Pivní objíždění

V neděli 22. května 2011 se v Písku pořádal závod Dračích lodí na řece Otavě. Účastnil se ho i náš cyklistický klub Mtb Ježíkov Horažďovice. V práci mi nějakým zázrakem k volné neděli přidali ještě tři dny dovolené, proto jsem nelenil a doma pobalil věci na 4 dny, k tomu do auta vyfasoval i svou abstinentku manželku (neváhala a ty čtyři dny volna si zařídila taky - kdyby alespoň řídila, ale to ona nechce…). Tchýně dostala do opatrování našeho rozmazleného kocoura (s dvoustránkovým dopisem, jak se o něj starat + co má rád…). A jelo se.

Strakonice

Prvním z pivních měst na cestě byly Strakonice. Pivovar navštěvuji hojně, dnes ale jen extra rychlá zastávka pro nealko pivo (závodní lékařka mi doporučila, že mám pravidelně a dostatečně pít) a hned pryč, směr závody. Tam jsme dorazili s dostatečným předstihem. Závody začínají cca v 11 hod, takže je čas zaběhnout na jednoho Lipana. V Písku ho točí Sportbar na Žižkovo třídě. 12° světlou si pamatuji v lepší kondici (bohužel, byl jsem první zákazník…), tak se holt někdy vydám přímo do Dražíče. Nesmím ale zapomínat, že odpoledne budu zas řídit, tak na závodech piji jen točené nealko Lobkowicz za 20 Kč z místního stánku, které mi v 25° vedru chutná. Kluci z klubu chodí do stánku na Platan a 11° za nesmyslných 30 Kč.

Dračí loď

Je 17 hodin, my máme Písek za zády a namířeno je do Prčic. Sedlec-Prčice mi učaroval už loni, dnes je to naše konečná stanice, tak se moc těším, že tentokrát nebudou žádné vzorky do petky, ale že si dám točeného Vítka přímo v hospůdce. Nejdřív hledáme místo na spaní a poté vyrážíme pěšky do pivovaru. Na čepu je 12° světlá a 13° bavorská. Ochutnávám obě, vítězí 12°. Hořké pivo mám nejradši a jejich 12° miluji.

Vítek z Prčice

Druhý den, po ranní hygieně v rybníku, nabíráme směr Benešov. Mezipřistání je na zámku Jemniště (já mám na výletě dovolené pivovary, výměnou za hrady+zámky pro manželku). V Benešově nejsem poprvé, tak jen na skok do prodejny pro kvasnicové v petkách, k tomu vzorky v lahvi pro kluky a zas dál, směr Sázava. Zde navštívíme klášter, výbornou místní pekárnu a Vosovku (studánku se zázračnou vodou, tedy dle pověstí…). Pokračujeme na zříceninu Talmerk, hrad Pirkštejn v Ratajích, hrad Český Šternberk a Kácov!

Kulturní centrum v Ratajích

V Kácově jsem poprvé, ale pivo Hubertus znám. Na místním kostele právě probíhají opravy, my sjíždíme pod něj a mé kroky míří neomylně do pivovaru (žena říká, že mám dosud vědci neobjevený sedmý smysl - pivočuch). Linka na PET lahve jim jede na 100%, v areálu jsou k vidění nové přepravky, ve skladu zatím prázdné skleněné lahve a pár posledních exemplářů lahvového, co dělali na Alpine World Cup ve Špindlu. Beru kvasnicové v petkách a vyrážíme pro vzorky do Želiv i.

Hubertus pro Špindl

Manželka obhlíží klášter a já mířím do prodejny. Od mé poslední návštěvy se změnil sortiment, takže vše potřebné dokupuji a následuje Pelhřimov. Ten mě ale čeká podrobněji až v červenci, takže opět rychlovka. Poutník a mám rád, takže pár lahviček do basy a hurá do Pacov a. Tam mě čeká zklamání. V pondělí je totiž zavřeno, takže nic nebude (jako doma, když ženu bolí hlava). Pivo znám z loňska, ale zde jsem prvně. Tak příště…

V pondělí zavřeno

Mezitím se sešeřilo. Hledáme, kde složíme hlavu. Volba padla na místo u rybníka, následuje koupačka a konečně taky koštovačka - dost bylo nealka. Hubertus a kvasnicový Ferda jsou výborný.

Ferdinand Benešov

Ráno nás opět budí sluníčko svými příjemně dotěrnými paprsky, s nimi předzvěst dalšího horkého dne. Máme namířeno na jih. Směr hrady Kámen, Choustník + Soběslav a Třeboň. V Regent u jsme dost času pobyli loni, tak dnes jen do prodejny pro novinky. Dál nás čeká Žižkův dvorec, klášter Zlatá Koruna, Dívčí kámen a Rožmberk (Eggenberg vynechávám - znám ho a letos mě ještě čeká). Chvátáme, už se opět šeří a nás čeká ještě Vyšší Brod a hledání ubytka.

Bývalý pivovar v Soběslavi

Při první návštěvě Vyššího Brodu jsem hodinu hledal pivovar, nikdo z místních o něm nevěděl. Nakonec jsem se dostal až do varny, kde se právě vařila první várka. Tentokrát jedu najisto, ale do otevřené varny se nedostanu, protože sládek není přítomný a paní, co tam hlídá otevřené dveře, mi zakazuje udělat i foto. Zato v Pajzlu u Jakuba mi načepuje usměvavá výčepní, za zpěvu Vlasty Redla, 12° světlou i 14° tmavou. Obě jsou vynikající.

Pajzl U Jakuba

Ráno vyrážíme na nejvýše položenou zříceninu hradu v Čechách (Vítkův kámen). Od Lipna se domů vracíme přes Vimperk, kde si nechávám v Šumavském pivovaru natočit jejich výborný polotmavý ležák (na čepu je i pšenice a Rožmberské ibiškové), ale jelikož jsem tam před cca měsícem udělal kompletní exkurzi, tak hned odjíždíme ještě směr Mářský vrch (rozhledna s kapličkou), pak vzhůru z kopce dolů, přes Volyni a Strakonice domů, do Horažďovic.

Šumavský pivovar Vimperk

Za 4 dny jsme ujeli cca 650 km, navštívili 10 pivovarů, několik hradů+zámků. Nejlepším ochutnaným pivem byl (pro mě) Jakub z Vyšáku a nejlepším nealkem točený Lobkowicz + nealko Radler z Třeboně. Manželka byla též spokojená, už se těší na další objíždění (jen prý ale moc nadávám, když drží mapu obráceně a plete si pravou s levou). Takže tak.

---

[Josef Maxa] [Zobrazeno 7011x] [7. červen 2011]
[Pivní cesty] [comments: 2] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře