Pivní objíždění 2

Začátkem června mi zavolala starší sestra, abychom se zastavili v jejím novém domově a konečně také spatřili jejího malého syna Matyáše. Volno máme, takže nám nic nebrání vyrazit. Já jsem znovu za volantem, manželka Klárka sedí vedle mě a s mapou na klíně v klidu tluče špačky. Cíl cesty jsou Nehvizdy u Prahy. Vyjíždíme v pátek odpoledne. Ve Strakonicích máme opět leteckou zastávku pro nealko z pivovarské prodejny a za poslechu skupiny Horkýže Slíže a průběžné konzumace nealko piva, jsem už v myšlenkách ve Štiřínské stodole, kde bude první zastávka naší pivní odysey.

Štiřínský Magnát

Do Štiřína dorážíme z jiné strany, než jsem si původně myslel (Klárka si párkrát spletla stranu, takže jsme si udělali malou okružní jízdu). Stodola je krásná, pěkně zařízená a nabídka piv lákající. Dávám zavděk pivu v petkách a slibuju si, že se tady zase někdy zastavím - ne však v pozici řidiče. Po cestě míjíme ještě Velké Popovice a přibližně v sedm hodin zastavujeme sestře pod okny. Konečně ochutnávám pivo ze Štiřína a jsem rád, že jsem si petek koupil hned několik – moc mi chutná…

Nabídka na Bulovce

Ráno sedáme na městskou (řidič busu je nejspíš vzdálený potomek Niki Laudy - řeže zatáčky s umem závodníka…) a vyrážíme do víru velkoměsta. Manželka se těší na zmrzlinu, já na dosud nenavštívené pivovárky. Prvním z nich je Pivovar u Bulovky - Richter Brewery. Z jejich nabídky mi nejvíce chutnala Heřmánková 11°. Díky velkému vedru bohužel neochutnávám 16°.

Jihoměstská černá čtrnáctka a moje třiatřicítka

Dalším navštíveným je Jihoměstský. Má stejného majitele a my v něm, stejně jako na Bulovce, potkáváme majitelova tatínka. Manželka je unešena jejich domácí zmrzlinou (vyrábějí i pivní a v nabídce mají výborné zákusky), já zase jejich černou 14°.

U Bezoušků

Přesunujeme se na autobus a ten nás veze do Průhonic. Původně chceme navštívit i zámek, ale tlačí nás čas, tak jen na jedno k Bezouškům a pryč. Jejich polotmavá 13° není špatná, ale pivovar si spíš budu pamatovat jako první místo, kde jsem reklamoval pivo - dostal jsem šíleného podmíráka. Chyba je sice bez řečí napravena a i jídlo, které u sousedů zahlédnu, vypadá lákavě, ale podnik mě k opětovné návštěvě neláká. Vracíme se na základnu a počítáme zkonzumované zmrzliny. Manželka končí u čísla 12 a nízké skóre napravuje nanukáč Míša z mrazáku.

Pamětní deska v požadované výšce

V neděli ráno se balíme k odjezdu, směr jízdy ale není domov, nýbrž další pivovary. První zastávka je v Nymburku. Basičku zaplňuji Něžným barbarem a Postřižinským svátečním speciálem. Je vedro a naše cesta směřuje do Benátek nad Jizerou a ke koupališti v Konětopech. V Benátkách nás čeká obhlídka bývalé sladovny a návštěva zámku. Po čvachtačce v Konětopech směřujeme do Mělníka k soutoku Labe s Vltavou a do Slaného.

Sladovna v Benátkách

Ve Slaném nás zaujme pěkné náměstí a výborná zmrzlina. Nejvíce však minipivovar Antoš. Jelikož se hodláme zdržet déle, ochutnávám jejich vynikající černý ležák Poupě a do petky si nechávám načepovat Ale (také velmi dobrý). Minipivovar si značím v paměti do kolonky brzo zase navštívit, manželka má podobné úmysly s cukrárnou u náměstí. Noc trávíme v zajetí chmelnic a ráno nabíráme směr Louny.

V pivovaru Antoš

Ještě než vjedeme do Loun, tak mě po pravé straně zaujme budova prý bývalého cukrovaru a sladovny v Chlumčanech. V Lounech míříme k budově pivovaru. Nejdříve zastavuji u jejich podnikové prodejny, místní obsluha mě ale prosí, abych krámek nefotil(?), poté se přemisťujeme k hlavní bráně.

Chlumčany u Loun

Naše další cesta se ubírá do města, kde je pivo doma - do Žatce. Tam máme naplánované tři zastávky. Nejdříve míříme do Chrámu chmele a piva (bohužel je ten den zavřeno), takže pokračujeme do pivovaru U Orloje. Opět krásná hospůdka (jako ve Slaném, nebo Štiříně). Je čas oběda, tak prověřuji um kuchařů. Moje chuťové buňky jsou naladěné na stejné notě jako jejich, pivo ale hodnotím jako normální. Asi jsem se namlsal ve Slaném… Další naše kroky vedou do Žateckého pivovaru. Už cestou do Žatce jsme v Drahomyšli minuli jejich firemní prodejnu, teď míříme skrz náměstí s malou chmelnicí přímo do pivovaru. Doplňuji sbírku vzorků a nastavuji kormidlo naší cesty na jih, domů, na Šumavu, do Horažďovic…

U Orloje v Žatci

Cestou navštívíme ještě kamenné řady u Kounova a asi 3 kilometry od nich Poddžbánský pivovar v Mutějovicích. Obloha se zbarvila do šeda, tak s plnými petkami urychleně usedám za volant. Chvílku na to nám bubnují kroupy do střechy auta a my za vydatného přívalu vody z nebes jen projíždíme Krušovicemi.

Podžbánský pivovar v Mutějovicích

Pokračujeme přes Rakovník (samozřejmě s kontrolou v pivovarské prodejně - zrovna rozjeli nové etikety) a Roztoky u Křivoklátu (stále se tam ještě nevaří) do Broum. Tady vrcholí přípravy na Broumskou pípu. Pan sládek právě jel do Plzně, tak se zastavuji alespoň na hřišti a nechávám si do petek natočit vše, co zrovna od Matušky mají (nejvíc mi chutnalo pšeničné).

Chmelnice jsou na každém kroku

Už nám zbývá poslední zastávka a tou je Herold v Březnici. Prodej piva tam funguje non-stop, takže zaplňuji poslední volná místa v autě. Manželka si stěžuje na cinkot lahváčů (i když jsem ji sliboval, že to tentokrát určitě omezím…), ale to už ubíhají poslední kilometry naší pivní anabáze. Brzdíme před barákem a mně nezbývá, než vše cinkající přemístit do sklepa a potom, konečně, ochutnávat a ochutnávat.

Herold

Za čtyři dny a 600 km jsme zvládli cca 15 pivovarů a přibližně stejný počet cukráren. Za manželku to vyhrály zmrzliny z Jihoměstského pivovaru, Slaného a Hájka + Boušové. U mě zase pivo z Broum, Slaného a Štiřína. Bohužel to byl zas hrozný kalup, tak se přikláním k tomu, že příště nechám tu mojí doma a nejspíš se nacpu k někomu do auta - třeba jako návigátor...

Kde je pivo doma

Dej Bůh štěstí!

---

[Josef Maxa] [Zobrazeno 7548x] [27. září 2011]
[Pivní cesty] [comments: 8] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře