavý, ale toho už jsem nestihl, protože když se přišlo na to, že je zkyslý, stáhli ho z prodeje), v krátkém sledu za sebou objednávám tedy obojí.
Loket bez chybičky, Velichov však k mému úžasu (tohle pivo jsem pil už třikrát přímo v Mexickém zálivu a vždy jsem byl nadmíru spokojen) jeví známky nakyslosti, v čemž mě posléze utvrzují i „Rohlík“ a jeho kamarád David, s nimiž kvůli tomu hned sepisujeme „Dopis nepřítomnému panu Novákovi“, jenž pak předáváme výčepákovi u velichovského stánku. Snad se to k panu Novákovi dostane a příště si tak bude dávat lepší pozor na to, jaké pivo posílá na akci, jíž se zúčastňují stovky lidí. Tedy doufejme.
Snad už mám dnešní nejhorší pivo za sebou, říkám si a aniž bych se zastavil u zbývajících dvou stánků v sále – stánku Železné Rudy a Stříbra – přesouvám se po schodech dolů na hospodskou zahradu, kde na mě čekají grilované dobrůtky, jeden velký stan a v něm výčep se světlou i polotmavou 12kou Permonem.
Stanový výčep s Permonem
Na světlé chuť nemám, dávám tedy polotmavé. Čekal jsem zázrak, ten se však nekonal. Pivo bylo úplně obyčejné a nic nenasvědčovalo tomu, že bych pil něco, co bylo ověnčeno tolika cenami. Ale chápu, že ne vždy se vše povede na jedničku, dám mu tedy šanci ještě někdy příště. Třeba bude lepší a já spokojenější.
Cestou od stanu ještě do sebe „hodím“ jednu grilovanou klobásu (vypadala moc lákavě a na klobásu chutnala važně dobře = žádné velké kusy, žádné kusy chrupavek) – a užuž si to zamířím zpátky do sálu, kde na mě čekají další vzorečky.
Hned u schodů stánek Stříbra. Světlé mě však opět nikterak neláká (jsem holt na tmavší piva) a pšeničného Duchmause jsem pil nedávno, poručím si tedy tmavého Horníka. Ten však neoslovil, neb chutnal velmi sladce a taky dost karamelově. Zlatý Herold, řekl jsem si a ještě s nedopitým Horníkem jsem se přesunul o dva metry dále, ke stánku Železné Rudy.
Pan Strnad z Belvederu
Za pípou můj „oblíbený pohádkový dědeček“ pan Strnad starší, s kterým si vždycky máme co říct. A nejen v souvislosti s pivem, ale i co se sběratelství týče. Kéž by všichni pivovarští byli jako on, povzdechl jsem si a abych neurazil, že si nedám ani jedno pivo – točenou ŽelRudu jsem pil v lednu v Brně na RegionTouru a předtím v Nepomuku na slavnostech a tady mě přeci jen čekají ještě piva, která jsem nikdy předtím neochutnal – kupuji aspoň PETku světlého Belvedera na domácí degustaci (domů však nedorazila, padla ještě ve vlaku a pivo bylo jako obvykle bez chybičky) a s ní v ruce se pak vydávám ke stánku s Joe's garage beer.
Než tam však dorazím, proběhne kolem mě samotný pořadatel, pan Ladislav Sás. No a protože spolu máme nějaké nedořešené resty, kvůli nimž jsem vlastně do Lomnice přijel (kvůli pivu to výjimečně nebylo) ukazováčkem mu naznačuji, aby šel blíže. Dáváme se do řeči a vysvětluji mu, jak jsem přišel na to, že měl v loňské „Jarní ceně českých sládků “ vyhrát s pivem, které bylo uvařeno na Zvíkově.
A pan Sás má kupodivu pro mé vysvětlení pochopení, ale současně je mu to prý jedno. Že už prý si zvykl na to, že se mu někteří méně úspěšní sládci tímto způsobem mstí. Mým zdrojem sice nebyl zrovna neúspěšný sládek, což jsem mu i naznačil, ale protože se o pivovarském zákulisí – jak tomu říká pan Richter z Bulovky – nesmí moc mluvit, neb pohřbení několika minipivovarů, které by kvůli tomu možná následovalo, skutečně nechce nikdo z nás, už do toho raději moc nešťourám a s přáním všeho nej se přemisťuji k další ochutnávce.
Garážové speciality
Jsem opět u stánku pana Krýsla a jako obvykle mám štěstí v neštěstí: kouřové zrovna došlo a já tak mohu ochutnat něco pro mě úplně nového – jeho „amber“. Stejně jako předtím, tak i teď dostávám první ze sudu a opět zdarma. Ale historie se neopakovala, neb tohle bylo jiný „kafe“ – pivo nad piva, prostě jedna báseň. První seznámení se s tímto stylem u nás a hned taková spokojenost. To jsem vážně nečekal.
Výčep v hospodě
Joe' s garage ve mně a tím jsem měl všechna piva, co mě v sále lákala, oddegustovaná. Mohl jsem se tedy v klidu přesunout do hospody. Tam na čepu kromě třech druhů Permona (světlé a polotmavé 12ky a taky tmavé 14ky) i Chyše a Zvíkov. Ani jedno z nabízeného mě však neláká – Permona už jsem pil několikrát, Chyši taky a Zvíkov už je z ochutnávacího hlediska nezajímavý, neboť je takříkajíc všude a ztratil tak pro mě punc vzácnosti. Přesouvám se tedy do uličky mezi hospodou a schodištěm, kde je nabídka piv na první pohled mnohem zajímavější: dvojí provedení velkorybnického Hastrmana, tři Permoní novinky a nakonec i slovenský Kaltenecker.
Pivo z Rožňavy
Kalteneckera coby zdejšího jediného představitele nečeských piv bez mrknutí oka vynechávám a od vedle vybírám puškvorcového Hastrmana, kterého jsem – na rozdíl od toho klasického – ještě nikdy neochutnal. Kdybych však věděl, co mě čeká, nikdy tak neučiním.
Pivo zpočátku výborné, žel po několika locích puškvorec ukazuje svoji zrádnost – pozvolna se projevující hořkou chuť takové intenzity, s níž jsem se nikdy předtím nesetkal. Žaludeční kapky ani likéry zatím neužívám, tak nevím, zda to chutná podobně či ne, a IPA/DIPA z nejmenovaného minipivovárku, které jsem kvůli jejich hořkosti před pár měsíci málem vyzvracel, byly proti tomuto pivu skutečně sladkou vodičkou.
Hastrman a Permon
Téměř odrovnán puškvorcovým Hastrmanem jal jsem se v koštu pokračovat. Z Permoních novinek vypadala nejlákavěji pšenice, žel potřeboval jsem si spravit chuť něčím výrazně sladším, zvolil jsem tedy višňové. A nutno dodat, že jsem vybral dobře. Pivo bylo totiž velmi dobré, skoro jako v Prostějově U Ječmínka.
Následovala ještě ochutnávka konopného Permona, s nímž jsem byl taky velmi spokojen a jehož po Krýslovic amberu volím jako druhé nej pivo celých slavností. Kratičká rozprava s Klárkou – spoustě z vás zajisté známou černovláskou z Pivovarského klubu – která se přijela také pobavit, nákup jedné PETky pšeničného Permona na doma (nedočkavě jsem vyzkoušel hned následující den a i s tímto pivem jsem byl nadmíru spokojen či lépe řečeno lepší pšenici jsem u nás dosud nepil) a pak už jen rychlý sprint před hospodu, kde už na mě a čtyři další kamarády čekal objednaný taxík.
Točí se mi konopný Permon
A odjezdem do Sokolova na vlak pro mě letošní lomnické slavnosti skončily. Byly to slavnosti velmi povedené a celkem dobře zorganizované. Možná bych jen doladil označování píp. Někde sice bylo zřejmé, co je zrovna na čepu, ale třeba stánek Lokte s Velichovem v tomto velmi zaostával. Člověk se musel pána s paní několikrát ptát, cože vlastně nabízejí, a to docela zdržovalo.
Co se čekání na pivo týče, tak vše bez problémů. Až do mého odchodu (do cca 18:00) prošlo pokladnou na 200 lidí, což je na takový počet píp řekl bych i málo. Většina stánkařů tak chvílemi nevěděla, co s volným časem, a nuda na nich byla patřičně znát.
Držení tupláku
Co se zpestření slavností nějakou tou zábavou týče, tak nechyběla ukázka „cikánského tanečního umu“ (jak trefně poznamenal jeden z mých kamarádů, tančit a skotačit, to by jim šlo, ale dělat něco „pořádného“...) či téměř všudypřítomná soutěž v držení tupláků. Samozřejmostí byla také degustace, do níž jste se mohli přihlásit i vy, a také zvuková kulisa v podobě reprodukované a později (tj. v době, kdy už jsem byl dávno pryč) snad i živé hudby.
A co se oproti loňskému ročníku (osobně jsem se ho nezúčastnil, ale referoval zde o něm Chody, na základě čehož jakési srovnání s letošní akcí udělat můžu) změnilo? Kromě absence několika sládků a majitelů pivovárků – chyběli mj. pan Novák z Velichova, o němž bylo pojednáno výše, a také velkorybnický pan Vorel, došlo k navýšení cen třetinek o korunu, tj. na stále příjemných 18,- Kč. Cena půllitru piva nicméně zůstala nezměněna.
Nashledanou
Toť asi vše, co jsem vám chtěl o letošním ročníku lomnických pivních slavností povědět. Takže hospodo U Franty, příští rok třeba zase na viděnou. Pokud mi tvé slavnosti nebudou kolidovat s nějakou pro mě zajímavější akcí, rád se do tvých útrob zase podívám.
[Marek Kamlar] [Zobrazeno 7844x] [13. květen 2009]
[Pivní slavnosti] [comments: 29] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
Děkan
pondělí, 25. květen 2009
15:47
Opět k pivu!
To, že pan Bohuslav Novák z Velichova občas pustí na výčep nepoživatelné "pivo" jsem se přesvědčil s přáteli v Lokti, kde nám byla předložena zapáchající zkyslá břečka zn.Florian, to se opravdu nedalo pít. Buď jsme měli na pivo pana Nováka smůlu a nebo se to stává častěji a to je na pováženou, pane sládku!
Chody
pondělí, 18. květen 2009
20:09
Je mi docela smutno z toho, co někteří lidé jsou schopni vyplodit jako reakci na zmínku o cikánech. Místo, aby diskutovali o jistě výborných pivech, které v Lomnici tekly proudem, kští tu síru a oheň na autora.
Obzvláště pan Hrabina si z toho málem "stříkl" Jeho poznámka o přesměrování na Dělnickou stranu je tak jen k zasmání, i když jí chybí smajlík
Adsense
21. listopad 2024
09:41
posted by: Inzerce
phrabina
středa, 20. květen 2009
00:27
to Chody: Každý má ten práh citlivosti prostě někde jinde. Jsem rád, že vím, na čem jsem. Smajlíky nepoužívám, protože mi připadají infantilní (doporučuji např. diskuzi pod http://www.mimibazar.cz/posledni_prispevky.php ). Asi bude lepší vrátit se zpět k pivu.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 20.05.2009 ve 00:41:35
Roman Holoubek
středa, 20. květen 2009
06:11
to phrabina: Klikl jsem na ten odkaz. To je fakt hustý, jak by řekly moje děti. Já se sice smajlíky snažím nepoužívat. Ale protože v příspěvcích jde zpravidla o velmi stručnou a zahuštěnou konverzaci, tak pro jistotu, že budu správně pochopen tam občas to emocionální kolečko vrznu. Ale vážně jen účelově.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 20.05.2009 ve 06:13:20
napsal(a): Roman Holoubek [Odpovědět]
Malakin
pondělí, 18. květen 2009
19:20
Tak koukám, že se nám tu diskuse trošičku rozjela a že je asi nejvyšší čas, abych se taky nějak vyjádřil. Takže:
Když jsem tento článeček psal, chvíli jsem přemýšlel nad tím, zda onu větu o "cikánském umu" použít či ne. Tak nějak jsem počítal s tím, že to bude jakési šlápnutí bosou nohou do vosího hnízda všemožných humanistů, ale na druhou stranu zase nejsem z těch, co by byli k cikánské otázce lhostejní, tak snad i proto jsem tak nakonec učinil. Stavím se prostě k problémům čelem a taky jsem toho názoru, že když se o něčem mluví, je to lépe, než když se vše přehlíží a dělá jakoby nic.
Stejně jako Roman Holoubek vím moc dobře, že nelze házet všechny do jednoho pytle a že ne všichni "černí" jsou špatní, stejně tak že ne všichni "bílí" jsou dobří. A to jsem pochopil už v dobách mého přebývání na vysokoškolských kolejí, kde jsem bydlel hned s několika cizinci: rok s Njabulou Siyakatshana ze Zimbabwe zvaným Makumba III. (někteří Pražáci si na něj možná pamatují, neb v roce 2000 se stal prvním a dosud myslím jediným "tmavým" králem pražského majálesu a nutno říci, že na podobné krále se jen tak nezapomíná), pak dva roky s Jimmou Teku Erbitu z Etiopie a nakonec ještě rok s Hoang Van Haem z Vietnamu. Všichni to byli kluci přátelští a pohodoví, dalo se s nimi bez problémů vycházet. A nejen s nimi, ale i se všemi jejich zahraničními kamarády. A že jsem jich za těch několik desítek vietnamských či afrických party poznal a nejednoho z nich naučil pít naše pivo a moravskou slivovici...
A stejně jako mám kladné zkušenosti s výše uvedenými etniky, mám vesměs kladné zkušenosti s Romy. Ať už s těmi, co byli mými spolužáky, tak s těmi, co se mnou např. před lety chodili do tanečních. Nebylo jich mnoho, ale i to málo se počítá.
Člověk by skoro řekl, že vše souvisí jen s vyšším vzděláním, ale tak tomu skutečně není. Velký vliv na to, jaké bude chování konkrétního Roma, mají i fakt, zda jsou tzv. integrovanými či ne, a také to, zda žijí na vesnici, městě či velkoměstě.
Byl např. někdo z vás na některých pivních slavnostech v Podkováni? Všimli jste si, jak byli tamní Romové v pohodě? Já jo a s mnohými z nich jsem si mnohokrát pokecal. Sice jsme mluvili hlavně o pivu a o sběratelství, ale i z toho se dalo poznat, jak jsou tito lidé přátelští a bezproblémoví. Tedy byli, neb pivovar skončil a situace se tak mohla po jejich propuštění z práce určitým způsobem změnit.
U nás v Zábřeze, odkud pocházím a který je městem spíše malým, taky problémy s Romy téměř nemáme – částečně za to může početná skupina skinheadů (ať už umírněných kališníků, tak přímo fašistů), kteří problém částečně přesunuli do nedalekého Šumperka – ale třeba v pražských Holešovicích, kde prozatím trávím většinu týdne, je tomu spíše naopak. Na zveřejňování detailů však nemám ani čas, ani chuť, tak snad to překousnete.
Když si nějaký humanista stěžuje na mé případné výhrady k Romské komunitě (nevím, jak vlastně Roman Holoubek přišel na to, že bych někde o Romech nějak kriticky psal, mám spíš dojem, že je dost chválím – např. v článku o minipivovaru ve Vrchlabí, kde jsem vyzdvihoval přednosti Romky Lucky, či zde, kde naopak vyzdvihuji jejich vrozený taneční um) – většinou mu doporučím, aby si nějakou takovou komunitu na pár měsíců nastěhoval k sobě domů či někam poblíž a aby se sám přesvědčil o tom, že 99 % z oněch 650 tisíc Romů, kteří u nás žijí (číslo vychází ze sčítání provedeného někdejšími Sládkovci, jedná se však o postarší údaj, jeho přesnost tedy nezaručuji) skutečně není tak skvělých, jak se na první pohled zdá.
Co se mého případného čechofilství týče, tak na něm skutečně nevidím nic špatného. Zatímco třeba já jsem hrdý „skoro“ (aby mě někdo zase netahal za slovo, dávám raději do uvozovek) na vše, co je českého původu a jako Čech se snažím chovat po celý rok (snažím se podporovat českou ekonomiku, zvláště dnes – v době krize – kdy je spousta českých podniků zavírána právě kvůli tomu, že tzv. Češi v domnění, že si kupují něco lepšího, upřednostňují zboží zahraniční), tak jiní si na Čechy vlastně jen hrají. Jak jinak označit ty, co se ke svému češství hlásí jen tehdy, když se jim to hodí? Být Čechem jenom v dobách šampionátů ve fotbale či v hokeji, skákat a skandovat „Kdo neskáče, není Čech“ a po zbytek roku se chovat úplně jinak, tak za takové jednání bych se vážně musel stydět.
Výše uvedené se samozřejmě netýká jen věcí denní potřeby, ale samozřejmě i piva. A že bych se svým odporem (podotýkám, že když pojedu do zahraničí, místní pivo si tam velice rád dám) k zahraničním pivům o něco ochuzoval? Tak to si nemyslím. Po nějakých těch speciálech – na rozdíl od Elfa a dua Žobánek – vyloženě netoužím. Pokud mi totiž český pivovar nabídne kvalitní český ležák (může být i něčím ochucený), ocením to mnohem víc než leckterý jiný pivní styl. Výjimkou jsou snad jen piva typu „kölsch“, která jsem si během mého někdejšího studijního pobytu v Kolíně nad Rýnem zamiloval na první ochutnání a na která nedám také dopustit.
Víc k tomu asi nemám co dodat. Alespoň prozatím.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 18.05.2009 ve 20:29:20
phrabina
pondělí, 18. květen 2009
19:55
to Malakin: asi mě nařkneš, že jsem humanista, ale jsem alergický na lidi používající obraty typu "cikánská otázka". Být Romem, tvůj komentář vytisknu a úspěšně požádám o víza kdekoliv v civilizovaném světě. Což by podle tebe asi nebyla ostuda česka, na které jsi tak pyšný, ale pouhé přesunutí problémů jinam. Díky Brňákům, že se ozvali.
Malakin
pondělí, 18. květen 2009
20:02
to phrabina: Pavle, ale přesně kvůli humanistům tvého typu tu ona "cikánská otázka" je a dokud se názory mnohých odborníků na lidská práva nějaké menšiny a současně diskriminátorů nějaké většiny nezmění, bude tu i nadále. Nebo se snad považuješ za následovníka Petra Uhla či všeodbornice Džamily Stehlíkové, která problém nemožnosti společného soužití různých etnik ještě více prohloubila, a chceš tak jít v jejich stopách?
---------------------------------
Zpráva byla upravena 18.05.2009 ve 20:18:46
Roman Holoubek
pondělí, 18. květen 2009
15:23
Předem se omlouvám, ale ještě jednou mimo pivní téma.
Nejsem zelený pseudohumanista, ani modrý, ba ani červený. Jen nemám rád kategorizování a absolutismy. Jak jsem pravil, svět je barevný a i já vnímám svět barevně, takže jsem možná širokospektrální natur i pseudohumanista. Znám slušné bílé i tmavé a také znám i hajzly všech barev pleti. V textech a není to jen tento článek, ale i jiné od Malakina se jeho nesnášenlivost k cikánům již vícekrát projevila. Budiž, má patrně jen špatné zkušenosti. Ale generalizovat a paušalizovat, proč?
A k onomu slepě hlásanému češství? Já se také hrdě hlásím k tomu, že su Valach, ale zároveň jsem Evropan a proč to zužovat, jsem člověk. Ale to neznamená, že budu slepě přijímat a vyznávat jen výrobky svého kraje, své země, aniž bych rozlišoval to podstatné. A tím je - kvalita x zmetek.
Osobně si myslím, že okořenění článku o subjektivní dojmy o vyjádření určité atmosféry a pocitů je víc než vhodné, dodává to článku čtivost. Jen se domnívám, že by se pivní články (o pivu jde přeci v nich především) mohly vyhýbat některým tématům, které pak čtenáře zavádí jinam a poškodí jinak dobře napsaný článek. Příkladem můžou být i výborné články od Rosti Kloubka, ale pokud by vynechal některé své erotické pasáže, tak by byly nebyly výborné, ale skvělé.
Jak vždy říkám, více nadhledu, více tolerance, trochu pokory – to neuškodí nikomu a všem to prospěje.
PS: Vše výše psané jsou pouze mé SUBJEKTIVNÍ názory a můj pohled na svět.
napsal(a): Roman Holoubek [Odpovědět]
Energetik
pondělí, 18. květen 2009
15:38
to Roman Holoubek: No a subjektivni nazory a pohled na svet v clanku predvedl i Malakin. Ja s nim treba v hodne otazkach nesouhlasim, ale nebudu ho za to soudit, je to proste jeho pohled na svet a jeho nazory, ktery respekuju.
A ohledne cikanu se tady konkretne dela z komara velbloud... Pak se nedivme, ze se nam tu rozmaha pozitivni rasova diskriminace
Roman Holoubek
pondělí, 18. květen 2009
16:51
to Energetik: Odpovím otázkou. Pokud by k taxíku místo Malakina rychleji došli bílí lidé, byla by vsuvka v této větě v článku?:
"...pár kilometrů taxíkem, na který jsme si museli kvůli skupince Romů, kteří nám jej tzv. vyfoukli před nosem, pár minut počkat..."
Možná ano, ale myslím si, že spíše ne.
Kdo tu tedy dělá velblouda?
napsal(a): Roman Holoubek [Odpovědět]
Roman
pondělí, 18. květen 2009
15:08
to Slávista: OK, takže články se budou psát tak, aby nic nikoho nerušilo? Sám Marek už uvedl, že psát tabulku o pivu se mu nechce. Takže osobní názor autora v jeho vlastním článku co nejmíň, nejlépe suchá stať s fakty? To snad nemyslíte vážně. V jiném tématu je zas pod těžkou kritikou Czech Beer Man. Něco napsal, vyjádřil trochu osobního pocitu a někteří hned tvrdě do něj. Pro autora je úspěch, že jsou na jeho článek nějaké reakce - pozitivní či negativní, aspoň dal podnět k zamyšlení. Takže vážení humanisté, přeju vám více vlastních článků a minimálně tolik reakcí na článek jako má Marek
napsal(a): Roman [Odpovědět]
phrabina
pondělí, 18. květen 2009
19:35
to Energetik, Roman: pokud někdo šíří xenofobní názory, je třeba se ozvat. To není o potlačování svobody projevu, ale o dodržování elementární lidské slušnosti. Představ si, že bys byl jedním z účinkujících ty, jak bys ses na to díval? Bylo by to o dělání velblouda z komára? Mě se z toho udělal v krku větší knedlík, než někomu po vypití IPA.
Roman
pondělí, 18. květen 2009
12:01
Taky jsem původně nechtěl reagovat, přesto mi to nedá. Snad každý článek (pokud nejde o suchou zprávu) je tu opepřen trochou osobních pocitů. Každý se snaží přidat trochu svého, aby to bylo čtivější. Marek krátkou větou vyjádřil svůj názor k jedné menšině (třeba z mého pohledu trefně). Někdo má názor takový, někdo makový. Někdo je proevropský, zelený pseudohumanista, někdo to cítí jinak. Je možné, že Marek vidí svět trochu černobíle, ale narozdíl od jiných tu docela bohatě přispívá. Nechápu okamžité vytahování pojmů jako xenofobie. Je potřeba taky brát věci trochu s nadhledem a to jak u Marka, tak u vás kritiků. Dřív, než se budete chytat jedné věty, zkuste něco napsat sami. Uvidíte pak, čeho se ve vašem článku chytí ostatní.
napsal(a): Roman [Odpovědět]
Roman Holoubek
pondělí, 18. květen 2009
08:16
Původně jsem nechtěl reagovat. Přesto mi to nedá.
Marku Kamlare, nebo Malakine, chcete-li. Jen vyjadřuji souhlas s tím, co zde již psal Elf i Jiří Jobánek.
Pouze doplním. Politické narážky si prosím nechte na jiný server, než je tento o pivu. Já bych neházel žádnou etnickou skupinu do jednoho pytle, všude se najdou dobří i špatní lidé. Zdá se mi, že vy vidíte jak svět, tak pivo jen černobíle. Je to vaše věc, je to váš názor.
Rád bych, abyste nepřestal psát, ale zkuste se prosím zamyslet nad zbytečnými odklony od piva.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 18.05.2009 ve 10:32:29
napsal(a): Roman Holoubek [Odpovědět]
Roman Holoubek
pondělí, 18. květen 2009
11:40
to Libor: díky Libore, měj se hezky a někdy na viděnou...
napsal(a): Roman Holoubek [Odpovědět]
Elf
čtvrtek, 14. květen 2009
15:50
Jednostranná zaměřenost na česká piva je ve vašem případě známá. Navrhuju však občas odložit infantilní nacionalismus a čecháčkovství stranou a alespoň u slovenských bratří udělat někdy výjimku. Mám samozřejmě na mysli Kalteneckera z Rožňavy, kde se dělají znamenmitá piva. Ne všechna jsou sice skvělá, ovšem např. Porter, tmavý speciál Brokát nebo Märzen patří mezi ČS skvosty. Již zmíněný Märzen je opravdu typ piva březňák, narozdíl od paskvilů z Rakouska, nebo z českého Vyškova.
A chci se zeptat, bylo opravdu nutné urážet cikánskou kulturu a uvádět trapně xenofobní narážku Vašeho přítele?
Malakin
čtvrtek, 14. květen 2009
19:33
to Elf: Proti slovenským pivům víceméně nic nemám, ale mám-li na výběr mezi českým a slovenským pivem, skutečně dám raději ono české, i kdyby bylo třeba o něco méně kvalitnější. Přeci jen žiju v ČR, tak nevím, proč bych měl podporovat zahraniční ekonomiku. Jo, jedná se o pouhé pivo a navíc od našich někdejších bratří, ale v této rovině skutečně rozdíl mezi pivem či třebas čokoládou nedělám. Až budu v Rožňavě, rád si Kalteneckera dám, ale že bych ho musel vyhledávat jenom kvůli tomu, že dělá typický Märzen či něco jiného, tak to ne. Je mi jasné, že vám chutná vše, co je dobré, byť třeba nečeské, ale takto já se chovat nechci. Jsem duší i činy Čech a jsem na to hrdý.
Co se případné pochvalné vsuvky na cikánský taneční um týče, tak na tom taky nevidím nic špatného. Jsem rád, když se někdo věnuje tomu, k čemu má od přírody vlohy, resp. co ho doma naučili (tedy pokud je to v mezích zákona). A nemusí se zrovna jednat o naše problémové etnikum, ale o kohokoliv jiného, třeba i vás.
Proč třeba sám nesepíšete nějaký článek z nějakých pivních slavností, když pivu tak rozumíte? Co třeba o Radničních dnech, které se u vás v Brně konají za pár týdnů? Že byste si taky jednou vyzkoušel napsat pár vět o akci, kam se přijede, ochutná pár nějaké to pivo a zase odjede? Ony totiž pivní slavnosti o ničem jiném nejsou. Rozdíl je možná ve výši vstupného či značkách piva, ale podstata je vždycky stejná. No a popisovat jenom to, jak které pivo chutná či čemu se podobá, resp. jakého stylu je ukázkou, tak na to stačí jedna tabulka a není třeba žádný doprovodný text. A nevím jak vám, ale mě by takové články nebyvaly psát, natož číst.
Tak za dva týdny u vašeho článku na viděnou...
P.S. Kalteneckera už jsem dvakrát pil, mám tedy odzkoušeno na několik let dopředu.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 14.05.2009 ve 19:47:54
Elf
sobota, 16. květen 2009
08:32
to Malakin: Hodnotit cikánský taneční um pomocí uvozovek a větou Vašeho kamaráda „tančit a skotačit, to by jim šlo, ale dělat něco ,pořádného‘“, tak na tom opravdu něco nevkusného je. Poznámka o věnování se tomu, k čemu má člověk od přírody vlohy, ale hlavně v mezích zákona (sic!), jen dokresluje Vaše xenofobní smýšlení. Ale přece jenom tohle je server o pivu, takže bych tohle téma už nechal být.
Vaše orientace na výhradně česká piva je poměrně známá, já si však myslím, že toto člověka zbytečně omezuje, ale každopádně nechci nikomu nutit piva z jiných zemí. A když někomu nechutná IPA a chce se mu po ní zvracet, tak prosím. Já zas např. nesnáším česká kompotová (višňová) piva (čas od času je ale zkouším – vždy se špatným výsledkem). Jen mě zaráží ta samozřejmost s jakou je cokoliv nečeského odmítnuto („projít bez mrknutí oka okolo“).
Druhá část:
A co se týká článku o Radničních dnech, asi Vás zklamu, ale žádný článek o nich nenapíšu, protože tam ani z časových důvodů nepůjdu. Ovšem musím upozornit, že tady se reakce zcela minula s cílem. Nikde jsem nenapsal, že by Váš článek byl špatný, nebo že bych napsal lepší (méně xenofobní určitě). Při takovémhle přístupu ("když se vám to nelíbí, udělejte to líp"), bychom tu např. nemohli hodnotit piva, protože to by bylo pouze v kompetenci sládků, kteří umí pivo uvařit a byli by také jediní, kdo by ho uměl zhodnotit. A popisovat jak pivo chutná, čemu se podobá a k jakému patří stylu nestačí jen tabulka, resp. mohla by stačit, ale dá se o tom samozřejmě i napsat článek.
Každopádně Vaše články a příspěvky čtu pravidelně a často se z nich dozvím něco nového a zajímavého (dokonce i příspěvky o sběratelství mě zajímají, i když sám sběratelem nejsem), ale co nechápu je to Vaše vyhrocené (a jak psal Jirka těžko obhajitelné) čechofilství a xenofobii. Minimálně je to dost omezující v tak nádherném a bohatém světě piva.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 17.05.2009 ve 08:36:26
Jiri.J
sobota, 16. květen 2009
10:24
to Malakin: Zajímalo by mě, kolik tzv., česky tvářících se výrobků je v rukou českého kapitálu. A i kdyby, co tím proboha demostrujete? Tomu majiteli (českému i zahraničnímu) jde o zisk a ne o vyjádření národní svébytnosti. Vaše tak demonstrativně zůrazňované češství působí spíše jako trapná parodie.
PS. A Vaše nechutná narážka na cikány je skutečně už za hranicí vkusu a dokládá pouze simplexní a veskrze primitivní vidění světa.
napsal(a): Jiri.J [Odpovědět]
beercards
sobota, 16. květen 2009
21:00
to Jiri.J: + Elf...ten " infantilní nacionalizmus " a " čecháčkovství " sedí... - ja pridám ešte " šovinizmus "...viď jeho hodnotenie piva z Trnavy: 09.05.2009 1x Sessler 22° tmavé L -- 0,7 l - chuťově nezajímavé, skoro až patok ...
Jiri.J
sobota, 16. květen 2009
21:12
to beercards: Kaltenecker může být vzorem minipivovarů v SR i v ČR. Jestliže si někdo, jako Malakin, ve své až fanatické nacionalistické zaslepenosti myslí, že vše nejlepší je to České (ono toho českého je ve skutečnosti více než poskrovnu) nebo ještě hůře, že jedině správné je podporovat vše CZ, pak je to jen smutný doklad toho, že primitivní nacionalistické bláboly a myšlenky přeživájí a budou nadále přežívat. "Blut und Leben fur CZ. Fur ein CZ, ganz einig gross.....!"
napsal(a): Jiri.J [Odpovědět]
Malakin
pondělí, 18. květen 2009
19:36
to beercards: K tomu 22% Sesslerovi: Když jsem ho pil, tak u toho byli ještě dva kamarádi, na které se v počtech ochutnaných česko-slovenských značek nehrabe ani Doris, ani Slávista - a oba dva se divili, jak jsem do sebe mohl nasoukat celý půllitr, že oni to prý nezvládli. Pivo bylo totiž vážně chuťově nezajímavé - řekl bych načerno obarvená voda - a označení "skoro patok" moji aktuální spokojenost s tímto výrobkem zcela vystihovalo. To však neznamená, že bych mu nedal někdy v budoucnu další šanci. Na kolísavou kvalitu u piv z minipivovarů jsem zvyklý a co je pro mě jednou nepitelnou "sračkou" může být podruhé doslova lahůdkou. Není to ideální stav, ale v českém pivovarnictví to až na pár výjimek platí. Ale ani to mě od pití českého (příp. darovaného slovenského piva) neodradí.